Konstrukce národní identity 1.Přehled základních tezí modernistického pojetí nacionalismu 2. 2.Koncept etnicity §Motto: §„Národy nejsou dílem náhody“ Základní teze modernistického pojetí nacionalismu § §Dvě základní konceptuální linie: § §1. primordialismus §2. modernismus § § § § § § § §Pozn: Vycházíme ze stejnojmenného textu T. Hirta (viz Antropoweb) § primordialismus §(1.) vychází z přesvědčení, že příslušnost k národu je „přirozenou“ součástí lidských bytostí, že národy mají velmi starobylý původ. §primordialismus chápeme pouze jako přístup, nikoli jako teorii,neboť se svým předmětem, s „národy“, zachází jako s neproblematickou daností § modernismus §(2.)modernismus je konceptuální opozicí §„národy“, jsou produktem specifických společenských a historických podmínek, které nastaly až v souvislosti s příchodem modernity. Předmětem studia z pozic modernistických teorií je nacionalismus. § §Hobsbawn: nacionalismus předchází národům § §Cit. Ernst Gellner § § konstruktivismus a instrumentalismus §Možné konceptualizace modernistického pojetí §Ve vztahu ke studiu nacionalismu se konstruktivismus uplatňuje coby teorie, která nacionalismus traktuje jako formu ideologického vědomí, podle kterého je národ jako reálná entita §Konstruktivisté chápou národ jako jazykovou kategorii která organizuje politické vidění § § Ideové kořeny nacionalismu §19. stol. – osvícenství a romantismus - napětí §Gellner: Osvícenský empirismus: postulát, že svět je do nejmenších prvků atomizován, čili, že „jakákoli pravda, kterou lze tvrdit o velkých celcích, závisí na pravdě týkající se složek, které tyto celky vytvářejí.“ § §Romantická gnoseologie: celek je v pojetí romantiků víc než jen souhrn jeho částí a v tomto smyslu je jejich pojetí světa holistické. § §„nacionalismus se zrodil z potřeb Gesellschaft, ale mluví řečí Gemeinschaft.“ §Nacionalismus je produktem modernity §18/19. stol – přechod od spol. agrární k průmyslové, migrace do měst §Opouští venkov – dosavadní lokální kulturní kontexty „vysoká“ kontra „nízká“ kultura §Nízká – lokální komunity §Vysoká - sdílené na úrovni aristokracie, duchovenstva, státní správy, armády a obchodu. §Základ v psaném (liturgickém, úředním) jazyce § § §1. potřeba sdíleného komunikačního kódu §2. potřeba nového společného životního rámce, který by poskytoval pocit bezpečí a sounáležitosti lidem, kteří se ocitli v situaci velmi prudkých společenských pohybů § …odpovědí je koncept „národa“ §Nacionalismus nabízí (nově vytvořenou) romantickou představu národních pospolitostí s prastarými „kořeny“, v nichž jsou lidé „přirozeně“ sdruženi na základě jednotného pokrevního či historického „původu“. § §Tato představa zakládá novou úroveň nadlokální vzájemné solidarity odehrávající se mezi lidmi se stejným „původem“. § §Nový vysoce funkční typ sociální organizace a kolektivní identity, jimiž je nahrazováno již nevyhovující společenské uspořádání spočívající v lokálních či příbuzenských poutech, stavovských privilegiích, zemědělských praktikách či křesťanské víře. § §Nacionální projekt §V rámci každého z nich je vytvářena jednotná nadlokální národní kultura §je kodifikován a standardizován národní jazyk §a je vznesen požadavek na vytvoření národního státu § § §Vzniká tak nová komplexní ideologie, která zakládá: § 1/ novou intenci „my“ §2/ politický projekt § Národní elita §Elity produkují sjednocující mýty a symboly §distribuce: povinná školní docházka a šíření v národních jazycích tištěných písemností – novin a knih §Podobný proces se odehrává i na úrovni jazyka - stává se identifikačním symbolem závěry §Národ je sémanticko-metaforickou kategorii §klasifikační schéma, skrze něž jsou „národy“ konstituovány jako jednoznačně uzavřené jednotky s pevně definovaným „členstvím“. Koncept etnicity §„etnikum“ – nazíráno analogicky jako národ §Ryze moderním fenoménem §Pojmová mátoha, kognitivní model § §Od 60. let - kategorie „etnikum“ začala být postupně stále častěji vytěžována jako nástroj utváření nových politických „identit“ v kontextu moderních (nebo postkoloniálních) státních útvarů. Ethnic Groups and Boundaries §Průlomová práce F. Bartha (1969): Ethnic Groups and Boundaries, obrátil pozornost k interakčním aspektům vytváření symbolických hranic mezi „etnickými skupinami“ §Do popředí se tak dostává motiv hranice, resp. otázka, jak je symbolické, politické či prostorové rozhraní mezi různými etnickými kategoriemi stanoveno a udržováno v kontextu konkrétních podmínek §(etnická) hranice je pojímána jako sociální produkt, jehož důležitost kolísá v závislosti na kontextuálních podmínkách a dokonce se v průběhu času může zcela změnit, posunout či rozplynout. § §etnicky indiferentní skupiny - charakteristické absencí „výsadního postavení etnicity jako centrálního organizačního principu skupiny.“ Šíření ideologie etnicity §směrem k etnicky indiferentním populacím §Akt, jímž jsou různé společenské jevy a situace automaticky interpretovány skrze prizma kategorie „etnicity“ při vyloučení či potlačení alternativních výkladových perspektiv, je různými autory označován jako etnizace § §Etnizace je v tomto smyslu doslovnou ukázkou etnocentrismu, projekcí jazykové kategorie významově derivované ze „Západního“ konceptu „národa“ na „ne-Západní“ populace. Politický aspekt šíření etnických ideologií §Analogie s 19. stoletím - prostřednictvím tzv. etnických elit §ETNOPOLITIKA - proces probíhající od 60. let 20. století § §Výsledek - etnorevitalizace § etnopolitika §příslušnými „elitami“ moderovaný proces utváření etnických skupin coby politických jednotek § § § Zpátečka k Barthovi aneb principy utváření jednotlivých „etnických skupin“ §„etnické skupiny“ se utváří výhradně v symbolické interakci jednotlivých etnopolitických projektů §Symbolická hranice, která stojí mezi „my“ a „oni“, je konstituována na základě tzv. boundary markers (rozlišovací znaky) § Vábnička na příště: §Diaspory a transnacionalismus §Film