Silvie Kotherová: Proseminář k Buddhismu II.
Rozprava o znaku ne-já
Indie vIndie v 5 stol. p5 stol. přř. n. l.. n. l.-- UpaniUpaniššadyady
• Upanišady- bráhmanské texty, které
se zabývaly hledáním stálé,
neměnné, jediné pravé skutečnosti,
která byla základem všech změn.
• Tento základ- je absolutním
jsoucnem, podstatou všech bytostí –
átman.
• Brahma – je základem universa,
zdrojem všech věcí
• Nesmrtelný átman je roven věčnému
absolutnu (brahma).
• Podstata světa (makrokosmu) je
ztotožněna s podstatou individuální
osoby (mikrokosmu).
Reakce Buddhy na UpaniReakce Buddhy na Upaniššady:ady:
• Neexistuje žádný všudypřítomný základ, který by byl
zároveň imanentní, který by bylo možné intuitivně
poznat a tím dosáhnout osvobození od strachu a
neštěstí.
• Neexistuje žádná absolutní entita, která by byla
neměnnou substancí za měnícím se světem fenoménů.
• Neexistuje žádná trvalá duše (džíva), osoba, jáství.
• Takovéto teorie způsobují lpění/připoutanost
v podobě „já“, „moje“, tedy sobeckou touhu,
egoismus, zlou vůli, pýchu. Ty následně vyvolávají
problémy, utrpení a znovuzrozování.
Pojem pál. Anatta (san. Anátman)
• Překlad slova:
– doslovně „ne duše“, neboli ne- já, také
neosobnost, bezpodstatnost
• Sanskrta (pál. Sankhata)- je tedy vše co je sestavené
složené, uspořádané. Jsou to všechny věci a jevy
spjaté mezi sebou vzájemnými vztahy a podléhají
zákonitostem vzniku, změny a zániku. Zde vzniká
myšlenka bezpodstatnosti jevů. Vzhledem k tomu
jsou také všechny jevy pomíjivé.
VVěěci sloci složženenéé a nesloa nesložženenéé
• Sanskrtadharma (pál. Sanshatadhamma) všechny
věci jsou sestavené jednotliviny (san.
dharma, pál. dharma). V raném buddhismu
byla nesestavenou jednotlivinou pouze nirvána
(pál. nibbána).
• Asanskrtadharma (pál. Asankhatadhamma)„nesestavěné
věci“ , tedy věci, které
nepodléhají rozkladu.
Asanskrtadharma (pál. Asankhatadhamma)
• Podle Sarvastivádinů jsou tři:
– prostor (san. ákáša, pál. ákása)
– a dva zániky (niródha):
• a) řízený skrze uvědomělé pochopení
• b) samovolný skrze přirozený proces
• Niródhasamápatti
– „zániková kontemplace /meditace
– stav „znicotnění“ naprosté zastavení činnosti vědomí a
mysli, dosahuje pouze arhat, který prošel čtyřmi stupni
bezpředmětové meditace (san. arúpadhjána, pál.
arúpadždžhána), v tomto stavu možné setrvat až 7 dní.
Asanskrtadharma (pál. Asankhatadhamma)
• Mahásanghikové přidávají dalších šest:
nekonečnost prostoru, nekonečnost vědomí,
nicotu, sféru za vědomím a nevědomím,
doktrínu podmíněného vznikání a ušlechtilou
osmidílnou stezku
• Vidžńánavádinové kromě tří základních věcí
přidávají vyvanutí meditaci, aratské potlačení
myšlení a cítění, plus přidávají „takovost“
(tathata)
Trilakšana (pál. tilakkhana):
• Tři vlastnosti všech sestavených věcí a jevů.
• Anatta (san. Anátman) – bezpodstatnost
• Aničča (san. Anitja) – pomíjivost
• Duhkha (san. Dukkha) – strastnost
AniAniččččaa -- pompomííjivost:jivost:
• Vše co ve světě pozorujeme se mění. Něco se
mění tak rychle, že to ani nepostřehneme, a
něco se mění tak pomalu, že to považujeme za
stálé /neměnné.
• Tento neustálý proces , který je kauzální
povahou universa nazýval Buddha odvislým
vznikáním (pratítjasamutpáda).
• Tato kauzalita je povahou universa, základní
ontologickou kategorií zde není substance,
nýbrž proces!
DukkhaDukkha –– strast:strast:
• Neustálá změna, podmíněnost a nestálost pak
způsobuje to, že zažíváme vlastní bytí jako
strastné a neuspokojivé.
• Tato strastnost je způsobena tím, že nejsme
schopni nahlédnout pravou povahu světa /
jevů, tj. nahlížet je jako nestálé a podmíněné, a
naopak se je snažíme uchopovat jako jevy stálé
a trvalé.
• Vysvobození z tohoto utrpení je závislé na
prohlédnutí této iluze skrze vhled do nestálosti.
AnattaAnatta -- bezpodstatnost:bezpodstatnost:
• Otázka jak funguje karmický systém? Pokud
zde není žádná duše či esence, která by se
přenášela v koloběhu životů?
• Odpověď: kauzální řád universa.
Skandha (pSkandha (páál. khandha)l. khandha)
• Vše co existuje se dá bezezbytku rozložit na 5
neosobních složek (skandh).
• Tyto složky se pak dále dají rozložit na tzv. dharmy,
které jsou sice už nedělitelné, nicméně mají stejnou
povahu jako složky skandha (tzn. jsou nestálé,
podléhají změně, a tedy jsou podmíněné).
• Každá z těchto složek má tři charakteristiky:
nestálost, bezpodstatnost, strastnost.
• Nepřecházejí z života do života jako ucelený
soubor!!!
Skandha (pSkandha (páál. khandha)l. khandha)
• 1.Rúpa- vnější podoba, tvar, tedy tělesnost
• Náma (mentální život):
• 2.Védána- pociťování, cítění
• 3.Saňňa (san. saňdžňa) – vnímání
• 4.Sanskára (pál. sankhára) – tvůrčí
představivost, duševní tvořivost
• 5.Vidžňána (pál. viňňána) – vědomí,
zkušenostní poznání
Steven Collins: argumenty protiSteven Collins: argumenty proti áátmanu:tmanu:
• V ranných textech se objevují tři
argumenty, které popírají existenci átmanu:
• nemožnost kontroly a ovládání Já.
• co je nestálé, neuspokojivé a podléhá
změně, nemůže být Já.
• nemůžeme hovořit o Já, které je mimo
dosah zkušenosti.
NemoNemožžnost kontroly a ovlnost kontroly a ovlááddáánníí JJáá..
• proti upanišadovému pojetí átmanu jako
vnitřního vládce, kterého se bráhmanští
asketové snažili za pomoci tvrdé askeze a
vnitřní kázní (nijama) poznat a ovládnout.
• Rozprava o ne-já:
– „Mnichové, tělo je „ne-já“. Kdyby totiž bylo „já“,
nevedlo by k trápení a bylo by je možno ovládat
dle svého přání: „Ať je mé tělo takové a ne jiné.“
Co je nestCo je nestáálléé, neuspokojiv, neuspokojivéé a podla podlééhháá
zmzměěnněě, nem, nemůžůže být Je být Jáá..
• Čhándogjopanišada (6.8-16),
– brahman Uddáka hovoří ke svému synovi Švétakétuovi:
„Nejjemnější podstata (átmja) zde, vlastní tomu všemu, je
pravda. To je átman. To jsi ty, Švétakétu.“
– átman zde znamená „stálý“, „blažený“.
• Rozprava o ne- já:
– „Co myslíte, mnichové: je tělesnost (rúpa) trvalá nebo
pomíjivá?“ „Pomíjivá, pane.“ „A to, co je pomíjivé, je
strastné nebo šťastné?“ „Strastné, pane.“ „ Ale to co je
pomíjivé, strastné, podrobené změně, je správné o tom
uvažovat takto: toto je moje, toto jsem já, toto je mé „já“?“
„To vskutku ne, pane.“
• Rozprava o podobenství o vodním hadu
(Alagaddúpamasutta, MN 22)
NemNemůžůžeme hovoeme hovořřit o Jit o Jáá, kter, kteréé je mimoje mimo
dosah zkudosah zkuššenostienosti
• Velká rozprava o podmíněnosti (Mahánidánasutta),
– v níž Buddha hovoří o třech možnostech nahlížení na já s ohledem na
skandhu pociťovaní (védaná):
1) Tvrzení: „Já je identické s pociťováním, tzn. moje Já je
pociťování.“ Buddha reaguje: „Já nemůže být identické s
pociťováním – jelikož se neustále mění“
2) Na tvrzení „Pociťování není moje Já, tzn. moje já nic
nepociťuje“ – Buddha reaguje: Kdyby bylo naše Já bez
pociťování, jak bychom vůbec mohli tvrdit, že existujeme?“
3) Tvrzení: „Pociťování není moje Já, ale moje Já není bez
pociťování, je vlastností (dharma) je pociťovat.“ - Buddha
reaguje: „Já, které není totožné s pociťováním, a přitom
pociťuje, by muselo být nějakým způsobem odlišitelní od
pociťování. Jak bychom však toto Já následně dokázali
pocítit a identifikovat, když je mimo dosah naší zkušenosti?“
DesetDeset „„nevysvnevysvěětlitelnýchtlitelných““//
nezodpovnezodpověězených (avjzených (avjáákrta) otkrta) otáázek:zek:
• Je svět (lóka) věčný? / Jsou svět a Já (átman) věčný?
• Není svět věčný? / Nejsou svět a Já věční?
• Je svět (v prostoru) konečný? / Mají Já a svět konec?
• Je svět (v prostoru) nekonečný? / Nemají Já a svět konec?
• Jsou Já (átman) a životní princip (džíva) a tělo jedním?
• Jsou Já a životní princip od sebe odlišné?
• Existuje Tathágata neboli Buddha po smrti?
• Neexistuje Tathágata po smrti?
• Existuje nebo neexistuje Tathagata po smrti?
• Po smrti Tathagata neexistuje ani existuje?
Rozprava o dokonalRozprava o dokonaléé ssíítiti
((BrahmadBrahmadžžáálasuttalasutta, DN 1), DN 1)
• Dvaašedesát různých názorů týkajících se povahy átmanu
• Tato „síť názorů“ je vyčerpávající, jelikož pokrývá
všechny chybné názory týkající se existence a
neexistence átmanu.
– "Já" není zničeno po smrti (attá hoti arogo param maranam), je ani
vnímající ani nevnímající (névasaňňínásaňňí) a je hmotné [má tvar]."
– "Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je
nehmotné [nemá tvar].
– "Já" není zničeno po smrti, je ani vnímající ani nevnímající a je hmotné i
nehmotné.„
• Tyto otázky jsou nezodpovězené, protože jsou podle
buddhismu špatně formulovány! (věci složené v nich
považujeme za skutečné).
PudgalavPudgalaváádada -- PersonalistPersonalistéé
• Po Buddhově smrti mezi scholastiky rozličné interpretace
nauky o „ne-já“:
• „Předměty disputace“ (katthávatthu)- pál. text, který
zaznamenává střet dvou škol:
– théravády („nauka starších“) a
– pudgalavády („nauka o osobě“) - heretická
• Pudgalaváda:
– „Rozprava o nosiči břemene“ (Bhárahárasutta)
– Pět složek je jako břemeno (bhára), jehož nosičem je
„osoba“ (pudgala).