Homér je stále mezi námi a prý se mu daří dobře, děkuje za optání. Tento básník, kterého staří Řekové pokřtili „Božský Homér“ a on němž svatý Augustin ve svém Vyznání prohlásil, že mu v dětství poskytl možnost „toho nejsladšího náhledu do marnivostí[1]“, si plným právem zaslouží všemožné pocty, byť někdy trochu nečekané. Po spíše nevydařené Tróji s Bradem Pittem v roli Achilla-Supermana už jsme se téměř začali vzdávat naděje[2], že by současná popkultura byla schopna trójský mýtus nějak adekvátně ztvárnit. Pak se ale na scéně objevilo [3]velkolepé komiksové dílo L´âge de bronze (Doba bronzová), které dokázalo, že homérovské náměty jsou opravdu univerzální a je možné jim dát jakoukoliv podobu, nechá-li se[4] autor jen trochu inspirovat antickými bohy. Jako například Eric Shanower. V roce 1999 se tento Kaliforňan rozhodl sjednotit „nespočet verzí trójského cyklu“ a podrobit je nemilosrdné konfrontaci s archeologickými nálezy, [5]které vzešly z nejnovějšího bádání o mykénském období. Výsledkem Shanowerova pojetí tedy není jen zpracování samotné Iliady, ale i celého souboru mýtů[6], které jsou s Trójskou válkou nějakým způsobem spojeny. ________________________________ [1] Zde „marnosti“ [2] Si zoufali, že se popkultura s úspěchem zmocnila... [3] Příliš „étoffement“, orig. text nekomentuje, jen konstatuje [4] bylo by lepší „když jej inspirují/osvítí antičtí bohové“, „mu přejí/stojí při něm“ [5] Lépe „poznatky“ – nálezy jsou příliš konkrétní [6] Jen upozorňuji, že by mohlo být i „báje/pověsti“ – „mýtus“ je někdy dobře nechat vyhrazený pro mimoliterární obory, např. pro psychoanalýzu apod.