‹#› 1 Hláskové alternace ve slovotvorbě pravidelné střídání vybraných fonémů, popř. skupin fonémů, na němž je založena alomorfie. Různé hlásky (střídnice) někdy odpovídají jedinému morfonému. ‹#› 2 Alternace dvojic nV rámci systému jazyka se vyskytují opakovaně jisté typy alternujících dvojic (trojic) a jiné nikoliv n n ‹#› 3 Hláskové alternace podle fungování v rámci morfologického systému nPouze v rámci flexe nJak v systému flexe, tak v systému slovotvorném nPouze v systému slovotvorném ‹#› 4 Hlásková alternace a slovotvorný formant nNa hranici mezi morfy (morfematickém švu) dochází k MA n- Pravidelné souhláskové alternace velár (k-c : [kluka] – [kluci]) n- Měkčení (d-ď : [hada] – [haďi]) n ‹#› 5 Směr hláskové alternace njednosměrné (šťastný – štěstí, hrabat – hrob, vejce - vajec) nobousměrné (chlad – chládek, brát - bral) ‹#› 6 Podle klasifikace alternujících hlásek nvokalické (mráz, mraz-u, mraz-ivý) nkonsonantické (vlk, vlc-i, vlč-í) nsmíšení (stát, stoj-í-m) nvíce alternací (vys-ok-o, výš-0-e) ‹#› 7 vokalické nkvantitativní (píš-u, piš) nkvalitativní (hrab-a-t, hrob) nkvalitativně-kvantitativní (umř-í-t, umř-e-l, vítr, větr-u) nzánikové (pes, p0s-a, strom – str0m-ý) nvznikové (plach0t-a, plachet) n ‹#› 8 konsonantické npárové (leť, let-ec, péct, peč-e) nnepárové (jís-t, jíd-l-o, ji, pro ni) nzánikové (hýb-at, h-nout, top-it, to-nout, kýv-at, ky-nout ) nskupinové (pražsk-ý, pražšt-í) ‹#› 9 Alternační řady nAlternace vytváří řadu (nejen dvojice) nk-c-č (vl-k,vl-c-i, vl-č-í) nh-z-ž (vra-h, vra-z-i, vra-ž-d-a) n(ch-s-š) (Če-ch, Če-š-i sl. Če-s-i) nt-ť-c (vrá-t-i-t, vrá-c-e-n, ná-vra-t) nd-ď-z (ohra-d-i-t, ohra-z-e-n, ohra-d-a) ná-e/ě-í (vát, věje, vítr, přát, přeje, přítel, smát, směje, smích ) ‹#› 10 Alternace a systém flexe nSubstantiva nSamohláskové alternace/ -e/-0 a nulová koncovka nKolísání délky u tvrdých feminin nAdjektiva nKonsonantická alternace nAlternace a stupňování n ‹#› 11 Alternace kmenotvorné přípony nSlovesná vzor a hláskové alternace tématu/kmenotvorné přípony nTvary od kmene přítomneho a minulého a hláskové alternace kořenového vokálu nHláskové alternace na morfematickém švu kořen/kmenotvorná přípona ‹#› 12 Paradigmata od kmene přítomného nIndikativ prézentu aktiva (tvary subparadigmatu mají různé kmenotvorné přípony a v důsledku toho dochází k hláskovým alternacím konsonantickým – peč(k)u/pečeš i vokalickým mohu/můžeš) nImperativ (alternace konsonantu na konci kořene – metu/meť, popř. konsonantu kmenotvorné příp. minu/miň) nPřechodník přítomný (alternace konsonantu na konci kořene umřu/umra, peču/peka) n ‹#› 13 Paradigmata od kmene minulého nInfinitiv (základní tvar, typické jsou alternace kořenového vokálu i samohláskové kmenotvorné přípony v opozici vůči jednomu i více tvaru/ům tvořených od kmene minulého (ber-0-u -b0r-á-t/ b0r-á-n/b0r-a-l/Xneb0r-a-t/ b0r-á-n/neb0r-a-l) nL-ové participium nN-/t-ové participium nPřechodník minulý ‹#› 14 Hláskové alternace sloves nPokuste se vyjmenovat, k jakým hláskovým alternacím dochází ve flektivním systému českých sloves a zároveň se podívejte, jak se která hlásková alternace uplatní při odvozování slov od jednotlivých slovesných kmenů. ‹#› 15 Souhláskové alternace nI. Třída slovesná podle kmene přítomného nII. Třída slovesná (konsonantický komponent přípony) nIV. Třída slovesná ‹#› 16 Souhláskové alternace I nvzor nést (velmi nepravidelné – historicky vysvětlitelné) nvzor péct (pravidelné alternace velár – alternační řady, úpravy pravidel) nvzor brát (archaické střídání r/ř, r,l,n a retnice, hnát) nvzor mazat (zvl. lhát) nVzor umřít (archaické střídání r/ř) n n ‹#› 17 Souhláskové alternace II nvzor tiskne (pravidelné velár – dotknout/dotčen, nadchnout/nadšen – někdy dublety a skupinové tisknout/tištěn-tisknut) nvzor mine (n/ň – miň, hyň) nvzor začne (alternace na začátku kmene – tnout/ťal a na morfematickém švu prefix/začátek kmene – prefigované tvary od slovesa jmout (obejmout/objal x sejmout/sňal, vyjmou/vyňal) ‹#› 18 Souhláskové alternace IV nvzor prosit – tvary n-ového participia – kolísání a dublety (srv. MČ2) n(chladit/chlazen dědit/děděn) nhovorově se používají nespisovné tvary s alternací v imperativu (*nahlaš namísto nahlas nahlásit/nahlášen) nvzor trpět (pouze nepravidelné sloveso vidět imp. viz) ‹#› 19 Hláskové alternace sloves nAlternace kořenové finály tvary kmene přítomného - minulého (vzory nést, péct, mazat, též dříve i brát, umřít) nAlternace kmenotvorné přípony – (n-ň vzor minout v imperativu) nAlternace kořenové finály tvary pasivního participia (vzory tisknout, prosit, trpět) nAlternace na začátku kořene – různě posuzované (vzor začít) n n ‹#› 20 Samohláskové alternace sloves nAlternace kořenového vokálu nAlternace kmenotvorné přípony (tematického vokálu) n ‹#› 21 Alternace vokálu v kořeni nI. třída nIII. třída nIV. třída ‹#› 22 Alternace vokálu v kořeni I nAlternace kvantitavní i kombinované kvantiativně kvalitativní rozmanité kombinace (u vzoru péct) podle jednotlivých subparadigmat nVzor nést (e/é – nést, kvést, vést, vézt, mést, lézt, ů/o – růst, ou/u - houst) nVzor péct (e/é péct, téct, vléct, o/ů pomoct) nVznik/zánik (e/0) nVzor brát (e/0) nVzor mazat (0/í/i – p0sát/píšu/piš, o/ů – stonat/stůňu, a/á – plakat/pláču/plač) nVzor umřít (0/e –m0lít/mele) ‹#› 23 Alternace vokálu v kořeni III nvzor krýt (bít, krýt, plout, plít (plet), přát, hrát) nne všechna – pět, spět, zet, po-, při-mět n n n ‹#› 24 III.tř. nTyp: í/i n bít, blít, čít, hnít, lít, nadít, pít, plít, řít, šít, vít, žít nSlovotvorba: nBoj, hnůj, nápoj, vývoj nBlivajs, čiv, slivky, nádivka, pivo, plivat, šev, švec, život ‹#› 25 III. Tř. nTyp ý/y nkrýt, nýt, mýt, rýt, týt, výt nSlovotvorba: npomeje/pomyje, nkrov, rov ‹#› 26 III. tř. nTyp ou/u ndout, kout, plout, psout, slout, snout, obout, zout nSlovotvorba: nkovat, plovat, osnovat, obouvat, zouvat n ‹#› 27 III.tř. nTyp i/e(ě) nplít, klít, sít, skvít, dít (podít, odít), chvít se nSlovotvorba: nplečka (pleva), kletba/klatba/klatý, setba (osev), skvělý, dění, podiv, oděv, záchvěv n ‹#› 28 III. tř. npodtyp í(á)/ě nnadít se /nadát se, udát se nSlovotvorba: nnaděje, událost ‹#› 29 III.tř. nTyp á/a n(hrát ), kát se, lát, plát, tát, sát, vlát, zrát nSlovotvorba: nhraní, lání, pokání, zrání nhra/herna, pokání, plamen, tavba, vysavač, zralost, ‹#› 30 III. tř. nTyp á/e(ě) n přát, hřát, smát se, vát, okřát nSlovotvorba: npřítel, smích, vítr, npopřávat, ohřívat, okřívat, usmívat, povívat ‹#› 31 Slovesa téměř zaniklá nžout - žvát – žvýkat ntrout – trávit (srv. potrava) nrout – rvát se nklout se – klubat se n ‹#› 32 Výrazně příznaková slovesa nnýt – tesknit npět – zpívat nplát – planout nplít – plivat nblít – blinkat n ‹#› 33 Sémantická specifikace v konkurenci se slovesy blízkého významu nPlout – plavat nČít – čichat nPsout – nadávat zle nDout – foukat prudce n ‹#› 34 Alternace vokálu v kořeni IV nVzory prosit, trpět, sázet – alternuje kořenový vokál tvarů imperativu n(chválit, léčit, posílit, rozptýlit, rozpůlit, sloužit) n(šílet, válet, ..) nSlovotvorba: npochvala, posila, rozptyl, služba, léčba, půle, nválec, val, ‹#› 35 Alternace kmenotvorné přípony (tematického vokálu) nI. třída nII. třída nIII.třída nIV. třída nV. třída ‹#› 36 Alternace kmenotvorné přípony I ná/a n(počet slabik má vliv na kvantitu kmenotvorného a/á u jednotlivých tvarů tvořených od kmene minulého) nVzor brát/bral/brán X nazval/nazvat/nazván nVzor mazat/mazal/mazán X psát/psal/psán ní/e nVzor umřít n n ‹#› 37 Alternace kmenotvorné přípony II nnou/nu/n0 nvzory tisknout a minout (tisknout/tisknul/tisknut/tisknu) ní/nou/nu/mou/mu/a(tvary od kmene minulého)/n/m(tvary od kmene přítomného) nvzor začít/tnout-tít n(všimni si slovesa vzít) n ‹#› 38 II. Tř. nVzor začít nSlovotvorba: nzačátek, žatva, npočetí, vzetí, pojetí, snětí,….stětí, napětí, n ‹#› 39 III. Tř. nova/ová/uj nkupovat ‹#› 40 IV. Tř. nvzor prosit, trpět, sázet ni/e(ě) nhřmít, bdít, křtít…. ní/e(ě) nvýjimky – spát, bát se, stát ná/oj ‹#› 41 V. tř. nvzor dělat / tkát na/á/ej n(distribuce podle počtu slabik) ‹#› 42 Hláskové alternace sloves nSamohláskové alternace kořenového vokálu nSamohláskové alternace kmenotvorné přípony (ve slovotvorbě se projeví pouze tam, kde je kmenotvorná přípona součástí odvozovacího základu) ‹#› 43 příklady nLze usuzovat, že tvar je odvozen od l-ového příčestí a že t- není infinitivní, takže přípona je -tel a ne -el ni-tel (věřitel/mstitel) na-tel (podnikatel, dodavatel, chovatel) no-va-tel (cestovatel, doručovatel) nNaopak –áč/-ač/-č ář/ař je zřejmě od infinitivu nSráč, dříč, lhář, spáč nLamač, klamač, plakač, vrhač, nhráč n ‹#› 44 Hláskové alternace sloves nSamohlásková alternace kmenotvorné přípony při tvoření negace (vzory mazat – stlát - nestlat, brát, dělat – tkát – netkat, spát – nespat) nSamohlásková alternace kmenotvorné přípony jednoslabičných sloves (vzory prosí - křtít, … , trpí – bdít, hřmít, …) ‹#› 45 Hláskové alternace z diachronního hlediska nAblaut – 4 stupně (e/o/0-redukovaný/dlouhý) nPřehlásky (historické hláskosloví, mající přesah do dialektů, hláskoslovné varianty spisovný jazyk – jazykové útvary nespisovné) ‹#› 46 Hláskové alternace a slovotvorba (formální aspekty) nSamohláskové alternace slovotvorného základu nAlternace vokalické kvantity prefixu (prefixy z předložek) nSouhláskové alternace na tzv. morfematickém švu ‹#› 47 CVIČENÍ - příklady nVokalické alternace kvantitativní nVokalické alternace kvalitativní disjunktní nVokalické alternace kvantitativně-kvalitativní nVokalické alternace zánik/vznik n ‹#› 48 CVIČENÍ - příklady nKonsonantické alternace jednoduché párové nKonsonantické alternace jednoduché nepárové nKonsonantické alternace vznik/zánik nKonsonantické alternace skupinové nSmíšené alternace vokalicko- konsonantické n ‹#› 49 Vokalické alternace kvantitativní na:á ne:é ni:í/y:ý no:ó nu:ú ‹#› 50 Vokalické alternace kvantitativní na:á (brát:bral, mráz:mrazu) mrazovky/mrázek ne:é (jméno:jmen) jmeniny ni:í/y:ý (píšu:piš, krýt:kryji) nadpis/písanka no:ó (šanson:šansónek) nu:ú (umluvit:úmluva) n ‹#› 51 Vokalické alternace kvalitativní disjunktní na/ě na/o ne/a ne/o ná/í né/í,ý ‹#› 52 Vokalické alternace kvalitativní disjunktní na/ě (šťastný/štěstí, ) na/o (hrabat/hrob) ne/a (sednout/posadit, vejce/vajec) ne/o (ležet/položit) ná/í (přát/přízeň, přítel:přátelé) né/í,ý (polévka/polívka, mléko/mlíko, okénko/okýnko) n ‹#› 53 Vokalické alternace kvantitativně-kvalitativní ná/i ní/a ná:e/ě ne/ě:í/ý no:ů no:á no/ou nou/u ní/ě ‹#› 54 Vokalické alternace kvantitativně-kvalitativní ná/i (ďábel/diblík) ní/a (žít/žatva) ná:e/ě (třást/třese, hřát/hřeje, deset/desátý – smíšené) ne/ě:í/ý (deset/desítka, postel/postýlka) no:ů (kůl/kolík, sůl/soli, dům/domu, kůň/koně) no:á (hodit/házet, chodit/scházet se) no/ou (černoch/černoušek) nou/u (tisknout/tisknul, kouřit/kuř/kuřák, bouře/buřňák) ní/ě (vítr/větru,dít/děje) n ‹#› 55 Vokalické alternace zánik/vznik ne/0 nu/0 n0/o n0/i,y n0/í,ý n0/é,e n ‹#› 56 Vokalické alternace zánik/vznik ne/0 (pes/psa, medvídek/medvídka, čekat/počkat) nu/0 (suchý/schnout) n0/o (hřmít/hrom) n0/i,y (psát/nápis, dotknout/dotyk) n0/í,ý (psát/písmo, poslat/posílat, sukně/sukýnka, dotknout/dotýkat) n0/é,e (okno/okénko, dotknout/dotek) n n ‹#› 57 Konsonantické alternace jednoduché párové nd:ď nt:ť nn:ň nr:ř ns:š nz:ž nc:č n n ‹#› 58 Konsonantické alternace jednoduché párové nd:ď (mladý:mladík, chodit:chodba) nt:ť (žlutý:žlutě, letět:letec) nn:ň (rovný:rovně, honit:hon) nr:ř (dobrý:dobře, starý:stáří, sestra:sestře) ns:š (nosit:přinášet, prosit:prošen) nz:ž (vozit:přivážet, vozit:vožen, mazat:maže) nc:č (péct:pečen, ovce:ovčí, péct:peče) n n ‹#› 59 Konsonantické alternace jednoduché nepárové (I) nh:ž ng:ž nch:š nk:č nh:z ng:z nk:c n n n n ‹#› 60 Konsonantické alternace jednoduché nepárové (I) nh:ž (Praha:pražský, běžet:běh) ng:ž (chirurg:chiruržka) nch:š (Čech:Češi, suchý:suše,) nk:č (ruka:ručka, peču:pekař) nh:z (Praha:Praze, pomohu:pomoz) ng:z (kolega:kolezích) nk:c (ruka:ruce, péct:pekl) n n n ‹#› 61 Konsonantické alternace jednoduché nepárové (II.) nd:z nt:c nď:z nť:c nh:c nt:s nd:s nj:ň n n n ‹#› 62 Konsonantické alternace jednoduché nepárové (II.) nd:z (jedl:jez, tvrdý:tvrz) nt:c (telete:telecí) nď:z (zradit:zrazen, hodit:házet) nť:c (ztratit:ztracen, vrátit:vracet, svítit:svíce) nh:c (mohu:moci) nt:s (kvete:kvést, krade:krást) nd:s (vede:vést, hude:houst) nj:ň (jíst:sníst, sejmout:sňal, ji:(na)ni n n ‹#› 63 Konsonantické alternace vznik/zánik nk/0 ng/0 np/0 nb/0 nv/0 n ‹#› 64 Konsonantické alternace vznik/zánik nk/0 (Norimberk/norimberský) ng/0 (Hamburg/hamburský) np/0 (topit/tonout) nb/0 (hýbat/hnout) nv/0 (kývat/kynout, pla(o)vat/plout) n n ‹#› 65 Konsonantické alternace skupinové nsk/sť nsk/šť nšk/šť nzk/zť nžk/žť nck/čť nčk/čť nst/šť nsť/šť nzd/žď nzď/žď nsl/šl n n n ‹#› 66 Konsonantické alternace skupinové nsk/sť (deska/destička) nsk/šť (český/čeština) nšk/šť (hruška/hruštička) nzk/zť (přezka/přeztička) nžk/žť (služka/služtička) nck/čť (řecký/řečtí/řečtina) nčk/čť (plačky/plačtivý) nst/šť (město/měšťan) nsť/šť (pustit/puštěn) nzd/žď (jízda/ježdění, brzda/brždění) nzď/žď (ujezdit/uježděný, brzdit/břžděn) nsl/šl (myslet/myšlení, poslat/pošle) n ‹#› 67 Smíšené alternace vokalicko- konsonantické ná/ě [je, ně] ní/ě [je, ně] ne/ě [je] ní/i/oj ný/y/ov ní/ej/ěj ná/av ná/oj n n n n ‹#› 68 Smíšené alternace vokalicko- konsonantické ná/ě [je, ně] (vát/věje, smát/směje se) ní/ě [je, ně] (vítr/věje, zatmít/zatmění) ne/ě [je] (cpete/cpěte) ní/i/oj (bít/bije/boj) ný/y/ov (krýt/kryje/krov) ní/ej/ěj (staví/stavěj, sází/sázej) ná/av (stát/stavba) ná/oj (stát/postoj, bát se/boj se) ‹#› 69 Úkol nSufixem –ba se tvoří od slovesných základů (bez KmV) substantiva s významem dějovým. nPozorujte seznam substantiv zakončených slabikou ba. nKterá z nich jsou tvořena sufixem –ba od slovesných základů? Vyberte je. Pozorujte je. nJaká hlásková alternace fakultativně doprovází odvozování substantiv dějových sufixem –ba ? ‹#› 70 Seznam substantiv zakončených na slabiku ba ndoba 1454860 služba 638955 volba 486435 nstavba 375030 osoba 368243 výroba 294259 nhudba 291000 podoba 224876 chyba 224088 nvýstavba 213139 potřeba 171568 tvorba 159693 nsazba 115336 skladba 102950 vazba 100095 nkresba 94822 tržba 88380 ryba 87184 nspotřeba 70505 léčba 68452 údržba 67648 nžaloba 63351 hrozba 59106 chodba 58982 nsvatba 55860 choroba54469 zásoba 54107 nstřelba 50975 bomba 50358 platba 49872 nmalba 48613 těžba 46536 houba 44792 nobžaloba 39858 přestavba 35213 ndražba 30087 obliba 29920 ‹#› 71 Seznam substantiv zakončených na slabiku ba npaluba 28968 nádoba 27688 Kuba 27357 nozdoba 25545 pochyba 24677 obhajoba24266 nvýzdoba 23759 dostavba21775 hradba 21343 nobdoba 21254 dlažba 19882 plavba 19673 nPoruba 19254 trouba 19250 modlitba 17433 npřilba 17388 záliba 16752 bohoslužba16664 nzástavba 16136 četba 14262 chudoba 14182 npalba 14069 výsadba 12097 prosba 10692 nžába 10634 přístavba9692 huba 9194 nnovostavba 8598 hanba 8357 klenba 8246 nnástavba 7881 olejomalba7351 dělba 6807 nhonitba 6760 velryba 6756 nadstavba5820 ntaxislužba 5673 chlouba 5098 zloba 5072 nhonba 5039 družba 4980 vrba 4960 nbába 4909 vestavba4660 baba 3821 ndřevořezba 3744 rolba 3662 Luba 3506