melíore condícíone (v. 10. 2) uti
v lepšim postavení býti, fepší postaveni míti, videbant se uti.
aequus, a, um rovný = spraved livy.
reliquis rebus ostatními věcmi = (také) jinak.
grätía, ae, í. (grätus) vděk; přízeň, vliv. ' dignítäs, átis, I. (dígnus) důstoj
nost, hodnost, vážnost, amplíiico, áre (amplus, facio) rozšířili, zvětšití, zvýšiti, gratia dignitateque amplificatä (abj. abs.).
dimitto, ere, misi, missum (dis 7    mitto) rozeslali; (z rukou) pu-sliti, pozbyti, ztratiti. Rěmí v. 4. 5.
succědo, ere, successi, successum (sub-cědo) pod něco vstoupilí; nastoupití.
ad-aequo, äre vyrovnali; vyrov návati se (někomu).
íntellego, ere, lexi, lectum (in-ter-lego) rozuměli, pozorovati, věděti, et quod intellegebatur (vědělo se, že) eos (quos = et eos  [= RemosJ) adaequare (Haeduos) gratia (že se vyrovnávají přízní, že jsou v stejné přízni).
propter (s akk.) pro.
inimícítíae, arum, f. (inimícitia [inimícus]) nepřátelství,
coniungí spojití se.
dico, äre zaslíbili, zasvětí ti; se dicäre odevzdati se, dátt se (in clientelam v ochranu, pod o-chranu).
S dilígenter (díligens) pečlivě, bedlivě, pilně, dbale, svědomité.
tueor, ěri hledětí; chrániti, hájili, zastávati se (někoho).
ita tak, takto, tím způsobem.
repenfe (repens) náhle.
cottigo, ere,  collěgi, collectum
(com-lego) sbírati; získati, nabyti.
tenere drželi, udržovati si. tum t. j. r. 55 př. Kr. .9 status, us, m. (sisto) postava; postavení, stav, eo státu res erat v takovém stavu byly věci, poměry, takový byl stav věcí (že).
prínceps (v. 11. 3) první, haběri (s vazbou dvou nominativů) býti pokládán (za něco), dignítäs v. 12. 6.
obtineo, ěre, tinui, tentum (ob-teneo) držeti, míti, zaujímati.
13
aliquo numero atque honore esse | míti nějakou důležitost a váž- • nost.
plěběs, ei, I.  (starší tvar) =
plebs, plebis, í. lid. paene v. 11. 2.
audeo, ěre, aušus sum odvažo-
vati se. per se sám o sobě. adhíbeo, ěre, bui, bitům (ad-ha-beo) přičiniti; přibírati (consi-lio K poradě), plěrique,   plěraeque,   plěraque 2 . větší díl, většina, aes, aeris, n. ruda, kov, měď; peníze, aes aliěnum (cizí peníze =) dluhy.
tributům, í, n. (tribuo) daň, poplatek.
premo, ere, pressi, pressum tlačili, tísnili, sese dicäre v. 12. 7.
in (s akk.) k (někomu), na (někoho),
dě (s abl.) z. 3 druides, druidum, m. druidové
(knězi starých Keltů), res dívínae věci božské, posvát- 4,
né obřady, bohoslužba, ínter-sum, esse, fui mezi něčím býti; účastniti se něčeho, zaměstnávali se něčím, vykoná-vati něco, dat.
sacríficíum, i, n. (sacrificare) o-běf.
pró-curo, äre obstarávati.
religio, onis, {. svědomitost; ná boženskýcit; religiones: náboženské obřady, náboženské o tázky, náboženství.
ínterpretor, äri (interpres) vykládali, vysvětlovali.
adulescens, entis, m. mladík, jinoch.
disciplina (v, 1. 4) vyučování, učení, vzděláváni, disciplinae *    causa za účelem vzdělání.
con-curro, ere, curri^ursum sbí-hati se.
hi t, j. druides.
magno honore (abl. quaiit.) esse býti ve veliké cli, úctě, vážnosti.
5 ierě skoro, téměř; obyčejně, pra-
videlně.
contrôversia, ae, f. (contrôver-sus) rozepře, spor.
constituere rozhodovali.
ad-mítto, eŕe, mísí, missum připustit!; spáchali.
iacious, oris, n. (íacio) čin; zvl. zlý čin, zločin, si quod f. ad-missum est byl-li nějaký...
caeděs, is, f. (caedo) zabíjeni, vražda, c. facta {est).
hěrědítas, ätis, f. (hěrěs) dědictví.
iines hranice.
íídem titíž = rovněž.
dě-cerno, ere, crěvi, crětum roz-hodovati, nález činiti.
praemium, i, n. (prae, emo) odměna.
constituere ustanovovati, určovali.
6 decrětam, i, n. (dě-cerno) roz-
hodnuti, ustanovení, nález, de-creto (abl.) stäre nálezu se podrobiti.
inter-dlco, ere, dixi, dictum za-pověděti, zakázati; interdicere alicuí aliquä rě vyloučiti někoho z něčeho, sacríiiciis inter-
dicere vyloučiti z obětí, z bohoslužeb = dáti do klatby, quibus ita est interdictum kteří 7 tak byli vyloučeni (= byli dáni do klatby).
numero (s gen.) v počtu (někoho), jako, za.
im-píus, a, um nedbalý v plněni . povinnosti;   bezbožný, boha-prázdný; subst.: bezbožník.
scelerätus, a, um (sceleräre) zločinem poskvrněný, zločinný; subst.: zločinec, zlosyn.
dě-cědo, ere, cessi, cessum od-stoupiti; ustupovati (s cesty), vyhýbati se (někomu).
aditus, us, m. (ad-eo) příchod, přístup, setkání, styk (s někým, gen.).
dě-fugio, ere, íugi utíkati, preliati před něčím, vyhýbati se něčemu, akk.
contägío, onis, f. (contingo [com-tango]) dotýkání, styk.
in-commodum, i, n. nevhodnost; nehoda,   neštěstí,   škoda,  ne -quid incommodi accipiant aby žádné škody nevzali.
petentíbus (ius) domáhají-li se (práva), na žádost (za právo).
honos (starší tvar, = honor).
commúnícätur (v. 2. 3) t. his. (pocta) se uděluje, se dopřává.
prae-sum, esse, fui napřed, v čele 8 býti (někomu).
hoc mortuo, abl. abs. 9
excello, ere vynikati (něčím).
dignítas v. 12. 6.
succedit (v. 12. 7), podmět k tomu obsahuje předcházející věta: si qui...
par, paris stejný, rovný.
sufirágium, i, n. hlasování.
non-numquam někdy.
con-tendo (v. 5. 3) napínali sily, zvl. v zápase, zápasiti, potýkati se (o něco).
Carnutes v. 2. 3. 10
regio, ónis, í. (rego) směr; krajina, kraj, regío media habeiur za střed se pokládá, eon-sído, ere, sedí, sessum úsed
nouti; zasedati. consecro, äre (com-sacro) po-světiti, zasvětiti, consecratus, a, um zasvěcený, posvěcený, húc (hic) sem tam. undique odevšad, se všech stran, con-venio, íre, věni, ventum sejiti se, scházeti se, 11 disciplína nauka, učeni.
reperío (v. 9. 8) vynatéztí, vy-
myslíti, objeviti. inde odtud.
trans-iero, ferre, tulí, lätum pře-nésti.
., exístimätur (s nom.  cum in!.) «• myslí se, soudí se, má se za to (že).
et nunc a proto ještě nyní. díligenter v. 12. 8. plěrumque (akk. sg. neutra) vět
ším dílem, většinou, obyčejně íUo (ille) onam, tam. dísceňdí causa za účelem učení,
za učením.
14
1 ab-sum, esse, afui býti nepřítomen; býti vzdálen, neúčastníti se (a bello války), con-suesco, ere, suěvi, suétum zvykati, navy kati; perf. con-suevi [zvykl jsem, jsem zvyklý) s inf. se vyjadřuje v Češtině slovesy   opětovacími, abesse consue(ve)runt neúčastnívajise, obyčejně se neúčastni, tributům v. 13. 2. una (Smis) zároveň, spolu, pendo (v. 9. 7) platiti. militia, ae, i. (miles) vojenství,
vojenská služba, vacätio, ônis, f. (vacäre býti práz-, den) prázdnost, zproštěni, o-svobozéní, vacationem habere = býti zproštěn (něčeho), ímmúnitás, ätis, f. (immunís [in, mimus] prostý služby, povin-j
nosti) osvobození od povinnosti (zvi. od dani), immunitatem omnium rerum habent = jsou osvobozeni ode všech břemen, ex-ctto, áre, vzbuditi, povzbu- 2 diti.
praemium výhoda, výsada, suá sponte (abl. od neužívaného spons, spontis, f. vůle) dobrovolně, sám od sebe, samoděk. propínquns v; 2. 1. ibi tam (t. j. u druidů). 3 versus, ús, m. (verto) řada; řádek, verš. , ě-disco, ere, didici nazpamět se
učíti (něčemu, akk.). itaque a tak, tedy, proto, pročež, non-núllus, a, um některý, vícění, ae, a (číslovka podílná) po dvaceti, annos vicenos po dvacet let.
per-maneo, ere, mansi, mansum
zůstávali, setrvávali, iás (íari), nesklonné, (božské) právo, fas est (s iní.) jest dovoleno, et exístimant fas non (neque — et non) esse man-dare.
ea — quae ediscunt, liltera, ae, f. (lino) písmě, písmeno, mando, áre (manus, do) porou-četi, = svěříti, odevzdati, lít-teris mandare písmu svěřiti, písemně zaznamehati. cum ačkoli
ratio (v. 11.5) poměr, vztah, záležitost, (in) rationibus. instítuo (v. 1. 1) zřiditi, zaříditi, + ustanovití, závésti, i(druides) instituisse id (t. j. ten zákaz o písemném zaznamenáváni) mihi yidentur.
vulgus, i, n. (akk. vedle valgus též vulgttm) lid (prostý, obecný), in vulgum mezi lid. eííero, íerre, extuli, ělatum (ex-lero) vynéstí, roznášetí, rozši-řovati (aby), ií, qui díscunt t. j. jejich žáci.
con-iído, ere, fisus sum důvěřo-vati něčemu, spoléhati na něco, abl., confisi spoléhajíce, studeo, ěre, ui zabývati se něčím, snažiti se o něco, hleděti, dbáti něčeho, cvičiti, míti na zřeteli něco, dat., neque (ve-lint) eos... memoriae minus studere. quod což (t. j, nebof to), plěríque v. 13. 2. , accidit, ere, accidit přihází se,
stává se (že), praesídío (v. 7. 4) litterarum pod ochranou písma, jsouce podporováni písmem, majíce oporu v písmu, per-dísco, ere, didici důkladně se naučit!.
re-mitto, ere, misi, missum zpět posiati;   popouštěti, povoliti,
i--:í.:       „SÄom *anť>dhávati
poleviti v něčem, zanedbávati něčeho, akk. 5 in přimis (mezi prvními), především, obzvláště, per-suádeo, ěre,  suási, suásum přemluviti, přesvědčit! (hoc o tom t. j. že duše...), ínter-eo, Ire, íi, itum zajiti, hy-
nouti, umírati. alií — alíi jedni — jini, druzi, trans-eo, íre, ií, itum přejiti, pře-cházeti.
putant excítari hoc (tím t, j. tou věrou v nesmrtelnost) ad vir-tutem (k mužnosti), metu mortís (gen, obiect.) neglec-to nedbajice strachu před smrtí, 6 praetereá (praeter, eá) mimoto, nadto k tomu. sídus, eris, n, souhvězdí, hvězda, mdtus, us, m. (moveo) hnutí, pohyb.
mundus, i, m. svět, vesmír, terrae země, okrsek zemský, rSrum nátura přirozenost věci,
podstata světa, dís-puto, áre rozvažovatí, roz-
mlouvati, vykládati, iuventos, utis, i. (iuvenls) mládi,
mladost; mládež.
trádo, ere, didi, ditum (trans-do) předati; (učením) podávati, vykládati někomu, vyučovati, za-svěcovati někoho, dat.
15
alterum genus druhý stav. '
cum (iterativ.) est usus kdykoli jest třeba, kdykoli káže potřeba.
incido, ere, cídi (in-cado) dopadnou tí; nastatí, vypuknouti.
quot-annís každého roku, každoročně.
accídere solei přiházívá se.
uti že totiž (vysvětluje předcházející quod což).
íníuriäs inferre bezpráví, křivdy činiti; nepřátelské vpády či-niti.
pró-pulso, áre (pro-pello) odrážet).
verso, áre (verto) otáčeti, obra-ceti; (pass.) versari otáčeti se, obraceti se, nalézati se, býti, prodlévali (v), účastniti se (něčeho), eorum, gen. partit, ut quísque (se superlat.) — ita 2 (se superlat.) čím kdo (s kom-par.) — tím (s komparat.). cópíae bohatství, majetek, amplus, a, um prostranný; vznešený, vážený, slavný, znamenitý (něčím), circum (s akk.) kolem, okolo, ambactus, i, m. (keltské slovo)
služebník, man, vasal, leník, cliens v. 12, 3.
gratis (v. 12. 6) vděk; přízeň, oblíbenost, vliv, vážnost, hanc unam gratiam noverunt tento jediný vliv, tento jediný způsob vlivu znaji, toto jest jediný způsob vlivu, který znají.
16
nätto, ônis, í. (näscor) zrozeni, 1
rod; národ, kmen, ad-modum až po náležitou míru;
nadmíru, velmi.
,.mž„m o ,«ce ff«*é k„, VI. tap. «.-2». « «cW.»
18
dědítus, a, um (dědo) odevzdaný oddaný; (relígionibus [v. 13.4.] pobožnostem, pobožnůstkář-ství).
2 aiíicío, ere, feci, fectum (ad-fa-cio) působiti, účinková ti (na někoho); morbo affici nemoci bytí stižen.
morbus, i, m. nemoc.
qoique = et (íi,) qui.
versarí v, 15. 1.
pro (s abl.) před (něčím); místo (něčeho), za (něco).
víclbna, ae, i. žertva, obětní zvíře.
immolo, äre (in, mola, ae, f.) obětní tluči (mola salsa [= tluč (t. j. hrubé rozemleté obílí, »šrot«) se solí smíchaná]) po-sypati (dobytče při oběti), obě-tovati.
voveo, ere, vôví, votum (bohům něco) zaslíbiti, zasvětiti, při-slibovatí, vovent se immola-turos (esse homines).
administer, tri, m. (ad-minístro) prisluhovač, pomocník (doplněk).
3 nisi jestliže ne; leč. reddere (v. 2. 6) v náhradu dáti. nutnen, ínís, n. (nuo) pokynutí hlavou, vůle (zvi. božská), velebnost,
pläco, äre urovnati, uklidniti, u-smířiti, arbitrantur numen non posse placari, nisi... publico v. 12. 4. ínstituere v. 14. 4. * ímmänís, e (in, [starolat.] menus = bonus] hrozný; náramný, hromný, nesmírný, simulacrum, í, n. (simuläre [si-milis] podobným činíti, napo-dobiti, přetvařovali se) podoba, obraz, socha, modla, simulacra iimnani magnittidine (abl. qualit.) nesmírné velikosti, con-texo, ere, texuí, textům (se-tkatí, splétali, uplésti, membra contexta viminibus (z proutí), vímen, ínís, n, proutek; plur.: proutí.
membrum, i, n. úd. com-pleo, ere, plěvi, plětum napi nova ti. succendo, ere, succendi, succen-sum podpáliti, zapálili, quibus (— simulacris) succensis, abl. abs.
circum-venio, Ire, věni, ventum obejiti,   obstoupili, obklíčili, obklopiti (něčím), ex-animo, äre (ex, anima) zbavili dechu, duše, života; pass.: exanimari duši vypustili, život vydechnouti. snpplícium, i, n. (supplex po- 5 kleknuti (k modlitbě nebo k trpění trestu); trest smrti, poprava,   arbitrantur supplícia esse gratíora. íurtum, í, n. (fur zloděj) krádež, latrocmíum, i, n. (latro) loupež-
nictví, loupež, noxia, ae, f. (noxius Škodlivý, vinný) vina, provinění, prečin, in alia quä noxia při jiném ně-in alia quä noxiä pří jiném nějakém ... com-prehendo, ere, hendi, hen-sum schvátiti, uchvátiti; při-stihnouti, dopadnout!, polapiti. děficio,  ere,  feci, fectum (dě-facio) oddělati; odstoupiti; nedostávali se. cum (iterativ.) kdykoli, in-nocens, entis (noceo) neškodící, neškodný; nevinný, děscendo, ere, scendi, scensum (dě-scando) sestupovali, přistupovali, descendunt ad sup-plicia innocentium.
17
deorum (gen. partit.), Caesar pře- l náší tu jména římských bohů na bohy gallské, kteří podle . jeho mínění odpovídají svou podobností a svými vlastnostmi oněm římským. Mercuríus, i, m. Merkuríus, u Řeků Hermes, s nímž později byl ztotožněn, syn Jovův a
19
Plejády Maje, dcery Atlantovy; narodil sc na pohoří Kyl-lene v Arkadíí; je posel bohů (má okřídlené nohy), rád hraje na lyru (jejímž vynálezcem je sám, zabiv a vybrav želvu a na její krunýř napiav struny), a jest tím také ochráncem hudebníků, pěvců a básníků, jest bohem kupců (merx, mercis, f. zboží, mercätor, črís, m. kupec), bohem bohatství, zisku a chytrosti, modlili se k němu lidé úskoční a podvodní i zloději, jest dárcem obratné řeči a výmluvnosti, bohem zápasu a tělocviku, bohem stád, usmrtil Arga (Argos byl netvor, jenž j měl na hlavě sto očí, polovice' jích vždy bděla, polovice spala), jest bohem cestování na zemi i na moři, je dárcem klidného spánku a slastných snů a provází duše zemřelých do podsvětí.
colo, ere, colui, cultum vzdělá-
vati; ctíti, v úctě míti. simuläcrtun v. 16. 4. ínventor, ôris, m.' (invenío) vynálezce (něčeho), íerre (s dvěma akk., předmětným a doplňkovým) roznášeli, rozhlašovati, vydávali, poklá-dati někoho za něco, označovali někoho někým, via, ae, f. cesta, dráha. Her, itinerís, n. (eo, Ire), cesta,
chůze, chod, pochod, quaestus, fis, m. (quaero) zisk, výtěžek, výdělek, questus pe-euniae peněžité zisky (plurál označuje různé způsoby získáváni peněz), mercátúra, ae, f. (mercari kupovali) kupčení, obchodováni, obchod.
vim habere ad alíqtúd míti vliv na něco, arbitrantur hune habere víra.
post (s akk.) po (někom), za (někým).
Apollo, ínis, m. Apollo, u Řeků Apollon, syn Jovův a Latonin, bratr Dianin, narodil se na o-strově Délu; jest bůh slunce, ztotožněn  se  Sólem a zván Phoebus (řecky Fojbos), jest bůh hudby {nosí loutnu), uměni básnického, věštby (zvl.vDel-fech), léčení, rolnictví; dávaje zdraví a sám jsa krásný stal se ochráncem mládeže. Mars, Martis, m. Mars (u Řeků Ares), syn Jovův a Junonin, bůh války, byl otcem Romuia a Rema, zakladatelů Říma, a tak otcem celého národa anej-přednějším z bohů po Jovovi. Iuppiter, Iovis, m. Juppiter, u Řeků Zeus, syn Saturnův a Rhein, bratr a manžel Junonin, bratr Neptuna a Plutona, s nimiž se losem rozdělil o vládu; jest nejvyšším z bohů, bohem všech zjevů přírodních, je vládcem na nebi a na zemi, otcem bohův a  lidi,  dárcem všeho dobrého, ochráncem všelikého řádu mravního v životě lidském,* odznakem jeho moci je žezlo a blesky; v Římě naKa-pitoliu měl slavný chrám. Minerva, ae, f. Minerva, u Řeků Pallas Athene, dcera Jovova, z jehož hlavy se zrodila v plné zbroji, bohyně moudrosti, vyučila lidi všelikým uměním a řemeslům, byla ochranitelkou učitelův a školní mládeže; jest též bohyní válečnou; byla pokládána za dárkyni olivy. K její poctě konána byla v Římě slavnost   zvaná Quinquatrus maioreé po pět dní (19 až 23 března).
opínio, čnis, í. v. 1. 3. ' dě-pello, ere, puli, pulsům (dolů) sehnati; odehnali, zaháněti, za-puzovati (že), opus, eris, n, dílo, práce; řemeslo.
20
" artíiicium, i, n. (artifex [ars, fa-/-.   , cío], icis, m. umělec) dovednost, umění, ínítium, i, n. (in-eo) začátek, počátek, trádo v. 14. 6.
caelestis, e (caelum) nebeský; subst.: caelestes, ium, m. nebešťané, bohové, impérium cae-lestium (gen. předmět.', nad ..).
3 cum (iteratívum) kdykoli, ceperínt, konj. perf., zastupující
ind, jut. II. ve větě nezávislé (capere vžiti, dobytí, ukořisti-ti).
de-voveo, ere, vovi, votum zaslibovat!, zasvěcovali, eunt v. nahoře.
4 ex-struo, ere,  síruxí, structum
nakupiti, zdělati, vystavěti. tumulus, i, m. (tumeo) pahrbek,
pahorek, hromada, conseero,  are (com-sacro) po-
světiti, zasvětiti. conspicor, árí (conspicio) spatřiti,
úzříti.
lícet, ere, licuit nebo licitum est jest volno, možno, lze.
5 neque = et non. quispíam, quídpiam někdo, něco. neglectá religione (v. 13. 4.), abl.
absol.: zanedbav náboženství, nedbaje zbožnosti, captá (t. bello) ukořistěné, kořist.
oceulto, are  (oceulo) skrývati, . ukrývatí. posita složené (jako obětní dar), tollo, ere, sustuli, sublatum zdvih-
nouti, oďnésti. audeo v. 13. 1.
eí reí constitutum est na tu věc.. supplicium v. 16. 5. cruciátus, us, m. (cruciare) ukřižování; mučení, muka.
18
1 Dis, Dítis (= Dives, překlad řeckého Pluton), m. Dis, bůh podsvětí, syn Saturnův, bratr Jo-vův a Neptunův, choti jeho je
Proserpina,   dcera Cereřina, kterou unesl prô-gnätus, a, um (pro-fg]nascor)
zrozený, pocházející (od), prae-dico, äre hlásati; o sobě hlásati,  vychloubati  se (žc), praedicant se omneš prognatos (esse).
pro-do, ere, didi, ditum vydati; podáním udržovali, zachovati, vypravovali, dícunt id prodi-tum (esse). ob eam causám t. j. protože je- 2 jích původce jest bohem temnoty.
spatinm, i, n. o místě: prostor(a); o čase (určitě omezeném): čas, doba, délka, trvání, fínío, ire (finis) omezovati, ohraničovali, určovati (něčím), numero noctium. nätälis, e (nascor) rodný; dies natalis den narození, narozeniny.
ob-servo, äre pozorovati; zacho-
vávati; počílati. sub-sequor, sequi, secutus sum (ihned) následovali, jiti, zaně-čim, akk.
institutům, i, n. (instituo) ustano- 3
vení, zařízení, způsob, řád. hoc ab relíquis deílerunt (v. 11.1)
quod tím... adolěsco, ere, olěvi, adultus (ad-alesco [alo]) dorůstali, dospěti, nísi cum adoleverunt leč když.. můnus, erís, n. služba, povinnost, mllítia v. 14. 1.
sustineo, ěre, tinui, íentum (su(b)s-teneo) vzhůru držela; vydržeti, snésti. palam zjevně, veřejně, non patiuntur (v. 11. 4) snos lí-beros adíre ad se nedovolují svým dětem k sobě přistou-piti.
puerilis, e (puer) dětský, chlapecký, filius puerili aetate (abl. qualit.: věku chlapeckého, ve věku,..).
publicum, i, n. (publicus) veřejnost, veřejné místo.
conspectus, us, m. (conspicio) hledění, pohled, in conspectu před očima, u přítomnosti, po boku.
assisto, ere, stiti (ad-sisto) k něčemu se stavětí, přistupovali, vystoupit), objeviti se.
turpís, e ohyzdný, šeredný, hanebný, potupný, nečestný, neslušný, (quod) dticunt turpe lilium assistere (že) pokládají za neslušné, aby...
19
j quantas pecunías (plur. vzhledem k piur. viri), tanlas kolik peněz, tolik.
dôs, dôtis, f. dar, věno, dotis no-mine -— jako věno, věnem,
bona, omni, n. (bonus) statky jmění, majetek.
aestimätio, ônis, f. (aesíimo) ocenění, odhadnutí, odhad, aesti-matione f acta, abl. abs.
cum dotíbus (plur. vzhledem k plur. viri) communícant (v. 2. 3: slučuji, spojují, přidají k...}. 2 coniunctim (con-iungo) společně.
ratio (v. 11. 5) habetur počet (z něčeho) se vede.
fructus, Qs, m. (fruor) plodina, plod; požitek; užitek, výtěžek, zisk.
servärc ukládali.
uter, utra, utrum který z obou.
vítá superäre na živu déle zů-stati.
pars podíl.
uterque, utraque, utrutnque každý z obou, oba.
superior, ius, ičris (superus) hořejší; dřívější, předešlý.
ad aliquem peřveníre někomu se dostávati, připadali. 3 sic — utí tak — jako.
nex, necis, í. (násilná) smrt, po-lestas vitae necisque moc nad..
pater familiae otec, hlava rodiny, pán domu, hospodář.
illustris, e světlý, jasný; skvělý,
vzácný, znamenitý, locus = rod (z).
dě-cědo, ere, cessi, cessum odstoupili,  odcházeti; se světa odejiti = zemříti. propínquus v. 2. 1. dě stran (něčeho), co se týče (něčeho).
suspício, ônis, f. (siispicere) podezřeni, res in suspicionem ve-nit věc se stává podezřelou, servilis, e (servus) otrocký, in servilem modům (po způsobu pří otrocích užívaném =) jako při otrocích, jako otroky, (t. j. na mučidlech). quaestionem (v. 4. 3.) habere de alíquo vyšetřovali, vyslýchali někoho.
comperío, Ire, peri, per t um zvěděli, dověděli se; partie, perf. pass.: comperlus, a, um zjištěný, si compertum est je-li to zjištěno, zjisti-li se to, potvrdí-li se to, potvrdí-Ii se věc (t. j. , podezření).
I tormeníum, i, n. (torqueo) ná-i stroj k točeni; nástroj k mučení, mučidlo, muka. ex-crucío, áre zmitčiti,- trýznili, j trápili, uxores excrucialas (u-', trápené = utrápivše) interfi-I ciunt.
; tnterfício, ere, fěci, fectum (in-i   ter, facio) usmrtiti, zabíjeti. íúnus, eris, n. (slavný) pohřeb. 4 cultus, us, m. (colo) pěstování, vzděláváni (půdy); úprava života, způsob života, pro cultu podle způsobti, při způsobu života.
mágníficus, a, um (magnus, facio) velikolepý, nádherný, skvělý, sumptuôsus, a, um (sumptus) nákladný.
cor, cordis, n. srdce, aliquid est mihi cordi (dat. účel.) něco jest mi na srdci, něco jest mně milé,   omnia quae  (iis) vivis
cordi fuisse arbitranlur vše, co, vše, o čem mysli, že jim za živa...
5 in-fero, ferre, tulí, illätum vná-šeti, vhazovati.
paulus (v. 9. 2); subst.: pau-lum, i, n. málo, abl. míry: paulo o málo, trochu, poněkud, ocase: krátce, nedlouho, nedávno.
supra (s akk.) nad; časové: před (něčím).
hic .= noster.
memorta v. 3. 5.
con-sfo, äre, sliti pevné stáli; neos. constat. (s inf. c. acc.) jest známo, quos ab iis dilectos esse constabat o nichž bylo známo, ze...
dilígo, ere,lexi,lcctum (dis-lego) vybrati; oblíbili si, milovati; partie: dilectus, a, um oblíbený, milovaný, milý, drahý.
iustus, a, um (ius) spravedlivý, řádný, náležitý.
íunebrís, e (funus) pohřební; subst. plur.: funebria, ium, n. pohřební obřady.
confício, ere, fěci, fectum (com-facio) zhotoviti; vykonati, dokončili, funeribus confectis (abl. abs.) po ...
fina (unus) zároveň, spolu.
cremo, äre spalovati. j
20
1 commodě (commodus) přiměřeně,! náležitě, vhodně, obratně, ú- i čelné, commodius zvláště o-j bratně, zvláště účelně. !
rem publicam  administrare o-becni správu vésti, quae civi-tates suam rem publicam administrare existimantur ty ob-: ce, o nichž se soudí, že... i
sancío, Ire, sanxi, sanctum po-světíti, (slavnostně) ustanovili, habent legibus sanctum maji zákony ustanoveno.
de re publica o věcech obecních, státních.
i rumor, oris, m. pověst, zvěst, 1   zpráva, rumore aut famä z doslechu nebo z pověsti, accipere = dověděti se. ad magistrátům deferre (v. 2. 1.) '    k úřadu donésti, úřadům ozná-I    miti, ohlásiti, habent sanctum, !    uti deferat neve (= et ne) cum quo alio (s nikým jiným) com-municet (v. 2. 3.). srovnej: quod cognitum est (pro- 2 tože sc poznalo, se shledalo, že) homines terreri et... temerärius, a, um (temeremaně, bez rady) nerozvážný, nerozmyslily, pošetilý, imperífus, a, um (in-perltus) nezkušený, falsus, a, um (fallo) oklamaný;
klamný, klamavý, lživý, terreo, ěre, terrui, territum strašili, děsili, lekali, facimus v. 13. 5. impello, cre, puti, pulsům (in-pello) do něčeho vrazili; poháněli, dohánétí. summae res nejdůležitější věci. consilium capere radu brati (o), quae visa sunt co se (jim) uzdálo 3
(vhodným), oceulto, äre (oceulo) skrývati, u-
krývaíi, zatajiti. aliquid ex usu est něco jest s
prospěchem, k užitku, multítudo lid.
pro-do (v. 18. 1) prozraditi, rozhlásili.
nisi leč, nisi — non leč — ne = jen.
concilium,   i,   n. shromážděni, sněm, per c. prostřednictvím sněmu -.- na sněmu, con-cedo (v. 3. 2.) dovoliti.
21
multum (mnoho) difierre (v. 11. 1). t ab hic consuetudine = ab horům consuetudine od tohoto zvyku' = od způsobu života těchto.
druides v. 13. 3.
res díTÍnae v. 13. 4.
praeesse == řiditi.
sacrtficium v. 13. 4.
studeo (v. 13. 4.) dbáti něčeho,
starati sc o něco, zabývati se
něčím (dat.).
2 deorum numero ducere srovnej
6. 3.
černo, ere, crěvi, crětum tříbiti, oddělovali; zrakem rozeznávat!, zřítí, vidětí.
aperte" (apertus [aperio]) otevře-
•,  ně, zjevně, zřejmě. * opes moc, pomoc.
Sól, Solis, m. Sól, bůh slunce.
Vulcänus, i, m. Vulkán, bůh ohni.
Luna, ae, f. Lůna, bohyně mísíce.
ně — quídem ani.
accipere — poznali.
3 TČnätío, ônis, {, (věnári honiti,
1 oviti) honba, hon, lov.
studia rei militaris vojenská zaměstnání, vojenská cvičení.
con-sísto, ere, stiti postaviti se, stanouti; záležeti (v).
a parvis od malička.
durítia, ae, f. (durus) hrdost, otu-žiíost, otužování,
4 díS dlouho, diutíssimě nejdéle, impuběs, eris   (in-puběs) nedospělý; neženatý.
per-maneo, ěre, mansi, mansum
zůstatí, vytrvati, setrvati, ferre v. 4. 5.
hoc tím (t. j. st impuberes permanent).
alo, ere, alui, altům živiti, síliti, podporovati; pass.: ali síliti se, siletí.
statära, ae, f. postava, vzrůst, nervos, i, m. žíla, šlacha, sval. con-Íirmo, äre upeyiiovatí, utu-žovati.
5 ínträ (s akk.) uvnitř (něčeho); o
čase: před (něčím), Yěro (věrus) vpravdě; však, a-
však, ale. nôtitia, ae, f. (ndtus) známost,
habere notitiam feminae mtti
známost, (bližší) styky se že-
nou, znáti, co je žena,
habere in turpissimis rebus míti za největSi hanbu.
occultätío, ônis (oceulto) skrývání, zatajováni, utajování (v něčem, gen.).
promíscuě (promiscuus [pro-mis-cco]) smíšeně, společně.
per-luo, ere, Iui, lutum umyti;
Bass.: myti se, koupati se. .   is, is, f. kůže (zvířecí), kožešina.
rěno, ônis, f. kožešina.
tegunentum, i, n. (tego) pokrývka, renonum tegimenta kožešinové ...
nudus, a, um obnažený, nahý, holý, magná parte nuda (abl. abs.) ana, pii čemž veliká část jest...
22
agii  cultura  (colo)   vzděláváni 1 poli, rolnictví.
studere zabývati se (něčím, dat.).
victus, us, m. (vívo) výživa, potrava, jídlo, pokrm, pars vic-tus.
läc, lactis, n. mléko.
cäseus, i, m, sýT.
caro, carnis, f. maso. . .
consisto v. 21. 3.
neque quisquam a nikdo. 2
modus míra.
fines pozemky.
proprius, a, um vlastní.
prínceps, cipís v. 11. 3.
singuli, ae, a jednotliví, in annos
singulos po každé na rok. gens rod.
cognätío, ônis, f. (cognätus [com-(gjnascor)) (pokrevné) příbuzenství; příbuzenstvo.
quique = et (iis,) qui.
una (v. 19. 4) dohromady.
coeo, ire, ii, itum (cum-eo) sejiti se, shromážditi se, sestoupili se, spojití se.
quantum agrí = t an turn agrí, quantum et... tolik polností,
.{'■ kólii a na kterém místě se í: "" jim uzdálo.
' attríbuo, erc, buí, bfltum (ad-tri-buo) přidělovati (někomu něco), magistra tus attribuuntgen-tibus quantum agri visum est.
anno post po roce, rok potom,
aliô (alíus) jinam.
transire přejiti = přestěhovali se.
3 côgere nutití.
atiero, ferre, attuli, allätum (ad-fero) přinášet!; uváděti.
assiduus, a, um (adsiduus [ad-sedeoj) stálý, neustálý, trvalý, ustavičný.
consuětudo, inis, f. (con-suesco) zvyk, obyčej.
captus, a, úm~(capio) zaujat, připoután (něčím).
studium belli gerendi chuf k válčení, války chtivost.
agri culturl, zkráceně místo: studio agri culturae,
com-muto, äre vyměniti, zamě-niti, něco něčím, za něco, ali-quid aliquä re.
lätus, a, um široký, šírý, rozsáhlý.
potentíores, jest podmět k stu-deant, expellant.
humiliores, jest předmět k expellant.
possessio, ônis, f. (possídeo) držení; majetek (z).
accňratě (accurätus [ad, cfiräre]) pečlivě, accuratius (kompar. absol.) příliš pečlivě.
frígus, oris, n. zima, mráz, chladno.
aestus, us, m. žár (ohně); žár (sluneční), vedro, parno.
Títo, äre vyhýbali se, varovati se, uniknoutí, před něčím, akk„ ad frigora atque aestus vitan-dos k uniknutí, k ochraně před...
aedifico, äre (aedes, facio) stavení budovatí, stavěti.
cupiditäs, ätis, f. (cupídus) žádostivost, žádost něčeho, touha
po něčem, gen. (předmětný), ne quä cupiditas pecuniae ori-autr aby žádná... quä ex re — ex qua re (= cupi-ditate).
íactío (v. 11. 2.) (politické) stra-nictví, (politická) strana,
dissensio, Cnis, f. (dis-sentio) různost smýšlení; neshoda, spor, různice.
aequitás, ätis, f. (aequus) rov- 4 nost, aequitás animi klid duševní, spokojenost.
contíneo, ěre, tinuí, tentum (com-teneo) (pohromadě) držeti, v mezích, v pořádku udržovati (něčím).
opes jmění, bohatství.
aequo, äre (aequus) rovnati, vyrovnávat!; pass.: aequari vyrovnávat! se, cum quisque vi-deat suas opes aequari cum potentissimis (zkráceně místo: čum opibus potentissimorum).
23
srovnej: habere (podmět: míti, I mají-li) eat maxima laus (doplněk) cívitatibus.
latě (lätus) široko, quam latis-sime co nejšíře, co nejdále.
vastatis fínibus (abl. abs.) vyplenivše území, po zpustošení...
solítudo, inis, f. (sôlus) samota, pustina; poušf.
hoc (poukazuje k následujícímu: finitimos expulsos cedere, ne-que ... consistere jestliže sousedé ...) exístímat propríum doplněk: za...) virtutís.
proprius (v. 22. 2); význačný, podstatný, proprium virtutis (podstatná) známka, důkaz mužnosti.
ex-pello, ere, puli, pulsům vypu-diti, vyhnati (z).
agri dědiny, území.
finitimus v. 2. 1.
cědo, ere, cessi, cessum ustoti-piti (z).
neque quisquam v. 22. 2. prope (s aíck.) blízko, prope se
blízko nich. audeo v. 17. 5.
con-sisto, ere, stiti postaviti se, stanouti, usadíti se. 3 sunul (v. 8. 5) zároveň, spolu (uvádí druhý důvod), s. arbi-trantur se fore tutiore (doplněk) hoc (tím, jest vysvětleno následujícím abl. abs.: timore sublato).
tňtus, a, um (tueor) chráněný, bezpečný, jistý.
repentlnus, a, um (repens) náhlý, nenadálý.
incursio, ônis, f. (in-curro) náběh, nájezd, vpád.
tollo (v. 17. 5) zdvihati, pozdvih-nouti; odstraniti, timore in-cursionis (gen. předmětný) sub» lato bude-li odstraněn strach před ...
i bellům inferre válku (títočrioit) zdvihnouti, zacíti, bellům illa-tum defendere válku začatou odrážeti = vésti válku obrannou.
bello praeesse (ve) válce býti v čele, válku řiditi (kteři by...)-
potestas vitae necísque v. 19. 3.
děligo, ere, lěgi, lectum (dě-lego) sbírati; vybírati, vyvoliti.
5 communís, e společný, regio v. 13. 10. pägus v. 11. 2.
íus dicere právo vykonávati, soud konati.
contrôversíäs (v. 13. 5) mínuere
spory uklízeti, vyrovnávati.
6 latrôcinium (v. 16. 5.) loupežni-
ctví, loupež, loupežná výprava, infämia, ae, f. (infämis [in, íama])
zlá, špatná pověst, extra (sakk.) vně (něčeho), mimo
(něco).
quisque, quaeque, quidque každý, atque (po záporu) nýbrž, děsídía, ae, f. (děses, desidis (de-sideo [dě-sedeo] nečinně se-
děti) nečinný) nečinnost, zahálka.
íuventutís exercendae ac desí-
diae causa za příčinou, pro
cvičení... prae-dico, äre (veřejně) hlásati,
vyhlašovat! (že), praedicantea - (= latrocinia) fieri. , ubí jakmile, když, kdykoli, ubi 1
quis ([něíkdo). ducem, doplněk.
profiteor, ěri, fessus sum (pro-fateor) přiznati se; (veřejně) ohlásiti, přihlásit! se, quisequi velint, profiteantur kteří chtějí..., af se přihlásí.
con-surgo, ere, surrexi, surrec-tum (con-sub-rego) (spolu) po-vstati, zdvihnouti se.
causa — věc.
probo, äre (probus) zkoušeti (co do hodnosti); schváliti, chvá-liti, míti zalíbení (v), libí se mně (někdo).
polltceor v. 2. 1.
multitudo v. 20. 3.
collaudo, äre (com-laudo) (po)-chváliti.
desertor, oris, m. (děsero) zběh, 8
uprchlík, prôdítor, ôris, m. (prodo) zrádce, in desertor um numero ducere v.
21. 2.
post-cä potom, později.
fides omnium rerum víra, důvěra ve všech věcech.
dě-rogo, äre odnímati, ubírati, nedávati.
hospes, itis, m. cizinec; host. 9
violo, äre (vis) násilně nakládati; > ublížiti (někomu, akk.), violare (předmět) fas (v. 14. 3.) non putant (nepovažují za dovolené, pokládají za hřích).
de quäcunque causä z jakékoli příčiny.
(eos) prohibent (v. 10. 5.) ab in-iurig.
sanctus, a, um (sancio v. 20. 1) zasvěcený, posvátný, nedotk-
Butelný, (cos) sancios (doplněk) babent,
pateo, gre, ni býtí otevřen (někomu), TÍctns v. 22. 1.' communíco v. 13. 7.
24
1 anteá předtím, dříve.
mltro o své újmě, dobrovolně;
nadto, ježte, dokonce, propter v. 12. 7. inopía, ae, f. (inops) nedostatek,
nouze (agri půdy), trans Rhenum t. j. na pravý břeh
Rýna.
coldnía, ae, f. (colo) osada; met-on.: osadníci.
2 ítaque a tak, tedy, proto, fertilís, e, (fero) úrodný, círcum (s akk.) kolem, okolo. Hercynia sílva Hercynský les
lesnaté horstvo táhnoucí se od Černého lesa až ke Karpatům,
Eraiostheněs, is, m. Eratosthe-nes, slavný řecký zeměpísec,
- matematik a hvězdář, narodil se v Kyreně (slavná osada řecká v sev. Africe, nedaleko Ve liké Syrty) r. 275. př. Kr„ zemřel okolo roku 194 př. Kr. v v Alexandrii za Ptolemaja ergeta jako správce proslulé knihovny alexandrinské; jeho hlavní dílo bylo zeměpisné, Geographica, psané jazykem řeckým.
quam (— sílvam) íamá (z pověsti, podle pověsti) notám esse video (vidím t. z jejich spisů).
Orcynía silva Orcynský les.
Volcae, arum, m. Volkové, keltský kmen v Gallií narbonské; dělil se na dvě větve: 1, Volcae Tectosages Volkové Tektosa-gové, sídleli od Pyrenejí až k městu Narbo, hlavni město je-
,  jich byla Totósa, nyn. Toolou-
j  se. - 2. Volcae Arecomíci Vol-
kové Arekomikové, vých. od předešlých, na pravém břehu Rhodanu, hlavni město jejich bylo Nemausus, nyn. Nimes.
occupo (v. 12. 4) obsaditi, za-ujmouti, zabrati.
con-sido, ere, sědi, sessura used-nouti, usaditi se.
sese continěre držeti se, zdržo- 3 vati se.
habere snmmam opíníonem (v. 1. 3) iustitiae (miti největší pověst spravedlnosti —) míti pověst, požívati pověsti převeliké spravedlnosti.
bellicus, a, um (bellům) válečný.
íaus, laudís, f. chvála, sláva.
egestas, átis, f. (egeo) nedosta- 4 tek, nouze.
patientia, ae, f. (patíens) trpělivost, vytrvalost.
per-maneo, ěre, mansi, mansum zůstávati, vytrvávatí, setrvá-vati.
cnltns (v. 19. 4) corporís pěstěni 5 těla, úprava oděvu.
provinciamm t Romanamm.
propínquitas, átis, f. (propinquus) blízkost.
trans-marinus, a, um (maře) zámořský.
res = zboží.
notitia (v. 21. 5.) znalost.
copía = nadbytek, blahobyt.
usus = potřeba.
largior, Iri (largus hojný) hojně dávatí, uštědřovati, napomáhali, multa largítur mnoho, hojně...
paulátim, znenáhla, pomalu, assuěfacío, ere, fe"ci, factum (ad-suefacio)   navykati, zvykati, partie: assuěfactus zvyknuv, straerarí býtí přemáhán, podlé-hati.
ne se quídem ípsí = ne ipsí qui-dem se.
se cum allqao comparáre přirov-návati se k někomu (něčím).
25
1 supra nahoře, shora (24. 2). demonstro v. 8. 9.
lätitudo, ínis, f. (iätus) rozsáhlost, rozloha, šířka, latítudo silvae patet (v. 23. 9.) expedito (v. 5. 6.) iter (akk. prostoru) novem dierum rozloha lesa se prostírá dobrému chodci cestou devíti dní = les se táhne pro dobrého chodce v rozloze devíti dní cesty.
aliter (alius) jinak.
fľnío, íre (finis) omeziti; vymezili, určití.
mensura, ae, f. (metior) měření, měřítko, míra (délková).
noví, nóvisse (nosco) pozná jsem, znám.
2 orior, Iri, ortus sum zdvihnouti
se, povstávati, míti počátek, začínati.
Helvetií, orum, m. Helvetiové, keltský kmen, usedlý v území nynějšího Švýcarska.
Nemeteš, um, m. Nemetové, germánský kmen, usedlý na levém břehu středního Rýna.
Rauraci, orum, m. Raurakové, gallský kmen, sídlící severozápadně od Helvetiu při Rýnu, kde se ohýbá k severu.
fines hranice.
rectus, a, um (rego) rovný, přímý, rectä regione (v. 23. 5) fluminis přímým směrem s řekou, rovnoběžně podél řeky.
Dlnuvius, í, m. Dunaj (horní a střední tok).
pertineo, ěre, ui (per-teneo) dosahovali, táhnouti se.
Dici, orum, m. Dákové, thrácký kmen, sídlící na levém břehu dolního Dunaje (= Histru).
Anartes, ium, m. Anartové, kmen sídlící při řece Tise v Uhrách.
3 hrne odtud.
Hedo, ere, flexi, flexum ohýbali, se'flectere zahýbati se, zatáčeli se, obraceti se.
siniströrsus (siniströ-versus) nalevo, vlevo.
diversus, a um (díverto) opak obrácený, protivný, odchylný, diversis regfbnibus odchylnými směry.
attíngo, ere, tigi (ad-tango) do-týkati se (něčeho, akk.).
neque quisquam (v. 22. 2) huius t Germaniae (v této G. t. j. v západní, kde Caesar právě mešká).
ad-eo, íre, ií, ítum přijití, dojiti, qui aut dicat (by mohl říci) se adiisse, aut acceperit (v. 20.1, se dověděl), ex quo loco (sílva) oríatur.
cum (přípoušt.) ačkoli.
pro-cědo, ere, cessi, cessum po-stoupíti, pokročiti, ujiti, ura-ziti.
fera, ae, f. (fertis) divoké zvíře, 5 šelma, constat (v. 19. 4) genera ferarum in eä (silvä) nasci.
non sint visa, konj. nepřímé závislosti.
díffero v. 11. 1.
memoriae prodere (v. 18. 1) paměti odevzdatí, zachovati = přípomínati, zaznamenati, memoriae prodendus hodný zachování paměti, hodný zaznamenání, pamětihodný.
vídert zdáti se.
26
bös, bovis, ra. skot, hovězí doby- | tek: vůl, kráva (zde se míní
sob).
cervus, i, m. jelen.
figura, ae, f. (fingo) postava, podoba, bos červi figura (ablat. qualit.: podoby jelena t. j. mající podobu jelena).
frons, frontis, f. čelo.
aurís, is, f. ucho.
cornu, tis, n. roh, paroh.
ex-sísto (v. 5. 2) vyvstávali, vystupovali, vyčnívati, cuius ä media fronte cornu exsistit z jehož čela uprostřed, na jehož čele uprostřed ...
excelsus, a, um (cello) vyvýšený, vysoký, cornu exceisíus bis cornibus (abl. comparat.).
dě-rectus, a, um (děrigo [dě-rego]) přímý, rovný.
superus, a, um (super) hořejší, vrchní; super 1.: summus, a, um nejhořejší, nejvyšší; substant.: summum, i, n. výše, vrchol, horní konec, ab exus (= cor-nus) summo z jeho...
palma, ae, f. dlaň, ruka; lopata.
rámus, i, m. větev.
latě v. 23. 1.
diíiundo, ere, {udí, fusum (dis-fundo) rozliti; rozšířiti, rozklá-dati; pass.: diffundi rozšiřovati se, rozkládati se, sicut (v, 19. 3.) palmae ramíque diffundun-tur (tak jako lopaty a větve =) lopatoví té, dlaňoví té větve.., 2 iěmina, ae, f. žena; samička, samice.
mäs, maris, m. samec, sameček.
i
27
1 item (ita) též, taktéž, rovněž.
(is) qoi appeliatur — ^tak zvaný. ! alcěs, is, f. los, sunt, quae appel-
' lantur alces jsou zvířata zvaná losi.
con-similis, e (zcela) podobný, caper, pri, m. kozel; capra, ae, f.
koza (capris zkráceně místo
caprarum figur is). varietas,atis, f. (varius) pestrost pellis v. 21. 5. paulo v. 19. 4.
ante-cědo, ere, cessí, cessum na-předjíti; předčiti, vynikali (něčím).
mntilus, a, um zkomolený, komolý, kusý, tupě končící, tupý, mutilae sunt cornibus (abl. limit.) = mají parohy...
oros, cruris, n. holeň; noha.
Bine (s abl.) bez.
nodos, i, m. uzel; kloub, kotník.
articulus, i, m. (artus, tis) ohbí, kloub, kotník.
quiěs, ětis, f. klid, pokoj, odpoči- 2 nek, quiětis causa za příčinou odpočinku, pro odpočinek, prôcumbo (pro-cumbo), ere, cu-bui,  cubitum   (kupředu) leh-nouti, uléhati, léhali si. aiíligo, ere, flixi, flctum (ad-flí-go) přiráželi; poraziti, povaliti. cäsus, us, m, (cado) pád, náhoda,
nehoda, qu5 cásu. concído, ere, cidi (com-cado) ská-
ceti se, sklesnouti, padnouti. ěrigo, ere, rexí, rectum (ex-rego) vyzdvihnouti, se erigere zdvih-nouti se, vzchopiti se, vzpří-núti se.
sub-levo, äre nadlehčiti, se sub-*
levare zdvihnouti se. cubiie, is, n. (cubo) lože, lůžko. 3 pro (s abl.) před (něčím); místo
(něčeho), za (něco), jako. applico, äre (ad-plíco) připojiti, přiložiti,   se applicare přitla-čoväti se (k), opírali se (o), paulum v. 19. 4. modo jen.
řečtino, äre (re-clino) zpět opí-rati, se reclinare opříti se.
quietem capere odpočinku poží-vati.
vestígíum, i, n. šlapadlo, krok; 4
šlépěje, stopa, cum kdykoli.
anímadverto, ere, verti, versum (animum adverto) mysl obrá-titi; zpozorovat], znamenali,
věnator, gris, m. (vénor, ärí lo-viti) lovec.
quô kam.
sě recipere uchylovatí se. con-suesco, ere, suěvi, suětum zvykati (si); perf.: consuevi zvykl jsem (si), jsem zvyklý (s inf. překládá se do češtiny: obyčejně [s určitým slovesem]), rádix, ícis, f. kořen, snb-ruo, ere, rui, rutum podrýti, podkopali, (venatores) sub-ruunt arbores a radicibus (od kořenů, u kořenů).
accído, ere, cidi, cisum (ad-cae-do) nařiznouti, naseknouti.
tantum, at (výsledné) tolik, že, aby.
species, ěi, i. (specio) pohled, vzezřeni, ut summa species ea-rum stantium relínquatur že celkový pohled jích (jakoby) stojících zůstává = že na pohled zůstávají docela jako by stály.
5 hue (hic) sem, tam (t. j. o ně), cum  (v. nahoře) consuetudine (podle zvyku)   se reclinave-rnnt
in-fírmus, a, um nesilný, nepevný, slabý.
pondus, eris, n. (pendo) váha, tiže, tíha.
Sni v. 14. 1.
28
1 firus, i, m. tur, zubr. paulo v. 19. 4.
infra (s akk.) pod (někým), za někým (t, j. jsou menší než..).
elephantus, i, m. slon.
specie (v. 27. 4.), abl. qualit.
taurus, i, m. býk, sunt figura (abl. qualit.) tauri (gen.) jsou postavy býčí, mají postavu býka.
2 vělocitós, ätis, f. (vělox) rych-
lost, fera v. 25. 5. parco v. 9. 7.
3 hos = uros. studiose (studiôsus) horlivě, pečliví.
/ iovea, ae, f. jáma, foveis captos do jam chycené {= chytivše). díro, äre (durus) tvrdým činiti, se durare tužili se, otužovali se.
Těnatio v. 21. 3. fse) exercenf.
in publicum referre na veřejnost přinéstí, veřejně předložití, cornibus relatis, abl. abs.
testimonium, i, n. (testis) svědectví
Jerre odnášet), dosahovati.
assuěsco, ere, suěvi, suětum (ad- 4 suěsco) zvyknouti (si), privyk-noutí (si), mansuěfacío, ere, feci, factum (mänsues [= mansuětus], fa-cio) krotkým činiti, krotiti; pass.: mansuefio, fieri, f actus sum býti (z)kročen, (z)krot-nouti.
parvulns, a, um (parvus) maličký, mladičký, excipio, ere, cěpi, ceptum (ex-capio) vyjmouti; chytili, pola-piti.
amplitudo, inis, f. (amplus) roz- 5
sáhlost, velikost, diifero v. 11. 1.
haec = cornua. 6 conquíro, ere, quísivi, quísítum
(com-quaero) shledávati. labrum, i, n. (lambere lízati) ret,
Eysk; kraj, okraj, ab labris s raje, na okrajích, argentum, i, n. stříbro, circumeludo, ere, clusí, clusum (circum-claudo) kolem uzavřití, ovrubovati, obkládatí. amplus, a, um prostranný, rozsáhlý; velikolepý, skvělý, epulae, ärum, f. jídla, pokrmy;
hody, kvas, hostina, pôculum, i, n. pohár, číše.
29
per v. 1.1. 1 Ubius, a, um ubijský (Ubiové v.
9. 6.). explôrätor v. 7. 9. comperío v. 19, 3. Suěvi v. 9. 8. se recipere v. 27. 4. inopia v. 24. 1.
▼ereor, ěri, veritus sum báti se,
obávali se, něčeho, akk. ut jak.
supra nahoře, svrchu (t. j. 22. 1.). demonstro v. 8. 9. agrí cultura v. 22. 1. míníme student (v. 22. 1). constituo v. 9. 1.