Interakce člověk – počítač (HCI) —Human-computer interaction – analýza designu, evaluace a implementace interaktivních výpočetních systémů používaných lidmi a jevů, které je obklopují —skládá se ze tří částí: jedince, počítače a způsobu, jakým spolupracují —hlavní důraz při studiu člověka – fyziologie, kognitivní psychologie, socio-technická akce Øfyziologie: ergonomie, lidský faktor, fyziologická omezení při užívání ICT a jejich možné zohlednění při designování —- př. jak malá může být klávesnice PDA, aby byla použitelná? ØKognitivní psychologie: porozumění roli, kterou hrají ICT v našem myšlení a uvažování Interakce —Na jakých interakcích záleží? —obousměrné směřování: iniciujeme akci když používáme ICT a odpovídáme na akci jimi iniciovanou —interakce mají empirické rysy: lidé a ne-lidští zpřostředkovatelé (agenti…) začínají a končí, střídají se, opakují, používají moc a kontrolu ØICT nám umožňují reagovat nepřímo Øjsou médiem pomocí něhož se spolu navzájem ovlivňujeme a prostředím, které transformuje náš život —zaměření na interakci posunulo HCI k úvahám o vědomí kontextu —kontext: komplexní popis sdílených znalostí o fyzických, sociálních, historických nebo jiných okolnostech za nichž se objevují akce a události —abychom pochopili akci nebo událost, potřebujeme nutně mít přístup k relevantnímu kontextu, v němž se odehrály Cíle HCI —design a vývoj prostředků a systémů, které jsou použitelné, efektivní a bezpečné —vytvořit intuitivní prostředky a systémy —umožnit lidem používat je s minimálním množstvím změn a narušení —Jiný přístup: —HCI se snaží přizpůsobit výměnu dat mezi lidmi a stroji tak, aby byla méně stresující a náchylná k nedorozumění —to vytváří efektivní úkol, který zahrnuje lidi i počítače Oblast HCI —původ HCI sahá k: počítačové grafice, operačním systémům, lidským činitelům, ergonomice, industriálnímu inženýrství, kognitivní psychologii a součástkám počítačových systémů —ergonomie – vznikla ze studií práce, zájem směřuje k smyslově motorické úrovni, ale s ohledem k fyziologii a důrazem na stres —industriální inženýrství – vzniklo z pokusu zvýšit produktivitu práce v počátku 18. století, projektuje efektivní manuální metody práce —http://www.optimum-web.co.uk/whoexpertise.htm Použitelnost (Usability) —kvalitativní atribut, používaný k ohodnocení toho, jak je lehké používání uživatelských intefejsů —míra možnosti použít produkt (zařízení, službu, prostředí) v daném kontextu k dosažení stanovených cílů co nejúčinněji, nejefektivněji a ke spokojenosti specifickým uživatelům —různé pohledy na použitelnost Øproduktově orientovaná: měření ergonomie produktů Øorientovaná na uživatele: měření mentálních postojů Øvýkon uživatele: měření snadnosti použití a přijatelnosti —přístup k vývoji produktu - přímá uživatelská zpětná vazba včleněna do vývojového cyklu- redukuje cenu a tvoří produkt či nástroj, který uspokojí potřeby uživatelů — Použitelnost (Usability) —použitelnost má pět kvalitativních komponentů: Øsnadnost učení: jak je jednoduché uskutečnit základní úkol, když lidé poprvé systém používají Øefektivnost použití: jak se to naučí, jak rychle mohou provádět úkoly? Øzapamatovatelnost: když se vrátí, jak snadno mohou obnovit odbornost? Øfrekvence chyb: jak mnoho se dělá chyb, jak vážných, jak snadno mohou být kompenzovány? Øsubjektivní uspokojení: jak moc rádi je lidé používají? Přístupnost (Accessibility) —míra dostupnosti produktu (zařízení, služby, prostředí) pro co nejvíce lidí —stav, kdy daná věc neklade svým uživatelům při používání žádné překážky —Všichni uživatelé Internetu nejsou stejní – nevidí stejně, stejně neslyší, nemluví stejným jazykem, nemají stejnou schopnost používat horní končetiny, nemají stejné hardwarové vybavení, znalosti a zkušenosti používání Internetu apod. —nenaplněné "specifické" potřeby → hendikepovaní uživatelé — Přístupnost (Accessibility) —Blind Friendly Web - přístupnost webových stránek: http://blindfriendly.cz/ —Web je přístupný, pokud: Øobsah webových stránek je dostupný a čitelný Øpráci s webovou stránkou řídí uživatel Øinformace jsou srozumitelné a přehledné Øovládání webu je jasné a pochopitelné Øodkazy jsou zřetelné a návodné Økód je technicky způsobilý a strukturovaný Viz http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php — — Kredibilita (Credibility) —Kredibilita je příjemcem sdělení vnímaná míra důvěryhodnosti a serióznosti zdroje informací —role v: e-komerci, informační architektuře, autentizaci informací (digitální podpis, šifrování), informační a znalostní management —2 aspekty – důvěra [trust] a renomovanost [reputability] —Důvěra - fenomén interpersonální a subjektivní —Optimistické očekávání týkající se chování někoho či něčeho v situaci, která znamená pro důvěřující stranu riziko —3 katagorie důvěry: —dispoziční důvěra (dispositional trust) – psychologicko-osobnostní rys aktéra —naučená důvěra (learned trust) – výsledek zkušeností z předchozích situací Kredibilita (Credibility) —situační důvěra (situational trust) – modifikuje dispoziční důvěru, ovlivňuje naučenou důvěru —společenská důvěra – hraje roli při tvorbě sociální reality, výsledkem neustálého znovu-vyjednávání mezi aktéry —výsledek interpersonálních vztahů mezi aktéry —Renomovanost [reputability] či odbornost [expertise] —míra úspěšnosti přenosu informací zdroj – příjemce —aspekt odrážející výkon zdroje informací —podle výše reputace potenciální příjemce informací hodnotí přesvědčivost a cennost informací —2 faktory: autorita a spolehlivosti [reliability, dependability] Kredibilita (Credibility) —růst reputace → zviditelnění výkonu —Autorita – externí zviditelnění, spolehlivost – zviditelnění interní —Externí zviditelnění – centralizované, hierarchické a autoritářské, výsledkem vynucené či udělené autority. Př. policie, právní instituce, univerzity – udělují symboly renomé (uniformy, tituly..) —Interní zviditelnění – decentralizované, demokratické a autoritativní. Vzniká na základě spolehlivosti a konzistence kvality výkonu —získaná autorita - zužitkovává a potvrzuje informace z více zdrojů - konzistentní podání, vysoká kvalita —Př. spolehlivosti: ve vědě - konzistence dat, vzrůstající kolaborace, hmotný svět - shodnost podpisů jedné osoby, virtuální svět - reputační systémy Užitečnost (Usefulness) —rozsah použití produktu k dosa- žení cíle uživatelů efektivním a uspokojujícím způsobem —měří, zda lze aktuálním užívá- ním produktu dosáhnout desig- nérem zamýšleného cíle —kognitivní, sémantická a emoční kvalita —rozšíření konceptu relevance —interakce mezi uživatelem a obsahem —výzkumně zkoumána v informačním chování a v průzkumech uživatelů —určuje (praktickou & sociální) přijatelnost produktu Užitečnost (Usefulness) —2 komponenty: —použitelnost —užitá hodnota (utility) – funkčnost, schopnost produktu vykonat úkol či úkoly. Design produktu umožňující vykonat více úkolů – vyšší užitá hodnota —Př. operační systém MS-DOS: řada různých užitečných funkcí, ale nutnost zapamatovat si řadu příkazů a zdlouhavě je zadávat řadou klávesnicových úhozů – vysoká užitá hodnota (funkčnost), nízká použitelnost (nároky na čas a úsilí) —kalkulačka: snadná použitelnost, nízká funkcionalita Užitečnost (Usefulness) —užitečný design: —umožňuje dokončit práci (efektivita) —šetří čas (intuitivita) —použití přináší požitek či radost (uspokojení) — Afordance (Affordance) —Pojem umožňující zkoumat, jaké činnosti můžeme s objektem, rozhraním vykonávat, k jakým se hodí méně a k jakým se nedá použít. Př. využití mobilního přístroje k různých vzdělávacím aktivitám. —Tvůrce pojmu psycholog James J. Gibson: afordance jsou možnosti jednání, které jsou v daném prostředí k dispozici, nezávisle na schopnosti jedince tyto možnosti vnímat. Základní vlastnosti: 1.afordance existuje v závislosti na schopnosti jednání konkrétního aktéra 2.existence afordance je nezávislá na aktérově schopnosti vnímat ji 3.afordance se nemění, když se mění aktérovy potřeby a cíle —Donald Norman: prosadil pojem v HCI. Afordance znamená (především hlavní) vnímané či skutečné vlastnosti objektů, které určují, jak mohou být použity. Afordance (Affordance) —Gibsonovy afordance: —nabídka či možnost aktivity v prostředí ve vztahu ke schopnostem aktéra —nezávisí na aktérově zkušenosti, znalosti, kultuře nebo schopnosti vnímat —binární existence – afordance existuje, nebo neexistuje —Normanovy afordance: —vnímané vlastnosti, které mohou či nemusejí skutečně existovat —náznaky či vodítka , jak vlastnosti využít —mohou být závislé na aktérově zkušenosti, znalosti a kultuře —mohou činit aktivitu snadnou nebo obtížnou Afordance (Affordance) LITERATURA —DePAULA, Rogerio. A new era in human computer interaction: the challenges of technology as a social proxy. Proceedings of the Latin American Conference on Human-Computer Interaction. 2003. Str. 219-222. —McGRENERE, Joanna – HO, Wayne. Affordances: Clarifying and Evolving a Concept. Graphic Interfaces [online]. GI 2000 [cit. 2011-05-02]. Dostupný z: http://www.graphicsinterface.org/proceedings/2000/177/ —NIELSEN, Jakob. Usability 101: Introduction to Usability. [online]. 2003 [cit. 2011-05-02]. Dostupný z: http://www.useit.com/alertbox/20030825.html