Srovnávací mythologie
Na okraj ^
jmen nebo i obě. Analogicky k odvozeninám typu virílis a viritim se z *Virinus stalo *Virínus. Jméno Quirlnus, které je označením zbožštěného Rômula, je prostě složeninou *Co-Virínus od téhož jména.
Panuje obvyklý názor, že ke ztotožnění boha Quirlna a zbožštěného Rômula došlo až později pod vlivem importovaných řeckých teorií o nanebevstoupení. Místo toho jsme zde svědky dalšího příkladu římského rozštěpení mýtu a theologie. V určité situaci se mýtický *Wir(on)os zachoval jako rituální númen národního celku *Co~Wironos, zatímco v odděleném a epicky vystavěném mýtu se stal hrdinou *Wiron(no)s. Z *Co-Wironos se vyvinul Quirlnus; z *Wiron(no)s se stal přídomek, který pak byl nahrazen Rômulem. „Historický" hrdina potřeboval životní příběh s jiným koncem, než poskytoval mýtický motiv o rozčtvreení, který byl v případě „tyrana" Rômula nesprávně použit. Apotheosa řeckého původu ve formě záhadného zmizení sloužila jako prostředek k obnovení dávno přerušené vazby mezi bohem a hrdinou.
Rômulovy kohorty se podle básníka Propertia nazývaly Ramněs virt, a tento výraz by se dal přeložit jako 'Římané člověka', tzn. lidé konkrétního Římana, Rômula. Když Juvenalis (11.105) nazval Rema a Rômula geminos Quirínos, doslova 'dvojčaty Quirlny', použil plurální tvar odrážející staré dvandvové kompozitní spojení jmen bohů *Jemonó-Wironó 'Dvojče [a] Člověk' podle známého modelu védského Mitra-a-Varuna.
Rekonstruovaný indoevropský mýtus o stvoření člověka a společnosti je doložen na třech místech: Jama a Manu v Indii, Tuisto a Mannus v Germanii a *Jemo(no)s a *Wiro(no)s v Římě. Za těmito páry můžeme rozeznat primitivnější kosmogonické obry Purušu, Gajómarta a Ymiho a také rozřezaného Rômula v senátu, kde našel smrt i Julius Caesar. Shakespearův Brutus dokonce říká „Rozřežme ho jako pokrm hodný bohů". Možná, že před sebou máme skutečný mythologický patrový dort — pod zavražděným Caesarem se skrývá rozporcovaný Rômulus a úplně dole je indo-evropské dvojče obětované při vzniku vesmíru.
NA   OKRAJ PUHVELOVY SROVNÁVACÍ MYTHOLOGIE
Indoevropská srovnávací jazykověda, která za necelých dvacet let uzavře dvě století své existence, je vědním oborem, který se neustále dynamicky rozvíjí. Nejde jen o stále podrobnější filologickou analýzu existujícího jazykového materiálu, který se přitom stále rozšiřuje (dosud neukončené je např. zpracování tochar-ských textů a dalších pramenů v různých středoíránských jazycích, nalezených již počátkem našeho století v Turfánu, obecně přístupná není ani velká část již objevených textů chetitských, jejichž počet navíc každoročně obohacují nové archeologické nálezy apod.). Indoevropeistika také stále více čerpá nové typologické z podněty ostatních příbuzných oborů a obohacuje se aplikací a vývojem nových metod analýzy a srovnávání.
Předmětem zkoumání indoevropeistiky je indoevropská jazyková rodina, která zahrnuje množství (zčásti již vymřelých) jazyků a dialektů, které vykazují četné společné rysy (např. v hláskosloví, gramatické stavbě, způsobech tvoření slov, ve slovní zásobě, atd.). Tyto podobnosti lze vysvětlit pouze jejich společným genetickým původem (odtud termín rodina) a jejich vývojem ze společného zdroje. Tím je předpokládaný a pouze rekonstruovaný indoevropský prajazyk, lokalizovaný na určité území, obývané komunitou Indoevropanú. Výsledkem rozpadu této komunity je postup-
332    v*eí'   Sroviuhiid mythologie
Na okraj
333
nc formování indoevropských jazyků nebo větví těchto jazyků a migrace příslušných kmenů (jejich skupin) do míst, kde jsou později historicky doloženy. Lokalizace pravlasti Indoevropanů je stále sporná. Na podkladě zejména lingvistických, archeologických, anthropologických a jiných argumentů (většinou vzájemně propojovaných) se jejich pravlast identifikuje s různými oblastmi:
1) Uvažuje se o některých částech Evropy: podle starších názorů dokonce střední Evropa; severní zóna střední a východní Evropy; oblast mezi Rýnem-Donem a Baltským mořem--Dunajem/případně Alpami nebo Karpaty; oblast kolem Dunaje; oblast u Baltského moře, nověji se hovoří především o některých částech jižní Evropy (Balkán) apd.
2) Vážným kandidátem lokalizace pravlasti Indoevropanů je Asie (zejména stepní oblasti jižního Ruska nebo území na jih od Uralu; nejnověji podle některých oblast ohraničená východní Anatolií, jižním Kavkazem a severní Mezopotámií, aj.)
3) Ojedinělé jsou snahy hledat pravlast na velkém území části Eurasie (od střední Asie až po jižní Evropu), atd.
S hledáním někdejší pravlasti Indoevropanů úzce souvisejí i další problémy, zejména:
1) doba rozpadu indoevropské komunity (nejčastěji se klade do 3. tisíciletí, někdy však do 4. nebo 5. tisíciletí a ojediněle do ještě starší doby);
2) sociálněekonomická organizace Indoevropanů bezprostředně před rozpadem jejich komunity (zřejmě pastevci, podle některých badatelů již zemědělci);
3) sekvence oddělování indoevropských jazyků (větví) a směry i chronologie dalších migrací. Tyto migrace je třeba chápat jako etapovité, trvající často velmi dlouhá údobí a provázené nejen vývojem indoevropských jazyků, ale i vývojem společenské struktury a kultury jejich nositelů a kontakty s jazyky dalších rodin, atd.
Od počátků rozvoje indoevropeistiky je jedním ze závažných, ale zároveň nesmírně obtížných témat rekonstrukce staré mythologie Indoevropanů, jíž je věnována i Puhvelova monografie.
Souborných prací k tomuto tématu je poměrně málo, o to více materiálu je ve stovkách většinou podrobných studií, které se, často v polemikách trvajících mnoho desetiletí, snaží dobrat řešení jednotlivých detailů, které tvoří posléze části mozaiky, jež nám má představit duchovní svět našich prapředků. Tato mozaika, která odráží mythologii Indoevropanů z doby, kdy žili ve společné pravlasti, a kdy neexistují žádné autentické písemné záznamy, vychází opět z rekonstrukce na základě reminiscencí starých mythologických představ dochovaných v pozdějších textech konkrétních indoevropských jazyků.
Je zřejmé, že stejně jako kompletní rekonstrukce prajazyka, tak také úplná rekonstrukce indoevropské mythologie nebude nikdy možná. Nicméně náš obraz staré mythologie Indoevropanů je dnes až překvapivě zřetelný a v mnohém velice detailní. Na druhé straně je řada problémů diskutovaných a otevřených. Proto jsme vybrali některá indoíránská místa Puhvelovy práce, k nimž připojujeme velmi stručný komentář. Tyto poznámky mají především poukázat na šíři a složitost rekonstrukce indoevropské mythologie, kde často na výkladu několika málo slov závisí různá interpretace celých mýtů nebo rituálů, kde celek je neúplnou mozaikou složenou z mnoha zlomků dochovaných v různých textech.
1. [ke straně 40]
Termín dřívější dobové chetitsky karuilijaššiunéš'(= DINGIR.MES-iš), jinde jen karuileš šiunéš, odpovídá formálně i obsahově řeckému proteroi theoi doloženému u Hésioda (srv. Hesiod: Theogory, [ed. & comm.] M. L. West, Oxford 1966, str. 301). K některým interpretacím srv. j.-P. Vernant, „Mětis et les mythes de souverai-neté", in: Revue dhistoire des religions 180, 1971, str. 39.
2. [ke straně 53]
Etymologické vztahy latinského iús, védského jóš a staroírán-ského jaož nejsou v podobě, jak ji uvádí J. Puhvei, prokazatelné. Především védského/se vyskytuje pouze v ustáleném spojení šam jóš "štěstí (a) zdraví (zdar)' (srv. RV 1.93.7 nebo RV 1.106.5) nebo šam ia jóš ča 'štěstí a zdraví (zdar)' (srv. RV 1.114.2 apod.). Formálně zcela identické je avestské jaoš 'zdraví' (Jasna 46.18) nebo složené jaož-da- 'ten, jenž má (životní) sílu'. Védský i avestský
334 Srovnávací mythologie
Na okraj   ^ 335
tvar jsou původně genitivy singuláru (starým indoíránským ge-nitivem, z něhož se vyvinuly, byl Hjaus) substantiva, které se dochovalo jak ve védech (ájii), tak v avestském jazyce (dju), obojí s významem 'život, životní síla' (srv. např. K. Hoffmann & B. Forssman, Avestische Laut- und Formenlehre, Innsbruck 1996, str. 133). Védské jol a avestské jaož(dá) jsou tedy substantivizova-né eliptické genitivy s původním přibližným významem '(stav/ve stavu) životní síly'. Protože latinské ius je tvořeno zcela jinak, k těmto slovům etymologicky nepatří.
3. [ke straně 53]
Sémantika staroperského naiba je jiná, než uvádí Jaan Puhvel. Ve staroperském korpusu je naiba doložené 9krát, z toho sedm výskytů jako objekt (nebo adverbium) slovesa kar- 'dělat, činit, stavět' se zcela konkrétním významem: 'postavit dobrou/pěknou [stavbu]' (srv. Xerxes, Persepolis, nápis a 13 a 16; Xerxes, nápis u jezera Van 20 apod.), 'dobře/pěkně postaviť (Xerxes, Persepolis g 4), 'dobře učiniť (Xerxes, Persepolis, h 43). Dvakrát je naiba bez tohoto slovesa s významem jednak zřejmě 'dobro' (Dareios, Súsy p 2 násl.), jednak 'krásná [země]' (Dareios, Persepolis d 8). Mohlo jít původně o složeninu z preverbia ni- [odkud však stupňovaný tvar nai-?] a derivace od kořene ide. *Vebr 'zářiť (tedy sémanticky vývoj 'zářící' -» 'krásný' -> 'dobrý'). Tento kořen je např. v ho-mérském^ae 'zářil' nebo staroirském bán 'bílý, zářící' apod.
4. [ke straně 55]
Označení Churritů za místní ethnikum je tvrzení značně relativní. Z mezopotámskych textů a dalších materiálů jednoznačně vyplývá, že Churrité nejsou původními obyvateli oblasti, v níž je máme historicky doloženy. První churritská jména a apelativa se objevují v asýrskych textech (od zhruba 2400 př.n.L): např. akkad-ská bílá mramorová tabulka z Nippuru (BE I 11), kde jsou zmiňováni Churrité Tupin a Šechrinbri a churritské názvy několika látek; nebo o málo mladší královský nápis zmiňující vládce Arišena (Alta-šena), krále Urkiše a Navaru a další. V sumerských textech se o nich hovoří zřejmě jako o Subirejcích (sumerský král Sulgi se chlubí, že hovořil několika jazyky, vedle např. elamštiny se měl domluvit také eme sub'rŕ'-a 'jazykem subirským' [= nějakým churrit-
ským dialektem]). Lokalizace území, odkud přicházejí, je sporná. Podle jazykové příbuznosti s později doloženými Urartejci, lze snad soudit na oblasti (východního) Kavkazu. V první polovině 2. tisíciletí př.n.L vytvářejí Churrité v severní Sýrii a severní Mezopotámii mocný stát Mitanni. Množství churritských textů bylo nalezeno především v chetitském hlavním městě Chattuša (Bog-hazkale), naposled rozsáhlá chetitskochurritská bilingva (E. Ncu, Das hurritische Epos der Freilassung L Untersuchungen zu dnem hur-ritisch-hethitischen Textensetnble ans Hattuša, Wiesbadcn 1996). Kulturní kontakty Chetitů a Churritů byly velmi úzké (např. churrit-skou mythologii známe prakticky výhradně z chetitských textů), rovněž churritské ethnikum bylo výrazně v chetitské říši zastoupeno.
5. [ke straně 55]
Pro tvrzení, že churritský živel... [byl] patrně překryt vládnoucí aristokracií chovatelů koní, která mluvila v podstatě staroindkky nejsou žádné přesvědčivé doklady. Jde o starší, dnes obecnč nepřijímanou interpretaci skromného a velmi sporného jazykového materiálu, který se postupně analyzuje více než sto let. Tvoří ho pouze jedenkrát (ve dvou exemplářích akkadsky psané smlouvy mezi chetitským vládcem Šuppiluliumou a jeho mitannským vazalem) doložená jména čtyř bohů nepochybně indo(íránského) původu: DINGIRMI* Mi-it-ra-aš-ši-il DINGIRMKÍ Ú-ru-wa-na-aš-ši-el (= védský božský pár Mitra a Varu-á); °ln-dar (védský Indra); DINGIRMIÄ Na-ša-at-ti-ja-an-na (Božští blíženci Násatjové. Tato jména jsou ovšem již částečně churritizována (churritské morfy -Bil a -anná) a jsou uváděna prakticky na samém konci smlouvy mezi výčtem bohů, kteří mají garantovat dodržení smlouvy (na nevýznamném 105—108 místě seznamu churritských a chetit-ských božstev, srv. Keilscbrifte aus Bogazkoi I 1, rev. 55 a násl.). Nikde nejsou např. doklady jejich kultu v mitannské říši apod. Další část tohoto materiálu tvoří něco přes deset apelativ v textech z oblasti Sýrie a Malé Asie. Nejzřetelnější jsou různé odborné termíny v chetitsky psané příručce o výcviku koní, jejímž autorem je Mitannec Kikkuli (srv. obecně k hippologickému výkladu těchto textů F. Starké, Ausbildung und Training von Streit-wagenpferden, Eine bippologiscb orientierte Interpretation des Kikkuli--Textes, Wiesbaden 1995). Jejich součástí jsou číslovky a-i-kď
336
Srovmiľtici my 'hologie
Na okraj   Mm) 337
(tj. *aika- srv. ind. éka- 'jedna'), ti-e-ra" (srv. ind. trí- 'tři'), pa-an-zď (srv. ind. pa'ňča- 'pět'), ša-at-ta" (srv. ind. saptd- 'sedm' a (srv. ind. wÄľ//- 'devět'). Druhý komponent těchto výrazů {"var-tanna-) je churritizovaná forma od nějakého tvaru indo(íránské-ho) kořene vart- 'otáčet'. Rovněž jména některých panovníků mitannské dynastie jsou indoíránského původu (nikoliv však jméno zakladatele dynastie!): zejména Suttarna, Artatama, Artaššmnara, Tušratta, Sattivaza (jiné možné interpretace zápisu tohoto jména jsou Kiirtivaza nebo Mattivaza). Jejich manželky nebo dcery, případně další příbuzní mají však výhradně jména churritská (dcera Suttarny II. Giluchepa, Tušrattova dcera Taduchepa apod.). Tato árjovská jména jsou, zdá se, pouze trůnní-* mi jmény, jejichž nositelé byli původu churritského (je např. bez-
pečně doloženo, žc Mattivaza před nástupem na trůn se jmenoval Kili Teššnb, což je jednoznačně jméno churritské). Analogickou situaci můžeme zaznamenat (časově jde zčásti o synchronní rovinu) u Chetitů: jeden ze synů Suppiluliumy I. (nejméně dvě z jeho manželek byly Churritkami — Dudu chepa a Chenti) má churritské jméno Sani kusuch. Když ho jeho otec učinil králem v Kargamiši, přijal chetitské jméno Pijaššili. Jeho nástupci mají rovněž churritská jména: Šachiiniimva, lni tešub apod. Churritské rodné jméno měl rovněž chetitský vládce Muvatallí, Muršiliš III. se před nástupem na trůn jmenoval Urcbi tešub (churritské jméno). Kromě trůnních jmen některých mitannských panovníků lze v textech z Nuzi, Alalachu a dalších lokalit identifikovat další anthroponyma (v optimistickém pojetí jde o necelé jedno procento ze všech jmen doložených v těchto textech), jejichž výklad je možný z indo(íránského) jazykového materiálu. Pokud jsou známa další jména členů rodin nositelů těchto jmen (otec, syn apod.), jsou (snad až na jednu výjimku) výhradně domácího (akkadského nebo churritského) původu. Rovněž termín marjannu (označení bojovníckeho stavu v mitannské říši) je zřejmě nechurritského původu (srv. indické marja- 'mladík'), ovšem opět s churritským sufixem -nnn, nicméně o příslušnících tohoto stavu nic bližšího nevíme (např. mají-li churritská nebo jiná jména).
Celý tento sporý materiál nedovoluje rozhodně žádné přehnané závěry, k nimž patří např. tvrzení o přítomnosti Protoindů (nebo Árjů apod.; viz též str. 36) v severní Mezopotámii nebo
Sýrii nebo o kultu indo(íránských) bohů v této oblasti či o vládnoucí aristokracií v Mitanni, která mluvila v podstatě staroindic-ky apod. Jazykový materiál, o kterém se diskutuje, je doložen v jedné, z části chronologicky úzké vrstvě textů (především vlastní jména mimo okruh dynastických trůnních jmen), jména i další apelativa jsou již churritizovaná a nejsou doložena ve starších vrstvách churritštiny. Protože je zřejmé, že migrace Churritů (jistě nešlo o jeden kmen, ale o více dialekticky velmi blízkých ethnik) na Blízký východ probíhala v několika vlnách (nejméně od poloviny třetího do první poloviny 2. tisíciletí), zdá se, že tento materiál je pozůstatkem kontaktů některého churritského kmene (kmenů) mladší migrační vlny s Árji (možná již s indickými Árji, srv. ale např. psaní číslovky a-i-ka, které odpovídá nikoliv indickému éka- 'jedna', ale staršímu *aika-), k nimž došlo bčhcm migrace ještě před příchodem této churritské vlny do Mezopotámie resp. indických Árjů do Indie, tedy daleko mimo oblast, v níž máme tyto jazykové relikty posléze doloženy.
Podrobný rozbor jazykového materiálu má A. Kammcnhu-berová, Die Arier im Vorderen Orient, Heidelberg 1968. Kompletní bibliografii prací do roku 1966 přináší M. Mayrhofer, Die Indo-Arier im Alten Vorderasien, Wiesbaden 1966. Další studie lze nalézt např. v bibliografii lndogermaniscke Chronik (vycházela jako příloha časopisu Die Spracbe, předposlední číslo v roce 1994 jako samostatný suplement k ročníku 36, poslední díl je v tisku).
6. [ke straně 63]
Dvandvová (sanskrtské dvandva = 'pár') kompozita se skládají ze dvou nebo více členů, tvořících jedno slovo: celý útvar má ve védech jen jeden prízvuk; pád a číslo jsou většinou vyjádřeny jen u posledního z členů. Kompozitum stojí převážně v duálu někdy v plurálu (řídké jsou jiné případy). Tato kompozita mají převážně význam kopulativní (mitrdvarunau 'Mitra a Varuna' nebo brábma-nakšatrijavitřúdrdb 'bráhmani, kšatrijové, vaišjové a šúdrove"), řídce i význam disjunktivní nebo distributivní. Při jejich přepisu v této publikaci volíme spojení jednotlivých členů pomlčkou a spojkou a: např. Mitra-a-Varuna (tj. ve védském originále dvand-vové kompozitum) na rozdíl o nekompozitních (volných) spojení, která jsou autorem užívána, např. Kršna-Višnu, Rudra-Šiva apod.
338 Srovnávací??iytholo%ie
Na okraj   ^SS) 339
7. [ke straně 66]
Tvrzeni, že původně bylo jméno Variina pouhým přídomkem jména asura 'pan', tedy 'Pan Omezení' (podobnějako měl jeho íránský protějšek Ahura přízvisko Mazda 'Pán Moudrost), avšak ve védské Indii došlo k prohození: Varuna se stalo jménem a asura jeho častým přídomkem není zcela přesné, protože asura není původně jméno, ale apelati-vum, jehož původ sahá do indoíránské doby. Jde o označení skupiny bohů (v Avestě ahurové, v Indii asurové). Původně byli ahurové starším(?) ze dvou pokolení bohů (ahurové kontra *daivové). Tento protiklad se posléze vyhrotil a vedl k různému vývoji. V Íránu byli *daivové (daévové) démonizováni a ahurové zůstaly skupinou bohů. Ve staré Indii šlo o opačný proces (dévové proti démonům asu-rům). Zdá se, že tento vývoj zčásti odráží ethnické a ideologické rozpory mezi usedlými a kočovnými kmeny Arjů. V gáthách je ahura ojediněle apelativem pro označení božstev z okruhu Maz-dova (Jasna 30.9 z Jasna 31.4); posléze se toto slovo stává fixním komponentem Mazdova jména (Ahura Mazda). Kromě toho se ahura v Avestě příležitostně užívá jako titul u jména dalších bohů (např. Mithry nebo Apam Napáta). Védský Varuna je sice ojediněle oslovován jako asura (ve RV 1.24.14, 2.28.7 se střídá oslovení Varuna a asura v širším, paralelním nebo analogickém kontextu), spojení *asura- vartina- však není doloženo. Přitom neexistuje žádné íránské *varuna a původní (indoíránské) vlastnosti tohoto boha jsou v Iránu (Avesta) již zřejmě jen částečně zakomponovány do jiných postav. Styčným bodem může být nějaká původní společná ahurovská (asurovská) indoíránská postava pantheonu, srv. avestské mithra ahura (Jašt 10.113, Jašt 10.145 atd.) a védské mitrd-varund (RV 1.2.9, 1.23.5 atd.). Etymologický výklad Varanova jména je stále sporný a výklady, které Puhvel nabízí (od kořene var- 'uzavřít, znemožnit pohyb, omeziť, odtud Pán [= asura] omezení, jinde jako doslova 'omezení, vězení, a tedy aktivně 'tarasitel, vezniteľ), nejsou všeobecně přijímané. Přehled literatury má M. Mayrhofer, Etymologisches Wörterbuch des Altindoarischen, sv. II, Heidelberg 1995, str. 515 násl. (varuna-) a str. 512 násl. (kořen var-).
8. [ke straně 67]
Védské vrtra- 'odpor, obrana' je personifikováno jako jméno démona, jehož zabil Indra. Proto získal epiteton vrtra-ban- 'ten,
jenž zabil Vrtru', další srovnání však ukazuje, že původní význam byl obecnější 'ten, kdo potlačil (zničil) odpor'. V Avestě máme doložené jak odpovídající apelativum (srv. Jasna 44.16), tak epiteton verethragan a jeho personifikaci — boha Verethragnu (avestsky 'ten, jenž ničí odpor'). Naproti tomu v Indii není toto epiteton personifikováno jako samostatné božstvo. Epiteton 'potlačující odpor' se přitom ani v Indii ani v Íránu neomezuje na jednu mythologickou postavu. Vedle Indry je to i Sóma (RV 1.91.5: tvam sóma... rddžótd vrtrahá „Ty, Sómo... [jsi] král a ten, jenž potlačil odpor") nebo Agni (RV 10.69.12: ajam agnir vadhrjafvasja vrtrahá... „Toto (je) Vadhrjašvasjův Agni, ten jenž potlačil odpor..."), kteří mají toto epiteton, v Íránu je to Haoma, Sraoša nebo rek Thraétaona či dokonce Ahura Mazda. Jak ukazuje prakticky konstantní epiteton íránského Verethragny (ahuradáta 'stvořený ahu-ry'), jde o předzarathuštrovskou jistě indoíránskou představu (mythologizace původních kmenových konfliktů?).
9. [ke straně 86]
Problém původní identifikace rostliny, z níž byl získáván nápoj s omamnými účinky nemůže řešit rozbor pouze indických pramenů, jak to činí např. R. Gordon Wasson (sóma = mucho-můrka červená). Sóma má jednoznačnou paralelu v Íránu (opojný nápoj haoma), který byl zde, stejně jako u indických Árjú, deifiko-ván (indický Sóma a íránský Haoma). *Sauma (íránský haoma a indický sóma) je původně nepochybně záležitostí indoíránskou a dobrat se identifikace této rostliny, která byla relevantní pro dobu indoíránskou, znamená vycházet zejména z podkladů íránských, které jsou geograficky bližší někdejší pravlasti Indoíránců. Sám Wasson uvádí, že íránský materiál identifikaci haomu s muchomůrkou červenou vylučuje (srv. Sóma, Divine musbroom of immortality, New York 1968, str. 20 násl.). Pro Indoíránce (= předky jak íránských tak indických Árjů) byl *sauma- nějakým druhem chvojníku (Ephedra), poskytujícím efedrin; dodnes jsou termíny vycházející z tohoto základu rozšířeny v íránských jazycích: mundžánské yúmana, afghánské (w)uman, vachanské (y)imuk (vše z < *boumä(na), resp. *haumi(ka), a další doklady (srv I. M. Steblin-Kamenskij, „Flora iranskoj prarodiny", in. Etimologija 1972, Moskva 1974, str. 138 násl.). Další podrobnosti
1
340
Srovnávací mythologie
Na okraj   Mm) 341
nabízí např. D. Stophlet Flattery & M. Schwartz, Haoma and Harmaline, University of California Press 1989. Užívání haomu ke kultovním líčelům bylo velmi rozšířeno mezi íránskými kmeny: např. ve staroperských nápisech je zmiňován sakský (= skyth-ský) kmen saká haumavargá 'Sakové, kteří připravují haomu' a lze uvést i další argumenty. Závěry, k nimž se dospělo rozborem textů, potvrzuje i archeologie. V Margiáně (= součást někdejší pravlasti Indoíránců) na lokalitě Togolok byl objeven chrámový komplex z přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l. Paleobotanický rozbor zbytků organických látek v nalezených nádobách odhalil mikroskopické pozůstatky větviček chvojníku (srv. V. Sarianidi, Jugo-zapadnaja Azija: migrácii, Ar'ji i Zoroastrijcy", in: Meždu-» narodnaja associjacija po izučeniju kiďtur Centraľnoj Azii, Infor-
macionnyj bjullten' 13, 1987, str. 58). To přirozeně nevylučuje pozdější přenos tohoto termínu na jiné rostliny.
10. [ke straně 115]
Tvrzení, že v Rgvédu se Síta objevuje jako deifikovand Brázda není přesné. Apelativum síta ('brázda') se vyskytuje ve Rgoédu dvakrát v jednom verši (4.57 verš 6 a 7), který se obrací k různým, jen částečně konkrétně jmenovaným božstvům, která mají zaručit plodnost polí (srv. verš 5, kde jsou uváděni Šura a Síra, připravující v nebi vlhkost, kterou oplodňují zemi; v obecné poloze je naproti tomu blíže neidentifikovaný pán pole [kšetrasja patih] apod.). Brázda je zde zřejmě především apelativum (verš 7: indrah sítám ni grhndtu „Indra brázdu nechť založí!", srv. nepřímý odkaz ve verši 4: šunam kršatu lángalam „Pro blaho pluh [brázdu] nechť vyorá!"), na jistou (začínající) deifikaci může snad odkazovat jen šestý verš: arváčí subhage bhava síté vanddmahe tvá „Buď nakloněna, blahodárná brázdo, tebe uctíváme!"). Třetí a poslední kontext, v němž je sitá v Rgvédu uváděna svědčí opět pro apelatívni význam: ve RV 1.140.4 je jedním z epitet Agniho koní 'ti, jež táhnou černé brázdy' (kršna-sítd-).
11. [ke straně 117]
Dnes se většinou soudí, že staroperské písmo není přizpůsobenou verzí (mezopotámskeho) klínopisu, ale že bylo uměle vytvořeno, zřejmě v době Dáreia I. Podnětem byl záměr vytesat
k reliéfu na skále v Bísutúnu staroperskou verzi nápisu, která byla (bez ohledu na úvahy o genezi staroperského písma) doplněna až po elamském a babylónském textu. Důvodů pro toto účelové sestavení písma pro staroperskou verzi je několik: nelze prokázat žádné genetické vztahy mezi staroperskými grafémy a klínovým písmem (jedinou výjimkou je grafém l(a), který byl převzat a vyskytuje se ve staroperském korpusu celkem 4 krát jen ve slovech cizího původu). Navíc jsou zde podstatné rozdíly ve struktuře obou systémů. Pro umělé vytvoření staroperského písma svědčí i jeho vnitřní princip a tento názor podporuje i výklad § 70 bísutúnského nápisu. Ojedinělé staroperské texty, které se hlásí do doby před vládou Dáreia I., se považují bucf za zhotovené dodatečně (nápis Ariaramnčse z Hamadánu a nápis Arsamésc ze stejné lokality), připisují se jiným králům (krátký nápis Kýrův b z Murghábu se připisuje až Dáreiovi) nebo se staroperský text považuje za dodatečně připojený (dva krátké nápisy Kýra z Murghábu) apod. Protože všechny zmíněné Kýrovy nápisy jsou velice krátké, uvažuje se někdy, že rudimenty staroperského písma byly vytvořeny již za Kýrovy vlády, ale za Dáreia I. byl jeho grafémický inventář podstatně rozšířen. Nicméně tyto úvahy nemění nic na faktu, že staroperské písmo nelze geneticky z mezopotámskeho klínopisu vyvozovat.
12. [ke straně 118]
Etymologie jména Zarathuštra je stále sporná. Výklad Jaana Puhvela jako 'poháněč velblouda' (doslova 'řídit velblouda'...) ntbo jako 'starý velblouď (lépe ovšem 'ten, jenž má staré velbloudy') vychází především z interpretace H. W. Baileyho (Transactions of Philological Society 1953, str. 34 násl.), který na počátku (druhá část jména je nesporná a vychází z íránského ultra- 'velbloud') předpokládá nějaký tvar od íránského kořene *zar- 'kráčet, pohybovat se'. Na druhé straně Puhvel nevylučuje ani názory, které v první části prorokova jména hledají reflex západoíránského *zara- 'starý', srv. novoperské zar (další podrobnosti a literaturu má např. B. Schlerath, in: Orientalistische Literaturzeitung 74. 1979, sloupec 382—383). Ovšem ani starší názory, které počáteční zaratb0 vykládají podle avestského zairi-, zairita- 'žlutý, plavý' (srv. védské barit- '(zlatožlutý' (také epiteton koně. srv. RV
Srovnávat i mythologie
Na okraj
1.115.3: ašvá haritab súrjasjtt 'plavé Súrjovy kobyly' a jinde), nejsou zcela opuštěny (Zarathuštra = 'ten, jenž má plavé velbloudy'). Základním problémem všech etymologických interpretací je především hláska th (reprezentuje avestskou neznělou spirantu, původní indoíránskou neznělou aspirátu) mezi oběma částmi jména (její existenci potvrzuje např. středoperské Zardrwšt), která by měla být v tomto případě spíše nespirantizovaná (neaspirova-ná), tedy *zarat-nštra (přehledně srv. např. M. Mayrhofer, Zum Namengut des Avesta, Wien 1977, str. 45 a násl.). Navíc není jednoznačný názor, proč v řecké podobě prorokova jména, která jistě vychází z íránských zdrojů, toto t chybí (řecký Zoroaster).
13. [ke straně 118]
S Puhvelovým názorem, že sásánovský archetyp Avesty byl rukopisem plným chyb a s ohavnými hláskoslovnými pravidly aramej-ského původu lze souhlasit jen částečně. Je nepochybné, že archetyp fixoval jazyk, který se užíval dlouhá staletí jen v kultu a v době zápisu již po staletí nesloužil žádné běžné komunikaci. Proto přináší interpretace tohoto zápisu určité potíže. Přesto hláskové písmo, které bylo pro jeho zapsání utvořeno, je neobyčejně foneticky exaktní a až překvapivě detailně zachovává starou do té doby jen ústní liturgickou tradici. Tyto skutečnosti přesvědčivě prokázal v řadě studií K. Hoffmann (srv. zejména studii „Zum Zeicheninventar der Avesta-Schrift", in: Aufsätze zur Indoiranistik, Bd. I, Wiesbaden 1975, str. 318 a násl., dále společnou monografii s J. Nartenovou, Der Sasanidische Archetypus, Wiesbaden 1989, zejm. str. 88 násl. a naposled K. Hoffmann & B. Forssman, Avestžsche Laut- und Flexionslehre, Innsbruck 1996, str. 39 a násl.).
14. [ke straně 12 OJ
Dualistická opozice nejstaršího mazdaismu je sice vyjádřena především pojmy 'pravdivosť a 'klamství', které však nelze zjednodušeně zúžit na problém konfliktu dobra a zla. Ústřední postavou mazdaistického pantheonu je Ahura Mazda {Pán Moudrost), původně prastaré íránské božstvo, jehož původ sahá až do indo-íránského období. Tehdy byl nepochybně pouze jedním z ahurů, skupiny bohů, kteří byli zpočátku starším (?) ze dvou pokolení
bohů (srv. výše). Obraz Ahura Mazdy dochovaný v Avestě je komponován na základě různých chronologických vrstev představ a jeho postava prochází postupně určitými transformacemi. Rysy někdejšího starého boha nebes jsou patrné jen ojediněle. Ahura Mazda je bohem světla, ale též ochráncem stád). V nejstarším mazdaismu brzy nabývá jeho postava silný odstín náboženského symbolismu, podtrhuje se duchovní složka jeho obrazu, činů i jeho uctívání. Přestože je chápán jako konkrétní postava, je Ahura Mazda prost materiálních nebo antropomorfních rysů, a jeho vůle a myšlenky se realizují především prostřednictvím Ameša Spentů {Nesmrtelní Blahodární), srv. Jasna 33.10—12, 34.15 a jinde. Záhy je však jeho obraz zčásti nově stylizován.
V Jasně haptanháiti je identifikován s nejvyšším světlem, sluncem.
V mladší Avestě je největším z bohů (Jasna 16.1), tvůrcem zemč {Vidévdát 19.35), rostlin a vod (Jasna 17.12) i dráhy po níž kráčí slunce, měsíc a hvězdy {Vidévdát 21.5.9 a 13; srv. v gáthách jasna 44.3). Rozvíjí se mýtus o budoucím konečném vítězství Ahura Mazdy a jeho stoupenců nad zlem. Ameša Spentové jsou chápáni jako jeho synové a dcery, atd. (Jašt 13.82—83). V dalším vývoji mazdaismu tento proces transformací do jisté míry dále pokračuje. Mění se zčásti charakter Ahura Mazdova projevu a jeho postava nabývá nových materiálnějších, ale zároveň i magičtějších rysů. Nejdůležitější z Ameša Spentů je Aša ('pravdivost'), původně pojem indoíránské kosmologie a mythologie (srv. ve staré Indii rta). V Avestě jde jak o abstraktní pojem, tak o jeho personifikaci (takto již v gáthách, srv. Jasna 28.5, 29.2, 32.9, atd.). Ztělesňuje pravdivost chápanou nikoliv jako soulad mezi slovem a činem (skutečností), ale jako abstraktní podstatu ideálního řádu ve světě, v občině i v rodině. Vyznání mazdaistické víry je ztotožňováno s vyznáním k Aše, proto je stoupenec mazdaismu nazýván 'stoupencem Aše' (avestsky ašavan). Již v gáthách (Jasna 28.8) a v Jasné haptanháiti (Jasna 35.5, atd.) má příležitostně epiteton Aša va-hista, tj. 'nejlepší Aša', které se později stává součástí jejího jména (středoperská Arťvahišt nebo Ardvahišt).
Etickým a morálním protikladem pravdivosti (Aša) je v mazda-istickém dualistickém systému Drudž ('klamství'). Také tato představa vychází z indoíránského období (srovnej védské druh, klam. nepřátelská síla, kterou poráží bůh Indra). Vc starší Avestě jc
344 Vl8 ))   Srovnávali mythologie
tento pojem aktivován pro souborné označení slov, myšlenek a činů odpůrců mazdaismu (srv. Jasna 49.3, 44.13). Ti jsou nazýváni 'stoupenci klamstvi" (dregvant) a drudž je protipólem pojmu Aša (Jasna 44.12, atd.). V mladší Avestě byla tato představa zčásti postupně hypostazována a Drudž zde reprezentuje též personifikovanou sílu, která je sumou nesváru, nepokoje, lakoty, vzpoury, klamné řeči, atd. (Jak 10.86, 60.5, atd.). Aby se nezmocnila celého světa, musí Zarathuštra (srv. Jašt 1.28) a fravaši stoupenců pravdivosti proti ní vystupovat. Tak se postupně vyvíjí představa Drudže jako démona zla a ve středoperských textech vystupuje tato postava, symbolizující vše klamné a lživé, v řadě příběhů a mýtů.
15. [ke straně 140]
Iránské fravaši nelze zjednodušit pouze na jakéhosi génia nebo daimóna či 'anděla strážného' apod. Komplikovaný termín fravaši, který do sebe vstřebává několik různých vrstev kultovních představ, pochází z indoíránského *fra varti a avestský původní význam je 'pevná/rozhodná volba'. Jde o starou představu, kdysi označující akt výběru v boji mezi dobrými a zlými silami; rozhodnutí bojovníka sloužit na straně svého vládce. V mazdaismu byla tato idea v náboženském smyslu přetvořena, zčásti personifikována a obsahově byla provázána s kultem předků. V Avestě jsou fravaši duchovní nesmrtelná podstata bytostí, jež stojí na straně Ahura Mazdy, chápaná jako osobní ochranná síla, provázející duši i po smrti. Vytváří se pojetí, podle něhož mají fravaši všichni stoupenci pravdivosti (Aša), a to dřívější, současní i budoucí; učitelé víry (Jasna 26.8 násl.) i saošjantové, Zarathuštra (Jasna 71.2, atd.), a nakonec i Ahura Mazda (Jašt 13.80; Jasna 23.2, atd.), Ameša Spentové (Jasna 23.2) a 'duchovní' jazatové (Jasna 23.2). Vyvíjí se představa, že fravaši reprezentují především duše zemřelých (zde se do celé koncepce promítá starý kult předků). Nikde se výslovně nehovoří, mají-li fravaši i stoupenci klamství (Drudž). Zdá se však, že to můžeme předpokládat. Důvodem toho, proč se k tomu texty nevyjadřují, byla asi skutečnost, že to bylo pro celou koncepci nepodstatné. Složitý je rovněž vztah fravaši k obsahově blízkým pojmům jako je duše (urván) a Daéna (srv. dále). Kromě toho jsou fravaši v mazdaismu též anonymní kolektivní skupina.
Na okraj \p)
Objevují se jako vojsko nadpřirozených bytostí, jež pomáhá na bitevním poli vítězit (Jašt 13.18 násl.; 23, atd.). Zde jde o odraz někdejšího kultu hrdinů. Poprvé zmiňuje fravaši Jasna haptanháiti (Jasna 37.4). V mladší Avestě je jim věnován zejm. obsáhlý 13. jašt, zvaný Fravardín jašt. Vedle invokací atd. je zde též (verše 96—142) výčet mythologických osobností a mužů i žen mazdais-tické obce, jejichž fravaši jsou hodna uctívání.
16. [ke straně 140]
Výraz Daénd nebyl (ani původně) totožný s védským dhéná. Proti příbuznosti obou slov hovoří již ta skutečnost, že avestskč daénd je trojslabičné (*daiHa?ia-), zatímco védské dhéná je jen dvojslabičné. Rovněž sémantika obou výrazů není společná. Védské dhéná označuje původně 'proud (mléka, řeči apod.), srv. např. RV 1.2.3, 1.55.4, 1.141.1, 3.1.9, 3.34.3, 4.58.6, 5.58.6, atd. Avestská daénd znamená přibližně '(náboženské) nazírání, víra' a patří k významným pojmům mazdaismu. Již v gáthách a poté v mladší Avestě je daénd individuální náboženské nazírání nebo smýšlení, etická suma veškerého jednání člověka, jeho myšlenek, slov a činů (s důrazem na rituální činy). Velmi záhy je tato představa personifikována a Daéná je uváděna mezi božskými bytostmi, často jako kolektivní představa Daéná ?nazdajasniš, tj. 'Daéna uctívačů Mazdy', tedy mazdaistické náboženství (středo-persky den i mazdésnán). Jako taková je Daéná v Avestě sestrou Aši, Sraoši, Rašnua a Mithry, dcerou Ahura Mazdy a Armaiti (Jašt 17.16). V individuální formě (ovšem mezi oběma fámami jc v řadě aspektů úzký vztah) je Daéná významnou součástí mazda-istických eschatologických představ. Jako ženská bytost kráčí vlastní Daéná zemřelého tři dny po jeho smrti vstříc jeho duši, aby ji převedla přes most Činvat. Byla-li víra zemřelého (v širším smyslu etická bilance jeho života) správná, bude mít Daéná poao-bu krásné zářící a vznešené dívky, v opačném případě ošklivé čarodějnice (Hadócht nask). V tomto pojetí je Daéná vlastně součástí individuální duše člověka, s níž se po jeho smrti spo)u|e a identifikuje se tak s částí sebe sama. Tyto koncepce zreimč zcasu vycházejí z indoíránskvch představ, které však jsou v rámci mazdaismu zcela nově rozvinuty a modifikovány. K dalším podrobnostem srv  F. T. Lankaranv. Daéná m Avesta, trne semanmcht
345
346    ^fiľ  Srovnávací mythologie
Untersuchung, Reinbeck 1985, zejm. na str. 22 a násl., a k morfologii např. J. E. Rasmussen, Studien zur Morphophonemik der indogermanischen Ursprache, Innsbruck 1989, str. 35, pozn. 18.
17. [ke straně 148]
Kdvja není inherentní součástí Ušanasova jména, ale patrony-mikem nebo epitetem. Takto již ve Rgvédu (1.83.5 ušand kdvjah, 4.26.1 kavir usáná apod.) proti RV 1.51.10 (ušaná) a jinde, stejně je tomu v Mahábháratě: samotné ušaná např. v 1.71.53, 1.94.33, 3.149.29, 3.239.20 proti 1.77.15 (ušaná kávjó), 632.77 (ušaná kavití) apod.
18. [ke straně 188]
Rozdíl mezi těmito čtyřmi druhy sňatku je tento (srv. Manu-smrti 3.21 a násl.):
1. Sňatek bráhma: ženich je pozván otcem nevěsty, který mu jí s poctami předá.
2. Sňatek daiva: bráhman, vykonávající obět, dostává od otce jeho dceru za ženu během oběti.
3. Sňatek árša: ženich dává za nevěstu jeden či dva páry býků a krav.
4. Sňatek prádžápatja: svatebním obřadem je požehnání, které vysloví otec nevěsty a snoubenci ho musí opakovat.
Nebylo přirozeně možné rozebírat více, než několik málo míst knihy (důraz je kladen na problematiku íránskou a indickou). Komplexní výklad problémů zůstává úkolem a výsostným autorským právem a není smyslem komentářů se tohoto úkolu a práva zmocňovat. Snad ale nebude pro čtenáře trochu jiný pohled na některé vybrané problémy nezajímavý. Pokud ho podnítí k dalšímu studiu mythologie a s tím spojenými jazykovednými otázkami, je účel těchto poznámek vrchovatě naplněn.
Praha, únor 1997
Petr Vavroušek
Bibliografie
BIBLIOGRAFIE
347
1. Studium mýtů
Brosses, Charles de: Traitéde la formation méchanique des langues, Paris 1765.
Campbell, Joseph: The Hero with a Thousand Faces, Bollingen Series, New York 1949.
Cassirer, Ernst: Philosophie der symbolischen Formen. Wesen und Wirkung des Symbolbegriffs, 1923—29; Filosofie symbolických forem l: Jazyk; II: Mytické' myšlení; III: Fenomenologie poznaní, přel. Karel Berka, ÖIKOYMENH, Praha 1996—1997.
Cox, George W.: An Introduction to the Science of Comparative Mythology and Folklore, London 1881.
Dieterich, Albrecht: Eine Mithrasliturgie, Teubner, Leipzig 1910.
Dumézil, Georges: Lesdieux souverains des Indo-Europe'ens, Coll. Bibliothěque des Sciences humaines, Gallimard, Paris 1986 (první vyd. 1977).
Dumézil, Georges: Mythe et epopee, 1.1: Ideologie des trois fonctions dans les épopées despeuples indo-europe'ens. Coll. Bibliothěque des Sciences humaines, Gallimard, Paris 1968.
Dumézil, Georges: Mythe et epopee, t. II: Types épiques indo-europe'ens: un heros, un sorcier, un roi. Coll. Bibliothěque des Sciences humaines, Gallimard, Paris 1971 (4. vyd. 1986).
Dumézil, Georges: Mythe et épopée, t. Ill: Histoires romaines. Coll. Bibliothěque des Sciences humaines, Gallimard, Paris 1973 (3. vyd. 1981).
Dupuis, Charles-Francois: Origine de tons les cultes ou Religion universelle, Paris 1791.
Feldman, Burton & Richardson, Robert D. (ed.): The Rise of Modem Mythology 1680—1860, Indiana University Press, Bloomington 1972. (Užitečná sbírka s chybami v komentářích)
Frazer, James George: The Golden Bough: A Study in Magic and Religion, London 1890 (2- vyd., London 1907—15, 12. svazků; zkrácené vydání 1922); Zlatá ratolest, přel. E. Herold & V. Heroldová-Štbvíčková, Odeon, Praha 1977; repr. Mladá fronta, Praha 1994.
1
Srovnávací ?» vthologie
Bibliografie
Gubernatis, Angelo de: Zoological Mythology, New York/London 1872, 2 svazky.
Harrison, Jane Ellen: Tlmnis, A Study of the Social Origins of Greek Religion, Merlin Press, London 1963, repr. 1977.
Hermann, Johann Gottfried Jakob: Über das Wesen und die
Behandlung der Mythologie. Ein Brief an Herrn Hofrath Creuzer, Leipzig 1819.
Jung, Carl Gustav & Kerényi, Kaň-. Einßhrung in das Wessen der Mythologie, Zürich 1951 (4. vyd.); Veda o mytologii, přel. K. Černá &J. Černý, Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno 1995.
Kuhn, (Franz Felix) Adalbert: Die Herabkunft des Feuers und des Göttertranks. Ein Beitrag zur vergleichenden Mythologie der Indo-germanen, Ferd. Dümmler's Verlagsbuchhandlung, Berlin 1859.
Lang, Andrew, Myth, Ritual, and Religion, Longmans, Green
& Co., London 1887, (2 svazky). Lévi-Strauss, Claude: Mythologiques:
1: Le Cm et le mit, Plön, Paris 1958 [The Raw and the Cooked, University Chicago Press, Chicago 1969].
2: Du mielaux cendree, Plön, Paris 1967.
3: UOrigine des manures des tables, Plön, Paris 1968 [The Origin of Table Manners, (tr.) John Weightman, University Chicago Press, Chicago 1969.
4: UHomme nu, Plön, Paris 1971 [The Naked Man, (tr.) John Weightman, University Chicago Press, Chicago 1981. Littleton, C. Scott: The New Comparative Mythology: An
Anthropological Assessement of the Theories of Georges Dmnézil,
University of California Prees, Berkelev/Los Angeles/London
1973 (3. vyd. 1982). Malinowski, Bronislaw: Myth in Primitive Psychology, Londo 1926. Mannhardt, Johann Wilhelm Emanuel: Die Korndänionen. Beitrag
zur germanischen Sittenkunde, Berlin 1868. Mannhardt, Johann Wilhelm Emanuel: Wald- und Feldkulte,
Berlin 1875—1877 (2 svazky). Müller, Max: Beiträge zur vergleichenden Mythologie und Ethnologie,
Wilhelm Engelmann, Leipzig 1869. Murray, Margaret: The Divine King in England, 1954. Murray, Margaret: The God of the Witches, 1933.
Murray, Margaret: The Witch-Cult in Western Europe, 1921. Myth. A Symposium, (ed.) Thomas A. Sebeok, Indiana University
Press, Bloomington 1958. Peradotto, John: Classical Mythology: An Annotated Bibliographical
Survey, American Philological Association Pamphlets, repr.
Scholars Press, Chico (Calif.) 1981. Pérěs, Jean Baptisté: Grand Erratum: The Non-existence of
Napoleon Proved; anglický překlad v knize H. R. Evans,
The Napoleon Myth [Chicago 1905]. Propp, Vladimir Jakovlevič: MopcponorHH ck33km, Leningrad
1928, repr. s doslovem E. M. Meletinského, Moskva 1969);
Moifologie pohádky, (tr.) Marcela Pittermanová
& Miroslav Červenka, Ústav pro českou literaturu ČSAV,
Praha 1970.
Puhvel, Jaan: „After Dumézil, What?", in: Indo-European Religion After Dmnézil, (ed.) Edgar C. Polome, JIES Monograph Series 16, Washington (D.C.) 1996, pp. 147—155.
Raglan, Lord: The Hero: A Study in Tradition, Myth and Drama. Methuen & Co., London 1936.
Rank, Otto: Der Mythus von der Geburt des Helden, F. Deutickc, Leipzig/Wien 1909; The Myth of the Birth of the Hero, A Psychological Interpretation of Mythology, (tr.) F. Robbins & S. E. Jellife, Robert Brunner, New York 1952, repr. 1957.
Saussure, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky, přel. Josef Čermák, Odeon, Praha 1989.
Schelling, Friedrich Wilhelm Joseph von: Einleitung in die Philosophie der Mythologie, Cotta, Stuttgart 1856.
Schelling, Friedrich Wilhelm Joseph von: Philosophie der Mythologie, Cotta, Stuttgart 1857.
Tylor, E. B.: Primitive Culture, 1871.
Vico, Giambattista: Principi di scienza nuova d'intomo alia comune natura delle nazioni, 172 5 (1774); Základy nové vědy o společné přirozenosti národu, přel. Ivan Franc, Filosofická knihovna, Academia, Praha 1991.
Vries, Jan de: Forschungsgeschichte der Mythologie, r rciburg im Br. 1961, (The Study of Religion: A Historical Approach, Harcourt, Brace and World, New York 1967).
Weston, Jessie Laidlay: From Ritual to Romance. Cambridge 1920.
350   ^a)   Srovnávací mythologie
Bibliografie   ^ 351
White, Lynn, Jr.: „Christian Myth and Christian History", in: Machina ex Deo: Essays in the Dynamism of Western Culture, MIT Press, Cambridge 1969.
2. Mýty o stvoření na starověkém Blízkém východě
Epos o Gilgamešovi, přel. Lubomír Matouš, Mladá fronta, Praha
1997 (4. vydání). Kramer, Samuel N. (ed.): Mythologies of the Ancient World,
Doubleday Anchor, Garden City (N.Y.) 1961; Mytologie starověku, přel. Dana Heroldova, Orbis, Praha 1977. Littleton, C. Scott: „The 'Kingship in Heaven' Theme", in: Myth m and Law among the Indo-Europeans, (ed.) Jaan Puhvel,
University of California Press, Berkeley/Los Angeles 1970, pp. 82—119.
Prosecký, Jiří: „Akkadské mýty", in: Mýty staré Mezopotámie, Živi díla minulosti 83, Odeon, Praha 1977, pp. 151—207, 210—217, 229—232 + pozn. 341—347, 349. Prosecký, Jiří: „Asýrie a Babylónie", in: Prameny života: Obraz člověka a světa ve starých kulttirách, Vyšehrad, Praha 1982, pp. 48—69.
Součková, Jana: „Chetitská říše", in: Prarneny života: Obraz člověka a světa ve starých kulturách, Vyšehrad, Praha 1982, in: pp. 70—96.
Součková, Jana: „Chetitské mýty", in: Mýty staré Mezopotámie, Živá díla minulosti 83, Odeon, Praha 1977, pp. 277—321 + pozn. 354—356.
3. Pojmy indoevropský a indoíránský
Benveniste, Emile: Le Vocabulaire des institutions indo-européennes, 1: Economic, parenté, societě; II: Pouvoir, droit, religion, Les Editions Minuit, Paris 1969. Mallory, James P.: In Search of the Indo-Europeans: Language,
Archaeology and Myth, Thames & Hudson, London 1989 (repr. 1994).
Martinet, André: Des steppes aux oceans, L'indo-européen et les „Indo-Européens", Payot, Paris, 1985.
4. Védská Indie
Zbavitel, Dušan & Merhautoví, Eliška & Filipský, Jan & Knížková, Hana: Bohové s lotosovýma očima, hinduistické mýty v indické kultuře tří tisíciletí, Vyšehrad, Praha 1986.
O'Flaherty, Wendy D.: Hindu Myths: A Sourcebook Translated from the Sanskrit, Penguin Books, Baltimore 1975.
O'Flaherty, Wendy D.: The Rig Veda, an Anthology: One Hundred and Eight Hymns, Translated and Annotated, Penguin Books, New York 1982.
Wasson, Gordon R.: Soma and the Fly-Agaric, Cambridge (Mass.) 1972.
Wasson, Gordon R.: Soma: Divine Mushroom of Immortality, New York 1968.
5. Epická Indie
Dumézil, Georges: „La terre soulagée", in: Mythe et épopée I,
Gallimard, Paris 1968, pp. 31—257. The Mahábhärata, (tr. & ed.) J. A. B. van Buitenen, University of
Chicago Press, Chicago 1973 (kniha I); 1975 (knihy II—III);
1978 (knihy IV—V). The Rämájana of Valmiki, Princeton University Press, Princeton
1984 (kniha I).
6. Starý Írán
Boyce, Mary: A History ofZoroastrianism, 1. The early period; 2. Under the Achaemenians; 3. Zoroastrianism under Macedonian and Roman rule, Brill, Leiden/Kôln 1975/1982/1991 (druhé vyd. 1996).
Boyce, Mary: Textual Sources for the Study ofZoroastrianism, Manchester University Press, Manchester 1984.
Boyce, Mary: Zoroastrians, Their Religious Beliefs and Practices, Routledge & Kegan Paul, London 1979.
Duchesne-Gullemin, Jacques: The Hymns of Zarathustra, Beacon
Press, Boston 1963. Duchesne-Gullemin, Jacques: Religion of Ancient Iran, Tata Press,
Bombay 1973.
352 Srovnáviicí mythologie
Bibliografie   x£j) 353
Duchesne-Gullemin, Jacques: Symbols and Vahles in Zoroastrianism,
Harper & Row, New York 1966. Gnoli, Gh.: Zoroaster's Time and Homeland, Istituto Universitario
Orientale, Naples 1980. Klíma, Otakar: Zarathuštra, Portréty 6, Orbis, Praha 1964. Nyberg, H. S.: Die Religionen des alten Iran, (tr.) H. H. Schaeder,
Mitteilungen der vorderasiatisch-aegyptyschen Geselschaft,
43. Band, J. C. Hinrichs Verlag, Leipzig 1938. Oběti ohňům, Výběr z pa?nátek staroírdnské a středoírdnské literatury,
(tr.) Otakar Klíma, Živá díla minulosti 102, Odeon, Praha 1985. Widengren, Geo: Die Religionen Irans, W. Kohlhammer Verlag,
Stuttgart 1965. Zaehner, R. C.: The Teachings of the Magi: A Co?npendhmi of
Zoroastrian Beliefs, Oxford University Press, London 1976.
7. Epický Irán
Borecký, Jaromír: Firdusí, K?iiha krdltt, Praha 1909.
Dumézil, Georges: The Plight of a Sorcerer, (ed.) Jaan Puhvel &
David Weeks, University of California Press, Berkeley/Los
Angeles 1986.
The Epic of the Kings: Shäh-nämä, (tr.) Reuben Levy (kráceno),
University of Chicago Press, Chicago 1967; Routledge &
Kegan Paul, London 1985. Firdausi: Le Livre des rois, publié, traduit et comments par J. Mohl,
sv. I—VII, Paris 1838—1878. Christensen, Arthur: Les Kayanides, Kebenhavn 1932. Shdhndma, 9 svazků, (tr.) A. G. Warner & E. Warner, Trübner,
London 1905—1925 (kompletní veršovaný překlad).
8. Staré Řecko
Borgeaud, Philippe: The Cult of Pan in Ancient Greece, 1988.
Carnoy, Albert: Ďictionnaire étymologique de la mythologie gréco-romaine, Editions Universitas, Louvain 1954.
Ilias, přel. Otmar Vaňorný, Nakladatelství Rezek, Praha 1996. (Vydání s nezbytným číslováním veršů a kompletním jmenným rejstříkem).
Gantz, Timothy: Early Greek Myth. A Guide to Literary and Artistic Sources, The Johns Hopkins University Press, Baltimore 1993, repr. 1996, 2 svazky.
Kerényi, Karl: Die Mythologie der Griechen, Band I: Die
Götter- und Menschheitsgeschichten, Zürich 1951; repr. Deutscher Taschenbuch Verlag, München 1966 (The Gods of the Greeks, Thames & Hudson, London 1951); Mytologie Řeků /, Příběhy bohů a lidí, přel. Jan Binder, OIKOYMENH, Praha 1996.
Kerényi, Karl: Die Mythologie der Griechen, Band II: Die Heroen-Geschichten, Zürich 1958; repr. Deutscher Taschenbuch Verlag, München 1966 (The Heroes of the Greeks, Thames & Hudson 1959). Mytologie Reků II, Příběhy béróů, přel. Jan Binder, OIKOYMENH, Praha 1997.
Marivale, Patricie: Pan the Goat-God: His Myth in Modem Times (1969).
Odysseia, přel. Otmar Vaňorný, Nakladatelství Rezek, Praha 1996. (Vydání s nezbytným číslováním veršů a kompletním jmenným rejstříkem).
Pausanias: Hepir\YT\aiq xf\q HXXáSog — Description of Greece, (ed. & tr.) W. H. S. Jones & H. A. Ormerod, Loeb Classical Library 93, 188, 272, 297, 298 (5 svazků), Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1918—1935; Pausanids: Cesta po Řecku, přel. Helena Businská, Antická knihovna 20, 23; Svoboda, Praha 1973—1974.
9. Starý Řím
Cicero: De divinatione, (ed. & tr.) W. A. Falconer, Loeb Classical
Library 154, Harvard University Press, Cambridge
(Mass.)/London 1923. Cicero: De natura deorum, (ed. & tr.) H. Rackham, Loeb Classical
Library 268, Harvard University Press, Cambridge
(Mass.VLondon 1933. Dio Cassius: Ptoumicá — Roman History, (cd. & tr.) Earnest
Cary, Loeb Classical Library 32, 37, 53. 66, 82, 83, 1?>- 1 >
(9 svazků), Harvard University Press, Cambridge
(Mass.VLondon 1914—1927. Dumézil, Georges: La religion romaine archaique, Payot, I ans
354   ^E|í   Srovnáván'mythologie
Bibliografii   ^ 3SS
1966 (druhé přepracované a doplněné vyd. 1974); Archaic Roman Religion, 2 vols, (tr.) Philip Krapp, University of Chicago Press, Chicago 1970.
Dumézil, Georges: Camillus: A Study of Indo-European Religion as Ro?nan Histoiy, (ed. & intr.) Udo Strutynski, University of California Press, Berkeley/Los Angeles 1980.
Lucanus: Pharsalia — The Civil War, (ed. & tr.) J. D. Duff, Loeb Classical Library 220, Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1928; Farsalske'pole, přel. Jana Nechutová, Antická knihovna 33, Svoboda, Praha 1976.
Ovidius Naso, Publius: Amores, (ed. & tr.) Grant Showerman & G. P. Goold, Loeb Classical Library 41, Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1977; O lásce a ?nilovdní, přel. Rudolf Mertlík, Antická knihovna 2, Svoboda, Praha 1969.
Ovidius Naso, Publius: Fasti, (ed. & tr.) James G. Frazer, (rev. ed.) G. P. Goold, Loeb Classical Library 253, Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1989; Kalendář, přel. I. Bureš, Knihovna klasiků, Odeon, Praha 1966.
Ovidius Naso, Publius: Metamorphoses, (ed. & tr.) Frank J. Miller & G. P. Goold, Loeb Classical Library 42—43 (2 svazky), Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1977—1984; Proměny, přel. Ivan Bureš, Antická knihovna 25, Svoboda, Praha 1974.
Vergilius Maro, Publius: Aeneid, (ed. & tr.) H. R. Fairclough, Loeb Classical Library 63—64 (2 svazky), Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1916—1918; Aeneis, přel. Otmar Vaňorný, Antická knihovna 7; Svoboda, Praha 1970.
10. Keltské mýty
Caesar, C.Julius: De hello Gallico, (ed. & tr.) H. J. Edwards, Loeb Classical Library 72; Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1917; Válečné paměti (Zápisky o válce v Gallii), přel. Ivan Bureš, Antická knihovna 16, Svoboda, Praha 1972.
Cath Maige Tuired: The Second Battle of Mag Tuired, (ed. & tr.) Elizabeth A. Gray, Irish Texts Society, vol. LII, London 1982.
Dillon, Myles: Early Irish Literature, University of Chicago Press, Chicago 1948.
Early Irish Myths and Sagas, (tr. & intr. & notes) Jeffrey Gantz,
Penguin Books, New York 1981. Knott, Eleanor & Murphy, Gerard: Early Irish Literature, Barnes
& Noble, New York 1966. The Mabinogi and Other Medieval Welsh Tales, (tr. & intr.) Patrick
K. Ford, University of California Press, Berkeley/Los Angeles
1977.
Mabinogi, přel. Jan Vilikovský, Zvláštní vydání..., Brno 1995. Mac Cana, Proinsias: Celtic Mythology, Hamlyn, Feltham
(Middlesex) 1970; Peter Bedrick Books, New York 1985. Maier, Bernhard: Lexikon der keltischen Religion und Kultur, Alfred
Kröner Verlag, Stuttgart 1994. O'Rahilly, Thomas F.: Early Irish History and Mythology, Dublin
1946 (repr. 1976). Rees, Alwyn & Rees, Brinley: Celtic Heritage, Thames & Hudson,
London 1961.
11. Germánské mýty
Adam von Bremen: Gesta Hammaburgensis Ecclesiae Pontificum —
Bischofsgeschicbte der Hamburger Kirche, Ausgewählte Quellen
zur Deutschen Geschichte des Mittelalters 11, 1978 (5. vyd.). Ammianus Marcellinus: Rerum gestarum libri, (ed. & tr.)
J. C. Rolfe, Loeb Classical Library 300, 315, 331 (3 svazky),
Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London
1935—40; Soumrak římské říše, přel. Josef Češka, Živá díla
minulosti 74, Odeon, Praha 1975. Davidson, H. R. Ellis: Scandinavian Mythology, Hamlyn, Feltham
(Middlesex) 1969. Dumézil, Georges: Du mythe au roman. Le Saga de Hadingus (Saxo
Grammaticus I, V—VIII) et autres essais, Collection hier, PL'F.
Paris 1970; [From Myth to Fiction: The Saga of Hadingus, (tr.)
Derek Coltman, University of Chicago Press, Chicago 1973]. Dumézil, Georges: Les dieux des Germains, PUF, Paris 1959 (Gods
of the Ancient Northmen, (ed.) Einar Haugen, University of
California Press, Berkeley/Los Angeles 1973). Edda, (ed.) G. Neckel & H. Kuhn (Edda, Die Lieder des Codex
Regius nebst verwandten Denkmälern I. Text, II.
356   ^&   Srovnávací mythologie
Bibliografii   ^ 357
Kommentierendes Glossar), Carl Winter Universitätsverlag, Heidelberg 1983 (5. vyd.); Edda, přel. Ladislav Heger, SNKLU, Praha 1962; Poems of the Vikings: The Elder Edda, (tr.) Patricia Terry; Bobs-Merrill, Indianapolis 1982. Glob, Peter Vilhelm: The Bog People, Cornell University Press, Ithaca (N. Y.) 1969; Lidé z bažin, přel. Jan Rak, Odeon, Praha 1972.
Saxo Grammaticus: Gesta Danormn, (ed.) Alfred Holder, 1886. Saxo Grammaticus: History of the Danes, (tr.) Peter Fisher, (ed.)
Hilda Ellis Davidson; Rowman & Littlefield, Totowa
(N.J.yCambridge 1979—80 (2 svazky). Simek, Rudolf: Lexikoji der ger?naniscben Mythologie, Alfred Kröner
Verlag, Stuttgart 1984 (2. vyd. 1995). " Simek, Rudolf & Pálsson, Hermann: Lexikon der altnordischen
Literatur, Alfred Kröner Verlag, Stuttgart 1987. Snorri Sturluson: Heimskringla — History of the Kings of Norway,
(tr.) Lee M. Hollander, University of Texas Press, Austin
1964.
Snorri Sturluson: The Prose Edda, (tr.) Jean I. Young; Bowes & Bowes, Cambridge 1954; University of California Press, Berkeley/Los Angeles 1964; Edda, Saga o Ynglinzích, přel. Helena Kadečková, Odeon, Praha 1988.
Tacitus: Germania, (ed. & tr.) M. Hutton & E. H. Warmington, Loeb Classical Library 35, Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1970; Germanie, přel. Rudolf Schenk, Světová knihovna 746, J. Otto, Praha 1909.
Turville-Petre, E. O. G.: Myth and Religion of the North, Holt, Rinehart & Winston, New York 1964.
12. Baltské a slovanské mýty
Biezais, Haralds: Die himmlische Götterfamilie der alten Letten, Uppsala 1972.
Brückner, Aleksander, Mitologia slowiaňska, Krakow 1918; Mitologia polska, Krakow 1925; Mitologia slowiaňska i polska, Paňstwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1980 (1. vydání).
Gieysztor, Aleksander: Mitologia Slowian, Warszawa 1982.
Jouet, Philippe: Religion et mythologie des Bültes: Une tradition indo-
-européenne, Etudes indo-européennes 3, Archě, Les Belles
Lettres, Paris/Milano 1989. Nestorův Letopis ruský, Pověst dávných let, přel. Karel Jaromír
Erben, uspořádal Julius Dolanský, Živá díla minulosti 8,
SNKLHU, Praha 1954. Niederle, Lubor: Slovanské starožitnosti, Život starých Slovanů
II/l: Víra a náboženství, Praha 1916; 2. vyd. 1924. Peter von Dusburg: Chronicon Prussiae, 1861. Petras Dusburgietis: Prfisijos že?něs kronika, Vilnius 1985. Ruské byliny, přel. Jan Vladislav, uspořádal Vladislav Stanovský,
Lidové umění slovesné A 15, SNKLU, Praha 1964. Cjiobo o nojiicy HropeBe, (ed.) V. P. Adrianova-Pcrcc,
Moskva/Leningrad 1950; Slovo o pluku Igorově, přci. František
Kubka, Melantrich, Praha 1950 (3. vydání). Szyrwid, Constantinus: Dictionarium triům linguarmn in usum
studiosae iuventutis, Vilnius 1629. Váňa, Zdeněk: Svět slovanských bohů a démonů, Panorama, Praha
1990.
13. Bůh a válečník
Dumézil, Georges: Heur et malheur du guerrier, Flammarion, Paris
1985, 2. vyd. {The Destiny of a the Warrior, (tr.)
Alf Hiltebeitel, University of Chicago Press, Chicago 1971). Dumézil, Georges: The Stakes of the Warrior, (tr.) David Weeks,
(ed. & intr.) Jaan Puhvel, University of California Press,
Berkeley/Los Angeles 1983.
14. Král a panna
Dumézil, Georges: The Destiny of a King, (tr.) Alf Hiltcbcitci. University of Chicago Press, Chicago 1973.
15. Kôň a vladař
Giraldus Cambrensis: Topographs Hibtrniat, (cd.) J. F. Dimock, in: Giraldi Cambrensis Opera, vol. V, Rolls Scries 186/;
358
Srovnávací mythologie
The Histoiy and Topography of Ireland, (tr.) John J. O'Meara,
Dundalgan Press 1951; Penguin Books 1982 (opravené vydání). Puhvel, Jaan: „Aspects of Equine Functionality", in: Myth and Law
among the Indo-Europeans, University of California Press,
Berkeley 1970, pp. 159—172 (repr. in: Analecta Indoeuropaea,
Innsbruck 1981, pp. 184-197). Puhvel, Jaan: „Vedic ásvamedha- and Gaulish IIPOMIIDVOS",
in: Language 31, 1955, pp. 353—4 (repr. in: Analecta
Indoeuropaea, Innsbruck 1981, pp. 4—5).
16. Oheň ve vodě
Dumézil, Georges: „La saison des rivieres", in: Mythe et épopée III,
Gallimard, Paris 1973, pp. 18—89. Puhvel, Jaan: „Aquam exstinguere", in: Journal of Indo-European
Studies 1, 1973, pp. 379—386 (repr. in: Analecta Indoeuropaea,
Innsbruck 1981, pp. 277—284).
17. Dvojče a bratr
Puhvel, Jaan: „Remus et Frater", in: History of Religions 15, 1975, pp. 146—157 (repr. in: Analecta Indoeuropaea, Innsbruck 1981, pp. 300—311).
Ward, Donald: Divine Twins, An Indo-European Myth in Germanic Tradition, University of California Press, Berkeley 1968.
Rejstnk
359
REJSTŘÍK
Abel: 37, 328 Abhimanju: 98, 100, 102 Acallam na Seňorách: 219 Adam: 37, 324
Adam Brémsky: 222, 225-226, 238-239, 241,260-261,266, 269
adelfos: 155
Ádiparvan: 90
Aditi: 63,67, 183
Áditjové: 63-64, 66-67, 76, 81, 103, 106, 108, 121-122, 124-125, 177
Adónis: 29, 37, 248 Adrástos: 160 adrštakáma: 216 advéša (-> Indra): 75 Aeneis (Vergilius): 168, 177, 181, 306
Aesculapius (-> Asklépios): 172,
259 Aéšma: 121 Afghánci: 56
Afrásijáb (-» Franrasjan, Frásijáb):
146, 149 Afrodite: 23,42, 91, 156, 160,
163-165, 172, 174, 178, 180,
205, 289 Agamemnon: 160, 169, 227 Agastja: 99, 113 Agathippos: 118, 308 Agdistis: 22-23 Agdos: 22 Ägir: 246, 252 Aglaiá: 160,218 Agníií: 76
Agni: 63,64,73,84,85, 114, 125,
130, 179,180,318 agnostícismus: 20 Ahaljá: 72,91, 103, 115
Ahriman (-> Angra Mainju): 120, 124, 126, 130, 139-141, 144, 145, 252,327 Deo Arimanio: 124
ahura: 121
Ahura Mazda (Ahuramazda,
Auramazda, Oroinasdés, Ohr-mazd): 119, 121-123, 126, 127, 1 30, 132, 136, 319, 338, 339, 342, 344, 345
Acherón: 166
Achilleus: 11, 19, 105, 143, 152,
160, 176,217,237, 309 Aiás: 152, 160 AidedMeidbe. 301 Aífe: 218 Aigipán: 44, 159 aigis: 160
Ailill: 220, 247, 293, 303, 305 Aineiás (Aeneas): 163 Aipivohu, kavi: 147 airja: 130
Airjaman: 66, 124, 144,214 Aisa: 67
Aitaréjabrdbmana: 65 Aithiopové: 20 Ajax     Aiás): 152 Ajódhjá: 111. 114. 2% Ajurvéda: 127 Ajutanájin: 311 Akkadové 36 akkadština: 117 akt pravdy: 114, 216 Aktaión: 163 Alabanda: 154 Alagata 139 Alani: 266 Alba Longa: 30^ Albánské jezero (Laciss Albanuví Ml. Ml
Srovnávací mytholog:;
Rejstřík
alegorie: 21-25, 27, 28 Alexandr Veliký: 117, 127, 150 Álfhildr: 282, 288 Alfréd Veliký: 198 Algirdas: 258 Alkmán: 67 Alkméné: 91, 289 Álvares Cabral, Pedro: 24 Alvíss: 230 Amaethon: 210 Amairgen: 215, 217 Amakandu: 39 Amanita muscaria: 86 ambrosia: 120
Ameretát: 120, 127, 139, 149 Ameša Spenta: 120, 123, 125-U27 Amfiaráos: 160 Amfitryón: 77, 289 Amirani (-> Ahriman): 252 Amlethus (-> Hamlet): 236 Ammianus Marcellinus: 222 Amnisos (knósský přístav): 165 Amores (Ovidius): 192, 325 amrtatva: 120 Amytháovci: 160 Anahíd: 128
Anáhitá: 126, 127, 137, 149, 180,
192,270 Anáitis: 126 anárja: 61, 98, 188 Anatolie: 36, 43, 46, 48, 51, 116,
150
anatolština: 51 Anaximandros: 19 Anaximenés: 19 Ancus Martius: 194 Andaj: 259 Andreus: 168 Andvari: 252 Angeróna: 182
Anglosasové: 49 Angra Mainju (-> Ahriman): 120, 123, 130, 131, 135, 144, 319 Angrboda: 250 Anchísés: 91, 163,304 anima: 299 Annates (Tacitus): 221 Annwn: 212 sv. Ansgar: 222 Ansa: 66
anthropogonie: 35, 36, 46, 83, 86, 90, 138, 140, 144, 145, 175, 192,240,254,263,301,324, 327, 329 Antigoné(Sofoklés): 272 Antiochos z Kommagéné: 127, 150
Antonius, Marcus: 190 Ami (bratr Purua): 295 Anu (chetitský bůh): 39, 41, 44 Ami (irská bohyně; -> Danu): 208, 215
Apam Napát: 85, 130, 317, 319, 338
Apám Napát: 32, 84, 130, 317, 318,
321,322 Apaoša: 121, 130
Apollo (-» Apollón): 174, 198, 204,
. 223 Apollodóros: 41,43,44 Apollón: 29, 76,83, 127, 156, 160-162, 164, 165, 172
Loxiás: 162
Paiéón: 161
Smintheus: 162 aporiá: 67
apotheosa: 31, 193, 290, 329, 330 Appianus: 186, 329 apsaras: 84, 92, 94,95, 297 Apsú: 38, 40
Áptja (->Áthvja): 135
Apuleius: 31
Apulu (-» Apollón): 174
Arachósiá: 127, 137
áranjaky: 62
Aranrhod:210,214, 215
Aranzach:39
Ard Macha (Arniagh): 216
Ardašír: 151
ardrí: 207, 300
Arduinna (Dea): 205
Ardžuna: 97-102. 104-106, 109,
113, 126, 237, 273 Aredví: 126, 180, 270 Areión: 158, 309
Arés: 127, 153, 156, 159, 160. 172.
174, 178 Argatlám {-> Núadu): 209, 210 argikeraunos: 157, 272 Argos: 157, 162 archandělé: 120, 129 Archetypy a kolektivní nevědomí
0ung): 30 Archón Basileus: 3 i 5 Ariadně: 164, 165 Arioman: 214 Ariomanus: 214 Aristofanés: 157, 308 Aristoteles: 12 Árja: 61,68, 336-339 árja:61, 131, 207 ánaka. 198
Arjatnan: 66, 81, 107. 124, 144,
214, 233, 249, 250 Arkadie: 105, 272, 309 Arkas(gcn. Arkadosj: 163 Arkona: 268. 309 arktos: 163 Ármaiti: 120. 126 Arméni: 48
arménština: 49 Arnobius: 22 Arnold, Matthew: 147 Arpoxais: 138 Arsakovská dynastie: 117 árša: 188, 346 Aršan, kavi: 147 Art: 220, 304 Artagnés 125, 12" Artama: 122 Artamanja: 122 Artatama 5 5 Artaxerxés II". 150 Artemis; 156, 160-165. I"2. is 205
Taurica: 199 Arthur: 29, 216. 220 artifcx: 177 Artio (Dea): 205 Aruna (-» Uruwana): 56 Arverni: 214, 221. 299 asfodelos: 166 Ásgardr: 248. 254. 25 5. 306 asketismus ')2
asketové: 91. 94-96. 102. 107 112. 113. 128. 296-29*. Asklépios: 29. 161. 165. 1*2 Askr: 324
Ásové (isin: 195, 2! 3. 2*». 240
244. 246. 253. >2 Astarté: 42. 156. ISO. 1SI Astóvídátu |K4 asura 66, 121. 3 3S asurové "1, 3 3S Aša  120. 122. 343-344 Aš.) VasKta 120. i 2» Asi: 125 Ašóka K" Aitaka 29", 29K Asvamédha 299 ws
362
Srovnávat < mythologie
Rejstřík
363
ašvamédha: 84, 102, 191, 287, 301, 309, 310, 311-313,315
Ašvamédhikaparvan: 310
ašvasátamah: 300
Ašvatírtha: 296
Ašvattháman: 100-102, 109
Ašvinové: 56, 63, 71, 77, 78, 80, 83, 89, 97, 103-105, 121, 125, 127, 161, 168, 170, 183, 189, 192, 194,213,243,244,247, 264, 308, 318 Ašviná: 77 Ašviní: 76
Átar: 129
Atargatis: 23
Atbarvavéda: 62, 65, 183, 248 Athéna: 160, 172, 174, 289, 291, 292, 299
Athánái Potniái: 156
Pallas Athénaié: 160 Athény: 20, 154, 160
Athénai: 154
demokracie: 176 áthravan: 122 Áthvja (-»Áptja): 131,135 Atli: 230 Atreovci: 160 Atri: 77, 182 Atropos: 253 Attis: 22, 29, 37 Audhumla: 254 Aun: 295
Auramazd (~» Ahura Mazda): 129, 178
Aurelius: 49, 124 Aurgelmi: 254 Aurora: 79, 181 AurvandiU: 235, 236, 251 Aurvataspa: 149 Auschauts: 261
auspex: 184
autonómia: 73
Autrimpus: 261, 262
avatára: 90, 100, 103, 109, 112, 125
Avesta:46, 118, 131, 139, 140,
144-150, 208,318,327 avunculus: 318 avunkulát: 253 Axsärtägkatä: 139, 292 Ázi: 121
AŽÍ Daháka (-> Zóhak): 131, 135, 145
Baal: 44, 45
Bacchus (-> Dionysos): 172 baga: 67, 121, 124,267 Bagáios (—> Zeus): 267 Bahman: 150 Bahrám/Vahrám: 125 Bakchai (Euripides): 263, 272 Bakchos: 164 Baktrie: 136 Balaráma: 98,112,286 Balderes (-> Baldr): 248 Balderus (-> Baldr): 249 Baldr (Balder): 241, 247-250, 252,
255, 267, 306 Balios: 309 Balor: 209,219 baltoslovanština: 266 Baltové:48, 197, 265 baltské jazyky: 47, 49 Bardoajts: 261 barvy: 177,189, 309
bílá: 189, 190,224,260,309
černá: 190, 224, 309
červená: 189, 190, 224
hnědá: 309
modrá: 189
modrozelená: 224, 258
purpurová: 190
varna: 61, 104
zelená: 189, 260, 309
žlutá: 190,224 Baskové: 51 Batman: 231 bealdor: 248 Becket, Thomas: 29 Belami: 142 Belenus: 204, 248 Belisama (-» Minerva): 204, 248 Belisarius: 271 bellatóres: 198 Bellerofontés: 29, 174, 309 Bellóna: 181 Beltaine: 204, 207 Benveniste, Emile: 34 Beowulf. 222, 240 beran: 72, 189, 191-192, 205, 246, 310-311
berserkr: 73, 209, 217, 229, 230,
233,247,279, 280 berserkir: 229 berserksgangr: 229 bestiovestismus: 229 Bestia: 230, 253, 254 Bhaga: 63, 66,81, 108, 121, 124,
249, 267, 270, 299 Bbagavadgítd: 88, 89, 101, 215 Bhárat (Indie): 88 Bharata (syn Dašarathy): 112 Bharata (syn Duhšanty): 93, 114 Bhíma: 97-99, 101, 102, 104, 105,
111, 126, 136,273,287, 288 Bhíšma: 91, 93, 95-98, 100-102,
107-109, 111, 188,214, 245,
246, 287, 288, 295 Bhrgu: 80 Bhudžju: 77, 170 Bibliotbéké (Apollodóros): 41
Bifröst (most): 245, 255 Bjaršan, kavi: 148 Bóand: 205,215, 302,319 Boccaccio, Giovanni: 23 Bodb: 205,215, 300 Boduognatus: 206 Boethius: 198
Boghazkale (Bogazköi): 39, 335 bogt: 67, 121,267,268 Bobové Řecka (Schiller): 25 Boiótie: 164, 168 Bölthorn (Bolporn): 253 boópis: 158 Bórama Laigen: 293 Boratä: 139, 292 Borgeaud, Philippe: 159 Borusové: 259 Borvo: 205 Borysthenés: 138 bos fěmina: 192 bös mäs: 192
Boyne (-> Bóand): 205, 303, 319 Božská dvojčata (Ward): 9 Božští blíženci: 78, 105, 127, 128,
149, 170, 264, 308, 335 Brahma: 125, 188, 346 brahman: 61, 63, 177, 182. 183,
186, 198, 315 bráhmanakšatrijavitšúdráh: 337 Brabmanaspati 73 bráhmani: 53,61,62.64-66. 71. 72.
80, 81, 92, 96, 97. 99. 104,
105, 112, 129, 161, 186, 187.
190, 196, 224, 295,296. 29".
300, 301, 310, 311, 326, 337 asketismus: 92 bráhmanismus 62. 64, 66, 71. 75,
90
brábmany 62,72,86, 89 Brán (Bendigeidtrán): 212. 218
364
Sroviiňvu :í mythologie
RtjstHk
565
Branova plavba: 212 Branwen: 212 Bratronos: 320
bratrovražda (fratricida): 71, 328
Brávellir: 110, 223, 325
sv. Brendan: 212
Bres: 208, 209,211,213,301
Brhadašva: 118, 308
Brhaspati: 73, 148
brhatř: 204
Briareós: 153
Bricriu: 216, 252
Brigantia: 204, 215
Brigit: 204, 205, 208, 215
Brown, Robert: 27
Bníni     Ódin): 110
Bruno z Querfurtu: 269
Brutus, L. Junius: 174, 184, 195,
208,230, 330 Brynhildr (Briinhilde): 267, 306 Buddha: 89
buddhismus: 36, 48, 62, 87, 117
Buile Suibhne: 292
Bundabišn: 119, 132, 139, 141, 142,
325, 327 Bunene: 125 Búšjastá: 79, 121, 129 býk: 69, 82, 124, 126, 139, 158,
164-165, 174, 189, 191-192,
201, 205, 217, 300,313, 315,
346
byliny: 266,273, 274,318
Caesar, C.Juiius: 177, 190,
196-200,221,224,312,313, 330
Camilhis: 181, 182, 293
Život Catnillňv (Plútarchos): 181, 320
Campbell, Joseph: 30
Capitol(ium): 174, 176, 192
Carna: 184
carnifex: 177
Cassirer, Ernst: 25
Castores: 170
Cath Bóinde: 302
Catb Maige Tuired: 207
Cathubodua: 300
Cato Censorius, Marcus Porcius:
178, 192 Catullus: 49 Caturix: 249
Cejlon (Šrť Lanka): 88, 111 Cerés (-> Demeter): 172 Cernunnos: 205 Cessair: 207
Cesta po Řecku (Pausaniás): i 69 Cicero: 21, 22, 183, 320,328 Cincinnatus: 176 Cloelia (virgö): 195 Clothra/Clothru: 300.302, 305 Cóir anmann: 207, 301 collegia: 177 sv. Columba: 293 Conall: 301, 302 Conall Cernach: 218 Conan Cualann: 302 Conchobar mac Nessa: 216-219,
302, 303, 314 Conn Cétchathach: 220. 304 Constantinus: 124 Census: 180, 181 Cook, Arthur Bernard: 28 Coriolanus: 293 Cormac mac Art: 220, 304 Cornford, F. M.: 28 couvade: 218, 314 Cox, George: 27 credo: 53,122, 184 Criwe (-» Kriwe): 259, 261
Crunniuc/Crunnchu: 314 Crywo Kriwe): 259, 261 Cd Chulainn: 202, 206, 209,
217-220, 226, 229, 27i, 280.
301
Culann (-> Cii Chulainn): 217 Cumall. 219 Curche/Curcho: 260 cyklický čas: 35. 37. 38, 57, 1 5", 158
Cyril (Konstantin): 265
čaršanír: 65
čas: 33, 34, 130, 324
cvklické pojetí: 35. 37. 38, 57. 157. 158
časová transpozicc: 104
in illo tempore: 35
linca'rní pojetí: 3 5. 38, 5", 214 Čédijové 89. 94, 98. 287. 288 čhájá: 84
Činvat (most): 140, 345 čísla:
dva: 127. 131. 1 50. 170. 215.
249, 264. 273. 293. 295, 29".
31 s' 328 tři: 44. 46, 61, 63-65, 68. 71-72.
75. 77. 84. 93. 95. 101.
103-104, 108. 110. 112. 115,
125-126, 129. 131-1 32.
134-135, 137-139. 141. 144,
146, 148, 160. 168. 174. 177.
178, 179. 181-182, 185,
187-190, 192-194. 198-201.
203. 205. 209-211, 214-215.
217-218, 223-22", 238.
24J-244. 249, 2 53-2 54, 258.
260, 269. 274-275. 280.
281-286, 289. 292-2«>;.
297-298, 300-303. 50/1-307.
510, 514. 516. 5]9. 52 5 - 52 ". 556. 545
člvíl: 44-45. 80. 91. 9H. 1 Í4. 18!.
' 207-209. 24". 268-269. 2h4. 286. 292. 295-298. 50(1- 502. 307, 5 10, 518, pet  59, 45, 5r,, 9|, 94. 9". 101.
1 52. 206-208. 268-269. 287-288, 29 5. !(|5, * i6
šest 45. 91, |89. ;.'9, 284, i02
seiím 56. "o. 9i, :o9. .v,*.
5 14. 5 56 mm 9i. 14", |"í. IS". is*. ;i9
2 50. 246. >: > i 292. 509 devět  5 9. 66. 9;  ic,; 20 5 ; 1 ý
22". 245. 246. 248. 2 5 5 i ;6 deset 94. 101. 125, 241. 295. dvanáct. 99, | 56 třináct 99, 1 51 osmnáct 101 dvacet ledna 5 10 třicet: 144. 14-třicet dva 44. 45 padesit I 56 šedesit 29 5 dcvadcs.it drvčt "f! sto 126 144 110 dví sté 29" iryfi sta 29". «!•: osrn set 296 tisíc 126
deset t:s:i   12'>. «i i Čitrángada 9 5. 110 Čjavana <('.n\im; ", «*'. **' 12*
Dí Chích Anann 2 1    2 / "
ďábel 145. 262. 2' : „<fí!«-iskc ..*.'>* :fíř* .fjlicÍNkv na{>'»( "2
366 Srovnávací mythologie
Rejstřík   ^ 367
Daéná: 140, 253 daéva: 121 daévové: 149, 338 Dagda:208, 210, 319 Dagr:231
Daimín Damargait: 293 dainy (dainas): 264 daiva: 188, 346 Dakša: 66, 67, 183 Damajantí: 99, 216 sv. Damian: 170 Damona: 205 dampati: 156 Danaé: 130, 152, 263 Dandaka: 113
Dánsko: 222, 223, 234, 240, 283, 285
Danu {-> Ami): 207, 208, 210, 215,
314 Dánu: 69 Dárá: 150 Dáráb: 150
Dáreios: 117, 118, 127, 150 daršana: 62 Darwin, Charles: 26
darwinismus: 28 dása: 131 dasju: 131 dásové: 71 Dasra: 77, 127 dasrá: 77
Dašaratha: 112, 311 dátá vasu: 270 David: 294 Dažbbogi,: 269,270 De agrí cultura (Cato): 178 De hello Gallico (Caesar): 196, 198, 224
De hello Gotbico (Prokopios): 271 de Brosses, Charles: 24, 26
De divinatione (Cicero): 183, 320 De genealogia deorum (Boccaccio): 23
De mensihus (Lydus): 189 De natura deorum (Cicero): 22 de Rais, Jules: 29 De rerum natura (Lucretius): 324 Dějiny perských králů (al-Thálibí): 142
Delfy: 49, 160, 320
delfské věštby: 322, 323
Deliciae Prussicae (1690, Matthias Praetorius): 262
Délos: 161, 162
dema: 329
Démavend: 46, 147
Demeter: 156, 158, 165, 172, 180 Démétér Erínýs: 309
démoni: 21, 29, 68, 71-72, 75-76, 79-80, 85, 91, 97-98, 102, 109,112-113,118-119,121, 123,125, 127, 130-131, 135-136, 140,145, 147-149, 176, 183-185, 188, 194-195, 213,219,230,233,235, 238, 252, 254, 262-263, 268, 288-289, 292, 325, 338, 344
démonizace: 121, 124, 126, 130, 209, 338
démonky: 113, 129, 137, 184,287
démonobijce: 144, 145
démonologie: 90, 264
Dendrítis (-» Helene): 169
Denkart: 119, 135
despotés: 156
deus: 121,232
deus otiösus: 43, 78, 108
déva: 121,232
Dévajání:91,295
dévatá-dvandva: 63, 79
Dévavrata: 93,95,214 Déví: 79
dévové: 71, 148, 149, 338 dháman: 157
Dharma: 97, 102, 103, 106, 107,
125, 249, 295 dharma: 104 dharmarádža: 99, 250 dhéná: 140
Dhrštadjumna: 100, 101 Dhrtaráštra: 95, 97-102, 110, 111,
246, 249 Dian Cécht: 208, 209, 212, 213 Diana: 29, 172, 180, 199,259
skythská: 199 Diarmaid:216, 219 Diderot, Denis: 24 Dído: 181
dux femina: 181 Dieterich, Albrecht: 31 » Dieva děli: 78, 170, 264, 265, 308
dievas: 232 diké: 157, 184 Dillí (-> Indraprastha): 98 Dilmun: 37
Dindsbencbas. 207, 301, 314, 319 Dio Cassius, Cocceianus: 222, 312,
320, 329 Diodóros Sicilský: 22, 117,289,
290
Diocletíanus: 124 Dionysiaka (Nonnos): 41 Dionýsios z Halikarnássu: 175, 320, 329
! Dionysos: 29, 156, 163-165, 172,
174
-» Bakchos: 164 krétský Dionysos: 164 Liber: 163, 172 * Sabazios: 163
Dios -> Zeus
Dioskúrové: 78, 83, 90, 104, 169,
170, 174, 193,264,308 Dis: 204
Díspater: 199, 204 Dísy (Dísir):253 Diús (-» Juppiter): 177 DiusFidius(-»Juppitcr): 178, 193,
195, 203, 232 Diva Angerôna: 182 Divas (-» Djaus): 78 Diviriks: 259 Divo duhitá: 79 divó napatá: 77, 79, i 70. 318 Divódása: 296 Divb: 268
Djaus (gen. Divas): 77-79, 81,83,93, 105,107-109,129, 156,157, 177, 214,245-247, 295,318
Dhigosz,Jan:259, 262,266
Dôn: 210, 212, 314
Donn: 215
Donn (býk): 300
draci: 43, 44, 68, 125, 126, 131, 135, 145, 184,21 1,253,274 drakobijce: 68, 71, 72, 125, 135. 145
draugr: 223
Draupadí 91, 97-104, 113. 195.
296, 305 Draupnir: 247 Dróna.97, 98, 100, 101 Drot: 110
Dnidž: 120, 121, 129, 343 druh: 120
Druhá pisti o Helgim, vítězi nad
Hun dingem 231 Druhju: 295
druidi:48, 53, 196, 197, 211, 216, 224, 300, 305, 314
368    Mpj)   Srovnávací mythologie
Rejstřík
Drupada: 98 Drváspá: 138
dualismus: 121, 130, 319, 327 Duhitá súrjasja: 78, 264 Duhšanta: 91-93, 102, 114, 188 Duhšásana: 96, 99, 101 Duch svatý: 31, 238 Duchesne-Guillemin, Jacques: 34 Dumézil, Georges: 9, 34, 313 Dumuzi: 37
Dundulis (-» Perkfinus): 272 Dunnu (theogonie města): 39 Dupuis, Charles-Francois: 28 Durgá: 79
Durjódhana: 96-101, 106, 108,
249, 250, 295 Dürkheim, Emile: 32 Duš-: 96
Dužjáirja: 121, 129 DylanEilTon:210 Džaja: 136
Džamšíd: 45, 46, 134, 143-147, 151,232
—»Jirna chšaéta: 133
Tacht-e Džamšíd: 150 Džanaka: 113 Džanamédžaja: 102 Džará: 102, 287
Džarásandha: 98, 102, 110, 286, 288, 290
Ea: 38, 40, 41
Earendel: 236
Ebo, Ottův životopisec- 269
Edda (-> Písňová Edda): 53, 222,
224, 226 Egil: 230
Eileithýia: 165, 180 einherjar: 227, 255,280,306 Eklogy (Vergilius): 176
El: 44, 45
eleusínská mystéria: 165
Eleuthiá (-» Eileithýia): 165
Eliade, Mircea: 327
sv. Eliáš (-> Ilja): 29, 170,271
Eliot, T. S.: 29, 325
Eliun (Hypsistos): 44
Elysejská pole (Élysion pedion):
43, 132,167 Elysejské ostrovy: 212 Emain Macha: 216, 217 Embla: 324 Endymion (Keats): 159 Enkidu: 37 ennosigáios: 158 enosichthón: 158 Enúma eliš: 38 Enyalios (-> Arés): 156 Eochaid Dála: 303 Eochaid/Eochu: 300-302, 308,
313,318 Éós: 79, 82, 174 Epidauros: 162 epikurejci: 22, 324 Epomeduos: 299, 308 Epona: 205, 212, 314 Epos o Gilgameíovi: 37 Equirria: 189, 190,309 Erasmus Rotterdamský: 24 Éremón: 209,214,233 Erigoné: 164 Erik Krvavá sekera: 234 Erínýs: 27, 309
Ériu: 127,205,215, 304, 305,314 eschatologie: 35, 36, 86, 109, 119, 124, 132, 145, 195,213, 227, 235, 238, 248, 249, 250, 252-254, 306, 317, 324, 325, 345 Estonci: 283
Esugenus: 202, 299
Esus: 199, 200, 202, 203, 233, 264,
299 Etana: 85 Eteoklés: 168 ethos: 73, 280 Etna (sopka): 44 Etruskové: 173, 174, 184, 195 euhémerismus: 21-25, 27, 45.46.
143, 240, 241, 244, 249. 2S4.
307
Euhémeros z Messény 2 ! Eurípidés: 199, 263, 272 Europa (Piccolomini): 258 Europe: 158, 164. 315 Eurystheus: 290, 29) Eusebios z Caesarie: 22, 44 Evangelium sv. Jana. 12
Fámir: 230, 231, 253 Faidra: 143, 152, 164 fáith. 219 Fál (Lia Fáil]: 208 Fárbauti: 250 Fárs: 116. 147 fás: 184 fasces: 176
Fasti(Ovidius): 175. 181. 1"0 Faunus: 190, 315 feniánský cyklus 216, 218. 305 Féničané: 36. 44 Fenrir 145. 195. 232. 2,4, 2'<S.
250, 255 Feradach Fechtnach: 29 3 Fergus mac Roích: 216. 21". 247.
303
Ferídún:45, 46. 126. 135. 143. Hv 147, 21 5. 235. 295 -> Frétón: 146
->Thraétaona: 126, 155. (45
Festus: 311 fětiáles: 185 Fidach 302 fili: 219
filicida: 145. 14". 2 IS
Filištínci 20"
Filoktétév 290
Filón / Byhlu 41. 44. 4 <
Filosofie- mythologie (Silu-llni(ji
Filosofie symbolických forem
(f !.i\siri'r i 2 5 fimhtilvi-tr I í.'. .';í. i2; Findabair 2 1 (< Findcamna >00 Fingal 219
Finn mac Cumaill 2Ui. 21''. 2^ 300
Finsko: 284
Fintan 207
Fir Bolgové 208. 211
Firdausí 41,45, 54, 142. I4<-J4 149, 150. 27?
Firmicus Maternu* 22
Fjolnir 240. 24?
Fjórgyn 2v'. 2*2
Fjorgynn 2 v'. 2"2
Fláith ?05. \ i\ 316
fláith 198
anfír flítha ">5
flámen <" V I"". ?Q0. w. flimen .baliv 1" i" 1»" ťijmen martiaín ! " ; 12 tli men quirinilu 1" fláminica diáii* i". líM-
Fltd Bricrenn 2 "2
Flegethon
Flcgyit i'>l, !'.»
Flóra IM
Floru* '2'
Fotnírkě díjinr l A r ■• Y.%U><. *
I
370
Srovnávací mythologie
Fomóirové: 146, 195, 207, 208, 211,213,219,230, 244
Fontenelle, Bernard de: 24, 26
Fordicídia: 188, 189
Forseri: 247, 249
Fortuna: 67, 183
francouzština: 50
Frankové: 49, 225
Franras/an (viz též Afrásijáb): 146, 319
Frásijáb (-> Afrásijáb): 146 fraškart: 141, 325 frátér: 155
fravaši: 140, 147, 253, 344-345 Frazer, James G.: 28, 37 Freki: 230
Frétón (-> Thraétaona): 135, 146 Freud, Sigmund: 30, 260, 313 Freyja: 236, 238, 240, 241, 244,
247, 248, 251,253 Freyr: 203, 225, 238-244, 248, 253,
255, 260 Fricco (-» Freyr): 225, 241 Frige: 224
Frigg: 224, 241, 247, 249, 253, 306
Frija (-» Frigg): 241
Fródi (Frotho): 240, 242
Fresblot: 242
Frost, Robert: 325
Frotho (-> Fróai): 240, 283, 284,
294 Frýgie: 164
Fuřluns (-> Dionysos): 174, 179 Fulla:253, 306, 307 Fylgja: 253 fyrdmen: 198
Gabriel: 129, 286 Gáia: 41-44, 78, 157 Gaja: 139
GajaMaretan: 139, 140, 144 Gajómart: 139, 140, 144, 168, 327,
329, 330 Gálava: 295-298 galdr: 226 Galií (Gallae): 23 Gallie:49, 53, 124,155, 172, 196,
198,203,204, 205,214,215,
221,223, 259,299 Gallové: 50, 182, 197-199, 204,
206, 224 Gandareva: 121, 135 Gándhárí: 96, 102 gándharva (druh sňatku): 188, 215 Gandharvové: 27, 83, 84
Gándharva: 121 Ganéša: 162
Ganga (bohyně): 79, 93, 95, 246 Ganga (řeka): 50, 56, 86, 88, 89, 93,
103, 111,297 Ganymédés: 174 gaomaéza: 144, 214 Garmr: 255 Garšásp: 136, 147, 149 Garšáspa (~* Keresáspa): 147 Garšáspnáme: 142 Garuda: 296, 297 gáthy: 54, 118, 119, 121,122, 124,
130, 132, 139, 140 Gautama (manžel Ahalji): 72, 103,
115,287
Gautama Buddha (Siddhártha): 87, 119
Gaytonová, Helen: 14 gebeômen: 198 Gediminas: 258 Gefjon (Gefjun): 253, 307 Géhmurd: 140 Geirrôôr:236,251 geis (pi. geasa): 217, 303
Rejstřík
371
Gellius: 186 Genesis: 15, 37, 295 Genucius Cipus: 176 Geoffrey z Viterba: 23 Géras: 204, 290 Gerdr: 241, 244 Geri: 230
Germáni: 48, 50, 124, 197, 198,
200, 221,222,223,225,231,
254, 265, 326 Germania (Tacitus): 221, 224, 225,
231,238, 240, 243,253,254,
325
Germánie: 172, 221,327,330 Gerovitus (-» Jarovit): 269 Geruthus: 236 Gesta Danorum (Saxo
Grammaticus): 23, 110, 223,
282
Gesta Hammaburgensis Ecclesiae
Pontiflcum: 222, 260 Gilgameš: 30, 37 Gimle: 255 Ginnungagap: 254 Giraldus Cambrensis: 312,315 Giriká: 94 Girivradža: 287 Gjölp: 235 gná déví: 120 gnosticismus: 139 Gobae: 204 Goethe,J.W.:25 Goibniu: 204, 208,210 Gorgóna: 160, 292 Götterdämmerung: 255 Goya, Francisco: 42, 43 Grágás: 229 Gráinne:216, 305 grál: 211
Gram Dánský: 242
Grani     Ódin): 282-285 Grannus: 204, 205 Grass, Günter: 257, 263 Gribojedov, Alexander: 151 Grimm, Jakob: 25 Gróa:235, 236 Grünau, Simon: 259-261, 263 Gubernatis, Angelo de: 27 Gutlintanni (-* Heimdallr): 246 GuHveig: 244 Gunnar: 110 Gunnild: 267 Gunnlöd: 231 gurz: 46,126,146,213,235 Guštásp (-* Vištaspa): 149, 150, 168
Gylfaginning (-» Gylťiho obloupení): 222
Gylfibo oblouzeni (Snorri
Sturluson): 232, 238, 247
had: 43-45, 68-71, 73,85, 131, 145, 205,235,238, 247,250, 258-260,271
Haddingr (Hadingus): 242
Hádés: 57, 133, 157, 158, 167,204, 267, 309 klytopólos: 166
Hadrianúv val 231
Hadubrand: 143, 249. 275
Halieutika (Oppianos) 44
Halikamássos 154
Hallinskídt (-» Heimdallr): 246
Hamingja: 253
Hamlet (Amlethus): 29, 236
handbanim:247
Hangagoo (-> ódm): 22", 263
Hanuman (Hanúmat) 113,115
Haoma: 85, 125, 130. 1 31
haoma 130, 131, 135, 141
i i
372
Srovnávací' mythologie
Rejstřík
373
haomový rituál: 119, 130 Haosravah, kavi: 148 Haošjangha: 138, 144 Harachvaití: 127, 137, 205, 270 Haraiva: 136 Harald: 110
Harald Krásnovovlasý (850-933): 234
Harald Modrozubý (asi 940-986):
222 Harappa: 57
Harögreip (Harthgrepa): 242 Hariščandra: 65 Harivanša: 88 Harjašva: 296 Harpye: 309
Harrisonova, Jane E.: 28, 29 Harthben: 229 haruspex: 184 Hárút: 127
Hastinápura: 95, 98, 100, 102 hašiš: 118
Hatherus (-> Höor): 249, 285, 289,
290 Hattijci: 167 Haurvatát: 120
Haurvatát-Ameretát: 127, 139, 149
Hdvamdl (-» Výroky Vysokého): 227
havran: 218, 219, 220, 230, 248, Hebrejci: 36
Héfaistos: 153, 156, 159, 160, 172, 174, 269
Heimdallr: 108, 109, 224, 244-246, 248,250,253,255 Gullintanni: 246 Hallinskíoi: 246 Heimskringla (Snorri Sturluson): 23,222
Hekatoncheiroi: 165, 290 Hel (bohyně země mrtvých): 248, 250
Hel (země mrtvých): 57, 166, 247,
248, 250, 254, 255, 306 Helene: 90, 160, 164, 167, 169-171 Helgi: 231, 273, 274 Helgi Hundingsbani: 243 Heliand: 254
Hélios: 31, 82, 127, 157, 170, 269 Helmold: 266, 268, 269 Hengist a Horsa: 243, 308 Henricus Lettus: 269 Héra: 78, 84, 153, 156, 157, 159,
160, 163, 172, 174, 180,289,
290, 291, 292 Hérakleitos z Efesu: 20 Héraklés: 29, 30, 77, 83, 99, 104,
105, 127, 152, 169, 172, 204,
237,289,290,291,293 „Héraklés na křižovatce": 21 Hercules (-> Héraklés): 152, 172,
204, 224, 225 Hercules Müsärum: 204 Hercynia/Herkynia: 262 Herder, Johann Gottfried: 25, 26 Herjann (-» Ódin): 227 hermafroditismus: 227 Hermann, Gottfried: 27 Hermes: 44, 82,127, 153, 156, 158,
159, 161, 165, 172, 174 Herminius: 195 Herminoni: 325 Hermoör: 247, 248, 306 Hérodotos: 11,21, 117, 138 Hertel, Johannes: 27 Hésiodos: 20, 21,41,43-45, 66,
157, 160, 164-166, 208,254,
263, 326 Hesperidky: 251
Hestiá: 172, 180 Hésychios: 320 Heyne, Christian: 27 hierogamie (hieros gamos): 78,
157, 169, 241,263,268,314,
315 hieros: 120 hierothesion: 127 Hildebrand: 143, 275 Hildiger: 110 Himaláje: 89, 102 hinduismus: 62, 75, 76, 79, 81 Hippobi'nos: 308 hippodamos (-» Kastor): 105, 308 Hippolytos: 22
hippomorfismus: 83, 158, 170,
308,314,315 Hipponikos: 308 Hiranjagarbha: 86 Hiranjakašipu: 90, 288 hircus: 190 Hisberna: 251
Historia Britonum (Nennius): 214 historismus: 26, 103, 148 HÖÖn 247, 248, 250, 252, 255, 285, 286
hóm (-» haoma): 141 Homéros: 11,20,21,41,57,90,
94, 101, 103, 160, 164-167,
205,263, 326 homosexualita: 144, 239 Hönir: 250, 251, 253-255 Hora: 179, 193 Hora Galles: 236 Horatius: 90
Horarius Codes: 193,195,218,280 Horsa (-» Hengist): 243, 308 Hötherus (-> Höor): 249 Hrdina s tisícem tváří (Campbell): 30
hromoklín: 46, 68, 71, 80, 124,
126, 145, 200, 201 Hrosshársgrani (-» Grani): 282 Hrungnir: 235, 271 Huginn: 230 Hugo de Lusignan: 23 Hultkrantz, Äke: 14 Humáj/Humájá: 150 Hüsing, Georg: 27 Husrau Pérvíz: 143 Húšang (-» 1 laošjangha): 144, 151 Hvar chšaéta: 129 Hvergelmir (studna): 253, 254 hybris: 11, 134, 161, 176 Hygieia: 160
Hymnus na Afroditu (homérsky): 163
Hyperborejci: 161 Hyperion: 82 Hypsistos: 44 Hyrrokkin: 247 Hystaspés (-> Višráspa): 118
Chám: 295
Charitky: 160, 168
Chazzi (hora): 40, 43
Cheirón: 161, 230
Chetité: 36,37,48,50,55, 197,
335, 336 chetitština: 39,44, 61, 179 Chimaira: 309 Chios: 155 Chorásán: 146 Chorézm: 56
choriid (-> Hvar chsaéta): 129, 270 Christensen, Arthur: 148 Chšathra Vairja 120, 125 chthonické náboženství: 81, 1 ?6,
157, 166, 168, 170,271 churkil: 230
374    vp!)   Srovnávací mythologie
Rejitřík  ^ 375
Churrité: 36, 55, 167, 335 churritština: 39
chvarena (farr): 130, 132, 134, 136, 140, 145, 146, 147, 171, 194, 263,298, 318, 322
Chvatáj Ndmak: 142
Chi.rs'B: 270
Ibn Fadlán, Ähmad: 267 iččhajánjónjasanjóga: 188 Iôunn:250, 251
Ifigénie na Tauride (Euripides):
199 ignis: 84 Igor: 273
Iguvinské tabulky, 139 ichthyomorfismus: 95 Ikšvákuovci: 111 Há: 91
ílias: 62, 78, 88,90, 153, 155,
160-162, 166, 169, 263,291, 309
Hja Muromec: 271, 274, 275, 279 Illujanka: 44 imperátor: 306 Inanna: 42
incest:44, 83, 133, 150, 302
Indara: 56, 121, 124-126
Indra: 56, 63, 64, 67, 69-75, 77, 79, 80, 85, 86,91-94, 97, 100, 102-106, 109, 113-115, 121, 125, 126, 128, 130, 132, 135, 145, 146, 152, 168, 184, 187, 188, 192,201,203,213,218, 233,235,237, 244,251,262, 267,271,273,274,280,281, 287, 289, 292,298, 300,312, 335, 338-340, 343 Sutráman: 192 Šakra: 72
Vrtrahan: 68 Indramálá: 134 Indrání: 71, 76, 78 Indraprastha: 98 Indrašatru (—> Vrtra): 115 Indus: 50, 56, 86, 162 Ingaevoni: 325 ingemii: 224 interdicere: 185 interficere: 185
Ióannés Malalas (491-578): 269
Iolé: 289
íradž: 146, 318
Irmin: 233 Irminsúí: 233 irmintheod: 233
Irsko: 49, 90, 194, 198, 203,
205-209,211-214, 222,223, 226, 244, 280, 294, 299, 302, 303, 305, 309, 313,316
Isfandijár: 143, 150
ísis: 31,42,224
Istaevoni: 325
Ištar: 40, 42
italština: 50
ifiges auspicium: 189
his: 53, 138, 184, 333,334
Ixíón: 84, 152, 309
Jadu: 295 Jaduovci: 89, 287 Jadžurvéda: 62, 201, 310 Jafet: 295
Jaiáti: 91, 94, 100, 102, 134, 135, 294,295, 297-302, 307,318 Jakobson, Roman: 32 Jakub I.: 29
Jama: 32, 83, 86, 131-134, 141, 166, 204,215,288,324, 326, 327, 329, 330
Jarní: 83, 133, 324, 326 Jarník: 133, 140
Jamuná: 56, 86, 88, 89, 93, 94, 98,
103, 297 Jana z Arku: 29 Janus: 179, 181 jaož: 53, 137, 333, 334 Jarl: 224, 245 Jaropolk: 273 Jarovit: 269
Jasna: 118, 121, 130, 132, 135 Jásón: 29
Jašty; 121, 122, 132 játajati: 65 Jazd: 142
Jazyk básnický (-» Prozaická
Edda): 235, 236, 244 Jefferson, Thomas: 177 jelen: 96, 163, 205-206 Jeremiáš: 129 Ježíš Kristus: 30 Jima: 83, 131, 134, 140, 327
Džamšíd: 133
Jama: 131
Jima chšaéta: 131-134, 136, 138, 145, 148, 281,294, 298, 300, 325,326
Jôrmungandr: 235
Josef: 29
jóš: 53, 137,333, 334 Jôtunheimr: 248
Judhišthira: 97-101, 104, 105, 107,
108, 191,249,287,310,313 Jung, Carl Gustav. 30, 31, 299 Jůiůus: 180, 184
Juno: 172, 174, 177, 180, 183, 190, 192,29/ Curítis/Quirítis: 192 Juno Lučina: 180
Prónuba: 180 Séispes Mater Regína: 181 Jünönius: 180
Jupiter (-»Juppiter): 78, 172, 177,
193, 200, 203, 305 Juppiter (gen. Jova): 174, 177, 191,
198-200, 203,259 Diüs Fidius: 178, 193, 195, 203,
232
Jovis dies: 224
Tonans: 178 Justinianus: 271 Juve. 178, 179 Juvenalís: 330
Kabeirové: 160 Kaikéjí: 112 Kain: 37, 328 Kála: 106
Kalendář z Coligny 207 Kalevala 248 Kálí: 79 Kálidása. 93 Kilijuga: 109 Kallimachos 157 Kallisté (-»Artemis): 163 Kallistó. 163 kálvis: 259 káma: 104 Kambýses: 150
kanec: 90, 191-192. 205. 219-220. 248
kanibalismus: 41, 44, 28" kapros: 192
Karel Veliký: 23. 222, 233 Kari: 224, 245
Karna: 30,96-98. 100, 101. 105, 106
Kastor 77, 169, 170.24? hippodamos: 105. 308
376
Sroviiiivi, ď 7>iythologie
Rejstřík
377
kastrace: 23, 39, 41, 42, 44, 45, 72, 310 kastrát: 69 Kaší (Váránasí/Benáres): 89, 287, 296
Katíarové: 138 Kaušaljá: 112 Kaváta, kavi: 147 Keats,john: í 59 Kefalos: 79 Keltiberové: 49
Keltové: 48-50, 53, 129, 196-198,
221, 265, 300 Protokeltové: 54, 207 keltština: 49-51, 61,224 Kentauros: 84, 309 Kentauři: 27, 83,84, 161, 230 Kerauniá (-> Semelé): 272 keraunos: 272 Keraunos (—> Zeus): 272 Keresáspa: 112, 131, 132, 135, 136,
147, 308 Kerman: 142 Kerry (hrabství): 215 Kestutis: 258 Kimbrové: 221 Kingu: 38 Kirdír: 151 Kleitos: 79 Klóthó: 253 klytopólos: 166
Kniha králů (Šáhnáme): 131, 136,
142, 145, 146, 273 Kniha o dobývaní írska (Lebor
Gabála Érenn): 23, 207 Knýtlinga Saga; 266, 268 koiranos: 227
koitus (soulož): 78, 81, 144, 241,
263, 311, 313, 315-316 Kókytos: 166
Kolaxais: 138
komunismus: 36, 213
Konr Ungr: 224, 245, 246
Korán: 127
Korinthos: 154
Korónis: 161, 164
Kórykion (jeskyně v Kilikii): 44
kosmogonie: 19, 35, 46, 139, 175,
254,317,325, 327,329,330 kosmologie: 19, 119, 256, 343 koza: 157, 159, 192 kozel: 159-160, 190, 192, 235, 251,
258, 310-311, 313, 315 kozorožec: 99
kráva: 46, 51, 68-71, 77, 82, 112, 121, 139-140, 144, 146, 188, 192,205,254, 295,315 jalovice: 158, 180, 192 tele: 68-69, 158, 188-189 Kratylos (Platón): 27 kríos: 192
Kristus (-» Ježíš Kristus): 28, 31,
200, 248 Kriwe/Criwe: 258 kronika: 90, 107, 142, 143, 151,
168,216, 223,259,273 Kronika pruská (Peter von
Dusburg): 259 Kronika Tabarí (Belami): 142 Kronos: 42-45, 165, 172 Krpa: 97, 100 Kršánu: 85 Kršášva: 112, 136 Kršna (-» Višnu): 75, 90, 91, 98,
100, 101, 102, 106, 109, 112,
114,215,286,287,288, 292,
337
Kršna Dvaipájana (Vjása): 89, 112 krštír: 65 krtek: 162
krvesmilstvo (-> incest): 39, 238,
242, 301 krysa: 162
křesťanství: 22, 23, 29, 48-50, 53, 63, 118, 124, 139, 143, 196, 203,206, 209,216, 222,234, 235,258,261,263,264,265, 269,271,273,279 Satan: 252
transpozice mýtu: 170, 205
kšatra: 61, 198, 316 kšatram varjam: 120
kšatrijové: 61, 64, 65, 71, 72, 76, 92, 103, 104, 129, 161, 188, 190,233,238, 295,297, 301, 310, 326,337
Kuhn, Adalbert: 27, 80
Kulhvich a Olvien: 210, 220
Kumarbi: 39, 40,44,45
Kuntí: 96-98,100, 102, 104-106, 132, 296
kůň/koně: 20,51,55, 102, 105, 112, 118, 133, 136, 138, 158, 166-167, 170, 186, 189, 191-192, 205,212,227, 247-248, 287, 296-297, 300-301, 308-316, 335, 341 Equirria: 189
hřebec: 83, 91. 126. 148. 192,
251, 296,308-310, 313, 316 klisna: 83-84, 205,251,308,310,
312-313,315-316 koňaři: "7,83, 105, 170.308 koňská božstva: 205, 212 „koňská" jména: 118, 149,308 „koňské" tradice: 83. 243, 260,
270,271,296, 309-316 koňské mýty: 158, 300 oběť koně (ah'amédha): 84, 102,
191,287, 301, 308-316
-* October eqiuis: 191
věštecký obřad: 189 Kurd-alä-Wärgon: 179 Kurtivaza (-» Sattiva/a): 55, 336 Kuru: 93
Kurukšétra: 195, 325
Kuruovci: 89, 93, 97, 100, 109-1II,
195,230 Kuruovské pole. bitva
(Kurukšétra): S8. 100,
108-110, 113 Kvaši r: 80, 244 Kybelé: 22. 23.42, 163 Kyklady: 155 Kyklópové: 290 Kýros: 30, 1 17, 129. 1 50
labôrätôres: 198 Lactantius: 22 Lachesis: 253 Lakónie: 169 Lakšmana 112, 113 Lambert, Wilfred: 38 Landnámabók 234 Lang, Andreu: 28 Langobardi: 49 Lanká (Cejlón)-88. 113, 11; Larcius: 195
Lebor Gabála Érenn 'Kniha o dobývaní Irska i 23. 2<~ 214-2) 6
Leda: 90, 169, 1"0
legirupa: 187
Leiden (l.ugudunumj 2f>-
Leif Erikson 30
Lemmikäinen: 248
Lémnos: 153. 160. 1 " í
leopard: 163
Lesbos: 15 5
Lérhé !66
378
Srovaacticí mythologie
Rejstřík
379
lev: 20, 124, 163 Lévi-Strauss, Claude: 32, 33 levirát: 95 lěx: 184 Líben 163, 179
-> Dionýsos: 172 Librifulguráles: 184 Libri haruspicini: 184 Librirituales: 184 lineární čas: 35, 38, 57, 214 Lipoxais: 138
Livius: 175, 182, 183, 186, 193,
273, 320, 322, 323, 329 Livius Andronieus: 172 Livonská kronika (Henricus
Lettus): 269 Lleu Llawgyffes: 29, 210, 213, 214,
219, 220 Lleueíys: 210, 211,329 Lludd a Lleueíys: 210 Lludd Llawereint: 210,211,213,329 Llwyd:212 Llýr: 212 Lódurr: 250, 254 Lohrasp: 149, 168 Lokasenna (-» Edda): 252, 253 Loki: 230, 245, 247-253, 255, 306,
309 Thokk: 248 Lothar: 301
Loxiás (-» Apollón): 162 Lůa Mater: 183 Lucanus: 198, 199, 203, 204 Lůcerěs: 195, 329 Lucrětia: 194 Lucretius: 324, 325 Ludgate: 210 luěs: 183
Lug: 203,208,209,211,213,214,217, 219,223,225,226,230,232
samildánach: 202, 210 Lugaid:220, 305, 318 Lugaid Láigde: 305 Lugaid Riab nDerg: 300, 302, 303 Lugnasad: 203, 207, 214 Lugudunum: 202 Lugus: 202,203,231,214,233 Lúkiános: 23, 204 Lupercälia: 190, 191, 313 Luperkové: 190, 191 lüpus: 190 Luvijci: 36 Lýdie: 164 Lydus, Johannes: 189 lykanthropie: 229 Lykúrgos; 164 Lynkeus: 170 Lyon (Lugudunum): 202 lyssa: 230
Mabinogi: 199, 205, 206, 209, 212,
217, 314 Mabon fab Modron. 205, 320 Mac Óc (-> Óengus): 205 Macpherson, James: 219 Macrobius: 182, 184 Macha: 205, 215, 216,218, 314 Mada: 80, 244
Mádhaví: 91, 100, 295-299, 302,
304, 305, 307 Madhu: 299
Mádrí: 96, 97, 101, 104, 132, 188 Mag Cruachán: 301 MagMell/Meld:212 Mag Rath: 292
Mag Tuired: 207-209, 212, 213, 325
Magadha: 57, 87, 89, 100, 286, 287 Magni: 255
Mabábbárata: 30, 54, 72, 80, 88,
90-93,95, 102, 103,105, 106, 108, 110,111, 114, 126, 127, 134, 148, 153, 191, 195, 201,
213.214, 223,245, 249,250, 252, 255, 273, 286, 289, 294, 299,310,311,313
Máíá: 158
Maitrájanťsanbitá: 185 májá: 67, 68, 70
Makarón Nésoi (-> Ostrovy blažených): 166 Malinowski, Bronislaw: 32 Mämars (-» Mars): 178 Mámers (-> Mars): 178 Manannán mac Lir: 212 Mánaví: 326
Manawydan mac Llýr: 212 mandala: 62, 85, 86, 295 Mándavja: 107 Máni: 151
manichejci: 53, 118, 139, 140, 143 Mannhardt, Wilhelm: 29, 260 Mannus: 254, 325, 326, 329, 330 Manótčihr: 146, 318 Manu: 69, 83, 86, 91, 99, 326, 329, 330
Manuovy zákony (Manusmrti): 186,
187.215, 346 Manuščihr: 151 matizdra: 122 Maponos: 205, 320 Marathón: 159 Marcus Currius: 176 Mardôll (-> Freyja): 247 Marduk: 38 Margiána: 136 Marie: 31, 205
Maris (-> Arés): 174 MarivaJeová, Patricie: 159 marianni: 55, 64
Mark: 216
Márkandéjapurdna. 103 Mars: 129, 172, 174, 177-179, 189, 191, 193, 198-200,201,205 224, 280, 305, 311, 312
Mars Thingsus: 203, 231
Mars vjgila!: 306
Märtis dies: 203, 224
Martovo pole: 189, 191,311-313
Tcutates: 203 Marsilius Ficinus: 24 Marte: 179 Marut: 64, 127 Máruti: 115
Marutové: 63, 73, 75, 105, 188,
219, 280 marxismus: 33, 36 Mašja: 140 Mašjánag: 140
Mať/Máťuíka Syrá Zemljá. 127,
181,270,274 Mater: 181
Mater Mátůta: 181, 182, 192, 280 Math uab Mathonwy: 210, 294,
304 Mathura: 89
matkovražda (matncida). 39 Mátrae: 205, 314 Mátrilia 181 Mitres; 205, 314 Mátrona 179, 205, 320 Mátrônae: 205, 253. 314 Matsja. 94
Matsjové 89,94, 100 Mattivaza (-> Sattivazj): 55. 336 Mauss, Marcei: 32 Mávors (-> Mars): 1 78 Mázandarán 147-14« Mazda (-* Ahura Mazda): 119,121, 338, 345
Srovnávací mythologie
Rejstřík
mazdá: 137
sv. Mauritius: 269
med: 299
Medb: 215-218, 220, 247, 299-301,
303, 304, 314 médhira: 122 Mediolanum (Milán): 49 medovina: 85, 185, 226, 227, 240,
244, 251, 299, 300 Medugenus: 299 Meduna: 299 Medusa: 309 medvěd: 163, 205, 229 Megasthenés: 22, 57, 89 Mějdějn: 259
Melerpanta (-> Bellerofontés): 174 Ménaka: 92, 297 Menelaeion: 169 Meneláos: 160, 167, 169 Menrva (-» Athéna): 174 Mercurius: 174, 179, 199, 200, 203, 205, 224
—» Hermes: 172
Mercurii dies: 224
omnium inventörem artium: 198, 202
merseburská zaříkadla: 248 Méru (hora): 102, 149 Mesoromasdés: 123 Métis: 160, 299 Metoděj: 265 Mettius Fufetius: 193 Miach: 209
Mide (Meath): 207, 300 MidgarÖr: 145, 235, 254 Miögaräsormr: 235, 250, 255 Mihrhormuz: 123 Michael: 129
Mikula Seljaninovič: 273, 318 sv. Mikuláš: 170
Míl: 209, 211, 214,215 Milton, John: 166 Mímameidr: 253 Mímir: 226, 253, 255 Mímisbrunnr (studna): 253 Minerva: 174, 177, 180, 198
-> Athéna: 172
Belisama: 204 Mingaugas: 258 Mínós: 158, 164, 168 Mínótauros: 158, 164, 165, 174 Minyos: 164 mir: 193, 267 Mišaru: 125
Mitanni: 55, 56, 203, 335, 337 Mithra: 31, 64, 80, 122-127, 132,
136, 140, 144, 147, 338, 345 Mithraistickd liturgie (Dieterich):
31
Mithrás (-» Mithra): 124, 127
Mithridatés: 127
Mitra: 56, 63-65, 67, 81, 103, 104, 106, 122, 152, 168, 178, 193, 203,214,232,249, 267,330, 335, 337
mitradruh: 72
Mittwoch: 231
MjöIInir: 234, 237, 247, 255, 262,
263, 271 mnohomužství (-> polyandrie):
103 Móái: 255 Modron: 205, 320 modrb: 267 Mohendžo-Daro: 57 Mohljules: 147 Moiry: 253 Mojžíš: 29, 30
Mojžíšův zákon: 176, 187 Mojžtl a monotbeismus (Freud): 30
Mokošb: 270
sv. Moling: 215, 292
Moralia (Plutarchos): 181
morövargr: 229
Morfologie pohádky (Propp): 32
morforwyn: 246
Mórrígan: 206, 215
mos maiörum: 175
muchomůrka červená (Amanita
muscaria): 86 Mucialis (Collis): 232 Mucius Scaevola: 195, 232 Mudgala: 189
Müller, Friedrich Max: 26-28, 33,
80,81, 182 Muninn: 230 Murdjánag: 140 Murray, Gilbert: 29 Murrayová, Margaret: 29 Muspellzheimr: 254, 325 Muspilli: 254 myš: 162
mýthologéma: 12, 70, 79, 85, 108,
139, 162, 264, 317, 320 mythologie.
diruzionistická: 13, 37, 41. 46
migrace: 14, 15, 50, 51, 85
monogeneze: 14
naturistní: 27, 80
polvgeneze: 13, 14. 24
psvchoanalvtická: 14, 2S. 30, 32. "34
ritualistická: 14, 28-30, 32. 34 sociologická: 26, 32. 34, 103 solární: 27, 28, 79-83, 85, 106. 124
štrukturalistická: 32-34 universální: 13, 14, 32. 33
Mytbologiqucs (Lévi-Strauss): 33
mýthopoiiá: 12
mýtus:
a rituál: 28, 29 etymologie (mythos): II, 12 transpozice: 13, 54, 104, 106, 107, 109, 143, 149, 170, |s 214, 23 1, 241, 243, 249, 27 273, 320, »27, 328, 529
Naharvalové: 245 Náhid: 149 Nahuša: 91 naiba: 53. 354 Nairjósanha: 150 Nakti: 79 Naktóšásá: 79
Nakula: 97, 99, 102. 104, I0\ k 308
Namuči: 72, 114, 194 Nana: 23
Nánhaithja: 77, 121, 127
Nanna: 247. 249, 267
Nantosuelta. 205
Napát Apám (-» Apím Napát) <
Nár: 301
Nárada: 295
Narasinha 90
Narášansa 130
Kartové, kavka/ský epos i 1". H'
252. 292 Násatja 7", 121. 12*. !"0 Násatjové: 56, "". HO. 201. •,;« Nasu: 121. 13". 15*. IK4 Natrimpe: 259. 262 Nefelé: 84. 309 Nechta Scéne 21" Nechtan: 85. ľ<W, '<»2. 5 ľ*. 32-s
522
nekromantic 166 \>*y»«í-»0<hv.cu» 166. |ah. 1 nekys I17
382
Srovtiiiviii i mythologie
Rejstřík
383
Němci: 257
Německo: 49, 50, 221-223, 257,
265, 268 Nemed: 208,211,314 nemeton: 314 Nemetona: 205 NemrudDagh: 127, 150 Nennius: 214
Neptúnus: 85, 174, 179, 320, 321, 323
-» Nechtan: 208, 320
Neptunžlia: 321
—» Poseidon: 172 Nerthus: 200, 238, 241 Nessos: 83, 176,230,290 Nestorův letopis: 266, 270, 272 Nethuns (-> Neptůnus; Poseidon): 174
Nídhoggr: 247 Nietzsche, Friedrich: 118 Niflheimr: 254, 325 Niflungové: 252 Níké: 160, 223 Nirrti: 183
Nirukta („Etymologie"): 62 Nisája: 136 Njórdr: 238-243, 253 Nóróz: 134 nóbiles: 224
Nódons (Deo Nodonti): 211 Noe: 37, 132,207, 295 noib: 53
Nonnos z Panopole: 41, 43, 44 Norna: 253
Nové srovnávací mythologie
(Wikander): 9 Nová vida (Vico): 24 nrhan (-» Rudra): 75 Núadu: 203, 208, 209, 211, 213,
214,225, 232,233
Argatlám: 210 nůdipedália: 240 Numa Pompilhis: 107, 193, 195, 273
númen: 179, 330
nůmina: 175, 179, 180 Numitor: 305, 318 Núnez de Balboa, Vaco: 24 Nyikanga: 29
O kultu model (de Brosses): 24 O původu pohádek (Fontenelle): 24 oběti: 32, 98, 126,129, 156, 164, 176, 192, 199,213,227, 240, 242,258,260, 267,271,282, 283, 287, 295, 298, 299, 326, 328
býčí oběť: 139
lidské: 29, 198,200,203,222,
224, 231,233,239, 282,284,
309-313 náhradní oběť: 65 oběť koně (afvamédbd): 102, 191,
308, 309, 310-316 obětní rituál: 162 obětní rituály: 84 rituální vražda: 291 ukořistěné zbraně: 183 vítězný kůň: 191 živé ryby: 179 obryně: 236, 242, 245, 247, 248,
250
obři: 40, 86, 105, 145, 185,212, 213, 230, 234, 235,237, 240-242, 244, 247, 248, 250-252, 254, 255, 274, 282, 283, 284, 292, 307, 325, 330 obrobijce: 230
Occopirmus: 261
Oceánie: 152
Octôber equus: 191, 311-313, 316, 320
Ódin (Óôinn): 76, 85, 111, 145, 195, 200, 202,203,204,213, 219,224-234,237,238, 240-245,247, 248,250,251, 253-255,260, 263,264,271, 274,280,282-286,289,291, 292, 295, 306, 307, 309, 325
Brúni: 110
Grani: 282-285
Hangagoô: 228, 263
Herjann: 227
Tvíblindi: 249
Óôinn (~» Ódin): 226 Odysseia: 62, 88, 164, 166, 167,
170, 172,263 Odysseus: 57, 166, 170 Óengus: 205,216, 319 * ogamské písmo: 204
Ogma: 204, 208,211,213 Ogmios: 204, 290 ognb: 84
Óhrmazd (-»Ahura Mazda): 120, 126, 130, 141, 145
Oidipús: 29, 30, 39, 70 oidipovský komplex: 14 oidipovský mýtus: 33, 152
Oisín/Ossian: 206,219
Oké (hora): 290
Ókeanos: 41, 42, 57, 153, 166, 167, 326
sv.01af:222, 271 Oleg: 107, 273, 274 OHathair(-> Dagda): 208 OHerus: 241 Olo. 285
Olympijské ódy (Pináiros). 160, 166, 263
Olympos- 153, 158
Olympané: 159 Opälia: 181 Opicônslvia: 181 Oppianos: 44 Ops: 181, 193, 306 ôrätóres. 198
orel: 85, 137, 147-148, 244,
250-252 Orfeus: 164, 248
orfeovsky mýtus: 14, 152 orfismus: 21, 45, 168
orfická mystéria: 165 Óríón: 79
ornithomorfismus: 169, 205 Óromasdés (-» Ahura Mazda): 127, 128
Orwell, George: 34 Oscar: 219 Osiris: 29, 37 Ostrogótové: 49 Ostrovy blažených: 43, 132, 166, 168
otcovražda (parrícida): 39, 70, 71 Othinus (-> Ódin): 241. 249, 284 Otta z Bamberka: 266 ovce: 126. 167. 191-192. 316 OvidiusNaso, Publius 139, 172.
175. 181, 184. 190, 192. *2v
329
Padrímpus 263 Pafos (na Kypru): 205 Paián/Paíéon (-» Apollón)- 156. 161
paišáča: 188 Palaifatos: 22 Palés: 189 Palestrina: 183 Palilia/Parilia 189
í ?
Srovnávacímythologie
Rejstřík
Pán: 44, 82, 159, 161, 165, 261 Paňčálovci: 89, 97, 98, 100 Pandóra: 165
Pandu: 95-97, 107, 108, 110, 111, 188, 246
Pánduovci: 97-101, 103-105, 108, 109, 111, 113, 132, 134, 195, 213,230, 287
Pani: 69
Pánini: 87, 88
Pániovci: 68, 115
pankuš: 207
panna: 91, 102, 160, 161, 163, 188, 215, 248, 297-299, 302, 304-307 mořské panny: 246 panenské bohyně: 253, 307 panenství: 94, 96, 97, 158, 210,
294, 304 Panna Marie: 205 virgö intäcta: 181, 297
Pantheismus: 159
Pántotrofos: 127
Papas (frýžský Zeus): 22
Paradáta: 138, 144
Paralatai: 138
Parášara: 94, 110
Parašuráma: 90, 112
Pardžanja: 73, 115, 262
Paríkšit: 102, 109
Paris: 30, 160, 169
Parmenidés: 19
Parnássos: 154
Paródaras: 79
partheneion: 67
Parthenogenese: 292
Partholón: 207,211
Parthové: 117, 143, 150
Pásifaé: 164, 315
Pašupati (-> Rudra): 77, 286
pátálam: 262 pathikrt: 177
Patollus: 259, 260, 262-264 sv. Patrik: 196, 206 Paulus Diaconus: 311 Pausaniás: 169
Pecullus (-» Pikoilos): 261-264
Pégasos: 158, 309
Pelops: 29
Pentheus: 164
peregynja: 271
Pérěs, Jean Baptisté: 27
Pergrubrius: 261
Peri tés Syriés tbeú (Lúkiános): 23
Pěrkóns: 235, 262, 271
Perkun: 265
Perkünas: 74, 253, 259, 260, 262,
263,271,272 Perkünos: 257 Perkünus: 259, 261 Persefoné: 156-158, 164, 172 Persepolis: 116, 147, 150 Perseus: 29 Persie: 147
Peruni.: 74, 262, 270-272, 275 Perynja: 271
pes: 124,206,217-218,310
fena: 68, 259 Peter von Dusburg (Petras
Dusburgietis): 259 pětičlenné rozdělení země/státu:
207, 208 Pharsalia (Lucanus): i 98 Piccolomini, Enea Silvo: 258 píkals: 262
Pikoilos (Pecullus): 257, 258 pikůlas: 262 Pilvitus: 261
Pindaros: 153, 160, 161, 166, 168, 263
Píseň o Fdfnim (-> Edda): 230 Píseň o Hildebrandovi: 222 Píseň o Nibelunzích: 223 Píseň o Reginnovi (-> Edda): 230 Píseň o Rígovi (-» Rígsthula; ->
Edda): 224, 245 Píseň o Trymovi (-» Edda): 236 Pisinah, kavi: 147 Písňová Edda: 223, 226, 227, 231,
236, 244, 252, 254 Platón: 12,20,25,27, 168,211,
226 Plinius: 186
PIÚtarchos:21, 123, 159, 175, 181,
186, 293,311,320,329 Podargé: 309 Polias: 160
Polská kronika (Dhisxosz): 259 polyandrie: 98, 104^265, 303, 305 Polybios:22, 311
Polydeukés: 77, 105, 169, 170, 243 polymastismus: 163 polytheismus: 64, 119 Pómona: 181 pons (gen. pontis): 177 pontifex máximus: 177, 191, 505 Porenutius: 269 Porevit: 268 Porfyrios: 44 Poros: 67 Porsenna: 195 Portúnus: 180, 181, 320 Poseidon: 91, 94, 156, 158, 165. 172, 174, 177 Poseidon Hippios: 308 potopa: 37, 99, 207 Potrimpos: 257, 260 Potrimpus. 261 Pourušáspa: 118, 131 pouruvastra: 137
Pradžápati: 86, 112, 156, 511, 51 prádžápatja: 188, 546 praefectus: 158 Praeneste (-» Palestrina): 185 Praetorius, Matthias: 265 prase: 192
prasnice: 192 Pratardana: 298 Priéné: 154 prijadháma: 75 Primitivní kultura (Tylor): 28 prôdigia: 184 Prodikos: 21 Proitos: 164 Prokopios: 2"i Proměny (Ovídius): 159. 172 Prométheus: 85. 165. 250. 252 Prónuba (—>Jún6): 180 Propertius: 330 Propp, Vladimir Jakovlevif: 52 Proserpina (—> Persefoné): 1 72 Prótagorás: 20 Próteus: 1 58. 167 Protoindové: 36 protojazyk: 26 protokomunita: 26 protokultura: 26. 56 protomvtus 26, 41. 52. 244. 504
32'l. 322. 52 5 provensálština ?0 Prozaická Edda ''Snom S:is-.i:s< ■
23. 222. 244. ,5o" Prsten Xibelungá (Wagner- 22' Prthá 96 Prthiví: "8. i 58 Pruská kronika 259 Psí léta •( .rass 25" Publius Valerius í.Piiíhk'.íí" ■
195. 280 purány 62. 72. 89, 112
386
Srovnávacímythologie
Rejstfík   ^ 387
puróhita: 138
Puru: 91,294, 295, 300, 302
Púruovci: 91, 93, 95 Purúravas: 84,91,304 Puruša: 86, 139,301,311,326,
329, 330 purušamédha: 310-313 Purušasúkta: 86 Puruvit: 269 Puschkajtus: 261 Púšan: 63,73,81,82, 129, 159,
261,265, 318 púsarja: 82 Puy de Dóme: 214 pýar (pýos): 82 Pykullis (Pykíilas): 263 Pýthijské ódy (Pindaros): 161
Quintus Curtius: 138 Quirlnalis (collis): 194 Quirinus: 177-179, 193, 194, 199,
200, 203, 305, 330 Quirites: 178
ráSbanim: 247 rádža:53, 61, 196,313, 316 rádžanjové: 61,224, 287 rádžanja: 181,280
rádžasúja: 84, 98, 191,287,313 Rafael: 129
Raglan, lord: 14,29, 30,106,143,193 ragnarok: 109, 140, 145, 195, 213,
232, 235, 238, 245, 247-250,
252, 253,255, 325 ragnardkkr: 255 Ragnhilda (Regnilda): 243 rákšasa (druh sňatku): 188, 215 Ráma: 75,90, 99, 112-115, 136,
292, 296
->• Višnu: 114 ráma: 112
Rámdjana: 54, 72, 88, 111, 112,
114, 115, 136, 311 Ramněs: 195, 329
Ramnes virl: 330 Rank, Otto: 14, 30, 143 Rasi: 115
Rašnu (-> Višnu): 125, 140, 345 Rátrí: 79
Rávana: 90, 113-115,288 Rdžrášva: 77, 189 Rébha: 77, 170
Rěgia: 177, 191, 192, 305,311-313
Regillus (jezero): 195, 325
Regína: 181
Reginn:230, 231, 253
Remus: 189, 191, 192, 327-330
rěs publica: 176
rěx:53, 191,225,306,316
Rgvéda: 26, 62-64, 67, 71, 73, 75, 76, 80, 83, 85, 86, 105, 108, 109, 115, 119, 153, 162, 183, 214, 295,310,321,340
Rgvidhána: 129
Rhadamanthys: 168
Rheá: 43
Rhěa Silvia: 305
Rhiannon: 205,212, 215, 314
Rig (-» Heimdallr): 224
Rígsthula (Rígsbula; -> Edda): 224
Rinda: 249
Rindr: 248
Ring: 110
Rinvit: 269
Rjurik: 107, 273
Robin Hood: 29
Ródasí: 76
Róma: 173
románské jazyky: 48, 50
Rômulus: 29, 30, 107, 189-194, 273, 305, 318, 327-330
sv. Rónán: 292
rta: 65, 120, 122, 183,343
Rudra: 63,73-76, 161, 162, 177, 233,264,286, 287, 289,292, 337
Mahádéva: 287
Pašupati: 77
Šarva: 76, 121 Rudrjové: 63 Rudrové: 63, 73 Rufus, William: 29 Rujana: 268 Rukminí: 288 Rulius: 75
runy: 129,219,222,232,280 Rusko: 49, 56, 90, 116, 117, 222,
265, 266,271,284,332 Rusové: 270
Russkaja Pravda: 266, 267 Rustam: 136, 143, 147-150, 218,
275, 280, 294 ryba: 90, 94, 99, 179,207, 260,
Řím: 23, 48, 49, 53, 54, 91, 124, 129, 173, 174-176, 182, 184, 187-191, 193, 195, 197, 206, 211,221,223,232,265, 294, 300,306,309,312,313,315, 316, 320, 321, 324, 327, 328,
interpretatio romana: 43, 172 res publica: 176 Římané: 213
Sabazios (-* Dionvsos): 163 Sabinky: 190, 194' Sabinove: 195,213,244 Sabinus, Georg: 258
sacerdôs púbiicus: 306
sacräria: 306
Sdga o Egilovi: 230
Sága o Gautrekovi 282
Sága o Thidreksovi. 253
Sága o Vblsunzicb: 252
Sdga o Ynglinzitb (Snorri
Sturluson): 222, 226, 229, 240, 243, 244, 295, 307
Sahadéva: 97, 99, 102, 104, 105 127, 170
sahasramuška 67
Saint-Beuve: 147
sakhá: 72
Salm: 146
Sám: 136
Samain: 207, 219
Sémavéda: 62
samildánach (-»I.ug): 202, 210 Sámnáme 142 Samonios: 207 Samos: 155 Samothráké 160
samrádž: 94, 98, 134. 294, 300. 313
Saňdíaja 89, 101
Sangarios: 23
sansára: 90
Sanvaran: 93
Saošjant: 125
Sárami: 68, 115
Saranjú: 27, 83, 84. 158,308 314 Sarasvatí: 56, 80. 99, 104, 125. 127,
137, 192, 194, 205. 305. 315 Sargon:30 Sarmati. 49, 266 Sarpédón 155, 161 Sašové: 222, 225 Saun 252 satí: 97, 267
Satjavati' 93. 95. 110, 134. 296
388
Srovnávací mythologie
Rejstřík
389
sattva: 104
Saturnus: 43, 172, 174, 183, 194,223
Saeturnus: 179 Saules meita: 170, 264, 265 Saurva: 121
Saussure, Ferdinand de: 33
sautrámaní: 192
Savarná: 83, 91
Savitar: 81, 129
Saxnót (-> Tíw): 225, 232, 233
Saxo Grammaticus: 23, 54, 110, 223,229,236, 240-243,249, 251, 266-268, 282-285, 289, 306
Scaliger, Josephus Justus: 24 seidr: 226, 236, 241,242,244 Sěispes (-*Junó): 181 Sekandar: 150 Selené: 180 Seleukovci: 57
seljanin (—» Mikula Seljaninovič): 273
Semelé: 163,263,268,272 sěmideus: 249 Semité: 36, 55 semitské jazyky: 26, 36, 226 Semnónové: 231 Sencbus Mór: 211 Servius Tullius: 194 Sétanta (-» Cú Chuiainn): 217 Sethlans (-» Héfaistos): 174 Shakespeare, William: 236, 330 Schelling, Friedrich: 25, 26 Schikaneder, Johann Emanuel: 118 Schiller, Friedrich: 25 Siegfried (-» Sigurdr): 29 Sigmundr: 230, 231 Sigrdrífa: 231
Sigurdr: 29, 230, 231, 253, 267, 274, 286
Sigyn: 250, 252 Síjámak: 143
Sijávuš (—» Sjávaršan): 143, 146, 148
Silvámis: 204
Simarbgli: 270
Símurgh: 143, 147, 150,270
Sineus: 273
Sinfjótli: 230
Síra: 340
Sírius: 320
Sirona: 205
Sístán: 146
sístánský cyklus: 142, 143, 146, 147
Sisyfos: 168, 176
Sítá: 99, 112, 114, 115,216,340
Sjávaršan, kavi: 148
Skadi: 240, 241, 243, 250
Skandinávie: 53, 54, 90,98, 110, 129, 195,203,222,232,240, 273,289, 291,293,294, 307
Skíôblaônir: 243
Skírnir: 241, 244
Skythie: 56
Skythové: 49, 117, 138, 252, 266,
267, 326 Sleipnir: 230, 247,251,309 Slované: 48-50, 197, 257, 265, 266,
269,271,272 Slovo o pluku Igorovi: 266, 268,
270, 271 Smintheus (-> Apollón): 162 Snorri Sturluson: 23, 54, 222, 223,
226, 229, 232, 235, 238, 240,
247, 251, 254, 261, 295, 306,
307 sodäles: 280 sodális: 73
sodomie: 165, 312, 316
Sofoklés: 272 Sogdiana: 56
Sóhrab: 143, 147, 149,218,219,
275 sol: 130
Sol Invictus: 124 solarísmus: 27, 28 Sóma: 63, 64, 73, 84, 85, 125, 265 sóma: 67, 69, 72, 85, 86, 119, 251,
299,310 sómový rituál: 80, 89, 128 Somerset, Fitzroy Richard (-» lord
Raglan): 29 Soslan: 252 soulož -» koitus
Speculum regum (Zrcadlo králů): 23
Spitamovec (-» Zarathuštra): 131 Spitjura: 132, 140 společenské stavy: 61, 189, 281, 327
u Germánů: 224, 245 u Keltů: 198 v Indii: 64, 77, 134 v Íránu: 119, 126, 132, 136, 138
v Římě: 188,190 Sraoša: 125, 140, 144, 339, 345 Sróša (-» Sraoša): 144 Starcatherus (-» StarkaSr): 282-
285, 289, 290, 293, 294 Starkadr: 99, 110, 204, 227, 235,
239, 249, 282, 283, 286-289 stěhování duší (metempsychósis).
21,35, 90, 196 stoikové: 22 Stribogr.: 270 strukturalismus: 32, 33 Styx: 66, 166 Su-: 96
Suaixtix: 261 Subhadrá: 98 subhaga: 105 Sucellus: 204, 205 Súdhába: 143 Suébové: 231 Sugríva: 113
Suibhne Geilt: 220, 292, 293
Sumerové: 36, 37
sumerština: 51
Sumitra: 112
suovetaurilia: 191, 192
surá: 72, 126, 180
Siírja: 71, 78-80, 82,83,96, 97,
105, 106, 264 Súrjá: 78, 79, 81, 82, 128, 170, 264,
265
Surtr: 254, 255 Sušruta: 226 Sutráman (-> Indra): 192 Sútrasthána (Sušruta): 226 sútry: 62
Suttungr: 231, 244 svadhá: 73 svajambhú: 267
svajanvara: 97, 104, 112, 115, 188, 297
Svantovit: 268, 269 Svarbhanu: 183 svarga: 102 Svarogi.: 269
Svarožičb (-» Zuarasici): 270 svasrika: 235 svetr.: 267 svině: 191, 316 Svjatogor: 279
Svjatogor Kolyvanovič 273. 274 Svatoslav 273 Syrdon: 252
Szyrwtd. Constanunus: 263
390
Srovnäva.i'mythologie
Rejstřík   ^ 391
Šačí: 71, 78
Šáhndme (Kniha králů): 41, 142, 143, 147, 149, 150, 151, 168, 219
šaivové: 75
Sakra (-»Indra): 72
Šakuntalá: 91-93, 114, 188
šamani: 14, 86, 107, 118, 161, 227, 253
Samaš: 125
Šantanu: 93,95, 110
Šarva (-> Rudra): 76, 121
šastradévatáh: 136
Satapathabráhmana: 310
Satrughna: 112
Šattivaza: 55, 336
Sehrzad (Šeherezáda): 150
šestinedělí (-> couvade): 218, 314
Šibí: 298
Šikhandin: 100, 101 Šírín: 143
Šišupála: 90, 98, 102, 110, 286-290, 293
Šiva: 75, 76, 98, 101, 109, 233, 286, 287,289, 337 šivaismus: 62 španělština: 50 Srí: 104
Šrí Lakšmí: 305 štír: 124
šúdrové: 61, 95, 129, 224, 288, 301,
326, 337 Šunahšépa: 65 Šura: 340
Šúrpanakhá: 113, 115 švefitas: 267
tabu: 84, 100, 103, 186, 187, 217, 218, 303, 319, 328 tabuistická odchylka: 272
Tacitus: 200, 221, 224, 225, 231, 238, 239, 241, 243, 253, 254, 325
Tádžikové: 56
Tachma Urupi: 144
Tachmórup: 144
Táin bó Cúailnge: 217, 303
Tain bó Froích: 216
tamas: 104
Tammuz: 37
Tanit: 181
Tantalos: 168, 176
tapas: 92, 94
Tapatí: 93, 97
Tara (Temair): 207, 209, 219,
300-305, 314 Taran: 199 sv. Taran: 199
Taranis: 199-201, 203, 204, 234,
264 Tarapita: 269 Targitaos: 138, 295 Tarpěia: 244
Tarquiniové: 174, 194, 195, 208,
213,230 Tarquinius: 174 Tartaros: 43, 165 Tarvos Trigaranus: 201, 205 tauros: 192 taurus: 192 tautegorie: 25 Telchínové: 160 Tehavel: 259 Tellüs: 191 Terpsichore: 272 Terra Mater: 238, 241, 314 Teššub: 39, 40 Teutates: 199, 200, 203
Mars Teutates: 203 Teutoni: 221
Teyrnon Twrf Liant: 212 Thaleia: 160,218 Thalés Mílétský: 19 al-Thálibí: 142 Theagenés z Rhegia: 21 themis: 65, 157, 184 Themis (Harrisonova): 28 theoforická jména: 122, 123,219,
234, 285, 286, 289 theogonie: 36, 38, 39,41,44,45,
54, 90, 158 Theogonie (Hésiodos): 41, 66, 164,
254, 263 theologéma: 104, 232 theomachie: 98 theomorfismus: 71
theomorfizace: 122 theonyma: 123, 202, 204, 262, 272,
320
theonymická přípona -no-: 179, 262
theonymické -vit: 269 Therapné: 169
thériomorfismus: 158,163,205,315
Thesan(-» Éós): 174
Théseus: 29, 164, 169
thesfaton: 167
Thevrumines: 174
Thietmar z Merseburku; 266, 269
Thjazi (ťjazi): 240, 250
Thjodolf, skald: 318
Thókk/řdkk (-> Loki). 248
tholos: 162
Thor(-> Thór): 284
Tbór(řórr): 105, 145, 146, 185, 200, 203,213,223-226,230, 233-238,247,248,250,251, 253,255, 260, 262,264,271, 282-284,286, 288,289, 291, 292 ■
Thorkillus: 236 Thórolf: 234 Thórsten: 234 Thraell (Praell): 224, 245 Thraétaona: 125, 13 1, 132, 1 35, 136, 145, 147, 235, 3 39
Ferídťm: 126, 135, 145, 146 Thrákie: 160, 164 Thrákové: 20 Thrita: 131, 135
Thrita Áthvja: 135 Thrívaldi (I>rívaldi): 235 Thrymr (I>rymr): 105, 236, 251 Thunor: 224 Tiámat: 38 Tiberis: 173, 194, 2S2 Tigris: 39
Timáios (Platón): 226 Tinas clenar. 174 Tinde: 302 Tinia (-» Zeus): 174 Tírna n-Óg:212 Tírynthos: 164 Tišina: 130
Titáni: 42, 43, 82. 156, 165,290 Títhónos 79. 295 Titiěnsés: 1">5 Tities: 329 TitusTatius W Tiryos: 168
Tfw: 203,224-226,251.2«: tocharština: 48, 49. > I Topograpbia Hibtrniae ídraklu'
Cambrcnsis): 312 Totem a tabu (Freud) 30 Trajanus: 49
transftjnkcionální bohyně 8!.
104, 160, 165. 180. 1SI. \')2. 195. 204, 215. 244. 2«<). .'04, 305, 30", 314-316
392
Srnviiii mi mythologie
Rejstřík   ^ 393
transfunkcionální dary: 104 transvestismus: 99, 105, 237, 290 Traspiové: 138
trickster: 44, 152, 158, 159, 216, 250, 252, 284 arcitrickster: 230 Tríglav: 269 trimp-.- 262 Tristan: 30, 216
Triširas: 71,83, 103, 115, 145, 187,
194, 201, 292 -»Vrtra: 68, 71, 72, 115, 125 TritaÁptja: 71, 73, 77, 135, 145,
146, 184, 194, 292 trittys: 192 Tru vor: 273
Túatha Dé Dannan: 146, 194, 207-211,213,215,319
Tuisto: 254, 325, 326, 329, 330
Tulius HostUius: 193, 194, 273, 289
Túr: 146
Túrán: 146, 148, 149, 208 Turan (-> Afrodite): 174 Túránci: 230, 319 Turci: 50 Turecko: 127 Turfán: 331 Turkestán: 51 Turms (—» Hermes): 174 Turris Mamilia: 311 Turupit: 269 Turvasu: 295 Tušratta: 55 Tvaštar: 63,68, 71, 83 Tvíblindi (-» Ódin): 249 Tyfóeus (Týfón): 43, 292 Týfón (-» Tyfóeus): 43-45 Tylor, E. B.: 28 Tyndareós: 77, 169, 170
Týr: 145, 195,203,213,224,231, 232, 234, 250, 255
Ubbi: 110 Ugarit: 36
ugaritské textv: 45 Uladh (-> Ulster): 207 úlfheOinn: 229 úlfheänar: 229 úlfr: 230 ulká: 179
Ullikummi: 39-41, 43, 44 Ullr: 241
Ulster: 207, 215, 218, 302, 312, 314
nlsterslcý cyklus: 216, 218 ultimogenitura: 43, 138, 146, 295 umbrijština: 173, 178, 179, 316 Umbrové: 173 Uni (->Hérá): 174, 180, 291 upanišady: 62
Uparičara (-> Vasu): 94, 134 Upelluri: 40
Uppsala: 203, 222, 225, 234,
238-240, 260,261,285,295
Úranos: 27, 41-46, 66, 78, 156-158, 165
Uröarbrunnr (studna): 253
Urupi (-» Tachma Urupi): 144
Uruwana (—> Aruna): 56
Urváchšaja: 131
urván: 140
Urvašř: 84, 91
Usadan, kavi: 147
Ušanas: 91, 148, 149, 213, 294
Ušas: 71, 79-82, 129, 181, 238, 247
Útěcha z filosofie (Boethius): 198
Útgardaloki     Loki): 251
Utgardilocus: 252
Útgarôr: 252
útlägr: 229
Uttará: 100
Uvedení do studia řeckého náboženství (Harrisonova): 28
vádžapéja: 84, 190, 298, 309
vadžra: 68, 126, 146,235, 262
Vaékereta: 136
Vahagn: 125
Vahrám/Bahrám: 125
Vaišampájana: 102
vaišjové: 61, 64, 76, 104, 105, 119,
129, 161, 188-190, 224, 301,
326, 337
vaišnavové: 75, 102, 109, 112, 114,
288, 289 Vaju: 73, 125, 126, Í36 Váju: 63, 73,97, 103, 104, 111, 126,
136, 168,238,273 Vák: 63 Vak: 68
Valdemar L: 268 Valerius Maximus: 320 Valhala (Valhoii): 204, 228, 243, 255
Valholl (-> Valhala): 227
Váli: 248,255
Válin: 113, 114
válka stavů: 80,213
Valkýry (valkyrjar): 228, 306, 307
Válmíki: 111, 114
Vana: 297
Vanadís (-» Freyja): 241 Vanaparvan: 99, 111, 113 Vandalové: 49, 236, 243 Vandana: 183 Vandill: 236
Vanové (Vanir): 195, 213, 238.
240-242, 244, 246.253,306 var: 132, 325 varcas: 179
vargr: 230, 240
Varjagové (-► Vikingové): 266, 267,
271,272,274 varna: 61, 103, 104 Varro Reatinus: 328 varša: 66 varšman: 66
Varuna: 27, 56, 63-67, 93, 107, 120-124, 132, 157, 161, \ f,H, 178, l<>3, 203, 232. 233. 2(M, 296, 330, 335, 337, 338
Varunání: 76
Vasišta (-> A.Š3 Vasišta): 120, 123 Vasištha: 93, 97. 99, 107. 112. 114,
120, 295, 296 vástrjó.fšujant: 119, 198 Vasu: 63, 77
Vasu Uparičara: 93, 94, 95, 102,
134, 135 Vasudéva: 98, 287 Vasumanas: 296, 298 Vásuové: 63, 64, 66, 76. 78. 93, 9<.
103, 168. 177, 244 Váta. 73 vátěs. 21 9 vazra: 126, 146 Vé: 254
véda (pl. védv): 46. 57. 62. X6, M.
115, 118. 1 30. 145. I* v 186,
318, 334. 337 védánta: 62
tidminapíseň (~* Edda): 226 22',
230, 244, 245, 253-255, 32' VelesWolosT,: 270. 2"1 Velinas 263. 264. 271 Veliuona: 263 Vellaunus: 203 Vélnias (-* Velinas) 26? Véls; 263
Venus: 23. \12. 180. \H2. 190
394
Srovnávací' mythoi -tgie
Rejstřík
395
Veneris dies: 224 vepř: 192
Vercingetorix: 221 Verethragna: 125-127, 223, 339 Vergilius Naso, Publius: 49, 168,
175, 176, 181, 306 Vesta: 84, 172, 180 Vestálky: 180, 189,259, 306 věže mlčení: 137, 144 Vico, Giambattista: 24, 26 Vičitravírja: 95, 110 Vídarr: 75, 109,238,255 Vidéha: 111
Vidévdáf. 118, 124, 132, 135-137,
144, 161, 176, 343 Vidura: 95-98,100,102, 107,214, 249 Vidžaja: 136 Vígrí3r: 255
Víkarr (VVicarus): 227, 282, 283 Víkarsbdlkr (-> Sága o Gautrekovi): 283
Vikingové: 222, 223, 225, 260, 266,
267, 289 vila: 266
Vilém I. Dobyvatel: 29 Vili: 254
Vindobona (Vídeň): 49, 219 Viráta: 99, 100, 105,237 Virites: 179 Visigótové: 49, 222 Višnu: 73-77, 81, 86, 90, 94, 109, 112, 134, 185,233,238,288 advéša: 75
Kršna:98, 101, 109, 112,215,
286, 288, 337 Ráma: 114 Rašnu: 125
„tři kroky": 74, 75, 112, 185, 214 višnuismus: 62 Višnupurána: 136
Višpalá: 77, 189
Vištáspa: 118, 149, 150, 308
Višvakarman: 86
Višvámitra: 92,99,112,136,295-297 Višvarúpa (—» Triširas; Vrtra): 68,
71, 135 višvé déváh: 63 Vívahvant: 83, 131, 145 Vivasvat: 78, 83, 91, 93, 131, 158,
308, 309, 314 Vjása (Kršna Dvaipájana): 89, 95,
102, 110, 112 Vladimír: 270, 273, 274 vlčice; 189
vlk: 73, 145, 163, 190, 195, 205, 213,229, 230,232,238, 241, 247, 280, 283 vlčí věk: 255, 325
vlkodlak: 229, 230
Vofione: 179, 199
VohuManah: 120, 122-124
volcánalia: 179
Volcánus (-> Héfaistos): 172, 179,
201 volchv: 273
Volosi, (^VeIesT,):270 Vólsi: 271, 316 Voltaire: 24,25, 118 Vourukaša: 146, 319 vóx: 63 vrána: 206 Vries, Jan de: 34 vrka: 230 Vršnijovci: 89
Vrtra: 67-72, 75,81,103,115, 145,339
Indrašatru: 115
Triširas: 68, 71, 125
Višvarúpa: 68, 71 Vrtrahan (-> Indra): 68 vůl: 20, 185,192, 238, 307, 309, 315
Vulcánus/Volcánus: 204, 259 Výroky Vysokého: 253 Vytautas: 258
Wagner, Richard: 223,231 waidolotten: 260 waidolottinnen: 260 Walcot, Peter: 39 Ward, Donald: 9 Washington, George: 32, 176 Wasson, R. Gordon: 85, 339 i Watu Gununga: 29
weorcmen: 198 wergeld: 230, 252 Weston, Jessie: 29 Whitehead, Alfred North: i9 Wicarus (-> Víkarr): 284 Wikander, Stig: 9, 34, 46 Wodan (-» Ódin): 225, 226, 231 Woden(-> Ódin): 224,232 Wolf: 206 Wolgast: 269 Woliin: 269 Wulfila: 222 Wuotanes her: 263
í
Xanthos: 309 Xenofanés: 19
Yggdrasill: 227, 245, 247, 253. 255
Ygffr(-» Ódin): 227
YnSr: 230, 254, 325, 326,329.330
Ynglingatál (Thjodolf): 318
Yseult:216
Zabulistán: 146
Zál: 136, 143, 147
Zarathuštra: 119-122,124-126,131-; -133,137,139,140,149,341^ ' Avesta: 118 < ■
dualismus: 319, 327
haomový rituál: 130
reforma! 53, 117-119, 125, 139, 147, 149, 326
zarathuštrismus: 48, 55, 79, 118, 120, 124, 127, 130, 140, 142, 145, 167,252 zásvětí: 14, 32, 82, 83, 132-135, 157, 165, 166, 199, 204, 205, 212, 223, 227. 243, 326 Zénón z Eley: 19 Zeus (gen. Dia): 29, 43-46, 77. 7H, 91, 127, 130, 138. 155, 156--161, 163, 165. 167. 169, 170. 172, 174, 177-178, 180, 263, 268, 272, 289, 290, 291, 299
argikeraunos: 157
Bagáios: 267
Diés-piter: 78, 177
Katachthonios: 157, 204
Keraunos: 272
krétsky Zeus: 157, 158, 164
Papas: 22
terpikeraunos: 272
Zeus hvci: 157 Zlatá ratolest (Frazer) 28 Zóhak (-> Aži Daháka): 45 46.
143, 145, 146, 14" Zonaras: 320
Zoroaster (-> Zarathuštra t 11". 34: roroastrismus (-> zaraihuíms-
mus): 48 zrazdá 53, 122. 1 3" Ztracený ráj (Miltoni 166 Zuarasici 269 Zurvan/Zrvan: 130
želva: 19. 90
židovskokřesťanski tradice ;; ' Žvoruna: 259
OBSAH
Předmluva........................................p
Úvod...........................................; /
I. PŘÍSTUPY
1. Studium mýtů..................................19
2. Mýty o stvoření na starověkem Blízkém východě..........35
3. Pojmy indoevropský a indoíránský....................47
II. TRADICE
? 4. Védská Indie ...................................61
5. Epická Indie....................................87
6. Starý Irán....................................116
7. Epický Irán...................................142
8. Staré Řecko...................................152
9. Starý Řím..................................../ "2
10. Keltské mýty .................................196
11. Germánské mýty ..............................221
12. Baltské a slovanské mýty.........................257
III. TÉMATA
13. Bůh a válečník................................2 ■ 9
14. Král a panna.................................294
15. Kůň a vladař.................................>f)H
16. Oheň ve vodě.................................^ ■
17. Dvojče a bratr................................>24
Na okraj Puhvelovy Srovnávací mythologie (P. Vavroušek) . >>1
Bibliografie.....................................
Rejstřík........................................559
9Jt 9m
ß
MYTHOLOGIE Studie — svazek 2
JAAN PUHVEL
Srovnávací mythologie
Z anglického originálu Camparative mythology vydaného nakladatelstvím The Johns Hopkins University Press Baltimore (Maryland) 1988 přeložil Václav Pelíšek Na obálce použit výjev z Gundestrupského kotle a na titulním listě použito zlatého statéru keltských Turonů (3.—2. stol. př.n.l.) Obálku navrhl a graficky upravil Vladimír Vimr V roce 1997 vydalo NLN, s. r. o.
Nakladatelství Lidové noviny Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2 Odpovědný redaktor Štěpán Kosík Sazba V. Vimr & M. Kořán/Amonit Sharpei Vytiskla tiskárna EKON, družstvo Srázná 17, 586 01 Jihlava Doporučená cena včetně DPH 255,- Kč Cena bez DPH 242,90 Kč
LONDÝNSKÁ 6 PRAHA
tel. 02/24 25 71 04, fax: 02/25 53