Komentář k testům z 28. a 29.3.2011 (JAP111a, b): Nejprve znění testů: Pondělí: ①　Myslím, že tato pizza bude chutnější. ②　Martin říkal, že Asako v sobotu uvařila dobré karé raisu. ③　A: Je to Romanův sešit? B: Ne, je Pavlův. ④　ヤナさんよりクラーラさんのほうが日本語が上手ですか。 Úterý: ①　Měl jsem v úmyslu cestovat do Itálie, ale protože jsem onemocněl, nikam jsem nejel. ②　Mám červené auto. Modré nemám. ③　Na podzim se dny zkrátí. Ze sestry je vysokoškolačka. Jukiko vyrostla a zkrásněla. ④　でプラハからロンドンまで二時間で行きました。 * Stále se ještě objevují případy pokusů spojit sponu s -i adjektivem (např.*おいしいだと思う). Pokud si na to nebudete dávat pozor, vyhlásím prohibici. * Nemálo z vás v pondělním testu přehlédlo koncovou partikuli v ④ (byl tedy nutný překlad tázací větou). Zadání čtěte důkladně a vždy až do konce. Pamatujte, že v japonštině to nejdůležitější bývá právě většinou na konci věty. * Ujasněte si japonský výraz pro pizzu. * V pondělním ③ nebyl důvod pro tematickou větnou stavbu (jakékoliv これは... bylo nadbytečné). * Zásadním se ukázalo napojování větných frází (vedlejších vět) pomocí vhodných spojek (spojovacích partikulí) v úterním ①. Současně bylo třeba v dané větě dodržet správné časy a polaritu predikativů (když „nikam“, tak koncový predikativ v záporu). Možná řešení byla např. následující: * イタリアに旅行するつもりでしたが、病気になりましたから、どこへも行きませんでした。 * イタリアへ旅行するつもりだったが、病気になったから、どこにも行きませんでした。 * イタリアに旅行するつもりでしたけど、病気になってどこにも行きませんでした。 (-te tvar klade menší důraz na vysvětlení příčiny) * apod. Slovesné časy přísudku naru v úterním ③ bylo také třeba správně volit. „Ze sestry je vysokoškolačka“ říká, že sestra prošla (v minulosti) onou změnou stavu (statutu), tedy naru mělo být v minulém čase. Napojení ve třetí větě úterního ③ mohlo být opět různé (ókikute kirei-ni narimašita nebo ókiku natte kirei-ni narimašita, případně otona-de kirei ni narimašita či otona-ni natte kirei ni narimašita apod.). Dále k výsledkům testů konkrétněji (v tuto chvíli mám u sebe pouze část pondělních testů, ostatní výsledky dodám posléze): 387311 – --. OK. V úterním ① Vám nevyšla jen spojka (spojovací partikule). Výraz demo se jako spojovací výraz používá vždy jen na začátku věty (po ukončení věty předcházející). Před demo tedy nemůžete mít tóten (、). Japonská lingvistika má poněkud odlišné pojetí „věty vs. souvětí“ (které zde nebudu rozebírat). Pro spojování pomocí vztahu „ale“ v japonštině uprostřed věty (tedy před tóten či případně bez něj) používáme výrazy jako ga, kedo, keredo, keredomo apod. Doporučuji se zatím držet prvních dvou. 383862 – --. OK. Úterní test byl slabý. Použila jste 来る namísto 旅行する (či případně 行く), nedodržujete slovesné časy, zaměňujete slovíčka (obzvláště je problém, zaměníte-li aru a naru). Doufám, že příští test bude lepší. 378791 – --. OK. Úterní test velmi dobrý. V ② bylo to 私は trochu zbytečné. V druhé větě ③ to chtělo jenom tvar narimašita. Vámi utvořené 大学生になっていました by znamenalo něco jako „byla z ní studentka (ale nejspíš už zase není)“. Jinak OK. 211786 – --. OK. Úterní test opět měl nemilé nedostatky. Je-li cumori substantivum, musí být doplněno sponou. Je-li v ⑤ v přísudku 行きました, nemůžete to překládat jako „trvá“. 361679 – --. OK. Úterní test nebyl vůbec špatný. Kromě jednoho spojení Vám v ① nevyšla konstrukce „onemocnět“ (je to něco jiného než „být nemocný“). V ③ jste vynechal „zkrátí se“ a jednou zvolil nevhodný čas. Pokud jde o ⑤ myslíte si, že „jet letadlem z Prahy do Londýna“ zní česky přirozeně? Jinak to ale nebylo zlé. 361653 – --. OK. I když úterní test hodnotím OK, dobré to zdaleka ještě není. První věta měla zásadní nedostatky zmíněné výše. ② bylo bez problému. V ③ ale drobné nedostatky byly ve všech větách. V první slovíčko „krátký“, v druhé čas slovesa a výraz *one, ve třetí -te tvar adjektiva ókii. ⑤ jste překládal s letadlem v podmětu („letadlo letělo“), ale 飛行機 má v zadání partikuli de. Podmět je tedy nevyjádřen (zřejmě jím je mluvčí). Pracujte na zažití základních konstrukcí, opakujte si pořád dokola nějakou sadu příkladových vět se správnou gramatikou. Nad některými věcmi nelze při komunikaci v japonštině „analyticky“ uvažovat, musí být zažité. 383901 – --. OK. Opět celkem solidní výkon v úterním testu. V ① Vám nevyšly jen časy. V ③ jste nezapojila 日 pomocí partikule do věty a jednou Vám nevyšel čas slovesa naru. Tvar *大きよく také nebyl správný, ale jinak to bylo dobré. Nepolevujte. 361688 – --. --. Úterní test se ke mně z nějakého důvodu nedostal. 343585 – --. OK. Úterní test velmi pěkný. V ① Vám chybělo jedno napojení. Také jste použila výraz jamai (předpokládám, že jej máte z hodin písma, je to čtení znaku 病), ten se jednak pro „nemoc“ příliš nepoužívá (držte se lexikálně spíš toho, co se učíme v Genki, případně toho, co dodávám doplňkově), ale především se jedná o substantivum (tedy ho nelze ohýbat jako -i adjektivum). V ③ Vám jednou nevyšel čas slovesa, se zápisem jména Jukiko jste se asi „překlepla“, a napojení 大きくきれいに bych Vám i uznal, je to ale značně knižní vyjádření, tak se zatím držme napojení přes -te tvar, tak jak jsme se učili. Jinak OK. 361955 – --. OK. Škoda nedokončeného ①, protože jinak to bylo bez chyby. Také si opět neodpustím, abych Vám nepochválil krasopis (máte jej jednoznačně nejlepší z celého ročníku). 383635 – --. OK. Kromě věcí zmíněných u ① a chybějících překladů to bylo bez zásadních problémů. 383058 – --. OK. Také některé výše zmíněné nedostatky v ①. V první větě ③ bylo třeba 日 opatřit jinou partikulí než ni (a pozor na chybějící dakuten). Jinak OK. 258571 – OK. OK. V pondělním testu mi vadilo hlavně to *おいしいだ. V češtině používáme „dobrý“ ve smyslu „chutný“, japonština ale ii pro chutnost jídla či pití nepoužívá. Držte se výrazu oišii. Také pozor na rozdíl znaků 上 a 土. V úterním testu byl problém s tím, že cumori není sloveso, a tudíž je nemůžeme jako sloveso ohýbat (*cumorimašita NE). V ① také chybělo „nikam“. V ③ bylo jedno chybné slovíčko, důležitější je však napojování predikativů uvnitř vět (*大きくなる、きれいになりました。 nelze). 378778 – OK. OK. Pondělní test (až na tu tázací větu) bez chyby. V úterním jen drobnosti v ③. Jen tak dál. 67591 – Neomluvené absence. 384037 – OK. OK. V pondělním testu mi samozřejmě víc než Vaše použití suru namísto cukuru v ② vadilo *おいしいだと思う. Váš překlad ③ A: ロマンさんのノートがありますか。 není gramaticky nesprávný, ale neodpovídá zadání (je rozdíl mezi „je to sešit“ a „je tu sešit“). Otázkou je, jestli jste si rozdílů mezi různými vyjádřeními českého „být“ jste vědoma (doufám, že ano). V úterním testu byly spíše drobnosti: *どこもへ namísto どこへも, nevhodná partikule při vyjádření „na podzim“ (spíše než de by se hodila partikule ni, nebo také wa), chybně znaky pro 短いa 姉, nevhodný výraz pro „vysokoškolák“ a především ohýbání きれいな jako -i adjektiva. Když se učíte slovíčka, učte se -na adjektiva i s koncovkou (tedy nikoliv „kirei“, ale „kirei-na“). To, že učebnice Genki udává keijódóši stylem きれい（な）, pokládám za určitý její nedostatek (protože ona závorka může budit dojem, že to -na je snad nějakou volitelnou součástí, což tedy rozhodně není). 325316 – OK. OK. V pondělním testu drobnosti. Vaše řešení výrazu „chutnější“ pomocí motto nebylo vyloženě nesprávné. Může však vyjadřovat drobnou nuanci v typu komparace. Srovnejte následující: a) Když přidáme parmezán, bude tato pizza ještě chutnější. b) Když se dívám na tyto dvě pizzy, myslím si, že tato (sýrová) bude chutnější (než tato salámová). Případ a) by spíše využil もっとおいしいです (s tím, že výraz motto budeme mít až v následující lekci). Případ b) by spíše využil ～のほうがおいしいです. V pondělním testu jste dále netrefil sloveso cukuru a opomněl otazník při překladu ④. V úterním testu toho bylo víc. ① nebylo v pořádku, první věta ③ chyběla a třetí měla nesprávně sloveso naru v -te tvaru (vyjádření „zkrásněla“ pomocí びじんになりました je příjemně kreativní a zcela v pořádku, jenom nesmíte zapomenout dakuten). Podobně jako kolegyně výše si ovšem musíte ujasnit různé konstrukce pro „být“ (あおいのではありません NENÍ totéž jako あおいのがありません). 361225 – OK. OK. Oba testy solidní. V pondělním jste zbytečně konstruovala tematickou větnou stavbu v ③ A. V překladu ④ jste přehodila jednotlivé osoby ve vztahu porovnávání. V úterním testu Vám nevyšlo napojení v ① a v ② chyběla pádová partikule (správně あおいのがありません). Jinak dobré. 383046 – OK. NG. V pondělním testu mi kromě chybějícího ④ nejvíc vadilo to Vaše これは (navíc 2x!!) v ③. Takhle přirozenou japonštinu nestvoříte. V úterním testu byl problém se slovesem kuru v ① a s překladem ③ (vesměs již komentované chyby, navíc jen ten výraz niči. Budete-li užívat kandži, podobný problém nebudete řešit). Jeden test Vám hodnotím NG za to, že jste v obou testech dohromady neužila ani jeden jediný čínský znak (to je po jednom a půl semestru studia japonštiny tristní). 103249 – OK. NG. V pondělním testu jste nesmyslně napojil partikuli no za partikuli wa. Jméno Martin nebylo syntakticky zapojeno do věty (chyběla partikule), výraz *kjokašó jednak neznamená „sešit“, jednak má (pro význam „učebnice“) nesprávně distribuované dlouhé samohlásky. V úterním testu Vám kromě chybějícího osobnostního sufixu nesedly dvě pádové partikule. Hlavně jste ale nesprávně utvořil příslovečný tvar -i adjektiva midžikai (žádné ni do něj nepatří). Úterní test i Vám hodnotím jako NG (jeden jediný kandži v obou testech je málo, ale to je ve Vašem případě celkem jedno, protože tak jako tak jste na úterní hodině chyběl). 361987 – OK. --. V pondělním testu nebyl vhodný tvar おもっています v ①. Asako bylo asi vhodnější zapojit do konstrukce s partikulí ga. Sloveso cukuru je třeba správně ohnout do minulého kladného prostého tvaru. これは v ③ bylo nadbytečné (v zadání pro ně není důvod). Znovu se podívejte na ④ a promyslete si, kdo je (v otázce) šikovnější v japonštině. Úterní test Vám nehodnotím (upozorňuji však na adjektivum kirei-na). Pokud máte předchozí vyučování natolik vzdáleno, že nestíháte pětiminutový přesun, informujte mne. 324805 – OK. OK. V pondělním testu jen výraz pro pizzu, nadbytečné これは v ③ a chybějící otazník v ④. V úterním jste si spletla rjokó a rjóri. „Onemocnět“ potřebuje jinou partikuli než ga (病気になる). „Nikam“ chybělo. Ve třetí větě ③ jste použila k popisu Jukiko výraz 高い. V japonštině však při vyjadřování výšky člověka (postavy) potřebujeme celou kolokaci が高い. Jinak OK. J. Matela