A59/ příbuznost si udržela mimořádnou důležitost. Pokud nešlo o „nalezence" který zůstal v rodině nájemné kojné, adoptovaly se osiřelé či jinak sociálně' znevýhodnené ded z příbuzenstva, které v nové rodině zpravidla sloužily jako levná pracovní síla v domácnosti, dílně či hospodářství. Vzácněn býval adoptován důsledek mladistvého (případně zralejšího) poklesku manžela «4 Sexualita K manželským povinnostem obou partnerů patřil pohlavní styk: podle svatého Pavla „zena svého těla v moci nemá, ale muž, podobně pak i muž svého tela v moc, nemá, ale žena".455 Naplněný sexuální život platil za záruku míru a jednoty v domě, nicméně muž nesměl manželku k manželským povinnostem nutit, neboť by ze spojení nevzešlo kvalitní potomstvo. V žádném náboženském prostředí neměla žena manželovi toto právo upírat, měla však zůstat cudná a stydlivá.** Jediným důvodem manželského styku, při „kterém človek meze a pravá lože manželského od Boha ustanovené nepřekročí, aniž skrze hovädskou chlípnost poctivost rodičů a dítek ohavně poskvrní",«' bylo podle církve, která díky zpovědnici měla o sexuálním životě svých oveček informace tak říkajíc z první ruky,45* početí dalšího syna nebo dcery Kristovy. Vysoký počet porodů odpovídal vysoké dětské a kojenecké úmrtnosti která byla ve srovnání s dneškem více než desetkrát vyšší, a to především ve městech. Zda se tedy, že lidé - třebaže takto nahlas neuvažovali - podvědomé cítili, ze demografická rovnováha vyžaduje vysokou natalitu. Taková byla ostatne reflexe populacionistů a demografu rfi.-ig. století. Pro nezámožnou rodinu znamenaly děti bohatství, pracovní sílu, která měla jednou živit zestárle a nemohoucí rodiče, proto bylo nezbytně nutné, aby se alespoň ™ Tak to™ bylo údajne v rodině univerzitního profesora Vojtěcha šafaříka, který adoptoval svou « KHuT/l 1 T' r K ¥ydán' PřípraVÍ'a MNena Lenderavá-Praha 2000. s. 182. KHUN. Kotec/,™ Zen,chuv,, 79. Neplnění těchto „manželských povinností" vede podle autora „k azolozstv, a jiným rozpustilostem a nešlechetnostem" Srovnapř Františka HANSGIRGOVÁ: Hospodyně našeho věk. Krátká naučení o vedení městského P , ľ , e PO'OVÍCe manŽekké S0b" Ziskatí a *«*™* ™* L Knigge vzdělal E Z K.HUN: Katechismus Ženichův, s. 13. '' «8 Milena LENDEROVÁ; Zpověaní zrcaéla jako pramen k setzte druhé poloviny , 9 stoietí In- Se* o tabu v české kultuře 19. století. Praha 1999, s. 94-103. * Rodina našich předků /i6o/ některý 7 potomků dožil dospělého věku. Svou roli zde samozrejme hrala ľ nanl někomu předat majetek rodiny, panství, statek, dům, chalupu, zív-nost MezWsokou dětskou úmrtností a vysokou natalitou ovšem neexistc, "ľa přímá ľmernost, jak dokládají vysoké počty porodů , v rodmach, kde mtinkľani malé děti zpravidla tolik neumíraly, v rodmách P«^. a šlechtických. Jak je vidět, psychologické vysvětleni demografického cho :át MdľpLstatistického období zůstává stále na úrovni dohadu ,, kon-Itrukcí Skutečně si plodné páry přály mít deset t více to.? Pokud ano, platte 1 všechny pán, přivádějící na svět velký počet potomku? Nebyla tato "sok na anthem rezignace tam, kde manželé «dokázán omezltpc, huní styk a o antikoncepci bud vůbec nevěděli, nebo ji jako hrisnou odm -tahľByWsoký počet porodů dokladem dlouhotrvající vzájemné pri azh-™sti manlelů,ysLáJapetence obou, ä pouze nezvladatelné apetence mužské případně mužské dominantní bezohlednosti? J Sšlo od starého demografického režimu, charakterizovaného nízkým průměrným věkem a vysokou kojeneckou úmrtností, k — ^ založenému na vyšším průměrném věku a vykazujícímu mzs. složku det ke popTce" 59 Nabízejí se dvě odpovědi. Někteří z badáte ů hovor, o zmene mentahty. Plánovane rodičovství vyžaduje schopnost předvdam a sebeov a_ öS colv tradiční společnosti nebylo „myslitelné«, zatímco v t9. stolet , ano Jiní naopak na základě využití děl církevních autoru mají za to ze ales poň některé kontraceptivní techniky byly známy, a pokud se nepraktlkovaly ve vět , míře bylo tomu díky bdělosti církve, strachu před sankcemi a ma-L publľcľtou těchto metod. Ta nastala až po pádu církevních barier, spolu sGeografickou mobilitou a sekularizací mravů, které osvobodily jak svedo-mtľak jazyk. Teprve pak se aktivním rozhodnutím manželských paru začal měnit populační pohyb a věková pyramida. Seřizující s'e L*«,, století tvoří pivní fázi předělu mezi «1, mentovanou sexualitou a sexuálním osvobozením druhé poloviny ,o. v ku^ Po staletí zakazovala církev sex v době půstu a významných církevních svatku^ Př d osvícenskými reformami zaujímaly tyto dny zhruba jednu tretinu ok* nik jicn ubylo patrně ubývalo i ochoty světit je i tímto nekontrolovatelným Íuľbem Skončily namáhavé robotní povinnosti i povinnost robotovat Tmo bydliště, skutečnosti, které předtím ovlivňovaly intimní život manžel- ^T^^éii sto,. Eduard «AUR, Poř«*y *m»*«- f*** • <**£ f^!," Christian LEQUESNEjok.u Evropu oMoSovolo bitvo u Slovko»? Praha 2006.S. 125 137. •160 KHUN: Katechismus Ženichův, s, 80. AW skych párů. Ustal rytmus početí a porodů diktovaný zemědělským rokem-industrializace a urbanizace zasáhla i tento nejsoukromější kout života lidí' Zmena byla ovsem více než pomalá. Pokud můžeme ve ao. letech iq. století zaznamenat mírný pokles porodnosti, nejde o náznak počátku plánovaného rodičovství, ale spíš o vliv zvýšení průměrného věku při uzavření sňatku. Stejně tak pokles počtu narozených dětí na přelomu čtyřicátých a padesátých let 19. století byl způsoben neúrodou obilí a suchou hnilobou brambor To že zatím nešlo o vědomou regulaci porodnosti, dokládá opětný vzestup porodnosti v následujících letech. Záměrný pokles manželské plodnosti lze sledovat až od konce sedmdesátých let^ nikoli ale v prostředí dolních vrstev.^ První krok k plánovanému rodičovství neznamenal ještě vykročení k sexuální svobodě. Pro „počestné" i9. stoleti',4% stojící na poklidných hodnotách radu a pořádku, vyznačující se viktoriánskou prudérií, byla sexualita veci, o níž se nemluvilo. Míra respektu k tomuto tabu byla poplatná sociálnímu statutu: velmi pruderní byla buržoazie, méně maloburžoázie. Dělnic-tvo a nemajetné venkovské vrstvy představovaly sociální skupiny, které se konvenční morálkou řídily v míře poměrně omezené.^ Na venkově byla tradičně sexuální morálka volnější, což bylo dáno jak snazšími kontakty mezi mladými lidmi, tak skutečností, že chov hospodářských zvířat nabízel názorne informace týkající se rozmnožování. V buržoazním prostředí byly rozhodujícími ctnostmi důstojnost, zdrženlivost, střídmost a šetrnost, ctnosti spojené s obchodem a podnikáním, v podstate protestantské hodnoty, důležité pro rozvoj kapitalismu. Sexualita zůstala vnímána jako pouhý prostředek k rozmnožování: rozkoš má k sexualitě dovést, ale nemá být jejím cílem. Buržoazie navíc rozkoš chápala jako plýtváni energn.465 Střední vrstva byla s těmi názory konformní, dávala si záležet na vnějších symbolech mravnosti, vydávaných za atribut vlastního prostředí Vliv zpovědnice a katolické církve je patrný ještě po celou sledovanou dobu. Přestoupení přikázání šestého (nesesmilníš) a devátého (nepožádáš D w obyvatelstva českých zemí, s. 168an, SRB - KUČERA: Vývoj obyvatelstva, s. 116-125 Srov. Jana MACHACOVÄ: Prosni továrna dělnictva ke konci I 9. století: analýza vzpomínek Frantčka Halase staršího z let 1885-1913. In:Jana MACHACOVA. Jiří MATĚJČEK- Studie ^ k soaálním dějinám 19. století, 6, Opava. Praha, Kutná Hora 1996, s. 69an, Martin FAFEJTA: Úvod do sociologie pohlaví a sexuality. Věro vany 2004 s 101 Srov. např. Jan MĚCHÝŘ: Vzory chování dělníka v českých zemích v 19 století In:Jana MACHAČOVÁ.JÍH MATĚJČEK (ed.):Studie k sociálním dějinám ^'.století 51 (8) Kutna Hora, Opava. Praha 1998, s. 107-108. Martin FAFEJTA: Úvod do sociologie pohlaví a sexuality. Věro vany 2004, s. 102. 'JLjJ&ZJšús&z Rodina našich předků /i6a/ manželky bližního svého) bylo smilstvem, nicméně pod tento pojem se vesla celá řada dalších projevů chování, mluvení i myšlení. Daleko širší vyznám měl i pojem sodomie, jímž - kromě pohlavního styku se zvířetem (sodomie dokonalá) - byla označována jakákoli jiná poloha při pohlavním styku nez „misionářská", nebo pohlavní styk osob stejného pohlaví. Další posun významu nastal u pojmu onanie, nebo spíš onanimus, který označoval přerušovanou soulož Vedle hřešení pouhou myšlenkou mohl věřící zhřešit také zlými recmi a skutky posloucháním dvojsmyslných necudných řečí a žertů. Mimořádná pozornost byla věnována první zpovědi a zpovědím dětí a mládeže vůbec. Zpovědník měl sledovat rovněž předmanželský styk včetně možných a utajovaných potratů či infaticidify, proto se při zpovědi měl vyptávat svobodných dívek na jejich dosavadní erotické zkušenosti. Pokud již došlo k pohlavnímu styku, měl zjistit, zda samotný hřích smilstva s sebou nenesl ještě dalsi možné hříchy. V manželském sexu brojila církev především proti přerušované souloži která byla v této souvislosti považována za lehčí formu uměle provedeného potratu. Od počátku 9o. století se připouštěla metoda neplodných dnů, třebaže představy o ní byly velmi nepřesné. ^ ^ Přestože od konce století vycházela - většinou překladová - populárne psaná lékařská literatura o hygieně a technice manželského soužití,^ obracející se ke kultivovanému prostředí horních a středních vrstev, v níž - pravda velmi zvolna - došlo v posledních desetiletích 19. století k rehabilitaci sexuality nevíme, nakolik se rozšířila. Lékaři začínají vysvětlovat pohlavní akt jako něco přirozeného, jako projev tělesnosti člověka, která má však byt vždy kontrolována rozumem. I v medicínském diskurzu, stavějícím se proti nemírnosti pohlavní" a prosazujícím zdrženlivost,^ je legální prostor sexuality vymezen dveřmi manželské ložnice. Lidská sexualita má duchovni a tělesnou stránku,*8 třebaže tělesná je nižší, je podle lékařů nutná k zachování duševního zdraví. Proto v některých publikacích už najdeme návody k omezování manželské plodnosti. Představa o tom, že novomanžel má být vybaven jistými erotickými zkušenostmi,^ zatímco novomanželka nikoli, je dokladem, do jaké míry v pra- ^ Srov např Paolo MANTEGAZZA: Physiologie lásky. Praha 189 \^Z: Physiologie ženy. Praha 1894; Seved RIBBING: Pohlavní zdravověda. Tri přednášky Med. Dra. Seveda Ribbinga, profesora na lundské univerzitě ve Švédsku. Praha 1896; BAYEROVÁ: Žena lékařkou. «7 Anna BAYEROVÁ: Žena lékařkou, s. 173an. 468 Anna BAYEROVÁ: Žena lékařkou, s. 165an. *» Běda ženě, která v jistých věcech ukazuje více znalosti než muž! Muž chce být učitelem, nikoli žákem své družky." Paolo MANTEGAZZA: Physiologie lásky. Praha 1891, s. 309. /163/ xi i veřejném mínění nadále přetrvávala dvojí morálka, jiná pro muže a jiná pro zenu. Ostatně až do počátku 20. století je odborná literatuTXr pohlavního^života dílem mužů, jsme tedy ^ ^Ä^í o panujících normách, tak (třebaže zde je skutečnost méně evidentnOo pa nujici praxi. Zdůrazněme ovšem, že jde o díla dominantní poleny hdstva tedy o reflexi ryze mužskou. Jak je to s pohledem žcns^JžJu^ pacm hnutí, vcelku úspěšné, pokud se týče dívčího vzdllání a ofe nľkva-hflkace, problémy sexuálního osvobození neřešilo. K základním oá kirn „pohlavní zdravovědy" se vyjadřovaly první (české) lékařky, jejich znaW o internum životě vlastních klientek byly nepopiratelné. S^y^^ bez výjimky neprovdány (do manželství vstupovaly až po prvníľvetovTtáf ce) velmi pravděpodobně bez vlastních sexuálníchlkuLo^S entele musely zůstat mravně bezúhonné, a mimomanželská erotika bXstá le tabu), což jejich vidění problému poněkud ^no^Z^ot^é ego-dokumenty^ Záznam o vztahu těla a sexuaíity v nich najdeme pomÍ ne vzácne. V denících matek (či vdaných žen) postrádáme zrn nkľo Cra eptivmch metodách. Je to dáno skutečností, že mezi pisatdkanZhyM m ky početných rodin, jež by realita nutila k úvahám o ocvýÄ m^" každoročního porodu? Vyplývá absence erotiky z faktu,! diZ^ ^N^*^ rcSPektUJÍdmÍ "^ SVé drk- - *Z™ xuahtu? Nebo pripustime, že omezování početí bylo v rodinách středních vzdelaných vrstev už samozřejmostí, byť nepriznávanou? Pak by oyTo ľa 1 mave dovědět se, jakých metod se užívalo. Y Y J O některých postupech se vědělo už dlouho. Vedle zdrženlivosti zwšo varu veku při vstupu do prvního manželství a pn^ufovénltC^ patrila prerušovaná soulož, dále předchůdce prezervativu, původně určeny k prevenci pohlavních chorob; v průběhu druhé poloviny £ stoleľse obľe vuj* 1 date mechanické a chemické antikoncepčnľprostředky. Tracľ^nl uzivan, kyseliny citrónové, borové či mléčné, které byly součásdttravaÍ nalnich past želařin a pastilek už „ ^^ atai^7(^^* 19. veku byte možno spoléhat i na první mechanické antikoncepčný středky dámské,, I velmi vzdělaní lidé ovšem odmítali kontracepttnaľl - ^7URM;era,^DEROVÁ:^^-.^ ^...ženské deniky l9.sto,eü Praha 2007 MAUR: Počátky demografického přechodu, s J32-I33 2 ľktľvnÍ "T" by' ZNmĚ m- MenSÍngÚV PeSar