V tý době žil v Praze nějakej Mestek, a ten vám objevil jednu mořskou pannu a vystavoval ji za
plentou na vinohradský Havlíčkově třídě. V tý plentě byla díra, skrz kterou se každej mohl podívat,
a v šeru tam uviděl obyčejný kanape a na něm se válela jedna ženská ze Žižkova. Nohy jí omotali
zelenou gázou, to měl bejt jakože ocas, a na rukách měla rukavice, na který jí připevnili ploutve
z kartónu, taky zelený, a na záda jí provázkem připevnili něco jako kormidlo. Vstup byl povolenej
až od šestnácti a všichni ti, kteří měli víc než šestnáct a platili vstupný, říkali, že se jim moc
líbí velkej zadek tý sirény, na kterým měla napsaný „Nashledanou!“. Ale prsa měla teda nanic.
Visely jí až k pupku jako opotřebovaný šlapce.