Přílohy k industrializaci struktura ekonomiky podle politických okresů britská železniční síť 1852 britská železniční síť 1872 1820 mobilita z Londýna městské obyvatelstvoEvropy do 1800 městské obyvatelstvoEvropy po 1800 růst středně velkých měst Evropy obyvatelstvo ve městech v českých zemích po 1843 Společenská struktura v českých zemích v 1.polovině 19. století (O. Urban 1978) I.Aristokracie • 1. první společnost (dvorská a historická šlechta jako pozemková nebo úřednická aristokracie v civilní nebo vojenské službě, vysoká církevní hierarchie) • 2. druhá společnost (nižší šlechta a aristokratizující se část měšťanstva) • II.Městské obyvatelstvo • 1. měšťanstvo (bankovní a kupecký kapitál, starý městský patriciát a tzn. honorace, městská inteligence a příslušníci svobodných povolání, manufakturní podnikatelé, faktoři a továrníci) • 2. řemeslnictvo (cechovní i necechovní) • 3. městská chudina (tovaryši, nádeníci, manufakturní a řemeslné dělnictvo, sloužící, deklasovaní) • •III. Vesnické obyvatelstvo • 1. sedláci a chalupníci • 2. domkáři, drobná venkovská inteligence, vesnické řemeslnictvo • 3. venkovská chudina (čeleď, podruzi, sloužící, deklasovaní) Společenská struktura v českých zemích v na přelomu 19. a 20. století (O. Urban 1978 - zjednodušeno) •I. Měšťanstvo – buržoazie • finanční, agrární, průmyslová a obchodní buržoazie, příslušníci svobodných povolání, vyšší vrstvy technické inteligence, vyšší úřednictvo, osoby žijící z kapitalistického důchodu • II.Střední třída – „maloburžoazní vrstvy“ • zemědělský a řemeslnický malovýrobce, maloobchodní obchodník, malorolníci a střední výrobci, drobní kapitalističtí podnikatelé, podnikatelé v dopravě, technická inteligence v nižším postavení, nižší úřednictvo, příslušníci svobodných povolání, drobní rentiéři • •III. Dělnická třída • tovární proletariát, řemeslnický proletariát, domácký proletariát, zemědělský proletariát, dělnictvo v obchodě, službách a dopravě, domácí služebnictvo, zemědělský poloproletariát, osoby v charitativní péči •