Kvalita života chronicky nemocných MUDr.,PhDr.Zdeňka Nováková , PhD. Kvalita života •Multidimenzionální a subjektivní charakter •Neexistuje jednotná definice •Je vymezena účelem měření , v určitém kontextu projektu •Hledání faktorů a jejich interakcí • Kvalita života •50. léta USA ( J.F. Kennedy) •1968 v Evropě ( Švýcarsko – nevládní org.) •Definice zdraví WHO Filozofická reflexe pojmu kvality života •Zdraví , nemoc, kvalita života - obsahují všechny filosofické systémy •Sofisté – pohled zaměřený na člověka •Demokritos – pocit subjektivní pohody. „Pocit štěstí nezáleží na tom, co se kolem nás děje, ale na našem postoji“. •Sokrates – svědomí, morálka •Aristoteles – „eudaimonia“ - „well - being“ . Eudamonická teorie kvality života x hedonismus , Pro naplnění smyslu života je důležitá činnost. Filozofická reflexe pojmu kvality života – Platon – 3 oblasti zacílení života : •Dobro •Krása •Pravda •Stoická filosofie – kontext společenského dění, podvolení se řádu světa. „Když chceš, nemusíš být s ničím nespokojený“. •Epikuros – zbavit se strachu a mít radost ze života •Křesťanství – A. Aurelius, T. Akvinský • • Filozofická reflexe pojmu kvality života • 17. století – Descartes • Spinosa • Leibnitz • 18. století - I. Kant –smyslem života je život sám –štěstí a seberealizace –19. století – J. S. Mill -honba za požitky – F. Nietzsche - Filozofická reflexe pojmu kvality života –20. století – -utilitarismus -pragmatismus -pozitivismus - konzumerismus – Jan Patočka – přirozený svět – 21. století - celonárodní šetření v USA a Evropě – zákon stupňující se spotřeby Dimenze kvality života •Psychologické dimenze kvality života •1. sebepřijmání •2. osobní růst •3. účel života •4. začlenění do života •5. samostatnost – autonomie •6. vztah k druhým lidem Metodologické problémy •1. Je možné měřit kvalitu života kvantitativními metodami? •2. Jaký typ veličiny měřit? •3. Jak kvalitu života zjišťovat? Je vhodné registrovat nepřítomnost symptomů, nespokojenost nebo pozitivní ukazatele? •4. Jakou validitu mají dotazníky kvality života? •5. Používat dotazníky nebo inventáře kvalitativních přístupů nebo obě metody kombinovat? •6. Proměnlivost faktorů kvality života v různých věkových skupinách •7. Nedostatek longitudinálních, etnografických a přirozených studií, nedostatečná validita testů – Metodologické problémy –8. Neexistuje determinační, kauzální relace mezi různými aspekty pojmu kvality života. Existuje pouze statistická korelace. –9. Metodologicky uchopit kvalitu života není možné jednorázovým měřením dotazníkem –10. Mnoho měření kvality života nepracuje s pojmy očekávání a prožívání –11. Současná měření nám neumožňují zjistit, ve kterém bodě individuální trajektorie nemoci bylo měření uskutečněno –12. S pojmem kvalita života je nutno pracovat jako s dynamickým konstruktem. Proces konstrukce a rekonstrukce hodnotového systému a očekávání Faktory ovlivňující kvalitu života 2/18 •Osobnostní faktory ovlivňující kvalitu života •-osobnost jako celek •-hodnoty, hodnotový systém •-tělesné sebepojetí (Body Image) •-zvládání ( Coping) •-smysl pro integritu „Sence of Coherence“ • (SOC) •-osobnostní odolnost (Hardiness, Resilience ) •-lokalizace kontroly ( locus of control, LOC) •-důvěra ve vlastní schopnosti (self – efficacy) • • Co bylo cílem studie ? 2/18 •Obecné cíle -Biopsychosociální a spirituální přístup v medicíně a psychologii -Poznání skutečných potřeb a hodnot pacientů -Poznání jejich osobnostních a psycho- sociálních charakteristik -Poskytnutí námětů pro zkvalitnění léčebné péče • 11/30 Co bylo cílem studie? 2/18 •Konkrétní cíle: •- Sledování a porovnávání vybraných domén kvality života postmenopauzálních žen s dg. osteoporózy, osteopenie a LBP před terapií a po ní s kontrolní skupinou v odstupu dvou let -Sledování dopadu vybraných osobnostních a sociodemografických vlivů na kvalitu života -Zjistit reliabilitu Pražského dotazníku spirituality • • Hypotézy 2/18 •H1: Ženy s dg. osteoporózy a LBP hodnotí subjektivně vnímanou kvalitu života před terapií ve všech položkách domény zdraví hůře nežli ženy s osteopenií a ženy zdravé •H2: Ženy s dg. osteoporózy a LBP hodnotí subjektivně vnímanou kvalitu života po dvouleté intenzivní terapii lépe nežli ženy s osteopenií a ženy zdravé • Hypotézy 2/18 •H3: Ženy s dg. LBP hodnotí kvalitu života v dimenzi zdraví po dvouleté intenzivní terapii hůře nežli ženy s osteoporózou •H4: Ženy s vyšším vzděláním hodnotí celkovou kvalitu života lépe nežli ženy s nižším vzděláním •H5: Ženy s lepším hmotným zabezpečením hodnotí kvalitu života lépe • • Hypotézy 2/18 •H6: Ženy s osteoporózou vykazují nejvyšší míru depresivity,neuroticismu a nervozity ve srovnání s ostatními testovanými skupinami •H7: Pražský dotazník spirituality je reliabilním nástrojem měření ve skupině starších žen • Projekt výzkumu 2/18 •Výzkum probíhal v letech 2004 – 2006 v centrech Zlín a Brno • -Dotazník kvality života SQUALA -Freiburský osobnostní dotazník (FPI) -Pražský dotazník spirituality ( PSQ 30) • Kompletnost údajů -SQUALA 2/18 • • Počty dotazovaných žen u Dotazníku kvality života SQUALA Komplexnost údajů - FPI 2/18 • •Kompletnost údajů FPI u jednotlivých skupin žen Komplexnost údajů – PSQ 30 2/18 •V roce 2004 - kompletní vyplnění 134 z 186 (72%) •V roce 2006 – ve výzkumu zůstalo pouze 147 žen a z nich 106 žen ( 72,1%) kompletně vyplnilo dotazník. •V obou letech – kompletní vyplnění pouze 80 žen( 43 % původního souboru) • Demografické charakteristiky 2/18 • • Věkové složení souboru vyšetřovaných žen skupina m n s zdravé ženy 61,50 38 5,07 LBP 63,67 33* 5,59 osteopenie 62,31 39 4,95 osteoporóza 59,86 37 6,60 Celkem 61,79 147 5,68 * 4 ženy neuvedly přesný věk Demografické charakteristiky 2/18 Rodinný stav vyšetřovaných žen 21/30 Dg. osteoporóza - rozvedené nebo vdovy (73%) Dg. LBP - rozvedené nebo vdovy (51,5%) Zdravé ženy - rozvedené nebo vdovy (40%) Kvalita života seniorů 2/18 • - -Diagnostické jednotky v preseniu a seniu (menopauza) -Změny osobnosti a sociální role -Specifika měření kvality života seniorů -Nástroje hodnocení postmenopauzálních žen • 10/30 Demografické charakteristiky 2/18 • • Věkové složení souboru vyšetřovaných žen skupina m n s zdravé ženy 61,50 38 5,07 LBP 63,67 33* 5,59 osteopenie 62,31 39 4,95 osteoporóza 59,86 37 6,60 Celkem 61,79 147 5,68 Celkem bylo vyšetřováno 147 žen, průměrný věk 62 roků * 4 ženy neuvedly přesný věk 20/30 2/18 • •Vzdělání -Ve všech čtyřech skupinách vykazovaly v nejvyšším procentu základní vzdělání -Druhý nejčetnější soubor tvořily ženy se středoškolským vzděláním - •Hmotné zabezpečení -Ve všech čtyřech skupinách bylo většinou hodnoceno jako „mírně podprůměrné“ -Dg. osteoporóza – hmotné zabezpečení výrazně podprůměrné v 8,1% - - - • • Demografické údaje Demografické údaje 22/30 Demografické charakteristiky Celková spokojenost 2/18 23/30 ano ano 2004 2006 Celková kvalita života 2/18 24/30 ano ano 2004 2006 Spokojenost 2006 – změna oproti 2004 2/18 25/30 osteoporóza Kvalita života – změna oproti 2004 2/18 26/30 osteoporóza Závěr 2/18 •Předmět výzkumu –Vybrané domény kvality života a spokojenosti postmenopauzálních žen s dg. osteoporóza, LBP a osteopenie před terapií a po ní v odstupu 2 let s cílem zjistit, které položky jsou léčbou ovlivněny –Dopady vybraných osobnostních a sociodemografických vlivů na subj. obraz kvality života –Vedlejší cíl práce: zjištění reliability Pražského dotazníku spirituality • Demografické údaje 28/30 Závěr - výsledky 2/18 –Ženy s dg. osteoporóza a LBP hodnotí před terapií celkovou QOL, celkovou spokojenost a QOL v položkách zdraví hůře než ženy zdravé. –Ženy s dg. osteoporóza a LBP hodnotí QOL po 2-leté léčbě lépe, nežli ženy zdravé –Ženy s dg. LBP hodnotí QOL v dimenzi Zdraví hůře, nežli ženy s osteoporózou –Neprokázali jsme vliv hmotného zabezpečení, vzdělání ani rodinného stavu na QOL –Ženy s dg. osteoporózy vykazují nejvyšší míru depresivity , neuroticizmu a nervozity 29/30 2/18 • • Demografické údaje Demografické údaje jfa1910l I just came from our stock broker. Our quality of life has just improved! 30/30