SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph.D. Psychologický ústav FF MU v Brně Okruhy předmětu sociální psychologie pro psychology na FF MU nSociální psychologie I •Úvod do sociální psychologie •Sociální poznávání (kognice), atribuční procesy •Socializace •Sebesystém, osobní a sociální identita • nSociální psychologie II •Dynamika malých sociálních skupin, skupinový vliv •Makrosociální jevy a procesy •Komunikace •Postoje, konformita a poslušnost vůči autoritě • Předmět sociální psychologie nZákladní psychologická disciplína, která se snaží najít obecné mechanismy poznávání, chování a prožívání, které jsou determinovány sociálním kontextem n nPředmětem je •1. jedinec – jeho prožívání a chování ovlivňované i ovlivňující okolí •2. interakce •3. malá sociální skupina •4. socializace a individuace osobnosti •5. člověk v kontextu makrosociálních celků • Které tvrzení platí? nVrána k vráně sedá. n Protiklady se přitahují. nOpakuj lež dost dlouho a lidé uvěří. n Pravda vítězí. nŠaty dělají člověka. n Ze svinských štětin hedvábí neutkáš. nNa učení není člověk nikdy starý. n Starého psa novým kouskům nenaučíš. Historie sociální psychologie n1. Od vzniku do r. 1945 nmakrosociální linie n1910 – 1920 W.Wundt – Psychologie národů n n1908 Mc Dougall – Introduction to Social Psychology n1908 Ross – Social Psychology n n1921 Journal of Abnormal and Social Psychology n nmikrosociální linie n1924 Social Psychology - Allport vymezil sociální psychologii jako experimentální vědu o chování člověka za různých sociálních podmínek nRozvoj empirického výzkumu (postoje, konformita, vůdcovství, teorie sociálního učení) n Historie sociální psychologie n2. 1946 - 1975 nKonec 50.let „zlaté období“ (Festinger, Heider, Goffman), rozšíření záběru n1965 Journal of Personality and Social Psychology n nKrize sociální psychologie na konci 60. let n(laboratorní experimenty, teorie „středního doletu“, neefektivní „řízení“ společenského života) nvýchodiska – 2 linie sociální psychologie n evropská (více makrosociální) n americká (mikrosociální) n n1965 - 1966 Evropská asociace experimentální sociální psychologie (Tajfel, Israel, Moscovici) n1971 European Journal of Social Psychology n Historie sociální psychologie n3. od pol. 70. let 20.st. po současnost nEvropa: n hledání nové metodologie, zájem o přirozené jevy v jejich komplexnosti a složitosti (vztah osobnosti a společnosti, socializace, role, normy, sociální reprezentace, identita) nAmerika: n propracované a empiricky podložené dílčí teorie bez obecného teoretického rámce n (atribuce, sociální facilitace, atraktivita, agrese, změna postojů, malé skupiny) Aplikovaná sociální psychologie Člověk a sociální instituce nmakrosociální linie ntémata: člověk a organizace, moc (politická psychologie), zákon (sociální normy, spravedlnost, psychologie práva), média, víra (ps. náboženství), příroda, kultura, škola, rodina, ekonomika Člověk v sociálním kontextu n nmikrosociální linie ntémata: sociální psychologie emocí, zdraví, ps. osamělosti, závislosti, nezaměstnanosti, zvládání stresu – coping, well-being, agresivita, afiliace, atraktivita, láska Člověk jako předmět sociálněpsychologického působení n npostupy a techniky, prostřednictvím kterých se snažíme navodit více méně stabilní změny na úrovni jednotlivce či skupiny ntémata: sociálně psychologický výcvik, skupinová psychoterapie, skupinové řešení problémů Osnova předmětu pro slavisty jarní semestr 2011 nVymezení předmětu sociální psychologie nSociální poznávání nInterpersonální komunikace nAsertivita nMezikulturní psychologie nOsobní pohoda n Sociální poznávání nHistorické souvislosti (asocianistické a konstruktivistické přístupy) nZákonitosti procesu percepce nChyby při posuzování druhých lidí n Skupinové práce nCo to znamená vytvořit (si) první dojem (co nám to umožní) a jak dlouho tento proces trvá? nNa základě čeho si o lidech vytváříme 1. dojem? nCo jsou to kulturní stereotypy? nJakých jiných chyb se můžeme při posuzování lidí dopustit? nJakým dojmem byste měli působit při práci s lidmi v rámci cestovního ruchu a jak se připravit? Asocianistické modely Konstruktivistické modely Charakteristika hypotet. kogn. jednotky (nody) spojené asociativními drahami centrál. teoretické konstrukty jsou organizované celky Historický zdroj empirismus racionalismus Základ. otázka Jak jsou vnímatelem kombinované elementy sociál. světa? Jak vnímatel konstruuje představy o sociálním světě? Role poznáv. pasivní aktivní „Směr“ procesu zdola - nahoru shora - dolů Způsob zpracování analogie v práci počítače aktivní mechanismy zpracování včetně motivačních a emoč. faktorů Poznávací struktury elementaristické, relat. neorganiz., kvalit. neměnné holistické, integrované, kvalitativně proměnlivé Poznávací procesy Jednovýznamové (percepce, paměť operují nezávisle na aktivn. procesech myšlení) aktivní, závislé na kontextu, nižší a vyšší pozn. procesy se prolínají Důraz na objekt poznání subjekt poznání Organizační diagram Kognitivní stadia zpracování informací Fiedler, K., Bless, H. (in Hewstone, M., Stroebe, W., 2006) n Paměť, uspořádané znalosti Percepce Úvodní kategorizační kódování Další závěry, rozhodnutí, úsudky Podnět Behaviorální reakce Zákonitosti procesu percepce nZákon selekce nEfekt primárnosti nSolomon Asch n1. inteligentní, pracovitý, impulzivní, kritický, tvrdohlavý, závistivý n2. závistivý, tvrdohlavý, kritický, impulzivní, pracovitý, inteligentní nZákon interference nS. Asch (1946) nenergický, jistý, hovorný, chladný, ironický, přesvědčivý n Podvědomá hodnotící hlediska n n Interpersonální percepce nVytváření prvního dojmu nSpojitý model procesu formování dojmu (Fiske, Neuberg, 1990) a)Počáteční kategorizace vnímané osoby b)Když je osoba aspoň trochu důležitá, získávání dalších informací c)Pokud je to možné, potvrdí se úvodní kategorizace d)Není-li to možné, nastupuje rekategorizace e)Je-li rekategorizace neúspěšná, percipient se rozhodne využít plně individualizovaný sběr dat f)Může se rozhodnout pokračovat při dalších setkáních, cyklus se může opakovat Chyby při posuzování druhých nHaló efekt nImplicitní teorie osobnosti nEfekt primarity nStereotypy, předsudky nProjekce nChyba centrální tendence