Homér je stále mezi námi a prý se mu daří dobře, děkuje za optání. Tento básník, kterého staří
Řekové pokřtili „Božský Homér“ a on němž svatý Augustin ve svém Vyznání prohlásil, že mu v dětství
poskytl možnost „toho nejsladšího náhledu do marnivostí[1]“, si plným právem zaslouží všemožné
pocty, byť někdy trochu nečekané. Po spíše nevydařené Tróji s Bradem Pittem v roli
Achilla-Supermana už jsme se téměř začali vzdávat naděje[2], že by současná popkultura byla schopna
trójský mýtus nějak adekvátně ztvárnit. Pak se ale na scéně objevilo [3]velkolepé komiksové dílo
L´âge de bronze (Doba bronzová), které dokázalo, že homérovské náměty jsou opravdu univerzální a je
možné jim dát jakoukoliv podobu, nechá-li se[4] autor jen trochu inspirovat antickými bohy. Jako
například Eric Shanower. V roce 1999 se tento Kaliforňan rozhodl sjednotit „nespočet verzí
trójského cyklu“ a podrobit je nemilosrdné konfrontaci s archeologickými nálezy, [5]které vzešly
z nejnovějšího bádání o mykénském období. Výsledkem Shanowerova pojetí tedy není jen zpracování
samotné Iliady, ale i celého souboru mýtů[6], které jsou s Trójskou válkou nějakým způsobem
spojeny.
________________________________

[1] Zde „marnosti“

[2] Si zoufali, že se popkultura s úspěchem zmocnila...

[3] Příliš „étoffement“, orig. text nekomentuje, jen konstatuje

[4] bylo by lepší „když jej inspirují/osvítí antičtí bohové“, „mu přejí/stojí při něm“


[5] Lépe „poznatky“ – nálezy jsou příliš konkrétní

[6] Jen upozorňuji, že by mohlo být i „báje/pověsti“ – „mýtus“ je někdy dobře nechat vyhrazený pro
mimoliterární obory, např. pro psychoanalýzu apod.