20060330141520.1.1.0.1
Hodnocení grantových projektů GA ČR ukončených v posledních třech letech, u kterých byl navrhovatel hlavním řešitelem
Grantová agentura České republiky Část A
Grantová přihláška standardního projektu
Datum podání: Číslo podoboru(ů) Registrační číslo:
13.03.2006 408, 404 408/07/0848
UCHAZEČ a NAVRHOVATEL
Uchazeč: IČ:
Muzeum umění Olomouc 00494569
Sídlo: Denisova 824/47, Olomouc, 77100
Navrhovatel: Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D.
Pracoviště navrhovatele:
Rodné číslo: Telefon: Fax: E-mail:
7604085368 585 514 172 585 514 177 jakubec@olmuart.cz
Název projektu česky:
Olomouc a barokní kultura
Název projektu anglicky:
Olomouce and Baroque Culture
Klíčová slova česky: barokní umění a kultura; Olomouc; Morava; raný novověk
Klíč. slova anglicky: Baroque art and culture; Olomouc, Moravia, Early Modern Period
Datum podání: 13/03/2006 Datum zahájení: 01/01/2007
Doba řešení (roky): 3
Zařazení do číselníku CEP:
AL,Umění, architektura, kulturní dědictví
AB,Dějiny
Registrační číslo:
Registrační číslo:
Registrační číslo:
Registrační číslo:
20060330141520.1.1.0.1
Odborní spolupracovníci , kteří se budou podílet na řešení výše uvedeného projektu. (V seznamu se neuvádí navrhovatel a
spolunavrhovatelé.)
Uchazeč a navrhovatel svými podpisy na grantové přihlášce stvrzují, že:
- se před podpisem grantové přihlášky seznámili s obsahem zadávací dokumentace a s pravidly Grantového systému GA ČR 2006 a
zavazují se dodržovat jejich ustanovení;
- všechny údaje uvedené v grantové přihlášce jsou pravdivé, úplné a nezkreslené a grantová přihláška byla vypracována v souladu se
zadávací dokumentací a s pravidly Grantového systému GA ČR 2006;
- všichni spoluuchazeči, spolunavrhovatelé a spolupracovníci uvedení v grantové přihlášce byli seznámeni s věcným obsahem
grantové přihlášky, jakož i s finančními požadavky uvedenými v grantové přihlášce a dále i s obsahem zadávací dokumentace a s
Pravidly Grantového systému GA ČR 2006;
- před podáním grantové přihlášky zajistili souhlas výše uvedených osob s účastí na řešení grantového projektu uvedeného v grantové
přihlášce;
- souhlasí, aby údaje uvedené v této grantové přihlášce byly použity pro vnitřní informační systém GA ČR a dále souhlasí s
uveřejněním údajů v rozsahu stanoveném v zadávací dokumentaci.
1) U uchazeče právnické osoby nebo organizační složky se uvádí rovněž jméno, příjmení a funkci jednající osoby
(jednajících osob).
Jednající osobou u uchazeče - právnické osoby může být pouze:
- statutární orgán, nebo
- člen statutárního orgánu oprávněný za uchazeče jednat, nebo
- prokurista.
Jednající osobou u uchazeče - organizační složky může být pouze:
- vedoucí této organizační složky.
Jméno a příjmení Instituce
Milan Togner Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
Rostislav Švácha Ústav dějin umění Akademie věd České republiky
Martin Elbel Katedra historie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
Marek Perůtka Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
Jan Štěpán Zemský archiv v Opavě, pracoviště Olomouc
Martina Kostelníčková Muzeum umění Olomouc
Tomáš Hanzlík
Katedry hudební výchovy, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého
Olomouc
Martin Pavlíček Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
Vladimír Maňas Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita Brno
Ivana Panochová Ústav dějin umění Akademie věd České republiky
Vítezslav Prchal Ústav českých dějin, Filozofická fakulta, Karlova univerzita v Praze
Martin Horáček
Katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého
Olomouc
Leoš Mlčák Muzeum umění Olomouc
Filip Hradil Katedra historie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
Josef Bláha Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
Michal Viktořík Katedra historie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
Radmila Pavlíčková Katedra historie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
Ondřej Zatloukal Muzeum umění Olomouc
.................................................. .................................................................................................... ..................................................
Podpis navrhovatele
(Jakubec)
Podpis statutárního orgánu a razítko uchazeče 1)
(prof.PhDr. Pavel Zatloukal, ředitel)
Datum
20060330141520.1.1.0.1
Grantová agentura České republiky Část Abstrakt
Navrhovatel: Registrační číslo :
Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D. 408/07/0848
Název projektu:
Olomouc a barokní kultura
Podstata navrhovaného projektu (max. 1100 znaků) - česky
Předmětem projektu je zpracování analytické monografie věnované historii, umění a kultuře města Olomouce a
souvisejícího regionu v období baroka (1600–1780). Důvodem je existence specifického fenoménu městské
výtvarné kultury, která v tomto období představuje vrcholný okamžik tohoto teritoria, jehož tvářnost plodně
spoluutvářely vlivy Itálie, Podunají a sousedních Čech i Slezska. Připravovaná publikace je míněna jako úvodní
svazek výstavy „Baroko v Olomouci“, kterou pro rok 2009 připravuje Muzeum umění Olomouc a další
instituce. K výstavě bude vydán i katalog, který bude s výstavou hrazen z jiných prostředků. Úvodní svazek
bude představovat komplexní zpracování problematiky barokní kultury a historie Olomouce v 17. a 18. století,
pro které byl zvolen interdisciplinární přístup zajištěný kolektivem autorů různého zaměření (historikové
umění, historikové, archiváři, muzikologové ad.) i generační příslušnosti. Publikace i související výstava
představují jedinečnou příležitost poprvé analyticky zpracovat téma „olomouckého baroka“ jako specifického
kulturního projevu tohoto mikroregionu.
Cíle projektu (max. 300 znaků) - česky. (Tento text bude v případě udělení grantu uveden ve smlouvě o řešení projektu.)
Cílem projektu je zpracovat za účasti širšího kolektivu autorů interdisciplinárně založenou vědeckou monografii věnovanou historii,
kultuře a baroknímu umění středomoravského regionu Olomouce a Olomoucka v období vymezeném léty 1600 až 1780.
Podstata navrhovaného projektu (max. 1100 znaků) - anglicky
The objective of the project is to produce an analytical monograph focusing on history, art and culture of
Olomouc and its surrounding region in the age of Baroque (c. 1600-1780). During that period cultural life of
the city reaches its peak, absorbing the influences from Italy, Danube region as well as neighbouring Bohemia
and Silesia. The monograph will be based upon interdisciplinary research carried out by a number of scholars
of different disciplines (historians, historians of art, music, specialists from archives and libraries) and
experience (established scholars as well as postdoctoral students). The monograph will be closely related to the
exhibition Baroque in Olomouc (2009), which is being prepared by the Museum of Fine Arts in Olomouc
together with other institutions. The exhibition will be accompanied by a catalogue, which will be financed
from other resources. The monograph proposed by this project, together with the exhibition and the catalogue,
aims to create a complex and thorough analysis of urban culture in Baroque Olomouc.
20060330141520.1.1.0.1
Grantová agentura České republiky Část B-sumy
Uchazeč: Muzeum umění Olomouc Registrační číslo:
Navrhovatel: Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D. 408/07/0848
1) Celkové předpokládané uznané náklady na řešení projektu ze všech zdrojů financování na
jednotlivé roky jeho řešení
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
1. rok 2. rok 3. rok Celkem
Náklady ze všech zdrojů financování 192 327 897 1416
2) Celkové předpokládané uznané náklady na řešení projektu z jednotlivých zdrojů za celou
dobu jeho řešení
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
Jednotlivé zdroje finančních prostředků na řešení projektu tis. Kč
Celkové grantové prostředky požadované z GA ČR 1416
Ostatní veřejné prostředky nepatřící do státního rozpočtu (např. z rozpočtů krajů nebo obcí) 0
Ostatní neveřejné prostředky (např. vlastní prostředky uchazeče u soukromých subjektů) 0
Celkem 1416
3) Celkové náklady na řešení projektu požadované od GA ČR
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
1. rok 2. rok 3. rok
Věcné prostředky celkem 172 307 877
Investiční prostředky celkem 0 0 0
Mzdové prostředky celkem 20 20 20
Celkem na řešení projektu 192 327 897
20060330141520.1.1.0.1
1) Část IV oddíl 7 Grantového systému GA ČR 2006
2) Část IV oddíl 9 Grantového systému GA ČR 2006. Každou položku uveďte na zvláštní řádek.
3) Část IV oddíl 8 Grantového systému GA ČR 2006
4) Uvádí se celková pořizovací cena.
Grantová agentura České republiky Část B-rozpis
Finanční prostředky požadované od GA ČR pro uchazeče
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
Uchazeč: Muzeum umění Olomouc Registrační číslo:
Navrhovatel: Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D. 408/07/0848
Požadované prostředky od GA ČR
1. rok 2. rok 3. rok
Věcné prostředky 1)
Provozní náklady 55 20 0
Služby 30 220 870
Doplňkové (režijní) náklady 0 0 0
Cestovní náklady 80 60 0
Sociální a zdravotní pojištění a FKSP 7 7 7
Věcné prostředky celkem 172 307 877
Investiční prostředky na hmotný a nehmotný majetek 2) Celková cena 4)
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
Investiční prostředky celkem 0 0 0 0
Mzdové náklady (detaily jsou uvedeny v části B-mzdy) 3) Počet
Mzdy navrhovatele a spolupracovníků 0 0 0 0
Odměny navrhovatele a spolupracovníků 1 20 20 20
Mzdy technického personálu 0 0 0
Odměny technického personálu 0 0 0
Ostatní osobní náklady (celkem) 0 0 0
Mzdové prostředky celkem 20 20 20
Celkové prostředky z GA ČR 192 327 897
20060330141520.1.1.0.1
Příloha k B-rozpis je nedílnou součástí grantové přihlášky a údaje v ní se musí shodovat s údaji v příslušné části B-rozpis. V této
části musí být každý požadavek jasně specifikován, zdůvodněn a uvedeny informace o konkrétním využití požadované účelové
podpory v souladu s ustanovením části V oddíl 11 Grantového systému GA ČR 2006 .
Údaje v části Příloha k B-rozpis se uvádějí pro první rok řešení, pro další léta se údaje upřesní v příslušné dílčí zprávě.
a) provozní náklady – materiál, drobný hmotný majetek: 55 000 Kč
- nákup odborné literatury (české i zahraniční), nezbytná podmínka zpracování tématu (20 000 Kč)
- digitální fotoaparát (bude k dispozici všem spolupracovníkům dle potřeby, určený k fotodokumentaci
studovaných památek a jako pomůcka při práci v knihovnách a archivech, nezbytné ke zpracování tématu, 30 000)
- paměťová karta  pro digitální fotoaparát (5 000 Kč)
Zakoupené publikace budou spolupracovníky využívány při řešení projektu a po jeho ukončení se stanou součástí
knihovny uchazeče, tj. Muzea umění Olomouc
 
b) služby: 30 000 Kč
- kopírovací služby (kopírování sekundární české i zahraniční literatury nezbytné ke zpracování tématu, 5 000 Kč)
- meziknihovní výpůjční služba (zapůjčování knižních titulů nezbytných ke zpracování tématu ze zahraničních
knihoven, (5 000 Kč)
- analýza archeologických nálezů (20 000 Kč). Nutné pro dílčí základní výzkum, který je nezbytný v rámci
zpracování příslušné části publikace
e) cestovní náklady: 80 000 Kč
- cestovné po ČR: kompenzace pro pracovníky nucené dojíždět ke zpracování tématu do regionu Olomoucka ze
vzdálenějších míst ČR
- cestovné po ČR: návštěvy archivů (Brno, Praha, Opava ad.)
- cestovné mimo ČR (studijní pobyty řešitele a spolupracovníků v zahraničních knihovnách a archivech (Vídeň,
Mnichov, Vratislav)
Cestovné zahrnuje náklady na cestovné, ubytování a pojištění. Částka je zvolena vzhledem k většímu počtu
spolupracovníků, kteří se budou na řešení problému podílet.
 
Grantová agentura České republiky Příloha k B-rozpis
Zdůvodnění a rozpis finančních prostředků
Uchazeč: Muzeum umění Olomouc Registrační číslo:
Navrhovatel: Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D. 408/07/0848
h) mzdové náklady: 20 000 Kč
– odměna pro navrhovatele s ohledem na podíl úvazku navrhovatele na projektu (15%)
 
sociální a zdravotní pojištění a příspěvek do FKSP (7 000 Kč)
 
Celkové náklady: 172 000 Kč
20060330141520.1.1.0.1
Náklady na mzdy nebo odměny odborných zaměstnanců:
Mzdy a odměny technického a administrativního personálu
Ostatní osobní náklady (dohodu o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti) - uveďte typ pracovní
činnosti, uvádějí se rovněž jména studentů přijatých na dohody: 4)
1) Uvádí se v procentech odpovídajících rozsahu úvazku zaměstnanců na řešení grantového projektu.
2) Uvádí se celková výše hrubé mzdy nebo hrubého platu, resp. jejich poměrná část požadovaná z prostředků GA ČR
na první rok řešení grantového projektu. Nevyplňuje se, pokud je požadována odměna.
3) Uvádí se odměna (nebo zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu) požadovaná z prostředků GA ČR.
4) Pokud se budou práce na projektu účastnit studenti, uvádí se jméno a příjmení s označením „(s)“. V případě, že studenti budou
odměňování z položky OON uvádí se tyto údaje do pole "typ pracovní činnosti".
Grantová agentura České republiky Část B-mzdy
Mzdové náklady pro uchazeče pro 1. rok řešení
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
Uchazeč: Muzeum umění Olomouc Registrační číslo:
Navrhovatel: Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D. 408/07/0848
Navrhovatel a spolupracovníci:
Pracovní
kapacita na
řešení projektu
1)
Požadované prostředky od GA
ČR
Jméno Příjmení Roční mzda 2)
Odměna za rok
3)
Ondřej Jakubec 15 0 20
Požadované prostředky od GA ČR
Roční mzda 2) Odměna za rok 3)
Celkový počet technických a
administrativních zaměstnanců:
0 0 0
Typ činnosti
Celkem
požadované
20060330141520.1.1.0.1
Projekty v současné době podporované
1) Jde o výši podpory na celou dobu řešení projektu v tisících Kč.
2) Rozsah úvazku na řešení jednotlivých projektů (v %) a to i když podpora nezahrnuje mzdy.
Grantová agentura České republiky Část E
Finanční podpory, které navrhovatel získal nebo hodlá získat z jiných zdrojů
Neúplnost údajů bude mít za následek vyřazení grantové přihlášky ze soutěže
Uchazeč: Muzeum umění Olomouc Registrační číslo:
Navrhovatel: Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D. 408/07/0848
Poskytovatel Reg. č. a zkrácený název projektu
Podpora 1)
Kč
- 0
Doba řešení od-do
(roky)
Pracovní kapacita 2) Řešitelské pracoviště
- 0%
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
Grantová agentura České republiky - Část C
Zdůvodnění návrhu
Jméno navrhovatele: Ondřej Jakubec
Název projektu: Olomouc a barokní kultura
Předkládaný projekt publikace monografie analyticky se věnující historii, kultuře a umění města
Olomouce a přilehlého regionu v době baroka (cca 1600 – 1780) se váže na související projekt výstavy
„Baroko v Olomouci“. Ten pod autorským vedením prof. Milana Tognera z Katedry dějin umění Univerzity
Palackého v Olomouci připravuje Muzeum umění Olomouc pro rok 2009 ve spolupráci s dalšími
institucemi (Vlastivědné muzeum v Olomouci, Katedry historie, výtvarné výchovy a hudební výchovy
Univerzity Palackého v Olomouci, Zemský archiv v Opavě, pracoviště Olomouc, Vědecká knihovna
v Olomouci, Okresní archiv v Olomouci ad.). K výstavě bude připojen jak vlastní katalog, jako druhý
svazek (hrazené z jiných prostředků), tak úvodní svazek, který je předmětem tohoto předkládaného
projektu. Cílem monografie je analýza specifických historických a kulturních aspektů Olomouce a
Olomoucka v době baroka, kterou si ostatně klade za cíl i vlastní výstava. Přítomnost nejrůznějších
odborníků zajistí jak mezioborový charakter publikace, tak výběr spolupracovníků napříč generacemi
slibuje potřebnou názorovou a metodologickou pestrost.
Období barokní kultury na Moravě v období 17 a 18. století představuje klíčové téma, kterému je
minimálně od poloviny minulého století věnována intenzivní pozornost (naposledy v podobě
reprezentativní publikace V zrcadle stínů: Morava v době baroka 1670–1790, ed. Jiří Kroupa, Rennes – Brno
2003). Za klíčový faktor (nejen) tohoto období lze považovat teritoriální a regionální specifika, která se
v prostředí Moravy koncentrovala zvláště do dvou hlavních metropolí – Olomouce a Brna. Tato specifika
se promítala nejen do uměleckého vývoje a ovlivňovala tak formální a stylovou tvářnost umění daného
regionu, ale podmiňovala pochopitelně i soci-kulturní prostředí. Takovým zvláštním prostředím byla
nepochybně i Olomouc, které se přes ztrátu svého výsadního postavení po Třicetileté válce ve prospěch
Brna podařilo od druhé poloviny 17. století znovu obnovit své výjimečné postavení na mapě Moravy.
Zvláště období 1670 – 1742 přitom představovalo vrcholné období zejména v oblasti výtvarné kultury,
které nesmazatelně ovlivnilo tvářnost města. V této době se ve městě koncentrují umělci nejen místního
původu, ale na formování jeho uměleckého obrazu se podíleli i vagantní umělci z Itálie, severozápadní
Evropy, stejně jako umělci z Vídně. „Barokní charakter“ města je dodnes do značné míry zachován a
představuje jakousi „rezervaci“, o jejímž jedinečném charakteru svědčí řada monumentů (např. Sloup
Nejsvětější Trojice zapsaný na seznam památek UNESCO), barokních architektur a autentických
chrámových interiérů. K rozkvětu barokní Olomouce, jejího specifického charakteru i výtvarné barokní
kultury na Moravě vůbec přispěl rozhodně také fakt, že Olomouc zůstala sídlem biskupství a univerzity,
mělo jeden z rozhodujících vlivů na utváření Olomouce jako uměleckého a kulturního centra, stejně jako
1
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
to konstituovalo zcela specifické poměry v rámci městské komunity, ve které různí aktéři hráli svou
různou roli. Tyto zvláštní podmínky vycházely z historických i kulturních okolností, které dějiny města
provázely. Lze zmínit jen některá témata, jejichž sledování si připravovaná publikace klade za cíl: švédská
okupace, morové epidemie, čarodějnické procesy, živelné pohromy, samotný fenomén obrody města po
Třicetileté válce konstituující svéráznou mytologii městské obce, fenomén mecenátu světské (měšťané,
šlechta) i duchovenské (kláštery, biskup, kapitula) reprezentace, religiozita, náboženské kulty a slavnosti i
samotný závěr barokní epochy svázaný s proměnou Olomouce do moderní pevnosti a pronikáním
osvíceneckých idejí. Tvářnost městského společenstva bude analyzována i na sledování specifických
vztahů napříč společenskými vrstvami v rámci komunity, stejně jako s přihlédnutím k tomu, jak do dějin a
života města promlouval vnější svět či válečné události. Kontinuita „olomouckého baroka“ ostatně trvá i
do 19. a 20. století (historismus, památková péče). Všechny tyto okolnosti dokládají existenci specifického
historického i kulturního fenoménu „olomouckého baroka“, k jehož komplexní historické analýze dosud
nedošlo.
Do současné doby byla sice skutečnost specifického kulturního a uměleckého charakteru regionu
Olomouce v době 17. a 18. století konstatována, ovšem s výjimkou dílčích studií nebylo přikročeno
k pokusu o systematické shrnutí. V bibliografické příloze jsou uvedeny nejdůležitější příspěvky k tématu,
která však dosud měly spíše nahodilý charakter a jednotlivé oborové přístupy byly izolovány. Cílem
předkládaného projektu je monografie – publikace, která by měla naopak vytvořit příležitost pro shrnutí
problematiky historie, umění a kultury barokní Olomouc, nahlížené z mezioborové perspektivy (historie,
dějiny umění, archeologie, muzikologie, literární historie ad.). Monografie jako výstup grantového projektu
je míněna jako úvodní svazek výstavy „Baroko v Olomouci“ (spolu s druhým svazkem katalogu), kterou
připravuje Muzeum umění Olomouc pro rok 2009. Koncepční a metodický přístup pro zpracování
publikace byl zvolen následujícím způsobem. Úvodní svazek katalogu nebude koncipován jako syntéza, ale
spíše jako komplex dílčích, navzájem propojených studií. Kniha bude rozdělena do dvanácti kapitol, které
budou mapovat jednotlivé aspekty života města v raném novověku. Předběžně byla navržena následující
témata:
1. Olomouc ve světě, svět v Olomouci: humanismus, mezinárodní kontakty
2. Na cestě ke stavovskému povstání, politický význam města, konflikty;
3. Švédská okupace a poválečná (hmotná) obnova; hmotná kultura
4. Ztracená sláva, mytologie, legendy, kašny, orloj, etc.
5. Město a biskup (slavnost a reprezentace)
6. Kulturní mecenát: církevní (biskup, kapitula, kláštery) a světský (šlechta, měšťané)
7. Mor, požáry, živelné pohromy
8. Pověry, čarodějnické procesy, vampyrismus
9. Náboženský život: kult svatých, poutě a procesí
10. Válečné události a přeměna Olomouce na pevnost
11. Societas incognitorum, zrušení jezuitů, universita, arcibiskupství, rušení klášterů
12. Obraz baroka (památková péče, historiografie, historismus)
2
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
Každá kapitola bude mít čtyři části: úvodní kulturněhistorickou studii, edici pramene
s komentářem, biografickou studii a konečně pojednání o určitém uměleckém díle. Tyto čtyři části budou
navzájem provázány. Ve svazku se tak bude nacházet dvanáct kulturně historických studií, dvanáct
dobových pramenů, dvanáct medailónů osobnosti a dvanáct uměleckých děl. Celkem se tedy sborník bude
skládat ze 48 dílčích studií. Redakci publikace bude zajišťovat navrhovatel (Ondřej Jakubec) a
spolupracovník Martin Elbel z Katedry historie Univerzity Palackého v Olomouci a dílčí redakční podíl
v rámci příslušných oddílů bude mít dalších několik spolupracovníků.
Zvolená koncepce má představovat několik výhod:
1) Organizace práce a výzkumu. Při zpracovávání podobných svazků vznikají zpravidla jednotlivé
příspěvky nezávisle na sobě a teprve v závěru jsou ve větší či menší míře sjednoceny editorem. V tomto
případě se ale předpokládá, že jednotliví autoři budou své poznatky konfrontovat s ostatními autory a to
jak v rámci jednotlivých kapitol, tak i celé knihy. Bude uspořádáno několik neformálních pracovních
setkání – práce na sborníku tak bude mít charakter jakési konference.
2) Iniciace dalšího výzkumu a spolupráce mezi jednotlivými autory. Izolovanost jednotlivých oborů
představuje i přes dosažené pokroky stále překážku intenzivnějšího výzkumu. Předpokládáme, že účast na
projektu podnítí do budoucna další spolupráci jednotlivých autorů.
3) Navržená struktura sborníku má umožnit výraznější různorodost co se týče autorů. Vedle
zkušených badatelů budou zastoupeni i studenti doktorského studia. Důraz bude kladen na
mezioborovost: vedle historie samotné budou zastoupeny dějiny umění, hudby, divadla, ale i další
disciplíny jako je třeba památková péče. Autorský kolektiv bude zahrnovat odborníky, jak z Muzea umění
Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci, tak také z některých dalších universitních zařízení, muzeí,
archívů, knihoven, apod.
4) Prezentace výsledků. Přestože jednotlivé příspěvky budou mít charakter odborných studií,
výsledný celek bude díky své tématické pestrosti (a jisté ne-akademičnosti) přístupný i pro širší veřejnost.
(To by mělo být umocněno i vhodnou typografickou úpravou a obrazovým doprovodem).
5) Formulace otázek. Vzhledem k tomu, že se nebude jednat o klasicky členěné „dějiny města“, bude
možné, a mělo by to být i cílem, vylíčit nejen dějiny „barokní kultury“ v Olomouci, ale zkoumat obecnější
otázky na příkladu místní problematiky – mj. za využití kombinace místních pramenů a zahraniční
literatury. Svazek by měl přispět k širší debatě o kultuře raného novověku a oslovit i zahraniční badatele.
Z tohoto důvodu plánujeme vydání sborníku i v anglické verzi.
3
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
Předpokládané tři roky řešení poskytují dodatečný prostor pro zpracování textů od přibližně dvaceti
autorů, se kterými již byla zahájeno jednání a koordinace práce na monografii s přidělením jednotlivé
redakční zodpovědnosti. Tento časový rámec je nutný především z důvodu nezbytného základního
výzkumu, např. v oblasti archeologie, stejně jako u archivního průzkumu. Doba pro přípravu textů do
roku 2008 je vázána na vlastní ediční, grafické práce a tisk publikace v roce 2009. Léta 2007 a 2008 budou
tak věnovány výzkumu, přípravě textů, stejně jako nezbytné dokumentaci (včetně fotodokumentace).
Součástí rozpočtu tak jsou i prostředky na základní výzkum, zvláště v oblasti archeologie – nutná aplikace
metod přírodovědecké analýzy. To se může jevit jako vymykající se svým charakterem metodice ostatních
spolupracovníků, ovšem právě vědecká analýza archeologických nálezů a její zpracování pro publikaci
přinese nanejvýš potřebné doplnění dosavadních znalostí a svou orientací na problémy kulturněantropologické
a historické jen podtrhuje interdisciplinární charakter projektu. Samozřejmou součástí
zpracování textů jsou pobyty navrhovatele a spolupracovníků v archivech a knihovnách domácích i
zahraničních, pro které je nutné počítat s náklady na cestovné. Z obdobného důvodu byly do grantového
projektu zahrnuty i náklady na fotoaparát (dokumentace) a nákup odborné literatury. V posledním roce
řešení (2009) by měla být edičně připravena samotná publikace.
Výběr všech spolupracovníků byl podmíněn jejich dlouhodobým či intenzivním zájmem o danou
problematiku. Zastupují rovněž řadu institucí jejichž pracovníci se jednak zvoleným okruhům problémů
pro připravovanou monografii věnují, ovšem spolupráce s nimi je také motivována nezbytností vstřícné a
kolegiální kooperace těchto institucí na vlastním výzkumu (zpřístupnění fondů a materiálů pro studium).
Jak navrhovatel, tak další spolupracovníci (spoluautoři monografie) mají zkušenosti s působením na
zahraničních ústavech specializujících se na kulturu raného novověku (např. Warburg Institute v Londýně
ad.). Samotný uchazeč, Muzeum umění Olomouc, má již tradiční a dlouholetou zkušenost s podobnými
projekty a je garantem úspěšného zvládnutí celého projektu, který vyvrcholí vlastní výstavou „Baroko
v Olomouci“ v roce 2009. Je tak možno připomenout například reprezentativní výstavní projekty, vzniklé
často na principu zahraniční spolupráce, se kterými byly spojeny monografie zásadního významu, jako
zejména Ivo Hlobil – Marek Perůtka (eds.), Od Gotiky k renesanci. Výtvarná kultury Moravy a Slezska 1400-
1550. III. Olomoucko, Olomouc 1999 a další tři související svazky, včetně reprízy výstavy v Římě se
zvláštním katalogem: Ivo Hlobil (ed.), Ultimi fiori del Medioevo. Dal Gotico al Rinascimento in
Moravia e nella Silesia, Muzeum umění Olomouc 2000. – Ivo Hlobil (ed.), The last Flowers of
the Middle Ages. From Gothic to Renaissance in Moravia and Silesia (exh. cat.), Muzeum umění
Olomouc 2000. Ovšem podobné projekty Muzea umění Olomouc se přitom zdaleka neomezují jen na
starší umění, viz Ladislav Daněk (ed.), Vzdálená blízkost. Maďarské poválečné umění ze sbírek
Szent István Király Múzeum v Székesfehérváru / Távoli közelség. A háború utáni magyar
képzőművészet a Székesfehérváti Szent István Király Múzeum gyűjteményéből (kat. výst.), Muzeum
umění Olomouc 2003. – Beke László - Ladislav Daněk - Szücs Erzsébet et al., Blízká
vzdálenost. České výtvarné umění 1956-1972 ze sbírek Muzea umění Olomouc. / Közeli távolság. A
cseh képzömüvészet 1956 és 1972 között az Olmützi Müvészeti Múzeum gyüjteményéböl. / Proximate
Distance. Czech Art between 1956 and 1972 from collections of the Olomouc Museum of Art (kat.
4
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
výst./ exh. cat.), Muzeum umění Olomouc 2004. Pracovníci Muzea umění Olomouc při těchto
příležitostech vždy dokázali odbornou způsobilost pro zajištění projektů a rovněž v případě podávaného
grantového projektu spolupráce s dalšími přizvanými partnery jen posílí nutnou kooperaci při jeho
zpracování.
Připravovaná výstava „Baroko v Olomouci“ a související publikace vědomě navazují na tyto předchozí
projekty, především výstavu „Od gotiky k renesanci“ a usiluje vytvořit kontinuální řadu, jež by ve spojitosti
s připravovanými výstavami vědecky zpracovávala i do budoucna témata umění, kultury a historie na
Moravě se zaměřením na region Olomoucka. Odborná spolupráce řady institucí a specialistů na
zmiňovaném projektu výstavy „Od gotiky k renesanci“ a jejích monografií slibuje, že i v případě plánované
expozice „Baroko v Olomouci“ by mělo dojít k podobně cennému výsledku. Nedílnou součástí je tedy
připravovaná monografie úvodního svazku této výstavy, která je podstatou grantového projektu.
VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE K PŘEDKLÁDANÉMU PROJEKTU
Pouhé naznačení příslušné literatury ke všem tématům, které budou zpracovávány v připravované
monografii by si vyžádalo neúměrný prostor a zabíhalo by do zbytečných detailů. Byť jen zkrácené
bibliografické odkazy k tématům mecenátu a sběratelství olomouckých biskupů a arcibiskupů, dějinám
této instituce, případně dalším okruhům problémů (dějiny kapituly, městské správy, hospodářské dějiny,
jednotlivé památky ad.) by si vynutily značně rozsáhlou přílohu. Z těchto důvodů byly zvoleny jen citace
nejdůležitějších prací, které se váží k tématu a vytvářejí jeho širší rámec. Seznam se také snaží upozornit
alespoň náznakově na hlavní postavy, které se dané problematice věnovaly, stejně jako na práce recentní.
Výběr některých publikací se také odvolává na témata, která budou řešená v publikace – vzhledem k účasti
některých zmiňovaných autorů na předkládaném projektu to také ukazuje na jejich odbornou způsobilost
a dosažené publikované výsledky, které je opravňují k řešení projektu.
Dějiny Moravy v rámci českých zemí i středoevropského kontextu
• Martin Elbel, Bishop’s Secular Entry: Power and Representation in Inauguration Ceremonies of
the Eighteenth-Century Bishops of Olomouc, in: J. P. Paiva (ed.), Religious Ceremonials and Images:
Power and Social Meaning, Coimbra 2002, s. 47-60.
• Christian d´Elvert, Zur Geschichte des Erzbisthums Olmütz und insbesonders seines mehr hundertjährigen
Kampfes mit den mährischen Ständen und Staatsgewalt, Brünn 1895.
• Robert J. W. Evans, The Making of the Habsburg Monarchy, 1550–1700, Oxford 1979.
• Robert J. W. Evans – T. V. Thomas (edd.), Crown, Church and Estates: Central European Politics in the
Sixteenth and Seventeenth Centuries, Houndmills – London 1991.
• Ladislav Hosák, Historický místopis země moravsko slezské, Praha – Brno 1938.
• Ondřej Jakubec, Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské dob: Umělecké objednávky
biskupů v letech 1553–1598, jejich význam a funkce, Olomouc 2003.
• A. Kohler, Das Reich im Kampf um die Hegemonie in Europa 1521–1648: Enzyklopädie deutscher
Geschichte, Bd. 6, München 1990.
• František Matějek, Morava za třicetileté války, Praha 1992.
• Josef Matzke, Die Olmützer Fürstbischöfe, Königstein/Taunus 1974.
5
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
• Jaroslav Pánek, Olmütz als Bischofs- und Landeszentrum an der Schwelle zur Neuzeit, in: E.
Engel - K. Lambrecht - H. Nogossek, Metropolen im Wandel: Zentralität in Ostmitteleuropa an der
Wende vom Mittelalter zur Neuzeit, s. 233–243.
• Radmila Pavlíčková, Sídla olomouckých biskupů v 17. století: Mecenáš a stavebník Karel z LiechtensteinuCastelkorna,
Olomouc 2001.
• Ronnie Po-Chia Hsia,, Social Discipline in the Reformation: Central Europe 1550–1750, London – New
York 1989.
• Josef Polišenský, Třicetiletá válka a evropské krize 17. století, Praha 1970.
• Jan Skutil (ed.), Morava a Brno na sklonku třicetileté války, Praha – Brno, 1995.
• Jan Tenora – Josef Foltynovský, Bl. Jan Sarkandr: Jeho doba, život a blahoslavení, Olomouc 1920.
• Josef Válka, Česká společnost v 15. 18. století II. Bělohorská doba: Společnost a kultura manýrismu, Praha
1983.
• Josef Válka, Dějiny Moravy II. Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1995
• Thomas Winklebauer (ed.), Kontakte und Konflikte: Böhmen, Mähren und Österreich: Aspekte eines
Jahrtausends gemeinsamer Geschichte (Schriftenreihe des Waldviertler Heimatbundes 36, HornWaidhofen
an der Thaya 1993.
• Thomas Winkelbauer, Grundherraschaft, Sozialdisziplinierung und Konfessionalisierung in
Böhmen, Mähren und Österreich unter der Enns im 16. und 17. Jahrhundert, in: J. Bahlcke – A.
Strohmeyer (hg.), Konfessionalisierung in Ostmitteleuropa: Wirkungen des religiösen Wandels im 16. und 17.
Jahrhundert in Staat, Gesellaschaft und Kultur, Stuttgart 1999, s. 307–338.
• Eduard Winter, Frühaufklärung. Der Kampf gegen den Konfessionalismus in Mittel– und Osteuropa und die
deutsch–slawische Begegnung, Berlin 1966.
• Herwig Wolfram (ed.) Ständefreiheit und Fürstenmacht. Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im
konfessionellen Zeitalter, 2 sv. (Österreichische Geschichte 1522-1699, Wien 2003.
• Gregor Wolný, Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften: Olmützer
Erzdiöcese. I, Brünn 1855.
• Alois Zelenka, Die Wappen der böhmischen und mährischen Bischöfe, Regensburg 1979.
• Metoděj Zemek, Posloupnost biskupů a arcibiskupů v Olomouci, Olomouc 1949
• Bohumil Zlámal (ed.), Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc
1977.
• Rudolf Zuber, Osudy moravské církve v 18. století I; II, Praha 1987; 2003
Dějiny města Olomouce
• Josef Bartoš a kol., Malé dějiny Olomouce, Ostrava 1972.
• Josef Bartoš, Olomouc: Malé dějiny města, Olomouc 2002.
• Josef Bláha, Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století)
na území města Olomouce, Archaeologia historica 23, 1998, s. 133–159.
• Hubert Doležil, Politické a kulturní dějiny Olomouce, Olomouc 1903.
• Johann W. Fischer, Geschichte der kgl. Hauptstadt und Granzfestung Olmütz in Markgrafthum Mähren I,
Olmütz 1808.
• W. Haage, Olmütz: Wesentliches und Wissenswertes, Olmütz 1943.
• Rudolf J. Hudeczek, Geschichte der Kirchen der kgl. Hauptstsdt Olmütz, Olmütz 1907.
• Josef Kachník, Osm set let dómské kapituly olomoucké, Olomouc 1931.
• Miloš Kouřil, O disputacích a barokních slavnostech na olomoucké univerzitě, in: Ivo Hlobil–
Miloš Kouřil – Milan Togner, Tři obrazové teze olomoucké univerzity, Olomouc 1996, nestr.
• Johann Kux, Olmützer Gemeindefinanzen 1530–1630, Brünn 1918.
• Johann Kux, Geschichte der kgl. Hauptstadt Olmütz bis zum Umsturz 1918, Olmütz 1937.
• Johann Wilibald Müller, Geschichte der königlichen Hauptstadt Olmütz, Olmütz 1895.
• Josef Navrátil (red.), Kapitoly z dějin olomoucké univerzity 1573–1973, Ostrava 1973.
• Václav Nešpor, Olomouc: Průvodce místopisný a kulturně historický, Olomouc 1927
6
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
• Václav Nešpor, Dějiny Olomouce, Brno 1936 (2. vyd. Olomouc 1998).
• Václav Nešpor, Dějiny university olomoucké, Olomouc 1947.
• Jana Oppeltová, Narativní prameny vzniklé v prostředí premonstrátské kanonie Klášterní
Hradisko v Olomouci v 17. a 18. století, in: Slavme chvíli ... Sborník 70. narozeninám Jana Bistřického,
Ústí nad Orlicí 1999, s. 83–121.
• Josef Schulz (red.), Olomouc: Malé dějiny města, Olomouc 2002.
Dějiny barokního umění a kultury se zaměřením na Moravu a Olomouc
• Adel im Wandel: Politik – Kultur – Konfession 1500 – 1700, Katalog der NÖ Landesmuseums, Neue
Folge, Nr. 251, Wien 1990.
• Jürgen Bahlcke, Regionalismus und Staatsintegration im Widerstreit: Die Länder der Böhmischen Krone im
ersten Jahrhundert der Habsburgerherrschaft (1526–1619), Oldenburg – München 1994.
• Thomas DaCosta Kaufmann, Court, Cloister and City: The Art and Culture of Central Europe 1450–
1800, London 1995.
• Jiří Dvorský (red.), Dějiny českého výtvarného umění II/1–2, Praha 1989.
• Jiří Fiala – Leoš Mlčák – Karel Žurek (red.), Jezuitský konvikt: Sídlo uměleckého centra Univerzity
Palackého v Olomouci: Dějiny – Stavební a umělecké dějiny – Obnova a využití, Olomouc 2002.
• Petr Fidler, K architekture stredoevropského seicenta, Ars 1994, s. 135-156.
• Petr Fidler, Zum Mäzenatentum und zur Bautypologie der mitteleuropäischen Jesuitenarchitektur,
in: Herbert Karner-Werner Telesko (eds.), Jesuiten in Wien, Wien 2003.
• Petr Fidler, Der Architekt Giovanni Pietro Tencalla (1629–1702), in: Friedrich Polleroß (ed.),
Reiselust und Kunstgenuss. Barockes Böhmen, Mähren und Österreich, Petersberg 2004, s.49-62.
• Hans G. Franz, Die deutsche Barockbaukunst Mährens, München 1943.
• Géza Galavics (ed.), Baroque Art in Central Europe-Crossroads, Budapest 1993.
• Jan Harasimowicz, Das Kunstmäzenatentum der ostmitteleuropäisch Bürger in der frühen
Neuzeit, in: T. N. Geahtgens (ed.), Künstlerische Austach. Artistic Exchange., Akten des XXVIII.
Internationalen Kongresses für Kunstgeschichte. Berlin 15.–20. Juli 1992, Berlin 1994, s. 221–
232.
• Jan Harasimowicz, Kunst als Glaubensbekenntnis. Beiträge zur Kunst- und Kulturgeschichte der
Reformationszeit, Baden–Baden 1996.
• Jan Harasimowicz (red.), Sztuka i dialog wyznań w XVI i XVII wieku, Warszawa 2000.
• Ivo Hlobil - Pavel Michna - Milan Togner, Olomouc, Praha 1984.
• Zdeněk Hojda (red.), Kultura baroka v Čechách a na Moravě, Praha 1992.
• Tomáš Knoz (ed.), Morava v době baroka, Brno 2004.
• Vlasta Kratinová, Malířství 18. století na Moravě ze sbírek Moravské galerie (katalog výstavy), Moravská
galerie v Brně 1968.
• Vlasta Kratinová, Barok na Moravě: Barokní malířské a sochařské návrhy z moravských sbírek (katalog
výstavy), Moravská galerie v Brně, Praha 1986.
• Vlasta Kratinová, Barock in Mähren (katalog výstavy), Wien 1988.
• Jiří Kroupa, Umění doby osvícenské: Střední Evropa 1760–1810 (katalog výstavy), Kroměříž 1984.
• Jiří Kroupa, Alchymie štěstí: Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770–1810, Kroměříž – Brno 1987.
• Jiří Kroupa, „Lieu de plaisance“" und das barocke Mähren. Notizen zu einem „französischen
Modus“ in der Architektur, Umění XLIII, 1995, s. 317–337.
• Jiří Kroupa, Mentalitäten des aufgeklärten Bürgertums: Heinrich Friedrich Hopf in Brünn, in:
Moritz Czáky – Walter Pass (eds.), Europa im Zeitalter Mozarts, Wien – Köln – Weimar 1995,
s. 113–118.
• Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů: Morava v době baroka 1670–1790, Rennes – Brno 2003.
• Jiří Kroupa, Funkce, forma a mentality v raně novověké profánní architektuře, in: Památková péče
na Moravě/Monumentorum Moravice Tutela, 8, 2004, s. 7–22.
7
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
• Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku,
Praha 1996.
• Josef Kšír, Olomouc dřívější a dnešní, Olomouc 1932.
• Johann Kux, Alt-Olmütz: Ein kunstgeschichtlichen Rundgang, Zeitschrift des Vereins für die
Geschichte Mährens und Schlesiens, XXX, 1928, s. 198–201.
• Josef Matzke – Richard Zimprich, Barock in Olmütz, Esslingen am Neckar 1969.
• Miklos Mojzer (ed.), The Metamorphosis of Themes: Secular Subjects in the Art of Baroque in Central
Europe, Budapest 1993.
• Adolf Nowak – Josef Kachník, Církevní památky umělecké z města Olomouce I, Olomouc 1890
• Radmila Pavlíčková, Olomouc a Brno – dvě biskupské rezidence: (K vlivu funkcí šlechtického
sídla na ikonografický program výzdoby interiérů), in: Opuscula Historiae Artium, Sborník prací
Filozofické fakulty Brněnské univerzity F 46, 2002, s. 31-44.
• Friedrich Polleroß (ed.), Reiselust und Kunstgenuss. Barockes Böhmen, Mähren und Österreich, Petersberg
2004.
• August Prokop, Die Markgarfschaft Mähren in kunstgeschichtlichen Bziehungen IV, Wien 1904.
• Václav Richter, Umění a svět: Studie z teorie a dějin umění, Praha 2001.
• Václav Richter – Zdeněk Kudělka, Architektura 17. a 18. století na Moravě, in: Sborník prací
folozofické fakulty brněnské univerzity, F 16, 1972, s. 91–130.
• Josef Sehnal, Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století, Brno 1988.
• Georg Skalecki, Deutsche Arhitektur zur Zeit des Dreißigjährigen Krieges, Regensburg 1989
• Robert Smetana, Průvodce památkami v Olomouci, Olomouc 1948.
• Miloš Stehlík, Nástin dějin sochařství 17. a 18. věku na Moravě, in: Sborník prací filozofické fakulty
brněnské univerzity F 19– 20, 1975 – 1976, s. 23–40.
• Karl M. Swoboda (ed.), Barock in Böhmen, München 1964.
• Rostislav Švácha, Dva neznámé borrominismy na střední Moravě, in: Sborník památkové péče
v Severomoravském kraji 1977, 3, s. 172–181.
• Milan Togner, Jan Kryštof Handke – Malířské dílo (katalog výstavy), Muzeum umění Olomouc 1994.
Pro značný rozsah nelze zmínit četné příspěvky v časopisech a sbornících, za všechny alespoň základní
tituly: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity – řada uměnovědná (F), Opuscula historiae
artium, Umění, Historická Olomouc (zvláště svazky V, X, XIII, XIV), Acta Universitatis Palackianae
Olomucensis. Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica, Historia artium, Ročenka okresního archivu
v Olomouci, Střední Morava, Bulletin Moravské galerie v Brně, Vlastivědný věstník moravský a mnohé
další.
8
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
Grantová agentura České republiky - Část D
Navrhovatel a spolunavrhovatelé
Jméno navrhovatele:
ŽIVOTOPIS
Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D.
Adresa: Radíkovská 31, Olomouc – Svatý Kopeček, 772 00
E-mail: jakubec@olmuart.cz; ojakubec@centrum.cz
Tel.: 732 779 678; 585 514 172
_____________________________________________________________
I. Osobní data
Národnost: česká Státní příslušnost: ČR
Datum narození: 8. IV. 1976 Místo narození: Olomouc
Stav: svobodný
II. Odborný životopis
1994–1999 – vysokoškolské studium, Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra dějin
umění (absolvoval s vyznamenáním; Mgr.)
1997–1999 – asistent výstavy „Od gotiky k renesanci: Výtvarná kultura Moravy a Slezska, 1400–1550”,
zaměstnavatel: Moravská galerie v Brně
1997–2000 – vysokoškolské studium, Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra
historie (FF UP)
1999 – absolvování semináře Culture of Early Modern Europe, Univerzita Palackého v Olomouci, Civic
Education Project (Central European University, Budapest), prospěch: Excellent (18. XI. 1999)
1999–2002 – postgraduální studium, Katedra dějin umění FF UP (Ph.D.)
Disertační práce: Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů ve 2. polovině 16. století: Význam a funkce jejich
uměleckých objednávek
duben – květen 2000 – redakční práce katalogu „Olomoucká obrazárna II. Nizozemské malířství 16. a 17.
století z olomouckých sbírek”, zaměstnavatel: Muzeum umění v Olomouci – Arcidiecézní muzeum
2000–2002 – koncepce a vedení semináře „Vybrané aspekty umění renesance”, Katedra dějin umění FF UP
2000–2003 – spoluúčast na řešení výzkumného záměru MŠMT ČR „Výzkum historie a kultury Moravy” –
MSM 152100017 (FF UP Olomouc)
2001 – redakce sborníku „Václav Richter 1900–1970. Sborník ke 100. výročí narození”; Univerzita Palackého
Olomouc – Masarykova Univerzizta Brno.
2001 – garant řešení vnitřního grantu FF UP v Olomouci: Olomouc, Univerzitní ulice č. 8. Nástěnné malby fasády
měšťanského domu z období pozdní renesance: Uměleckohistorický a technologický průzkum
listopad 2001 – Uniwersytet Wroclawski, Instytut Historii Sztuki, Wrocław, studijní pobyt
září 2002–březen 2004 – knihovník Katedry dějin umění FF UP (náhradní vojenská služba),
zaměstnavatel: FF UP v Olomouci
říjen–prosinec 2003 – koncepce a garance přednáškového cyklu „Výtvarné umění”, Univerzita třetího
věku, FF UP
duben–červenec 2004 – The Warburg Institute, School of Advanced Study, University of London,
výzkumný stipendijní pobyt (Andrew W. Mellon Research Fellowship Programme)
2002–současnost – pedagogická činnost, externí spolupráce s Filozofickou fakultou (Katedra historie) a
Pedagogickou fakultou (Katedra výtvarné výchovy) Univerzity Palackého v Olomouci
2004–současnost – člen badatelského týmu projektu „Poselství barev, tvarů a myšlenek. Culture 2000“
garantovaného Moravskou galerií v Brně.
srpen 2004–současnost – Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum, kurátor, od října 2005
vedoucí uměleckohistorického oddělení
9
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
podzim 2005 – koncepce a realizace kurzu „Cultural network in modern and pre-modern Europe“ v rámci
studijního programu „Euroculture Programme“, FF UP
2005 – získání Baderova stipendia pro výzkum malířství 17. století pro rok 2005; téma: „Elias Hauptner,
umělecká osobnost v kontext malířství pobělohorského období na Moravě“
III. Odborná činnost za posledních 5 let
A. Účast na konferencích
1. Historická Olomouc XIV. Mezinárodní konference „Umění a mor: Reflexe moru v umění 16.–18. století”.
Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra dějin umění, 13.–14. XI. 2002.
2. „Cultural Conquests: 1500–2000”. International colloquium. Seminář obecné a srovnávací historie,
Institut světových dějin Univerzity Karlovy v Praze – European History Group at the Universities of
Newcastle and Northumbria, Praha, 11.–13. IX. 2003.
3. „Stilwechsel und Wechselwirkung: Ein internationales Seminar junger Kunsthistoriker”, Institut dějin umění
Maďarské akademie věd, Budapešť, 9.–11. X. 2003.
4. „Italská renesance a baroko ve středoevropském kontextu”. Mezinárodní mezioborová konference. Univerzita
Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra dějin umění – Varšavská univerzita, Fakulta moderní
filologie, Katedra italianistiky – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra italianistiky,
Olomouc 17.–18. X. 2003.
5. „Genologický systém kultury na Moravě”. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Olomouc
30.–31. X. 2003.
6. Historická Olomouc XV. Konference „Dějiny a kultura na Moravě”. Univerzita Palackého v Olomouci,
Filozofická fakulta, Katedra dějin umění, 10.–11. XI. 2004.
7. „Florian Zapletal: Život a dílo“, Muzeum Komenského v Přerově, 18.–19. X. 2005
8. Śląsk i Czechy: Wspólne drogi sztuki, Wrocław – Legnica, 26.–30. 4. 2006 (připravovaná)
B. Příležitostné odborné přednášky (1999–2006):
• Univerzita Palackého v Olomouci
• Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
• Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
• Centrum medievistických studií Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd České republiky
• Ústav dějin umění Akademie věd České republiky
• Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl
• Slezská univerzita v Opavě: Ústav historie a muzeologie
• The Warburg Institute, School of Advanced Study, University of London
C. Ocenění odbornou komunitou:
2004 – 1. místo v soutěži o Cenu Josefa Pekaře (získáno za publikaci Kulturní prostředí a mecenát olomouckých
biskupů potridentské doby: Umělecké objednávky biskupů v letech 1553–1598, jejich význam a funkce, Olomouc 2003).
IV. Výběrová bibliografie za posledních 5 let
2001
• Podoby podpory kultu sv. Stanislava na Moravě za olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského
(1579–1598): Manifestace katolicismu v uměleckých objednávkách jako součást protireformačního
programu olomouckých biskupů raného novověku, in: AUPO. Facultas Philosophica. Historica 30, Olomouc
2001, s. 67–84.
2002
• Manifestace katolicismu v uměleckých objednávkách olomouckých biskupů v období raného
novověku, in: Historická Olomouc XIII, 2002, s. 161–181.
• Olomoučtí biskupové jako renesanční mecenáši?, in: Dalibor Prix (ed.), Pro Arte: Sborník k poctě 60.
narozenin prof. PhDr. Ivo Hlobila, Praha 2002, s. 261–270.
2003
10
Navrhovatel: Ondřej Jakubec
Registrační číslo: 408/07/0848
• Skupina pozdně renesančních štukatur na Moravě, jejich styl a význam – možnosti a meze interpretace,
Umění 51, 2003, s. 278–291.
• Renesanční epitafy v olomoucké katedrále a katolická propaganda a imaginace na Moravě přelomu 16.
a 17. století, Časopis Slezského zemského muzea B 53, 2003, s. 109–113.
• Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby: Umělecké objednávky biskupů v letech 1553–
1598, jejich význam a funkce, Olomouc 2003.
2004
• Kultura a umění na pozdně renesančním dvoře olomouckých biskupů: Jejich vztahy k rudolfínské
Praze a dalším uměleckým evropským centrům, Studia Rudolphina 4, 2004, s. 17–27.
2005
• Olomouc: augustiniánky, augustiniáni (se Š. Gilarem), minorité, jezuité, kartuziáni, voršilky (s. H.
Kuchařovou), klarisky (s J. Kroupou), milosrdné „opavské“ sestry (s D. Foltýnem), seminář jezuitů s kaplí
sv. Františka Xaverského; Olomouc – Svatý Kopeček: františkánky (s J. Pařezem), premonstrátky (hesla),
in: Dušan Foltýn (ed.), Encyklopedie moravských klášterů, Praha 2005, s. 463–468, 473–481, 485–489, 490–
498, 503–505, 509–511, 522–523, 529–531.
• Malířská výzdoba oltáře a její eucharistická symbolika, in: Helena Zápalková (ed.), Oltář Nejsvětější Trojice
z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Uničově: Restaurování 2003–2005 (kat. výst.), Muzeum umění olomouc –
Arcidiecézní muzeum v Olomouci 2005, s. 17–24.
• Biskupský dvůr – Knížecí rezidence olomouckých biskupů v Brně, in: Tomáš Jeřábek – Jiří Kroupa
(eds.), Brněnské paláce: Stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku, Brno 2005, s. 45–91 (s R.
Pavlíčkovou).
DALŠÍ SPOLUPRACOVNÍCI
Výběr spolupracovníků byl určen především jejich odborným zaměřením a dlouhodobým či intenzivním
zaujetím pro danou problematiku barokního umění, kultury, historie Olomouce a Moravy v období
raného novověku. Zvolený tým odborníků také pokrývá hlavní instituce, jejichž pracovníci na projektu
spolupracují, kdy jde z pochopitelných důvodů především o instituce místní, ale i další, a to především
následující:
• Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc (Milan Togner,
Josef Bláha, Marek Perůtka, Martin Pavlíček)
• Katedra historie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc (Martin Elbel,
Radmila Pavlíčková, Filip Hradil)
• Katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
(Martin Horáček)
• Katedry hudební výchovy, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc
(Tomáš Hanzlík)
• Ústav dějin umění Akademie věd České republiky (Rostislav Švácha, Ivana Panochová)
• Zemský archiv v Opavě, pracoviště Olomouc (Jan Štěpán)
• Muzeum umění Olomouc (Martina Kostelníčková, Leoš Mlčák, Ondřej Zatloukal)
11