Robert Vuijsje
Robert Vuijsje (*I970) pochází z Amsterdamu z novinářské a spisovatelské rodiny. Sám vystudoval sociologii a amerikanistiku a po studiu se začal živit také žurnalistikou. Debutoval sice poměrně pozdě, v roce 2008 románem Samý slušný lidi (Alleen maar nette menšen), do povědomí čtenářů se však dostal již dříve životopisnou publikací o nechvalně proslulém výtvarníkovi Klaasu Klaphosrstovi v roce 2003. Samý slušný lidi je satirickou odpovědí na volání po integraci národnostních menšin v Nizozemsku. Mladík ze zámožné amsterdamské židovské rodiny je pro svůj poněkud tmavší vzhled často považován za Maročana. Nabývá dojmu, že mu jeho nejbližší okolí nerozumí, a snaží se proto splynout s „barevnými" v sídlištních ghettech nizozemské metropole. Ovšem místo etnické propasti se před ním rozevře nepřekonatelná propast sociální. Román nastavuje zrcadlo rádoby tolerantní, nicméně v jádru pokrytecké nizozemské smetánce, ale i naprosto neadaptovanému, asociálnímu chování surinamských a antilských komunit, a odhaluje tak předsudky panující na obou stranách. Robert Vuijsje bývá přirovnáván k Arnonu Grunbergovi a to jednak pro svůj „typicky židovský" humor, tak pro svou stylistiku, v níž také rád používá redundantní opakování větných úseků nebo celých vět. Avšak Vuijs-jeho román kopíruje daleko více současné prostředky mezilidské
komunikace, jeho hrdinové se dorozumívají přes esemesky, chat a hlasové schránky. Příběh je vyprávěn v rychlém sledu krátkých kapitol, připomínajících videoklipy, krátké šoty skládající se v mozaiku, aniž by na sebe nějak přímo navazovaly. Kniha autora záhy proslavila (byla nominována na prestižní cenu Libris a nakonec oceněna vlámskou Zlatou sovou), ale také pobouřila snad všechny články nizozemské společnosti. Zlobily se na něj feministky, intelektuálové, Surinamci, Antilané, i Maročané.
Ukázka z románu Samý slušný lidi přivádí na scénu hlavního hrdinu Davida - jenž po maturitě nešel studovat, ale ani pracovat, a místo toho se vydal (se štědrou apanáží od rodičů) hledat svou ideální ženu — v doprovodu jedné z mnoha černých dívek, u nichž s masochistickou urputností doufá nalézt spásu.
178
179