Barbora Kašová


Homérovo dílo přežívá a daří se mu. To je jedině dobře. Ten, kterého antičtí autoři nazvali „božský
Homér“ a kterému svatý Augustin ve svých Vyznáních vděčí[1] za „přehlídku těch nejněžnějších
marnivostí[2]“ v době svého dětství, má právo na uznání v rozmanitých[3] i nečekaných podobách. Po
nevalném filmu Trója s Bradem Pittem v roli „supermanovského“ Achil[4]a bychom mohli propadnout
zoufalství při pohledu na úspěšné dobytí trójské tematiky populární kulturou. Velkolepá komiksová
freska „Doba bronzová“ ovšem dokazuje, že Homérova všeobecnost[5] může nabýt jakékoli podoby, aniž
by umělec opustil inspiraci antickým božstvem.[6] Jedením z takových umělců je Eric Shanower.
V roce 1999 se tento autor z Kalifornie pustil do shromažďování „myriády verzí trójského cyklu“ a
následně ji [7]propojil v dokonalém archeologickém rámci, přičemž při své práci vyšel
z nejnovějších výzkumů mykénské doby. Shanower se tedy nehodlá omezit pouze na Iliadu[8] ale chce
zpracovat všechny mýty[9], které se k dobytí Tróje vztahují.
________________________________

[1] Lépe: vyjadřuje vděk/uznání

[2] Spíš „nejpříjemnějších/nejmilejších marností/nicotností“ – jde o to, že z hlediska věčnosti
všechna ta dobrodružství byla marnost nad marnost, ale jako klukovi se mu to líbilo

[3] čárka

[4] Achilla

[5] Ano, dobře

[6] To není inspirace ve smyslu volby tématu, ale „osvícení“, takže by bylo lepší „když jej
inspirují/osvítí antičtí bohové“, „mu přejí/stojí při něm“

[7] Bylo by lepší „je propojil/zasadil do...“

[8] čárka

[9] Jen upozorňuji, že by mohlo být i „báje/pověsti“ – „mýtus“ je někdy dobře nechat vyhrazený pro
mimoliterární obory, např. pro psychoanalýzu apod.