Základy sociální komunikace •Komunikace - sdělování, dorozumívání, veřejné spojení, dopravní cesta •Sociálně komunikační procesy - podmínkou a předpokladem existence společenství. •Nejen tokem informací, komunikací mezi lidmi, také s přírodou, s Bohem (modlitba, rozjímání). •S přírodou komunikují přírodní vědy (experiment jako kladení otázek přírodě). •Komunikujeme s ní spíše tím, že se do ní vciťujeme, že s ní souzníme nebo ji umělecky ztvárňujeme. Vývoj sociální komunikace •Sociální komunikaci rozlišujeme na: • - přímou x nepřímou • - verbální x písemnou •Vývoj sociální komunikace: I.období řečové II.dokumentové n a) rukopisné n b) tištěné III.elektronické nPodobné rozlišení McLuhan: doba orální (I), fonetická (IIa), nelektronická (III). Médii jsou řeč, písmo, elektřina. Vývoj sociální komunikace •Vymezení podle McLuhana: •I. doba orální – doba jednoho smyslu – sluch, velký význam má paměť. Negramotní lidé – žijí ve světě přísloví, pořekadel, podobenství, mýtů, pohádek. Přirozený jazyk bohatý na pojmenování deště, větru, chůze apod. Jazyk odráží život společenství, jeho projevy jsou i ozdoby, tetuáže … •II. doba fonetická – fonetické písmo (abeceda) na rozdíl od písma obrázkového odděluje vizuální kód od sémantického významu – doba zraku. Vývoj sociální komunikace n Psané slovo: n - ovlivňuje řeč, gramatiku, syntax, n artikulaci i společenské použití jazyka n - vede k odstupu od řeči, možno se n zabývat myšlením → filosofie, věda n - individualizace, myšlení v posloupnosti n - historie se neděje již ve spirále, ale v n přímce n - psané slovo získává na věrohodnosti n - mechanizace, abstrakce, n fragmentarizace Vývoj sociální komunikace n III. doba elektronická – objev elektřiny v ½ 18.století – urychlení n- posloupnost myšlení střídána simultánností → n simultánní média: rozhlas, televize n- elektřina médiem působícím na naše smysly – dochází ke spojení rozpojených smyslů → návrat ke kmenové společnosti, avšak globální (lidstvo jako globální vesnice) n - fascinace mýtem, přírodou nahrazuje vědu •Jednotlivá období rozlišujeme na základě vynálezů. Ty se vzájemně nevytlačují, ale jednotlivé formy se postupně kumulují a vzájemně se ovlivňují. Přímá komunikace •Základem mezilidských vztahů a sociální komunikace – řečová a mimořečová přímá komunikace. •Přímá komunikace mezi dvěma jedinci základem zprostředkování věcných obsahů – umožňují o něčem se dorozumět. Nejen rozumět jazyku, ale dorozumět se o věci. •Nenahraditelné rysy dány tím, že jde o setkání dvou živých bytostí – dvou jedinečných osobnostních fondů, endoceptů. n Přímá komunikace •Mimořečová komunikace – sděluje mnohdy více než samotné věty. Dodává větám smysl, pochází z vnitřního prostředí člověka, z jeho psychiky. •Přináší do komunikace emocionální prvky – projevuje se sympatie, nepřátelství, láska, opovržení apod. •dělíme ji na: n - paralingvální prostředky n - řeč lidského těla n Nepřímá sociální komunikace •od objevu písma se rozrůstá •probíhá prostřednictvím komunikačních prostředků: -rukopisné záznamy, dopisy -nápisy, vzkazy, doklady -rukopisné knihy,časopisy, noviny -film, telegraf, telefon -rozhlas, televize -počítač, internet, mobilní telefon Nepřímá sociální komunikace •S rozvojem individuálních a masmediálních prostředků nepřímé sociální komunikace získáváme znalosti o přírodě a společenském dění v naší zemi i ve světě •Byli jsme při tom když 1. člověk přistál na měsíci, při pustošení vlny tsunami, při válečných konfliktech (válečné zpravodajství). Jsem ale vždy jen „jakoby“ při tom. •Jsme v zajetí symbolické kultury, v izolaci od reálného světa. Nepřímá sociální komunikace •v 2. ½ 20. století zasahuje do nepřímé sociální komunikace počítač a tím způsobuje i změny v přímé sociální komunikaci •možnost zaznamenat jakýkoliv zvuk, obraz a text v digitální podobě •uchovává stále rozsáhlejší texty na stále menší ploše, vyvolává informace v krátkém čase na globální vzdálenosti •zvyšování efektivnosti v důsledku propojování se spojovou, reprografickou a tiskárenskou technikou Nepřímá sociální komunikace •Počítač používán jako integrující nástroj - nautomatizace: 1)přístupových cest k informačním fondům, nahrazení katalogů knihoven a bibliografických seznamů 2)ukládání celých textů na počítačové nosiče a automatizované vyhledávání 3)vytvoření faktografických informačních systémů a smysluplné propojování jejich jednotlivých prvků •Komunikace s počítačem umožňuje čerpat z nově uspořádaného znakově zaznamenaného poznání •V důsledku možností počítačů a jejich sítí změněna reprezentace poznání Paralingvální prostředky -zvukové (fonetické) vlastnosti lidské řeči -mnohdy nemají protějšek v grafických prostředcích -informují o aktuálním stavu mluvčího -mohou být vrozené, ale i získané během života -hrají úlohu v image osobnosti -negativní paralingvální prostředky a zlozvyky – záhodno záměrně se zbavovat – velmi obtížné -platí zvláště u veřejně vystupujících lidí (politiků, moderátorů, herců, učitelů, manažerů) -ovlivňují význam a smysl sdělení n » Paralingvální prostředky -smysl v komunikaci – vyjevuje se ve větách, v pohybech svalů, i v pouhé komunikační situaci, ve znalosti komunikujících -komunikovat jde i mlčením. Co však nejde je nekomunikovat (není možné se ne-chovat) »intenzita hlasu – síla hlasu může odrážet sebevědomí mluvčího, jeho důraz na části sdělení »tempo mluvy – vypovídá o temperamentu mluvčího a míře jeho aktuálního vzrušení »intonace – výška hlasu typická pro pohlaví (soprán, mezzosoprán, alt - ženy, tenor, baryton, bas - muži) a věk mluvčího (typické pro pubescenty). Paralingvální prostředky »barva hlasu – sytý, zvučný, kovový, šeplavý atd. »frázování – členění projevu, vyjadřuje sebevědomí a odvahu, váhavost, nejistotu či opatrnost ve vyjadřování mluvčího »pazvuky a slova vyplňující pauzy v průběhu řeči (prostě, samozřejmě …) n - jde o zlozvyky či nezvládnuté vnější tlaky (stres, tréma) n - př. stereotypní vulgární oslovování místo oslovování jménem, jak to dělá část mládeže – svědčí o povahové primitivnosti a nedospělosti Řeč lidského těla -komunikace beze slov, doprovod řeči -pohybové projevy člověka zkoumá kineziologie (také antropomotorika) -mimořečové prostředky se mohou používat samostatně bez vazby na lidskou řeč -důležité pro politiky, manažery, novináře, herce, vychovatele, kriminalisty .. -komunikace mezitónů, postojů, nálad, skutečných pocitů -konáme mimovolně, spjato s podvědomím -upřímnější než slova Řeč lidského těla -řeč lidského těla – společný světový jazyk, má nářečí – kývání hlavou ano x ne (Bulhaři naopak než my). Italové jsou živí, seveřané umírnění -komunikujeme i tím, kam a jak si sedáme, hrou prstů, rukou, nohou, hlavy… -řeč se v čase mění (společensky i individuálně), mimořečové prostředky ne, jsou stálé -mimořečové prostředky mimovolní - lze do určité míry zvládnout, ale obtížněji než slovní projevy. Tato schopnost roste s věkem a postavením -u dítěte průhledné. Dospělí přestávají ovládat ve vypjatých situacích života – spěch, tíseň, napjaté očekávání, stres… - Řeč lidského těla -uplatňuje se i v nepřímé komunikaci, např. ve filmu, televizi »mimika – výraz tváře doprovázející řeč či samostatný výraz tváře bez řeči »pantomimika – celkový pohyb těla »haptika – dotyky a taktilní, dotykové a hmatové počitky (pozitivní – polibek, pohlazení, negativní – útok, bití) »posturika – postoje a držení těla komunikantů. Vyjádření vzájemného vztahu (úcta x neúcta, oficiálnost x intimnost, ústupnost x agresivita) Řeč lidského těla »distanční (intimní) zóny – i u živočichů (ptáci zpěvěm chrání svá území) •každý člověk má svoji intimní zónu •4 pásma: -intimní zóna: těsná blízkost do 40 cm -osobní odstup: na vnější hranici nelze dosáhnout na člověka, od 40 – 120 cm -společenský odstup: nadřízený x podřízený, od 120 – 360 cm -veřejný odstup: prominentní osoby se distancují od jiných osob, což jim umožňuje důstojný pohyb, od 360 cm - Řeč lidského těla -distanční zóny se liší u jednotlivých národů, také u různých povolání. Obyvatelé menších ploch (Japonci) x větších; lidé zvyklí pohybovat se ve volném prostoru (zemědělci). •Porušování nepsaných pravidel neverbální komunikace má psychické a sociální důsledky. Např. porušování distančních zón v dopravních prostředcích → zvýšená agresivita, neurvalé jednání. Metakomunikace •když nevyužíváme komunikaci ke komunikaci, ale k tomu, abychom komunikovali o komunikaci •musíme užít pojmy, které nejsou součástí komunikace, ale pojednávají o ní •Přitom: výzkumu lidské komunikace je k dispozici pouze přirozený jazyk. Ten používán v komunikaci i v metakomunikaci → problém •Syntax – stavba vět a souvětí, skladba, pravidla pro kombinace symbolů •Sémantika – studium vztahů mezi formou a významem znaku, význam jazykových jednotek •Pragmatika – studium vztahu znaků k jejich mluvčím Modely komunikace •Formální model: • n komunikátor kanál› komunikant • n vysílač › přijímač • •model K. Jasperse (filosof): -sociální komunikace znamená naslouchající sounáležitost a odpovědnou otevřenost -naslouchání – umění naslouchat – nutno se učit. Ne jen slyšet, ale porozumět druhému, pochopit, o co mu jde Modely komunikace -může jít jen o povídání, o přijetí druhým člověkem, projev názoru, radosti z komunikace. Zapojit nejen sluch, ale i zrak, vcítění -odpovědná otevřenost – vyjít druhému vstříc, abych mohl pochopit kořeny jeho uvažování -tento model podmiňuje lidskou existenci. Týká se i skupin, národů, států – mají problémy nejen s dorozuměním, ale i s porozuměním -třeba kvůli řešení globálních problémů Země i kvůli komunikaci výsledků vědy široké laické veřejnosti Nepřímá sociální komunikace •vývoj nepřímé komunikace – zdokonalování schopnosti člověka zaznamenávat znakově své znalosti tak, aby mohly být uchovávány a šířeny •vynález písma – před 5000-6000 let → psané a tištěné knihy •knihovny a archivy – zachování kontinuity ve vývoji lidského rodu, překonání rozptylu poznatků a dosud osvojených znalostí & archivy – uchovávají znakově zaznamenané památky, písemné pozůstalosti institucí, skupin lidí i individuí & knihovny – organizované sbírky knih a dokumentů, jde o možnost znovu je použít Nepřímá sociální komunikace •papír – levnější než pergamen, v Číně již 2.st., Evropa → díky Arabům 11.st. •tisk – 11.století Čína -technologie s pohyblivými literami, menší využítí → velké množství piktogramů -1400 Evropa – Jan Gensflesch zvaný Gutenberg -knihtisk vyvolal: nacionalismus a vznik novodobých národů, podnítil rozvoj průmyslu, rozšíření trhů, zvýšení gramotnosti a vzrůst vzdělanosti, náboženské nepokoje Nepřímá sociální komunikace -poznání dostalo křídla – rychlé zhotovení knihy (dříve 2 – 3 roky) •linotype – Otmar Merghentaler, 1886 – sázecí stroj, automatizace tiskařského lisu → časopisy, noviny •1876 – vynález telefonu, dnes mobilní telefon •rozhlas – 20. léta 20. st., v Československu 1923 •1953 – televize v Československu •rozhlas a film – od nepřímé komunikace mezi jednotlivci k hromadné synchronní komunikaci Nepřímá sociální komunikace •½ 20.st. – elektronický počítač: nový sociální jev •objevy vedoucí k počítači: •1. znovuobjevení dvojkové soustavy •2. pravidla matematické logiky G. Boola (booleova algebra) •aplikace symbolické logiky pomocí relé •vynález tranzistoru n- počítače pronikají do institucí a postupně i do domácností Studijní literatura •McLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. 1. vyd. Brno : Jota, 2000. 415 s. ISBN 8072171283. •McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 1. vyd. Praha : Odeon - nakladatelství krásné literatury a umění, 1991. 348 s. ISBN 8020702962. •WATZLAWICK, Paul. Pragmatika lidské komunikace : interakční vzorce, patologie a paradoxy. Vyd. 1. Hradec Králové : Konfrontace, 1999. 243 s. ISBN 8086088049. •PEASE, Allan. Řeč těla : jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 137 s. ISBN 8071785822. •LEWIS, David. Tajná řeč těla. Praha : Victoria Publishing, 1995. 229 s. ISBN 808560549X.