protož vodě vy uškodíte.
Vy pak tento obyčej máte: eo sedláčkem vodu oddáte.
Sedláciť mnozí pijí mnoho vody,
v všední dni, v svátky nebo v hody;
za vínoť jest jim mnoho dáti
musieť se vodě neliknovati, m b
es chtějíc své děti živiti,
musieť oni mnoho vody piti.
Pakli kto poctí vínem kterého sedláka,
dáť jeho žena jemu za to hrnek mléka;
neboť má z toho chválu i veselé, 70 žeť její muž jedl jalové zelé,
že nemohl jeho tehdáž požiti,
musil je vínem smočiti;.
Potom jemu děkovati bude,
že on prvé toho zelé zbude. 75 Držiž, ktož chce, s kterýmkoli,
jižť chceta mieti svú voli;
protož chceta se o ni slovy séci
dobře, lépe nežli kteří meči.
Nelzeť jich jest rozvaditi, so musieť se dosti navaditi:
kdyžť sobě řeči dosti dáta,
potom se o vše srovnáta.
Tuto voda bude haněna od vína.
Mistr svatého Písma jeden se svý vole byl jest nezbeden; povoli sobě jednú.v téj lakotě, ažť se umdli na svém životě:
4 Staročeské satiry Smilovy žkoly
49
jedl krmi lahodných mnoho,
k tomu se opie vínem z toho, go až sebú nic již nevládnieše,
protož nevěděl, což sám bieše;
tehdáž ho tovařišie jeho
odejdu jakžto umrlého.
V téj otrape jemu se zdáše, es žeť jej anjel pěstováše,
a nesieše jej v třetie nebe,
anť bieše právě jakžto bez sebe.
Tuť jest tajné věci viděl,
potom svým bratřím pověděl, 100 řka: „Videch Boha na výsosti,
sedícieho v své velebnosti;
tohoť velmi pilně patřich, až se strachy vešken třasiech,
co toto bude nebo má býti, io5 zdaliť chtieše súd tu býti. Voda s vínem se svadily, proti sobě se zasadily, protož voda velmi víno hanieše, dobře hrze nežli víno býti chtieše. no A tak se velmi spolu haniechu, až bieše podobno k smiechu. Vodať se chváli již počátkem: »Protož tiem velebným ostatkem,« řkúc, »nenie oheň, země, vietr a voda? íiB Nebo to čtvero jest světu zploda, jimižto veškeren svět živ jest, protož toho voda jmá čest.« Chváléci se násilně tiem, žeť jest stvořena Bohem samým,
i2o Duchem svatým počištěna bieše, nebo se nad ní před věkem vznášíŠe; a že jest stvořena na počátce všeho světa, řkúc na krátce, z tohoť jest chtěla mieti chválu,
las dobře nad vino nemalú.
Víno vodě odpoviedá a proti sobě mluviti nedá.
Víno k tomu odpovědě
potom vodě, tak povědě: i3o »Obyčej tento lidé mají,
žeť mě mnozí rádi požívají;
když kto chce z nich hody činiti,
žeť mnohý k tomu vína musí dobyti;
a žeť napřed dadie pitie sprostnější, 186 a potom pak po něm lahodnější:
též Buóh milý chtělť tě napřed dáti
tomuto světu tebe požívati;
protož mne potom lahodnějšie,
k tomu pitie ušlechtilejšie, íáo byť všichni hriešnici pili,
potom tiem chutnější byli.«
Bez studu tu voda odpovědš:
Voda k tomu odpovědě řkúc: »Jáť to do sebe vědě, 146 mněť kořen Buóh dal sladkosti, všie chuti i velebnosti; protož sám mne Buóh chtěl požiti,
50
51
když sobě byl kázal vody dáti,
tehdáž, kdyžto nad studnicí seděl 160 a oné pohance tak pověděl:
,Ženo, daj mi také vody plti!'
Tuť žádal mne Kristus požiti,
čisté vodičky nápoje;
zdali toto nenie chvála moje, 156 že já, voda, toto stvorenie,
teku již z rajského kořenie ?«
Víno vodě odpoviedá.
Víno odpovede tomu tak, řka: »Jáť pak lepšie vědě však!
100 Nebo u vinné mé jahodě nelzeť jest tuto přijití vodě; protož Buóh tomu koření moc dal, v němžto jest pitie zachoval: ktož pie víno miese s vodu,
i«6 shyzdí víno, učiní škodu.
Protož má z toho hubený hriech, potom učiní lidem smiech; čili to pro mdlú činí hlavu? Protož opatř svú postavu 1«
i7o Voda vínu odpoviedá.
Voda odpovede tomu take řkúc: »Jáť to vědě všake. Jsúť mnozí na světě lidé, ještoť se za to oni nic nestydie, lis žeť mne rádi vždy požívají,
ioia
protož toho lékařstvie mají: v létě, kdyžto velmi horko bývá, onen pije, tento tvář umývá. Ve Čteníť jest o tom psáno, 180 žeť jest vodě lékařstvie dáno: v rybníce, v kterýž anjel stupoval, mnohéť jest nemocné uzdravoval. Protož, což jich jest zdrávo na duši skrze křest, toť každý řeci muší.«
186 Víno odpoviedá vodě.
Víno vece: »Toť jest tak, toť já také vědě však, že jsi ty tak sprostná ta voděna a právě hlúpá jsi chudina;
íoo protož jsi pravá chudomačka, vždyť se s tebe strhá sračka. Protož jsi ty hrubé stvorenie; ale méť jest hrdé kořenie: ■ v toběť se vždy válejí svině,
io6 ale toť jim jest draho u vině. Poněvadž apoštol, take Buóh celé, že Thymotheus na svém těle uzdraven byl v svém životě vínem skrze jeho skrovné napitie.
2oo Ktož mě kdy skrovně požívají, mnohých neduhóv zbývají.«
201b
52
53
takež jakož kdy dřéve milí. 4so Chciť toto vzieti v ruce sám, mluviti vám již o tom nedám.«
Oba své řeči přestasta,
k tomu jemu vše v ruce poručisťa.
Mistr takto mezi nimi stoje í36 vece: »Slyšta, paní moje,
již já také povědě vám
to, což najlepšieho viem k vám:
Pán Buóh, ješto všechno stvořil,
vodu, vlno k tomu jest zpósobil, á4o dal jest vodu bydlu světskému
a vínoť jest dal duchovniemu.
Toto obé jest Božie vzplozenie,
jestiť kniežěcieho urozenie :
nebo duchovní stav bez světského, 445 k tomu světský bez duchovnieho,
sám jeden stav nemôže stati, w>
aniž Pánu Bohu chvály vzdáti.
Jeden bez druhého stati nemuóž,
toť každý věděti muóž: 450 mše bez vina nemôže býti,
vodyť jest také k vínu vždy přiliti;
neboť jest toto sám Buóh ustavil,
ktož jest pak ten, ješto by to stavil,
nebo zbořil takú vieru naši ? 455 Byl by podoben k Jidáši.
Tuto mistr chce pravdu pověděti, protoš račteš poslúchati chtietl,
Vodyť jest světu potřeba, potom vína také třeba;
460 protož oba sta již dobrého rodu, nebudtaž sobě na tu škodu. Pomáhajž pak jeden druhému, slíbíta se oba pánu svému, jenž vás sem mezi ny poslal,
465 tomuto světu k požitku dal. Nehněvajtež viece sebe; dokudž jest země i nebe, dotud mezi vámi příměří ukládáni túto mocí, ještoť od vás mám.
470 Mluvtež dobré vždy o sobě, nemajíce závisti viece k sobě, nečiňte sobě v tom škody, ktož pije viece vína nežli vody: nebo ktož chce viece vody piti,
476 snad nemá vína čím platiti; protož poručtaž toto spolu Bohu, ať lidé piji, cožť koli mohú.«
62
63