ETMB59 Muslimové v ČR Jana Virágová Islámský svět •Země, kde je islám většinovým náboženstvím • •Svět, kam vedou kořeny islámu = arabská/islámská kultura islám -podst. jméno slovesné od slovesa aslama = podrobit se Bohu, odevzdat se do jeho vůle • -muslim = ten, kdo se odevzdává do vůle Boží Muhammad Ibn Abdullah •cca 570 Mekka – 632 Medína •rod Banú Hášim, kmen Kurajš •zakladatel islámské obce věřících (umma) •vlivy: poměry v Mekce (zeslabování kmenové a rodové solidarity, pokles morální úrovně společnosti…) • - polyteistické náboženství starých Arabů (astrální božstva, víra v duchy místa, džiny, démony), křesťanské proudy (monofyzitismus, nestoriánství, manicheismus…), židovství … ahl al-kitab lid knihy •Židé •Křesťané • • Muhammadova rodina •manželka Chadídža • dva syny a čtyři dcery: -Zajnab -Ruqajja (+ Uthmán) -Umm Kulthum (+ Uthmán) -Fátima + Alí Ibn Abu Tálib = Hasan a Husajn •manželky: 8; např. Aiša (její otec Abu Bakr) -r. 610 první zjevení prostřednictvím anděla Džibríla/Gabriela -r. 622 hidžra = přerušení původních kmenových vztahů a navázání nových •Jathrib = Madínat an-Nabí = Město Prorokovo • r. 622 = počátek letopočtu (chalífa Umar) -r. 630 návrat do Mekky v čele vybudované muslimské obce – umma -r. 632 umírá – Arabský poloostrov sjednocený prostřednictvím islámu schizmata •volba nástupce v čele ummy •chalífat rasúl Alláh/nástupce posla božího - chalífa = zástupce, náměstek •staroarabský způsob volby rady starších = šúrá •x •volba blízkých spolupracovníků Muhammada •x •rodová linie Muhammadova zetě Alího a jeho ženy Fátimy • • •1. chalífa Abú Bakr (632-634): •blízký spolupracovník Muhammada, jeho tchán •2. chalífa Umar Ibn al-Chattáb (634-644) •3. chalífa Uthmán Ibn al-Affána (644-656) •4. chalífa Alí Ibn Abu Tálib (656-661) •= al-chulafá ar-rášidún / chalífové vedení správnou cestou •- způsob volby uznán jako součást tradice (sunna) • „lid tradice a společenství“ ahl as-sunna wa l-džamá’a •- „islámská ortodoxie“ • • ší’a •hodnost chalífy a imáma dědičná v rodové linii Alího Ibn Abu Táliba a jeho ženy Fátimy •ší’at Alí = strana Alího •dědičná linie imámů – víra ve skrytého imáma •světská moc podřízená duchovenstvu • • cháridža •r. 657 b. u Siffínu – Alí x Muáwija Ibn Abu Sufján (dyn. Umajjovců) • •arab. charadža / odejít, opustit • •zdroj náb. i polit. autority - Korán • ší’itské směry •řada veřejných imámů – skrytý imám – mahdí • -zajdíja • -ismá’ílija • -ší’a dvanácti imámů •(ithná ašária – dvanáctníci) •….. • Obr. viz Kropáček, L. Duchovní cesty islámu. Praha 2006, s. 183. Korán •al-Qurán (to, co má být recitováno, hlasitě přednášeno), al-Kitáb (=Kniha) •soubor zjevení zprostředkovaných Muhammadovi andělem Gabrielem/Džibrílem •mekkánská a medínské období: eschatologické motivy, organizace ummy, hlavní zásady kultu, uspořádání rodinných a společenských vztahů, zásady práva •= reakce na tehdejší soc., polit., ekonom., náb. situaci = obsahuje dogmatiku, etiku, rituální praxi a uspořádání sociálních vztahů Korán •114 súr/kapitol •súry uvozeny „basmalou“ = „Ve jménu Boha, milosrdného, slitovného - Bismi ´lláhi ´r-rahmáni ´r-rahím“ •úvodní súra Fátiha /Otevíratelka •redakce Koránu – chalífa Uthmán (651-656) •preferování arabštiny sunna •= tradice • souhrn výroků a činů Muhammada •hadíth = zpráva o výroku, činu nebo postoji proroka •dvě části: obsah (matn), řetězec tradentů (isnád) •9. st. – očištění hadíthů: 6 kanonizovaných sbírek viz např.: sbírka al-Buchárího, Muslima… šarí’a •arab. cesta k prameni, v náb. smyslu cesta hodná následování • •= soubor právních ustanovení Božího řádu • •jednota Koránu, tradice a právní vědy právní věda •arab. ilm al-fiqh •formulace a výklad šarí’i •4 zdroje: Korán, sunna, analogie (srovnání s činy M. a 1. chalífů) a konsensus (shoda právních autorit) •[5. zdroj idžtihád – samostatný úsudek] • náb. práv. autority: •álim/pl. ulamá – učenci, znalí (všichni představitelé inteligence) •faqíh/pl. fuqahá – právník, státem pověřený specialista • • právní směry = mazhab/pl. mazáhib •Abú Hanífa (699-767) – hanífovský m. • •Málik Ibn Anas (715-795) - málikovský m. • •Muhammad Ibn Idrís aš-Šáfi’í (767-820) – šáfiovský m. • •Ahmad Ibn Hanbal (780-855) - hanbalovský m. • (wahhabíja) právní řád •ibádát – právní vymezení vztahu člověk x Bůh •pět sloupů víry • • mu’ámalát – vztah člověk x člověk •majetkové, rodinné, dědické právo •+ ukúbát – trestní právo • lidské činy •činy povinné /fard •činy bohulibé /mustahabb •činy Bohu indiferentní /mubáh •činy zavrženíhodné a Bohu odporné /makrúh •činy zakázané / harám • • Islám prostupuje všechny • aspekty lidského života. • • • Konec.