Slovníček vybraných pojmů


Dekret – písemnost, jíž byla jménem panovníka, ale bez jeho osobní účasti, tj. kanceláří či jiným
představeným, přikazována určitá věc. Objevuje se i v řadě specializovaných druhů písemností
(dvorský, prezidentský).


Edice – diplomatický materiál je badatelům zpřístupňován v několika typech publikací – edice
v plném znění s kompletním diplomatickým materiálem, který upozorňuje na charakter a genezi
písemností. Většina edic je dělána bez tohoto aspektu. Regestář – podává znění pouze ve výtahu.


Katastr – soupis půdy podrobené dani, vznikající jako podklad pro její vybrání. Též soupis osob,
věcí či práv v určitém konkrétním kontextu.


Knihy pozemkové (gruntovní) – obsahují zápisy, týkající se majetkových otázek v poddanských
záležitostech. Byly vedeny patrimoniální kanceláří.


Matrika – úřední kniha, do níž byla za určitým účelem zapisována jména osob, splňujících požadavky
evidence příslušné instituce. Ještě ve středověku to byly např. matriky členů jednotlivých
univerzit nebo skupiny novoměšťanů. Od 16. století pak matriky snoubenců a jejich svědků, které
Tridentský koncil přikázal vést katolickým farářům a kde bývaly i další záznamy vedené případně i
samostatně (matriky narozených a úmrtí). Vedle toho byly později zřízeny ještě matriky vojenské,
židovské a od 16. století pochopitelně i matriky protestantské.


Patent (mandát) – písemnost s obsahem pomíjivé platnosti, které bylo užíváno od pozdního středověku
především ve správních záležitostech a která byla ověřována na rubu či pod textem přitištěnou
pečetí, jež ji v protikladu k listům uzavřeným neuzavírala. Mandáty mají často příjemce odlišného
od toho, v jehož prospěch znějí.


Rejstřík – vedle běžného významu znamená abecedně dle jmen či věcí uspořádanou evidenční pomůcku
určité kanceláře.


Reskript – rozhodnutí či příkaz panovníkův stylizovaný v subjektivní formě a jím vlastnoručně
podepisovaný


Urbář (salbuch) – zpravidla v knižní formě sestavený systematický soupis důchodů nebo platů
odváděných z venkovského hospodářství vrchnosti. Dělí se podle zevrubnosti i způsobu vedení.




Archívní pomůcky


Katalog – podrobnější informace, jednotlivé položky rozepsány podrobně

Tématický katalog – z více fondů a více archívů rozepsané položky

Archívní rejstřík – vychází z před daného schématu

Edice – nejvyšší stupeň archívní pomůcky, doslovný přepis. Může do jisté míry nahrazovat pramen.
Pak je citován jako literatura.