Kapitola I Sovetsky a stredoevropsky system... /6o/ skolstvi. Kadner mel obdivuhodne jasnou pfedstavu o torn, k c v Sovetskem svazu dochazi. Analyzoval napfiklad zmeny v pfijimani dentu, ktere favorizovaly studenty z delnickych a rolnickych rodin, ci chod vedeckeho vyzkumu z univerzit na specialne vytvofena pracovis zejmena na akademii ved. Kadner napsal, ze „diktatura samozfejme nemu tolerovat akademickou autonomii" a akademicke senaty proto nahra administrativni organy, jejichz cleny jmenoval stat. Marxisticka ideolo pronikla do vsech pfedmetu a „pravo" v nasem pojeti dokonce zmiz Stejne dopadly filozoficke fakulty. Jejich hlavni komponent - filozofi byla totiz redukovana na dogmatickou formu marxismu, kterou se mu ucit vsichni studenti.^ Omezene korekce sovetskeho vysokoskolsk systemu byly ucineny po roce 1931. Nepfinesly vsak zmenu zakladniho vzdelavani, jimz bylo podfidit jej potfebam statu. Tento cil sovetske vysokeho skolstvi byl v pfikrem rozporu s idealy, na nichz staly stfedo ropske univerzity. 1 4 9 Kadner, Vyvoj, cast 4, s. 170-174 K A P I T O L A 2 D Y N A M I K A A C E S T Y S O V E T I Z A C E em obdobi vzniku Solidarity v letech 1980-1981 si Polaci uzivali svobod, re byly v povalecnem obdobi nezname. Zatimco vetsina spolecnosti se ala spise do budoucnosti, mlada novinafka Teresa Toranska vyuzila nove otevfenosti k prozkoumani minulosti. Mozna, ze se inspirovala hlavni hrdinkou filmu Andrzeje Wajdy Muzzmramoru z roku 1976 a zacala zkoumat obdobi stalinismu. () stalinismu toho nebylo v Polsku pfilis znamo, stejne jako se nevedelo, kdy pfesne toto obdobi zacalo. A prave to byla prvni otazka, ktera zaznela v rozhovoru Torahske s Edwardem Ochabem, tajemnikem polske komunisticke strany, ktery mel v letech 1950-1956 na starosti kulturu a vzdelavani. Otazku vsak nepolozila Toranska, ale Ochab. Pote, co Toranska zacala odfikavat odpoved' o letech 1948-1955 zalozenou na skolnich vedomostech, Ochab protestoval a uvedenou periodizaci oznacil za „nepodlozenou a dokonce nelogickou" Odlisovani stalinistickeho a pfedchoziho obdobi odmitl. Podle nej by to „znamenalo, ze v dobe, kdy byly polozeny zaklady lidove demokracie, byl vliv stalinistickych metod, stalinistickeho aparatu a Stalina osobne mensi" Aby svuj nazor podpofil, uvedl pfiklad tisicu Polaku, ktefi byli hned po skonceni valky zatceni deportovani.J 5° I kdyz Ochabuv nazor mohl byt minen specificky jen pro polsky pfipad, plati o vyvqji celeho regionu. Zejmena proces vytvafeni stalinistickeho systemu s jeho extremnim policejnim terorem, ekonomickou iracionalitou a ideologickou neohrabanosti nezacal teprve v roce 1948, avsak vyrostl na Jiz drive polozenych zakladech.'S1 Tento fakt je nejvice viditelny v ekonomi^ kde se vetsina znarodneni a vyvlastneni odehrala jiz pfed rokem 1948. v sak je to pravda take o vysokoskolskem systemu. C i m vice tradicnich ^s t r uktur komuniste odstranili jiz v roce 1945 ci 1946, tim mcnc toho pak m u s e l i udelat pozdeji. ISO T o r a n s k a , On/, s. 26-27. Jak u vedl Jan T. Gross, je take pravda, ze leta druhe svetove valky vytvorila vyznamne podmfnky Pr ° zavedeni sovetske nadvlady. Viz jeho knihu „Social Consequences''. Tato otazka bude ve v ztahu k profesorske komunite pojednana podrobneji v kapitole 4. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace / 6 a / / 6 3 / v Vzhledem ke konstelaci bezprostfedne povalecneho vyvoje se mus komuniste delit o moc a radikalni zmeny nemohli jen tak jednodu. nadiktovat spolecnosti. Avsak komunistum pfalo stesti, nebot' ovzdu bylo pfiznive nakloneno socialnim reformam. Pokud tedy komunisi napfiklad chteli zvysit podil studentu pochazejicich z delnickych ci re nickych rodin a pokud chteli vetsinu studentu indoktrinovat marxistick mi nazory, nachazeli pro to, zejmena v fadach socialni demokracie, ochc ne spojence. Jak ukazuje ceskoslovensky pfipad, zalezelo na torn, jak mo se o urcitou otazku komunisticka strana zajimala. Hodne tedy zaviselo politicke kultufe stranickeho vedeni. Kazda z nami sledovanych komi nistickych stran se take pohybovala v rozdilnych podminkach, a to i co s tyce sily a poctu clenu a moznosti spoluprace s politickymi „spojenci". ) vychodnim Nemecku byla spojencem i Sovetska vojenska sprava v Nemei ku (SVAG).'5* Muzeme se pfiklonit k nazoru, ze S V A G vytvofila pro sovetizaci vychodnim Nemecku unikatni situaci. S V A G se jako zdroj autority a pr< stfedku stala rozhodujicim cinitelem pro vytvofeni podminek pro sovetsl styl socialismu. I v roce 1946 byly vztahy mezi sovetskymi organy a Nemx kooperativni a spolecnym zajmem obou bylo postupovat obezfetne. Sov nemeli ani dostatek lidi, ani dostatek kompetentnosti, aby ve sve okupac zone fidili nejnizsi urovne vzdelavani. K d y z byl nekdy v roce 1948 pfekr cen Rubikon na ceste k vrcholnemu stalinismu, vychodonemecti komunist< zjistili, ze se jejich situace od polskych ci ceskoslovenskych soudruhu pfilii nelisi. Museli pfijmout dulezita rozhodnuti tykajici se zpusobu budovan socialismu, at'jiz byly jeho zaklady po roce 1945 v jednotlivych statech jak koli odlisne. Z tohoto duvodu ma vychodonemecka zkusenost se sovetiza svoji relevanci i mimo vlastni sovetskou okupacni zonu. P o l i t i k a p r v n i c h p o v a l e c n y c h let v o b l a s t i v y s o k e h o s k o l s t Ze tfi komunistickych stran, ktere v teto knize studujeme, prokazovah o vzdelavaci otazky v bezprostfedne povalecnem obdobi nejmensi zajem Vc ) ceskoslovenska. Komunisticka strana Ceskoslovenska si ministerstvo skol stvi v prvni povalecne vlade pojistila svym stoupencem profesorem Zde kem Nejedlym. Avsak po kvetnovych volbach v roce 1946 K S C vymenil; • terstvo skolstvi za ministerstvo vnitfniho obchodu a pfenechala jej x^k/ni narodnim socialistum. Po unorovem pfevratu v roce 1948 Nejedly C C S ziskal vedeni rezortu skolstvi, avsak komunistum se do te doby podao D l a s t i vzdelavani prosadit jen dve mensi zmeny obsazene jiz v Kosickem vladnim programu z dubna 1945.1 5 3 prvni zmenou bylo pfipojeni pedagogickych fakult k univerzitam praze, Brne a v Bratislave. Tato relativne bezkonfliktni zmena byla prosazovana jiz pokrokovymi odborniky na vzdelavani v dobe prvni republiky, ktefi se zasazovali o vzdelavani nejen stfedoskolskych ucitelu, ale i ucitelu zakladnich skol na univerzitach. Vzhledem k tomu, ze ucitelsky sbor pedagogickych fakult mel tendenci podporovat K S C , narodni socialiste po kvetnovych volbach roku 1946 rozvoj pedagogickych fakult pfilis nepodporo-l vali1 5 4 Tuto stranickou politiku podpofila tez univerzitni komunita, ktera/ pochybovala o torn, zda pedagogicke fakulty vubec poskytuji univerzitni uroven vzdelavani. Navic na Univerzite Karlove pusobili dva profesofi pedagogiky, ktefi nebyli fadne habilitovani. Druha zmena tez znepokojila ty, kdoz se obavali o uroven univerzitnich standards. N a Karlove univerzite byly vytvofeny tfi nove katedry - sovetskeho prava, sovetske literatury a sovetskych dejin - ktere tez obsadili ucitele bez fadne habilitace.^ Katedru sovetske literatury vedl Bohumil Mathesius, znamy pfekladatel a popularizator sovetske literatury v mezivalecnem obdobi.^6 Novym profesorem sovetskeho prava a ekonomie se stal Vladimir Prochazka, ktery byl tez angazovanym levicovym publicistou a pfekladate- 5 2 V ceskych odbornych textech se nekdy tez uzfva zkratka S M A D . Viz napf. H. Weber, Dejiny NDi Praha, Lidove noviny 2003. Pozn. prekl. 1 5 3 V breznu 1945 se pfedstavitele londynske exilove vlady setkali se zastupci KSC v Moskve a na [ zaklade jejich politickych dohod vyhlasili v dubnu ve slovenskem meste Kosice vladni program, ktery se stal zakladem politickeho systemu povalecneho Ceskoslovenska. Podrobneji viz Crampton, Eastern Europe in the Twentieth Century, s. 235-236. Nejedly se stal fadnym Profesorem hudebni vedy na Univerzite Karlove v roce 1919 a v mezivalecnem obdobi P°dporoval levicove smery. Ponekud pfekvapive se tez stal zivotopiscem T. G . Masaryka. Behem svetove valky vyucoval v Sovetskem svazu. Ceskoslovensky biograficky slovnik, s. 482—483. Je ho kolega, profesor romanske literatury Vaclav Cerny napsal, ze Nejedly v roce 1945 dosahl r n ° c i . po ktere dlouhou dobu touzil, ale „ktera byla dana cloveku jiz davno tvofive bezmocnemu l c a Povahove zeslablemu". Pameti, dil 3, s. 146-147 N e )dulezitejsi osobnosti pedagogickych fakult v Praze a Brne - Nejedly, Otakar Chlup Ja zykovedec Frantisek Travnicek - byli cleny KSC K vytvofeni pedagogickych fakult viz „Dekret Pr ezidenta republiky ze dne 27. 10. 1945 o vzdelavani ucitelstva" c. 132/1945 Sb., a „Zakon l s s 2 e dne 9. dubna 1946, kterym se zfizuji pedagogicke fakulty", c. 100/1946 Sb. ^ozhovor s profesorem Janem Havrankem, 7 cervence 1993. es koslovensky biograficky slovnik, s. 445. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace / 6 V lem.w Nejvlivnejsim z novych profesoru byl Arnost Kolman, vedouci ka ry sovetske filozofie a dejin. Narodil se v Praze a jiz v prubehu prvni sv ve valky se stal bolsevikem. Pote, co padl v prubehu prvni svetove valky ruskeho zajeti, ucastnil se fijnove revoluce a udajne se znal i s Lenine V nasledujicich desetiletich se postupne stal uznavanou autoritou sovet filozofie vedy. Kolman, ktery si zachoval i sovetske obcanstvi a mluvil ces se silnym ruskym pfizvukem a rusismy, se v roce 1945 objevil v Praze. Zis1 popularitu mezi levicovymi studenty a stal se pro ne inspiraci.^8 Objevily sice pochybnosti o ekvivalenci jeho sovetskeho vzdelani, ale na filozofie fakulte jej presto ustanovili fadnym profesorem, jak poznamenal jed z jejich ucitelu, „stale z pocitu stesti ze sovetskeho vitezstvi".^ Jinak komunisticke vedeni v tomto rannem obdobi nepodporov zadne dalsi reformy vysokeho skolstvi a ponechalo vysoke skoly entuziasn Kolmanovych studentu, ktefi zacali bojovat o moc ve studentskych a kol nich radach a ktefi pozadovali i reformy vyuky, zejmena na pravnicke fak te. V unoru 1948 dovolilo vedeni K S C , aby komunisticti studenti vytvov sve „akcni vybory" a provedli cistky v profesorskem sboru a mezi studen Jak v obdobi pfed, tak i po roce 1948 pfedstavovali cesti komunisticti st denti politicky vyznamnou silu, ktera nemela v ramci sledovaneho regio obdobu. V jejich cinnosti bylo mozno nalezt reminiscence „hnuti prolet' skych studentu" z konce 20. let v Sovetskem svazu. A z do roku 1953 se K S neodhodlala tuto studentskou moc podvazat vytvofenim struktury zakla nich stranickych organizaci a zavadet koordinovanou a mozna i liberalne' vysokoskolskou politiku. Stejne jako jejich ceskoslovensti kolegove, i polsti komuniste ztratili temef dva roky od cervna 1945 do unora 1947 rezort ministerstva skols Prochazka pfekladal do cestiny dfla Shawa, Feuchtwangera a Steinbecka. Stal se doktorem prav a nejaky cas stravil v Sovetskem svazu. Tamtez, s. 572. Pravnicka fakulta jej 14. listopadu 1945 jednomyslne navrhla ministerstvu skolstvf na radneho profesora, ackoli mezi jeho pracemi o ekonomii a pravu bylo jen „nekolik, ktere pouzivaly vedeckou metodu". Jeho zastance, profesor Hobza, omlouval nedostatek Prochazkovy akademicke kvalifikace jeho podrobnou znalosti „vefejne spravy sovetskeho Ruska". Viz dopis dekana Jana Matejky Zdenkovi Nejedlemu z 14. listopadu 1945, A C A V , pozustalost Z . Nejedleho, c. k. 31. Kolman, Die verirrte Generation. Kolman se vratil do Sovetskeho svazu v roce 1948 pote, co 3 kritizoval vedeni KSC2 za podceneni tfidniho soutezeni ve strane a za jeji burzoazni zivotni styl. V roce 1960 mu byl povolen navrat do Ceskoslovenska, aby pomohl bojovat s revizionismem. Stal se vsak zastancem Prazskeho jara. Rozhovor s profesorem Janem Havrankem, 7. cervence 1993. ..Vysoke skoly - universita" ACAV, pozustalost Krale, i. Z. 36. \ /65/ polsti V N VJ o c ipovidala Polska rolnicka strana (PSL) v cele s minist\' [i to dobe za^ ^ ^ ^ ^ 1 6 0 p0 lska komunisticka strana - zvana v teto n l ^ z e s * a y ^ j n i c k a strana (PPR) - vsak obsadila misto vedouciho odbodobe Polska ^ ^ ^ ^ V jeho cele stali pozdejsi disident Wladyslaw Biehs^ V y S ° Beloruska Eugenia Krassowska.1 6 1 V tomto obdobi si kowski a n a jednu z otazek vysokeho skolstvi - na pfijimani ke studiu. piste zam S etkani s profesory Jagellonske univerzity v Krakove Behem ^ ^ l c k v komunisticky ministr skolstvi Stanislaw Skrzeszewski v lednu 1945 P 0 1 ^ / , . , . v £ Q V a \ aby na univerzitach byl vytvoren prostor pro studenty z nepnvikffovanych vrstev spolecnosti.1 6 2 V kvetnu 1945 jeho ministerstvo vydalo dekret ktery in vytvofilo tzv. vstupni rocnik (rokwstypny) pro studenty, ktefi nemeli dostatecne vzdelani pro okamzite studium na univerzite. Dekret vsak nespecifikoval socialni skupiny, pro ktere mel byt rocnik urcen. Kdyz byl na podzim vstupni rocnik otevfen, tvofili jej lide z nejruznejsim spolecenskym zazemim. Proto levicovi studenti z organizace Z W M „Zycie" vytvofili svoji vlastni strukturu „pfipravnych kurzu" (kursy przygotowawcze), jejichz cilem bylo pfipravit studenty z „delnickych a rolnickych rodin" na studium vyse zmineneho vstupniho rocniku. Vzhledem k slabemu vlivu komunistu v pfijimacich komisich na vysokych skolach se vsak narust delnickych a rolnickych studentu na polskych vysokych skolach projevil teprve koncem prvni dekady povalecneho obdobi. Na podzim 1947 polska komunisticka strana pfisla s dalsi, tentokrat neuspesnou iniciativou. Dekret ministerstva skolstvi mel zvysit pravomoci ministerstva pfi jmenovani a zamestnavani profesoru a jmenovani dekanu 1 6 0 Wycech (1899-1977) byl povolanim ucitel. Z a druhe svetove valky se stal feditelem odboru skolstvi v podzemni vlade loajalni londynskym Polakum. Vuci univerzitam se choval behem kratkeho povalecneho ufadovani v cele ministerstva vstficne. Svuj ufad opustil v unoru 1947 ( k r "3tce pote, co polsti komuniste zvitezili ve volbach. Moldawa, Ludzie wtadzy, s. 443. 6 1 Bienkowski (1906-1991) opustil ministerstvo skolstvi v zafi 1946 a nahradila jej Krassowska I (1910-1986), ktera ve tficatych letech studovala ve Vilniusu, behem valky vyucovala I v podzemnich kurzech a po valce zastavala vyznamne postaveni v demokraticke strane (Stronnictwo Democratyczne), ktera bezpodminecne podporovala polske komunisty. Krassowska | 6 2 z C l s t a , a namestkyni ministra Skolstvi az do roku 1964. Tamtez, s. 337 a 379. Krasiewicz, Odbudowa, s. 123. K protokolum Skrzeszewskeho schuzi viz AUJ, S III I Skrzeszewski (1901-1978) byl povolanim ucitel, ktery vystudoval v roce 1924 Jagellonskou U n 'verzitu a v torn samem roce vstoupil do komunisticke strany. Valku stravil v Sovetskem svazu a niinistrem skolstvi byl od prosince 1944 do cervna 1945 a pote znovu od unora 1947 do cervence 1950. Mezi lety 1951 a 1956 vykonaval funkci ministra zahranicnich veci. Motdawa, wtadzy, s. 422. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace /66/ a rektoni. Jak si jeste ukazeme podrobneji, vyvolala pouha informace, ze takovyto dekret chysta, bouflivou a odmitavou reakci polskych profeso: Aby si polsti komuniste nepohnevali jinak loajalni vzdelance, vydali na nec mnohem umirnenejsi verzi dekretu, nez puvodne pfedpokladali.l 6 3 V prvnim povalecnem roce pfevzali v ramci statniho aparatu odpove nost za vzdelavani vychodonemecti komuniste. A tuto kontrolu jiz do kon existence N D R nepustili z rukou. Jediny zemsky ministr skolstvi, ktery ne clenem S E D , byl odstranen jiz koncem roku 1946.l 6 4 V dubnu 1947 definov funkcionaf S E D Alfons Kauffeldt dosavadni „zakladni pozadavky" vysok skolske politiky S E D . Patfily mezi ne „podpora studia delniku a rolniku, e minace fasistickych ucitelu a studentu a politicke skoleni studentu". O vsech techto bodech pojedname jeste podrobneji. V teto fazi je mozne s nout, ze byly uskutecriovany pfedevsim prostfednictvim zmen v pfijimani vysokou skolu. Pfijimaci procedura totiz vyslovene zvyhodfiovala d z „pracujicich tfid". Tuto politiku doplnilo zavedeni vice nez dvanacti kur (Vorstudienanstalten), jejichz absolvovani pfiznalo stovkam deti z neprivileg vanych vrstev spolecnosti ukoncene stfedoskolske vzdelani a pote i prefer vane postaveni pfi pfijimani na vysokou skolu. Druhy z Kauffeldtem zmin nych bodu charakterizujicich politiku vychodonemeckych komunistu ve k tomu, ze ve vychodnim Nemecku doslo v ramci sledovaneho regionu k n vetsim cistkam vysokoskolskeho ucitelskeho sboru. Ctyfi z peti vychodo meckych akademiku pfisli po valce o moznost dale vykonavat sve povola Tfeti z j i m zminenych bodu byl realizovan zavadenim marxismu do univ zitnich osnov, a to formou na prvni pohled neskodne vyhlizejicich kur nazvanych „politicke a socialni problemy soucasneho sveta". Vsechny vyse zminene iniciativy pfinesly do roku 1947 sve ovoce a p nutily S E D , aby pfemyslela o dalsim postupu. N a zaklade stranicke poli ky se na vychodonemeckych univerzitach zvysil pocet studentu z delni 1 6 3 Viz kapitolu 6. 1 6 4 Liberal dr. Emil Mencke-Gliickert byl odpovedny za vysokoskolske vzdelavani do poloviny roku 1946, kdy jej na natlak SVAGu vystfidal clen SED dr. A r t h u r Simon. Haritonow, Sowjetische Hochschulpolitik, s. 75. Jinak vsechny ostatni vedouci funkce v oblasti vysokeho skolstvi v Brandenbursku, Meklenbursku, Sasku, Sasku-Anhaltsku nebo Durynsku zastavali od roku 194' bud1 clenove SED z rad puvodni socialni demokracie nebo komunisticke strany. To platilo i o ustfednich organech v Berline s vyjimkou profesora Theodora Brugsche, ktery ackoli nebyl clenem strany, se SED uzce spolupracoval. Broszat a Weber, SBZ-Handbuch, s. 96-99, 118-121, 142-144, 162-163, 183-185 a 237-238. 1 6 5 11, dubna 1947, S A P M O - B A , Z P A , IV 2/9.04/6. Kauffeldt mel na starosti vysoke skoly ve vedeni SED v letech 946 a 1947. / 6 7 / kych a rolnickych rodin, a to na vice nez 30 procent. To pfedstavovalo dalejco jepsi vysledek, nez jakeho v teto dobe dosahli v Polsku ci v ceskych e r n f c h . S E D nyni mohla pfistoupit k vytvofeni nejen proletafsky slozeneho ale i politicky loajalniho studentstva. Pfi pfijimani ke studiu se zacaly zdurazfiovat politicke pozadavky - napfiklad clenstvi v „demokratickych organizacich" Take s tim se v teto dobe v Polsku ci v ceskych zemich nesetkame. Navic pote, co z univerzit odesly stovky ucitelu, mohla S E D pfikrocit i ke „vzdelavani" nove generace akademiku. N a zaklade sovetskych urgenci zahajila jiz v roce 1947 ustfedni Nemecka sprava pro vzdelavani (dale jen D W ) pfijimani studentu k postgradualnimu studiu. V pfedchozim nemeckem systemu bylo, stejne tak jako v Praze ci ve Varsave, nemyslitelne, aby postgradualni studium probihalo mimo pfimou kontrolu univerzit. Potfeba vhodnych ucitelu pro vyuku pfedmetu „politicke a socialni problemy soucasneho sveta vedla k zakladani fakult „spolecenskych ved , ktere byly v roce 1947 pfipojeny k existujicim univerzitam. Pro rozsifeni marxistickeho vlivu byly vyuzivany take vsechny ostatni nove fakulty, a to vcetne pedagogickych fakult, jako tomu bylo v Ceskoslovensku, a nejruznejsich pfipravnych kurzu probihajicich v budovach stfednich skol. Ceskoslovensti komuniste vsak nikdy delnicko-rolnicke fakulty nepfipojily k univerzitam a v Polsku se tak stalo teprve v roce 1951. To, ze se S E D ve vychodnim Nemecku podafilo tak rychle dosahnout vyse zminenych vysledku, je pusobive, zvlaste pokud si uvedomime, ze musela pfekonavat jeden vyznamny handicap. V souladu s nemeck^jracjiC 1 byla totiz statni sprava decenfralizovaiia. V Polsku a Ceskoslovensku podlehalo vysoke skolstvi ustfednimu ministerstvu skolstvi, zatimco ve vychodnim Nemecku zemskym vladam. Napfiklad univerzity v Rostocku a Greifswaldu mela na starosti schwerinska zemska vlada. Zpocatku se proto reformy univerzit jen obtizne fidily pfimo z Vychodniho Berlina. ^entralizace vysokoskolske politiky byla navic v sovetske zone komplikovana sovetskou snahou ovlivfiovat vyvoj v celem Nemecku. Vzhledem k t o r ^ u , ze Sovetsky svaz nechtel byt obvinen, ze zpusobil rozdeleni Nemec^ n a dve casti, neumozfioval vychodonemeckym organum v Berline, aby az 0 r oku 1949, kdy se stalo politicke rozdeleni realitou, intervenovaly v jed- n °tlivych zemich J ^ byla vytvofena nanzenim Sovetske vojenske spravy c. 17 ze dne 27. cervence 1945 a byla a ^ f J o y e d n a za „spravu skol, matefskych skol, vzdelavacich zarizeni a umeleckych, vedeckych t u m i c h instituci" Pusobila v sovetske okupacni zone, ale jak naznacuje jeji nazev, mela byt Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace /68/ N a druhe strane fakt, ze v cele vsech organu zemske spravy v ramci sov ske zony stali pfedstavitele S E D , postupne umoznovaX aby se vzdeTava politika v sovetske zone uskutecriovala jednotne na zaklade stranicke d* cipliny. Koncem roku 1946 pfedseda D W Paul Wandel rozhodl, ze aktivi vzdelavacich ufadu budou v ramci celeho vychodniho Nemecka koordin vany prostfednictvim schuzek zemskych ministru skolstvi, ktere se me konat kazdy mesic. Prvni takovato konference odsouhlasila, ze bud vytvofeny jednotne navrhy skolskych pfedpisu, zejmena pro oblast discif narnich norem, zkousek na lekafskych fakultach, postgradualniho vzde vani a doktorskych zkousek.l 6 7 Navrhy byly pfedlozeny univerzit" a ministfi je pote nechali schvalit zemskymi vladami.1 6 8 Pozdeji se ukazalo, ze vcasne zahajeni reforem vysokoskolskeho vzdel vani bylo pro S E D velkou vyhodou, nebot' splneni zakladnich cilu jeji polit zakladem pro budoucf celonemeckou vladu. Handel a Kohler, Dokumente der Sowjetischen Militdtadministration, s. 14-15. D W se zpocatku spolehala na neformalnf autoritu interpretace a predavanf sovetskych zajmu. Viz napf. dopis D W z 19. listopadu 1946, ktery pozadoval jednotne platy pro profesory v ramci sovetske okupacni zony, podle „smernic SVAGu". BAAP, R2/636, I. 170. Viz tez telegram z 30. prosince 1947 univerzitnim rektorum a zemskym ministrum skolstvi o vykladu sovetske smernice c. 56 z 13. bfezna 1947 o platech profesoru. BAAP, R2/638. Dohoda D W a zemskych vlad z 2. kvetna 1947 krome jineho specifikovala, ze D W ma za ukol „prozkoumat plneni nafizeni nejvyssich mist S V A G u " a koordinovat praci zemi a ustfednich organu. Dopis rektoru dekanum z 9. cervence 1947. U A R , Rill El-3/1 1 6 7 Autorita D W byla rychle uznana komunisty kontrolovanymi zemskymi ministerstvy skolstvi. V napf. obeznik meklenburskeho ministerstva z 22. ledna 1947 o „nafizenich ustfednich organu SVAGu vedoucim ufednikum D W , podle nehoz ma D W pravo provadet inspekce vzdelavacich aktivit v sovetske zone". U A R , KI -1005. Paul Wandel (1905-1994) byl puvodne ucitelem Kominterny a nestudoval vysokou skolu. Jeho zastupce pro vysoke skoly Rompe (1905-1993) t vysokoskolskym ucitelem. Pfed rokem 1933 pusobil Wandel jako druhy tajemnik komunisticke strany v Badensku. Jeho byvaly zak Wolfgang Leonhard jej popsal jako „perfektni prototyp 1 inteligentniho stalinisty". „Kdyz se zmenila linie, byl pfipraven zmenit svuj nazor ze dne na den a s krystalicky cistou logikou argumentovat uplne opacne, nez jak o teto veci mluvil jeste veer Leonhard, Die Revolution, s. 217. Wandela doporucil ustfedni vybor nemecke komunisticke str a potvrdili jej okupacni ufady. GARF, f. 73 17, op. 54, d. 4, I. 55. Profesor Robert Rompe vedl odbor vysokeho skolstvi D W v letech 1946 az 1949. Narodil se nemeckym rodicum v Petrohrade v roce 1905. Pfed nastupem nacistu k moci ziskal doktorat z fyziky a vstoupil do komunisticke strany Nemecka. Po roce 1933 ziskal habilitaci na univerzite v Bonnu. Pro jeho funkci jej pfedurcil fakt, ze umel plynne rusky, mel vysoky kredit v akademickem prostfedi a b; clenem komunisticke strany. BAAP, R2/934, I. 137. 1 6 8 To casto nebyl jednoduchy proces, protoze se mistni ufady obavaly centralizace. Po jednom z pokusu D W intervenovat v personalnich zalezitostech brandenbursky ministr skolstvi Riicke prohlasil: „To nikdy neprojde nasi vladou!" Zaznam ze schuze ze dne 18. bfezna 1947, BAAP, R2/53, I. 108-109. mi ky si vyzadovalo nekolik let. Napfiklad zakladem novych osnov pro socialni vedy m e l a politicka ekonomie, ale jen pfiprava jejich osnov si vyzadala pet let. V cervnu 1946 povefila D W profesora Bruno Gleitze, aby vypracoval p l ^ n vyuky ekonomie. Ten jej dokoncil jiz v fijnu za spoluprace s kolegy Kuczynskym a Rogowskym. Jednalo se vsak v zasade o puvodni osnovy vyuky ekonomie, ze kterych byla odstranena protizidovska ustanoveni. Tento navrh odmitl v posudku urcenem sovetske vojenske sprave profesor Ludshuveit, ktery konstatoval, ze ekonomicke vzdelavani musi obsahovat take „prakticky prvek". Konference ministru skolstvi v bfeznu 1947 vytvofila komisi, ktera pfipravila novy navrh. N a zaklade vysledku pfipominkoveho fizeni se pote D W snazila vytvofit navrh kompromisni. V srpnu 1948 byl konecne pfipraven ucebni plan, ktery se zacal uplatfiovat nejprve v Berline. Mezitim vsak byvaly clen socialnedemokraticke strany Nemecka (SPD) profesor Gleitze z vychodniho Nemecka emigroval. Pokusy vytvofit jednotny plan vyuky ekonomie vsak pokracovaly. V listopadu a prosinci 1949 se pokusil vypracovat vlastni navrh sjednoceneho curricula byvaly buchenwaldsky vezen Otto Halle, ktery o vysokoskolskem vzdelavani vypracoval pro odbor vzdelavani S E D nekolik navrhu. Nebyly vsak vyuzity. Pote, co byl Halle v roce 1950 sveho mista zbaven,l 6 9 pfedlozil v zime roku 1950 plan na vyuku ekonomie profesor H . Gehring z univerzity v Halle. Jeho plan pfednasek ekonomie byl zalozen na textech A . Webera, W. Sombarta a G . Schmollera.^0 Az do pocatku 50. let tak zadny z navrhu nezarucoval nejake zasadnejsi uplatneni ekonomickych teorii marxismu-leninismu.^1 Pfes vsechny vyse zminene problemy mela S E D stale velky naskok pfed ostatnimi komunistickymi stranami regionu. N a pocatku 50. let totiz ceskoslovensti komuniste s vytvafenim jednotnych vyukovych planu teprve zacinali. 169 B A A P , R2/I482, 1484, 1462; S A P M O - B A , Z P A , N L 182/933. Halle, ktery byl profesi cisnik, patfil k aktivistum komunisticke strany Nemecka v Halle-Merseburku. Leta 1935-1945 stravil v B uchenwaldu a v letech 1945-1949 fidil odbor vysokeho skolstvi v Sasku-Anhaltsku. Nebyl ani ^c °pen mluvit spisovne nemecky, a nehodil se proto na ukol fidit v cele N D R vysoke skoly. r °ce 1950 byl proto propusten. Miiller a Miiller, ...sturmt die Festung, s. 396. K pfikladum jeho 170 ^ S c h o P n ° s t i viz BAAP, R2/I490, I. 15, 53. ^ r xuv Kapitdl se objevil az na konci seznamu a jednalo se tedy az o dodatecny napad. Gerhard ; | ^ a n ^ n a P s a l ministerstvu skolstvi v Sasku-Anhaltsku 7 prosince 1950 nesouhlasny dopis, ve [ e r e r r i jej upozornil, ze pfednasky nejsou v souladu s „vedeckym zakladem naseho 171 ^ 0 r n i c k 6 h o Planovani". Semestr jiz vsak v te dobe pokrocil. BAAP, R2/I488, I. 71, 76. °vor s profesorem Johannesem Schmidtem, Lipsko, 15. cervna 1991. Koordinace sjednoceni ^ e dnasek z historie a filozofie si take vyzadala nekolik let. Rada navrhu byla odmitnuta. BAAP, K 2 / 1 4 2 2 , 1 . 13 ; R2 /1455,1. 8. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace V y s v e t l e n i r o z d i l u v p o l i t i k a c h p r v n i c h p o v a l e c n y c h l e t | t y k a j i c i c h se v y s o k e h o s k o l s t v i Duvody relativniho uspechu S E D pfi transformaci vysokeho skolstvi bud v teto knize jeste podrobneji vysvetleny, avsak jiz v teto fazi je mozne j novat tfi klicove faktory. Byly jimi: 1. vule stranickeho vedeni kontrolovat a vyuzivat vzdelavani, 2. existence velke zasobarny motivovanych kadru, 3. podpora sovetske vojenske spravy. Nejpfesvedcivejsi dukazy prvniho z faktoru jsme jiz uvedli. Zejmena op feni pfijata jiz bezprostfedne po skonceni valky pomohla vytvofit hegemo Jednotne socialisticke strany mezi studenty a v „dalsi generaci" profesor Rozhodna vule stranickeho vedeni je patrna jiz od roku 1946 take v opatf nich, ktera smefovala k budovani vlastniho aparatu a ke koordinaci aktivit vysokoskolskem vzdelavani. Pote, co stranicka organizace na univerzi v Halle zorganizovala v listopadu 1946 „ustfedni" vysokoskolskou konfere ci, ktere se zucastnili stranicti zastupci ze vsech univerzit sovetske zony, b vedouci funkcionafi strany pfinuceni jednat. Akce totiz nebyla projedna s ustfednimi organy S E D a jejich zastupci byli na konferenci jen pozvani. Takoveto nekoordinovane a „neschvalene" jednani bylo povazovano v SJ za problematicke, nebot' mistni funkcionafi strany udajne pouzili „nea kvatni prostfedky", ktere „poskodily rozvoj univerzit".x 73 V kvetnu 19 ustfedni sekretariat S E D vytvofil Radu pro vysoke skoly, ktere pfedse jeden z hlavnich tvurcu komunisticke politiky v kulturnich otazkach v p nich letech po skonceni valky Anton Ackermann. Cleny teto rady byli i uca nici konferenci zemskych ministru skolstvi, prvni tajemnici organizaci S na univerzitach a nekolik profesoru - clenu SED.r 74 Ve skutecnosti vsak mistni funkcionafi strany na univerzitach nebyli za renegati. N a vyse zminene konferenci konane v listopadu 1946 odhlasov 1 7 2 Kauffeldt zemskym organizacim SED 24. prosince 1946. S A P M O - B A , Z P A , IV 2/9.04/6. 1 7 3 Zprava o situaci, duben 1947. S A P M O - B A , Z P A , IV 2/9.04/6. 1 7 4 Mezi temito profesory byli Meusel, Kuczynski, Gleitze, Deiters a Naas z Berlina, Herz z Greifswaldu, Reinacker z Rostocku, Behrens a Markov z Lipska a Henselmann z Vymaru. S A P M O - B A , Z P A , IV 2/9.04/6. Ackermann (1905-1973) byl znam jako autor eseje z r. 1946 o zvlastni ceste Nemecka k socialismu. Povolanim byl delnik v textilce a pusobil jako funkciona. komunisticke strany Nemecka v Berline, ve Spanelsku, v Pafizi a Moskve. Po valce fidil prvni Jniciativni komunistickou skupinu" v Sasku. V roce 1953 byl z funkci odstranen, nebot podpof Ulbrichtovy oponenty Herrnstadta a Zaissera. Cerny, Wer war wer, s. 10-1 I /71/ v / klad nutnost vetsiho dohledu zemskych stranickych organizaci S E D nad n a ^verzitami-1 7 5 Dopustili se tedy spise jen horlivosti a nedockavosti. Druhym duvodem uspechu S E D na vysokych skolach byla velikost aktivita zakladnich stranickych organizaci ve vychodnim Nemecku. Kvuli hlemu zavedeni delnicko-rolnickych fakult dosahl pocet clenu S E D mezi vychodonemeckymi studenty vice nez jedne ctvrtiny jiz v letech 1946-1947. Na dvou nejvetsich univerzitach v sovetske zone, v Halle a Lipsku, to bylo vice nez jedna tfetina.^6 V unoru 1947 patfilo k S E D 29 procent ucitelu na univerzite v Rostocku, 23 procent v Jene a 20 procent v Lipsku.x 77 Oproti tomu polska komunisticka strana - P P R - byla v profesorskem sboru na univerzitach zastoupena tak slabe, ze mela velky problem obsadit svymi cleny vyznamne posty v univerzitni administrative. Musela se tedy spolehnout na spolupraci s „progresivnimi" uciteli.^8 Polske komunisty a jejich nastupce Polskou sjednocenou delnickou stranu tak osobne podporovala jen mala skupina vysokoskolskych ucitelu. V kvetnu 1948 bylo clenem Polske sjednocene delnicke strany 82 z 2188 profesoru, coz pfedstavovalo jen 3,7 procenta, a 109 z 3762 docentu, tj. 2,9 procenta.x 79 Mezi studenty nebylo postaveni polskych komunistu o mnoho lepsi. V roce 1948 pocet studentu-komunistu celkove nepfekrocil 4 procenta vsech vysokoskolskych studentu (viz tabulka c. 2-1). Tento personalni stav umochoval pocit slabosti. Reditel ekonomickeho oddeleni Ustfedniho vyboru Polske delnicke strany (PPR) Stefan Jedrychowski prohlasil v cervnu 1947 na shromazdeni levicovych vysokoskol- 177 7 5 Viz „Bericht iiber die Sitzung der Betriebsgruppenleiter der Universitaten Berlin, Jena, Rostock, Greifswald, Leipzig und Halle am 22. und 23. November 1946 in Halle/Saale" S A P M O - B A , Z P A , IV 2/9.04/456. 1 7 6 BAAP, R2/I060. K pfesnym cislum viz kapitolu 12, tabulku 12-2. Kowalczuk, „Die Durchsetzung", s. 47. N a pocatku roku 1948 patfila temef jedna tretina [ (31,2 procenta) mladych vysokoskolskych ucitelu mezi cleny SED. S A P M O - B A , ZPA, IV 2/9.04/458, '• 107-Mo. 178 c . . c n u z e vedoucich pfedstavitelu polske komunisticke strany 19. fijna 1949 rozhodla, ze " a r n i n i s t r a t i v n i funkce (rektoru, dekanu atd.) musi byt obsazeny nasimi soudruhy, ale mista jejich 2 astupcu jiz ne, nebot se jedna o podruzne posty a nemuzeme si dovolit plytvat nasimi kadry. ^ r a v ' d l e m musi byt obsadit nasimi soudruhy klicove pozice." A A N , K C PZPR 237/XVI/2, k. 2-3. e v / c h o d n i Nemecku byla praxe pfesne opacna. Vsechny posty az na male vyjimky byly obsazeny c 'e ny SED a jen nekolik mist bylo ponechano „burzoaznim ucencum" aby se tak ukazala politika s Poluprace SED s „progresivnimi silami". Mezi mista, ktera byla takovymto silam nabizena, patfily j^jcasteji ufady rektoru a dekanu. Skutecnou moc vsak nemel rektor, ale prvni tajemnik SED. U s 'edky slabeho zastoupeni polskych komunistu budou rozebrany podrobneji v kapitolach 8 a 9. 'ia t l o 1.5 2,2 7.9 skych ucitelu, ze vedle cirkve a skol, jsou univerzity jednim z cent „obnovy a pfezivani ideologickych zbytku reakce" v Polsku. Izolace p fesoru od zbytku spolecnosti byla podle nej „tragickym dilematem, neb dochazi ke stfetu s vladnouci, oficialni realitou. Univerzity jsou kolebk intelektualni opozice... a jsme konfrontovani s paradoxem: marxism ktery je efektivni zbrani pracujicich mas, je na univerzitach az na posle nim miste. Marxisticka teorie je na univerzitach odmitana ex cathedra, a se nekdo obtezuje s vedeckym zduvodnenim. A tech nekolik marxistu dokonce za svuj nazor stydi a pfetvafuji se, aby se neznemoznili pf svymi kolegy."l 8 ° Avsak i Jedrychowskeho oficialni realita byla od skutecne reali hodne vzdalena. N a teze konferenci hlavni ideolog polske komunistic strany A d a m Schaff vysvetloval spatne postaveni marxismu na polsky univerzitach tim, ze „burzoazni profesofi provadeji otevfenou politick agitaci proti vlade" Marxiste se podle Schaffa na polskych univerzita casto citili „ohrozeni, nebot' zastavaji nepopularni nazory".l S l Nekt 1 8 0 A A N , K C PPR 295/XVII/57, k. I I Doslova polsky: usitujq stosowac mimike, zeby nie razic W otoczeniu. Jedrychowski vystupuje jako Robespierre v knize Czestawa Mitosze Native Realm. Pozdeji se stal ministrem financi a zahranicnich veci. Motdawa, Ludzie wtadzy, s. 365-366. 1 8 1 A A N , K C PPR 295/XVII/57, k. 20. /73/ po lsti komuniste se skutecne citili tak ohrozeni, ze pfi vstupu na univero ^ p i i sve clenstvi ani neuvadeli.1 8 2 Polska delnicka strana se musela zitu raut-j* ^ univerzitach teprve zviditelnit. Zdalo se, jako by polsti komuniste caste^ne pokracovali ve vyuzivani konspirativnich metod z doby nacisticke okupace.l 8 3 Vedeni polske komunisticke strany neiniciovalo vznik zakladnich organizaci strany na univerzitach ani tak proto, aby jejich praci fidilo, ale aby podnitilo iniciativu komunistu na vysokych skolach. N a zaklade navrhu Adama Schaffa vytvofila komunisticka strana na univerzitach tzv. „bufiky sesti" - szostki, ktere tvofili paritne zastupci Polske delnicke a Polske socialisticke strany z fad vysokoskolskych ucitelu. Tento system mel i svoji vrcholnou sesticlennou fidici skupinu ve Varsave slozenou z vedoucich pfedstavitelu obou stran. Ta vsak casto nemela co fidit, nebot' na fade vysokych skol komuniste mezi profesory nesehnali ani pozadovane tfi cleny. l 8 4 V teto dobe mely „sestky" na skutecne deni na univerzitach ve vztahu k vyuce a vyzkumu jen velmi maly vliv.l 8 5 Vzhledem k nedostatku specializovanych kadru nebyla znalost vysokeho skolstvi v ustfednim vyboru polskych komunistu na dostatecne urovni. Vyse zminene „sestky" na univerzitach podlehaly tez pfislusnym skolskym ufednikum - clenum strany na urovni vojvodstvi, ktefi se vetsinou o vysoke skoly pf ills nezajimali.1 8 6 Tato skutecnost pfimo kontrastovala se situaci ve 1 8 2 V listopadu 1947 napsal clen polske komunisticke strany zasedajici v pfijimaci komisi ve Varsave ustfednimu vyboru, ze jim nemuze fici, kolik z uchazecu je clenem strany, nebot „mnozi clenove se ke svemu clenstvi nepfihlasili". Pokud byli zaroven cleny jine ..demokraticke organizace", uvadeli jen toto clenstvi a sve clenstvi v Polske delnicke strane neuvedli. A A N , K C PPR 295/XVII/6I k. 429, 429a. V roce 1947 byla otevfena agitace pro komunismus na mnoha mistech v Polsku spojena s n e b e z p e c i m atentatu. Pokracovani konspiracnich aktivit bylo diskutovano na setkani profesoru p olske delnicke a Polske socialisticke strany 15. zari 1947, podle jehoz zaveru na ..univerzitach S t a ' e P^vlada atmosfera podzemni prace a demokrate jsou duseni velkou pfevahou nestraniku". A A N , K C PPR 295/XVII/58, k. 79. Diskuze z listopadu 1947 zase kritizuje levicove akademiky Za fo ^ °» z e ..nejsou schopni vyjit z atmosfery ilegalni prace" a ..pfetrvavajici atmosferu ilegality" 1 8 4 P o T ^ ' ^ k o m u n i s t u - M N - K C P P R 295/XVII/57, k. 38, 46. 0 s ka komunisticka strana mela jen jednoho clena mezi vysokoskolskymi profesory v Toruni 185 ^ a V L u b l i n u - A A N , K C PPR 295/XVII/57, k. 5-6. adni stranicke organizace se na univerzitach objevily az v roce 1949. Suleja, Uniwersytet | 8 6 ^ociawski, s. 162-163. ^ _ napfiklad komentaf profesora Bondera z Gliwice ucineny v listopadu 1947. A A N , K C PPR nad k " 4 5 , K r ^ t c e P o t e > c o s e komunisticka strana chopila v roce 1947 pine kontroly r n , r >isterstvem skolstvi, vytvofila v ramci sveho ustfedniho vyboru „vzdelavaci a kulturni Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace /74/ vychodnim Nemecku, kde se o vysoke skolstvi staralo hned nekolik organizacnich struktur, desitky funkcionafu na zemske i mistni urovni, na univerzitach i na fakultach. Projevila se tu i jista vyhoda decentralizace. Rada vychodonemeckych komunistu mohla byt vyuzita ve statnim aparatu hned peti zemskych ministerstev. Funkcionafi, ktefi zacali v roce 1946 pracovat na mistni urovni, byli v roce 1949 k dispozici v Berline vznikajicim ustfednim organum noveho statniho utvaru - Nemecke demokraticke republiky.l 8 7 Byli spolehlivi a vytvofili si na univerzitach celou fadu osobnich kontaktu. K d y z pfijeli do Berlina, dostali se pod vliv funkcionafu, ktefi meli s univerzitami sve vlastni plany. Patfili k nim Paul Wandel, Kurt Hager a zejmena Walter Ulbricht. Polske a vychodonemecke univerzity se dobfe hodily do svych spolecenskych kontextu. A n i v jednom pfipade nebyla komunisticka strana pfilis popularni, v pfipade vychodniho Nemecka si vsak vytvofila na univerzitach vyznamne personal™ zazemi. Polsti komuniste meli velke problemy prosadit se v polske spolecnosti vzhledem k historicky danym zvlastnim vztahum se Sovetskym svazem, ktere podpofil i povalecny vyvoj. Tento fakt se projevil i v nizkem poctu clenu, coz kontrastovalo se sousednimi staty. Napfiklad v unoru 1948 tvofili polsti komuniste 4,3 procenta spolecnosti, zatimco ve vychodnim Nemecku to bylo 9,2 procenta a v ceskych zemich dokonce 25,3 procenta.1 8 8 Stejne jako polsti komuniste i jejich vychodonemecti soudruzi byli ve spolecnosti znevyhodneni svou spolupraci se sovetskymi okupanty a v relativne svobodnych obecnich volbach v Berline v roce 1946 pfilis neuspeli.l 8 9 Nicmene toto spojeni neznamenalo ve vychodonemeckem pfipade tak velke ohrozeni narodni identity, jako tomu bylo v polskem pfipade. D o S E D tak mohli vstupovat i oportuniste bez toho, ze by dostali nalepku zradcu naroda. S E D take vyuzila silnejsi pozice komunistickeho aparatu, zejmena v Sasku a pomohl j i i pocatecni pfiliv socialnich demokratu. V bezprostfedne povalecnem obdobi doslo ve statech stfedni a vychodni Evropy ke sjednocovani komunisodbor", jehoz ukolem byla koordinace jeji politiky v teto oblasti. D o prosince 1947 vedl tento odbor Stanistaw Trojanowski a pote az do listopadu 1948 Stefan Zotkiewski. Fijatkowska Polityka i tworcy, s. 42—43. 1 8 7 Mezi ufedniky ze zemskych organu, ktefi se zapojily do fungovani ustfednich organu v Berline patfili Simon (Sasko), Halle (Sasko-Anhaltsko), Patsch (Durynsko), Wohlgemuth a Mamat (Meklenbursko) 1 8 8 Grzymala-Busse, ..Communist Party Strategies". 1 8 9 SED skoncila az tfeti za socialni demokracii a C D U . Ztratila i v tradicnich pfedvalecnych bastach nemeckych komunistu, jako byl Wedding. Naimark, The Russians, s. 329. /75/ tickych a socialnedemokratickych stran. Zatimco v Polsku a Ceskosloven- skur 9° doslo k tomuto procesu teprve v roce 1948, ve vychodnim Nemecku se sjednocujici kongres konal jiz v dubnu 1946. Je pravda, ze mnoho pfedvalecnych clenu socialni demokracie bylo pozdeji ze S E D vylouceno, ale zpocatku prave socialni demokrate podporovali reformisticke zmeny ve skolstvi, ktere po roce 1948 poslouzily jako zaklad pro zmeny revolucni.^1 K S C byla zdaleka nejpopularnejsi komunistickou stranou ve stfedni a vychodni Evrope a take nejuspesnejsi politickou silou v ceskych zemich. V roce 1945 do jejich fad vstoupil vice nez jeden milion clenu a v kvetnu nasledujiciho roku dosahla vice nez 40 procent hlasu v parlamentnich vol- bach.^2 Podobne jako ve vychodnim Nemecku i K S C vyuzila svoji silnou organizacni strukturu. Tezila z mnichovskeho traumatu, stejne jako z popularity sovetskych osvoboditelu. Vysokoskolske vzdelavani v ceskych zemich do tohoto obrazu pfilis nezapadalo. Jak jeste uvidime, v Ceskoslovensku, na rozdil od Polska, existovali aktivni komunisticti studenti, ktefi byli hrdi na to, ze jsou komunisty, a nestydeli se nosit stranicke odznaky. V roce 1945 a zejmena v roce 1948 ziskali na univerzitach vyznamne postaveni. Jako celek vsak ceske vysoke skoly komunismus v bezprostfedne povalecnem obdobi nepodporovaly. A z do jara 1948 nemela K S C mezi profesory v Praze a Brne pfilis mnoho clenu. To se zmenilo po Unoru, kdy do strany zacali vstupovat z kariernich duvodu a ze strachu o zamestnani. A z do te doby pfedstavovali komuniste sebevedomou mensinu, ke ktere se hlasilo temef 9 procent profesoru na Masarykove univerzite v Brne, 7,5 procenta ucitelu na pravnicke a 5,4 procenta na lekafske fakulte Univerzity Karlovy.^ Rok pfed tim, nez se komuniste chopili moci, patfilo ke K S C 7 az 9 procent studentu v Praze a 5 az 6 procent v Brne.I 94 1 9 0 Vyjimkou bylo Slovensko, kde se socialni demokracie sjednotila s KSS jiz v prubehu Slovenskeho narodniho povstani. Pozn. pfekl. 1 9 1 Byvali clenove socialni demokracie nebyli o nic mene radikalni nez jejich protejsky z nemecke komunisticke strany. V oblasti vysokeho skolstvi mezi jejich pfedstavitele patfil Helmut Hantzsche v Sasku, Wilhelm Hauser, Ernst Hoffmann a Heinrich Deiters v Berline a Marie Torhorst v Durynsku. V unoru 1948 patfilo 64 ufedniku D W ke komunisticke a 29 k socialnedemokraticke strane. BAAP, R2/999, I. 50. Dva z nich patfili mezi feditele klicovych odboru: Paul Reichwaldt (finance) a Ernst Hadermann (zakladni a stfedni skolstvi). Hadermann byl pfedtim i clenem nacisticke strany. 1 9 2 C*eskos/ovenske dejiny, s. 468. 1 9 3 SUA, A U V K S C f. 19/7, a. j. 104,313,314,316, 328. 1 9 4 Pocet clenu pro Prahu je zalozen na poctu clenu K S C ve vsech vysokoskolskych institucich vcetne zamestnancu. Ten byl 2556 v polovine roku 1947 a 2859 v unoru 1948. Pocet studentu Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace Ceske vysoke skoly se lisily do znacne miry nejen od cele spolecnosti, ale i od vetsiny ceske inteligence. Je dobfe znamo, ze cela fada spisovatelu a novinafu v povalecnem obdobi aktivne agitovala pro komunistickou stranu.w V druhe polovine roku 1947 se proti ceskym vysokym skolam zvedla mezi komunistickymi funkcionafi vlna kritiky. Duvodem bylo jejich odmitani komunismu. V unoru 1948 na vysokych skolach z iniciativy komunistu vznikaly akcni vybory Narodni fronty, ktere byly sice vytvafeny k „ociste" vefejneho zivota v cele fade dalsich instituci, avsak na univerzitach pusobily nejdele. I po jejich rozpusteni nedovedla K S C zformulovat svoji politiku vuci vysokym skolam a az do Stalinovy smrti ponechala fizeni univerzit stranickym organizacim ovladanym studenty Ustfedni vybor K S C do jejich cinnosti zasahoval jen minimalne. Toto obdobi „revoluce zdola", podnecovane i mezigeneracni animozitou, pfedstavovalo ve zkoumanem regionu jev, ktery byl nejblizsi „kulturni revoluci". Cesky vyraz pro studentskou vladu nad vysokymi skolami byl „stu- dentokracie". S o v e t s t i p f e d s t a v i t e l e ve v y c h o d o n e m e c k e m v y s o k o s k o l s k e m v z d e l a v a n i Pfitomnost sovetskeho vojenskeho aparatu ve vychodnim Nemecku ve spojeni se sovetskou politikou denacifikace a demokratizace pfedstavovaly rozhodujici faktor, ktery jeste akceleroval neobvykle rychly start S E D pfi transformaci vysokoskolskeho systemu. Vychodonemecti komuniste tak ziskali unikatni podminky pro vytvofeni zakladu socialismu. Vztahy mezi S E D a sovetskou vojenskou spravou byly vyjimecne komplexni a daly by se oznacit jako urcity druh kreativni symbiozy. A n i jedna strana nemohla ve vychodnim Nemecku vladnout bez te druhe a kazda z nich vedela, co je pro Nemecko nejlepsi, a snazila se to prosazovat. Vychodonemecti komuniste pfevzali celou fadu sovetskych modelu, napfiklad delnicke fakulty, a vyle sovali je. N a druhe strane sovetske organy tvrdily, ze vychodni Nemecko zaostava nejen za Sovetskym svazem, ale i za ostatnimi lidovymi demok ciemi. Pozdejsi nejistota S E D v mezinarodnich vztazich, jeji chtivost d o s ' T nee byl 30 000. Kracmarova, Vysokoskoldci, s. 91. „Zapis z celostatni odborove konferei vysokoskolskych pracovniku KSC a KSS", 3.-^. ledna 1947. A U K , SVS v w & L i s t i k a m viz Jordan, Dejiny, s. 270. K b m e n s ^ 195 Rupnik, .Jntelektualove". nout mezinarodniho uznani, ma mozna kofeny v tomto povalecnem sovetskem protektoratu.x 96 Sovetsky vliv na vychodonemecky system vysokeho skolstvi byl zfejme nejvetsi ze vsech ostatnich vychodoevropskych vysokoskolskych systemu. Vychodni Nemecko bylo jedinym mistem vznikajiciho socialistickeho sveta, vcetne zemi jihovychodni a vychodni Asie, kde sovetsti pfedstavitele citili za vytvofeni kulturnich a vzdelavacich struktur pfimou zodpovednost.w Skolske oddeleni Sovetske vojenske spravy - S V A G - v Karlshorstu si vytvofilo unikatni sit' kontrolujici pet zemskych sovetskych skolskych odboru a majici spojeni se sovetskym dustojnikem na kazde z vychodonemeckych univer- zit.^8 Diky tomuto sovetskemu potencialu muzeme lepe porozumet nekterym obecnejsim aspektum procesu sovetizace. Dokonce i ve vychodnim Nemecku, kde si Soveti mohli technicky vzato delat, co se j i m zachtelo, se rozhodli temef od sameho pocatku dat co mozna nejvice pravomoci a odpovednosti do rukou domacim komunistum. Jeste pfedtim, nez se ve vychodnim Nemecku pine ustavila statni administrativa, projevovali sovetsti dustojnici nespokojenost s vahavosti, s niz nemecti pfedstavitele pfebirali odpovednost pfedevsim v otazce denacifikace.l 99 1 9 6 K diskuzi o spatnem vnimani SED kvuli sovetskemu patronatu viz Naimark, The Russians, s. 286. 1 9 7 Srovnej sovetske zpravy, ktere si po roce 1948 ve vychodnim Nemecku vsimaji „brzdeni demokratizace v sovetske zone", se zpravami z Ceskoslovenska, ktere hovofi o „posileni kulturnich vztahu" nebo pfinejlepsim o „posileni sovetskeho vlivu". K vychodonemeckemu pfikladu viz dopis A . F. Kabanova (SVAG) M. A. Suslovovi 24. zafi 1948, R T s C h l D N I , f. 17, op. 132, d. 65, I. 67, nebo Tulpanov M. A . Suslovovi 9. bfezna 1948, RTsChlDNI, f. 17, op. 128, d. 566, I. 19. K ceskoslovenskemu pfipadu viz V. Kemenov (VOKS) L. A . Slepovovi 16. cervence 1948 a zprava z 13. kvetna 1948, kterou zaslal S. Sudenko, vedouci zahranicniho oddeleni ministerstva skolstvi. RTsChlDNI, f. 17, op. 128, d. 488, I. 25-26, 104-1 12. Soveti tez ve vychodnim Nemecku vytvofili unikatni technicky aparat, ktery, napfiklad v Lipsku, produkoval vlastni vyukove materialy. Viz zpravu z II. bfezna 1948, GARF, f. 5283, op. 16, d. 138, I. 87. 1 9 8 Sovetske ambasady ve Varsave a Praze dokonce ani nemely ufednika, ktery by byl za skolstvi a tim vice pak jen za vysoke skoly odpovedny. Vychodonemecka s\i se skladala i ze sovetske tajne sluzby, i kdyz toto spojeni neni pfesne ve vychodonemeckych stranickych a statnich dokumentech popsano. Dustojnik na Rostocke univerzite „soudruh Lekutzky" radii SED, jak si poradit s utoky ze strany nekomunistickych studentu, jako byly napfiklad ..ironicke a skryte pfipominky" nebo vylepovane plakaty. Pfedaval vsak zaroven informace N K V D , nebot liberalni strana byla na Rostocke univerzite velmi oslabena naslednou vlnou zatykani. Viz zpravu stranicke skupiny SED z cervna 1949, M L H A , MfVB 94, I. 59-60. Po vytvofeni N D R na podzim 1949 nahradili dustojniky Jnspektofi". Viz „Arbeitsbesprechung der Abteilung C " , z 22. listopadu 1949, T L H A , MfVB 3184, I. 42. 1 9 9 Zolotuchin se o vztahu k denacifikaci zminil na jednani 29. bfezna 1946: ..Nemecke ustfedni vedeni je vzdalene. Dokonce i v Berline, kde je blizko univerzite, nema dostatek informaci." Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace P o k u d se p o d i v a m e n a toto o b d o b i z hlediska b u d o v a n i p f e d p o k l a d u p r o prosazeni socialismu, b y l a denacifikace i d e a l n i m nastrojem. U m o z n o v a l a totiz pfetvofenf profesorskeho sboru a studentu p o d l e p o l i t i c k y c h hledisek. V p r u b e h u p r v n i h o p o v a l e c n e h o semestru studii naridili sovetsti dfistojnici vychod o n e m e c k y m o r g a n u m , aby preferovaly zajemce o s t u d i u m , ktefi m o h o u prokazat „antifasisticke, demokraticke" pfesvedceni. P o d l o u h o u d o b u b y l o h l a v n i m n e z p o c h y b n i t e l n y m d u k a z e m takovehoto pfesvedceni clenstvi v S E D n e b o spfatelenych organizacich a slovo „fasisticky" b y l o p o u z i v a n o p r o „antisovetske" ci „reakcni" pfedstavitele.2 0 0 D e n a c i f i k a c e take u m o z n i l a provest r y c h l e z m e n y v u c e b n i c h p l a n e c h a v k n i h o v n a c h . V c e r v n u 1947 si sef s k o l s k e h o o d b o r u S V A G profesor Z o l o t u c h i n stezoval p f e d s e d o v i v y c h o d o n e m e c k e D W W a n d e l o v i , ze p o v o l e n i ucit z i s k a l a cela f a d a b y v a l y c h n a c i s t u . P o z a d o v a l „ s k u t e c n o u k o n t r o l u v z d e l a v a c i c h a k t i v i t " , vcetne s t u d i j n i c h p l a n u , tak a b y vyjadfovaly sovetske n a z o r y . 2 0 1 N a p o c a t k u n a s l e d u j i c i h o r o k u n a f i d i l y sovetske o r g a n y ve sve z o n e p r o v e r k u k n i h o v e n , j e j i m z c i l e m b y l o o d s t r a n i t „nacist i c k o u a m i l i t a r i s t i c k o u l i t e r a t u r u , ktera b y b y l a n e p f a t e l s k a s o v e t s k e m u r e z i m u n e b o b y l a p r o t i k o m u n i s t i c k a n e b o p r o t i s o v e t s k a " . N a s e z n a m u z a k a z a n y c h k n i h se o c i t l y i t i t u l y a u t o r u „bile e m i g r a c e " . 2 0 2 V f i j n u t e h o z r o k u si sovetsky f u n k c i o n a f A r t j u c h i n stezoval W a n d e l o v i , ze j e h o p o d f i z e n i p f i s c h v a l o v a n i u c e b n i c h p l a n u n e m a j i „ s k r u p u l e " a n a p f i k l a d n a u n i verzite v H a l l e s c h v a l i l i u p l a t f i o v a n i r a s o v y c h teorii. P o z a d o v a l , a b y sovetske o r g a n y d o s t a l y n a p r o z k o u m a n f p l a n u v y u k y vice casu a a b y b y l y detailneji i n f o r m o v a n y . 2 ° 3 Sovetsky dustojnik Nomofinov si stezoval, ze „ani jeden zastupce D W nenavstivil od fijna provincii (sic!) Meklenbursko-Zapadni Pomoransko s vyjimkou jednoho ufednika, ktery si tarn zajel vyzvednout osobni veci. Takoveto byrokraticke chapani vyznamu vedeni neodpovida realitam dneska a neprispeje k zavedeni myslenek noveho Nemecka." BAAP, R2/I332, I. 107, 141. 2 0 0 Viz Connelly, „East German Higher Education Policies". 2 0 1 BAAP, R2/1040, I. 3 I. Zolotuchin (1897-1968) byl redaktorem Leningradske Pravdy a rektorem Leningradske univerzity. Po navratu do Sovetskeho svazu v roce 1948 se stal zastupcem lidoveho komisafe skolstvi Ruske federativni socialisticke republiky. Haritonow, Sowjetische Hochschulpolitik, s. 3 I. V jeho cinnosti mu pomahal chemik N. M. Voronov, ktery ridil odbor vysokych skol SVAGu do ledna 1948, kdy jej nahradil lekaf P. I. Nikitin. SAPMO-BA, ZPA, IV 2/9.04/697. Kazde z hlavnich mest nove zrizenych zemi melo sovetske vojenske velitelstvi, v jehoz ramci existovaly odbory regionalniho skolstvi. 2 0 2 Zvlastni pozornost byla venovana katedram rustiny, filozofie, historie a politicke ekonomie. BAAP, R2/I040, I. 19-21. 2 0 3 BAAP, R2/I040, I. 7-9. /79/ „ D e m o k r a t i z a c e " n e m e l o byt p o d l e sovetskych p f e d s t a v d o s a z e n o svob o d n y m i v o l b a m i , ale z v y s e n i m p r a v o m o c i nejvetsi s o c i a l n i vrstvy ve spolecnosti - d e l n i c k e t f i d y a „jeji" strany - S E D . M i s t n i a u s t f e d n i sovetske o r g a n y p r o t o v e n o v a l y v e l k o u p o z o r n o s t p r o c e n t u a l n i m u z a s t o u p e n i delnicke tfidy n a v y c h o d o n e m e c k y c h u n i v e r z i t a c h a cas o d casu i n t e r v e n o v a l y n a p o d p o r u d e l n i c k o - r o l n i c k y c h fakult. P o d p o r u S E D si o v e f o v a l y p r o s t f e d n i c t v i m v o l e b d o s t u d e n t s k y c h r a d . P o k u d si k o m u n i s t e v e d l i spatne n e b o b y l i vefejne k r i t i z o v a n i , d o deje v s t u p o v a l y sovetske b e z p e c n o s t n i organy. V e t s i n o u n a f i d i l y v y l o u c e n i ci u v e z n e n i desitek s t u d e n t u . 2 0 * L o g i k a teto d e m o k r a t i z a c e se tez projevila v administrative, k d e k o m b i n a c e sovets k e h o n a t l a k u a n e m e c k e a m b i c i o z n o s t i v e d l a k v y t v o f e n i statni b y r o k r a c i e p o d p o r u j i c i socialismus. Sovetske o r g a n y take vyvijely n a u s t f e d n i vychod o n e m e c k o u a d m i n i s t r a t i v u v e l k y i d e o l o g i c k y tlak a v y z a d o v a l y d o k o n c e i u n e j n i z s i c h l i f e d n i k u a sekretafek clenstvi v k o m u n i s t i c k e strane.2 °5 T a k o veto p o z a d a v k y b y b y l y v C e s k o s l o v e n s k u a P o l s k u v u s t f e d n i c h o r g a n e c h d o k o n c e i n a p o c a t k u 50. let nepfedstavitelne. T a k d u l e z i t y l i f a d , j a k o b y l S V A G , si vsak nechtel s p i n i t ruce k a z d o d e n n i r u t i n n i a d m i n i s t r a t i v o u a s p o k o j i l se spise s o b c a s n y m i i n t e r v e n c e m i . D o k u m e n t y se o navstevach dustojniku z ustfedi S V A G v K a r l s h o r s t u na region a l n i c h u n i v e r z i t a c h z m i n u j i j e n v mesicich bezprostfedne p o valce. Dflstojnici se zde zajimali pfedevsim o proces denacifikace.2 0 6 Pote se jejich intervence o m e z i l y j e n na celostatne dfllezite zalezitosti. Zejmena se tykaly technickych oborfl, p l a n o v a n i vzdelavani a ideologicky citlivych otazek, j a k o b y l a v y u k a spolecenskovednich pfedmetfl a studentske volby. Soveti tez vyzadovali, aby univerzity sestavovaly vyrovnane rozpocty. K d y z v roce 1947 W a n d e l n a schflz- 2 0 4 Connelly, „East German Higher Education Policies". Viz prohlaseni reditele Informacni agentury SVAGu, plukovnika Tulpanova, v dopise M. A. Suslovovi z 9. brezna 1948, podle nejz ..bezpecnostni organy SVA" zasahly proti „skupine fasistickych elementu mezi studenty berlinske univerzity". RTsChlDNI, f. 17, op. 128, d. 566, I. 19. Sovetske organy take uveznily vudce univerzitnich studentu Rostocke a Lipske univerzity a desitky dalsich studentu. Viz kapitolu 6. K obecnemu vyznamu, ktery SVAG pfikladal volbam viz Naimark, The Russians, s. 327. 2 0 5 Na podzim 1948 nalezelo 54 procent uredniku D W na vsech urovnich k SED. Sovetske organy se dokonce domnivaly, ze tento pocet je nizsi! Naimark, The Russians, s. 290. SED obsadila takrka vsechny ridici pozice. V rijnu 1948 bylo 24 z 27 uredniku na pozici referentu a vyslich v pfedsednictvu a odborech osobnim a vysokeho skolstvi D W obsazeno cleny SED. Na personalnim odboru k SED patfilo dokonce vsech pet jeho zamestnancu a 4 z nich byli predtim cleny komunisticke strany Nemecka. BAAP, R2/999,1. 25-29. 2 0 6 SVAG vydal podrizenym organum rozkaz, aby kontrolovaly personalni rozhodnuti zemskych vlad, tykajici se jak ucitelu, tak i studentu. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace / 8 o / ce zemskych m i n i s t r u skolstvi h o d n o t i l v y z n a m sovetskych intervene!, o z n a c i l je za „uzitecne". D i k y k a z d o d e n n f m u r o z h o d o v a n i videl totiz „tendenci ke k o m p r o m i s u m , ktere nejsou z d l o u h o d o b e h o hlediska d o b r e " . 2 0 7 Soveti vsak n e d i s p o n o v a l i d o s t a t e c n y m i z d r o j i , ktere b y j i m u m o z n i l y v j e j i c h z o n e detailnejsi s p r a v u v y s o k o s k o l s k y c h zalezitosti. Sovetske m i n i s terstvo s k o l s t v i d l o u h o d o b e n e v y c h a z e l o vstfic p o z a d a v k u m sovetske vojenske spravy n a p f i d e l e n i o d b o r n i k u , a ta z t o h o t o d u v o d u n e m e l a dostatek k v a l i f i k o v a n e h o p e r s o n a l u . M n o z i z u r e d n i k u S V A G u n e u m e l i n e m e c k y a a n i n e r o z u m e l i n e m e c k e m u v y s o k e m u skolstvi. K o m u n i k a c e s N e m c i se p r o t o o d e h r a v a l a b u d v rustine n e b o v e l e m e n t a r n i n e m c i n e . 2 0 8 V j e d n o m t a k o v e m c h a r a k t e r i s t i c k e m p r o s l o v u profesor Z o l o t u c h i n v roce 1946 n e m e c k y m p o s l u c h a c u m s d e l i l , ze u n i v e r z i t y m u s i ucit j a k o „otcove sve d e t i " a soustfedit se n a v y c h o v u m l a d e z e . 2 0 9 A b y se z a b e z p e c i l a k o m p e t e n t n i sprava z o n e a v z d e l a v a n i p r a c o v n i sily, b y l y sovetske a nemecke organ y n u c e n y v u s k u t e c h o v a n i v y s o k o s k o l s k e p o l i t i k y s p o l u p r a c o v a t . S o v e t i sice s c h v a l o v a l i u c e b n i plany, ale ty b y l y p f i p r a v o v a n y N e m c i . 2 1 0 N e m e c t i k o m u n i s t e take p s a l i p o s u d k y n a profesory a v y b i r a l i k a n d i d a t y n a rektory, p f i c e m z sovetske o r g a n y tyto n a v r h y p o t v r z o v a l y . 2 1 1 O d s a m e h o p o c a t k u 2 0 7 BAAP, R2/52, I. 51. 2 0 8 Kdyz ministerstvo skolstvi Ruske federace vytvafelo v roce 1945 seznam vhodnych kadru, pfedpokladalo, ze kazdy, kdo studoval na univerzite, by mel znat nemecky. GARF, f. 73 17, op. 54, d. 4, I. 3 I. Temef zadny sovetsky dustojnik pusobici v okupacni sprave nebyl pfipravovan pro administrativni praci, a to ani pro praci v Nemecku. Haritonow, Sov/jet/sche Hochschulpolitik, s. 77. Pameti vedouciho odboru vysokych skol SVAGu v letech 1948-1949 P. I. Nikitina potvrzuji, ze se jednalo o odbor, ktery trpel nedostatkem personalu a nebyl dostatecne pfipraven na sve ukoly. Viz jeho knihu Zwischen Dogma. 2 0 9 Toto prohlaseni bylo ucineno na setkani se zastupci D W 29. bfezna 1946. BAAP, R2/I332,1. 177. 2 1 0 Viz napfiklad praci na vytvafeni studijnich planu spolecenskych ved, historie, dejin filozofie a ekonomie od roku 1947. BAAP, R2/I489, I. 83; R2/I422,1. 13; R2/I485,1. 66; R2/I48I, I. 24. V teto fazi Nemci vyuzili sovetske ucebni plany, napfiklad pro vyuku historie, jako modely. BAAP, R2/I485, I. 84. V srpnu 1948 major Jessin ze sovetske vojenske spravy SVAG navrhl, ze plany vyuky dialektickeho a historickeho materialismu mohou byt svefeny jen vrcholnym funkcionafum SED Antonu Ackermanovi a Fredu Oelssnerovi. BAAP, R2/I489, I. 106. Vybran byl Oelssneruv program, nebot ostatni do svych pfednasek vnaseli pfilis mnoho osobniho. 2 1 1 Profesor mediciny Hans-Hermann Schmid byl jednim z nekolika kandidatu na rektora Rostocke univerzity, ktery byl navrzen po skonceni funkeniho obdobi G. Rienackera koncem roku 1947. Meklenburske ministerstvo se dotazalo profesora Brugsche z D W , zda tento navrh schvaluje. Brugsch vsak az do Schmidova zvoleni rektorem neinformoval listfedi SVAGu v Karlhorstu. Take sovetske veleni v Meklenbursku nebylo o tomto zameru informovano, nebof pfislusny ufednik zemskeho ministerstva skolstvi byl nemocen. Viz dopis Griinberga skolskemu odboru sovetske vojenske spravy zeme Meklenbursko, 16. prosince 1947. MLHA, MfVB 2258. Jiz na / 8 l / N e m c i nejen v y k o n a v a l i , ale take n a v r h o v a l i p f e d l o h y sovetskych r o z k a z u a p f e d p i s u . 2 1 2 V e v y c h o d n i E v r o p e v i d i m e u p l a t n e n i m o d e l u sovetskych p o r a d c u , z a t i m c o ve v y c h o d n i m N e m e c k u b y l i sovetskymi p o r a d c i s a m i N e m c i . 2 I 3 D o k o n c e i b y v a l y l e n i n g r a d s k y rektor, profesor Z o l o t u c h i n , n e m e c k e u n i v e r z i t n i tradici pfilis n e r o z u m e l . T o se projevilo, k d y z v roce 1946 n a v r h l v y t v o f e n i „socialisticke u n i v e r z i t y " v sovetske z o n e . T a t o u n i v e r z i t a m e l a ve d v o u l e t y c h k u r z e c h vzdelavat k v a l i f i k o v a n e k a d r y p r o p r a c i ve statnich, s t r a n i c k y c h a o d b o r o v y c h f u n k c i c h . Z o l o t u c h i n n a v r h o v a l n a teto u n i v e r z i te zavest v y u k u sovetskych dejin vcetne dejin K S S S , p r o g r a m u a stanov S E D , dejin n e m e c k e h o p r a v a , u s t a v n i h o p r a v a d e m o k r a t i c k y c h statu, dejin nemecke a sovetske k u l t u r y a p o l i t i c k e e k o n o m i e . N e m e c t i f u n k c i o n a f i O t t o M e i e r , O t t o G r o t e w o h l a P a u l W a n d e l o p o n o v a l i , ze Z o l o t u c h i n u v n a v r h n e n i v h o d n y , nebot' N e m e c k o d o s u d n e n i s o c i a l i s t i c k y m statem a n a v r h o v a na u n i v e r z i t a b y nesplriovala a n i z a k l a d n i p o z a d a v k y k l a d e n e na p r a v n i c k e fakulty a n a v y u k u d a l s i c h o b o r u v y u c o v a n y c h n a u n i v e r z i t a c h . J a k o k o m p r o m i s b y l o n a v r z e n o v y t v o f e n i fakult s p o l e c e n s k y c h v e d n a u n i v e r z i t a c h v R o s t o c k u , J e n e a L i p s k u 2 1 * a z v l a s t n i c h a d m i n i s t r a t i v n i c h k u r z u , ktere m e l y vzdelavat „ n o v o u generaci s p r a v n i c h i i f e d n i k u " . 2 I 5 N e m e c t i funkcionafi se naucili brat sovetske v n i m a n i nemecke reality s urcit y m n a d h l e d e m . V b f e z n u 1947 vydala sovetska vojenska sprava rozkaz c. 55 o „vzdelavani nove generace vysokoskolskych o d b o r n i k u " . D W b y l a pozadana, aby b e h e m 10 d n u o d zvefejneni r o z k a z u vybrala a d o p o r u c i l a k j e h o provedeni ,,200 aktivnich antifasistu". K o n c e m listopadu 1947 se na d r u h e m zased a n i Vysokoskolske rady S E D vyjadfil pfedstavitel v y c h o d o n e m e c k e D W pocatku cervna 1946 se sovetske okupacni organy ve Schwerinu spolehaly na posudky vypracovane pfi pfijimani novych profesoru mistnimi funkcionafi SED. Viz „Aktennotiz" G. Rienackera z 8. cervna 1946. UAR, Rill 1/2, Bd. I. 2 1 2 Haritonow, Sowjetische Hochschulpolitik, s. 78. BAAP, R2/I43I, I, 25. K pfikladum takovychto praktik v jinych oblastech viz Bonwetsch, ..Sowjetische Politik", s. xlvi. 2 1 3 Paul Wandel se o ufednicich D W zminil jako o sovetskych ..poradcich" na schuzi vedeni SED 14. unora 1947. SAPMO-BA, ZPA, IV 2/1/8,1. 61-63. 2 1 4 Spolecenskovedni fakulty byly urceny ke vzdelavani marxistickych akademiku. SAPMO-BA, ZPA, NL 90/559, I. 1-10. K roli lipske fakulty pfi zmene politicke situace na cele univerzite viz Feige, „Der Aufbau", a Handel, Chronik. 2 1 5 BAAP, R2/I29I, I. 44, a R2/I43I, I. I. Take ostatni instituce se snazily podobne nekonvencnim zpusobem vzdelavat statni a stranicke funkcionafe. V srpnu 1946 se berlinsky magistrat a odbory pokusily vytvofit pod dohledem D W ustfedni akademii pro vzdelavani administrativnich kadru. BAAP, R2/I43I, I. 3. Kapicola 2 Dynamika a cesty sovetizace / 8 a / H a n s - J o a c h i m Lichtenstein, ze r o z k a z je neproveditelny. P o d l e Lichensteina „byIo zcela zfejme, ze p o k u d b y c h o m v z a l i r o z k a z doslova, nenajdeme v celem N e m e c k u 200 a k t i v n i c h antifasistu, ktefi b y b y l i take dostatecne vysokoskolsky kvalifikovani. Z tohoto d u v o d u jsme r o z k a z interpretovali tak, ze se m a j e d n a t o p o l i t i c k y otevfene osoby, ktere se alespofi p o roce 1945 angazovaly v b u d o v a n i demokracie." A v s a k „bylo nalezeno j e n 75 kandidatfi, a z toho se jeste 32 u k a z a l o j a k o n e v h o d n y c h " . Lichtenstein p o k r a c o v a l : „Soudruzi! Sovetska vojenska sprava n a m p r o v y u k u n a vysokych skolach d o p o r u c i l a ctyficet v h o d n y c h osob. D o k a z u si pfedstavit, j a k tyto osoby sovetskou vojenskou spravu m y l n e informovaly. 75 procent z n i c h je starsich 50 let a o s m i z n i c h je d o k o n ce pfes sedmdesat (smich). P o k o n z u l t a c i c h s p f i s l u s n y m i pfedstaviteli a u f a d y nakonec z tech ctyficeti n a v r h o v a n y c h zustali j e n t f i . " 2 ' 6 I k d y z sovetska role ve v y c h o d o n e m e c k e m v y s o k e m s k o l s t v i n e s p o c i v a l a v k a z d o d e n n i m f i z e n i , b y l a pfece j e n z a s a d n i . N e m e c k e skolske a stranicke o r g a n y d o d a v a l y p r o p r o v e d e n i transformace v y c h o d o n e m e c k y c h u n i v e r z i t l i d s k e zdroje a a d m i n i s t r a t i v n i zajisteni, z a t i m c o sovetska vojenska sprava d o d a v a l a m a t e r i a l n i zdroje a p o l i t i c k e k r y t i . P o l i t i c k e m e t o d y sovetske vojenske spravy vsak v sobe z a h r n o v a l y i teror. P r o t o z e o r g a n y sovetske tajne p o l i c i e casto k r i t i k y k o m u n i s t i c k e p o l i t i k y internovaly, m o h l i se n e m e c t i k o m u n i s t e tvafit, ze nejsou z a represe p o d p o r u j i c i j e j i c h m o c o d p o vedne. N a p f i k l a d v roce 1950 rektor u n i v e r z i t y v L i p s k u v a r o v a l sve studenty, a b y n e n a r u s o v a l i v o l b y s t u d e n t s k y c h r a d , nebot' se o b a v a l reakce s o v e t ske k o n t r o l n i k o m i s e " . 2 I 7 Sovetske u f a d y p f e d e v s i m p o d p o r o v a l y z a v a d e n i d e l n i c k y c h vzdelavac i c h k u r z u , i k d y z i n i c i a t i v y v t o m t o s m e r u vychazely i o d v y c h o d o n e m e c k y c h k o m u n i s t u s a m o t n y c h . Sovetske u f a d y p r o ne z a b e z p e c o v a l y mistnosti, materialy a finance. V d u b n u 1946 sovetske „vysetfovani" o d h a l i l o n a berlinske univerzite f a d u „nedostatku" zejmena p f i z a b e z p e c o v a n i studia „studentu ze s i r o k y c h d e l n i c k y c h vrstev". V y c h o d o n e m e c k a D W b y l a v y z v a n a , aby nejpozdeji d o tfi t y d n u p f i p r a v i l a p r o d e l n i k y zvlastni v z d e l a v a c i kurzy. T a k e v S a s k u sovetske o r g a n y p o z a d o v a l y z a v a d e n i d e l n i c k y c h k u r z f i a s o u h l a s i l y p r o tento ucel s p f i d e l e n i m vetsich financnich p r o s t f e d k u ^ '6 „Stenograph,sche Niederschift uber die Konferenz von Angehorigen der Ho K U (Hochschulausschuss) am Sonnabend, dem 22. November 1947 „ H o c h s c h u l e n 1947 im Hause der Kulturbundes, Berlin", s. 71-72. SAPMO-BA 2 P A ° N N T A G ' N o v e m b e r 7 Rektorem byl clen SED Georg Mayer, BAAP, R2/I897 I 132 •l v 2/9.04/6. 8 Kasper, „Der Kampf', s. 5 1, 77. / 8 3 / V roce 1949 v L i p s k u a D r a z d ' a n e c h v y c l e n i l y stavebni parcely a v y b a v e n i z reparaci a p o u z i l y je p r o v y t v o f e n i d e l n i c k o - r o l n i c k y c h fakult. Sovetske o r g a n y take n a p f i k l a d radily, a b y studenti z d e l n i c k y c h a r o l n i c k y c h r o d i n b y d l e l i spolecne n a k o l e j i c h a v y t v o f i l i tak „vzdelavaci k o l e k t i v y " . P o d l e jejich z k u s e n o s t i p o d l e h a l i m l a d i lide „ n e z a d o u c i m v l i v u m " , p o k u d si pronajali u b y t o v a n i v s o u k r o m i . P o d l e spravy n e m e c k y c h o r g a n u p r o j e v o v a l i S o v e t i velky zajem o u c e b n i o s n o v y a o „ k a z d e h o j e d n o t l i v e h o uchazece o s t u d i u m " . 2 I 9 V n e k t e r y c h p f i p a d e c h se v sovetskych i n s t r u k c i c h o b j e v i l o v a r o v a n i , a b y se n e o p a k o v a l y chyby, k t e r y c h se d o p u s t i l i v S o v e t s k e m s v a z u . V roce 1946 chteli k o m u n i s t e v L i p s k u stanovit p o d m i n k y p r o p f i j i m a n i n a v y s o k o u s k o l u , j a k to c i n i l sovetsky r e z i m p o roce 1918. Sovetsti pfedstavitele to vsak n e d o p o r u c i l i . P o l s t i k o m u n i s t e ve stejne d o b e n a v r h o v a l i , a b y n a u n i v e r z i t y b y l o pfijato 20 p r o c e n t s t u d e n t u z d e l n i c k y c h a r o l n i c k y c h r o d i n b e z pfijim a c i h o f i z e n i . T o se vsak n e z d a f i l o a v y s l e d k e m b y l a d a l s i diskreditace k o m u n i s t i c k e v y s o k o s k o l s k e p o l i t i k y . D a l o b y se tedy a r g u m e n t o v a t , ze p f i m y sovetsky v l i v p r o j e v u j i c i se ve v y c h o d n i m N e m e c k u b y p o l s k e k o m u nisty p f e d t i m t o n e z d a r e m u c h r a n i l . A to se p o l s t i k o m u n i s t e m u s e l i v z p a matovavat z d a l s i h o n e i i s p e c h u , k t e r y m b y l o z a v e d e n i d v o u s t u p h o v e h o stud i a r e d u k u j i c i h o v e t s i n u v y s o k o s k o l s k e h o s t u d i a n a tfi roky. I k d y z tato r e f o r m a n e b y l a p r o v e d e n a p o d l e nejakeho sovetskeho m o d e l u , z d a l o se, ze se j e d n a o o p a k o v a n i n e k t e r y c h e x t r e m u sovetskeho v y s o k o s k o l s k e h o system u z p o c a t k u 30. let. Pfes o m e z e n e m a t e r i a l n i zdroje m o t i v o v a l y sovetske o r g a n y v y c h o d n i N e m c e k reformam. B y l y totiz viditelne netrpelive a u p o z o r f i o v a l y n a p o m a l e u s k u t e c h o v a n i z m e n . I n i c i a t i v a j e d n e c h s o v e t s k y c h o r g a n u se v s a k casto d o s t a v a l a d o r o z p o r u s a k t i v i t a m i o r g a n u j i n y c h . V e v z d e l a v a c i o b l a s t i n e k d y j e d n a s o v e t s k a i n i c i a t i v a p o p i r a l a d r u h o u i v r a m c i stejneho o r g a n u . N e m e c t i f u n k c i o n a f i si z i n t e r p r e t a c e s o v e t s k y c h z a m e r u d o k o n c e d e l a l i l e g r a c i . P f i p o m n e l o to i p o z m e n e n e h e s l o , k t e r e m u se f u n k c i o n a f i S E D z o b d o b i p e r e s t r o j k y s m a l i : „Von d e r S o w j e t u n i o n l e r n e n w i l l g e l e r n t w e r d e n . " 2 2 0 A c k o l i s k o l s k e o d d e l e n i sovetske v o j e n s k e s p r a v y n a 2 1 9 „Bericht uber den Stand der Arbeiter- und Bauernfakultaten in Sachsen", ze dne 27. srpna 1949, SAPMO-BA, ZPA, IV 2/9.04/465; ..Monatsbericht fur die Monate August und September 1949", ze dne 5. fijna 1949, SAPMO-BA, ZPA, IV 2/9.04/465. 2 2 0 To se da pfelozit asi jako „Musime se od Sovetskeho svazu naucit, jak se ucit". Jednalo se o pozmenenou variaci na heslo „Von der Sowjetunion lernen heisst siegen lernen" - O d Sovetskeho svazu se musime naucit, jak vyhravat. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace strane j e d n e stale p o d p o r o v a l o d e l n i c k e v z d e l a v a n i , n a strane d r u h e fin a n c n i o d d e l e n i teze s p r a v y n e c h t e l o n a m z d y p r o tyto k u r z y u v o l f i o v a t f i n a n c n i p r o s t f e d k y . T o p f i v e d l o v r o c e 1947 d e l n i c k o - r o l n i c k e k u r z y v B e r l i n e d o v a z n y c h p r o b l e m u . I k d y z P a u l W a n d e l i n t e r v e n o v a l u m a r sala S o k o l o v s k e h o j i z v p o l o v i n e Iedna, p f i s l u s n e p r o s t f e d k y b y l y u v o l n e n y t e p r v e v d u b n u . 2 2 1 S V A G take n e c h t e l r o z s i f i t p r a v o m o c i D W m i m o B e r l i n . P r o f e s o r Z o l o t u c h i n si v s a k z a r o v e i i s t e z o v a l , ze p f e d s e d a D W W a n d e l n e d o h l i z i n a p r o c e s d e n a c i f i k a c e v cele z o n e n e b o n a zavad e n i d o h o d n u t y c h u c e b n i c h p l a n u . 2 2 2 Z k u s e n o s t i se s o v e t s k y m c e n t r a l i z o v a n y m b y r o k r a t i c k y m s y s t e m e m z f e j m e Z o l o t u c h i n o v i a d a l s i m sovets k y m p f e d s t a v i t e l u m z n e m o z n i l y , a b y p o c h o p i l i d e c e n t r a l i z o v a n y s y s t e m v y c h o d n i h o N e m e c k a . Stejne tak n e m o h l i p o c h o p i t z a k o n i t o s t i z a p a d n i d e m o k r a c i e . 2 2 3 I pfes castou i r a c i o n a l i t u a n e v y p o c i t a t e l n o s t d o s a h l sovetsky system d o b r y c h v y s l e d k u . P r o f e s o r u Z o l o t u c h i n o v i se sice n e p o d a f i l o vytvofit „sociaIistickou u n i v e r z i t u " , ale nektere j i m n a v r z e n e instituce pfetrvaly f a d u let. J e d n a l o se o p o c a t e k d y n a m i c k y se rozvijejiciho p r o c e s u . N e m c i b y l i sice stale sovetskymi o r g a n y k r i t i z o v a n i , avsak trestani b y l i j e n z a protisovetske j e d n a n i . V y c h o d o n e m e c t i s o u d r u z i casto z o b a v y z k r i t i k y za nedostatecnou rychlost z m e n p o s t u p o v a l i jeste dale, nez k a m Soveti v y s l o v n e p o z a d o v a l i . N e b y l y n a p f i k l a d z a k a z a n y z a d n e m e t o d y , ktere zajist'ovaly v o l e b n i u s p e c h S E D . 2 2 4 F u n k c i o n a f i S E D , m e z i nez p a t f i l i stafi k o m u n i s t e , BAAP, R2/I454, I. 1-12. Tento zajem o financni otazku byl pravdepodobne zpusoben ekonomickymi tezkostmi teto doby, zejmena po krute zime a po masivnich odvozech zafizeni sovetskymi organy. Schneider, Bildung, s. 13. Zolotuchin v bfeznu 1946 pozadoval, aby D W zajistila, ze „vsechna schvalena curricula budou uskutecnovana ve vsech zemich". BAAP, R2/I332,1. 143. Dalsim pfikladem bylo politicke vzdelavani. Major Jessin pozadoval v polovine roku 1948, aby v nem byla zajistena absolutni jednota. Viz zaznam Glucksmana z D W pro Lichtensteina z 27. srpna 1948. BAAP, R2/I489, I. 106. O rok pozdeji vsak Otto Halle, ktery mel na Ministerstvu skolstvi N D R na starosti vysoke skoly, napsal, ze „jeden ze zastupcu SVAG prohlasil, ze ani v Sovetskem svazu nevyzaduji, aby si zaklady marxismu-leninismu vzal k srdci kazdy student". BAAP, R2/I490,1. 30. Kurator univerzity v Greifswaldu Franz X . Wohlgemuth zanechal jasny dukaz o takoveto manipulaci s vysledky voleb z pocatku roku 1947. Vyloucil ze studia jednoho ze studentu, ktery ziskal nejvetsi pocet hlasu, a druheho pfesvedcil, aby na svoji funkci radeji rezignoval. O svem postupu napsal: „Pote, co s podarilo dat studentske rade ponekud jasnejsi tvar, nemyslim si, ze je nutne pozadovat pro nas predsednictvi, a muzeme jej prenechat C D U . Pote, co jsme dlouho a tezce bojovali za vyjasneni situace, nesmime u studentu vyvolat dojem, ze se jedna o vyraz stranicke politiky, a proto je lepsi nepozadovat funkci predsedy studentske rady." „Bericht uber / 8 5 / j a k o b y l i O t t o H a l l e c i G o t t f r i e d G r i i n b e r g , i b y v a l i d u s t o j n i c i w e h r m a c h t u , j a k o b y l F r a n z X . W o h l g e m u t h , j i c h v y u z i v a l i bez s k r u p u l i . N a techto zaklad e c h v y t v o f i l i nejdokonalejsi z a k l a d n u p r o z a v e d e n i v y s o k o s k o l s k e h o vzdelavani sovetskeho stylu ve s l e d o v a n e m r e g i o n u . P f e v a d e n i s o v e t s k y c h m o d e l u N e m e c k y vedec M a n f r e d H e i n e m a n n v y t v o f i l p r o p o p i s p o l i t i c k e transformacc ve v y c h o d n i m N e m e c k u pojem> ,,sebesovetizace".'Jeho a n a l y z a d o s l a k n a s l e d u j i c i m u zaveru: V o k a m z i k u , k d y v y c h o d o n e m e c t i k o m u n i s t e zahaj i l i z a v a d e n i s o v e t s k y c h m o d e l u , zacala sovetska vojenska sprava p f e d a v a t p r a v o m o c i d o r u k o u u s t f e d n i c h v y c h o d o n e m e c k y c h o r g a n u , m e z i nez patf i l o i M i n i s t e r s t v o s k o l s t v i N D R . V y c h o d o n e m e c t i k o m u n i s t e n e m e l i j i n o u sanci, nez sovetizovat sve v y s o k e skolstvi v l a s t n i m i s i l a m i a u c i n i l i tak temef automaticky. K d y z se n a p f i k l a d v c e r v n u 1951 skolsti f u n k c i o n a f i r o z h o d o v a l i o o d l i s e n i s t f e d o v e k u a n o v o v e k u , a u t o m a t i c k y v z a l i sovetske u c e b n i c e za b e r n o u m i n c i , o n i z se n e d i s k u t u j e . 2 2 5 P o j e m „ s e b e s o v e t i z a c e " se jeste lepe h o d i n a ceske z e m e , k d e z p o c a t k u n e b y l i z a d n i sovetsti d u s t o j n i c i , ktefi b y j i n a f i d i l i , a v oblasti v z d e l a v a n i zde n c b y l i ani nejaci d l o u h o d o b c p u s o b i c i sovetsti p o r a d c i . 2 " ' ' O d r o k u 1948 t r p e l i ceskoslovensti k o m u n i s t e p u s o b i c i v oblasti skolstvi obsesi, ze je tfeba n a p o d o b o v a t sovetske zkusenosti. J e j i c h p o z o r n o s t i n e m o h l a u n i k n o u t z a d n a m a l i c k o s t . K d y z k o m u n i s t i c k y f u n k c i o n a f L u d e k H o l u b e c v roce 1951 d o p o r u c o v a l v z n i k V y s o k e s k o l y b a n s k e v O s t r a v e , z d u r a z n i l , ze „ u c e b n i die endgultige Zusammensetzung des Studentenrates an der Universitat Greifswald", 19. kvetna 1947, MLHA, MfVB 2577, I. 173. Wohlgemuth pote povysil na ministerstvo skolstvi ve Schwerinu a v 50. letech se stal namestkem ministra skolstvi v Berline. 2 2 5 Na zaklade del nekolika sovetskych historiku stejne jako na zaklade posudku Vysoke stranicke skoly Komunisticke strany SSSR bylo rozhodnuto, ze moderni vek zacina rokem 1642. SAPMO-BA, ZPA, IV 2/9.04/103,1. 30-31. 226 N a vychodoevropske vzdelavani dohlizeli nejvice ..vyslanci" VOKS, ktefi pusobili na pfislusnych ambasadach. Jejich pusobeni vsak bylo omezeno nedostatkem pravomoci, spatnym planovanim a ignoranci. Delegati V O K S v Polsku pusobili jako druzi a tfeti tajemnici velvyslanectvi. Napfiklad v roce 1950 byl takovymto zastupcem V O K S v Polsku druhy tajemnik velvyslanectvi Kuznecov. Zastupcem V O K S ve Varsave v roce 1954 se stal tfeti tajemnik Lukovnikov. GARF, f. 5283, op. 22, d. 244, I. 483. Take zastupce V O K S v Praze I. M. Rjabov pracoval na sovetskem velvyslanectvi. Jak v Polsku, tak i Ceskoslovensku byla prace V O K S nedostatecne personalne zajistena. Slo pouze o jednoho pracovnika, ktery mel za ukol monitorovat veskere kulturni otazky vcetne vzdelavani. Rjabov byl navic obvinen, ze z pfepracovanosti „zorganizoval nekolik vecirku s alkoholem a ztratil vetsi obnos cizi meny". GARF, f. 5283, op. 22, d. 462,1. 16-54, 103. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace / 8 6 / o s n o v y a o r g a n i z a c n i s t r u k t u r a m u s i o d p o v i d a t sovetskemu v z o r u " . 2 2 7 O rok p o z d e j i sovetsky m o d e l p o s l o u z i l i p r o v z n i k vysoke s k o l y c h e m i c k o -technologicke a V y s o k e s k o l y e k o n o m i c k e . 2 2 8 P o l i t i c k e smernice ministerstva s k o l s t v i z r o k u 1953 o b s a h o v a l y i p r o d l o u z e n i s t u d i a p o d l e „sovetskeho v z o r u " , p f e k l a d y n o v y c h u c e b n i c z rustiny, p r a v i d e l n a setkani f a k u l t n i c h o r g a n u k d i s k u z i m n a d S t a l i n o v y m u c e n i m , s p o l u p r a c i s p r u m y s l e m p o d l e „sovetskeho v z o r u " a r o c n i p l a n prace p r o ucitele z n o v u p o d l e „sov£tsk6ho v z o r u f l 2 2 2 — • Pfes k o m p l i k o v a n e historicke z k u s e n o s t i s R u s k e m a s o v e t s k y m i k o m u nisty se i p o l s t i k o m u n i s t i c t i f u n k c i o n a f i stali p f e s v e d c e n y m i stalinisty. V c e r v n u 1949 r e k t o r k o n z e r v a t i v n i J a g e l l o n s k e u n i v e r z i t y v K r a k o v e navaz a l se sovetskym m i n i s t e r s t v e m v y s o k e h o skolstvi p f i m y k o r e s p o n d e n c n i styk tykajici se u c e b n i c h p l a n u . 2 3 ° R a d a p o l s k y c h k o m u n i s t u se d o m n i v a l a , ze v z h l e d e m k n e d o s t a t k u p o l i t i c k y s p o l e h l i v y c h p o l s k y c h p r o f e s o r u n e b u de v y c h o v a n o v e generace p u s o b i c i zejmena ve s p o l e c e n s k y c h v e d a c h m o z n a b e z p o m o c i sovetskych p r o f e s o r u . ^ 1 N a n e k t e r y c h p o l s k y c h vysok y c h s k o l a c h se tento n a z o r z d a l e k a n e t y k a l j e n s p o l e c e n s k y c h v e d . Tajemn i k vratislavske lekafske a k a d e m i e v roce 1950 u v e d l , ze katedra n e u r o l o g i e j e j i z vice nez rok n e o b s a z e n a a n e n i nadeje n a n a l e z e n i v h o d n e h o k a n d i d a ta. „Vzhledem k n e d o s t a t k u n e u r o l o g u v P o l s k u z a d a m e s k o l s k y o d b o r u s t f e d n i h o v y b o r u , aby z v a z i l p o z v a n i sovetskeho specialisty v o b o r u neur o l o g i e d o V r a t i s l a v i . " 2 3 2 N a s l e d u j i c i rok n e c h a l o p o l s k e ministerstvo skolstvi p f e l o z i t z r u s t i n y u c e b n i o s n o v y vsech o b o r u , i k d y z nedostatek pfeklad a t e l u z p o z d i i p f e k l a d y v t e c h n i c k y c h oblastech.2 33 J a k jeste u k a z e m e v k a p i t o l e 3, v y s l e d k y t o h o t o m a s i v n i h o usili o n a p p d o b e n i sovetskych zdrojfi d e l a l y n a p r v n i p o h l e d v e l k y d o j e m . V roce/19531 ) se v y s o k o s k o l s k e instituce ve v y c h o d n i m N e m e c k u ve vsech p o d s t a t n y c h 2 2 7 SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. |. 299, s. 97-100. 2 2 8 Rozhodnuti vlady z 19. srpna 1952, SUA, MSK, i. k. 314, sig. 3 II a. 2 2 9 ..Politicke smernice Ministerstva skolstvi, ved a umeni na rok 1953". ACAV, Pozustalost Z. Nejedleho, c. k. 73. " 0 Dopis z 25. cervna 1949, AUJ, S III 18. 2 3 1 Connelly, ..Internal Bolshevization". 2 3 2 A A N , K C PZPR 237/XVI/l 17, k. 10. Nezachovaly se vsak zadne dokumenty. ze by v teto oblasti ve Wroctawi nejaky sovetsky odbornik zacal vyucovat. 2 3 3 ..Protokotz odprawy dyrektorow i w-dyrektorow departamencow z 13. 8. 1951." A A N , M S W 132. Melo se jednat o pripravu 3000 detailnich programu. Namestkyne ministra Krassowska si vsak stezovala na priitahy, ktere branily jejich zavadeni na univerzitach. Pouze pedagogicke fakulty byly schopne v tomto stadiu ..dostatecne vyuzivat sovetske programy". / 8 7 / p r v c i c h p o d o b a l y s o v e t s k y m v z o m m . P r o c vsak b y l a v l a s t n i sovetska role v t o m t o p r o c e s u tak o m e z e n a ? Z a j i m a l y se sovetske organy, z d a sovetizace p r o b i h a fadne? S l a b a sovetska p f i t o m n o s t p f i u s k u t e c n o v a n i transformace v z d e l a v a c i soustavy kontrastuje s j i n y m i o b l a s t m i , j a k o b y l a b e z p e c n o s t , z a h r a n i c n i p o l i t i k a , a r m a d a a r u z n a o d v e t v i p r u m y s l u . Sovetsti p o r a d c i v n i c h ve v y c h o d o e v r o p s k y c h statech p u s o b i l i m n o h o let a p f i m o d o h l i z e l i n a u p l a t n o v a n i sovetskeho m o d e l u . 2 3 4 P r o c t o m u tak ale n e b y l o ve vysokos k o l s k e m v z d e l a v a n i ? O d p o v e d n a tuto o t a z k u l e z i j a k v n e d o s t a t c i c h p f e t i z e n e h o sovetskeho i m p e r i a l n i h o systemu, tak i ve S t a l i n o v e o b s e s n i m strachu o b e z p e c n o s t a h i e r a r c h i i . Z d a se, ze v e d o u c i sovetsti pfedstavitele d a v a l i p f e d n o s t omez e n y m k o m u n i k a c n i m k a n a l u m , a b y z p e t n e n e d o c h a z e l o k i d e o l o g i c k e m u „nakazeni". V e f i l i , ze d o m a c i k o m u n i s t e a j e j i c h v l a s t n i stalinisticka hierarchie pfenese sovetske v z o r y a m y s l e n k y z a d o u c i m z p i i s o b e m . O d l i s n o s t i v p o l i t i c k e k u l t u f e ci h i s t o r i i b y l y p r o sovetske k a d r y casto n e s r o z u m i t e l n e . ^ V y s l e d k y sovetske intervence v o t a z k a c h v z d e l a v a n i se j e n tezko mefi" T y T O b c a s n e z a s a h o v a n i a p a s i v n i p f i s t u p t o h o n e m o h l y p f i l i s p o k a z i t , nebot' v y s o k o s k o l s k e v z d e l a v a n i n e m e l o n a v y t v a f e n i sovetskeho i m p e r i a l n i h o systemu b e z p r o s t f e d n i efekt. Z p r a v y o v z d e l a v a n i ve v y c h o d n i E v r o p e , ktere n e k o l i k r a t rocne d o r a z i l y n a nejvyssi sovetske stranicke organy, sehral y p o z i t i v n i roli. V e t s i n a z n i c h totiz b y l a v e l m i p o z i t i v n i . N a j e d n e strane v y c h o d o e v r o p s t i k o m u n i s t e d e l a l i v s e c h n o , a b y n a p o d o b o v a l i sovetske vzory, a na druh£ strane n i z s i sovetsti cinitele se o k r i t i c k e p f i p o m i n k y , ktere n e p f i c h a z e l y o d n a d f i z e n y c h o r g a n u , p f i l i s n e z a j i m a l i . 2 3 6 I n f o r m a c e o s o v e t s k e m v y s o k o s k o l s k e m v z d e l a v a n i b y l y p r o t o ve v y c h o d n i E v r o p e p f e d a v a n y p r o s t f e d n i c t v i m d o m a c i c h k o m u n i s t u , ktefi m e l i nejake z n a l o s t i ziskane v p r u b e h u casto d l o u h o d o b y c h p o b y t u v Sovets k e m svazu. T e m e f v s i c h n i v y c h o d o e v r o p s t i k o m u n i s t i c t i f u n k c i o n a f i pusob i c i v o b l a s t i k u l t u r y a s k o l s t v i m e l i k S o v e t s k e m u svazu nejaky e m o t i v n i v z t a h . P a u l W a n d e l a A r n o s t K o l m a n p a t f i l i k c l e n f l m sovetske k o m u n i s t i c ke strany, p o l s k y m i n i s t r s k o l s t v i S k r z e s z e w s k i a j e h o z a s t u p k y n e E u g e n i a K r a s s o w s k a zase v S o v e t s k e m svazu stravili cast d r u h e svetove valky, stejne j a k o dalsi vysoce p o s t a v e n i stranicti f u n k c i o n a f i E d w a r d O c h a b a J a k u b B e r m a n . „ S e d a e m i n e n c e " p o l s k e k o m u n i s t i c k e i d e o l o g i c a v e d y A d a m Kaplan, Sovetsti poradci. Tento vyklad byl inspirovan A. S. Stykalinem. Stykalin, ..Nauchnaja inteligentsija stran", s. 92-104. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace / 8 8 / Schaff ziskal v roce 1944 v Sovetskem svazu n a M o s k e v s k e univerzite titul kandidata v e d a sam se c h l u b i l stejnou znalosti p o l s k e i ruske vedy. Take vychod o n e m e c t i f u n k c i o n a f i , j a k o b y l statni tajemnik H a r i g a j e h o zastupci W o h l g e m u t h a Gossens, zili a p r a c o v a l i n e k o l i k let v Sovetskem svazu, druzf d v a j a k o valecni zajatci a clenove N a r o d n i v y b o r u s v o b o d n e h o N e m e c k a . C e s k o s l o v e n s k y p f i p a d se d o urcite m i r y lisil, nebot' d u v e r n o u z n a l o s t i S o v e t s k e h o s v a z u se m o h l i p o c h l u b i t h l a v n e stranicke spicky. V S o v e t s k e m s v a z u p u s o b i l i c l e n U s t f e d n i h o v y b o r u K S C G u s t a v J B a r e s , stejne j a k o m i n i s t f i s k o l s t v i Z d e n e k N e j e d l y a L a d i s l a v S t o l L N e j e d l y se s a m p o k l a d a l ve stejne m i f e z a S l o v a n a j a k o z a C e c h a a sve d o p i s y d o S o v e t s k e h o s v a z u p o d e p i s o v a l j a k o Z d e n e k R o m a n o v i c . 2 3 7 K o n c e m r o k u 1951 vsak „ s o u d r u z i d o k t o f i ze S o v e t s k e h o s v a z u " s h l e d a l i , ze N e j e d l y j e p f i l i s n e m o c n y , a b y m o h l v y k o n a v a t sve p o v i n n o s t i m i n i s t r a . J e h o p r a v o m o c i pfesly n a m i n i s t r a i n f o r m a c i V a c l a v a K o p e c k e h o , ktery take stravil d r u h o u s v e t o v o u v a l k u _vJVIoskve. N a d r u h e strane f e d i t e l o d b o r u v y s o k e h o s k o l s t v i v l e t e c h I 9 4 9 " I 9 5 2 ' f y z i k M i l o s l a v V a l o u c h , n e m e l se S o v e t s k y m s v a z e m z a d n e osobI n i z k u s e n o s t i a v s t o u p i l d o k o m u n i s t i c k e strany teprve v roce 1945. Stejne tak m l a d s i f u n k c i o n a f i u s t f e d n i h o a p a r a t u strany, j a k o b y l i cerstvi absol; v e n d v y s o k e s k o l y L u d e k H o l u b e c a C e s t m i r C i s a f , n e m e l i se S o v e t s k y m I s v a z e m o s o b n i zkusenost. B e z o h l e d u n a m i n i j e j i c h p f i m e z k u s e n o s t i a n e z p r o s t f e d k o v a n e znalosti S o v e t s k e h o s v a z u b y l i v s i c h n i vyse z m i n e n i f u n k c i o n a f i o d d a n i myslence, ze v y s o k o s k o l s k e v z d e l a v a n i v j e j i c h v l a s t n i z e m i m u s i byt tak sovetske, j a k j e n to b u d e m o z n e . A l e j e j i c h z n a l o s t i sovetskeho v z d e l a v a c i h o systemu b y l y casto zastarale a n e b y l y dostatecne d e t a i l n i , a b y m o h l y byt p o u z i t y p r o skutecne n a p o d o b e n f sovetskeho v z o r u . P r o t o se k o m u n i s t e v l i d o v e d e m o k r a t i c k y c h statech z a c a l i obracet n a sovetske pfedstavitele se z a d o s t m i , a b y j i m b y l y zaslany s t u d i j n i p r o g r a m y , u c e b n i c e c i p f e d p i s y p r o zkousky. P o z a d a v k y b y l y casto p f e d a v a n y p r o s t f e d n i c t v i m sovetskych a m b a s a d sovetskem u m i n i s t e r s t v u s k o l s t v i v M o s k v e . T o , co v roce 1947 zacalo o b c a s n y m i dotazy, se casern z m e n i l o v z a p l a v u . V roce 1950 M i n i s t e r s t v o s k o l s t v i S S S R 2 3 7 Viz odkazy na „Zdenka Romanovice" v GARF, f. 6646, op. I, d. 325, I. 8. Viz tez dopis Z. Nejedleho adresovany VOKS v Moskve 16. cervence 1952. GARF, f. 5283, op. 22, d 350 I 146 Nejedly byl na Sovetskem svazu velmi zavisly. Jako pfedseda Ceskoslovenskeho slovanskeho vyboru informoval v lete 1948 sovetskou stranu o pfijezdu jugoslavske delegace na prazsky sokolsky slet a pozadoval urychlene vyslani sovetskych zastupcu, aby se tak oslabil jugoslavsky vliv na mezinarodni slovansky vybor. RTsChlDNI, f. 17, op. 128, d. I 149, I. 52. Take Tadeusz Lehr-Sptawiriski z Krakova byl oslovovan ruskym jmenem po otci. Viz Rkp BJ Przyb 459/73 / 8 9 / v M o s k v e rozeslalo n a v y s o k o s k o l s k e instituce celeho sveta i o o o o o k u s u b r o z u r e k se s t u d i j n i m i p r o g r a m y a 2 0 0 0 u c e b n i c h osnov. N a k l a d y n a tuto a k c i se p o h y b o v a l y k o l e m 95 0 0 0 r u b l u . 2 3 8 Pote, co se u s t f e d n i sovetske instituce o d m i t a l y d a l s i m i d o t a z y zabyvat, p o k o u s e l y se v y c h o d o e v r o p s k e v y s o k e s k o l y navazat b e z p r o s t f e d n i k o n t a k t y se s o v e t s k y m i u n i v e r z i t a m i . T o vedlo ustfedni sovetske organy k o b a v a m o b e z p e c n o s t n i otazky. 28. d u b n a 1950 p o z a d a l o sovetske m i n i s t e r s t v o v y s o k e h o s k o l s t v i , a b y m o h l o „vytvofit p r o g r a m v y m e n y skolske a v z d e l a v a c i literatury m e z i i n s t i t u c e m i v y s o k o s k o l s k e h o v z d e l a v a n i v S o v e t s k e m s v a z u a l i d o v e d e m o k r a t i c k y c h statech". V teto z a d o s t i se h o v o f i l o o: „Cele fade v y s o k o s k o l s k y c h i n s t i t u c i z l i d o v e d e m o k r a t i c k y c h z e m i ( R u m u n s k o , B u l h a r s k o , C i n a a i d . ) , ktere se p f i m o o b r a t i l y n a vysoke s k o l y v S o v e t s k e m svazu s n a v r h e m n a p r a v i d e l n o u v y m e n u p u b l i k a c i a m e t o d i c k o - v z d e l a v a c i c h m a t e r i a l u . M i n i s t e r s t v o vysok e h o skolstvi p o v a z u j e z a v h o d n e p o d p o r o v a t vysoke s k o l y v l i d o v e d e m o k r a t i c k y c h statech v y t v o f e n i m p r o g r a m u systematicke v y m e n y vedecke, v z d e l a v a c i a m e t o d i c k e literatury. N a z a k l a d e r o z h o d n u t i R a d y m i n i s t r u S S S R z 11. cervence 1949 c. 2985-1239C b y l a takovato v y m e n a p o v o l e n a m e z i v y s o k y m i s k o l a m i v S o v e t s k e m s v a z u a P o l s k u . P o v o l e n i v y m e n y l i t e r a t u r y j e n s j e d n o u ze z e m i l i d o v y c h d e m o k r a c i i m u z e v o s t a t n i c h l i d o v e d e m o k r a t i c k y c h statech vyvolat n e p f i z n i v e reakce."2 39 B y l o r o z h o d n u t o , ze Institut v y c h o d n i c h s t u d i i v M o s k v e (Institut V o s t o k o v e d e n i a ) 2 * 0 s h r o m a z d i s t u d i j n i p l a n y vsech v y s o k o s k o l s k y c h i n s t i t u c i v S o v e t s k e m s v a z u . T y b y l y p o t e n e j m z n e j s i m i z p u s o b y d i s t r i b u o v a n y ve statech sovetskeho b l o k u i j i n d e ve svete.2 *1 P r a v i d e l n e z a s i l a n i v z d e l a v a c i c h 2 3 8 Naklady na rok 1951 byly odhadnuty na 130 az 150 000 rublu a postupne se staly velkou |) pfekazkou. GARF. f. 9396. op. 30, d. 282,1. 9J. 2 3 9 15. kvetna odpovedelo ministerstvo zahranicnich veci, ze nema namitek, a l l . prosince ministerstvo vysokeho skolstvi pozadovalo, aby vlada rozhodla, zda ma v teto zalezitosti dale postupovat. GARF, f. 9396, op. 30, d. 282, I. 154-155. Viz tez pozn. £. 242. 2 4 0 Tento ustav byl podrizen ministerstvu vysokeho skolstvi. V roce 1947 byla vytvorena zvlastni katedra (spetskafedra), jejimz ukolem bylo poskytovat „zvlastni metodickou podporu vysokoskolskemu vzdelavani v lidove demokratickych statech na Vychode". V breznu 1951 byly zahrnuty i lidove demokraticke staty na Zapade, tj. lidove demokraticke staty stfedni Evropy. GARF, f. 9386, op. 30, d. 283,1. 114. 2 4 1 Podle dvou zprav, ktere Ustav vychodnich studii zaslal zahranicnimu odboru sovetskeho ministerstva vysokeho skolstvi 15. bfezna 1951, byly vyukove programy Moskevske statni univerzity zaslany polskemu velvyslanectvi prostfednictvim zahranicniho odboru ministerstva. Sovetske vydavatelstvi „Zahranicni literatury" a sovetske ministerstvo zahranicnich veci je zase zasilalo pfimo vychodonemeckemu ministerstvu skolstvi. GARF. f. 9396, op. 30, d. 282, I. 85-86. Plan „zvlastni katedry" ustavu pro rok 1951 zahrnoval ..vytvofeni databaze studijnich planu Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace m a t e r i a l u d o z e m i v y c h o d n i E v r o p y vsak zacalo teprve v l e d n u 1951.2 *2 K r o m e t o h o existovala jeste sovetsko-polska k o m i s e p r o vedecko-technick o u s p o l u p r a c i , ktera k o o r d i n o v a l a „ t e c h n i c k o u p o m o c " Sovetskeho svazu P o l s k u j i z o d p o c a t k u r o k u 1950.2 43 V y s l e d e k cele teto a k t i v i t y p f i n e s l z k l a m a n i . K o m u n i s t i c k e strany statu, \ ktere j s o u p f e d m e t e m teto studie, n i k d y nedostaly i n f o r m a c e , j e z b y p r o j n a p o d o b e n i sovetskeho systemu dostacovaly. N a d r u h e strane dostaly c e l o u I f a d u m a t e r i a l s , ktere k n i c e m u n e p o t f e b o v a l y a ktere a n i n e p o z a d o v a l y . N a p f i k l a d v roce 1948 si pfedstavitele D o m u sovetske k u l t u r y v B e r l i n e stez o v a l i , ze V O K S j i m zaslal takove k n i h y , j a k o b y l y Pocdtky kfest'anske literatury ci Epigrqfievychodu.zu V temze roce zase sovetsti h i s t o r i c i p o navsteve P o l s k a s p f e k v a p e n i m zjistili, ze p f e d n i p o l s k y h i s t o r i k W l a d y s l a w W o l s k i z i s k a l k o m p l e t n i L e n i n o v o d i l o o d a n g l i c k e h o nakladatele.2 45 N a p o c a t k u 50. let n e b y l o v P o l s k u m o z n o m i m o V a r s a v u ziskat z a p a d n i l i t e r a t u r u , avsak take te sovetske b y l nedostatek.2 46 y roce 1951 existoval v K r a k o v e j e n j e d i n y vytisk sovetske ustavy a p o u z e d v a e x e m p l a f e sovetske u c e b n i c e l i s t a v n i h o prava.2 47 Sovetska delegace p o navsteve P o l s k a v l i s t o p a d u 1952 i n f o r m o v a la, ze d o k o n c e i v e l i t n i m i n s t i t u t u U s t f e d n i h o v y b o r u k o m u n i s t i c k e strany p r o v z d e l a v a n i v e d e c k y c h p r a c o v n i k u b y l p a t r n y nedostatek sovetske historicke, filozoficke a e k o n o m i c k e literatury. 2 4 8 a programu vsech oboru vysokeho skolstvi vysokoskolskych instituci SSSR" a vytvofeni kompilace „pruzkumu a pfekladu otazek vysokeho skolstvi cizich zemi". Tamtez, I. 148. Tyto staty byly rozdeleny na lidove demokraticke, kolonie a zavisle staty a americko-britsky blok. GARF, f. 9396, op. 30, d. 283,1. 12. 2 4 2 Vymeny materialu s lidove demokratickymi staty byly obecne fizeny na zaklade smernice Ministerstva vysokeho skolstvi SSSR c. 20C ze dne II. ledna 1951, ktera byla vydana pro zahranicni odbor tohoto ministerstva. GARF, f. 9396, op. 30, d. 282, I. 148. 2 4 3 Jednalo se take o potencialni zdroj informaci sovetskeho ministerstva vysokeho skolstvi o Polsku. Viz vymenu dopisu mezi pfedsedou komise A. Michailovem a ministerstvem z 21. bfezna 1951 GARF, f. 9396, op. 30, d. 282, I. 134. 2 4 4 Viz dopis VOKS, 13. bfezna 1948. GARF, f. 5283, op. 16, d. 138, I. 87. 2 4 5 A . Zdanov M. A . Suslovovi, 6. prosince 1948, RTsChlDNI, f. 17, op. 132, d. 45, I. 100. 246 y j z vzpominky wroctawskeho matematika Hugo Steinhause, Wspomnienia, s. 395. 2 4 7 Tato ucebnice mela dostatek vytisku ve Varsave. D o Polska byly zaslany „velke zasilky" literatury ktera jiz byla v Sovetskem svazu vyfazena ze seznamu doporucene literatury. Polaci take zacali pfekladat clanky ze sovetskych pravnickych casopisu, ktere nebyly vzdy ,,nejvhodnejsi" a nektere byly i v Sovetskem svazu „ostfe kritizovany". Podle profesora prav S. S. Kravcuka byla situace vazna i proto. ze „vliv sovetske pravni vedy na Polsko zavisel zcela na kvantite a kvalite sovetske pravnicke literatury zaslane do Polska". GARF, f. 9396. op. 30, d. 126, I. 51. 2 4 8 Take v polskych knihkupectvich bylo jen velmi malo sovetske vedecke literatury. GARF, f. 5283 op. 22, d. 431, I. 3. /W Sovetska delegace se ve stejnem m e s i c i z u c a s t n i l a s l a v n o s t n i h o zahajeni c i n n o s t i Ceskoslovenske a k a d e m i e v e d a take z d e „ z a z n a m e n a l a s t i z n o s t i n a nedostatek sovetske literatury". A k a d e m i k V i n o g r a d o v k t o m u p o z n a m e n a l : ,Je zfejme, ze d o d a v k y s p e c i a l i z o v a n e vedecke literatury d o v e d e c k y c h center l i d o v e d e m o k r a t i c k y c h statu j s o u spise n a h o d i l e a p o z a d a v k y v e d c u , ktefi j s o u n a m pfatelsky n a k l o n e n i , nejsou v z d y pfesne a vcas n a p l n o v a n y . Stejne tak z a s i l k y v e d e c k y c h p r a c i p r o sovetske vedce o d v e d c u z l i d o v e d e m o k r a t i c k y c h z e m i casto n e n a j d o u sveho s p r a v n e h o adresata."2 49 V roce 1954 ceskoslovensti f u n k c i o n a f i stale jeste p o u z i v a l i p f i r u c k u o sovetskem v y s o k o s k o l s k e m v z d e l a v a n i z r o k u 1947, a to jeste p f e l o z e n o u o d c l o v e k a , ktery b y l m e z i t i m o d s o u z e n p r o k o l a b o r a c i z d o b y d r u h e svetove valky. M i n i s t e r s t i l i f e d n i c i v C e s k o s l o v e n s k u b y l i tak h l a d o v i p o i n f o r m a c i c h o systemu, ktery se s n a z i l i zavadet, ze v y u z i v a l i c e s k o s l o v e n s k y c h s t u d e n t u v M o s k v e a z a d a l i j e , a b y j i m j e obstarali. V z a f i 1955 p f e d s e d a v l a d y V i l i a m Siroky n a l e h a l , a b y se s touto p r a x i s k o n c i l o , nebot' m e l o b a v u , a b y takto ziskane i n f o r m a c e n e s k o n c i l y v n e p o v o l a n y c h r u k o u . 2 5 ° D o Sovetskeho svazu se v y d a v a l a cela f a d a delegaci z v y s o k y c h s k o l v y c h o d o e v r o p s k y c h z e m i . J e j i c h c i l e m b y l o ziskat p o z a d o v a n e i n f o r m a c e p f i m o . A n i v techto p f i p a d e c h n e b y l y v y s l e d k y p o v z b u d i v e . V e l k a p o l s k a delegace v e d e n a m i n i s t r e m skolstvi S t a n i s l a w e m S k r z e s z e w s k y m navstivila na p o c a t k u r o k u 1949 n a n e k o l i k t y d n u M o s k v u a L e n i n g r a d . Z o b a v z b e z p e c n o s t n i c h r i z i k b y l a j e j i c h cesta p e c l i v e m o n i t o r o v a n a . P o l s k a delegace stravila m n o h o casu v y c h a z k a m i p o p a m a t k a c h c i n a v s t e v a m i d i v a d e l a b a l e t u . D o k o n c e i navsteva L e n i n g r a d s k e u n i v e r z i t y b y l a pojata j a k o vylet, v j e h o z p r u b e h u se p o l s k a delegace s e z n a m i l a s d e j i n a m i u n i v e r z i t y vcetne j e j i c h v e l k y c h pfedstavitelu. Z a k l a d n i fakta a cisla j i m b y l a sdelena v k n i h o v n e a pote si m o h l i p r o h l e d n o u t jeste l a b o r a t o f p r o v y z k u m m o z k u a M e n d e l e j e v o v u p r a c o v n u . V z h l e d e m k e k o m p l i k a c i m p f i z i s k a v a n i v i z navic n e b y l v delegaci z a d n y v y z n a m n y pfedstavitel p o l s k e h o v y s o k o s k o l skeho v z d e l a v a n i . 2 5" J e d n i m z c i l u cesty p o l s k e h o m i n i s t r a skolstvi d o Sovetskeho svazu v roce 1949 b y l o i setkani s p f e d s e d o u Sovetske a k a d e m i e v e d V a v i l o v e m . 2 4 9 Tato delegace nebyla schopna opetovat Cechum knizni dary, nebot jeji odjezd z SSSR byl „uspechany a necekany" a nebyl dostatek casu vybrat literaturu. RTsChlDNI, f. 17, op. 133, d. 253, I. 144. 2 5 0 Dopis ulozen v SUA, SUP, c. k. 438. 2 5 1 O vysokoskolskych otazkach referoval profesor Biernawski z Krakova. ktery nepatfil k vyznamnym vedcum. A A N , K C PZPR 478/120. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace P o l s k y m i n i s t r toto p f a n i v y s l o v i l h n e d p o p f i j e z d u 24. u n o r a a p o v o l e n i zacal v y f i z o v a t feditel e v r o p s k e h o o d b o r u sovetskeho m i n i s t e r s t v a zahran i c n i c h veci A . M . A l e x a n d r o v . T e n setkani s c h v a l i l , ale n a f i d i l , ze temata r o z h o v o r u m u s i b y t p r o v e f e n a n a m e s t k e m m i n i s t r a Z o r i n e m . M o z n a i p r o t o , aby pfedesel p o t i z i m , n a v r h l h l a v n i sovetizator p o l s k e h o v y s o k e h o skolstvi t a k o v a o b e c n a temata, j a k o b y l y „principy sovetske v e d y " a „struktura v e d e c k y c h i n s t i t u c i v S o v e t s k e m s v a z u " . 2 5 2 N e j v e t s i m u s p e c h e m cesty p o l s k e delegace tak b y l o z i s k a n i k n i h a d a l sich m a t e r i a l u , ktere v a z i l y c e l k e m 1500 k i l o g r a m u . 2 5 3 A l e a n i jejich p f e v o z d o P o l s k a se neobesel bez p r o b l e m u . I k d y z p o l s k y m i n i s t r s k o l s t v i stravil f a d u let v S o v e t s k e m s v a z u , m u s e l p r o n a k o u p e n e k n i h y ziskat z v l a s t n i v y v o z n i p o v o l e n i . 2 5 4 O b a v y z b e z p e c n o s t n i c h r i z i k vsak z d r z o v a l y i ziskav a n i v e t s i n o u a p o l i t i c k y c h informacf. N a p f i k l a d v z a f i 1948 sovetsky p f e d stavitel o d p o v e d n y z a vysoke s k o l y Z d a n o v p o z a d o v a l , aby M . A . S u s l o v schvalil v y s l a n i sovetskych m a t e m a t i k u n a p f e d n a s k y d o P o l s k a . M e l i zde p f e d n a s e t l a t k u j i z p u b l i k o v a n o u v S o v e t s k e m svazu.2 55 A c k o l i S k r z e s z e w s k i p o z d e j i t v r d i l , ze j e h o cesta d o Sovetskeho s v a z u z n a m e n a l a p o c a t e k nove cesty p o l s k e h o v y s o k e h o s k o l s t v i , 2 5 6 i n t e r n i d o k u m e n t y v p o l s k y c h a r c h i v e c h nic t a k o v e h o neprokazuji.2 57 V z h l e d e m k o b a v a m z b e z p e c n o s t n i c h r i z i k a d i k y b y r o k r a t i c k y m k o m p l i k a c i m se o b d o b n e cesty v y c h o d o n e m e c k y c h a c e s k o s l o v e n s k y c h delegaci u s k u t e c n i l y teprve v roce 1951 ve v y c h o d o n e m e c k e m a v roce 1953 v c e s k o s l o v e n s k e m p f i p a de. 2 5 8 N a v s t e v a c e s k o s l o v e n s k y c h p f e d s t a v i t e l u b y l a o d k l a d a n a p o tfi roky,2 59 a k d y z se u s k u t e c n i l a , n e b y l v n i p f i t o m e n z a d n y z p r o f e s o r u , c o z 2 5 2 A R A N , f. 579, op. I dop., d. 7,1. 1-5. 2 5 3 A A N , K C PZPR 478/121, k. 66. 2 5 4 Viz telegram pro Jakuba Bermana z 12. bfezna 1949. A A N , K C PZPR 478/120, k. 64. 23. bfezna pozadoval feditel protokolu ministerstva zahranicnich veci, aby sovetsky vseslovansky vybor tyto dokumenty uvolnil. GARF, f. 6646, op. I, d. 219,1. 168. 2 5 5 RTsChlDNI, f. 17, op. 132, d. 45, I. 45. Tento fond obsahuje temef 40 stran matematickych vzorcu. V roce 1949 zaslal Sovetsky vseslovansky vybor do Ceskoslovenska fotografie sovetskych oslav 125. vyroci narozeni Bedficha Smetany, ktery musel byt povolen vedoucim sovetskeho cenzurniho ufadu Glavlit. GARF, f. 6646, op. I, d. 219,1. 163. 2 5 6 Viz zejmena zpravu zastupce VOKS ve Varsave Kuznecova. GARF, f. 5283, op. 22, d. 128, I. 61-65 2 5 7 V projevu, ktery Skrzeszewski pronesl pozdeji v temze roce, prohlasil, ze „ne vsechno, co se aplikuje v Sovetskem svazu, muzeme aplikovat v Polsku". A A N , K C PZPR 478/151, k. 149-159 2 5 8 Vychodonemecka deseticlenna skupina byla vedena Gerhardem Harigem a byl v ni i pfedseda vysokoskolskeho odboru U V SED Ernst Hoffmann. SAPMO-BA, ZPA, JIV 2/3/182; IV 2/2/143 2 5 9 Navsteva zacala byt planovana v roce 1950. SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 259/2, s. 41-57. / 9 3 / b y l o z p u s o b e n o v e l k o u n e d u v e r o u , ktera v u c i a k a d e m i k u m v l a d l a ve vedeni ceskoslovenske k o m u n i s t i c k e s t r a n y . 2 6 0 P o n a v r a t u ceskoslovenske delegace se zase o b j e v i l y s t i z n o s t i , ze jeji p r v n i mise d o S o v e t s k e h o s v a z u nebyla dostatecne p o p u l a r i z o v a n a . 2 6 ' S o v e t s t i e x p e r t i ve v y c h o d n i E v r o p e K o n e c n e p o s l e d n i zdroj i n f o r m a c i o sovetskem v y s o k o s k o l s k e m v z d e l a v a n i p f e d s t a v o v a l i sovetsti p r o f e s o f i , k t e f i o d a k a d e m i c k e h o r o k u 1949/1950 zacali d o v y c h o d o e v r o p s k y c h statu j e z d i t n a pfednasky. J e j i c h c i l b y l d v o j i . N a j e d n e strane p o m a h a l i b u d o v a t c e n t r a l n i system f i z e n i v y s o k e h o s k o l s t v i a n a strane d r u h e m e l i z a u k o l rozvijet o b o r y , ktere n e b y l y p o d l e sovetskeh o m i n e n i n a dostatecne u r o v n i . N a p o c a t k u b y l a nejvetsi p o p t a v k a p o sovetskych o d b o r n i c i c h ve filozofii, e k o n o m i i , sovetskych d e j i n a c h a literatufe, avsak v n a s l e d u j i c i c h letech p o z a d o v a l i v y c h o d o e v r o p s k e vysoke s k o l y spise o d b o r n i k y v o b l a s t i p f i r o d n i c h a t e c h n i c k y c h v e d . 2 6 2 O d h a d u j e se, ze m e z i lety 1946 a 1955 n a p o l s k y c h v y s o k y c h s k o l a c h p u s o b i l o sedesat j e d n a sovetskych p r o f e s o r u . P o m a h a l i sestavovat u c e b n i p l a n y p r o p e d a g o g i c k e v e d y c i e k o n o m i k u d o p r a v n i c h systemu a p o d i l e l i se tez n a o r g a n i z a c n i m v y b u d o v a n i kateder z o o t e c h n o l o g i e , strojirenskeho i n z e n y r s t v i a m e c h a n i zace v z e m e d e l s t v i . a 6 3 N a p o c a t k u 50. let m e l i v y c h o d o n e m e c t i pfedstavitele nejvetsi zajem o z i s k a n i sovetskych o d b o r n i k u p r o p f e d n a s k y v o b l a s t i c h e m i e , a s t r o n o m i e , m a t e m a t i k y , fyziky, t e c h n i c k y c h v e d , z e m e d e l s t v i , vete- 2 6 0 Ceskoslovensti komuniste se domnivali, ze vysoke skoly nestoji za to, aby se jimi zabyvali sovetsti odbornici. V bfeznu 1949 navstivili Ceskoslovensko sovetsky historik P. G . Sofinov a filozof P. J. Vysinskij a vetsinu casu stravili na stranickych skolach. SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 57/1, s. 41. Nasledujici rok pozadoval namestek pfedsedy vlady Fierlinger, aby byly na pravnicke fakulty vyslani sovetsti profesofi, aby tu nahradili ..burzoazni profesory". Jeho navrh byl odmitnut s tim, ze se budou ..zvazovat jen nejaktualnejsi potfeby". SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 58/4, s. 346. 2 6 1 Viz napfiklad zpravu z jednani ministerskeho kolegia z cervna 1953, SUA, A U V K S C f. 19/7, a. j. 240, s. 50, a „Pfipominky k vysokoskolskemu zakonu" z 27. listopadu 1953, SUA, MSK, c. k. 315, a. j. 75440. 2 6 2 24. zafi 1948 zastupce nacelnika SVAG A. F. Kabanov pozadoval, aby mu byli pfideleni sovetsti odbornici zejmena pro oblast spolecenskych ved, historie a prava. RTsChlDNI, f. 17, op. 132, d. 65, I. 67. 6. fijna 1948 namestek ministra vysokeho skolstvi napsal U V komunisticke strany SSSR a pozadoval, aby byl schvalen odjezd ctyf sovetskych profesoru historie, prava, ekonomie a filozofie do Ceskoslovenska. RTsChlDNI, f. 18, op. 128, d. 488, I. 13. 2 6 3 Polska akademie ved pozvala do Polska v letech 1953 az 1955 83 sovetskych vedcu a opacnym smerem vyslala 120 Polaku. A A N , K C PZPR 237/XVI/I9I, k. 52-55. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace / 9 4 / r i n a r n i medicfny, e k o n o m i e , s l o v a n s k y c h j a z y k i i a literatury.2 0 * Sovetsti p r o fesofi, ktefi v roce 1951 n a v s t i v i l i C e s k o s l o v e n s k o , p f e d n a s e l i m a r x i s m u s -Ieninismus, sovetskou h i s t o r i i , e k o n o m i i , b i o l o g i i , p e d a g o g i k u , p l a n o v a n i , v e t e r i n a r n i m e d i c i n u , d o l o v a n i a technicke o b o r y se z a m e f e n i m n a elektrot e c h n i k u , m e c h a n i z a c i , z e m e d e l s t v i a c h e m i c k o u v y r o b u . 2 D 5 V l i v sovetskych p r o f e s o r u n a v y s o k o s k o l s k e v z d e l a v a n i s l e d o v a n y c h statu n e b y l nijak z a s a d n i . N e v e d l i systematicky o d p o c a t k u d o k o n c e dizertacni prace a j e j i c h k r a t k e p o b y t y z a h r n o v a l y v e t s i n o u j e n n e k o l i k p f e d n a sek p r o s t u d e n t y . 2 6 6 S i l n e o s o b n o s t i , j a k o b y l m a j o r G . I. Patent n e b o A r n o s t K o l m a n , v y v o l a l y v p o v a l e c n e m o b d o b i zajem vetsiho p o c t u s t u d e n t u n a u n i v e r z i t a c h v J e n e , R o s t o c k u c i v P r a z e . N a p o c a t k u 50. let vsak j i z nemam e z p r a v y o v y r a z n e m v l i v u nejakych c h a r i s m a t i c k y c h sovetskych profesor u . 2 6 7 N a o p a k v fade z p r a v cteme o torn, ze p f e d n a s k y sovetskych profes o r u b y l y p o v i n n e a ze pfednasejici n e b y l i v z d y n a takove o d b o r n e u r o v n i , j a k o u sovetska strana s l i b o v a l a . 2 6 8 Z p r a v i d l a p f e d n a s e l i v rustine, k t e r o u t e h d y ve v y c h o d n i E v r o p e stale jeste o v l a d a l o j e n m a l o s t u d e n t u . P o d l e j e d n e ze z p r a v d o k o n c e i s t u d e n t i r u s k e h o j a z y k a a literatury n a Varsavske u n i v e r z i t e v roce 1951 „ u p l n e n e r o z u m e l i p f e d n a s k a m v r u s t i n e " . 2 6 9 Sovetsky p r o f e s o r p r a v a si zase stezoval, ze s t u d e n t i n a k r a k o v s k e u n i v e r z i t e „umeli spatne r u s k y a p o tfech p f e d n a s k a c h v y z a d o v a l i p f i t o m n o s t pfekladatele. P o s l e d n i ctyfi p f e d n a s k y j s e m p r o t o n e c h a l p f e k l a d a t , c o z z p u s o b i l o velke m e z e r y v latce. T a k e p f e k l a d n e b y l v z d y u p l n e pfesny. D o k o n c e i v e l k a cast p r o f e s o r u n a u n i v e r z i t e n e r o z u m e l a d o b f e rusky. " 2 7 ° Sovetske p f e d n a s k y b y l y n a c e s k y c h v y s o k y c h s k o l a c h p f i j i m a n y relativne c h l a d n e a d i s k u z e se 2 6 4 BAAP, R3/I52, I. 29-35. 2 6 5 SUA, A U V KSC, f. 19/7. a. j. 259/2, s. 41-57. 2 6 6 K poctu postgradualnich studentu studujicich v SSSR viz pozn. c. 290 a 296. 2 6 7 K pusobeni Patenta viz Miiller a Miiller, ...sturmt die Festung, s. 48-49; Schmidt, Alma Mater Jenensis; ke Kolmanovi viz Die verirrte Generation. 2 6 8 Napfiklad pet ze ctrnacti „profesoru", ktefi byli vyslani do Ceskoslovenska v letech 1951-1952 nebylo ve skutecnosti profesory. ACAV, pozustalost M. Valoucha, sig. IV, i. c. 882. Adam Schaff pozadoval, aby byli do Polska vyslani profesofi dejin filozofie, estetiky, dejin SSSR a politicke ekonomie, avsak nechtel, aby byly poslany „slabsi osobnosti" (jakichs stabszych ludzi). A A N , BP K C PZPR, t. 13, p. 3, k. 271. 2 6 9 Zprava F. Golovencenka, ktery byl od jara 1951 lektorem ruske literatury. GARF, f. 9396, op 30 d. 126, I. 56-58. Odbornik na dejiny umeni, profesor A. A. Fjodorov-Davidov, pfednasel v roce 195 I pfed pfeplnenym salem, avsak „cast obecenstva" viibec nerozumela rusky a dalsi umela jen nedostatecne. GARF, f. 9396, op. 30, d. 126, I. 23. 2 7 0 Zprava profesora S. S. Kravcuka, ktery navstivil Polsko na jafe 1951. GARF, f. 9396, op. 30, d. 126, I. 50. /95/ casto p o t y k a l y s n e d o s t a t k e m z a j m u . J e d n a ze sovetskych d o c e n t e k p r o t o p r o h l a s i l a , ze se v C e s k o s l o v e n s k u v s u d e citila j a k o d o m a s v y j i m k o u vysok y c h s k o l . 2 7 1 T a k e n a u p l a t n o v a n i v y s o k o s k o l s k e p o l i t i k y m e l i sovetsti profesofi j e n o m e z e n y vliv. J e n vyjimecne u svych h o s t i t e l u neco p o c h v a l i l i n e b o n a o p a k k r i t i z o v a l i . P r a v i d l e m b y l a spise j e j i c h neutralita c i netecnost. Sovetsti profesofi casto n e m e l i zajem n a osvetleni v y s o k o s k o l s k y c h otazek s p o l u p r a c o vat a n e c h t e l i p f e k r o c i t o m e z e n y c i l svych navstev. V y j i m e c n y m p f i k l a d e m k o o p e r a t i v n i h o a v s t f i c n e h o sovetskeho vedce je m e d i e v a l i s t a B . D . G r e k o v , ktery n e k o l i k r a t n a v s t i v i l P o l s k o . D o M o s k v y p o t e p o s i l a l o p t i m i s t i c k e zpravy o r o z v o j i p o l s k e historiografie. J e h o role k u l m i n o v a l a v roce 1952, k d y z se setkal s v e d e n i m p o l s k e k o m u n i s t i c k e strany a p o z a d o v a l , a b y b y l nestranik profesor T a d e u s z M a n t e u f f e l j m e n o v a n f e d i t e l e m H i s t o r i c k e h o ustavu P o l s k e a k a d e m i e v e d . 2 7 2 U G r e k o v a a j e h o k o l e g y E . A . K o s m i n s k e h o se p o c a t e k j e j i c h p f a t e l s k e h o v z t a h u k p o l s k e h i s t o r i o g r a f h datuje d o o b d o b i p f e d p r v n i s v e t o v o u v a l k o u , k d y s t u d o v a l i h i s t o r i i n a Varsavske u n i v e r z i - te.2 73 V c e r v n u r o k u 1954 delegace sovetskych a r c h e o l o g u p o d a l a o b d o b n o u z p r a v u , p o d l e n i z se b e h e m navstevy P o l s k a setkala „s p o z i t i v n i m p f i j i m a n i m sovetske vedy, k t e r o u p o l s t i k o l e g o v e peclive s t u d u j i z d o s t u p n e literat u r y " .2 74 Sovetsti profesofi pfednasejici v roce 1953 v C e s k o s l o v e n s k u se zase 2 7 1 Pote, co v roce 1949 pfed stranickymi pfedstaviteli hovofil v tovarnach, byl sovetsky historik P. G. Sofinov z vojenskeho ustavu sovetskeho ministerstva obrany pfijat na Univerzite Karlove chladne. Na pfednasku pfislo jen velmi malo lidi a studenti a profesofi take na rozdil od delniku nekladli zadne otazky. GARF, f. 9396, op. 30, d. 66, I. 90. V dubnu 1951 se podle jedne ze zprav „nechteli vedouci pfedstavitele pedagogicke fakulty sejit" s jednim ze sovetskych odborniku. SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 252/1, s. 46-47. Viz tez zpravu sovetske docentky Cholopovove, ktere se v roce 1951 dostalo v Brne chladneho pfijeti. Bares Pavlikovi 18. dubna 1951. ACAV, pozustalost Z. Nejedleho, c. k. 14. Kdyz 19. prosince 1950 pfijeli „neocekavane" do Ceskoslovenska ctyfi sovetsti profesofi, zjistili, ze dosud nebyl pfesne stanoven jejich program navstevy. Nedostali vcas vyplaceny penize a na jejich pfednasky nebyli mobilizovani studenti. SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 300, s. 180; f. 100/24, a. j. 975, s. 39-44; f. 19/7, a. j. 302/2, s. 151-152. Viz tez zpravy ulozene SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 313, s. 4-7, 8-12, 73-76; f. 19/7, a. j. 272/1, s. 39^t3. K nedostatecnemu pfijeti sovetskych hostii v Polsku v roce 1953 viz A A N , M S W 20, k. 76-86. 2 7 2 K angazovanosti sovetskych historikii po konferenci v Otwocku viz kapitolu 8. B. D. Grekov take po sve navsteve v Polsku v listopadu 1949 vypracoval o polskych historicich pozitivni hodnocenl. GARF, f. 5283, op. 22, d. 244,1. 15-16. Take zprava sovetskych historiku, ktefi navstivili konferenci ve Wroctawi v zafi 1948, byla pozitivni a kritizovala polske marxisty, ze „z levicackych pozic kritizuji stare profesory". A. Zdanov M. A. Suslovovi 6. prosince 1948, RTsChlDNI, f. 17, op. 132, d. 45,1. 96-100. 2 7 3 Gorizontov, „Metodologiceskij perevorot", s. 53. Rozhovor s Bardachem. 2 7 4 A R A N , f. 579, op. 2, d. 11, s. 56-57. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace o b r a t i l i n a stranicke o r g a n y K S C , a b y z m i r n i l y svoji ostfe p r o t i i n t e l e k t u a l s k o u p o l i t i k u . 2 ? 5 A v s a k jeste p f e d n e k o l i k a m a l o lety d a v a l i sovetsti a k a d e m i c i p f i j i z d e j i c i d o P r a h y c i V a r s a v y zcela o d l i s n e rady. N a p f i k l a d k d y z sovetsky h i s t o r i k P. G . S o f i n o v n a v s t i v i l n a p o c a t k u r o k u 1949 U n i v e r z i t u K a r l o v u , p r o h l a s i l , ze ceskoslovenske u n i v e r z i t y „cekaji zavazne b i t v y ... a d o k o n c e i m e z i leps i m j a d r e m p r o f e s o r u j e m o z n o p o z o r o v a t s e b e u s p o k o j e n i a p o k l i d " . 2 7 6 Casto se stavalo, ze nepfilis k v a l i t n i sovetsti ucitele m e l i p o c i t y nadfazenosti n a d s v y m i vysoce k v a l i f i k o v a n y m i v y c h o d o e v r o p s k y m i k o l e g y profesory. V y s e z m i n e n y h i s t o r i k S o f i n o v u c i l n a V o j e n s k e m u s t a v u sovetskeho m i n i s terstva v n i t r a a n e b y l p f i l i s v y z n a m n y m o d b o r n i k e m . O situaci v Ceskoslov e n s k u p r o h l a s i l : „Univerzitni p r o f e s o f i , ktefi v s t o u p i l i d o k o m u n i s t i c k e strany, v e f i , ze se t i m zarovefi stali marxisty. P r o f e s o r literatury M a t h e s i u s m n e v a z n e pfesvedcoval, ze s p o l u se s v y m i k o l e g y d o k o n a l e o v l a d a m a r x i s m u s - l e n i n i s m u s a ze jej p r o p a g o v a l i v d o b e p r v n i , b u r z o a z n i Ceskoslovenske r e p u b l i k y . J e zcela zfejme, ze takovato p r o h l a s e n i nemaji z a d n e o p o d statneni. D o k o n c e i nejlepsi pfedstavitele stare generace v z d e l a n c u , j a k o j e rektor U n i v e r z i t y K a r l o v y M u k a f o v s k y n e b o d e k a n jeji filozoficke f a k u l t y H a v r a n e k , m a j i d a l e k o k t o m u , a b y ve svem k a z d o d e n n i m v e d e c k e m zivote a p l i k o v a l i m a r x i s m u s . " 2 7 7 K d y z k o n c e m r o k u 1949 G r e k o v a k u l t u r n i delegace V O K S n a v s t i v i l i P o l s k o , z u c a s t n i l i se sovetsti f y z i o l o g o v e v e d e n i L . N . F e d o r o v e m n a Varsavske u n i v e r z i t e oslav v y r o c i sta let o d n a r o z e n i I. P. Pavlova. Z v l a s t n i zajem projevovali o p o l s k e h o vedce J e r z y K o n o r s k e h o z L o d z s k e univerzity, ktery p r a v e v A n g l i i v y d a l p r a c i k r i t i z u j i c i P a v l o v o v y v y z k u m y . 2 7 8 Sovetsti pfedstavitele se o t o m t o p f i p a d u z m i n i l i v r o z h o v o r u s v e d o u c i m p o l s k y m s t r a n i c k y m pfedstavitelem J a k u b e m B e r m a n e m a v y s o k o s k o l s k y m i f u n k c i o n a f i P e t r u s e w i c z e m a K r a s s o w s k o u a p o t e i s a u t o r e m k n i h y s a m o t n y m . P o d l e s o v e t s k y c h p f e d s t a v i t e l u b y l a K o n o r s k e h o k n i h a d e g e n e r a t i v n i a d v o j s m y s l n a a j e j i m c i l e m b y l o vyjit vstfic „ a m e r i c k y m r e a k c i o n a f f i m " . K o n o r s k i , stejne j a k o Petrusewicz a K r a s s o w s k a , a r g u m e n t o v a l , ze k n i h a j e 2 7 5 Viz kapitola 10, pozn. c. 985. 2 7 6 GARF, f. 9396, op. 30, d. 69, s. 91-92. 2 7 7 Tamtez. K podobnym postojum profesoru dejin umeni, prava, historie a ruske literatury, ktefi navstivili Polsko v roce 1951, viz GARF, f. 9396, op. 30, d. 126, s. 23-26, 49-51, 53-55. K situaci ve vychodnim Nemecku viz ostrou kritiku sovetskeho filozofa Vysinskeho a jeho kolegu, ktefi v lednu 1948 navstivili Jenu. Naimark, The Russians, s. 450. 2 7 8 Jerzy Konorski, Conditioned Reflexes and Neuron Organization, Cambridge 1948. / 9 7 / apoliticka.2 ™ N a k o n c i sveho p o b y t u se sovetska delegace z u c a s t n i l a recepce p o f a d a n e U s t f e d n i m v y b o r e m P o l s k e sjednocene d e l n i c k e strany. B e h e m p f i p i t k u , ktery z a p f i t o m n o s t i p o l s k e h o m i n i s t e r s k e h o p f e d s e d y J o z e f a C y r a n k i e w i c z e adresoval F e d o r o v „ v e d e " , v e n o v a l sovetsky vedec „ p o z o r nost" n e z b y t n o s t i k o o r d i n a c e systemu v z d e l a v a n i v e d e c k y c h k a d r u a j e j i c h vedecke prace ve vsech o b l a s t e c h v e d y v j e d i n e m c e n t r u , ktere b y p r a c o v a l o p o d p f i m y m v e d e n i m u s t f e d n i h o v y b o r u p o l s k e k o m u n i s t i c k e strany.a 8 ° A t ' j i z sovetsti e x p e r t i p r o j e v o v a l i p o d p o r u , k r i t i k u n e b o nezajem, nebyl i p r o v y t v a f e n i systemu v y s o k o s k o l s k e h o v z d e l a v a n i v e v y c h o d n i E v r o p e r o z h o d u j i c i m f a k t o r e m . N a o p a k K o n o r s k i , ve k t e r e m sovetsti p o r a d c i o d h a l i l i n e b e z p e c n e h o „dvojiteho agenta", zustal p r o f e s o r e m a p f e d n a s e l , vedecky p r a c o v a l a p u b l i k o v a l p o c e l o u d o b u stalinistickeho o b d o b i . 2 8 1 J a k u b B e r m a n sovetske delegaci s l i b i l , ze „ v e d o u c i stranicke o r g a n y se j e h o p f i p a d e m b u d o u i h n e d zabyvat a v y v o d i z nej o d p o v i d a j i c i zavery". N a p o c a t k u r o k u 1951 vsak j i n a sovetska delegace zjistila, ze K o n o r s k e h o n a z o r y j s o u v P o l s k u stale p o p u l a r n i . P r o t o f u n k c i o n a f U s t f e d n i h o v y b o r u K S S S , ktery mel n a starosti v y s o k e s k o l s t v i , d o p o r u c i l , a b y v sovetskem o d b o r n e m t i s k u vysly prace zamefene p r o t i K o n o r s k e h o n a z o r u m . 2 8 2 U v e d o m i l si t o t i z , j a k o b t i z n e b y l o v P o l s k u f i d i t oblast rozvoje k u l t u r y a vedy. T a k e dalsi sovetske p o k u s y zasahovat d o k u l t u r n i c h a v z d e l a v a c i c h zalezitosti ve v y c h o d n i E v r o p e s k o n c i l y n e u s p e c h e m . Sovetske v e d e n i j e totiz n e d o k a z a l o p r o s a d i t . 2 § 3 V s r p n u 1950 se delegace sovetskych f y z i o l o g u n a 2 7 9 Odbornik na evolucni biologii Petrusewicz knihu znal a domnival se, ze Konorski se dopustil jen neumyslneho „opomenuti". Spolu s Krassowskou chteli vec fesit jen jako pfiklad „ciste vedeckych sporu". Jejich kolega Michajfow videl celou zalezitost skepticteji a souhlasil s nazory sovetskych pfedstavitelu, ze Konorski „hraje politicky dvojakou hru", nebot: na jedne strane vysoce hodnotil Pavlovovu metodu a na strane druhe Pavlova kritizoval. GARF, f. 5283, op. 22, d. 244, s. 35-39. 2 8 0 Jednalo se o nejvetsi pokus sovetskeho vedce zasahnout do vnitfnich zalezitosti, ktere jsem ve zkoumanych archivnich dokumentech nalezl. GARF, f. 5283, op. 22, d. 244, s. 42. 2 8 1 Na konci 50. let byl nucen na konferenci v Kuznici pfijit se „sebekritikou". Mauersberg, „Nauka", s. 461. N a pocatku 50. let Konorski pracoval na svem dile nazvanem Chronic Extinction and Restoration of Conditioned Ref/exes. Kita a Pytlas, Profesorowie, s. 98-101. 2 8 2 J. A. Idanov M. A . Suslovovi 19. cervna 1951. RTsChlDNI, f. 17, op. 133, d. 180, I. 97-117. 2 8 3 V prvnim dile casopisu Voprosy filosofii vysla kritika studie Vaclava Kopeckeho o T. G. Masarykovi. Podle ni se Kopecky pokousel vytvofit z prezidenta „pokrokovou osobnost". Podle dopisu Grigorjana Suslovovi z 15. zafi 1950 zpusobila uvefejnena kritika „velkou nespokojenost u Kopeckeho a dalsich vedoucich ceskoslovenskych komunistu". Autorum, kterymi byli D. Slejsek a I. Narskij, bylo nafizeno, aby napsali omluvu. RTsChlDNI, f. 17, op. 132, d. 345, I. 65, 76-77. Historicka G. P. Cekanova z Leningradu navstivila Prahu a pobyvala zde od poloviny listopadu 1951 do poloviny unora 1952. O svem pobytu sepsala zpravu, ve ktere ostfe kritizovala ceske Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace p o z v a n i u s t f e d n i h o v y b o r u p o l s k e k o m u n i s t i c k e strany zastavila cestou z konference v K o d a n i v P o l s k u , a b y p r o s l o v i l a p f e d n a s k u o P a v l o v o v i . V nasledne zprave delegace napsala, ze p o l s t i k o l e g o v e prochazeji prave etap a m i vyvoje, ktere maji v S o v e t s k e m svazu „ d a v n o z a s e b o u " . Z d a l o se, ze je p f e d c h a z i povest „titanu svetove vedy". P o pfednasce, k t e r o u v K r a k o v e p f e d n e s l i E . A . A s t r a t i j a n , V. N . Cernigovskij a V. V. Z a k u g o v , n e b y l a p o l o z e n a a n i j e d n a o t a z k a . „Pf edsedajici j a k o b y j e d n a l p o d l e p f e d e m pfipraven e h o p l a n u . P o 15 az 2 0 v t e f i n a c h p o d e k o v a l sovetske delegaci a r y c h l e p f e d n a s k u u k o n c i l . . . Pfednasky, zejmena ta v K r a k o v e , ukazaly, ze z n a c n a cast starych p r o f e s o r u v P o l s k u nechce z m e n i t svuj ... svetovy n a z o r a nechteji si v y m e n o v a t n a z o r y a s p o l u p r a c o v a t se s o v e t s k y m i v e d c i . J s o u m a s k o v a n y m i nepfateli vseho n o v e h o a p r o g r e s i v n i h o . " T o t o n a f c e n i smef o v a l o i p r o t i p f e d s t a v i t e l u m p o l s k e h o ministerstva z d r a v o t n i c t v i , vcetne feditele o d b o r u G r i n b e r g a , ktery „jejich c h o v a n i p f e c h a z e l m l c e n i m " . N e k o l i k d a l s i c h „ v e d o u c i c h pfedstavitelu ministerstva z d r a v o t n i c t v i p a k p o d l e sovetskych v e d c u v u c i r e a k c n i m v e d c u m nezasahovalo, c o z vlastne z n a m e n a l o , ze j e j i c h r e a k c n i aktivity p o d p o r o v a l i " . s 8 4 K o n c e m leta r o k u 1952 si n a p o l s k e ministerstvo z d r a v o t n i c t v i stezoval take sovetsky profesor m e d i c i n y A . V. S n e z n e v s k i j , p r o t o z e „temef v s e c h n y j e h o nejdulezitejsi p o z i c e j s o u o b s a z e n y Z i d y " . T f e t i tajemnik sovetskeho velvyslanectvi ve Varsave si o schuzce se s o v e t s k y m p r o f e s o r e m n a ambasahistoriky, zejmena prominentni osobnost Vaclava Husu, ktery byl udajne burzoazniho puvodu a vystudoval Sorbonnu. Husa mel byt ..zejmena slaby ve znalostech otazek teorie marxismu-leninismu". Ministra Nejedleho hodnotila jako ..popularniho cloveka, ktery se vsak nezapojuje do prakticke prace". Vysledkem teto zpravy bylo, ze ceskoslovensti funkcionafi kritizovali Akademii ved za to, ze do Ceskoslovenska Cekanovou vubec vysilala. RTsChlDNI, f. 17, op. 133, d. 221, s. 18-23. Husa na svem miste zustal a Nejedly se stal prvnim pfedsedou Ceskoslovenske akademie ved. Pfipadu, kdy „sovetske rady" nebyly vyuzity, jsou tisice. Takto dopadly napfiklad opakovane navrhy sovetskeho odbornika Minina, aby byla Varsavska polytechnika rozdelena na nekolik skol. A A N , K C PZPR, 237/XVI/I2, k. 90. Olszewski, Politechnika, s. 137-138. Jak vychodonemeckym, tak i ceskoslovenskym komunistum bylo jasne doporucovano, aby zkratili pfipravu na vysokoskolske vzdelavani na 10 let. V N D R tak dokonce ucinil i sef sovetske kontrolni komise Semjonov. Vychodonemecke organy nevyhovely ani jeho zadosti, aby byly teologicke fakulty oddeleny od univerzit. SAPMO-BA, ZPA, IV 2/9.04/608, s. 97-99. Ve vychodnim Nemecku bylo pfeduniverzitni vzdelavani zkraceno na 12 let a v Ceskoslovensku na I I, avsak jiz koncem 50. let bylo znovu zavedeno 12 let, nebot vysokym skolam zkracene vzdelavani nestacilo. Sovetskou delegaci vedl K. M. Bykov. GARF, f. 5287, op. 22, d. 244, s. 184-186. Zpravu 27. srpna 1950 sepsal Jurij Safirov, atache sovetskeho velvyslanectvi v Polsku, a 16. zafi byla zaslana feditelem VOKS Denisovem Grigorijanovi na U V KS SSSR. / 9 9 / de zapsal: „ G r i n b e r g (jehoz sestra j e v d a n a z a clena P o l i t b y r a B e r m a n a ) , T a u s m a n o w a a temef p o l o v i n a tech, ktefi b y l i v y b r a n i j a k o delegace d o k t o r u , s t u d e n t u a a s p i r a n t u d o Sovetskeho svazu, j s o u Zide." Profesor Sneznevskij p o d l e z a z n a m u d i p l o m a t a „vyslovil o b a v u , ze situace n a p o l s k e m ministerstvu z d r a v o t n i c t v i pfedstavuje realne n e b e z p e c i a o h r o z u j e postav e n i P o l s k a " . Z i d o v s t i l e k a f i m e l i p o d l e S n e z n e v s k e h o p r a v d e p o d o b n e take „ k o n e x e " v A m e r i c e . a 8 5 P o k u d b y sovetske o r g a n y m e l y n a takovato o b v i n e n i reagovat, m u s e l y b y pfevzit f i z e n i L e k a f s k e a k a d e m i e v K r a k o v e a M i n i s t e r s t v a z d r a v o t n i c t v i ve Varsave a p f i j m o u t tak p f i m o u o d p o v e d n o s t z a p o l s k e z d r a v o t n i c t v i . T a k d a l e k o vsak nechteli sovetsti pfedstavitele zajit d o k o n c e a n i ve v y c h o d n i m N e m e c k u , k d e existovala vojenska o k u p a c n i sprava. P o k u d m e l b y t odstran e n G r i n b e r g , m u s e l b y odejit i B e r m a n , a to b y z n a m e n a l o d e s t a b i l i z a c i p o l s k e i n t e l e k t u a l n i sceny. P o l s t i a sovetsti k o m u n i s t e n a v i c m u s e l i fesit m n o h e m zavaznejsi p r o b l e m y . A p r o t o b y l a vetsina p o d o b n y c h stiznosti o d l o z e n a . Po S t a l i n o v e s m r t i p r o j e v i l o v e d e n i p o l s k e k o m u n i s t i c k e strany j e n m a l y zajem zapojit se d o v e d e c k y c h s p o r u se sovetskou s t r a n o u . V cervenci 1954 p o s l a l y p o l s k e o r g a n y zpet d o Sovetskeho svazu sovetskeho filozofa S u d a k o v a , nebot' n e d o k a z a l se s v y m i k o l e g y n a Varsavske u n i v e r z i t e s p o l u p r a c o vat. P o d l e S u d a k o v o v y c h n a z o r u b y l a Varsavska u n i v e r z i t a h n i z d e m reakcion a m , ktefi m o h o u b y t o d s t r a n e n i j e n r a d i k a l n i m i prostfedky. Z e j m e n a jej z n e p o k o j o v a l a p f i t o m n o s t b y v a l y c h k n e z i v b u d o v e , k d e s i d l i l a katedra m a r x i s m u - l e n i n i s m u . 2 8 6 V f i j n u 1954 se v G d a n s k u a Varsave u s k u t e c n i l o setkani p o l s k y c h a sovets k y c h h i s t o r i k u . P o l s t i h i s t o r i c i n a v r h o v a l i , a b y b y l a o d l o z e n a p u b l i k a c e sovetskych dejin P o l s k a , nebot' p o d l e j e j i c h n a z o r u o b s a h o v a l y zavazne „nedostatky". N a k o n e c n e m setkani, ktereho se u c a s t n i l i i O c h a b a B e r m a n , O c h a b j e n „velmi m i r n e a d e l i k a t n e vyvracel n a m i t k y p o l s k y c h h i s t o r i k u " . P o d l e z p r a v y sovetske delegace p o l s t i h i s t o r i c i „hovofili o nedostatcich v nejobecnejsi rovine. S o u d r u h O c h a b h o v o f i l o n u t n o s t i , a b y p o l s t i historici p o m o h l i s v y m s o v e t s k y m k o l e g u m o d s t r a n i t nejvetsi o m y l y a nedostat- 2 8 5 GARF, f. 5283, op. 22, d. 431, s. 56. 2 8 6 Sudakov byl rozezlen, ze nebylo mozne prodlouzit jeho pobyt v Polsku, a zacal se chovat nepfijatelne. Kritizoval spatnou znalost rustiny polskych lekafu, ktefi jej lecili - obvinil je, ze mluvi s nemeckym pfizvukem - , a pfi vecefi pofadane na jeho pocest odmitl pfijmout kvetiny. Podle hodnoceni U V polske komunisticke strany nebyl jiz dale uzitecny, nebot nerozumel „polskym podminkam". A A N , K C PZPR, 237/XVI/I84, k. 129-130. Kapitola 2 / l O O / Dynamika a cesty sovetizace ky v prvnim dile dejin Polska a aby byla vytvofena redakcni rada slozena z pfednich odborniku, ktera by urcila charakter techto pozadovanych zmen. Soudruzi Ochab a Berman nabadali polske histonky, aby tuto kmhu kritizovali v polskem a sovetskem tisku jen mime."2 8 ? Prvni dil dejin Polska nebyl nakonec nikdy do polstiny pfelozen.2 ^ Je vsak pravda, ze vyse zminene konflikty byly spise vyjimecne. Obvykle totiz kontakty mezi sovetskymi a vychodoevropskymi akademiky slouzily k propagaci zalezitosti, ktere jiz byly uskutecnovany, jako byly napfiklad navrhy ucebnich planu v ekonomii, doprava po zeleznici nebo zavadeni sovetskeho stylu obhajoby dizertacni prace. V dobe vrcholneho stalinismu nemohli sovetsti profesofi svym vychodoevropskym kolegum oplatit jejich pohostinstvi a pozvat je na navstevu do Sovetskeho svazu. Dlouhodobe pobyty v Sovetskem svazu byly omezeny na studenty, jejichz mladi jim melo umoznit interpretovat sovetskou realitu nepfedpojate. Fakt, ze studenti byli vysilani z celeho sveta do Sovetskeho svazu ne na jeden ci na dva semestry, ale na cele petilete studium, bylo mozne povazovat za vyjadfeni viry v silu sovetskeho vzdelavaciho systemu.289 v letech 1951 az 1956 vysilalo vedeni vychodonemeckych komunistu do Sovetskeho svazu 150-200 studentu rocne. V bfeznu 1957 tak v Sovetskem svazu studovalo 887 studentu a 58 postgradualnich vychodonemeckych studentu.2 9o j t f v lete 1947 studovalo v Sovetskem svazu vice nez 300 studentu z Ceskoslovenska a nekolik desitek Polaku.2 9* Dokonce i v dobe prezidemstvi Edvarda Benese dokazalo Ceskoslovensko vyuzit moznosti „posilit a prohloubit styky s pfatelskymi Slovany" lepe nez komunisticke P o l s k o . ^ V bfeznu 1948 studovalo v Sovetskem svazu jen 46 polskych studentu, avsak jiz v srpnu I 9 5 4 se jejich pocet zvysil na 1650. t o m U J C n U t n ° P r i P ° c l t * t " 3 postgradualnich studentu. V dubnu 1955 se 287 Zprava A . L Sidorova, feditele Historickeho ustavu S ^ ^ i - 1 d I I s. I 12-1 13. a V U S ° V e t S k e a k a d e ™ ved. A R A N , f. 579, op. 2, 288 Valkenier, ..Stalinizing" s. 134. 289 Vedeni SED rozhodlo v roce 1957 ze jde o plytvani zdro" kratsi dobu. S A P M O - B A , ZPA, IV 2 /9.04/620 s 100-| 06 * n e j l e p ! ( s t u d e n t X n a ~ Tamtez. s. 77-81 a I 18-1 19. V roce 1960 se odhaduje i d celkem 919 vychodonimectych studentu. 74 z nich b I * ^ d ° b / s t u d o v a , ° v SSSR ,956 pusobilo v Ceskoslovensku 41 absolventu s o v e t i ^ " " ^ S 2 9 5 ^ 9 7 V roce N. K C PZPR. 295/VII/3, k. 60. k e a s Pl r antury. SIJA, UPV, i. c. 2476 uco formulaci pouzilo ministerstvo skolstvi v d o n k . 1 . • A U K . i. *• 718. ° p , S e U - v e r z i t e Karlove z 30. cervna 1947 ^ ^ 0 3 1 4 9 . ^ 33-35. I V 4 7 / I O I / pocet polskych studentu v S S S R zvysil pfiblizne na 2000.2 94 V unoru 1956 studovalo v Sovetskem svazu 1211 studentu z Ceskoslovenska.2 95 Ve vsech tfech sledovanych pfipadech vetsina studentu studovala technicke a pfirodovedne obory a medicinu.2 96 Mobilita ucitelu a vedcu se ponekud zlepsila po Stalinove smrti. Jejich vymenne pobyty byly organizovany akademiemi ved a bilateralnimi kulturnimi dohodami. Jednotlive sekce Sovetske akademie ved zacaly zkoumat, co j i m muze pfinest spoluprace s vychodoevropskymi zememi a ucinily prvni pokusy zavest reciprocitu ve vzdelavacich otazkach.2 97 1 po roce 1956 bylo zorganizovani pobytu vedce z vychodni Evropy v Sovetskem svazu obtiznym procesem, ve kterem se pine projevilo napeti mezi zamerem nahradit zapadni vliv v lidove demokratickych statech a strachem z ideologicke kontaminace, kterou by mohly lidove demokraticke staty do Sovetskeho svazu zanest.2 98 Cela fada badatelu ze stfedni Evropy odmitla pojem „sebesovetizace", nebot' v sobe obsahuje prvek svobodneho rozhodnuti aplikovat ve vychodni Evrope sovetsky system.2 99 A to nebyla pravda ani v ceskych zemich, kde v roce 1946 Komunistickou stranu Ceskoslovenska volilo vice nez 40 pro- 2 9 4 Z e skupiny polskych studentu z roku 1954 jich 35,4 procenta bylo cleny komunisticke strany a 15,7 bylo kandidaty clenstvi. A A N , K C PZPR, 237/XVI/I85, k. 68-84; 191, k. 52-55. 2 9 5 Z nich bylo 75 procent deny KSC. S U A , A U V K S C , f. 19/7, a. j. 331, s. 36. 2 9 6 Z 200 studentu, ktefi v roce 1952 dostali doporuceni ke studiu v SSSR, jich jen 34 bylo z humanitm'ch oboru a historie, 10 studovalo umeni a 13 ekonomii. S A P M O - B A , ZPA, IV 2/9.04/622, s. 6-9. Dve tretiny Polaku, ktefi byli v roce 1951 vybrani ke studiu v SSSR (65,7 procenta), pochazely z technickych a zemedelskych oboru. A A N , K C PZPR, 237/XVI/I40, k. 34-35. Z e 184 Polaku, ktefi v letech 1949 az 1954 absolvovali v SSSR aspiranturu, jich jen 36 studovalo klasicke ..univerzitni pfedmety" A A N , K C PZPR, 237/XVI/I9I, k. 52-55. Z 300 ceskoslovenskych studentu, ktefi byli v letech 1952-1953 vybrani ke studiu v Sovetskem svazu, bylo jen 35 studentu humanitnich oboru. S U A , A U V K S C , f. 19/7, a. j. 330, s. 39-45. 2 9 7 Sovetska akademie ved napfiklad vyslala do Polska v roce 1954 odborniky na „komplexni geograficky vyzkum" a o rok pozdeji na metalurgii. V obou pfipadech mela zajem, aby z pobytu profitovala sovetska veda. A R A N , f. 579, op. I d. 288, s. 10, 22-23. 2 9 8 Viz napfiklad pfipominky vychodonemeckych vedcu, ktefi si na pocatku roku 1958 stale stezovali, ze je obtizne ziskat povoleni k navsteve SSSR. GARF, f. 9396, op. 30, d. 967, s. 86. Dokonce i nositel statni ceny N D R za chemii a clen SED profesor Treibs mel mensi problemy s ucasti na kongresech na Zapade nez v SSSR. K obtizim s vymenou odborniku mezi SSSR a Polskem viz GARF, f. 9396, op. 30, d. 101 I, s. 114-127 2 9 9 Viz tez poznamky Jurgena Johna v „Die Jenaer Universitat" s. 31 a clanek Ingo Bacha „,Selbstsowjetisiert'? W a r der Einfluss der russischen Behorden auf die Hochschulen gering?" Tagesspiegel, 22. prosince 1997. Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace cent obyvatelstva. Cesi vsak nevolili sovetsky model socialismu ani podfizeni sve bohate spolecnosti potfebam vznikajici sovetske svetove velmoci. Volebni vitezstvi komunistu bylo spise snahou lidi vyrovnat se s nepfijemnymi vzpominkami na minulost a postupne vybudovat egalitafskou, i kdyz vagne definovanou spolecnost. Ceskoslovenska spolecnost pfitom mela vyuzit svych komparativnich vyhod bez radikalismu a teroru stalinismu. Stejne tak byla i v Polsku a v Nemecke demokraticke republice silne citit touha po radikalnich socialnich reformach. Vedouci pfedstavitele vychodoevropskych komunistickych stran volali po narodnich cestach k socialismu. To vse se zmenilo v roce 1948, i kdyz Edward Ochab na to mel jiny nazor. Komuniste ve vychodni Evrope byli totiz nuceni pochopit, ze aplikace sovetskych modelu v jejich spolecnosti neni jen cestou, jak zustat u moci, ale take jedinou cestou, jak zustat na zivu. Za techto podminek nepfekvapuje, ze komunisticti pfedstavitele zacali byt pfi zavadeni sovetskych modelu pfehnane obsesni. „Sebesovetizace" proto pfedstavuje pine ospravedlnitelny pojem. Bezpecnostni obavy sovetskych organu zpusobily, ze informaci o sovetskem systemu nebyl dostatek, a vychodoevropsti komuniste si je museli shanet sami a sami je pak uplathovat v praxi. V oblasti vysokeho skolstvi nepusobili zadni sovetsti poradci, ktefi by ceskoslovenskym, polskym nebo vychodonemeckym funkcionafum fekli, co maji delat. Nebyly k dispozici ani zadne zakladni informace, jako by byly ucebni plany nebo ucebnice. Jiz jsme videli, ze poptavka po informacich o Sovetskem svazu byla v Ceskoslovensku v roce 1954 tak velka, ze ministerstva v Praze zacala kontaktovat sve sovetske protejsky prostfednictvim ceskoslovenskych studentu pusobicich v Moskve. Tato zoufala snaha byla v Ceskoslovensku ovlivnena mirou politickeho teroru. Z duvodu, ktere dosud nebyly zcela uspokojive popsany ani polska ani vychodonemecka komunisticka strana nesahly k tak drastickemu teroru smefujicimu proti svym vlastnim clenum. N a rozdil od R u d o l f Q i ^ c i , ^ polske a vychodonemecke obeti cistek, jako byli Wladvslaw P t ° S a u l Merker, pocatek 5 o . let pfezili,oo P o k u d L ^ ^ T ° vala z mistnich podminek, pak to tim spise plati o d v n l t ^ skolskych systemu. d > ™ c e ™ c n vysoko" ^ T ^ T G o m u t k a nebyl zlikvidovan. byl vykladan castecne jako H.° I A polske komunisticke strany a castecne obavou vedoucich polskvch' ? 0 o s u d I toho, aby se proti nim neobratily antisemitske na.ady. Brzezinski a Minca Z k 1 , T h e Sowet B/oc, s. 96. /I03/ V kazde ze studovanych spolecnosti odpovidala mistnim podminkam specificka dlouhodoba dynamika, a to dokonce jeste pfedtim, nez doslo k zavadeni sovetskych modelu. V ceskoslovenskem pfipade se jednalo o podivuhodny nezajem stranickych spicek o vysokoskolske vzdelavani, u vychodonemeckych komunistu pak naopak o trvaly a hluboky zajem o vysoke skolstvi jako soucast obecne strategie ziskani politicke moci. Tento rozdil byl patrny pfi zavadeni delnickych pfipravnych kurzu (Vorstudienanstalten) v roce 1946 nebo spolecenskovednich fakult (gesellschqftswissenschaftliche Fakultdteri) v roce 1947. Obe instituce mely specificky ukol pfi vytvafeni nove inteligence. Kurzy mely pfipravit deti z delnickych a rolnickych rodin na roli studentu, fakulty pak mely ze studentu vytvofit stranicke kadry. Kazde z vedeni komunistickych stran studovanych statu melo v relativne otevfenem bezprostfedne povalecnem obdobi moznost vytvofit si svuj vlastni styl. Zaroven se vsak musely pfizpusobit podminkam spolecnosti, ktere hodlaly vladnout, a take pfiznivym i mene pfiznivym okolnostem. To se ukazalo zejmena v pfipade Polska. Polsti komuniste meli podobne ambice jako jejich vychodonemecti soudruzi, avsak vzhledem k nepfiznivemu postoji polske spolecnosti a slabosti clenske zakladny je museli postupne omezovat. Pokud by se snazili postupovat pfilis rychle, mohli byt smeteni. To se projevilo napfiklad ve vyse zminenem pokusu zavest v roce 1947 radikalni zmeny vysokeho skolstvi zvlastnim dekretem ministerstva skolstvi.30 1 Je nutne mit na pameti, jak tato snaha dopadla, az se budeme v nasledujici kapitole zabyvat zasadnimi zmenami vysokoskolskych pfedpisu a struktur, ktere se ne vzdy shodovaly se zmenou mocenskopolitickych vztahu. K S C se na rozdil od polskych komunistu az do roku 1950 nepokusila pfijmout novy vysokoskolsky zakon. D o teto doby byl ceskoslovensky vysokoskolsky system fizen na zaklade podivuhodne smesice pfedpisu, z nichz nektere pochazely jeste z druhe poloviny 19. stoleti. Vzhledem k tomu, ze ceskoslovensti komuniste meli v organech akademicke „samospravy" vysokych skol vetsinu, nebylo pro ne tezke prosazovat na vysokych skolach svoji politiku i za stavajicich pfedpisu. Napfiklad pfedpisy o disciplinarni pravomoci nad studenty z roku 1849 s e niohly stejne dobfe uplatnit i o sto let pozdeji.3°2 3 0 1 Viz blize kapitolu 6. 302 v cervnu 1950 potrestala Univerzita Karlova studenta prav Antonina Knappa za to, ze „bez schvaleni" vydal zapisky z prednasek. Stalo se tak podle clanku 13, odst. 2 disciplinarniho fadu z 13. rfjna 1849 (c. 416 f. z.). Kapitola 2 Dynamika a cesty sovetizace / I 0 4 / V z h l e d e m ke z d u r a z n o v a n i f o r m a l n i c h z m e n , n a p f i k l a d v ustavach ci v n a z v u statu, m n o h o p o z o r o v a t e l f i , vcetne p l u k o v n i k a T u l p a n o v a ze sovetske vojenske spravy S V A G , t v r d i l o , ze N e m e c k a d e m o k r a t i c k a r e p u b l i k a v y k r o c i l a s m e r e m k s o c i a l i s m u v e t s i m i k r o k y nez ostatni v y c h o d o e v r o p s k e staty-3 "3 P f i p a d v y s o k e h o skolstvi vsak ukazuje, ze dulezitejsi b y l y neformiilni z m e n y v p o s t a v e n i k o m u n i s t i c k e strany (jako n a p f i k l a d p o c e t k o m u nistu v a k a d e m i c k y c h o r g a n e c h ci p r o c e n t o d e l n i c k y c h a r o l n i c k y c h studentu m e z i studenty) nez z a c h o v a n i t r a d i c n i c h f o r e m (jako b y l y fakulty, tituly, a k a d e m i c k e senaty), p r o nez n e m u s e l y byt z a v a d e n y a n i ruske pojmy. I kdyz S E D nezavadela nejake v i d i t e l n e s t r u k t u r a l n i zmeny, vytvafela si n a vysokych s k o l a c h j i z o d r o k u 1946 s v o u v tichosti p r o v a d e n o u p o l i t i k o u sve stoupence. K d y z v e d e n i S E D k o n e c n e d o s p e l o k zaveru, ze je tfeba p f i j m o u t socialistickou ustavu a provest v roce 1968 r o z s a h l o u v y s o k o s k o l s k o u r e f o r m u , vytvafelo j i n a z a k l a d e c h , ktere j i z desetileti b u d o v a l o . Sekce (Sektioneri) nahrazujici f a k u l t y se u c h y t i l y p o m e r n e rychle. B y l y totiz spise v s o u l a d u s existujici realitou, nez ze b y a n t i c i p o v a l y ci i n s p i r o v a l y z m e n y d o b u d o u c na- Sekce b y l y neobycejne p r u z n y m i o r g a n i z a c n i m i j e d n o t k a m i a staly se m o d e l e m p r o p l a n o v a c e v y s o k e h o skolstvi v cele v y c h o d n i E v r o p e , vcetne Polska.3°4 V P o l s k u b y l a n a p o c a t k u 50. let zavedena cela f a d a organizacnich z m e n , ktere vsak b y l y p o roce ^ 5 6 opusteny, nebot' nenasly v p o l s k e spolecnosti p o d p o r u . V y c h o d o n e m e c k a zkusenost u c i l a , ze o r g a n i z a c n i zmeny m u s i nasledovat az pote, co dojde ke z m e n e p o l i t i c k o m o c e n s k y c h vztahu, a ze nektere z m e n y ve v y s o k o s k o l s k e p o l i t i c e , j a k o b y l o p f i j i m a n i studentu, p o s t g r a d u a l n i v z d e l a v a n i , restrukturalizace profesorskeho s b o r u , musi byt z a v a d e n y k o o r d i n o v a n y m z p u s o b e m . 303 Brzezinski, The Soviet Bloc, s. 79; Brus, ..Stalinism", s. 242, pozn. c. 7.; Lovenduski a Woodall, Politics and Society, s. 57; Bender, East Europe, s. 12. K vyliceni cinnosti sefa propagandy SVAGu Tulpanova viz Naimark, The Russians, zejmena s. 318-352. 30* Giles, The Structure, s. 12. K A P I T O L A 3 S O V E T S K E M O D E L Y V E V Y C H O D O E V R O P S K E M V Y S O K O S K O L S K E M V Z D E L A V A N I Pfes to, co b y l o v s e c h n o feceno o k o m p l i k a c i c h p f i z a v a d e n i sovetskych m o d e l u ve v y c h o d o e v r o p s k y c h statech, b y jejich navstevnik v j e d n o t l i v y c h z e m i c h k o n c e m r o k u 1953 stezi nasel nejake v i d i t e l n e rozdily. T a k j a k o v Sovetskem svazu b y l y vysoke s k o l y f i z e n y ministerstvy v y s o k e h o skolstvi, ktera m e l a zvlastni o d b o r y p r o spolecenske vedy, aspirantury, v z d e l a v a n i d e l n i k u , u c e b n i metody, vecerni s k o l y a j e d n o t l i v e v y s o k o s k o l s k e obory. V e v y c h o d n i m N e m e c k u se toto ministerstvo, zvane statni sekretariat, vytvofrIo v T ' o c e i g s i j a k o soucast tzv. „ d r u h y c h reforem v y s o k e h o s k o l s t v i " . M i n i s trem skolstvi se stal f i l o z o f G e r h a r d H a r i g , ktery s t u d o v a l v S o v e t s k e m svazu.3°5 V n a s l e d u j i c i m roce b y l a v N D R zrusena ministerstva skolstvi j e d n o t l i v y c h z e m i . V P o l s k u b y l o ministerstvo v y s o k e h o skolstvi v y t v o f e n o p o d v e d e n i m b y v a l e h o socialisty A d a m a R a p a c k e h o v d u b n u 1950.30 6 V C e s k o s l o v e n s k u b y l o o b d o b n e ministerstvo z f i z e n o v roce 1953. J e h o prvn i m m i n i s t r e m se stal p u b l i c i s t a studujici v S o v e t s k e m svazu L a d i s l a v Stoll.3°7 V e vsech tfech vyse z m i n e n y c h p f i p a d e c h m i n i s t r p f e d s e d a l k o l e g i u , ktere b y l o v y t v o f e n o p o d l e sovetskeho v z o r u a t v o f i l i jej feditele o d b o r u ministerstva. K o l e g i u m se schazelo k a z d y tyden a fesilo a d m i n i s t r a t i v n i "otazky. K r o m e t o h o existovaly p o r a d n i s b o r y e x p e r t u , ktere b y l y tez vytvo- 3 0 5 I kdyz lipsky lekar a filozof Harig (1902-1966) nebyl formalne ministrem, mel ve vlade N D R pravo hlasovat. Pracoval jako lekar v SSSR a ve 30. letech jej strana vyzvala k navratu do Nemecka, kde byl zatcen gestapem. Cerny, Wer war wer, s. 168. 3 0 6 Rapacki (1909-1970) pochazel z intelektualni rodiny ze Lvova a studoval ekonomii. Jako ministr zahranici je znam svou podporou navrhu o bezjaderne stfedni Evrope. V letech 1939-1945 byl veznen v nemeckem internacnim tabore pro valecne zajatce a v roce 1945 vstoupil do Polske socialisticke strany. Motdawa, Ludzie wtadzy, s. 416. 3 0 7 Stoll (1902-1981) piivodne pusobil v letech 1922 az 1931 jako urednik v cukrovarnicke spolecnosti. Ve 30. letech patfil mezi komunisticke kritiky surrealismu a mezi lety 1934 a 1937 pfekladal v Moskve dila Marxe a Engelse. Valku stravil jako urednik v pekarne. Pote se Stoll stal hlavnim propagatorem socialistickeho realismu v ceske literature a posleze i ministrem kultury a ministrem skolstvi. V roce 1949 byl jmenovan profesorem, ackoli neziskal titul doktor. Ceskoslovensky biograficky slovnik, s. 717, SUA, UPV, c. k. 5 17. Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem. /106/ feny p o d l e sovetskeho v z o r u . V c e s k o s l o v e n s k e m p f i p a d e se j e d n a l o o Statni v y b o r p r o vysoke s k o l y a v p o l s k e m o H l a v n i r a d u v y s o k e h o skolstvi. V o b o u p f i p a d e c h jejich c l e n y j m e n o v a l sam ministr.3°8 T y t o p o r a d n i organ y s l o u z i l y k p l a n o v a n i rozvoje v y s o k e h o skolstvi a jejich u k o l e m b y l o tez d o h l i z e t n a d d o d r z o v a n i m v y s o k o s k o l s k y c h s t a n d a r d s j a k ze strany u c i t e l u , tak i studentu.3°9 P o d a v a l y take „ p o r a d n i z p r a v y " . M i n i s t r vsak b y l o d p o v e d n y j e n vlade a zejmena nejvyssim s t r a n i c k y m o r g a n u m . N a p f i k l a d v P o l s k u m i n i s t r j m e n o v a l rektory, prorektory, dekany, p r o d e k a n y a u n i v e r z i t n i a d m i n i s t r a t i v n i feditele a v s e c h n y tyto funkce b y l y soucasti stranicke n o m e n k l a t u r y schvalovane p o l i t b y r e m u s t f e d n i h o v y b o r u k o m u n i s t i c k e strany. M i n i s t r m e l take p r a v o urcovat u c e b n i p l a n y a r o z v r h s t u d i a , vytvafet a l i k v i d o v a t fakulty a k a t e d r y a p f i j i m a t a p r o p o u s t e t u n i v e r z i t n i zamestn a n c e . 3 1 0 N a v s t e v n i k v y c h o d n i E v r o p y b y v d o b e s t a l i n i s m u n a j e d n o t l i v y c h vysok y c h s k o l a c h nasel u p l a t n e n i p r i n c i p u f i z e n i v r u k o u j e d i n e o s o b y - j x k t o r a (rusky jedinonacalie). R e k t o r n e b y l u p l a t n e n i m latinske zasady p r i m u s inter pares - p r v n i m e z i r o v n y m i . J e d n a l o se o vykonavatele statni p o l i t i k y . P o d l e ceskoslovenskeho p r a v a rektor „fidil vysokolTslcoIu a b y l o d p o v e d h y za jeji i d e o l o g i c k o u a v z d e l a v a c i cinnost. Z a s t u p o v a l v y s o k o u s k o l u n a v e n e k . " J m e n o v a l jej p r e z i d e n t r e p u b l i k y n a d o b u t f i let a z p r a v i d l a se j e d n a l o o profesora. N o v e z a k o n y v y t v o f i l y u f a d r e k t o r a a a d m i n i s t r a t i v n i h o feditele z v a n e h o tajemnik, ktery b y l p o d f i z e n r e k t o r o v i . 3 " P o l s k y profesor C h y b i r i s k i n o v y system c h a r a k t e r i z o v a l j a k o system, k d e existuji n a j e d n e strane u c i tele, ktefi se v e n u j i f i z e n i , a n a d r u h e strane t i , ktefi u c i . R e k t o r b y l j e d n o duse nejvyssim a d m i n i s t r a t o r e m . 3 1 2 N e k d y b y l rektor zarovefi c l e n e m k o m u n i s t i c k e strany. V C e s k o s l o v e n s k u a ve v y c h o d n i m N e m e c k u to b y l o temef v z d y p r a v i d l e m . T o p l a t i l o i p r o j e h o z a s t u p c e - p r o r e k t o r y p r o spolecenske vedy, studentske zalezitosti a aspirantury. T a k e instituce p r o r e k t o r a b y l a z m e n e n a p o d l e sovetskeho 3 0 8 Toto ustanoveni obsahoval polsky dekret o vysokych skolach v roce 1947, avsak v roce 1951 bylo odstraneno. Hartmann, Hochschulwesen, s. 65. 3 0 9 Viz ..Narizeni ministra skolstvi, ved a umeni ze dne I. zafi 1950, kterym se vydava organizacni a jednaci fad Statniho vyboru pro vysoke skoly a blize upravuje jeho pusobnost", c. 130/1950 Sb. 3 1 0 Hartmann, Hochschulwesen, s. 65-66. 3 1 1 Viz „Nafizeni ministra skolstvi, ved a umeni ze dne I. zafi 1950, kterym se vydava organizacni a jednaci fad Statniho vyboru pro vysoke skoly a blize upravuje jeho pusobnost", c. 130/1950 Sb. V Polsku mohl byt rektor i docentem. Hartmann, Hochschulwesen, s. 65. 3 1 2 Adolf Chybiiiski Jerzy Landemu 16. cervence 1949, Rkp Bj Przyb 108/74. A o 7 / v z o r u . V e v y c h o d n i m N e m e c k u navic p r o r e k t o f i casto n e p o c h a z e l i z ucitels R h o s b o r u vysoke s k o l y a b y l i d o s a z o v a n i m i n i s t e r s t v e m . P r o r e k t o r p r o zalezitosti s t u d e n t u tu m e l n a starosti u p l a t n o v a n i „konzistentni socialisticke k a d r o v e politiky".3'3 V P o l s k u b y l i p r o r e k t o f i zavedeni v roce 1951 a n a p f i k l a d n a Varsavske p o l y t e c h n i c e m e l i v roce 1952 d v a p r o r e k t o r y p r o v y u k u , j e d n o h o p r o v e d u a j e d n o h o p r o zalezitosti mladeze.B^ V e vsech tfech s l e d o v a n y c h statech b y l y z a c h o v a n y fakulty. A v s a k v Cesk o s l o v e n s k u a P o l s k u se z a k l a d n i j e d n o t k o u p r o v y u k u a v e d e c k o u p r a c i staly katedry, ktere b y l y i n s p i r o v a n y s o v e t s k y m i k a t e d r a m i (kqfedrami). B y l o z a p o t f e b i n a h r a d i t p r a v o m o c i fakult a stolic a s j e d n o c e n i m n e k o l i k a souvisejicich p f e d m e t u zajistit e f e k t i v n i p l a n o v a n i . P f e d r o k e m 1933 z n a m e n a l v P o l s k u p o j e m k a t e d r a proste profesorske m i s t o - s t o l i c i , avsak p o s t u p n e se zacalo j e d n a t o „ z a k l a d n i o r g a n i z a c n i j e d n o t k u v y s o k e h o s k o l s t v i " , ktera m o h l a m i t n e k o l i k p r o f e s o r u , d o c e n t u a asistentu. V l a d a p o d p o r o v a l a fakulty, a b y vytvafely tzv. s p o l e c n e k a t e d r y (katedry zespolowe), ktere t v o f i l a o d d e l e n i souvisejicich o b o r u . T a k o v o u s p o l e c n o u k a t e d r u v y t v o f i l y nap f i k l a d k a t e d r a m a t e m a t i k y k r a k o v s k e A k a d e m i e b a n s k e a m e t a l u r g i e a k a t e d r a m a t e m a t i k y J a g e l l o n s k e univerzity. V C e s k o s l o v e n s k u m e l y n a k a t e d r a c h p u s o b i t ucitele stejneho u n i v e r z i t n i h o n e b o u m e l e c k e h o p f e d m e t u n e b o b l i z k o souvisejicich p f e d m e t u . s y V z h l e d e m k t o m u , ze se v y c h o d o n e m e c t i k o m u n i s t e s n a z i l i d l o u h o u d o b u r e t o r i c k y z a c h o v a v a t z d a n i n a r o d n i j e d n o t y , z a v e d l i n a v y s o k y c h s k o l a c h n a m i s t o fakult tzv. sekce teprve v roce 1968. K r o m e t o h o , ze j e j i c h u k o l e m b y l o vzdelavat k v a l i f i k o v a n e o d b o r n i k y p r o stat, p f i s p i v a l y u n i v e r z i t y take ke v z n i k u socialisticke inteligence. H l a v n i m c i l e m p r v n i petiletky, k t e r o u S E D v y h l a s i l a v cervenci r o k u 1950, b y l o p o d l e p f e d s e d y strany W a l t e r a U l b r i c h t a „zvysit u r o v e n v z d e l a n i a vedy". T o m e l o byt d o s a z e n o i z v y s e n i m d u r a z u n a s t u d i u m d e l n i k u a r o l n i k u vyu z i t i m „ b o h a t y c h z k u s e n o s t i S o v e t s k e h o svazu v teto o b l a s t i " . 3 l 6 V tomtez mesici pate p l e n a r n i zasedani u s t f e d n i h o v y b o r u p o l s k e k o m u n i s t i c k e stran y p r o j e d n a v a l o d i e sestileteho p l a n u . M e z i n i m i figurovalo i rychlejsi „vytvofeni nove inteligence, ktera b y m e l a k o f e n y v p r a c u j i c i m l i d u a zejmen a v d e l n i c k e tfide". P r o t o b y l o „ n e z b y t n e v a z n e z m e n i t s o c i a l n i s l o z e n i ros- 3 1 3 Funkce prorektoru byla vytvofena na zaklade dekretu z 2 l . kvetna 1951. Richert, Soziafetische Universitdt, s. 92-93. 3 1 4 Olszewski, Politechnika, s. 138. 3 1 5 ..Zakon ze dne 18. kvetna 1950 o vysokych skolach", c. 58/1950 Sb. 3 1 6 Stallmann, Hochschulzugang, s. 321-322. Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem. / i c s y t o u c i a r m a d y studentstva p o m o c i p l a n o v a n e h o v y b e r u s t u d e n t u n a vysoke skoly".3'7 V e vsech s l e d o v a n y c h p f i p a d e c h b y l y v y t v o f e n y z v l a s t n i k u r z y i n s p i r o v a n e s o v e t s k y m i d e l n i c k y m i f a k u l t a m i (rabfaki). J e j i c h c i l e m b y l o p f i p r a v i t p r o vysoke s k o l y l i d i , ktefi b y l i tradicne z p f i s t u p u k v y s o k o s k o l s k e m u vzdel a n i v y l o u c e n i . P r o t o rychle rostl p o c e t s t u d e n t u p o c h a z e j i c i c h z d e l n i c k y c h ci r o l n i c k y c h r o d i n . O p r a v d o v a elita vsak m e l a b y t v y t v o f e n a z tech n e k o l i ka set s t u d e n t u , ktefi b y l i v y b r a n i p r o s t u d i a v S o v e t s k e m svazu.3'8 F r a g m e n t a c e a t e c h n i z a c e v y s o k e h o s k o l s t v i V y s o k e skolstvi m e l o v p l a n o v a n i n a r o d n i h o h o s p o d a f s t v i v y z n a m n e m i s t o a b y l o p l a n o v a n o d o n e j m e n s i h o d e t a i l u . Z a c a l y p f e v a z o v a t u z k e specializace a uzce s p e c i a l i z o v a n e instituce. V y s o k e s k o l s t v i totiz p o s t u p n e o p o u stelo ty cile, ktere n e b y l y spojeny se v z d e l a v a n i m o d b o r n i k u p r o socialistick o u e k o n o m i k u . O b o r y j a k o p r a v o , m e d i c i n a , teologie c i z e m e d e l s t v i b y l y o d d e l o v a n y o d u n i v e r z i t a b y l y p r o ne z f i z o v a n y z v l a s t n i v z d e l a v a c i instituce. V e d a b y l a soustfedena d o a k a d e m i i v e d z f i z e n y c h p o d l e sovetskeho v z o r u . N o v e v y s o k o s k o l s k e instituce temef v y l u c n e v z n i k a l y p r o technicke o b o r y a p r o p f i b l i z e n i u n i v e r z i t n i h o studia „zivotu". V y s o k e skoly ve v y c h o d n i E v r o p e t u p f i j i m a l y i sovetsky z a r g o n . B y l y z f i z o v a n y b l i z k o center p r u m y s l o v e v y r o b y a p o d f i z o v a n y r e z o r t n i m m i n i s t e r s t v u m , ktera m o h l a nejlep e r o z h o d o v a t o j e j i c h v y u z i t i p r o h o s p o d a f s k e p l a n o v a n i . 3 ! 9 M o z n a p a r a d o x n e v z h l e d e m k s i l n e m u p o s t a v e n i p f l v o d n i c h p r o f e s o r u p o s t o u p i l o r o z l o z e n i t r a d i c n i c h u n i v e r z i t nejdale v P o l s k u . J e d n a l o se totiz o z m e n u , ktera m o h l a b y t n a d e k r e t o v a n a . V letech 1949-1950 se z l e k a f s k y c h a f a r m a c e u t i c k y c h fakult staly lekafske a k a d e m i e , ktere b y l y p o d f i z e n y m i n i s t e r s t v u z d r a v o t n i c t v i . M e z i lety 1951-1953 se z v l a s t n i m i v y s o k y m i skol a m i staly i z e m e d e l s k e a teologicke f a k u l t y . 3 2 0 E k o n o m i c k e k a t e d r y b y l y 3 1 7 A A N , K C PZPR, 237/XVI/I27, k. 14. 3 1 8 Clen politickeho byra SED Fred Oelssner rekl ve svem projevu v srpnu 1954 vychodonemeckym studentum v Moskve, ze ,,jednoho dne budou povolani jako duchovni vudci celeho nemeckeho naroda". SAPMO-BA, ZPA, IV 2/9.04/626, s. 98. U V KSC okresnfm vyborum v unoru 1951 napsal, ze „nejlepsi kadry pro nasi stranu a hospodafstvi budou vzdelany na sovetskych univerzitach". SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 332, s. 46. 3 1 9 K ovlivneni noveho ceskoslovenskeho zakona o vysokych skolach temito principy viz SUA, A U V KSC, f. 100/1, a. j. 1155, s. 70-98. 3 2 0 Hartmann, Hochschulwesen, s. 58-59; tuczak, University of Poznan, s. 243. A 0 9 / v y c l e n e n y z p r a v n i c k y c h fakult, k d e tradicne existovaly. V K r a k o v e , P o z n a ni, W r o c l a w i , K a t o v i c i c h , Stetinu, S o p o t e c h , C e n s t o c h o v e a L o d z i b y l y v y t v o f e n y v y s o k e s k o l y e k o n o m i c k e . V e Varsave se v y s o k a e k o n o m i c k a s k o l a stala U s t f e d n i s k o l o u p l a n o v a n i a statistiky.3a l N a k o n e c b y l a z univerzit v y d e l e n a i telesna v y c h o v a a take p r o n i b y l a z f i z e n a z v l a s t n i v y s o k a skola. R e s t r u k t u r a l i z a c e r e d u k o v a l a h u m a n i t n i m o b o r u m j e j i c h a k a d e m i c k e z a k l a d n y . D f i v e b y l o m o z n e s t u d o v a t v P o l s k u f i l o z o f i i n a j a k e k o l i u n i v e r zite s v y j i m k o u statni u n i v e r z i t y v L u b l i n u . N y n i se f i l o z o f i e , p s y c h o l o g i e n e b o p e d a g o g i k a m o h l a s t u d o v a t p o u z e ve Varsave. T r a d i c n i m a g i s t e r s k a s t u d i a f i n a n c n i h o p r a v a , m e z i n a r o d n i h o p r a v a n e b o teorie p r a v a se m o h l a s t u d o v a t j e n ve Varsave, trestni a o b c a n s k e p r a v o p a k j e n ve Varsave, K r a k o v e a V r a t i s l a v i . B y l o m o z n e stale s t u d o v a t p r a v o c i h i s t o r i i n a j a k e k o l i p o l s k e u n i v e r z i t e , ale v e t s i n a z n i c h n a b i z e l a j e n z k r a c e n e tfilete k u r z y p r o n i z s i statni l i f e d n i k y n e b o u c i t e l e . 3 2 2 O d r o k u 1951 n e s m e l a p r a v n i c k a f a k u l t a n a u n i v e r z i t e v T o r u n i p f i j i m a t d a l s i studenty. A b y z l o m i l o o d p o r z b y l y c h t r a d i c n e k o n z e r v a t i v n i c h p r a v n i c k y c h f a k u l t , z f i z o v a l o m i n i s t e r stvo s p r a v e d l n o s t i n e u n i v e r z i t n i p r a v n i c k e skoly, m e z i n i m i z b y l a nejvyz n a m n e j s i U s t f e d n i p r a v n i c k a s k o l a T e o d o r a D u r a c z e ve Varsave.32 3 D o p a d vyse u v e d e n y c h z m e n se p r o j e v i l take v u d a j i c h o p f i j a t y c h s t u d e n tech. M e z i lety 1949 a 1969 se p o c e t s t u d e n t u t e c h n i c k y c h o b o r u zdesetin a s o b i l , z a t i m c o ve s p o l e c e n s k o v e d n i c h o b o r e c h b y l tento narust j e n ctyf- nasobny.32 4 V C e s k o s l o v e n s k u n o v y v y s o k o s k o l s k y z a k o n z r o k u 1950 v y d e l i l z u n i v e r z i t v P r a z e a O l o m o u c i t e o l o g i c k e f a k u l t y a p o d f i d i l j e S t a t n i m u l i f a d u pro veci cirkevni.32 5 T e n t o l i f a d m e l zajistit, ze v z d e l a v a n i „ t e o l o g u b u d e u s k u t e c n o v a n o v l i d o v e d e m o k r a t i c k e m d u c h u a v s o u l a d u s c i r k e v n i m i n o r m a m i " . Z v l a s t n i n a f i z e n i z cervence 1950 s o u s t f e d i l o v z d e l a v a n i k a t o l i k u n a t e o l o g i c k e fakulte v P r a z e . V z d e l a v a n i p r o t e s t a n t u a s t o u p e n c u ceskoslovenske cirkve husitske b y l o tez soustfedeno v P r a z e n a d v o u f a k u l t a c h , ktere 3 2 1 Gtadysz, Oswiata, s. 176. 3 2 2 Departament Studiow Uniwersyteckich, Zata.cznik c. 6, „Plan rozmieszczenia I roku studiow jednolitych na r. 1953", 10. dubna 1953; Zat^cznik c. 5, „Plan rozmieszczenia I roku studiow ll-go stopnia w roku 1953", 13. dubna 1953. AUJ, W P IV 13. 3 2 3 Odpor akademickeho prostfedi k teto cizorode instituci byl tak silny, ze byla v roce 1951 uzavfena. A A N , K C PZPR, 237/XVI/I0, k. 4. 3 2 4 Lane, ..Structural and Social Change", s. 22. 3 2 5 ..Zakon ze dne 18. kvetna 1950 o vysokych skolach", c. 58/1950 Sb. Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem. / n o / o d p o v i d a l y d v e m a t e o l o g i c k y m s m e r u m m e z i c e s k y m i n e k a t o l i c k y m i cirk- vemi.326 Z m e n s e n a p o p t a v k a p o p r a v n i c i c h a farmaceutech b y l a v y v a z e n a zvysen o u p o p t a v k o u p o t e c h n i c i c h a i n z e n y r e c h . Z v l a s t n i v l a d n i n a f i z e n i otevfelo v c e r v n u 1950 vysoke technicke s k o l y v P l z n i a O s t r a v e a c h e m i c k o - t e c h n o l o g i c k o u s k o l u v P a r d u b i c i c h . Z a r o v e r i vsak b y l a z r u s e n a f a r m a c e u t i c k a cast lekafske f a k u l t y v P r a z e a p r a v n i c k a f a k u l t a u n i v e r z i t y v Brne.32 7 P o u n o r o v y c h u d a l o s t e c h r o k u 1948 b y l y p r a v n i c k e f a k u l t y v C e s k o s l o v e n s k u o z n a c o v a n y z a f a k u l t y s „ n e d o s t a t k e m u v e d o m e l y c h k a d r u " a farmaceuticke o b o r y b y l y p o v a z o v a n y z a v e l m i spatne, nebot' j e casto s t u d o v a l i s t u d e n t i p o c h a z e j i c i z p o d n i k a t e l s k y c h a b u r z o a z n i c h k r u h u (zejmena devcata)".32» S t u d e n t i z b y v a j i c i c h p r a v n i c k y c h fakult m e l i byt v z d e l a v a n i j e n p r o p o t f e b y .justice a l e g i s l a t i v n i c h o d b o r u u s t f e d n i c h statnich o r g a n u " . Prost o r y zrusene p r a v n i c k e f a k u l t y v B r n e b y l y n a b i d n u t y p r o z a b e z p e c e n i v y u k y t e c h n i c k y c h o b o r u . 3 2 9 R e s t r u k t u r a l i z a c e s t u d i a se d o t k l a i d a l s i c h o b o r u a take z p u s o b u , j a k y m si j e s t u d e n t i v y b i r a l i . V a k a d e m i c k e m roce 1949-1950 se ze s t u d e n t u prvn i c h r o c n i k u r o z h o d l o p r o t e c h n i c k e o b o r y 32,8 p r o c e n t , o r o k p o z d e j i to j i z b y l a cela p o l o v i n a vsech s t u d e n t u p r v n i c h rocniku.330 P o k r a c o v a l take t r e n d d a l s i specializace s t u d i a a j e h o r o z p a d a n i n a p o d o b o r y . V roce 1951 p f e v z a la b r n e n s k e V y s o k e u c e n i t e c h n i c k e E d v a r d a Benese a r m a d a a ze zbyvajic i c h casti teto u n i v e r z i t y b y l a v y t v o f e n a V y s o k a s k o l a c i v i l n i h o i n z e n y r s t v i . V cervenci 1952 b y l a z f a k u l t y l e s n i c t v i a z e m e d e l s t v i C e s k e h o v y s o k e h o u c e n i t e c h n i c k e h o v P r a z e v y t v o f e n a z v l a s t n i V y s o k a s k o l a z e m e d e l s k a a n o v a l e s n i c k a fakulta. O mesic p o z d e j i se z c h e m i c k e f a k u l t y C V U T stala samostatna V y s o k a s k o l a c h e m i c k o - t e c h n o l o g i c k a . V roce 1953 b y l a v P r a z e v y t v o f e n a V y s o k a s k o l a r u s k e h o j a z y k a a V y s o k a s k o l a s t r a n i c k a U s t f e d n i h o v y b o r u K S C . P o d o b n e j a k o v P o l s k u d o s l o k r o z d e l o v a n i v e l k y c h fakult, takze n a p f i k l a d f i l o z o f i c k a f a k u l t a U n i v e r z i t y K a r l o v y v P r a z e b y l a rozde- 3 2 6 „ Vladni nafizeni ze dne 14. cervence 1950 o bohosloveckych fakultach", c. I 12/1950 Sb 3 2 7 „ Vladni nafizeni ze dne 27. cervna 1950 o nekterych zmenach v organizaci vysokych skol" c. 81/1950 Sb. A z do teto zmeny bylo Ostravsko a prumyslove oblasti severnich Cech bez vysokych skol. SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 260, s. 50-51. 3 2 8 „Zprava pro pana predsedu vlady o osnove vladniho narizeni o nekterych zmenach v organizaci vysokych skol" z 30. cervna 1950 a duvodova zprava z 22. cervna 1950. SUA, UPV, c. k. 833, sig. 812/30/10. 3 2 9 Viz dopis U V K S C oblastnim sekretariatiim z 24. cervna 1950. SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 104 s. 55. i 3 ° Tamtez. SUA, A U V KSC, f. 02/4, a. j. 146/20, s. 3-8. / I l l / lena n a f a k u l t y f i l o z o f i c k o - h i s t o r i c k o u a f i l o l o g i c k o u a p f i r o d o v e d e c k a fakulta p a k n a f a k u l t u m a t e m a t i c k o - f y z i k a l n i a b i o l o g i c k o u . 3 3 1 U n i v e r z i t a m ve v y c h o d n i m N e m e c k u se d a f i l o lepe u d r z e t si t r a d i c n i z d e d e n e struktury. I z d e vsak d o s l o k v y t v o f e n i n o v y c h , uzce specializovan y c h i n s t i t u c i , j a k o b y l a n a p f i k l a d V y s o k a s k o l a d o p r a v n i v D r a z d ' a n e c h n e b o lekafske a k a d e m i e v E r f u r t u a M a g d e b u r g u . Z v l a s t n o s t i v y c h o d o n e m e c k e h o vyvoje b y l o otevfeni n o v y c h s p o l e c e n s k o v e d n i c h fakult v J e n e , L i p s k u a R o s t o c k u , ke k t e r e m u d o s l o v roce 1947. V roce 1949 se n a techto f a k u l t a c h soustfedila v y u k a e k o n o m i e , ktera pfestala b y t p e s t o v a n a n a trad i c n i c h p r a v n i c k y c h fakultach.33= V p o l i t i c k y c i t l i v y c h o b l a s t e c h b y l y v N e m e c k e d e m o k r a t i c k e r e p u b l i c e z f i z o v a n y z v l a s t n i v y s o k o s k o l s k e instituce n e u n i v e r z i t n i h o t y p u . V roce 1946 v y t v o f i l o v e d e n i S E D z v l a s t n i vysok o u s t r a n i c k o u s k o l u v Z e l l a - M e h l i s a v roce 1948 A d m i n i s t r a t i v n i a k a d e m i i W a l t e r a U l b r i c h t a ve F o r s t - Z i n n a . V roce 1952 se a k a d e m i e pfestehovala d o P o s t u p i m i a p o spojeni s n e k t e r y m i d a l s i m i i n s t i t u c e m i se p f e j m e n o v a l a n a A k a d e m i i W a l t e r a U l b r i c h t a p r o p r a v o a p o l i t i c k e vedy. V roce 1949 b y l a v B e r l i n e - K a r s h o r s t u v y t v o f e n a V y s o k a s k o l a e k o n o m i c k e h o p l a n o v a n i , ze ktere se o tfi r o k y p o z d e j i stala V y s o k a s k o l a ekonomicka.333 U s t a v spolec e n s k y c h v e d U s t f e d n i h o v y b o r u S E D b y l p f e t v o f e n ve s t r a n i c k o u A k a d e m i i s p o l e c e n s k y c h v e d U s t f e d n i h o v y b o r u SED.334 T a k e ve v y c h o d n i m N e m e c k u d o s l o k r o z v o j i t e c h n i c k y c h a p f i r o d o v e d n i c h o b o r u n a u k o r h u m a n i t n i c h o b o r u . N a p f i k l a d p l a n p r o r o k 1953 alok o v a l p r o V y s o k o u s k o l u t e c h n i c k o u v D r a z d ' a n e c h temef j e d n u t f e t i n u vsech p r o s t f e d k u u r c e n y c h p r o vysoke skolstvi. D r a z d ' a n s k a v y s o k a s k o l a tak dostavala temef d v a k r a t vice financnich p r o s t f e d k u nez H u m b o l d t o v a u n i v e r z i t a v B e r l i n e a stejne j a k o u n i v e r z i t y v J e n e , L i p s k u a R o s t o c k u 3 3 1 ..Vladni narizeni ze dne 2. rijna 1951 o organizacnich zmenach na vysokych skolach", c. 80/1951 Sb.; „Vladni narizeni ze dne 8. cervence o nekterych zmenach v organizaci vysokych skol", c. 30/1952 Sb.; „Vladni narizeni ze dne 19. srpna 1952 o dalsich zmenach v organizaci vysokych skol", c. 40/1952 Sb.; „Vladni narizeni ze dne 4. listopadu 1952 o zfizeni vysoke skoly ruskeho jazyka v Praze", c. 63/1952 Sb.; „Vladni narizeni ze dne 27. listopadu 1953 o vysoke skole stranicke pfi U V KSC", c. 97/1953 Sb. 3 3 2 Muller a Miiller, ...stiirmt die Festung, s. 150. Mistem s nejsilnejsim vlivem „reakcnich sil" byly pravnicke fakulty. V Rostocku 40 procent studentu odevzdalo ve volbach v roce 1950 neplatne hlasovaci listky. „Vertraulicher FDJ Bericht", MLHA, MfVB 2311, s. 78. Na ostatnich univerzitach bylo prumerne odevzdano 28,9 procenta neplatnych hlasovacich listkii. BAAP, R2/I903, s. 4-7. 3 3 3 Richter, Sozialistische Universitat, s. 70-71. 3 3 4 K navsteve funkcionafu SED na teto Akademii v dubnu a kvetnu 1952 viz ..Bericht der Studienreise", SAPMO-BA. ZPA, IV 2/9.08/30, s. 178-203. Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem... dohromady.335 Take delnicko-rolnicke fakulty ve vychodnim Nemecku vysoce favorizovaly technicke obory. Mezi lety 1951 az 1955 vzrostl pocet studentu technickych oboru o 463 procent, zatimco ve filozofli, jazycich a umeleckych oborech jen o 12 procent.336 K o n t r o l o v a n a v y u k a Zmena vyuky smerem k planovanemu studiu dramaticky promenila na vysokych skolach ve stfedni a vychodni Evrope i dosavadni nestrukturovane „anarcholiberalni" studium. Krome toho, ze studentum byla nafizena dochazka na vyuku uzce vymezenych specializaci podle pevne stanoveneho rozvrhu, pfibyly j i m i povinnosti navstevovat kurzy vojenskeho vycviku a telesne vychovy, stejne jako povinna vyuka politicke ekonomie a historickeho a dialektickeho materialismu. Studenti nemeli moznost volit si vyberove pfedmety a v ucebnach travili 35 hodin tydne spolu se studijni skupinou 20-30 dalsich studentu. Studijni skupiny byly odvozeny od sovetskeho pojmu kruzok a pfekladaly se jako krouzek (kruh) v cestine, Seminargruppe v nemcine a grupa v polstine. Tyto studijni skupiny byly napojeny na mistni ekvivalenty sovetske mladeznicke organizace Komsomol ( C S M , F D J , Z M P ) , ktere podporovaly „kolektivni formy" vyuky a „socialisticke soutezeni". Pod dohledem povefeneho ucitele mely vykonavat nad studenty kontrolni funkce v nejsirsim smyslu tohoto slovniho spojeni. V Ceskoslovensku byly v roce 1948 zavedeny omezene reformy, ktere mely za cil pfivest univerzity „blize vyrobe a praktickemu zivotu".337 Avsak uvazovany cil se ani po nekolika letech nepodafilo pine uskutecnit. V lete 1951 dokoncily tymy expertu detailni program zmen studia a zkousek. Povinnou soucasti osnov se staly „vyrobni praxe".338 Byl zvysen pocet vyukovych hodin, nebot' pfislusni funkcionafi se domnivali, ze studenti by meli ve skole travit stejnou dobu jako delnici v tovarnach. Protoze se proti vyse uvedenym zmenam zvedla vlna vseobecneho protestu, byl pocet hodin v roce 1954 snizen na 36. Ne vsude se vsak tento standard dodrzoval. 3 3 5 BAAP, El/17038, s. 113. 3 3 6 BAAP, E1/9107, s. 7. 3 3 7 „Prohlaseni A V N F Prazskych studentu", nedatovano. A U K , SVS B 29. 338 Program byl zaslan na prazdninove adresy profesoru, aby si „v dobe prazdnin mohli pripravit sve prednasky". S U A , A U V K S C , f. 19/7, a. j. 262, s. 50-51. V obdobi kratkeho uvolneni roku 1956 jeden mladeznicky casopis odhalil, 2e v Olomouci travi studenti na pfednaskach 42 hodin.339 Casove narocny rozvrh pfednasek vsak nebyl organizovan pfilis efektivne. Neexistovala univerzitni centra a studenti casto travili hodiny cestovanim z jedne fakulty na druhou, casto umistenou na druhem konci mesta. Funkcionafi se vsak na druhe strane snazili, aby meli studenty p o d pfisnym dohledem. Behem prvniho roku studia byl jeden ze studentu z kazde studijni skupiny vybran jako jeji vedouci a jeho povinnosti bylo dohlizet na dochazku a organizovat pomoc slabsim studentum. Kvantitativni rust byl dosazen na ukor kvality. V roce 1937 pfipadalo na jednoho univerzitniho ucitele 17,9 studenta, avsak na podzim 1952 byl tento pomer jiz 37,4 ku 1 a v roce 1956 dale vzrostl az na 48 ku i.34° Propousteni puvodnich vysokoskolskych ucitelu vedlo k tomu, ze zejmena na pravnickych a filozofickych fakultach byly pro vyuku hojne vyuzivani i ucitele bez dostatecne kvalifikace. N a podzim roku 1948 pfednaselo na filozoficke fakulte pet profesoru a osm dalsich pfednasejicich, ktefi neprosli fadnym habilitacnim fizenim.341 N a pravnicke fakulte se jednalo o jednoho profesora a dvanact pfednasejicich. Tento trend se vsak nerozsifil na lekafskych a pfirodovedeckych fakultach. Ackoli byla lekafska fakulta Univerzity Karlovy tfikrat vetsi nez jeji pravnicka fakulta, mela na podzim roku 1948 jen jednoho ucitele na miste, pro nejz nesplnoval habilitacni kriteria.342 Aby se zaplnil nedostatek kvalifikovanych ucitelu, byli do vyuky zafazovani i postgradualni studenti, ktefi vsak casto pouze pfedcitali ucebni materialy, z kterych si studenti zapisovali poznamky. V takto vypjatych podminkach podavali studenti spatne vykony. V roce 1954 neprospelo u zkousek 34 procent studentu prvniho rocniku lekafske fakulty Univerzity Karlovy a u studentu technickych oboru byl tento pomer dokonce 50 procent.343 Univerzity tak casto branily intelektualnimu rozvoji. Jeden ze studentu brnenske filozoficke fakulty si v roce 1956 v Mladefronte, novinach mladeznicke organizace C S M , postezoval: „Samostatne studovat - to bylo pfani nas vsech. Ale to se az do dnesnich dnu nemuze splnit. Musime se omlouvat nasim ucitelum, ze nestacime cist odborne casopisy, 3 3 9 Urban, Die Organisation, s. 204. 3 4 ° S U A , UPV, i. c. 2474, sig. 12/3/38.5; S U A , A U V K S C , f. 19/7, a. j. 284, s. II. 3 4 1 Seznam osob, s. 60-66. 3 4 2 Tamtez, s. I 1-40; S U A , UPV, c. k. 514, i. c. 2622, sig. 516/1. 3 4 3 Urban, Die Organisation, s. 205-206. Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem. navstevovat v y z n a m n e p r e m i e r y a p f e d n a s k y m i m o f a k u l t u . M a m e j e n j e d n o p f a n i - d o b f e se v n o c i vyspat, a b y c h o m m e l i dostatek energie a m o h l i zitra sedet ve skole a psat p o z n a m k y . N a nasi fakulte n e d e l a m e n i c j i n e h o , nez ze s e d i m e a d e l a m e si p o z n a m k y . "344 P o k u d studenti n e m e l i dostatek casu n a s t u d i u m , n e m e l i a n i dostatek casu n a p o l i t i k u . F u n k c i o n a f i U s t f e d n i h o v y b o r u K S C se v roce 1954 s h o d l i n a torn, ze n a d m e r n e p o z a d a v k y kladene n a studenty n a v y s o k y c h s k o l a c h vytvofily „atmosferu netecnosti a pasivity ve v z t a h u k p o l i t i c k e m u zivotu".345 T a k e ve v y c h o d n i m N e m e c k u a P o l s k u b y l s t u d e n t s k y z i v o t svazan p o d o b n y m z p u s o b e m . S E D n e p o t f e b o v a l a v z d e l a n e vedce, ale „specialisty, ktefi b u d o u d o d r z o v a t d i s c i p l i n u p l a n o v a n e h o h o s p o d a f s t v i " . V roce 1953 v y c h o d o n e m e c t i s t u d e n t i navstevovali 28-32 h o d i n p o v i n n y c h p f e d n a s e k t y d n e a d e n n e m u s e l i s t u d i u v e n o v a t 12-14 h o d i n . O r g a n i z a c e F D J n a skol a c h d o h l i z e l y , a b y se s t u d e n t i v e n o v a l i s t u d i u i p o pfednaskach.346 y roce 1951 b y l v N D R r o z s i f e n a k a d e m i c k y r o k ze s e d m i n a deset m e s i c u . Teoreticky v z a t o m e l i m i t s t u d e n t i stale jeste d v a mesice p r a z d n i n . V j e j i c h p r u b e h u je vsak m l a d e z n i c k a o r g a n i z a c e F D J v y s i l a l a n a nejruznejsi p r a x e p o d l e o b o r u j e j i c h studia.347 V P o l s k u m u s e l i zase p o s t g r a d u a l n i s t u d e n t i travit ve s v y c h v y h r a z e n y c h m i s t n o s t e c h u r c i t y stanoveny p o c e t h o d i n b e z o h l e d u n a to, z d a m e l i n e j a k o u p r a c i n e b o ne. M e l a se tak u t u z i t j e j i c h „prac o v n i disciplina".348 N a r u s t p o v i n n o s t i take o v l i v n i l k v a l i t u v y u k y v y s o k o s k o l s k y c h u c i t e l u . Pocet s t u d e n t u n a j e d n o h o p r o f e s o r a se ve v y c h o d n i m N e m e c k u z v y s i l z 54,4 s t u d e n t u v roce 1948 n a 74,5 s t u d e n t u v roce 1952. V e stejnem o b d o b i se z v y s i l p o c e t u c i t e l u b e z d o k t o r a t u z 18 n a 28 p r o c e n t . V L i p s k u se p o c e t u c i t e l u b e z a k a d e m i c k e h o d n o s t i z v y s i l z 9 p r o c e n t v z i m n i m semestru akad e m i c k e h o r o k u 1946-1947 az n a 29 p r o c e n t v z i m n i m semestru a k a d e m i c k e h o r o k u 1951-1952.349 3 4 4 Citovano tamtez, s. 203-204. Viz tez dalsi zpravy o pfetezovani studentu z let 1954-1955. SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 272, s. 169, 233. Vedouci funkcionafi byli na tento problem upozornovani jiz od roku 1952. Stranicka organizace v Brne zaznamenala. ze ..studenti jsou pfetizeni a nemaji cas lidsky rust ani nemaji cas na spolecensky zivot. Stavaji se z nich pfilis uzce vzdelani specialiste." „Stiznosti na s. Valoucha z Brna", ACAV, pozustalost M. Valoucha, sig. IV, i. c. 852 3 4 5 SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. j. 241, s. 76-77. 3 4 6 Miiller a Miiller, ...sturmt die Festung, s. 231-238. 3 4 7 Richert, Sozialistische Universitat, s. 84-85. 3 4 8 Mnoho z nich na protest cetlo v teto dobe romany. Steinhaus, Wspomnienia, s. 404. 3 4 5 Miiller a Miiller, ...sturmt die Festung, s. 299-301. / n 5 / H l a v n i o r g a n i z a c n i z m e n o u v zivote p o l s k y c h s t u d e n t u b y l o z a v e d e n i „ d v o u s t u p n o v e h o " s t u d i a v a k a d e m i c k e m roce 1949-1950. Petilete s t u d i u m b y l o r o z d e l e n o d o d v o u s t u p f i u . P r o tento k r o k neexistoval sovetsky v z o r , avsak c i l teto r e f o r m y - pfivest co nejrychleji o d b o r n i k y d o v y r o b y - b y l bezp o c h y b y s o v e t s k y m d u c h e m ovlivnen.35° V e t s i n a s t u d e n t u n y n i k o n c i l a sva studia p o tfech letech a o d c h a z e l a n a m i s t a u r c o v a n a p o t f e b a m i statu. M e n s i s k u p i n a n a d a n e j s i c h s t u d e n t u - n e j m e n s i b y l a v h u m a n i t n i c h o b o rech - p o k r a c o v a l a ve s t u d i u „ d r u h e h o s t u p n e " . P o d a l s i c h d v o u letech stud i a z i s k a v a l a m a g i s t e r s k y titul.351 P r o l e p s i i l u s t r a c i j e m o z n o uvest, ze n a J a g e l l o n s k e u n i v e r z i t e b y l o v a k a d e m i c k e m roce 1951-1952 z a p s a n o v p r v n i m r o c n i k u p r v n i h o s t u p n e s t u d i a p r a v 246 s t u d e n t u , ale j e n 28 s t u d e n t u v p r v n i m roce d r u h e h o stupne.35= D e l e n i s t u d i a se vsak n e t y k a l o s t u d i a mediciny.353 P o d o b n e j a k o v s o u s e d n i c h statech i p o l s k y m s t u d e n t u m nekol i k a n a s o b n e s t o u p l p o c e t p o v i n n y c h p f e d n a s e k a r o z v r h h o d i n p o n e c h a v a l s t u d e n t u m j e n v e l m i m a l o casu n a v l a s t n i s t u d i u m a jeste m e n e n a nejake d a l s i zajmy.354 V e vsech tfech s l e d o v a n y c h v y s o k o s k o l s k y c h systemech n e b y l a n i dostatek z d r o j u , a n i casu, a b y b y l o m o z n o realizovat a m b i c e j e j i c h p l a n o v a c u . P o d l e G y o r g y P e t e r i h o b y l o j e d i n y m v y s l e d k e m „ p e r m a n e n t n i p f e p e t i " . Peteri tehdejsi vysoke s k o l s t v i c h a r a k t e r i z u j e n a s l e d u j i c i m z p u s o b e m : „Tisice s t u d e n t u , k t e r y m c h y b e l o k v a l i t n i stfedoskolske v z d e l a n i , b y l y p f i j i m a n y na vysoke s k o l y s c i l e m je co nejrychleji a b s o l v o v a t . N a v y s o k y c h s k o l a c h vsak c h y b e l i k v a l i f i k o v a n i ucitele i o d p o v i d a j i c i v y b a v e n i . N e b y l y s p l n e n y ani z a k l a d n f p o d m i n k y p r o n e z b y t n e k a z d o d e n n i p r o f e s n i c i a k a d e m i c k e v z d e l a v a n i . "355 3 5 0 Plany na rozdeleni vzdelavacich vysokoskolskych programu na smer akademicky a profesni se poprve objevily u technickych oboru jiz v mezivalecnem obdobi. Olszewski, Politechnika, s. 201-202. V lete roku 1945 se tento pozadavek stal soucasti programu Polske delnicke strany. Lewandowski, Rodowod, s. 27; Krasiewicz, Odbudowa, s. 323. 3 5 1 Ocekavalo se, ze v roce 1951 bude mezi 25 az 28 procenty absolventu prvniho cyklu studia pokracovat v cyklu druhem. Zeligowska rektorum 10. zafi 1951, AUJ, S III 248. 3 5 2 Pro vsechny obory byla stanovena nasledujici celkova cisla: 1000, respektive 177 studentu. „Zadania planu w zakresie szkolenia na rok 1953 dla Uniwersytetu Jagiellohskiego", AUJ, W P IV 13. 3 5 3 Hartmann, Hochschulwesen, s. 58. 3 5 4 Jiz na pocatku roku 1953 vedouci funkcionafi statu, ale take cirkve, zacali nove osnovy kritizovat jako velmi casove narocne. A A N , K C PZPR 237/XVI/I02, k. 50-52. Aparat distribuoval kopie stiznosti vysokym stranickym funkcionafiim. 3 5 5 Peteri, Academia and State Socialism, s. 235-236. K spatnemu vzdelavani stfedoskolskych ucitelu v Polsku viz clanek „Ztote kadry", Gtos Pracy, 28. srpna 1956. Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem. Zavedeni polskeho systemu dvoustupnoveho vzdelavani vytvofilo jiny problem. Tfilete studium neposkytovalo dostatecne vzdelavani inzenyru a fady dalsich specialists potfebnych pro narodni hospodafstvi. Obavy, ze kvuli spatnemu vzdelani odborniku nebude mozne naplnit ukoly stanovene sestiletym hospodafskym planem, vedly ustfedni vybor polske komunisticke strany k tomu, ze dvoustupfiove studium v roce 1954 zrusil a vratil se k tradicnimu magisterskemu studiu.356 Avsak vyse zmineny problem tim nebyl tak rychle vyfesen. V roce 1956 tezkosti se ziskavanim kompetentnich odborniku dosahly takoveho rozmeru, ze se polska vlada obratila na polskou emigracni komunitu na Zapade, aby ziskala kvalifikovane inzenyry pro praci na realizaci statnich zakazek, jakou byla napfiklad stavba zeleznice v Zajordansku.357 Take v ceskych zemich se z prumyslu ozyvala kritika, ze vysoke skoly nedokazi vzdelavat pro praxi odpovidajici odborniky.358 Rozhodnuti nasledovat sovetsky vzor se vsak netykalo pouze pregradualniho studia. N a pocatku 50. let se polske, ceskoslovenske a o neco mene vychodonemecke vedeni rozhodly zavadet i sovetsky system postgradualniho vzdelavani. Ten byl zalozen na centralne fizene dvoustupfiove pfiprave k ziskani doktoratu a odvozen od vedecke pfipravy na vysokoskolskou ucitelskou drahu. V Polsku a Ceskoslovensku byly namisto tradicnich titulu zavedeny nove vedecke hodnosti kandidat ved a doktor ved. Podobne jako v Sovetskem svazu i v Polsku a Ceskoslovensku bylo mozne ziskat tyto hodnosti i mimo univerzity, napfiklad na akademiich ved. Zruseni puvodniho tradicniho systemu zpusobilo mnoho problemu. Napfiklad v Polsku stovky studentu puvodniho doktorskeho studia pospichaly, aby sve studium zakoncily a obhajily svou doktorskou dizertaci jeste pfedtim, nez byl novy system v dubnu 1952 skutecne uplatnen. Kdyz bylo v roce 1956 jasne, ze se polska vlada rozhodla k navratu puvodni praxe, cekaly stovky studentu, az sovetske tituly pfestanou byt od roku 1958 udelovany. V teto dobe se v Polsku vlastne pfestaly udelovat vedecke tituly. Jednalo se o pfiklad masove rozsifene rezistence proti nove zavadenym sovetskym strukturam.359 3 5 6 Kolankiewicz, ..Technical Intelligentsia", s. 189. 3 5 7 Tuto zalezitost zprostfedkoval zastupce vlady prostfednictvim sveho pfibuzneho ve ^vycarsku. Podle nej mely byt vsechny dulezite prace v prumyslu stale zastavany techniky vzdelanymi v pfedvalecnem obdobi. nebot studenti po valce meli ..katastrofalni uroven" vzdelani. Radio Free Europe Report, c. 6925/56, archiv Herderova institutu, Marburg. 3 5 8 S U A , A U V K S C f. 02/2, a. j. 99, s. 20. 359 ye Wroctawi nebyl titul kandidata (prvni titul) udelen v pravu az do roku 1955 a v polske literature nebyl udelen nikdy. Suleja, Uniwersytet Wrodawski, s. 36. V celem Polsku bylo mezi lety / " 7 / V Ceskoslovensku nezpusobilo nejvetsi problem zavedeni novych vedeckych titulu, ale zruseni tradicnich profesnich titulu doktor. To vyvolalo nespokojenost zejmena mezi studenty prav a mediciny. Koncem roku 1953 zahajili studenti mediciny, kterym nemel byt udelen tradicni titul M U D r . , protestni akce po celem Ceskoslovensku. Jedna ze skupin bratislavskych mediku navstivila vsechna univerzitni mesta a navrhovala svolat k teto zalezitosti celostatni konferenci.36 ° Jina skupina delnickych studentu se obratila i na ministra skolstvi Nejedleho s nasledujici stiznosti: „V nemocnicich budeme pfedstavovat pro pany doktory jen pouhou rohozku a na soudech a v pravnickych kancelafich budeme pouhymi pisafi, protoze lide budou vzdy chtit jednat s kovafskym mistrem, a ne s jeho ucednikem. N a tomto pfipadu vidime, ze v nasi zemi je staleta tradice silnejsi nez nasilne experimenty nekolika jednotlivcu, ktefi chteji byt znamymi reformatory."36 1 Ve vsech tfech sledovanych statech byl zaveden system centralniho fizeni postgradualniho vzdelavani stejne jako jmenovani novych vysokoskolskych ucitelu. V prubehu let 1951 az 1953 se ve vsech tfech statech zacaly vytvafet pocetne seznamy kandidatu na zahajeni centralne fizene aspirantury.36 2 Aspiranti obvykle ziskali na vysoke skole tfilete stipendium a nemuseli se podilet na vyuce. V teto lhute museli napsat svou kandidatskou dizertaci a ziskat titul kandidata ved. Pfedpokladalo se, ze se stanou novym typem postgradualnich studentu, ktefi museli plnit detailni a centralne schvalovane plany studia. Museli skladat serie zkousek vcetne zkousek z ruskeho jazyka a marxismu-leninismu a projit serii kvalifikacnich jednani na urovni fakulty, univerzity a ministerstva. Kandidati ved museli pote akceptovat nabidku tfilete prace na miste, ktere j i m pfidelil stat.36 3 Vedouci jejich praci byli vybirani z male skupiny profesoru, ktere rezim povazoval za vhodne skolitele socialistickych kadru. Nicmene postgradualni vzdelavani se uskutecnovalo i prostfednictvim tradicnich forem vychovy asistentu, z kterych si profesofi vybirali sve nastupce. I asistenti vsak museli byt schvalovani a take asistenti museli absolvovat aspirantury a skladat zkousky vcet- 1951 az 1958 udeleno jen 35 kandidatskych titulu v pravu, zatimco pravnicka fakulta v Poznani v letech 1945 az 1951 udelila 76 doktorskych titulu. Hartmann, Hochschulwesen, s. 123-124. 3 60 S U A , A U V K S C f. 19/7, a. j. 240, s. 122-123. 3 6 1 Dopis „skupiny A D K " Z . Nejedlemu z 12. cervna 1954, A£AV, pozustalost Z . Nejedleho, c k. 24. 3 6 2 V Ceskoslovensku vstoupily pfedpisy o aspirantufe v udnnost v roce 1950, ve vychodnim Nemecku v roce 1951 a v Polsku v roce 1952. S U A , MSK, c. k. 312, M S V U c. 129, 708/50-111/1. Jessen, „Vom Ordinarius", s. 82-83; Hartmann, Hochschulwesen, s. 121. 3 6 3 Suleja, Uniwersytet Wrodawski, s. 35-37. Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem... ne ruskeho jazyka a marxismu-leninismu. Navic tituly kandidata ved jiz nebyly udelovany vysokymi skolami, ale ustfednimi statnimi komisemi, v nichz meli hlavni slovo vedci loajalni ke komunistickemu rezimu.36 4 I ve vztahu k postgradualnimu vzdelavani ukazali vychodonemecti komuniste svoji charakteristickou smes raznosti a zdrzenlivosti. Kvuli retorice narodni jednoty zachovavali az do roku 1968 tradicni doktoraty a habilitace a v pfirodnich vedach a medicine az do konce 50. let temef nemenili tradicni vztah mezi profesorem ajeho asistentem.36 5 N a druhe strane se S E D zacala zabyvat planovanim postgradualniho studia jiz v roce 1947, tedy daleko dfive nez v sousednich statech.36 6 O aspirantufe pak aktivni funkcionafi S E D uvazovali pfi nekolika pfilezitostech jiz v roce 1948. Aspirantura vsak byla zavadena teprve od roku i95i.36 7 O d pocatku 50. let S E D umist'ovala sve kandidaty na aspiranturu pfedevsim v historickych a spolecenskovednich oborech a v zemedelstvi, tedy v oborech, ktere byly zbaveny „burzoaznich" odborniku.36 8 N a rozdil od polskych ci ceskoslovenskych komunistu S E D systematicky vzdelavala v postgradualnim studiu nejen sve 364 v roce 1956 jiz bylo v Ceskoslovensku 1263 absolventu aspirantury a asi 15 procent odbornych asistentu na vysokych skolach proslo touto formou vedecke pfipravy. V teze dobe studovalo 695 aspirantu v dennim a 1343 aspirantu v dalkovem studiu. „Rozbor soucasneho stavu vychovy vedeckych kadru", nedatovano, rok 1956. S U A , UPV, i. c. 3827. Mezi lety 1951 a 1958 ziskalo v Polsku celkem 784 jednotlivcu kandidatsky titul a 83 titul doktora ved. V roce 1956 bylo v celem Polsku 1374 osob zapsano do aspirantury a 12 621 osob bylo zamestnano jako asistenti a odborni asistenti na polskych vysokych skolach. Hartmann, Hochschulwesen, s. 112, 122. 3 6 5 Opozice proti centralne fizenemu postgradualnimu studiu byla zvlaste silna na lekafskych a pfirodovedeckych fakultach a to zpusobilo, ze vseobecne pfijeti aspirantur bylo pozdrzeno az do roku 1957, kdy bylo pfijato nafizeni o odbornych asistentech {Assistentenordnung). Podle tohoto nafizeni byly na univerzitach zavedeni podle sovetskeho vzoru prorektofi pro akademicky nabor, ktefi meli pfi pfijimani na vysoke skoly rozhodujici slovo. Jessen, „Vbm Ordinarius", s. 87-88, a „Zur Sozialgeschichte", s. 132-134. 3 6 6 V roce 1947 vydala SVAG rozkaz c. 55, ktery vyzval ke vzdelani ,,200 aktivnich antifasistu" v dvouletych postgradualnich kurzech. K srpnu 1949 pfijal vychodonemecky rezim 157 ..kandidatu vedecke vyuky a vyzkumu" do zvlastniho programu nazvaneho Forderungsverfahren. 88 z nich studovalo spolecenske vedy a pravo a zbytek medicinu, pfirodni nebo technicke obory. 37 pochazelo z delnicke tfidy a z 3 z rolnickych rodin. I 16 bylo cleny SED. Jessen, „Vom Ordinarius", s. 82; BAAP, R2/I906, s. 114-117. 3 6 7 Napfiklad nektefi postgradualni studenti v Lipsku byli vedeni jako aspiranti. Vetsinou se jednalo o cleny SED a na rozdil od tradicnich forem postgradualniho studia si mohli s pomoci mistnich organizaci SED vybrat sveho skolitele. V cervenci 1950 bylo 41 takovychto aspirantu, z cehoz 31 studovalo spolecenskovedni pfedmety. U A der H U B , 359/2/17, s. 138-139. 3 6 8 K situaci v Lipsku viz ..Analyse iiber die wissenschaftliche und politische Arbeit an der Karl-Marx-Universitat", 9. listopad 1954, SSA, IV 4.14/53, s. 13-14. / n 9 / cleny, ale i studenty z delnickych a rolnickych rodin. Ve vyse zminenych oborech tak studovalo 69,5 procenta clenu S E D a 50,9 procenta studentu z delnickych a rolnickych rodin.36 9 R o l e k o m u n i s t i c k e s t r a n y Navstevnikovi vychodoevropskych statu by v 50. letech nemusela byt role komunistickych stran pfi fizeni vysokoskolskych zalezitosti pfilis zfejma. V kazdem ze sledovanych statu existovala dvojita hierarchie statnich a stranickych organu. Stranicke organy mely pfitom na cinnost statnich organu dohlizet. V praxi se vsak casto jednalo o pfime fizeni.37° Hlavni iniciativy zmen ve vysokoskolskem vzdelavani - napfiklad vytvafeni novych skol, zmeny pfijimani na vysoke skoly nebo pfijeti noveho vysokoskolskeho zakona - vznikaly v nejvyssich patrech stranicke hierarchie. Uskutecnovani techto casto obecne formulovanych iniciativ vsak bylo v detailech svefeno ministerskym ufednikum v ramci planovani vyvoje narodniho hospodafstvi.371 Strana pote kontrolovala „realizaci" planu prostfednictvim mechanismu, ktere si na vysokych skolach postupne vytvofila. Plneni planu na vysokych skolach sledovaly zakladni organizace komunisticke strany, na ktere zase dohlizeli funkcionafi ustfedniho vyboru. Nejvyssi stranicka vedeni intervenovala jen tehdy, kdyz doslo k problemum, napfiklad pokud byli diskriminovani studenti delnickeho puvodu, doslo k neobvykle vysokemu poctu neuspechu u zkousek ci v pfipade ideologickych problemu. Vztahy mezi stranickymi organizacemi na univerzitach a ustfednim vyborem komunisticke strany byly nejuzsi ve vychodni Nemecku. Jak jsme videli, Ustfedni vybor S E D zacal pfimo zasahovat do vnitfnich zalezitosti univerzit jiz v roce 1946. V letech 1946 a 1947 se v ramci ustfednich vyboru 3 6 9 K dubnu 1953 studovalo aspiranturu 1423 studentu, z nichz se 60 procent venovalo spolecenskovednim oborum. „Betr.: Kader-Analyse der wissenschaftlichen Aspirantur", 15. duben 1953. BAAP, R3/I47, s. 132-139. 3 7 0 N a pocatku 50. let bylo mozne se v Ceskoslovensku setkat s castymi pokusy zakladnich stranickych organizaci zasahovat pokyny do spravy univerzit. Tento problem vsak nebyl neznamy take v Polsku. Ke zpravam o techto pokusech z let 1952-1953, zejmena v Biatystoku, Stetine, Lodzi a Gdansku, viz A A N P C PZPR 237/XVI/4, k. 6, 36, 56. 66-67. 3 7 1 Napfiklad 24. kvetna 1955 tajemnik U V K S C Jifi Hendrych vyzval ministerskeho pfedsedu Viliama Sirokeho, aby prostfednictvim koordinace s jednotlivymi ministerstvy a s urcenfm jasneho casoveho rozvrhu ..zamezil problemum pfi zamestnavani mladych lidi". S U A , UPV, i. c. 2482, sig. 12/3.81.39. Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem.. / I S O / vsech tfi sledovanych komunistickych stran vytvofila oddeleni pro kulturu a vzdelavani a na pocatku 50. let byla tato oddeleni dale rozsifovana a nove strukturovana. Ve vychodnim Nemecku se z oddeleni pro zalezitosti vysokeho skolstvi stal v roce 1952 odbor pro vedu a vysokoskolske vzdelavani. Prvnim feditelem odboru kultury a vzdelavani se stal Alfons Kauffeldt, ktereho v roce 1948 nahradil Herbert Busse. V roce 1950 nasledoval Ernst Hoffmann a v roce 1952 Kurt Hager.372 Hager pote vydrzel na svem miste az do roku 1989373 a symbolizuje tak bezprecedentni kontinuitu kulturni politiky S E D v prubehu politickych turbulenci, ktere vyvolaly zmeny ve vedeni na fade jinych mist. Brzy po vzniku Polske sjednocene delnicke strany doslo koncem roku 1948 v ramci jejiho Ustfedniho vyboru i k vytvofeni zvlastniho odboru pro vedu. Jeho prvnim vedoucim se stal biolog Kazimierz Petruszewicz, ktereho v dubnu 1952 vystfidala Zofia Zemankowa.374 N a jejich praci dohlizeli tajemnici strany Jakub Berman a Edward Ochab. r Ceskoslovensky pfipad se lisil od vychodonemeckeho a polskeho kvuli / silnemu postaveni zakladnich organizaci. Ackoli v Ustfednim vyboru K S C existoval od roku 1946 odbor kulturni propagandy, centrem stranicke poli- 1 tiky na univerzitach byly az do roku 1953 vysokoskolske vybory K S C v Praze a Brne ovladane do znacne miry studenty.375 A z do roku 1953 tak ' mohly byt vsechny hlavni problemy rozhodovany na mistni urovni. Take na Busse (nar. 1899) pochazel z ufednicke rodiny a byl ucitelem. V roce 1930 vstoupil do Komunisticke strany Nemecka. BAAP, R2/928, s. 160. Hoffmann (1909-1984) vstoupil v roce 1928 do Nemecke socialnedemokraticke strany a pracoval jako kovar. V letech 1934-1937 byl internovan v Brandenbursku a v letech 1942 az 1945 byl odsouzen k nucenym pracim v trestnim oddile. Po valce pracoval v SED na mladeznickych otazkach a v letech 1950 az 1954 byl clenem U V SED. Broszat a Weber, SBZ-Handbuch, s. 933. V roce 1954 byly sjednoceny odbory propagandy, vedy a vysokych skol U V SED a byl vytvofen jediny odbor propagandy a vedy, ktery se v roce 1957 stal odborem vedy. Hager byl od roku 1955 odpovedny tajemnik U V a sefem odboru se stal Johannes Hornig (nar. 1921), ktery tez tuto funkci zastaval az do roku 1989. Neuhausser-Wespy, „ D e r Parteiapparat", s. 144. Hager (nar. 1912) se o vysokoskolske zalezitosti zacal zajimat jiz na pocatku roku 1950. BAAP, R2/I 140, s. 95. Pochazel z delnicke rodiny, absolvoval stfedni skolu a v roce 1930 vstoupil do Komunisticke strany Nemecka. Valku stravil v Anglii. D o Nemecka se vratil v roce 1946 a angazoval se jako novinaf v propagandisticke praci pro SED. Cerny, Wer war wer, s. 162-163. Polsky odbor byl relativne maly a koncem roku 1952 v nem pracovalo jen pet zamestnancu. A A N , K C PZPR 237/XVI/5, k. 2. Petrusewicz byl puvodem biolog z Vilna a Zemankowa pfisla z propagandistickeho oddeleni vojvodskeho vyboru polske komunisticke strany v Krakove. Kavka, Strucne dejiny, s. 304. V roce 1946 pokryvalo oddeleni U V K S C pro kulturu a propagandu ctyfi oblasti, z nichz jedna byla kultura a druha zahrnovala vzdelavani. Propagandu fidil Arnost Kolman. / i a i / jednotlivych vysokych skolach byly stranicke organizace v rukou studentu. Ustfedni vybor K S C zacal pod vedenim Gustava Barese budovat odbor pro fizeni skolstvi a vedy na pocatku 50. let. Gustav Bares byl vsak v dobe probihajicich velkych politickych procesu paralyzovan obavami o svuj vlastni osud. O d roku 1953 tento odbor U V K S C fidil B. Mucha. O d b o r se clenil na ctyfi oddeleni. Oddeleni vysokych skol vedl Ludek Holubec a oddeleni vedy V. Pelisek.376 Tato cast knihy se snazi navrhnout nove zpusoby, jakymi je mozno nahlizet ~) na sovetizaci stfedni a vychodni Evropy. V oblasti vysokeho skolstvi neexi- ( stoval zadny pfipraveny navod, jak zavest v Ceskoslovensku, Polsku nebo vychodnim Nemecku sovetsky system. Tyto zeme jen cas od casu navstivilo nekolik sovetskych expertu nebo profesoru, jejichz rady vsak byly velmi omezene a byly spise technickeho charakteru. Vysoke skolstvi ve sledovanem regionu tak sovetizovali sami domaci komuniste, a to podle mistnich podminek. Videli jsme to zejmena v bezprostfedne povalecnem obdobi, kdy vedeni kazde ze tfi analyzovanych komunistickych stran melo pfi feseni kulturnich a vzdelavacich zalezitosti velkou autonomii. V nasledujicim obdobi ztizila stalinisticka fasada uniformity vnimani odlisnosti. Pokud se vsak podivame na fasadu uniformity zblizka, je mozno pfece jen spatfit male odliSnosti. Pfi analyze problematiky delnickych kurzu vytvafenych podle sovetskeho vzoru delnickych fakult zjistime, ze existovala cela fada jejich variant. Blize o torn pojedname v kapitolach 12 a 13. Vychodonemecke delnicke kurzy trvaly tfi roky a byly pfipojeny k univerzitam, zatimco v Polsku trvaly dva roky a byly na univerzitach organizacne nezavisle. Delnicke kurzy v Ceskoslovensku trvaly jeden rok a nekonaly se casto ani ve vysokoskolskych budovach a nekdy dokonce ani v univerzitnich mestech. Podivame-li se na tyto kurzy blize, uvidime dokonce jeste vetsi rozdily. Ceskoslovenske a vychodonemecke kurzy pfijimaly vetsi procento clenu komunisticke strany nez v Polsku. V Polsku zase zacinali s pfijimanim do kurzu pozdeji nez ve vychodnim Nemecku. Ve vychodnim Nemecku pak pobirali studenti techto kurzu nejvyssi stipendia. V Ceskoslovensku kurzy skoncily v roce 1952, v Polsku v roce 1954 a ve vychodnim Nemecku az v polovine SUA, A U V K S € , f. 19/7, a. j. 234, s. 7. Cestmir Cisaf v tomto oddeleni pracoval kratce v letech 1950-1951. Bares, vlastnim jmenem Breitenfeld (1910-1979), vstoupil v roce 1926 do komunisticke strany. Pusobil jako novinaf a stal se i sefredaktorem stranickeho deniku Rude pravo. D o roku 1952 byl clenem U V K S C Ceskoslovensky biograficky slovnik, s. 25. Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem. /I22/ ... I 60. let. Vsechny tfi varianty delnickych kurzu se lisily od delnickych fakult v Sovetskem svazu, kde byly intenzivne vyuzivany pouze pocatkem a koncem 20. let a kde do nich bylo pfijimano jeste vyssi procento clenu komunisticke strany nez ve vychodonemeckem a ceskoslovenskem pfipade. Pfi jeste detailnejsim zkoumani zjistime dalsi rozdily, napfiklad v hodinove dotaci pfidelene jednotlivym pfedmetum, v organizaci volneho casu ci v seznamu povinne literatury pro vyuku marxismu-leninismu. Vyse zminene variace pfi uplatneni jedine instituce naznacuji, ze 0 sovetizaci v oblasti vysokeho skolstvi je mozno definovat hlubsi poznatek^Sovetsky svaz nebyl schopen dodat vychodoevropskym statuTrrdostat tecne informace o svem vlastnim systemu. Bylo to zpusobeno nejen velkou zaneprazdnenosti sovetskych organu ci jejich strachem z bezpecnostnich rizik, ale i tim, ze bylo tezke fidit se nejakym pevne danym sovetskym vzorem, kdyz samy sovetske dejiny byly pine improvizaci. Sovetske dejiny tak nemohly dat vychodoevropskym statum jasnou odpoved' na otazky, kolik energie je nutne vyvinout pro feseni specifickych problemu reformy vysokeho skolstvi, v jakem pofadi maji byt jednotlive problemy feseny nebo jaky maji vzajemny vztah. Neposkytovaly take odpovedi na otazky jak pfevest organizacni struktury supervelmoci do pomeru malych stfedoa vychodoevropskych statu. Pokud to tedy vubec bylo mozne. Dokonce 1 Zdenek Nejedly, ktery byl jinak k Sovetskemu svazu velmi loajalni, o torn vyslovil v roce 1951 vazne pochybnosti. V dobe, kdy v Ceskoslovensku vrcholila hysterie politickych procesu, fekl soudruhum na zasedani Ustfedniho vyboru, ze „neni mozne pfejimat sovetske zkusenosti mechanicky".377 Je jiste ironii, ze jeho nazory by mohla podpofit vetsi pfitomnost sovetskych poradcu. Napfiklad Sovetska vojenska sprava ve vychodnim Nemecku - S V A G - cas od casu argumentovala p-rave proti mechanickemu pfejimani sovetskychvzoru. N a druhou stranu je vsak Otazkou^jak by se sovetsti poradci zachovali v Praze, nebot' i mezi sovetskymi experty mohly byt na moznosti vyuziti sovetskych zkusenosti odlisne nazory. Vyse zminene odlisnosti vsak nemohly nic zmenit na zakladnich ukolech vysokych skol, kterymi byla zmena spolecenskeho vedomi prostfednictvim V tomto pfipade vyjadfil pochyby, zda v Ceskoslovensku je mozno zavest distancni vzdelavani, ktere vzniklo pro zemi s velkymi geografickymi vzdalenostmi. S U A , A U V K S C , f. 19/7, a. j. 272/1, s. 53-56. Nejedly podobne aktivne vystupoval proti zkraceni stfedoskolske vyuky podle ..sovetskeho vzoru", nebot to nepovazoval ve vysoce vyvinutem vzdelavacim systemu za nutne. A 2 3 / kontrol spolecenskovednich fakult a vytvofeni nove socialisticke elity pfijimanim studentu z delnickych a rolnickych rodin. Jen studenti z neprivilegovanych vrstev pfijati ke studiu na vysoke skoly mohli byt komunisticke strane vdecni za profesni vzestup. A jen studenti vzdelani v transformovanem prostfedi mohli byt schopni ovlivnit spolecenske vedomi. Kazda ze stran provedla na univerzitach cistky v profesorskem sboru a kazda z nich se snazila pfivest na univerzity podobne, mozna takfka stejne, procento studentu z delnickych a rolnickych rodin. Avsak uspech kazde ze sledovanych komunistickych stran pfi naplfiovani vyse zminenych cilu zavisel na mistnich podminkach a omezenich. Vytvafeni spolecenskeho kontextu zacalo byt zfejme jiz v bezprostfedne povalecnem obdobi, kdyz komuniste v Polsku a Ceskoslovensku pfenechali odpovednost za ministerstvo vysokeho skolstvi svym politickym oponentum, polske rolnicke strane, respektive ceskym narodnim socialistum. Polska komunisticka strana se vsak pfesto snazila zmenit socialni slozeni studentu a pote, co v roce 1947 znovu ziskala rezort ministerstva skolstvi, pokusila se o vysokoskolskou reformu prostfednictvim ministerskych dekretu. K S C toho oproti tomu pfilis neudelala. Vychodonemecti komuniste ve stejne dobe nejenze kontrolovali statni administrativu v oblasti skolstvi, ale uskutecfiovali jiz prvni zmeny v oblasti slozeni profesorskeho sboru, pfijimani studentu z delnickych a rolnickych rodin a zavadeni marxismu do ucebnich planu. D o urcite miry je mozne tyto rozdily vysvetlit odlisnymi prioritami komunistickeho vedeni. Pokud by o to stala, mohla K S C jako nejpopularnejsi politicka strana ziskat kontrolu i nad vysokymi skolami. Rozhodla se vsak pfednostne ovladnout jine oblasti. Polsky pfipad zase ukazuje, ze spolecnost mohla zamerum komunisticke strany vytvofit urcita omezeni. Reformni dekret polskeho ministerstva skolstvi nemohl byt prosazen, protoze polska komunisticka strana nemela jednoduse dostatek kadru, ktere by reformy na univerzitach prosadily. Vychodonemecti komuniste byli mozna \ stejne nepopularni jako jejich polsti soudruzi, avsak ve spolecnosti, ktera prohrala valku, se mohli spolehnout na urcite vyznamne vyhody. Zejmena se jednalo o pfitomnost sovetske okupacni spravy, ktera vymahala odstraneni starych elit a jejich nahrazeni elitami novymi pochazejicimi z delnickych a rolnickych rodin. Vychodonemecky pfipad nas take vede zpatky k problematice stranickych preferenci. Je jasne, ze vedouci pfedstavitele S E D venovali otazkam kultury a vzdelavani daleko vice energie nez jejich kolegove v K S C . Ackoli socialni struktura ceskych zemi a vychodniho Kapitola 3 Sovetske modely ve vychodoevropskem. Nemecka byla podobna, vychodonemecti komuniste pochazeli z odlisnych sociokulturnich prostfedi. s Bez ohledu na nahromadeni moci v rukou komunistickych stran v dobe vrcholiciho stalinismu v roce 1948, ani jedna ze sledovanych stran se nedokazala vymanit z omezeni ci kontextualnich vyhod, ktere byly patrne jiz v^ezprostfedne p o v I I e c n e m o B b ^ B r ^ 1 ^tizaci vysokeho skolstvi ve sledovanych statech a bude to pfedmetem naseho zajmu v nasledujicich castech knihy C A S T II. DEDICTVf P O V O D N I H O P R O F E S O R S K G H O S B O R U Univerzitni instituce a jejich samosprava staly v ceste zamerum komunistu podfidit univerzity statnimu planovani. To vsak bylo mozne celkem jednoduse zmenit. M e z i lety 1947 az 1951 pfevedly vlady statu v cele stfedni a vychodni Evrope zakladni pravomoci z akademickych senatu a rad na ministerstva skolstvi. Vaznejsi pfekazku komunistickym planum pfedstavovali puvodni vysokoskolsti profesofi, a to pfedevsim pro pfedem nevypocitatelny zpusob, jakym byli zvykli myslet a jednat. Pokud meli na vysokych skolach vetsinu, pak vytvafeli milieu postoju a navyku, ktera umoznila pfedavat mladym lidem tradicni hodnoty, a to spolu se znalostmi, ktere povazovala za nezbytne komunisticka strana. Dokonce i v ramci novych ucebnich planu ucila velka cast puvodnich profesoru, ze vzdelanost musi hledat odpovedi nezavisle na momentalni politicke kon- stelaci. Funkcionafi komunisticke strany museli fesit nasledujici dilema. N a jedne strane se nemohli spolehnout na puvodni profesory, ze budou ve sve vyuce pfedavat mladym lidem hodnoty socialismu, na strane druhe se na jejich zkusenosti museli pfi vytvafeni materialmen zakladu pro socialismus spolehnout. Uplne cistky v profesorskem sboru by znemoznily vzdelavani architektu, inzenyru ci doktoru a dalsich budovatelu nove spolecnosti. V pfirodovednych, technickych a medicinskych oborech byla proto zachovana velka mira kontinuity. Dokonce i S E D , ktera byla ideologicky nejkonzervativnejsi, musela s profesory medicinskych oboru uzavirat kompromisy, napfiklad tim, ze j i m ponechala pravo rozhodovat o svych na- stupcich.378 Ve spolecenskovednich oborech byl uplatnen odlisny pfistup. Nezdalo se, ze by nahly odchod „burzoaznich" profesoru prava ci historie mohl nejak ohrozit budovani socialismu. Jak fekl v kvetnu 1949 svym kolegum vrcholny pfedstavitel S E D v oblasti kultury: „Kdyz emigruji (do zapadniho Nemecka) reakeni fllozofove ci historici, usmivame se. Jine je to vsak s fyziErnst, Die beste Prophylaxe.