SLOVESA CJA009 Tvoření sloves v češtině nodvozování – sufixace/PREFIXACE nskládáním – okrajově ( zadostiučinit, zlořečit, svatořečit, dobrořečit – podle cizích lat./něm. vzorů) nsousloví (lze těžko určit míru těsnosti spojení a tudíž hranici mezi slovesným souslovím a volným spojením) brát v úvahu, mít na zřeteli, …. SUFIXACE – třídy (nikoli I. tř., II. vz. začít, III. vz. krýt) (derivační formant=KP) nII. tiskne (ne/nou) (hrknout) nIII. kupuje (uje/ova) (programovat) nIV. prosí (í/i) (cenit) nIV. trpí (í/e/ě) (škaradět) nIV. sází (í/e/ě) (deverb. překážet) nV. dělá (á/a) (ťapat) nSrv. PMČ (pozor - jiné třídění 6 tř. podle km. Min. Je třeba se orientovat podle vzorů) n PREFIXACE ndo-, na-, nad(e)-, o-, ob(e)-, od(e)-, po-, pod(e)-, pro-, pře-, před(e)-, při-, roz(e)-, s(e)-, u-, v(e)-, vy-, vz(e)-, z(e)-, za- nne- nab(s)- (absorbovat), a(d)- (adoptovat, adaptovat), de(z)- (deformovat, dezinterpretovat), di(s)- (diferovat, disimilovat), e(x)- (emigrovat, exportovat), i(n)-/im- (implikovat, imigrovat), ko(n)-/kom- (konferovat, komponovat), pre- (presuponovat), re- (regenerovat), su(b)-/sus (subordinovat, subskribovat), trans- (transponovat) Mutace (transpozice) nSlovesa ze substantiv nSlovesa z adjektiv nSlovesa ze sloves n n n reflexivizace nse/si nMění-li se význam slovesa nNěkdy se kombinuje s prefixací (na- + se, po- + se) nSyntax (reflexivní pasívum, reciprocita, vyjadřování objektu, …) slovesa ze substantiv nexistence nebo funkce (panovat, sloužit) nfaktitivnost - dělat to, co vyjadřuje základové substantivum (sportovat, škodit) nposese - mít to, co vyjadřuje základové substantivum (věřit, vonět) nvýznam úzu – používat to, co vyjadřuje základové substantivum (telefonovat, zvonit) nvýznam donace – „opatřovat co/koho tím, co vyjadřuje základové substantivum (cukrovat, solit) Nebo jednodušeji nstát se kým (nositelem vlastnosti, kterou má substantivum) -i (bratřit se, kašpařit, kohoutit se, opičit se); -ovat (bratříčkovat se, přítelíčkovat se) nslovesa vyjadřující činnost na základě substance, která je jejím předmětem vytvářený předmět: učinit kým/čím (-ova programovat, -i čtvrtit, -ni zpopelnit,…); zasažený/zasahovaný předmět (-ov listovat, -i ručit); vytvářet něco – opatřovat, pokrývat, plnit (-ova čárkovat, lakovat, -i solit, oplotit, -ni – zatravnit, zalesnit, -a – látat, poutat); zbavit/zbavovat koho/čeho – odpeckovat, vyčlenit, rozuzlit) n Dále … ntvoření sloves na základě prostředku činnosti (užívat věci vyjádřené substantivem při určité činnosti jako jejího prostředku –ova – cévkovat, drátkovat, -i – kosit, zvonit, věnčit, -ě/-e rozumět) nslovesa motivovaná substantivy vyjadřujícími různé okolnosti děje – místo (-ova –stolovat, -i hnízdit); – směr (-ova pytlovat, -i nalodit); – čas děje (-ova nocovat, ponocovat, letovat, zimovat). n Čili jednoduše řečeno nOd jmen osob (přítelíčkovat) nOd jmen věcí (kosit) nOd pojmenování s okolnostním významem času, místa, způsobu slovesa z adjektiv ninchoativa (inchoare – začínat) – stávat se takovým, jak vyjadřuje základové adjektivum (šedivět, blednout, červenat) nfaktitivní (účinná) – učinit takovým, jak vyjadřuje základové adjektivum (čistit, černit, bílit) Slovesa z adjektiv (není jednota, zda řadit do kat. transpoziční nebo mutační) nstávat se nějakým - modrat nčinit nějakým (faktitiva) - modřit n Slovesa ze sloves npůsobit nebo způsobit, aby se uskutečnil děj vyjádřený základovým slovesem – kauzativa, úzce souvisí se třídou faktitiv (modifikace). Třída stará zajímavá hláskovými alternacemi: vařit