Silvie Kotherová: proseminář k buddhismu II.Silvie Kotherová: proseminář k buddhismu II. Rozprava ke KálamůmRozprava ke Kálamům Kusalamúla a Akusalamúla (kořeny dobrého a zlého) • Múla- „kořen“ – příčina, podmínka, tvůrce (tvoří znovuzrození). • Zahrnují všechny volní činny, které připoutávají bytosti k samsáře. • Skutky pramenící z těchto kořenů jsou karmické (prospěšné nebo neprospěšné) • Pojem neprospěšný je širší než pojem nemorální, jelikož zahrnuje stopy karmických nečistot (které nemusí být v přísném slova smyslu nemorální – myšlenka) Akušalamúla (pál. Akusalamúla) • Tzv. „tři kořeny zla“, nebo také neprospěšné kořeny • je to nezdravý stav mysli (gélaňňa), morálně pochybný, nenásledováníhodný, přinášející nepříjemné karmické důsledky (dukha -vipáka). • Tři kořeny se navzájem podněcují a podporují. • Ikonografie: Bhavačakra (kolo života) – uprostřed tři kořeny zla v podobě kohouta, hada a prasete, kteří se točí stále dokola snažíce jeden druhého chytit za ocas. Akušalamúla - kosmický konflikt • Neustálý boj na úrovni mikro i makrokosmu • Nepřestávající soupeření přitažlivosti a odpudivosti – chtivosti a nenávisti. •Tento kosmický konflikt je jedním aspektem dukkha (nespokojenosti, strasti). •Je tedy „oním prokletím neklidu, nesmyslného pohybu.“ Akusalamúla a morální škála • není to pouze úroveň těla a řeči (nám známý hřích) • ale rovněž úroveň myšlenek, které vytvářejí tzv. neprospěšnou mentální karmu • úmysl! – pokud však za chtivostí, nenávistí či zaslepeností, v jakémkoli stupni intenzity nestojí úmysl škodit druhým nejsou špatné či nemorální. Jsou však stále karmicky neprospěšné – neboť nás drží v „otroctví“ a vedou k nepříjemným výsledkům. Chtivost (lóbha) • nezřízená touha po smyslovém předmětu, představován jako kohout, lze ho vymítit štědrou dobročinností (dána) • je stavem nedostatku, potřeby a chtění.Volá po naplnění a trvalém uspokojení. Její puzení je však z principu neukojitelné! • Šíře významu: zalíbení, přání, toužení, náklonnost, záliba, připoutanost, oddanost, žádostivost, vášeň, nestřídmost, nevázanost, majetnickost, lačnost, hrabivost, touha po předmětech pěti smyslů, touha po majetku, potomcích, slávě, atd. Nenávist (dósa) • Vnitřní neuspokojená touha a raněná pýcha • Zobrazována jako had, lze ji vymítit uplatňováním laskavosti (pál. mettá, san. maitrí) • Je chybnou reakcí na nestálost, nespolehlivost a nedokonalost: tedy na pomíjivost, která je přirozenou kvalitou veškeré podmíněné existence. • Šíře významu: zklamání, skleslost, strach, zoufalství, nelibost, antipatie, nechuť, odpor, ošklivost, zášť, závist, nevrlost, mrzutost, podrážděnost, nepřátelskost, nechuť, averze, zlost, vztek, zuřivost, hněv, zloba, pomstychtivost. Nevědomost, zaslepenost (móha) • je stavem zmatenosti a bezmoci • ve svém aspektu chybných názorů ústí v dogmatismus, fanatismu, obsese • mysl je pod jejím vlivem rigidní a uzavřenou • základní forma nevědomosti, ze které pramení všechny ostatní typy • je představou nějakého trvalého já – prohlédnout tuto iluzi je možné pomocí kultivace pravého pochopení, posíleného meditačním vhledem. Nevědomost, zaslepenost (móha) • Jde o nedostatek správného pochopení tykajícího se čtyř vznešených pravd: – jmenovitě o neznalost (či záměrné ignorování) plného dosahu a hloubky utrpení, jeho pravé příčiny, dále skutečnosti, že lze dosáhnout konce utrpení a že existuje cesta vedoucí ke konci utrpení. • Šíře významu: tupost, hloupost, nechápavost, zmatenost, neznalost podstatných věcí (např.:čtyř ušlechtilých pravd), předsudek, zaujatost, ideologický dogmatismus, fanatismus, chybné názory, domýšlivost, pýcha. Akusalamúla • Dokonce i nirvána je vysvětlena v termínech kořenů: coby úplné zaniknutí/vyhasnutí chtivosti, nenávisti a klamu. • Abhidharma používá neprospěšné kořeny ke klasifikaci neprospěšných typů vědomí + typologii osobnostních temperamentů/charakterů: • ten, komu dominuje smyslová žádostivost a chamtivost, • ten, komu dominuje hněv a nenávist, • ten, komu dominuje pomýlenost či nevědomost, • ten, komu dominuje víra a oddanost, tedy potřeba věřit, • ten, komu dominuje inteligence, • ten, komu dominuje spekulativní charakter. Akusalamúla a meditační praxe • Smyslová touha (chamtivost) - deset druhů znečištění a kontemplace těla • Nenávist a agresivita - čtyři božské stavy laskavosti, soucitu, radosti a nezaujatosti, příp. barevné kasiny. • Pomýlenost a spekulativní charakter – vědomé sledování dechu (přispívá k přerušení roztěkaného myšlení). • Věřící typ - prvních šest předmětů soustředěného přemýšlení • Inteligence - rozjímání nad smrtí a pokojným klidem, vnímání odpudivosti stravy • Všechny typy - šest kasin a arúpa stavy. Anguttara -nikája, 3,68, • „Může se stát, mniši, že se vás někteří, kdo nejsou členy řádu, zeptají: „Existují, přátelé, tři stavy mysli: chtivost, nenávist a zaslepenost. Jaké je mezi nimi rozdíl, jaká je jejich různorodost, jejich odlišnost?“ • „Chtivost je menší chyba a slábne pomalu, nenávist je velká chyba a slábne rychle, zaslepenost je velká chyba a slábne pomalu.“ Kusala • Tzv. „tři kořeny dobra“, zdravý stav mysli (arógja), jako morální neposkvrněnost, přinášející příznivé karmické důsledky (sukkha -vipáka) • Dobročinnost je podmínkou dávání (dána), laskavost je podmínkou ctnosti (síla), nezaslepenost je podmínkou mentálního rozvoje čí meditace (bhavaná). • Porozumění nestálosti, utrpení a ne-já je ovlivněno laskavostí, štědrostí a moudrostí. Ty jsou zároveň důsledkem porozumění nestálosti, utrpení atd. Dobročinnost, laskavost ne-nechtivost (dána) • Člověk nepodléhá utrpení zrození, ne-chtivost je opakem žádosti, která je samým kořenem utrpení zrození. • Je předpokladem šťastněno života mezi laiky (kteří se často přou o majetek). • Nedochází ke znovuzrození v říši hladových duchů (péta) – důsledek žádosti. • Je podmínkou zdraví a bohatství • Takový člověk rozumí nestálosti • Šíře významu: nesobeckost, obětavost, štědrost, velkorysost, benevolentnost, myšlenky a činy obětavosti a sdílení, odříkání, nestrannost. Laskavost, ne – nenávist (mettá) • Člověk nepociťuje utrpení stárnutí (silně či předčasně), jelikož rychle stárne ten, kdo v sobě pěstuje silnou nenávist. • Je předpokladem šťastného života kdekoliv. • Nedochází ke znovuzrození v pekelných světech (nenávist a popudlivý temperament). • Je podmínkou mladistvého vzhledu. • Dotyčný rozumí utrpení. • Šíře významu: laskavost, soucit, sympatie, přátelskost, vlídnost, odpuštění, snášenlivost, tolerantnost, trpělivost, shovívavost. Vědomost, ne-zaslepenost (vidja /vidždža) • Člověk netrpí ve smrti (způsobeno zmatenou či zaslepenou myslí). • Umožňuje šťastný život v prostředí asketů a mnichů (kteří se častou přou kvůli svým názorům). • Zabraňuje znovuzrození ve světě zvířat (zaslepenost). • Je podmínkou dlouhověkosti a daru osobního rozvoje. • Je schopen pochopit ne-já (má dovednost v uchopování pravé povahy věcí). • Šíře významu: moudrost, vhled, vědění, porozumění, pochopení, inteligence, prozíravost, rozlišování, nestrannost, vyrovnanost.