WKĚSĚĚĚĚĚtĚKĚtĚ Číslovky. Předložky. Předpony 1. Römäni quotannis duös cönsules creäbant. 2. Unum frätrem et duäs soröres habeö. 3. Tria erant bella Pünica. 4. In ?'cflfeätis^periculö res publica Römäna nön duöbus cönsulibus, sed üni virö — dictätöri permittebätur. 5. In legiöne Römänä Caesaris temporibus sex milia militum erant. 6. Apud Romanos Märtius erat^primus, December deeimus mensis anm. 7. Pnmo mensis diei nomen erat Kalendae. 8. JNon expönam tibi omnia, sed mäxime necessäria. 9. Autumnö folia de arboribus decidunt. 10. Dux legiönem ad flümen addücit, mille milites in castra abdücit. abdůco, is, ere odvádět adducó, is, ere přivádět arbor, oris, /. strom cástra, órum, n. (subst. pomnožné) tábor Caesar, aris, m. Gaius Julius Caesar; vojevůdee, státník a spisovatel římský (100—44 př. n. 1.) creô, äs, are volit December, bris, m. prosinec decide, is, ere padat dictator, oris, m. diktátor; nej vyšší mimořádný úředník v Římě, který byl jmenován na dobu nejdéle 6 měsíců expónó, is, ere vykládat flumen, inis, n. řeka foBtim,M,n.hst, lupen Kalendae, árum, f. kalendy; první den v měsíci legio, onis, f. legie; římský pluk, který měl 3 až 6 tisíc vojáků Mártius, ii, m. březen měnsis, is, m. měsíc (30 dní); jiné je luna, ae, /. měsíc (na obloze) mille (v sg. neskl.; v pl. mília, míliům, mílíbus) tisíc permittd, is, ere přenechávat, odevzdávat, svěřit Punicus, a, um] punský = kartagin-ský quotannis každoroěně GRAMATIKA Číslovky (numerälia) základní (cardinália) řadové (ordinälia) 1 I ünus, a, um jeden 2 Ii duo, ae, o 3 III trěs, tria 4 IV quattuor 5 V quinque 6 VI sex 7 VII septem 8 VIII octö 9 IX novem 10 X decern 20 XX vlgintl ,30 XXX trigintä 100 C centum 1000 M mllle prímus, a, um první secundus, a, um (alter, era, erum) tertius, a, urn quärtus, a, um quintus, a, urn sextus, a, urn septimus, a, urn octävus, a, urn nanus, a, urn decimus, a, urn vicěsimus, a, urn trícěsimus, a, urn centěsimus, a, urn míllěsimus, a, urn 2 uvedených základních číslovek se skloňují jen 1—3. a) únus, una, unum jeden, jedna, jedno f. nom. gen. dat. ak. .abl* m. únus unum únô b) duo, duae, duo dva, nom. duo gen. duórum dat. duôbus ak. duos (duo) abl. duobus c) trěs, tria tři nom. trěs gen. dat. ak. trěs abl. dvě una únius úni únam unä duae dudrum duobus duás duobus trěs triům tribus trěs tribus n. unum unum únô duo duórum duôbus duo duobus tria tria Tvoření ostatních číslovek Pro překlad ostatních číslovek je třeba vědět, že jsou složené (podobně jako v češtině): trě-decim tři-náct, quín-decim = quinque decim pat-náct; ^ desítky se tvoří pomocí -gintá: tri-gintá 30, octo-gintd 80; stovky ze základu centům: trecenti, ae, a 300; quin-genti, ae, a 500; tvarem jsou stovky adjektiva v plurálu, a proto se skloňují jako adjektiva 1. a 2. deklinace: ducenti bonl civěs, ducentaepulchrae arborěs, ducenia brevia verba; tisícovky mají tvar milia (skloňují se jako subst. maře v pl.); substantivum, které po číslovce následuje, je v genitivu: quinque mília militum pět tisíc vojáků. Radové žíslovky od dvacítky výše končí na -simus, a, um: centěsimus, a, um stý. Číslovky 18, 19, 28, 29, 38, 39 atd. se v latině tvoří odečítáním 1 a 2 od nejbližší desítky: duo-dě-triginta = 28; ún-dě-trigintá = 29. Podobně řadové číslovky: duoděquadrdgěsimus = třicátý osmý, únděquadrágěsimus — třicátý devátý. Přehled číslovek viz na str.(232 a 233. Přehled nejčastčjších předložek s akuzativem: s ablativem: ad k, a (ob) od ante před cum s apud při, u dě o; s, z (směrem shora , dolů) in do (na otázku kam?) in v, na (na otázku kde?) inter mezi ě (ex) z (směr zevnitř) -post po pro pro, za per přes, skrz sine bez trans přes Předpony (praeterbia) Některých předložek se užívá jako přeUpon (prefixů) při tvoření latinských složených slov. Pozorujte příklady: předložka ä (ob) od (pryč) ad k předpona ab-dúcč odvádím ab-sum jsem od někoho (něčeho) pryč á-vold odlétám (lekce XIV.) ad-dúco přivádím k někomu ad-volo přilétám (lekce XIV.) ap-ponó (= ad-póno) přikládám 88 89 dolů) " in v, do inter mezi ě (ex) z trans přes cum s jako předpona jen: com^, con-, col- atd. com-pônô (= cum-pônô) skládáni (dohromady) - con-dúcó (— cum^úcô) svádím (dohromady), shromažďuji dě z, s (směr shora dě-ducd svádím (shora dolů) de-pônô skládám (dolů), odkládám dě-cidó (= dě-cadó) padám (dolů) in-cidô (= in-cadô) vpadám do něčeho, upadám inter-sum jsem mezi něčím, zúčastňuji se něčeho ex-pônô vykládám (z něčeho) ě-dúco vyvádím (z něčeho) träns-pônô překládám, trä-dúcô (= träns-dúcô) převádím Všimněte si uvedených složenin slovesa ducô: ab- — — od-vádím ad- — — při-vádím con- — — s-vádím (dohromady) dě- --ducô--s-vádím (shora dolů) in- — — ha-vádím, beru na sebe, oblékám na sebe ě- — — vy-vádím tra- — — pře-vádím inai!iiaiiiiBiinsi5iBJ cvičení jgnsi5iaigfi5iinai!nai a) Určete pády: duäs sororěs, duae sororěs, triům oppidôrum, únum frätrem, duôbus cônsulibus, temporibus Caesaris! b) Přeložte: 1. číslovky: septendecim discipuli, duodětriginta arborěs, sexägintá sex viri, duo mília militum, quintô annô! 2. slovesné tvary: creábimus, permittěbás, permittimur, per-mittěmus, exponěbamus, děcident, adducam, prôderämus, prôdeste, potestis, poterimus! c) Určete význam těchto latinských složenin slovesa trahó (táhnu, tahám) s předponami: attrahô (= adtrahô), abstrahô (= ab-trahô), contrahô, extrahô, détrahô! d) Jakého původu jsou jména měsíců září, října, listopadu a prosince ve slovenštině, ruštině, němčině, angličtině, francouzštině, španělštině a proč? e) Dejte do pasíva věty ě. 1? 10! Do ind. imperfekta věty č. 8, 9,10! f) Podle významu předpony doplňte význam složenin: pleô — plním: impleö = % moveó — hýbám: admoveö = i mittó — posílám: démittô = i servô — zachovávám conserve = i trjbuó — uděluji: ättribuô = ? discipulus — žák: condiscipulus = ? nuö — přikyvuji, souhlasím: abnuö = ? pellö — ženu: expellö = i 90 g) Zhodnoťte podle učebnice dějepisu, jaký význam měly pro Éímany punské války z hlediska sociálního! de romanou um fastis Apud Romanos initio nön Iänuärius, sed Märtius prímus anni měnsis erat, Aprilis secujidus, Mařus tertius, Iünius quärtus. Quintiii, quintö měnsí, postea, quoa C. IůUus Caesar mense Quintiii nätus^erat, nömen erat Iühus. Sextüis, sextus měnsis, posteä ejx, , impe^aMris Augusti nomine Augustus nöminäbätur. Ménsěs eeqß^~rf těs, September, October, November, December, hod^ě^o^íd^ď^ nönus, decimus, undecjmus, duode^chnus měnsěs sunt, ölirnlautein>' uťnömina mensiuni'abc^l^e'r^^metses septimus, octävus, nönus, decimus rÖe^i^n^^^aesari^aetate Iänuärius primus anni měnsis est. Nömen Iänuärii ä Iänö, deö initii, dücebätur.i/iTt/'O^C5 ( 91 / Menses trigintä aut trlgintä ünum, tantum Februärius duo-detrigintä aut ündetrigintä^dies ^colftineßat. Primus he^aomadis dies appelläbätur dies Lunae, secundus dies Märtis, tertius dies Mercurii, quärtus dies Iovis, quintus dies Veneris, sextus dies Säturni, septimus dies Sölis. Su/wce- fastl, orum, m. (subst. pomnožné) kalendář -r— initium, ii n. začátek — Iánuárius, ii, m. leden — Februárius, ii, m. únor — Aprilis, is, m. duben Maius, i, m. květen — Iunius, ii, m. — červen — Iulius, ii, m. červenec — Augustus, i, m. srpen — September, bris, m. září — October, bris, m. říjen — November, bris, nu listopad — Quintilis, is,"m. (měnsis) pátý měsíc počítaje od března, pozdější červenec — nátus, a, um zrozený — Sexfilis, is, m. (měnsis) šestý měsíc počítaje od března, pozdější srpen — posteá potom — quod (příčinná spojka) protože — imperátor, oris, m. císař —sequěňs, entis následující — quidem věru, ovšem — ólim kdysi;— ut jak — děmum konečně, teprve — Iánus, i, m. Janus; bůh začátku — důcó, is, ere vést, odvozovat — tantum toliko, jen — contineo, ěs, ěre pohromadě držet, obsahovat — hebdomas, adis, f. týden — Mars, Mártis, m. Mars; bůh války — Mercurius, ii, m. Merkur; posel bohů — Venus, eris, f. Venuše; bohyně krásy a lásky — Saturnus, i, m. Saturn; staroitalský bůh zemědělství — sól, sólis, m. slunce; personifikovaný bůh slunce ' ' ■ , lil ■HL__„ IB"" lillfl mm ■ mĚmmmĚĚSĚĚKĚKSĚílk Konjunktiv prézentu a imperfekta slovesa esse a složenin sít 1. Sitis semper gräti ergä parentěs et magiströs veströs! Ně s„ umquam ingräti! 2. Utinam vöbis auxiliö noströ prödesse /^ssímus! 3. Ně sitis superbi! 4. Omněs eivěs laböre assiduö nostrae rei püblicae liberae dprösintT o. Adsitis semper amicis vestris! 6. Utinam salütis patriae memorěs sitis! ; 7. Homines saepe dicunt: Utinam temporis futuri gnäri essěmus, utinam praeterita mütäre pos^ěn^us.1^8. Sine spě vita hominum tristis esset. 9. Adessein tibi, si pössem! 10. Nisi salütis patriae memorěs essěmus, patria saepe in periculö esset. Medusa, obluda s hady místo vlasů assiduus, a, um ustavičný, vytrvalý auxilium, ii, n. pomoc dicô, is, ere mluvit, říkat; nepravidelný imperativ v 2. os. sg. dle! řekni! ,;' \i" > * " ergä (předl, s ak.) k, vůči gnärus, o, um znalý, vědomý ■ ingrätus, a, um, nemilý, nevděčný 92 mätö, äs, äre měnit . | spěš, eí, f. naděje /UA (C { Qt ' " "c/ sis! buď! ně sis! nebuď! simus! buďme! ně simus! nebuďme! sitis! buďte! ně sitis! nebuďte! Pozor! 1. Částice utinam se pojí vždy s konjunktivem. 2. Zápor ve větách pracích a zakazovacích je ně, zápor ve větách oznamovacích je nön. 3. Latina nemá samostatný tvar pro imperativ 1. os. plurálu. Konjunktiv imperfekta v samostatných větách vyjadřuje: a) přání nesplnitelné v přítomnosti utinam essem kéž bych byl b) neskutečnost v přítomnosti (v češtině odpovídá kondicionálu přítomnému) essem byl bych Pozorujte významový rozdíl, vyjádřený rozdílnými slovesnými způsoby: ' Indikativ prézentu: (nón) sumus (ne)jsme podobni similěs skutečnost konjunktiv prézentu: utinam (ně) simus kéž (ne)jsme similěs podobni (ně) simus similěs ať (ne)jsme, (ne)budme podobni přání splnitelné rozkaz (zákaz) indikativ imperfekta: (nón) erámus similěs (ne)byli jsme podobni skutečnost konjunktiv imperfekta: utinam (ně) essěmus kéž bychom (ne)byli similěs poáobni - (nón) essěmus (ne)byli bychom similěs podobni přání nesplnitelné neskutečnost v přítomnosti Zapamatujte si: Konjunktiv imperfekta aktiva i pasíva se tvoří u všech latinských sloves od infinitivu prézentu akt. osobními příponami: -m, -Sj -t, -mus,-tis, -nt; -r, -ris, -tur, -mur, -mini, -ntur. 94 95 Konjunktiv prézentu složenin slovesa esse: absum: dbsim, ábsls, atd. ^ adsum: adsim, adsis, atd. óbsum: óbsim, obsis, atd. prôsum: prôsim, prosíš, atd. possum: possim, possis, atd. Konjunktiv imperfekta složenin slovesa esse: absum: abessem, abessěs, atd. adsum: adessem, adessěs, atd. óbsum: obessem, obessés, atd. prosům: prodessem, pródessěs, atd. \possum: possem, possés, atd. ! Konjunktiv imperfekta se vyskytuje velmi často v podmínkovém souvětí, jde-li o podmínku neskutečnou v přítomnosti: Adessem tibi, si possem. Pomáhal bych ti, kdybych mohl. Pamatujte si! si s indikativem = jestliže nisi s indikativem = jestliže ne si s konjunktivem nisi s konjunktivem imperfekta = kdyby imperfekta = kdyby ne Tvoření slov předponou in-: grätus vítaný, vděčný — in-grätus nevítaný, nevděčný memor pamětlivý —j/^memor nepamětlivý — ía-doctus neučený — xa-fělix — in-certus — in-iústus — in-imicus doctus učený fělíx šťastný certus jistý iústus spravedlivý amicus přátelský nešťastný nejistý nespravedlivý nepřátelský latinská předpona in- = česká předpona ne- jnnJirniJintsiíiTrEJinTSJ cvičení srnifnsiiniHíiTBiiiYtSJ a) Co se]Jvyjadřuje'konjunktivemJprézentu?[ Co [konjunktivem imperfekta? " . %t%£*\Si'tí locus, i, m. místo; in locó hominum tmafôrum numerärí být počítán mezi zlé lidi ně (spojka účelových vět) aby ne quam (před superlativem) co; quarn diútissimě co nejdéle servió, ís, ire sloužit (jiné je serve, ás, áre zachovávat) Znakem konjunktivu prejtu sloves 1. konjugace je změna kmenové samohlásky -a- v|£>ed osobní příponou. Konjunktiv prézentu sloves 1. konjugacS»í totiž tyto tvary. aktivum: 1. laud-em ať chválím 2. lavd-ěs 3. laud-et 1. laud-ěmas 2. íaud-ětis 3. laud-eat ně laudem ať nechválím pl. pasívum: laud-et ať jsem chválen, -a, -o Umd-ěria laud-ětwr laud-ěsnw laud-ěmim laud-entar ně lauder ať nejsem chválen Konjunktiv imperfekta se tvoří u sloves všech konjugací (viz lekce XX.) od infinitivu prézentu akt. přidáním osobních přípon v aktivu: -m, -s, -t, -mus, -tis, -nt, v pasívu: -r, -ris, -tur, -mur, -mini, -ntur. aktivum: pasívum: sg. 1. laudäre-m chválil bych laudáre-r byl bych chválen 2. laudáré-s laudarě-ris 3. lavdáre-t lavdárě-tw pl. 1. laudarě-mns lavdárě-mm 2. laudárě-tis lavdárě-nmú 3. laudáre-nt laudáre-ntur 99 Pozor! Znak -e- se vyskytuje u sloves: 1. konjugace 2. konjugace v konj. préz. v indik. préz. laud-ě-s mon-ě-s ať chválíš napomínáš 3. konjugace v indik. fut. scrib-ě-s budeš psát I tento případ je opět důkazena'toho, že dříve než přeložíme slovesný tvar, musíme si nejprve uvědomit, dobere konjugace sloveso patří. Latinské věty účelové a snahové mají spojku ut (aby), ně (aby ne) s konjunktivem prézentu nebo imperfekta: Je-li v řídící větě prezent futurum I. imperativ b) minulý čas je v účelové větě a) konjunktiv prézentu b) konjunktiv imperfekta Optô, a) Optäbô, Optä, b) Optäbam, Pro preklad do češtiny to totiž po spojce aby vždy sloveso Príklady: Optô, ut sänus sim. Optäbam, ut sänus essem. Curä, ne nimis laudes. Cúräbam, ne nimis laudärem. Studeô, ut lauder. Studebam, ut laudärer. ut sänus sim. essem. však není rozhodující. V češtině následuje v minulém ease. Přeji si, abych byl zdráv. Přál jsem si, abych byl zdráv. Starej se, abys příliš nechválil. Staral jsem se, abych příliš nechválil. Snažím se, abych byl chválen. Snažil jsem se, abych byl chválen. 1W jfBisroiinsĽijBĽitBi c v i c e n í jnaiinaifiTiSigiisisigi a) Určete pád a číslo: omnés incoläs, omnés incolae, omnis incolae, rěrum difficilium, temporibus praeteritis, diě longô, diel longô, diěí longi, diěs longi, magisträtui iústô, magistrátu iustô! b) Vyhledejte slovesné tvary ve větách lekce XXI. a určete jejich osobu, číslo, způsob, čas a rod! c) Přeložte týto slovesné tvary: labôrämus, Iabôräbis, labôrätís, labôretis, labôräretis, labôräbäs, labôrantes; serviunt, servient, servent, servant, serväns, servěmus, serviěmus, serviěbam, serväbam! d) Ve větách č. 6, 7,změňte čas věty hlavní a pozorujte, jak se změní v latině konjunktiv vedlejší věty! e) Ve větách 5. 1, 2, 3 v lekci XX. doplňte: Cúräbam,... Jak budou znít věty, které takto vzniknou? ŘECKÁ MYTOLOGIE (bájesloví) obsahuje báje o bozích a polobozích, kterým Řekové říkali héroové (hrdinové, bohatýři). Mnozí z nich obětovali svůj um a síly pro dobro lidstva (Hérakles, Prométheus). Z řecké mytologie čerpali a dosud čerpají látku k svým dílům spisovatelé a básníci. Řeckou mytologii převzali těž Římané. DE ROMANORUM DEIS Románi antiquí multôs deös colěbant. Iuppiter erat dominus caeli et terrae. A poětis pater deum hominumque vocäbätur. In Olympö cum Iünöne, uxöre et soröre suä habitäbat. Frätres Iovis Neptúnus et Plütö erant. Neptünus impérium maris et aquärum haběbat, Plütöni erat impérium inferörum. Iovis soror erat Ceres, dea frügum et agricultürae inventrix. Apollo, deus sölis et Músärum, Diana, lünae et silvärum dea, liberi Iovis et'Lätönae erant. 101 Omnes dei apud Romanos antiquös in magno honöre erant. Ennius poeta nömina deörum duöbus versibus enumerat: Iunö, Vesta, Minerva, Cerfe, Diana, Venus, Märs, v Mercurius, Iovis, Neptünüs,, Vuleänus, Apollo. caelum, i, n. nebe; — pater de um = pater deôrum — Olympus, i, m. Olymp; hora na hranicích Thesálie, sídlo bohů. — Iunô, ônis, f. Juno; manželka a sestra Jovova — uxor, ôrís, f. manželka — habitô, äs, äre bydlet, sídlit — Pluto, ônis, m. Plutón; bůh podsvetí — impérium, ii, 'n. vláda, moc; říše — aqua, ae, f. voda — inferi, ôrum, m. podsvětí — Cerěs, eris, f. Ceres; staro-italská bohyně úrody — firugés, um, f. plodiny, úroda, obilí—inventrix, icis, f. vynálezkyně — agricultura, ae, f. (vzdělávání polí) zemědělství — sól, sôlis, m. slunce — versus, us, m. verš — enumerô, äs, áre vypočítávat —- Vesta, ae, f. Vesta; bohyně domácího a státního krbu, jehož oheň nesměl nikdy vyhasnout; udržovaly jej vestálky — Minerva, ae, f. Minerva; bohyně moudrosti, řemesel, umění a věd — Iovis = Iuppiter — Vuleänus, i, m. Vulkán; bůh ohně. Freska z Pompejí sloves 2.—4.konjugace 1. Vivat, crěseat, flöreat patria nostra! 2. Príma iěx amicitiae saneiätur, ut ab amícis honesta petämus, amicörum causa honesta faeiämus. 3. Audiatur et altera/pars! 4. Aměmus patriam, päreämus legibus, posteritatis glöriae serviämus!' 5. Cicero scribit: Servi parent propter metum, homines autem liberi páreant propter officium! . , - 6. Si magiströrum praeceptis oboedirětis, nön punirěmini. 7. Päcem bellö antepônamus! 8. Utinam semper ratiöne regäris! 9. Curate, ut valeätis; nös semper, ut valěrěmus, cüräbämus. 10. Memoriam cottidiě exerceämus, ně minuätur. alter, era, erum druhý antepdnó, is, ere dávat přednost; pácem belló (dat.) míru před válkou {'— klást mír před válku) causa (předl, s gen.; klade se za substantivum) kvůli, pro crěsco, is, ere růsti honestus, a, um čestný, důstojný metus, ús, m. strach oboedió, ís, ire (patři) poslouchat, být poslušen (otce) pars, partie, f. část, strana 102 "loa