Barbora Kašová Nikdo se nepopere, nasmějí se, zakřičí [H1] si a všichni se pak vrací domů šťastní. Když ze sebe tanečník vydá to nejlepší, nemůže mu být [DEL: k nohám :DEL] složena větší pocta [H2] než těch několik talířů[INS: k nohám :INS] , ale je k tomu také potřeba vědět, že je to prostě projev středomořské bujarosti. Pandelis[INS: to věděl :INS] , i když si plně neuvědomoval, že tato chuť rozbíjet je tisíciletou památkou[H3] , nevědomým napodobením všech těch dobyvatelů zarputile se snažících získat [H4] řecký mramor a keramiku,[H5] [DEL: to věděl :DEL] . Tato informace [H6] naopak unikla muži, kterému se střepy zabodly do noh[INS: ou :INS] . Než se vzpamatoval [H7] z[DEL: e :DEL] [DEL: svého :DEL] [DEL: ohromení :DEL] [INS: otupělosti :INS] [INS: [H8] :INS] , musel si myslet, že [INS: zaútočili :INS] na něj[DEL: zaútočili :DEL] . Vzal nebývale rychlým pohybem[H9] do ruky láhev a mrštil ji na gramofon. Ten se zasekl a nakonec přestal hrát úplně, ještě než stačil [H10] doznít poslední takt. Pandelis [DEL: ihned :DEL] přestal tancovat, Frangias položil pánev a otřel si velké ruce do své špinavé zástěry. Nikdo se už nesmál. Nastala chvíle hrobového ticha plná výzvy a násilí. Zuzana Holcmanová Vrátili jsme se domů šťastní. Nikdo se nepopral, smáli jsme se a povykovali.[H11] Ačkoliv ze sebe tanečník vydal maximum, nedostalo se mu víc projevů úcty, než že mu na nohou přistálo několik talířů[H12] . Abych nezapomněl[H13] , v oblasti Středomoří to bylo považováno za projev hojnosti. I když si Pandelis tuto touhu rozbíjet nevybavoval jako prastarou tradici, věděl[H14] , že nevědomky napodobuje různé nájezdníky, kteří se už od dob [INS: a :INS] [DEL: A :DEL] ntiky hnali [H15] za řeckým mramorem a hrnčířstvím. Ovšem muž, který měl v nohách několik střepů, to nevěděl. Když se probíral z otupělosti, pomyslel si, že [DEL: na něj :DEL] asi měli zálusk[INS: na něj :INS] . Popadnul karafu a mrsknul s ní [DEL: až ke :DEL] [INS: po :INS] gramofonu. Ten škytl a poslední takty už nedohrál.[H16] Pandelis přestal náhle tancovat, Frangias položil pánev na smažení a utřel si své velké tlapy do špinavé zástěry. Nikdo se už nesmál. Rozprostřelo se nápadné ticho plné pohrdání a bojovného napětí. Andrea Trsová Člověk pak přišel domů celý šťastný, že se nikdo nepopral a všichni byli samý smích a křik[H17] . Když se nějaký tanečník opravdu vytáhl, nedostalo se mu hezčí pocty než nějakých pár talířů, které mu skončily pod nohama. Musíte ovšem vědět[H18] , že tak se zkrátka projevovala středomořská bujarost. A i když [INS: si :INS] Pandelis [INS: neuvědomoval, že :INS] [INS: tato :INS] [INS: :INS] [DEL: tuto :DEL] [DEL: pradávnou :DEL] touh[DEL: u :DEL] [INS: a :INS] rozbíjet[DEL: necítil :DEL] [INS: má pradávné kořeny a vychází z :INS] [DEL: , o :DEL] nevědomé nápodob[INS: y :INS] [DEL: ě :DEL] různých nájezdníků, kteří už od [INS: a :INS] [DEL: A :DEL] ntiky prahli [H19] po řeckém mramoru a keramice, [INS: o této touze :INS] [INS: [H20] :INS] věděl. Už o ní ale nevěděl muž, kterému se střepy dostaly do nohou. Když byl vytržen z netečnosti, nejspíš si pomyslel, že [DEL: jsme :DEL] [H21] [DEL: na něj :DEL] mířili[INS: na něj :INS] . S ohromnou rychlostí se chopil karafy a prásknul s ní na gramec, který škytl a zmlkl dřív, než stihly zaznít poslední takty. Pandelis náhle přestal tančit, Frangias odložil pánev na smažení a osušil si veliké ruce o umaštěnou zástěru. Smích všechny přešel. Nastala chvíle velkolepého ticha, nabitého výzvou a násilím. Michaela Kozumplíková Každý se [INS: pak :INS] domů [DEL: vrátí :DEL] [INS: vrací :INS] spokojený, nikdo se neporval, všichni se nasmáli a zahulákali si. Pokud ze sebe tanečník vydá to nejlepší, [DEL: nedočká se žádného :DEL] [INS: nemůže se dočkat :INS] větší[INS: ho :INS] uznání, než že mu pod nohama přistane pár talířů – takhle se totiž projevuje středomořská bujarost. Přestože Pandelis netušil, že tato záliba v rozbíjení má kořeny v tisíce let staré minulosti[DEL: , znal ji dobře prostřednictvím :DEL] [INS: a v nevědomé nápodobě :INS] nejrůznějších okupantů[H22] , kteří [DEL: podvědomě :DEL] od dob antiky dávali [DEL: po vzoru starých Řeků :DEL] průchod své zlosti tříštěním [INS: řecké :INS] keramiky [DEL: o řecký :DEL] [INS: a :INS] mramor[INS: u, dobře :INS] [INS: o ní věděl :INS] . Druhý muž, jemuž se pod nohama náhle objevily střepy, však tento zvyk neznal. Když procitl ze [DEL: stavu :DEL] [INS: své :INS] otupělosti, zmocnila se ho představa, že ho máme na mušce[H23] , nevídaně rychlým pohybem popadl [H24] svou karafu a mrštil jí po gramofonu, který škytl a zmlkl posledních pár taktů před koncem. Pandelis se zarazil uprostřed tance, Frangias odložil svou pánev na smažení a otřel si veliké ruce do špinavé zástěry. Všechen smích utichl. Nastal okamžik obřadného ticha nabitého výzvou a násilím. Adéla Tupcová Domů jsme se vraceli spokojení, že se nikdo nepopral. Smáli jsme se[DEL: , :DEL] a hulákali[H25] . [DEL: I :DEL] [INS: K :INS] [DEL: k :DEL] dyž ze sebe tanečník vydal to nejlepší, [DEL: stejně se mu :DEL] nedostalo [INS: se mu :INS] větší pocty, než několik rozbitých talířů pod [DEL: jeho :DEL] nohama. Je ale nutné vědět, že právě to je projev středomořské bujarosti. I když Pandelis neznal historický kontext této záliby v rozbíjení, která sahá tisíc let zpátky a je spojena s podvědomým napodobováním řady dobyvatelů, kteří od středověku přijížděli krást řecké mramorové sochy a keramiku, význam chápal[H26] . Ale ten muž, který měl nohy plné střepů, nejspíš ne. Když se probíral z apatie, musel si myslet, že na něj útočíme, a tak nečekaně rychle popadl svou karafu a mrsknul ji po gramofonu. Ten zaškytal a před posledními takty umlkl. Pandelis přestal náhle tančit. Frangias odložil smaž[INS: i :INS] [DEL: í :DEL] cí pánev a utřel si ohromné ruce do špinavé zástěry. Nikdo už se nesmál. Na okamžik zavládlo nádherné ticho prosycené výzvami a násilím. Alžběta Vintrová Domů jsme se pak vraceli spokojení, že jsme se zasmáli, zařvali si a nikdo se nepopral. Když ze sebe tanečník vydá to nejlepší, nemůže se mu dostat větší pocty, než když mu pod nohama přistane pár talířů[INS: – :INS] [DEL: , :DEL] je to takov[INS: ý :INS] [DEL: á :DEL] [DEL: ukázka :DEL] [INS: projev :INS] středomořské nevázanosti. Pandelis sice [INS: neznal kořeny :INS] této několik tisíciletí staré tradic[INS: e :INS] [DEL: i :DEL] , při níž se rozbíjelo nádobí v podvědomé upomínce na různé nájezdníky, kteří se od starověku zuřivě vrhali na řecký mramor a keramiku, [DEL: nehověl :DEL] , ale znal ji. Muž, kterému se střepy zabodly do nohy, ji neznal[H27] . Když se probral ze své apatie, musel být přesvědčený, že [DEL: na něj :DEL] mířili [INS: na něj :INS] a s nebývalou rychlostí vzal do ruky karafu a mrštil jí po gramofonu, který škytl a zmlkl pár taktů před koncem. V tu ránu přestal Pandelis tancovat, Frangias položil pánev a utřel si své velké ruce do špinavé zástěry. Nikdo už se nesmál. Ve vzduchu v tom magickém okamžiku ticha visela výzva a násilí. Tereza Kutáčová Vraceli se domů šťastní. Nikdo se nepopral, smáli se a křičeli[H28] . Tanečník ze sebe vydal to nejlepší a oni ho uctili jen [H29] tím, že mu hodili pár talířů pod nohy. Ale tady je třeba vědět, že právě takto se projevuje středomořský bujarý temperament. Pandelis to věděl, třebaže potlačoval onu chuť rozbíjet věci vyvolanou vzpomínkami starými tisíc let, toto podvědomé napodobování různých nájezdníků, kteří si už od dob antických vylévali zlost na řeckém mramoru a keramice[H30] . Nebylo člověka, který by neměl střepy u nohou[H31] . Pandelis [H32] se probudil ze své malátnosti. Musel cítít, že [DEL: na něj za :DEL] mířili[INS: na něj :INS] . S nebývalou rychlostí popadl svou lahev a mrštil s ní po gramofonu, který zaškytal a umlkl[INS: dříve, :INS] než stihly zaznít poslední tóny. Pandelis z čista jasna přestal tančit, Frangias položil pánev na vařič a popadl [H33] svýma velkýma rukama špinavou zástěru. Nikdo se nesmál. Byla to chvíle velkolepého ticha, ze kterého čišelo opovržení a násilí. Marta Augustýnková Vrátili jsme se domů šťastní[H34] . Nikdo se nepopral, všichni se smáli a křičeli[H35] . Když někdo zatančil, jak nejlépe uměl, dostalo se mu uznání [DEL: pouze :DEL] v podobě několika rozbitých talířů pod nohama. Ale je třeba vědět, že právě v tom spočívá projev středomořského temperamentu. Pandelis, i když si neoblíbil rozbíjení talířů na prastaré vzpomínky nevědomě po vzoru nájezdník[H36] ů, kteří se už [INS: od :INS] [DEL: v :DEL] dob[DEL: ě :DEL] [INS: s :INS] [DEL: S :DEL] tarověku vrhali na řecké mramorové sochy a hliněné nádobí, ten to věděl. Nevěděl to ten, kterému ležely střepy u nohou. Když se vzpamatoval, nemohl [H37] uvěřit tomu, že na něj namířili. Nevídanou rychlostí popadl karafu s vodou a balancoval [H38] s ní nad škytajícím gramofonem, který utichl s[H39] posledními takty. Pandelis přestal tančit. Frangias položil pánev a utřel své velké ruce do špinavé utěrky. Smích utichl. Nastalo naprosté ticho pod tíhou výzvy a násilí. Kristina Kastnerová Domů jsme se vraceli v dobré náladě, k úhoně nikdo nepřišel [H40] a večer byl plný smíchu i pokřikování. Pro tanečníka, který ze sebe vydal to nejlepší, nebylo větší pocty[DEL: , :DEL] než několik talířů hozených k nohám. Bylo však třeba mít na paměti, že se jedná o ryzí projev středomořského temperamentu. I když si zálibu v rozbíjení nespojoval s tisíciletou tradicí, s nevědomou imitací různých uchvatitelů, kteří byli již od antiky posedlí [INS: řeckým :INS] mramorem a [DEL: řeckou :DEL] keramikou, Pandelis to věděl[H41] . Nebyl to typ člověka, který by po sobě nechal házet nádobím[H42] . Jak tak přicházel[H43] k sobě, musel si myslet, že ho má někdo na mušce. S nečekanou rychlostí vzal do ruky karafu s vodou a postavil ji na gramofon[H44] , který škytl a zmlkl dříve, než dozněla poslední melodie. Pandelis se na místě zastavil, Frangias položil pánev na smažení a otřel si ohromné ruce do mastné zástěry. Nikdo se už nesmál. V tíživém tichu, které nastalo, visely hrozby a násilí. [INS: :INS] Kateřina Dragonová Všichni se spokojeně chystali domů[H45] , nikdo se nepopral, zasmáli se, zakřičeli si. Tanečníkovi, který ze sebe vydá to nejlepší, se jako jediného uznání dostane [DEL: nanejvýš :DEL] několik talířů hozených k nohám, ale k tomu je ještě nutné vědět, že takhle se projevuje středozemní bujarost. Pandelis, i když si tuto zálibu v rozbíjení nespojoval s tisíciletým dědictvím, s neuvědomovaným napodobováním různých dobyvatelů, kteří se od antických dob vrhali na řecký mramor a keramiku, Pandelis to věděl[H46] . Nikoliv muž, kterého do nohou zasáhly střepy. Vytržen ze své strnulosti si asi myslel, že na něho někdo mířil a s neuvěřitelnou rychlostí popadl svou karafu a mrsknul jí na gramec, který škytl a umlkl ještě před tím, než dozněly poslední takty. Pandelis se v tanci prudce zastavil, Frangias položil pánev a otřel si velké ruce do špinavé zástěry. Nikdo už se nesmál. Nastal úžasný okamžik ticha nabitý výzvami a násilím. ________________________________ [H1]osobně bych zachoval pořadí vět, jak je v originále, a s tím i časy; Vaše řešení je ale taky legitimní – doporučil bych ale z rytmických důvodů jiná slovesa – neporve, zařvou si [H2]lépe do činného rodu: nemůže se mu dostat větší pocty... [H3]lépe: má tisíciletou tradici [H4]významový posun [H5]lépe do vedlejší věty [H6]tady je problematické hovořit o „informaci“ – jde spíš o nějaké obecné kulturní povědomí [H7]z originálu nevyplývá, že poté, co se vzpamatoval, si to přestal myslet – jsou tam oba stavy (resp. proces a stav) popsány jakou současné [H8]on tam předtím malátně seděl a nijak se neprojevoval [H9]tento poměrně dlouhý popis zpomaluje tempo vyprávění, které by tady mělo gradovat – lépe něco jako: vmžiku uchopil... [H10]nebezpečí dvojího výkladu (mohlo by být na první pohled považováno za přísudek podmětu „gramofon“) [H11]zde jde o popis obecného průběhu večerů v řeckých hospodách, nikoli o popis tohoto konkrétního večera; u „smáli jsme se a povykovali“ pozor na vidy! [H12]totéž jako v předchozím komentáři; zde navíc nepochopení obsahu (není tam odporovací poměr) [H13]tímto by vypravěč naznačil, že následující informaci sděluje spíše mimochodem; on ji ale ve skutečnosti považuje za dost zásadní [H14]to právě nevěděl, resp. nereflektovat [H15]významový posun [H16]dobré (rytmus, tempo) [H17]dobré řešení [H18]zde v originále není čtenář vtahován do výkladu, neměl by proto být ani v překladu; jak vyplývá z dalšího textu, tato vědomost není důležitá ani tak pro čtenáře, jako spíše pro aktéry děje [H19]významový posun [H20]nebo nějaké jiné slovo, aby se dvakrát ve větě neopakovalo totéž [H21]tady bych to „on“ nechápal jako kolektiv všech pravidelných návštěvníků hospody (mezi které patří i vypravěč, a pak by to tedy vedlo k podmětu „my“), ale pouze jako ty z nich, z jejichž směru talíř přiletěl; srv. řešení kol. Kozumplíkové [H22]toto slovo se pojí spíše s moderními dějinami [H23]v tomto případě, protože je zde použit abstraktnější přísudek než u kol. Trsové (mít na mušce x mířit na), již považuji podmět „my“ za legitimní [H24]viz výše [H25]pokud je výslovně vyjádřena kauzalita mezi tím, že se nikdo nepopral, a tím, že jsou spokojeni, pak by měly být důvody spokojenosti rozšířeny i na tyto dva prvky (+ upravit vidy) [H26]první správná interpretace tohoto souvětí, až na to „přijížděli krást“ [H27]tady by bylo dobře nějaké jiné slovo („znát“ je ve stejné pozici v předchozí větě) [H28]pozor na vidy! [H29]takto to vypadá jako kritika, ale vypravěč referuje o místním zvyku, podle kterého toto bylo nejvyšší možné ocenění [H30]viz výše [H31]chybná interpretace – pokud by to mělo znamenat toto, bylo v originále asi něco jako „il n’y eut pas d’homme qui ne reçût...“ [H32]záměna postav – jde o toho Američana; z věty lze každopádně vyčíst, že má stejný podmět jako předchozí věta, a z obsahu této předchozí věty („Pas l´homme...“) i to, kdo tímto podmětem je (srv. u kol. Kastnerové) [H33]významový posun [H34]jde o obecný popis – pozor na vid [H35]pozor na vidy! [H36]obdobně jako u většiny kolegyň chybná interpretace významu, avšak v tomto případě navíc ještě nesmyslná formulace („rozbíjení talířů na prastaré vzpomínky nevědomě po vzoru nájezdník [H36]ů“) [H37]naopak – on tomu podle všeho uvěřil [H38]významový posun [H39]právě že před nimi, protože on s tou karafou nebalancoval, ale hodil ji po tom gramofonu (a tím ho rozbil) [H40]tady bych to přeložil doslovně [H41]dobré [H42]chybná interpretace, viz u kolegyň [H43]záměna postav – srv. u kol. Kutáčové (z předchozí věty lze vyčíst, že ten, kdo je jejím podmětem, tento zvyk neznal, a to mohl být pouze ten Američan) [H44]významový posun [H45]jde o obecný popis, zde to ukotvujete pouze k tomuto konkrétnímu večeru [H46]dobré