Rozprava ke Kálámům (Angutiara-mkája, Tika-nipáta, Mahá-vagga, 65)
(1) Takto jsem slyšel. Jednou Vznešený, když putoval zemí Kósalanů s velkým společenstvím mnichů, přisel do města Kálámů, nazývaného Késa-putta. : 1- ' .
Kálámové, obyvatelé Késaputty, slyšeli: „Ctihodný Gótama, syn národa Sakjů, jenž odešel do bezdomoví ze sakjovské rodiny, došel do Késaputty.
:A o tomto ctihodném Gótamovi jde velmi dobrá zvěst: On je vskutku vznešený, arahant, pravě a zcela probuzeny, s dokonalým věděním a jednáním, ten, který dobře odeše^a vidí svět, neporovnatelný vůdce těch, kteří vést se dafl. učitel bohů a lidi, probuzený, vznešený.
On ukazuje tento svět jaký je, s jeho bytostmi, bohy, démony, bráhmtury a šamany, s bytostmi božskými i lidskými, když sám to vše jasně pochopil pravým věděním. Vykládá Dhammu, dobrou na počátku, dobrou uprostřed a dobrou na konci. Prohlašuje svatý život, zcela naplněný a dokonale čistý. Vskutku je dobré vidět takové arahanty."
(2) A tak Kálámové z Késaputty přišli k Vznešenému. A když k němu přišli, někteří vzdali Vznešenému úctu a usedli po strano, někteří si s ním vyměnili pozdravy a po přátelském rozhovoru usedli
po straně, někteří pozdravili Vzneseného sepjatými dlaněmi a usedli po straně, někteří oznámili své jméno a rod a usedli po straně, někteří, aniž promluvili, usedli po straně.
Když takto Kálámové z Késaputty usedli po straně, řekli Vznesenému: „Ctihodný pane,'jsou někteří šamanové a bráhmani, kteří přicházejí do Késaputty. vykládají a osvětlují jen své vlastní nauky, ale nauky jiných napadajf, opovrhují jimi a trhají je na kusy. Ale také jiní šamanové a bráhmani přicházejí do Késaputty. Také oni vykládají a psvětlují jenom vlastní nauky, ale nauky jiných napadají, opovrhují jimi a trhají je na kusy. Ctihodný pane, je v nás pochybnost a nejistota ohledně nich - který z těchto ctěných šamanů a bráhmanů mluvil pravdu a který lež?"
(3) „Vskutku, Kálámové, máte proč pochybovat, být nejistí; nejistota ve vás vznikla ve věd, ve které je nutno pochybovat. Pohleďte, Kálámové. Nespoléhejte
1) na to, co jste získali opakovaným slyšením
2) ani na tradici ■■ <
3) na legendy
. 4) na to, co je dáno v písmech
5) na teoretické spekulace
6) na samozřejmé pravdy
7) na uvážení zdánlivého stavu věcí
8) na to, že se nějaký názor shoduje s vašimi představami
9) na něčí přesvědčovací schopnosti
10) na úvahu, že 'Tento šamana je náš učiteľ. ^
Kálámové, jestliže vy sami víte, že tyto věci jsou špatné, že tyto věci jsou hanebné, že tyto věci moudří neschvalují, že tyto věci, jsou-li převzaty a konány, vedou ke škodě a strasti, pak, Kálámové, byste měli tyto věci opustit.      :        . -
Co myslíte, Kálámové? jestliže v Člověku vyvstane chtivost, je to pro jeho prospěch nebo neprospěch?" - „Pro jeho neprospěch, ctihodný pane. -„Nuže, Kálámové, tento člověk posedlý chtivostí, přemožen chtivostí a s myslí zničenou chtivostí dokonce zabíjí, krade, páchá cizoložství, lže a navádí i ostatní, aby se chovali stejně. Bude toto na dlouhý čas pro jeho äkodu a strast?" - „Ano, ctihodný
pane."       - *
„Co myslíte, Kálámové? Jestliže v člověku vyvstane nenávist, je to pro jeho prospěch nebo neprospěch?" - „Pro jeho neprospech, ctihodný pane. -„Nuže, Kálámové, tento člověk posedlý nenávistí, přemožen nenávistí a s myslí zničenou nenávistí dokonce zabíjí, krade, páchá-cizoložství, lže a navádí i ostatní, aby se chovali stejně. Bude toto na dlouhý čas pro jeho škodu a strast?".- „Ano, ctihodný pane/' - ' -
„Co myslíte, Kálámové? Jestliže v člověku vyvstane zaslepenost, je to pro jeho prospěch nebo neprospěch?" - „Pro jeho neprospěch, ctihodný pane." - „Nuže, Kálámové, tento člověk posedlý zaslepeností, přemožen zaslepeností á s myslí zniče-. nou zaslepeností dokonce zabíjí, krade, páchá cizoložství, lže a navádí i ostatní, aby se chovali stejně. Bude toto na dlouhý čas pro jeho Škodu a strast?" - „Ano, ctihodný pane."
27
„Co myslíte, Kálámové? Jsou tyto věci dobré ä spatné?" - „Špatné, ctihodný pane.'— „Jsou hanebné nebo nejsou hanebné?" - „Jsou hanebné, ctihodný pane/ - „Moudří je neschvalují nebo chválí?" - „Neschvalují, ctihodný pane." - „Převzaty a konány, vedou tyta věd ke škodě a strasti nebo ne? 6 jak to doopravdy je?" - „Převzaty a konány, tyto věd vedou ke škodě a strasti. Tak to opravdu
vidíme." . "
„Proto, Kálámové, bylo řečeno to, co bylo takto řečeno: Pohledte, Kálámové. Nespoléhejte na to, co jste získali opakovaným slyšením, ani na tradici, na legendy na to, co je dáno v písmech, na teoretické spekulace, na samozřejmé pravdy na uvážení zdánlivého stavu věd, na to, že se nějaký názor shoduje s vašimi představami, na něčí přesvědčo-vad schopnosti, aíú na úvahu, že 'Tento šamana je nášudtel'. *
Kálámové, jestliže vy sami víte, že tyto věci jsou špatné, že tyto věd jsou hanebně, že tyto věd moudří neschvalují, že tyto věd, jsou-li převzaty a konány, vedou ke škodě a strasti, pak Kálámové, byste měli tyto věd opustit.
(4) Pohledte, Kálámové. Nespoléhejte na to, co jste získali opakovaným slyšením, ani na tradid, na legendy, na to, co je dáno v písmech, na teoretické spekulace, na samozřejmé pravdy, na uvážení zdánlivého stavu věd na *o, že se nějaký názor shoduje s vašimi představami, na něčí přesvědčovací schopnosti, ani na úvahu Tento šamana je náš učiteľ,
Kálámové, jestliže vy sami víte, že tyto věd jsou dobré, že tyto věd nejsou hanebné, že tyto věd
moudří schvalují, že tyto véd, jsou-li převzaty a konány, vedou k prospechu a Štěstí, pak, Kalámové, byste měli tyto věd převzít a konat.
Co myslíte, Kalámové? Jestliže v člověku není; přítomna chtivost, je to pro jeho prospěch nebo ne- ? prospěch?" - „Pro jeho prospěch, ctihodný pane." -„Nuže, Kalámové, tento člověk, který není posedlý chtivostí, není přemožen chtivostí a jehož mysl není zničena chtivostí, ani nezabíjí, ani nekrade, ani nepáchá cizoložství, ani nelže a nabádá naopak ostatní, aby se chovali stejně. Bude toto na dlouhý čas pro jeho prospěch a štěstí?" - „Ano, ctihodný pane." ..; " . ';
„Co myslíte, Kalámové? Jestliže v Člověku není přítomna nenávist, je to pro jeho prospěch nebo neprospěch?" -„Pro jeho prospěch, ctihodný pane."-„Nuže, Kalámové, tento Člověk, který není posedlý nenávistí, není přemožen nenávistí a jehož mysl není zničena nenávistí, ani nezabíjí, ani nekrade, ani nepáchá cizoložství, ani nelže a nabádá naopak. ostatní, aby se chovali stejně. Bude toto na dlouhý čas pro jeho prospěch a štěstí?" - „Ano, ctihodný pane.
„Co myslíte, Kalámové? Jestliže v člověku není přítomna zaslepenost, je to pro jeho prospěch nebo. neprospěch?" - „Pro jeho prospěch, ctihodný pam ne." - „Nuže, Kalámové, tento Člověk, který není posedlý zaslepeností, není přemožen zaslepeností a jehož mysl' není zničena zaslepeností, ani nezabíjí, ani nekrade, ani nepáchá cizoložství, ani nelže a nabádá naopak ostatní, aby se chovali stejně. Bude toto na dlouhý čas pro jeho prospěch á štěstí?* - „Ano, ctihodný pane." ^----
29
„Co myslíte, Kálámové? Jsou tyto věci dobré či Špatné?" - „Dobré, ctihodný pane." - „Jsou haneb-.né nebo nejsou hanebné?" - „Nejsou hanebné, ctihodný pane." - „Moudří je neschvalují nebo chválí?" - „Chválí, ctihodný pane." - „Převzaty a konány, vedou tyto věd k prospěchu a Štěstí, nebo ne? Či jak to doopravdy je?" - „Převzaty a konány, tyto věci vedou k prospěchu a Štěstí, Tak to vskutku vidíme." ,\ *
„Proto, Kálámové, bylo řečeno to, co bylo takto řečeno: Pohledte, Kálámové. Nespoléhejte na to, co jste získali opakovaným slyšením, ani na tradici, na legendy, na to, co je dáno v písmech, na teoretické spekulace, na samozřejmé pravdy, na uvážení zdánlivého stavu věcí, na to, že se nějaký názor shoduje s vašimi představami, na něčí přesvědčovací schopnosti, na úvahu Hento šamana je náš učiteľ. -
Kálámové, jestliže vy sami víte, že tyto věd jsou dobré, že tyto věd nejsou hanebné, že tyto věd moudří chválí, že tyto věd, jsou:li převzaty a konány, vedou k prospěchu a štěstí, pak, Kálámové, byste měli tyto věd převzít a konat.
(5) Kálámové, ušlechtilý žák, který se takto oprostil od chtivosti, zlé vůle a zaslepenosti, vě-doutí a pozorný žije, když laskavou myslí obsáhl, jednu světovou stranu, tak i druhou, tak i třetí, tak i čtvrtou, tak i oblasti nahoře, dole, napříč; takto obsáhl celý svět bezmeznou laskavou myslí, bez nenávisti a zášti.
Takto žije, když obsáhl soudtnou myslí jednu světovou stranu, tak i druhou, tak i třetí, tak i čtvrtou, tak i oblasti nahoře, dole, napříč; takto obsáhl
30
celý svět bezmeznou soucitnou myslí, bez nenávisti a zášti.
Takto žije, když obsáhl radostnou myslí jednu světovou stranu, tak i druhou, tak i třetí,, tak i čtvrtou, tak i oblasti nahpře, dole, napříč; takto obsáhl celý svět bezmeznou radostnou myslí, bez nenávisti a zášti. ' -
Takto žije, když obsáhl vyrovnanou myslí jednu světovou stranu, tak i druhou, tak i třetí, tak i Čtvrtou, tak i obliti nahoře, dole, napříč; takto obsáhl celý- svět bezmeznou vyrovnanou myslí, bež nenávisti a zášti. - •-
Kálámově, ušlechtilý žák, který má mysl takto prostou nenávisti, mysl prostou zlé vůle, mysl neznečištěnou a mysl očištěnou - to je ten, kdo nalézá už zde a nyní čtyři útěchy.
'Jestliže je nějaké »potom«, jestliže existuje ovoce a následek dobrých a špatných činů, pak při ro*-r padu těla, po smrti, vyvstanu znovu ve^ šťastném zrození, v nebeském světě/ To je první útěcha, kterou nalézá.
'jestliže není žádné »potom« a neexistuje žádné ovoce a následek dobrých a Špatných činů, přece se udržuji zde a nyní prostý nenávisti, prostý zlé vůle/ bezstarostný a šťastný/ To je druhá útěcha, kterou, nalézá.
'Jestliže zlo dopadá na svého původce, já však si nejsem vědom ničeho zlého, jak by mne mohlo postihnout zlo, když nekonám zlé činy?' To je třetí útěcha, kterou nalézá.
*JestliŽezlo nedopadá na svéte^pflvodce, v každém případě jsem očištěn/ To jé čtvrtá útěcha, kterou nalézá.-      - ■ -
Vskutku, Kálámové, ušlechtilý žák, který má mysl takto prostou nenávisti, mysl prostou zlé vůle, mysl neznečištěnou a mysl očištěnou - to je ten, kdo nalézá už zde a nyní tyto čtyři útěchy."
(6) „Tak je to, ctihodný pane, tak je to, Sugato! Ctihodný pane, ušlechtilý žák, který má mysl takto prostou nenávisti, mysl prostou zlé vůle, mysl neznečištěnou a mysl očištěnou - to je.ten, kdo nalézá už zde a nyní čtyři útěchy'     ■ r . i
'Jestliže je nějaké »potom«, jestliže existuje ovoce a následek dobrých a špatných činů, pak při rozpadu těla, po smrti/ vyvstanu znovu ve šťastném zrození, v nebeském světě/ To je první útěcha, kterou nalézá. ■
'Jestliže není žádné »potom« a neexistuje žádné ovoce a následek dobrých a špatných činů, přece se udržuji zde a nyní prostý nenávisti, prostý zlé vůle, bezstarostný a šťastný.' To je druhá útěcha, kterou nalézá. . . '
'Jestliže zlo dopadá na svého původce, já však si nejsem vědom ničeho zlého, jak by mne mohlo postihnout zlo, když nekonám zlé činy?' To je třetí útěcha, kterou nalézá. -
'Jestliže zlo nedopadá na svého původce, v každém případě jsem očištěn.' To je čtvrtá útěcha, kterou nalézá. . .
Vskutku, ctihodný pane, ušlechtilý žák, který má mysl takto prostou nenávisti, mysl prostou zlé , vůle, mysl neznečištěnou a mysl očištěnou - to je ^ttn, kdo nalézá už zde a nyní tyto čtyři útěchy
(7) Skvěle, ctihodný pane! Skvěle, ctihodný Go-tamo! Jako kdyby někdo obrátil to, co bylo převráceno, nebo odhalil to, co bylo zakrýtq, jako kdyby
někdo ukázal cestu zbloudilému, nebo nesl v temnotě lampu s myšlenkou: Ti, kdo mají oči, uvidí to, co lze vidět.' Tak ctihodný Gótama různými způsoby vyložil Dhammu. Ctihodný pane, jdeme k Vznešenému jako k útočišti, jdeme k Dhammě jako k útočišti, jdeme k Obci jako k útočišti.
Ctihodný pane, kéž nás Vznešený přijme za své následovníky kteří u něj od tohoto dne pro celý život hledají své útočiště-"
33
This document was created with Win2PDF available at http://www.win2pdf.com. The unregistered version of Win2PDF is for evaluation or non-commercial use only.