Komentář k testu z 27.4.2011 (JAP215 b): Nejprve opět uvádím znění testu: ①　Čím víc stoupá teplota, tím je to nebezpečnější. ②　Musíme nejen poslat pohlednice, ale také nakoupit suvenýry. ③　Právě se chystám do sprchy. ④　Jak by to asi bylo dopadlo, kdybych byl přišel pozdě. ⑤　森田先生はたった今その本を読み終わったところです。 　 * Na začátek podmínkové věty ④ bylo s ohledem na minulý kondicionál (podmínku neskutečnou) vhodné připojit výraz moši. Jeho absence není chybou, ale jeho přítomnost by asi byla stylisticky přirozenější. * K vyjádření „přijít pozdě“ doporučuji zapamatovat si dvě konstrukce: a) くなる, b) れて来る. A nekombinovat (výraz 遅く来る není přímo chybný, domnívám se však, že je stylisticky neobratný). Dále konkrétněji: 330907 – Výborně! V ④ se hodilo doplnit na začátek moši, ale jinak bez chyby. Takže to jde… 321422 – V ① jste použila ondo a atatakaku naru. To je nadbytečná duplikace. Výraz ondo můžete pojit s takai nebo hikui („teplota“ nemůže být „teplejší“, ale jen „vyšší“ či „nižší“). ② bylo trochu neobratné řešení. Konstrukci pro „muset“ stačilo napojit na koncový predikativ. Kontext věty naznačoval, že mluvčí je na výletě. V takovém případě se pro „suvenýr“ ideálně hodí výraz omijage (purezento je něco jiného). Pozor na výraz šawá. V ④ se i Vám hodilo přidat na začátek moši, ale hlavně napsat správně znak 遅. 128139 – Absence. 321959 – Zřejmě jste si spletl slovo omijage se slovem omamori. Jinak už chyběl jen jeden dakuten. 361876 – V ① bych já osobně volil zakončení s abunaku narimasu, ale gramaticky to vyžadováno není. V ② bych asi omijage napojil pomocí partikule mo, ale to je stylistický detail. Jméno 森田 se bude asi ve většině případů číst „Morita“. 220090 – Druhý znak ve slově kiken není 健. V ② jste poněkud nevhodně napojil konstrukci pro „muset“ (všimněte si, že v zadání se „musíme“ pojí i k „nakoupit suvenýry“). Výraz pro sprchu se v japonštině píše シャワー (nikoliv *シャヴァー). Výraz どう v ④ sám o sobě funguje jako příslovce, pro napojení se tedy nepoužívá ni. 357545 – K ① viz kolegyně 321422. V ④ se Vám vloudil jeden nadbytečný sokuon (*おくれたっら, to samozřejmě v japonštině fonologicky nelze). Jinak OK. 361897 – Zřejmě jste zvolila nesprávný znak pro abunai (激 je znak pro hagešii). To sloveso šimau v ④ by bylo bývalo lépe použít jako pomocné (natte šimau). V použití lexikálním mi to nezní příliš přirozeně. Jinak OK. 324430 – Takto to nepůjde. Předvedla jste výkon, za který bych Vás nepustil do druhého semestru, ne tak do třetího ročníku. Zcela zásadní nedostatky jak v lexiku (*えがみ), tak v morfologii (*おそくに, *来った), v syntaxi (překlad ⑤, napojení dake na -masu, nezvládnutí konstrukce pro „muset“) aj. Nejedná se o právě probíranou látku (to by mi vadilo, ale ne tolik). Mnohem zásadnější je, že neovládáte věci, které byste měla ovládat z prvního ročníku. Co s tím hodláte dělat? 345311 – Absence. 359374 – Konstrukce 温度が上がれば上がるほど～ je gramaticky zcela správně a v japonštině se přirozeně používá. Kvantitativně ale bude mít asi větší zastoupení konstrukce s 温度が高くなればなるほど～. Váš překlad 読み終わった jako „přestal číst“ možná nebyl úplně nejvhodnější. Sloveso owaru má spíše význam „skončit, ukončit“ než „přestat, přerušit“. Domnívám se tedy, že do češtiny bylo asi lepší přeložit konstrukci s „dočetl“ (s tím, že „přestal číst“ by se vyjádřilo asi s 読むのをやめた, jelikož dějová slovesa nevytvářejí složené tvary 連用形+やめる). Vše výše zmíněné však pokládám za relativně nedůležité stylistické záležitosti. 361336 – K ② viz kolegyně 321422. Překlad ④ se Vám příliš nevyvedl. Jednak je zapotřebí správně tvořit příslovečné tvary (tedy osoku naru bez ni apod.), jednak je třeba se dívat na minulost či neminulost kondicionálu a podle toho volit čas koncového predikativu. V zadání byl použit kondicionál minulý („bylo by to dopadlo…“) a koncový predikativ v japonštině tedy měl být v čase minulém (～たでしょう, případně tedy s modalitou ～たんでしょう). Jinak OK. 342720 – V ① nebylo nutné opakovat i lexikální základ slovesa 上昇する (stačilo 上昇すればするほど). Také byste měla vědět, že 気温 je výhradně teplota vzduchu (teplota všeobecně je 温度). Zapamatujte si slovíčka a シャワー (1. ročník). ③ nebylo správně, formální substantivum tokoro přeci nemůže být napojeno na (adverbální) -te tvar. Podmínkovou větu ④ jste také nezvládla (viz výše). 342195 – Sloveso 増える je třeba do kondicionálu ohnout správně (nikoliv *増えば, nýbrž 増えれば). Podmínkovou větu ④ jste nezvládl. A opravte si psaní znaku 来, který nezačíná radikálem keisan kanmuri (nabebuta). 361581 – Ke slovu kion viz výše. V konstrukcích s dake de(wa) naku není nominalizme pomocí koto nutná. Škoda, že jste podmínkovou větu nedokončila. Jinak OK. 361040 – Domnívám se, že s výrazem ondo se spíše pojí adjektivum takai než ókii (ale textově doložitelné jsou oba případy). Nepleťte si slovesa okuru a okureru. V ② jste také vynechala dake. V ④ jste napsala *どうなっていかでしょうか (asi „překlep“). Celkově dobrý výkon. 255493 – Týká se Vás několik věcí zmíněných výše (přečtěte si tedy komentáře kolegů). Výraz 不安全 není v japonštině obvyklý. Kromě toho, že neznamená „nebezpečí“, je běžnějším antonymem k 安全な výraz 不安な. Podmínkovou větu jste nezvládl, doučte se. 361940 – Velmi dobře. Zapamatujte si správně výraz シャワー. Jinak OK. 361482 – Velmi pěkný výkon. Jenom dvě drobnosti: výraz たった今 se pojí s ～たところ (tedy s právě skončeným dějem), nikoliv s dějem, jenž je těsně před začátkem. Podmínkové věty pro podmínku neskutečnou (pro vyjádření, že něco se za určitých podmínek mohlo uskutečnit, ale neuskutečnilo se, a už se neuskuteční) je třeba operovat s dešó jako modalitou koncového predikativu, právě proto, že my nevíme, jak „by to asi bylo dopadlo“. J. Matela