Homér žije a má se dobře, děkuje za optání. Staří Řekové mu přezdívali „božský Homér“, svatý
Augustin ve svém díle Vyznání připouští, že mu v dětství poskytoval „projev nejroztomilejší
[1]bláhovosti“. Homér má plné právo jak na rozmanité, tak i neočekávané pocty. Po průměrném filmu
Trója, kde si supermanovsky pojatého Achilla zahrál Brad Pitt, jsme přestali doufat, [2]že
popkultura ještě přijde s úspěšným zpracováním trojského mýtu. Ovšem velkolepé komiksové dílo Doba
bronzová svědčí o tom, že univerzálnost homérovského mýtu může být uvedena v jakékoliv podobě.
Stačí, aby se výtvarník nechal inspirovat [3]antickými bohy. Jedním z těchto výtvarníků[4] je i
Eric Shanower. Tento Kaliforňan se v roce 1999 pustil do shromažďování „všech možných variant
trojského cyklu“ a na základě nejnovějších výzkumů mykénské doby je propojil[5] do vzorného
archeologického rámce. Shanower nezamýšlel zpracovat pouhou Iliadu, ale pustil se do celého souboru
mýtů[6] o dobytí Tróje.
________________________________

[1] Raději. „nejmilejší výjevy/divadlo...“

[2] Si zoufali, že se popkultura úspěšně zmocňuje

[3] To není inspirace ve smyslu volby tématu, ale „osvícení“, takže by bylo lepší „když jej
inspirují/osvítí antičtí bohové“, „mu přejí/stojí při něm“

[4] Zde raději umělec, protože zpracovával zřejmě i scénář


[6] Jen upozorňuji, že by mohlo být i „báje/pověsti“ – „mýtus“ je někdy dobře nechat vyhrazený pro
mimoliterární obory, např. pro psychoanalýzu apod.