Predmluva
/H/
n e n t e m a r g u m e n t u o k o n t i n u i t e tff k o m u n i t v y s o k o s k o l s k y c h u c i t e l u . P r o
ctenaf e, k t e r e m u je bh'zky nektery z techto k o n t e x t u k n i h y , p a k m o h o u byt
j m e n a vysoce i n s t r u k t i v n i . O d k a z y n a p r a m e n y a literaturu j s e m z v o l i l
p r o t o , aby b y l o m o z n e u p o z o r n i t na d a l s i n e z b y t n o u l i t e r a t u r u .
T e r m i n v y s o k a s k o l a o d p o v i d a v textu n e m e c k e m u Hochschule ci r u s k e m u
V U Z . K n i h a se tez s n a z i o p o u z i v a n i zavedene v y s o k o s k o l s k e t i t u l a t u r y profesofi,
d o c e n t i ( p o d o s a z e n i habilitace - n e m e c k y Dozenten, p o l s k y docenci),
o d b o r n i asistenti a asistenti.3 Siroce pojaty p o j e m v e d a ve stfedoevrops
k e m a v y c h o d o e v r o p s k e m k o n t e x t u o d p o v i d a v textu n e m e c k e m u p o j m u
Wissenschaft n e b o p o l s k e m u nauka. V k n i z e se tez p o u z i v a d o b o v y p o j e m
„delnik a r o l n i k " a j e h o deti k o z n a c e n i p f i s l u s n i k a urcite t f i d y j a k ve meste,
tak i n a v e n k o v e , a b y se j a s n e o d l i s i l o d p r o f e s n i c h a p o d n i k a t e l s k y c h t f i d ,
ktere o v l a d a l y v y s o k e skolstvi v p f e d c h o z i m r e z i m u . D e l n i c i a r o l n i c i p r o t o
o z n a c u j i p f e d c h o z i n e p r i v i l e g o v a n e vrstvy obyvatelstva. K u r z y , ktere b y l y
vytvofeny, a b y je p f i p r a v i l y na s t u d i u m n a u n i v e r z i t a c h , se p r o t o casto
o z n a c o v a l y j a k o d e l n i c k e a r o l n i c k e fakulty (skoly p r a c u j i c i c h ) ci d e l n i c k e
kurzy. T y t o p o j m y se v k n i z e p o u z i v a j i p r o s r o v n a n i p o d o b n y c h i n s t i t u c i
v j e d n o t l i v y c h z e m i c h . P o d o b n e p o j e m „delnicky student" m u z e o z n a c o v a t
studenta j a k z d e l n i c k e , tak i z r o l n i c k e rodiny.
V p r u b e h u sveho v y z k u m u j s e m celil d v e m a f o r m a m kritiky. P r v n i se
tykala k o m p a r a t i v n i h o pojeti m e h o p r o j e k t u a d r u h a p o t e j e h o lehce reviz
i o n i s t i c k y c h c i l u . Jeste nez j s e m d o k o n c i l a r c h i v n i v y z k u m , b y l j s e m inform
o v a n experty n a tuto p r o b l e m a t i k u , ze ve z k o u m a n y c h p f i p a d e c h b u d e
existovat j e n v e l m i m a l o o d l i s n o s t i , a p r o t o srovnavaci m e t o d a nepfinese
z a d n e vysledky. P f e d n i n e m e c k y znalec ceskoslovenske historie m u j projekt
o d m i t l v roce 1993 se slovy: „ D a s w a r d a m a l s d o c h alles g a n z g l e i c h ! " D
r i v e b y l o v s e c h n o u p l n e stejne. Pote, co j s e m p u b l i k o v a l sve p o z n a t k y ,
objevila se k r i t i k a , ze v y t v a f i m „ u m e l e h o p a n a k a u n i f o r m i t y " . D o u f a m , ze
ctenaf tuto o t a z k u p o s o u d i sam. A t ' j i z b u d e j e h o u s u d e k j a k y k o l i , je zfejme,
ze p f i s t u d i u i m a g i n a r n i u n i f o r m i t y se t o h o m u z e m e h o d n e naucit. A to at'
j i z je tato u n i f o r m i t a i l u z o r n i n e b o ne.
Jiste problemy mohl zpusobit autoruv puvodni preklad ceskych, polskych a nemeckych titulu do
anglictiny a jejich nasledny zpetny preklad do cestiny. Pozn. prekl.
U V O D
N a p o d z i m r o k u 1948 v y h l a s i l a K o m u n i s t i c k a strana S o v e t s k e h o svazu sve
u n i v e r z a l n e p l a t n e z a s a d y h i s t o r i c k e h o vyvoje a tento system p o l i t i c k e organizace
zacala prosazovat i u ostatnich k o m u n i s t i c k y c h stran v l a d n o u c i c h ve
stfedni a v y c h o d n i E v r o p e . 4 Z a c a l d o s u d n e v i d a n y proces n a p o d o b o v a n i ,
v j e h o z p r u b e h u se d o s u d r u z n o r o d e k u l t u r y a s p o l e c n o s t i m e z i f e k a m i
L a b e a B u g z m e n i l y v m i n i a t u r n i k o p i e S o v e t s k e h o svazu. V k a z d e z n i c h
d o s l o ke k o l e k t i v i z a c i z e m e d e l s t v i , z n a r o d n e n f d o l u a t e z k e h o p r u m y s l u c i
k z a v a d e n i u n i f o r m n i socialisticke b y t o v e vystavby. P o c h o d o v a l y v n i c h
zastupy u n i f o r m o v a n e m l a d e z e , v s u d e se v y l e p o v a l y p l a k a t y a vyvesovaly
p r a p o r y s m a l y m i m i s t n i m i S t a l i n y - at'jiz to b y l W a l t e r U l b r i c h t , K l e m e n t
G o t t w a l d n e b o B o l e s l a w Bierut. Pozorovatele ze Z a p a d u b y l i o h r o m e n i zjevn
o u totalitou a u n i f o r m i t o u techto z m e n . V roce 1959 Z b i g n i e w K . B r z e z i n ski
n a p s a l , ze „ o p a k o v a n i sovetske z k u s e n o s t i 30. let p o v e d e k v y t v o f e n i
p r o s t f e d i , ktere b u d e stejne j a k o p r o s t f e d i sovetske".5 H l a v n i role p f i zavad
e n i j e d n o t n e h o sovetskeho m o d e l u d o z e m i v y c h o d n i h o b l o k u b y l a svefena
sovetskym p o r a d c u m , ktere, j a k f i k a J o s e p h R o t h s c h i l d , m u s e l i vychod
o e v r o p s t i k o m u n i s t e „na slovo p o s l o u c h a t " . 6
Vyse z m i n e n e vize u n i f o r m n i a t o t a l n i sovetizace stfedni a v y c h o d n i
E v r o p y stale ovladaji pfedstavy historiku.7 O d b o r n i c i j i z d r i v e p o p s a l i , ze
4
Brzezinski, The Soviet bloc, s. 71-72. V teto studii se pojmu ..vychodni Evropa" uziva i jako
synonyma pro „stredni a vychodni Evropu", tj. staty sovetskeho bloku. Pojem „stredni Evropa" je
minen jako prostor mezi Nemeckem a Ruskem a je pouzivan spise pro obdobi mezi dvema
svetovymi valkami.
5
Brzezinski uvadel, ze spolecnosti statu vychodni Evropy se stavaji ..replikami sovetskeho systemu".
Tamtez, s. 85-87, 100-102.
6
Rothschild, Return to Diversity, s. 145.
7
Hlavni syntezy pojednavajici o vychodoevropske historii, ktere vznikly v poslednich nekolika
desetiletich, zduraznujf, ze stalinismus ve vychodoevropskych statech byl uniformnf, a analyzujf
sovetsky blok v tomto obdobi, jako by se jednalo o vnitrne nerozporny celek. Robin Okey ve sve
knize Eastern Europe 1740-1980 (1982) popisuje nastup stalinismu ve vychodni Evrope jako
-proces uniformizace, ktery rychle redukoval vychodoevropske staty na slavisticke modely
Sovetskeho svazu", s. 198. Podle knihy Jacquese Rupnika The Other Europe (1989) „sovetizace
Uvod
bezprostfedne povalecne o b d o b i pfineslo v techto statech relativni otevfenost,
avsak o b d o b i s t a l i n i s m u ( v y m e z o v a n e lety ^48-1^4^ se stale p o v a z u je
za o b d o b i „ d o b y ledove", b l i z k e p f i r o d n i katastrofe. V teto d o b e stat
o v l a d a n y k o m u n i s t i c k o u stranou p f e t v o f i l z a k l a d y s p o l e c n o s t i s l e d o v a n y c h
statu p o d l e svych pfedstav a b e z o h l e d u n a jejich d o s a v a d n i casto o d l i s n o u
historii a k u l t u r u . 8
J i s t a v y j i m k a b y l a d o s u d p f i p o u s t e n a j e n p r o P o l s k o , k d e
n e b y l a p r o v a d e n a tak silna p r o t i c i r k e v n i p o l i t i k a , u v n i t f strany d o c h a z e l o
k r o z b r o j u m a k d e se projevil i v l a z n y p f i s t u p ke k o l e k t i v i z a c i zemedelstvi.9
A v s a k j e d e n z v y z n a m n y c h p o l s k y c h o d b o r n i k u na sledovane o b d o b i presto
n e d a v n o p o p s a l p o l s k o u spolecnost j a k o spolecnost, ktera „nemela co
postavit d o cesty ... p f i b u d o v a n i sovetskeho m o d e l u t o t a l i t n i h o statu ... ve
vsech sferach z i v o t a statu, vefejnosti a n a r o d a " . 1 0
P f i p o p i s u spolecenske reality stalinisticke v y c h o d n i E v r o p y h i s t o r i k o v e
casto r e p r o d u k u j i p o h l e d y 50. let 20. stoleti. S v e d k u m tehdejsich u d a l o s t i se
tato oblast sveta z d a l a byt u n i f o r m n i . N a j a f e r o k u 1952 o d b o r n i k n a rorpant
i c k o u l i t e r a t u r u n a u n i v e r z i t e ve v y c h o d o n e m e c k e m H a l l e a a u t o r jedinecn
e h o d e n i k u , V i k t o r K l e m p e r e r , navstivil stavby, o b c h o d n i d o m y , u n i v e r z i ty
a d a l s i vefejna m i s t a ve Varsave, G d a n s k u a W r o c l a w i . D o sveho d e n i k u
si p o t e z a z n a m e n a l svuj nazor, p o d l e nejz m u tento zazitek p o m o h l vytvofit
p o j e m „uniformitas sowjetica p o s t b e l l i c a " . Pote, co ve Varsave sedel tfi
vychodni Evropy znamenala uplnou kontrolu komunisticke strany kazdeho ze statu nad pfislusnou
spolecnosti, ale take uplnou sovetskou kontrolu nad temito komunistickymi stranami", s. 109.
George Schopflin ve sve knize Politics in Eastern Europe (1993) hovori o stalinistickem obdobi jako
o dobe, kdy „byla na vychodni Evropu uvalena identicka forma a obsah", s. 76-77. Kniha
nemeckeho autora Hackera Der Ostblock zase hovori o obdobi 1947-1953 jako o „fazi totalni
konformity", s. 413^138. Pro podobne nazory, ktere se objevuji od 70. let do soucasnosti, viz
Hoensch, Sowjetische Osteuropa-Politik, s. 44-45; Tomaszewski, Sociofet Regimes, s. 165; Simons,
Eastern Europe, s. 70-79; Tismaneanu, Reinventing Politics, s. 28; Jowitt, New World Disorder, s. 176;
Stokes, From Stalinism, s. 6; Berend, Central and Eastern Europe, s. 39, 43 a 48. K pfehledum, ktere
ponechavaji vice prostoru rozdilum ve vyvoji, viz Crampton, Eastern Europe in the Twentieth
Century; Longworth, The Making, a Wandycz, The Price of Freedom.
8
Pojem „doba ledova" je pouzit Jacquesem Rupnikem v jeho knize The Other Europe, s. 109-128.
9
Korbonski, „Poland", s. 265-266; Wandycz, The Price of Freedom, s. 248-250; Davies, God's
Playground, 2, s. 581-582; Kurort a 2akowski, PRL, s. 56; Brus, ..Stalinism". Pro polemiku s pojmem
..bezbranna spolecnost" za stalinismu viz Kenney, Rebuilding Poland.
1 0
Viz napriklad interpretaci jednoho z hlavnich odborniku na povalecne obdobi, Paczkowski, Pot
wieku, s. 238, a rozhodne odmitnuti mirnejsiho stalinismu v Polsku in Paczkowski, Karpirtski, „Czy
PRL byla partstwem polskim", s. 64-69. K interpretaci, ktera pfipousti uplnou stranickou kontrolu
v dobe stalinismu, avsak zarovefi hovori o „mene extremnim" stalinismu, viz tez Garlicki,
Stalinizm, s. 24-25 a 73.
/I7/
h o d i n y na p o d i u a p f i h l i z e l p r v o m a j o v e m u p r u v o d u , napsal: „Byla to ta'nejnudnejsi,
nejuniformovanejsi a nejzrezirovanejsi cast naseho vyletu d o P o l ska.
P f e z i l j s e m to. A l e co j s e m si z t o h o o d n e s l ? N e j d o k o n a l e j s i p o c i t u n i formity,
ktery je m o z n o si pfedstavit."1 1
H i s t o r i k o v e maji j e n m a l o p f i l e z i t o s t i ci d u v o d u , a b y vyse z m i n e n e p f e d stavy
p o d r o b i l i k r i t i c k e m u z k o u m a n i . N a j e d n e strane nenabizeji alternativni
perspektivy a n a d r u h e strane j s o u stejne j a k o soucasnici o h r o m e n i u n i f
o r m i t o u statniho teroru, ktery n a p o c a t k u 50. let p o s t i h o v a l d o k o n c e
i verne p f i s l u s n i k y k o m u n i s t i c k e strany. Z d a l o se, ze rezimy, ktere b y l y
schopne takovehoto e x t r e m n i h o nasili, nemaji z a d n a o m e z e n i . I k d y b y
nebyl sovetsky system k o p i r o v a n ve vsech p f i p a d e c h d o p o s l e d n i h o d e t a i l u ,
pro v y c h o d o e v r o p s k e k o m u n i s t i c k e strany n e m e l byt z a d n y p o d s t a t n y c i l za
p o u z i t i stejnych p r o s t f e d k u nedosazitelny.
Tato k n i h a se snazi z p o c h y b n i t uvedene pojeti a p o k o u s i se ukazat, ze
p o d fasadou u n i f o r m i t y p f e z i v a l y p f e d e v s i m v „severnim p a s u " z e m i stfedn
i a v y c h o d n i E v r o p y i b e h e m stalinistickeho o b d o b i r o z d i l n e n a r o d n i tradice,
ktere d a l y v z n i k n o u t r u z n y m k o n t e x t u m p o l i t i k y a spolecenske zkusenosti.
Z a b y v a se poTrtTkou, ktera b y l a u p l a t n e n a v u c i j e d n e z i n s t i t u c i v
y s o k y m s k o l a m , a p o j e d n a v a o jejich vyvoji v k o n t e x t u historie P o l a k u ,
C e c h u a v y c h o d n i c h N e m c u . U n i v e r z i t y b y l y k l i c e m k v y t v o f e n i socialisticke
spolecnosti, nebot' b y l y nejen centrem r e p r o d u k c e n a r o d n i historie a ideologie,
ale i centrem v y c h o v y n o v y c h elit, k t e r y m v y c h o d o n e m e c k y i d e o l o g
K u r t H a g e r f i k a l „velitele".1 2
Jeste dulezitejsi nez v y r o v n a n i se s d o b o v o u pfedstavou u n i f o r m i t y je
vsak p r o tuto k n i h u v y j r o ^ m z a y e r u ze zjistenych r o z d i l n o s t i p f i uplatnova-
111 sovetskeho m o d e l u ve stfedoevropskych statech v y c h o d n i h o b l o k u . H l a v n
i m c i l e m teto k n i h y je proto o d h a l i t ty aspekty historickeho vyvoje, ktere by
zusialy nepopsany, p o k u d b y zvolene tfi staty b y l y p o j e d n a n y oddelene.
V jejich o t r o c k y c h d u p l i k a c i c h sovetskeho m o d e l u v y t v o f i l i v y c h o d o e v r o p sti
staliniste nechtene laboratofe v h o d n e p r o p r o v e d e n i takovychto srovnavacich
s t u d i i . T i m , ze v y v i n u l i tak silny tlak p o u n i f o r m i t e zejmena p f i ovladKlemperer,
So s/tze ich, dil 2, s. 266-276. (Cesky vyslo pod nazvem Deni'ky, Chci vydat svedectvi.
Praha, Paseka 2004. Pozn. pfekl.)
2
Ve svem projevu 12. prosince 1954 Kurt Hager rekl, ze „univerzity vzdelavaji vedouci kadry
naseho statu, ekonomiky a kultury, vzdelavaji soudruhy". SAPMO-BA, ZPA, IV 2/9.04/85, II. 123-125.
Viz tez Seton-Watson, Eastern Europe, s. 229. „Ve vychodoevropskych statech jsou vudci jakekoli
generace vzdy ti, kdoz maji vysokoskolske vzdelani. To je hlavnim nastrojem, jak vznika vladnouci
vrstva."
Uvod
n u t i p o l i t i c k e oblasti, p o n e c h a l i nektere „odIisnosti", ktere b y l y p f i z k o u m a n
i p o l i t i c k e h o vyvoje d o s u d podcefiovany. Z e j m e n a se to tyka s o c i a l n i struktury
a p o l i t i c k e k u l t u r y ' 3 J a k jeste u v i d i m e , instituce a p r o g r a m y , ktere b y l y
v techto letech vytvofeny ve v y c h o d o e v r o p s k e m v y s o k o s k o l s k e m v z d e l a v a n i ,
b y l y temef identicke. T o , co se lisilo, b y l i lide, ktefi se v jejich r a m c i p o h y b
o v a l i . V zavislosti n a n a r o d n i m p r o s t f e d i a s o c i o k u l t u r n i m m i l i e u m e l i
o d l i s n e n a z o r y n a h o d n o t u v z d e l a n i , ale i n a dalsi u s t f e d n i k o n c e p t y t o h o t o
o b d o b i , n a stat a zejmena n a sovetsky m o d e l s o c i a l i s m u .
R o z d i l n a zkusenost s t a l i n i s m u , jejiz p r o z k o u m a n i j e j e d n i m z c i l u teto
k n i h y , v m n o h a o h l e d e c h p f e d u r c i l a v e l m i o d l i s n e cesty, k t e r y m i se v y c h o d
o e v r o p s k e s p o l e c n o s t i u b i r a l y v p o s t s t a l i n i s t i c k e m o b d o b i . V y s o k o s k o l s k a
p o l i t i k a s l e d o v a n e h o stalinistickeho o b d o b i v y t v o f i l a p o d m i n k y p r o c h o v a n
i inteligence v C e s k o s l o v e n s k u , v y c h o d n i m N e m e c k u a P o l s k u b e h e m
k r i z i , ktere p e r i o d i c k y otfasaly r e g i o n e m p o roce 1956. T a t o k n i h a se s n a z i
p o l e m i z o v a t s nejnovejsim t v r z e n i m G r z e g o r z e E k i e r t a , ktery o k r i z i c h
v p o s t s t a l i n i s t i c k e m o b d o b i f i k a , ze „rozdily m e z i j e d n o t l i v y m i staty v region
u a m e z i j e j i c h statne s o c i a l i s t i c k y m i r e z i m y b y l y d u s l e d k e m p f e d c h o z i c h
p o l i t i c k y c h k r i z i a v y s l e d k e m k o m p l e x n i c h o d p o v e d i statu o v l a d a n y c h
k o m u n i s t i c k y m i s t r a n a m i , r e g i o n a l n i c h a s p o l e c e n s k y c h sil n a tyto k r i z e " .
P o h l e d n a b i z e n y touto k n i h o u j e pfesne opacny. K r i z e vyrustaly z p o d m i nek,
ktere b y l y v y t v o f e n y v b e z p r o s t f e d n e p o v a l e c n e m o b d o b i a ktere m e l y
specificke n a r o d n i znaky. B y t e l n o s t socialistickeho ustroji b y l a zavisla n a
techto z a k l a d e c h . H
P o u c e n i z h i s t o r i c k e h o vyvoje S o v e t s k e h o svazu ve v z t a h u k v y s o k y m
s k o l a m b y l o jasne. V e d o u c i m p f e d s t a v i t e l u m „ b u r z o a z n i i d e o l o g i c " zejmen
a v h u m a n i t n i c h o b o r e c h a v p r a v u m u s e l o byt z a b r a n e n o v k o n t a k t u se
studenty. P o b o l s e v i c k e r e v o l u c i b y l y v R u s k u u z a v f e n y p r a v n i c k e fakulty,
cela f a d a p r o f e s o m b y l a p r o p u s t e n a a n a j e j i c h miste b y l y otevfeny „spolec
e n s k o v e d n i f a k u l t y " se „silnym j a d r e m r u d y c h profesoru".'5 V roce 1922
1 3
V souladu s pracemi Sidneyho Verby tato kniha chape politickou kulturu jako „subjektivni
orientaci spolecnosti na politiku". Citovano podle Tuckera, ..Culture", s. 176. O politicke kultufe
komunisticke vychodni Evropy viz tez Meyer, ..Communist Revolutions", s. 345-370; Jowitt, New
World Disorder, s. 50-87, a prispevky in Brown, Political Culture.
4
Viz Ekiert, The State against Society, s. 4. Podobny nazor vyslovil Joseph Rothschild, kdyz napsal:
..Pouze po smrti Stalina ... se mohly uplatnit rozdily mezi staty stfedni a vychodni Evropy, jejich
historicke individualnosti a suverenni orientace." Return to Diversity, s. 218.
5
K nucene transformaci moskevske pravnicke fakulty ve fakultu spolecenskych ved viz Novikov,
„Moskovskij Universitet", s. 173-174, a Stratonov, „Poteria", s. 196-197.
/ i 9 /
bylo ze Sovetskeho s v a z u nucene d e p o r t o v a n o m e z i 100 az 150 „protisovets
k y smyslejicich p r a v n i k u , literatu a p r o f e s o r u " . ' 6
D i s k o n t i n u i t a ve spolecenskych
v e d a c h b y l a nasledne p r o h l o u b e n a z a S t a l i n o v y v l a d y n a k o n c i
20. a p o c a t k u 30. let 20. stoleti, k d y z b y l a z p o c h y b n e n a i s a m o t n a existence
v y s o k y c h s k o l .
Pote, co b y l y sovetske u n i v e r z i t y z b a v e n y nepfatel r e z i m u , b y l y naplneny
j e h o o s t e n t a t i v n i m i p f i v r z e n c i : s t u d e n t y z d o s u d z n e v y h o d n e n y c h vrstev
spolecnosti, ktefi se m e l i r e z i m u o d v d e c i t l o a j a l i t o u z a u m o z n e n i v z e s t u p u
ve s p o l e c e n s k e m z e b f i c k u . B e h e m p r v n i c h etap vyvoje sovetske s p o l e c n o s t i
b y l a p f i s t u d i u d a v a n a p f e d n o s t s t u d e n t u m z „ d e l n i c k y c h c i r o l n i c k y c h
r o d i n " . B y l y z a k l a d a n y z v l a s t n i v z d e l a v a c i instituce n a z y v a n e rabfaki (fakulty
pracujicich), jejichz c i l e m b y l o p o s k y t n o u t t a k o v y m t o s t u d e n t u m nahradni
p f i p r a v u n a s t u d i u m n a v y s o k y c h s k o l a c h . J e j i c h p o c e t rostl z nepatrneho
z l o m k u az n a p o l o v i n u vsech s t u d e n t u n a u n i v e r z i t a c h . S t u d e n t i b y l i
skoleni v m a r x i s m u - l e n i n i s m u , ktery m e l v y u z i v a t energii j e j i c h t f i d n i h o
u v e d o m e n i . Instrukce p r o u p l a t n e n i teto p o l i t i k y b y l y vytvafeny v r a m c i
u s t f e d n i h o v y b o r u k o m u n i s t i c k e strany.'7
S o u c a s n i k u m se z d a l o , ze systemy v y s o k e h o skolstvi, ktere b y l y vytvofeny
k o l e m r o k u 1953 v ceskych z e m i c h , ve v y c h o d n i m N e m e c k u a v P o l s k u ,
verne o d p o v i d a j i s o v e t s k y m v z o r u m . V e vsech tfech p f i p a d e c h d o h l i z e l y n a
vysoke s k o l y u s t f e d n i v y b o r y k o m u n i s t i c k y c h stran p r o s t f e d n i c t v i m m i n i s terstev
v y t v o f e n y c h p o d l e sovetskeho s t y l u . N a u n i v e r z i t a c h s a m o t n y c h
v z n i k l a p o d l e sovetskeho v z o r u funkce p r o r e k t o r u , k t e f i d o h l i z e l i n a zavad
e n i v z d e l a v a n i p o d l e zasad „marxismu-Ieninismu". S t u d e n t i , ktefi si d f i v e
m o h l i vybirat, ktere p f e d n a s k y b u d o u navstevovat, m u s e l i n a j e d n o u studovat
p o d l e j e d n o t n e h o c u r r i c u l a a ucast n a p f e d n a s k a c h se stala p o v i n n o u .
P r a k t i c k y ve vsech o b o r e c h se s t u d e n t i m u s e l i p f i p r a v o v a t n a serie p o v i n n
y c h z k o u s e k p o d l e u c e b n i c p f e l o z e n y c h z rustiny. A b y se v y t v o f i l a socialisticka
inteligence, b y l i n a s k o l y p f e d n o s t n e p f i j i m a n i s t u d e n t i z d e l n i c k y c h
a r o l n i c k y c h r o d i n a take v C e s k o s l o v e n s k u , P o l s k u a v y c h o d n i m N e m e c k u
b y l y v y t v o f e n y p f f p r a v n e k u r z y , ktere j i m m e l y p o m o c i s p f i p r a v o u n a u n i verzitni
s t u d i u m , i k d y z p f e d t i m n e a b s o l v o v a l i o d p o v i d a j i c i stfedni s k o l u .
6
Jednalo se pfedevSim o viidci pfedstavitele liberalni inteligence. Fitzpatrick, The Cultural Front,
s
- 51. Pro uplny popis radikalni zmeny, ktera nastala v ruskych spolecenskych vedach b£hem 20. let.
y
i z dizertacni praci Stuarta Finkela z katedry historie Stanfordske univerzity nazvanou ..Scholarly
Transgressions: The Deportations of Intellectuals and the Politics of Culture in Soviet Russia".
Viz Matthews, Education in the Soviet Union; Sumilin, Soviet Higher Education.
Uvod
V C e s k o s l o v e n s k u to b y l y d e l n i c k e kurzy, v P o l s k u kursy przygotowawcze (pf ip
r a v n e k u r z y ) a v N D R Arbeiter- undBauernfakultaten ( d e l n i c k o - r o l n i c k e fakulty).
Z m e n i l se take ucitelsky sbor. V k a z d e m p f i p a d e d o s l o k o d s t r a n e n i
reprezentantu p r o m i n e n t n i c h , tzv. „ b u r z o a z n i c h " , v e d n i c h o b o r u , j a k o b y l a
n a p f i k l a d s o c i o l o g i e n e b o m o d e r n i filozofie. U c i t e l e , k t e r y m b y l o d o v o l e n o
zustat, m u s e l i ucit p o d l e d e t a i l n i c h , statem s c h v a l e n y c h s t u d i j n i c h p r o g r a ms.
U n i v e r z i t y se staly hlavne v y u k o v y m i institucemi, zatimco veda a v y z k u m
b y l y p f e s u n u t y d o a k a d e m i i v e d v y t v o f e n y c h p o d l e sovetskeho v z o r u . Desitk
y sovetskych p r o f e s o r u se v y d a l y n a cestu p o v y s o k y c h s k o l a c h ve stfedni
a v y c h o d n i E v r o p e , aby p o m o h l y pfevest sovetskou teorii d o praxe.
P o k u d vsak ve s l e d o v a n y c h statech v y u z i j e m e k p o z n a n i m e c h a n i s m u
f u n g o v a n i v y s o k o s k o l s k y c h systemu p r a m e n y , ktere b y l y z p f i s t u p n e n y p o
roce 1989, zjistime necekane rozdily. T y k a se to j a k o b d o b i p f e d n a s t u p e m
s t a l i n i s m u , tak stalinskeho o b d o b i i o b d o b i p o j e h o s k o n c e n i . V e v y c h o d n
i m N e m e c k u n a p f i k l a d p o v a l e c n a m i g r a c e a r a d i k a l n i denacifikace zpusob
i l a v roce 1945 b e z p r e c e d e n t n i p r o m e n u v y s o k o s k o l s k e h o ucitelskeho
s b o r u . V i c e nez 80 p r o c e n t p u v o d n i c h u c i t e l u p o s k o n c e n i v a l k y n e p o k r a c
o v a l o v draze v y s o k o s k o l s k e h o ucitele a teprve v p o l o v i n e 60. let d o s a h l o
sest v y c h o d o n e m e c k y c h u n i v e r z i t p l n e h o o b s a z e n i vsech u c i t e l s k y c h mist.
N a r o z d i l o d v y c h o d n i h o N e m e c k a se v C e s k o s l o v e n s k u a v P o l s k u p o
s k o n c e n i v a l k y p o d a f i l o bez vetsich z a s a h u p u v o d n i ucitelsky s b o r o b n o v i t
a take p f e d v a l e c n e h o p o c t u u c i t e l u b y l o d o s a z e n o v n e k o l i k a m a l o letech.
V roce 1948 se cesty p o l s k e h o a ceskoslovenskeho vyvoje rozdelily. P o u n o r
o v e m p u c i , ktery v C e s k o s l o v e n s k u p r o b e h l v roce 1948, se n a v y s o k y c h
s k o l a c h ustavily a k c n i v y b o r y v e d e n e k o m u n i s t i c k y m i u c i t e l i a studenty,
ktere v y l o u c i l y vetsinu starych p r o f e s o r u s o d u v o d n e n i m , ze se j e d n a
0 pfedstavitele „reakce". T e z c e p o s t i z e n y b y l y zejmena spolecenske vedy.
N a p f i k l a d z r^^^^^k^kj^k^uj^rm^ z r o k u 1948 j i c h o tfi r o k y
p o z d e j i u « l o n a p r a z s k e a b r n e n s k e p r a v n i c k e fakulte j l l j e n l e s F . " N a r o z d i l
o d C e s k o s l o v e n s k a se v P o l s k u tak rozsahle cistky nekonaly. N e k o l i k profes
o r u b y l o p f e d c a s n e p e n z i o n o v a n o a n e k o l i k d a l s i c h b y l o o m e z e n o ve
vyuce, avsak temef z a d n y z n i c h n e b y l z vysoke s k o l y v y h o z e n . P u v o d n i
profesofi p o k r a c o v a l i p o cele stalinisticke o b d o b i v p f e d n a s k a c h d o k o n c e
1 v o b o r e c h , ktere b y l y p r o k o m u n i s t i c k o u p r o p a g a n d u k l i c o v e , j a k o b y l a
filozofie, p r a v o ci historie.
Take co se tyce v z t a h u ke s t u d e n t u m , d o s a h l y k o m u n i s t i c k e strany sled
o v a n y c h statu r o z d i l n y c h v y s l e d k u . A c k o l i vsechny prohlasily, ze je nezbytne,
aby studentstvo z i s k a l o vice proletafsky charakter, p o u z e v P o l s k u a vy/
a i /
c h o d n i m N e m e c k u d o s a h l y t o h o , ze p o c e t s t u d e n t u z d e l n i c k y c h a r o l n i c k
y c h r o d i n reprezentoval j e j i c h p o d i l ve s p o l e c n o s t i j a k o c e l k u . S l e d o v a n e
tfi k o m u n i s t i c k e strany celily p o d o b n y m p r o b l e m u m . L i d e p o c h a z e j i c i
z d e l n i c k y c h c i r o l n i c k y c h r o d i n p f e d s t a v o v a l i d o s u d ve vyssich vrstvach
stavajiciho v y s o k o s k o l s k e h o v z d e l a v a c i h o systemu j e n v e l m i male p r o c e n t o .
V P o l s k u v letech 1935-1936 d o s a h o v a l p o c e t nove pfijatych s t u d e n t u n a
vysoke s k o l y z d e l n i c k y c h r o d i n j e n 9,9 p r o c e n t a a u s t u d e n t u z r o l n i c k y c h
r o d i n p a k 11,7 p r o c e n t a . 1 8
D o k o n c e jeste v roce 1948 s t u d o v a l o n a ceskych
v y s o k y c h s k o l a c h j e n 7 p r o c e n t s t u d e n t u d e l n i c k e h o p u v o d u . ' 9 V N e m e c k u
v roce 1932 p o c h a z e l a z d e l n i c k y c h r o d i n j e n 3 p r o c e n t a s t u d e n t u . 2 0
V s e c h ny
tfi sledovane staty m e l y p o r o v n a t e l n e p r o c e n t o m a n u a l n e p r a c u j i c i c h
z c e l k u s p o l e c n o s t i a p o r o v n a t e l n e p o c t y s t u d e n t u ve stejnych v e k o v y c h
s t u p n i c i c h . C o je nejvice o d l i s o v a l o , b y l a velikost z e m e d e l s k e h o sektoru
v P o l s k u . 2 1
Pfesto v d o b e nejvetsiho l i s p e c h u k o m u n i s t i c k e p o l i t i k y pfiji-
1 8
„Sktad spoteczny studentow I roku szkot wyzszych w/g wydziatow w porownaniu ze stanem
przedwojennym 1935-1936". A A N , M O 2879. V polske spolecnosti te doby bylo 29,7 procent
delniku a 51,5 procent rolniku. Pilch, Studencki ruch, s. 7-9.
9
V roce 1947 studovaly na brnenske univerzite jen 3 procenta studentu delnickeho puvodu
a 11 procent pochazelo z rodin pracujicich v zemedelstvi. Jordan, Dejiny, s. 269. V letech
1922-1923 pochazelo z delnickeho prostfedi 16 procent studentu, ackoli delnicka tfida
pfedstavovala 60 procent spolecnosti. Dabrowska-Zembrzuska, Szfco/nictwo, s. 46.
2 0
„Zehn-Jahresstatistik des Hochschullbesuchs 1943", Ustfedni archiv FDGB, Bundesvorstand,
11/-/785. Citovano die Kasper, „Der Kampf, s. 269.
2 1
Pocty v ceskych zemich a vychodnim Nemecku byly temef identicke: v roce 1950 „delnici
a rolnici", tj. manualne pracujici - pfedstavovali 70,7 procent „ekonomicky aktivni" spolecnosti ve
vychodnim Nemecku a 70,5 procent odpovidajici skupiny v ceskych zemich. Statistisches Jahrbuch
der Deutschen Demokratischen Republik 1955, s. 26-27^vyvoj spolecnosti, s. 75. Zadny z techto
propoctu vsak nerozebira skupinu rolniku podle vymery, na niz hospodafili. Duvodem bylo
provedeni pozemkove reformy v povalecnem obdobi. V roce I960 „plne zamestnana" cast
populace v Polsku (bez blizkych osob, ktere v hospodafstvi pomahaly) zahrnovala 27,9 procent
rolniku a 44,2 manualne pracujicich. Lane, ..Structural and Social Change", s. 17. Obstarani
relevantnich dat pro Polsko v obdobi 50. let je obtizne. Asi 68,4 procenta zamestnancu, ktefi
v Polsku pobirali mzdu v nezemedelskem sektoru, bylo fazeno mezi „fyzicky pracujici". Rocznik
statystyczny 1949, s. 131. Z polskych rolniku vcetne jejich rodinnych pfislusniku zilo
7.4 v zemedelskych druzstvech, 76,9 samostatne obhospodafovalo vymeru mensi nez 10 hektaru
(mali a stfedni rolnici) a 39,8 pak obdelavalo hospodafstvi mensi nez 5 hektaru (malorolnfci).
Roczn/k statystyczny 1958, s. 31, V roce 1950 pracovalo v ceskych zemich z ..ekonomicky aktivni"
spolecnosti v zemedelstvi 25,7 procent, ve vychodnim Nemecku 25 procent a v Polsku, jak jiz
bylo uvedeno, 27,9 procent. Vyvoj spo/ecnosti, s. 75; Statistisches Jahrbuch der Deutschen
Demokratischen Republik 1955, s. 26-27; Lane ..Structural and Social Change", s. 17. Avsak pokud
do poctu ekonomicky aktivni casti populace v Polsku pfidaji i pomahajici rodinni pfislusnfci,
Pak je toto procento v pfipade Polska 53,3 procent. Rocznik statysticzny 1958, s. 25.
Uvod
m a n i s t u d e n t u n a vysoke s k o l y v ceskych z e m i c h s t u d o v a l o j e n 42 p r o c e n t
s t u d e n t u z d e l n i c k y c h a r o l n i c k y c h r o d i n ve s r o v n a n i s temef 60 p r o c e n t y
v P o l s k u a v y c h o d n i m N e m e c k u .
P o l s k a a ceskoslovenska k o m u n i s t i c k a strana se tak v e l m i lisily v uplatfiovani
z a v a d e n i a l e s p o n m i n i m a l n i c h s t a n d a r d s s p o l e c n o s t i sovetskeho
t y p u . T o vse se d a l o v d o b e , k d y k o m u n i s t e b y l i p o p r a v o v a n i i z a m e n s i r o z p
o r y se sovetskou p o l i t i k o u . P o k u d b y l o c i l e m k o m u n i s t i c k e p o l i t i k y v y b u d
o v a n i r e z i m u l o a j a l n i c h a k o m p e t e n t n i c h elit, p a k m e l y tyto r o z d i l y
v y z n a m n e dusledky. P o l s k a k o m u n i s t i c k a strana v y u z i l a „ b u r z o a z n i c h " profesoru,
a b y n a n o v o u generaci vyznamne i d e o l o g i c k y p u s o b i l i , a p o l s k e u n i verzity
p r o t o n e b y l y s c h o p n e zajistit o d p o v i d a j i c i i d e o l o g i c k o u transformac
i elit. Elity v Ceskoslovensku b y l y i nadale ziskavany p f e d e v s i m ze
s t f e d n i c h vrstev s p o l e c n o s t i a n i k d y n e b y l y dostatecne v d e c n e k o m u n i s t i c ke
strane z a sve m i s t o ve s p o l e c n o s t i . V i d e l y , j a k se j e j i c h p f i j m y ve srovnan
i s d e l n i c k o u t f i d o u relativne s n i z u j i , a b y l y tak p e r m a n e n t n e nespokojen
o u s o c i a l n i v r s t v o u . J a k v P o l s k u , tak i v Ceskoslovensku se u n i v e r z i t n e
v z d e l a n a inteligence a zejmena s t u d e n t i stali v p o s t s t a l i n i s t i c k e m o b d o b i
d e s t a b i l i z u j i c i m f a k t o r e m . T o t o t v r z e n i kontrastuje s p o s t o j i inteligence
a s t u d e n t u ve v y c h o d n i m N e m e c k u . V e Varsave v roce 1968 c i v letech
1980-1981 a v P r a z e v roce 1968 c i v roce 1989 sehrali s t u d e n t i k l i c o v o u r o l i
v r e f o r m n i c h h n u t i c h . P o k u d s t u d e n t i v y s l i d o u l i c ve v y c h o d n i m N e m e c k u ,
p a k v y j a d f o v a l i p o d p o r u r e z i m u , a to d o k o n c e jeste v f i j n u 1989, k d y ostatn
i v y c h o d n i N e m c i p o z a d o v a l i z a s a d n i z m e n y . 2 2
P r o z k o u m a n i vyse z m i n e n y c h r o z d i l u ukazuje n a l i m i t y t o t a l i t n i m o c i ve
v y c h o d n i E v r o p e a p o m a h a o z n a c i t faktory, ktere u m o z n i l y r o z d i l n y m z p u s
o b e m Cechoslovakum, P o l a k u m a v y c h o d n i m N e m c u m definovat a u c h o vavat
svoji i d e n t i t u . K a z d a ze t f i casti teto k n i h y z k o u m a j e d n o z o m e z e n i
V kazde ze zkoumanych spolecnost! navstevovalo univerzity na pocatku 50. let asi 5 procent
pfislusne vekove skupiny (4,4 procenta v ceskych zemich, 4,9 procenta ve vychodnim Nemecku
a 5 procent v Polsku). Toto cislo je dosazeno vydelenim priimerneho poctu dennich studentu
mezi lety 1949-1950 a 1953-1954 (ve vychodonemeckem pfipade se jedna o leta 1950-1951
a 1954-1955) poctem osob ve veku 20-24 let (ve vychodonemeckem pfipade 21-25 let).
Stotistickd rocenka Republiky ceskoslovenske 1957, s. 232; Historicka statisticka rocenka, s. 428;
Statistisches Jahrbuch der Deutschen Demokratischen Republik 1955, s. 23, 113; Roczra'k statystyczny
1959, s. 289; Rocznik statystyczny 1950, s. 17. K poctu studentu viz tabulku 13-2.
7. fijna 1989 pfi pfilezitosti 40. vyroci zalozeni N D R pochodovaly v centru Berlina tisice
vychodonemeckych studentu v osvetlenem pruvodu, zatimco v jinych castech Vychodniho Berlina,
v Drazd'anech, Plavnu a Magdeburku probehly srazky mezi protirezimni opozici a policii. Viz
Maier, Dissolution, s. 135-149.
A 3 /
sovetizace v y s o k e h o s k o l s t v i v teto casti E v r o p y . P r v n i m z n i c h b y l y nedostatky
a p r o t i k l a d y v u p l a t n o v a n i sovetske i m p e r i a l n i nadvlady, d r u h y m b y l
s t u p e n p o l i t i c k e k u l t u r y a t f e t i m s o c i a l n i s t r u k t u r a , zejmena v p f i p a d e Cesk
o s l o v e n s k a .
P r v n i cast teto k n i h y nejprve p o p i s u j e stfedoevropske a sovetske systemy
v y s o k e h o s k o l s t v i a ukazuje, j a k b y l y p u v o d n i s t r u k t u r y n a h r a z o v a n y k o n c
e m 40. a p o c a t k e m 50. let. D o j a ^ mfry. s n y M i i . pfcd&tavitel^ skutecne
d o h l i z e l i n a p r o m e n u v y s o k o s k o l s k y c h systemu ve statech v y c h o d n i h o
b l o k u ? D o j a k e m i r y o v l i v n i l y n e d u v e r a a spatne f i z e n i z a v a d e n i centralizov
a n e h o sovetskeho systemu v y s o k o s k o l s k e h o v z d e l a v a n i ve v y c h o d n i E v r o pe?
D i s k u z e o techto o t a z k a c h b y m o h l a pfinest vetsi z p f e s n e n i p o j m u
„sovetizace", ktery j e b e z n e p o u z i v a n p r o p o p i s o b e c n e h o p r o c e s u vytvafen
i s p o l e c n o s t i sovetskeho t y p u , avsak ktery k l a d e j e n m a l y d u r a z n a skutecne
v z t a h y m i s t n i h o obyvatelstva a sovetskych k o m u n i s t u c i n a s k u t e c n y r o z sah
pfevzeti sovetskeho v z o r u . D r u h a a tfeti cast teto k n i h y z k o u m a , j a k
ceskoslovenska, p o l s k a a v y c h o d o n e m e c k a spolecnost vytvafely p o d o b u
b u d o u c i h o t o t a l i t a r n i h o statu.
Cast d r u h a ukazuje, j a k relativne s o u d r z n e m i l i e u p o l s k y c h p r o f e s o r u
sjednocene p o l i t i c k o u a i n t e l e k t u a l n i k u l t u r o u z n e m o z n i l o statu, a b y j e
z m e n i l , a t i m a b y z m e n i l i univerzity. P o d p o j m e m m i l i e u se r o z u m i reprod
u k u j i c i se s p o l e c e n s k a j e d n o t k a , k t e r a v y z n a v a stejne h o d n o t y , z v y k y
a vyzaduje v z a j e m n o u loajalitu.Q
3 T a t o cast k n i h y se zvlaste z a b y v a t a k o v y m i
o t a z k a m i , j a k o j e l e g i t i m i t a a m o r a l n i k a p i t a l , a j a k se tyto h o d n o t y p r o m e nily
v zavislosti n a c h o v a n i p r o f e s o r u v d o b e n e m e c k e h o n a r o d n i h o socia-
lismu.Q
4 S p o l u p r a c e s n a c i s t i c k y m r e z i m e m z b a v i l a nemecke v y s o k o s k o l s k e
profesory v n i t f n i sily o p o n o v a t J e d n o t n e socialisticke strane N e m e c k a
( S E D ) . V c e s k o s l o v e n s k e m p f i p a d e se spise n e z o o t e v f e n o u k o l a b o r a c i j e d nalo
o p a s i v i t u v u c i o k u p a n t u m , ktera p o valce z p u s o b i l a , ze v y s o k o s k o l s t i
profesofi n e b y l i s c h o p n i v z d o r o v a t k o m u n i s m u . P o s k o n c e n i v a l k y d o s l o n a
ceskych u n i v e r z i t a c h k e z m e n e legitimity, ktera se p f i k l o n i l a n a stranu stuToto
pojeti milieu je zalozeno na praci Rainera Lepsiuse, ktery za nej povazuje ..spolecenske
jednotky, ktere jsou vytvofeny koincidenci nekolika strukturalnich dimenzi, jako je nabozenstvi,
•"egionalni tradice, ekonomicka situace, kulturni orientace". Viz jeho praci Demokratie in
Deutschland, s. 38.
Tato studie se pfiklani k nazoru Maxe Webera, podle ktereho je Jegitimita" pfedevsim funkci
viry. Ve vztahu k profesorum „legitimita" implikuje viru v jejich autoritu na univerzite i mimo ni,
napriklad mezi studenty ci vefejnosti. Ke kritice Weberovy sociologie legitimity viz Merquior,
Rousseau and Weber.
Uvod
d e n t u casto aktivne c i n n y c h v o d b o j o v e m h n u t i . V P o l s k u b y l a v p r u b e h u
v a l k y p r o f e s o m m p f i z n a n a v e l k a m o r a l n i autorita. O r g a n i z o v a l i p o d z e m n i
k u l t u r n i rezistenci p r o d nacisticke o k u p a c i a p o d o b n e j a k o cesti studenti
b y l i z a svoji c i n n o s t casto p o s i l a n i d o k o n c e n t r a c n i c h t a b o r u . V h l u b s i r o v i ne
tato cast k n i h y ukazuje, j a k n a r o d n i p o l i t i c k a k u h u r a z p u s o b i l a , ze se
p o l s t i p r o f e s o f i stali p f i r o z e n o u o p o z i c i k o m u n i s t i c k e h p reiinuu. P r o p o l s k e
^ profesory n a r o z d i l o d jejich k o l e g u v C e s k o s l o v e n s k u n e b o ve v y c h o d n i m
N e m e c k u p f e d s t a v o v a l socialisticky r e z i m i m p o r t o v a n y z R u s k a z a s a d n i
o h r o z e n i p o l s k e n a r o d n i existence.^
T f e t i cast teto k n i h y se zabyva t i m , j a k z d e d e n a s o c i a l n i struktura ovlivn
o v a l a schopnost k o m u n i s t i c k y c h stran transformovat studentstvo, a t i m
i b u d o u c i elity. V p o l s k e m p f i p a d e s o c i a l n i struktura n a p o m a h a l a k o m u n i s t
i c k e m u p o l i t i c k e m u p r o g r a m u . V e d e n i statu urgentne p o t f e b o v a l o d o b f e
vzdelane f i d i c i a technicke elity a naslo jejich zdroj v z e m e d e l s k e m obyvatel-.
stvu, ktere p f i s l o d o p o l s k y c h mest n a p o c a t k u 50. let 20. stoleti. L a k a n i stud
e n t u z d e l n i c k y c h a r o l n i c k y c h r o d i n d o p o l s k e h o v y s o k o s k o l s k e h o vzdelav
a c i h o systemu p r o t o nepfedstavovalo nefesitelny p r o b l e m . N a r o z d i l o d
P o l s k a v Ceskoslovensku z d e d i l k o m u n i s t i c k y r e z i m m o d e r n i p r u m y s l o v o u
spolecnost s r o z v i n u t y m i a d i f e r e n c o v a n y m i elitami. Stejne r o z v i n u t y b y l
i ceskoslovensky v y s o k o s k o l s k y system. N e e x i s t o v a l a t u p o t f e b a rozsifovat
p o c e t v y s o k y c h s k o l . K o m u n i s t i c k a strana Ceskoslovenska vsak musela celit
sestupnemu t r e n d u m o b i l i t y stfednich tfid, a b y nasla dostatek mista p r o stud
e n t y z d e l n i c k y c h a r o l n i c k y c h r o d i n . P r o b l e m e m b y l o , ze d e l n i c i zili v relativne
n e d o t c e n e m a s e b e v e d o m e m p r o s t f e d i a d o n e z n a m e h o u n i v e r z i t n i h o
prostfedi v s t u p o v a l i s n e d u v e r o u . 2 6
V t o m t o p f i p a d e b y l o m o z n o p o v a z o v a t
! v y c h o d n i N e m e c k o z a p f i k l a d . I v r a m c i j e h o p o d o b n e r o z v i n u t e spolecnos!
t i , p o d o b n e ceskoslovenske, se m u totiz p o d a f i l o pfesvedcit delniky, a b y se
f d o n e z n a m e h o p r o s t f e d i vysokeho skolstvi v y d a l i .
V e d c i z oblasti spolecenskych v e d v e n o v a l i d o s u d j e n relativne m a l o
p o z o r n o s t i o m e z e n i m , k t e r y m stalinismus celil v z e m i c h v y c h o d n i E v r o p y . 2
7
K roli narodni kultury omezujici pronikani polske komunisticke strany viz Korbonski, ..Poland",
s. 265-266.
K sile uvedomeni delnicke tridy v ceskych zemich viz Myant, Socialism and Democracy, s. 230-231
Za prihodnou povazuji definici stalinismu Stephena F. Cohena, ktery jej popsal jako „vybocujici
a mimofadny extremismus". Ve srovnanim s predchozi a nasledujici podobou sovetskeho
autoritarskeho rezimu se nejednalo jen „ o nasilnou politiku proti rolnictvu, ale o skutecnou
obcanskou valku proti rolnictvu, nejen o pouhou policejni represi ani o teror stylu obcanske
valky, ale o teror rozmeru holocaustu, kteremu padly za obeti desitky milionu lidi v obdobi vice
/ 3 5 /
R o z h o d u j i c i role sovetskych p o r a d c u b y l a v p o c a t e c n i c h s t u d i i c h o sovetizaci
v y c h o d n i E v r o p y p o v a z o v a n a z a a x i o m . V z h l e d e m k nedostatku p r a m e n u
vsak n e b y l o m o z n e p o s o u d i t zpusoby, j a k y m i b y l a d o m a c i m k o m u n i s t u m
svefovana role v sovetizaci jejich v l a s t n i c h spolecnosti. V p o s l e d n i c h letech
z n a m e n a l a v y z n a m n y m e z n i k k n i h a N o r m a n a N a i m a r k a The Russians in Germany
( R u s o v e v N e m e c k u ) . N a i m a r k z d u r a z n i l p o c a t e c n i otevfenost sovetske
p o l i t i k y v N e m e c k u a jeji k o m p l e x n i v y v o j . 2 8
P o d r o b n a studie sledovaneho
o b d o b i b y l a v C e s k o s l o v e n s k u uskutecnena r e n o m o v a n y m e x p e r t e m K a r l e m
K a p l a n e m . K a p l a n p o u k a z a l n a m n o h o s t r a n n o u p f i t o m n o s t sovetskych
p o r a d c u v o r g a n e c h ceskoslovenske v l a d y a k o m u n i s t i c k e strany a zejmena
v armade a b e z p e c n o s t n i m aparatu. N a s l i b y c h o m j e vsak take v r u z n y c h
ministerstvech vcetne ministerstva skolstvi. K a p l a n vsak n e s t u d o v a l d e t a i l n i
d o p a d c i n n o s t i techto p o r a d c u . R u s t i historikove, ktefi se zabyvali touto
o t a z k o u , vyjadfili p o c h y b n o s t i o s k u t e c n e m v l i v u sovetskych p o r a d c u n a
k u l t u r n i zalezitosti.2
9 Z e j m e n a rusky h i s t o r i k A . S. S t y k a l i n p o u k a z a l n a
prakticke obtize, s n i m i z se setkavali agenti V O K S (Vsesvazove spolecnosti
pro k u l t u r n i styky se z a h r a n i c i m ) p f i sve snaze prosazovat sovetskou k u l t u ru
v z a h r a n i c i . U p o z o r n o v a l n a p o t i z e v z n i k a j i c i z n e r o z h o d n o s t i , strachu,
nedostatku p f e k l a d a t e l u a d a l s i c h o d b o r n i k u a take z b y r o k r a t i c k y c h sporfl.
P o d l e nej se p r o k a z a l o , ze takove zalezitosti, j a k o b y l y k u l t u r n i vztahy, b y l o
lepsi ponechat v r u k o u d o m a c i c h k o m u n i s t u . 3 °
Take p r o b l e m a t i k a k u l t u r n i n e b o i n s t i t u c i o n a l n i ( s t r u k t u r a l n i ) rezistence
zavadeni s t a l i n i s m u ve v y c h o d n i E v r o p e n e b y l a d o s u d p f i l i s p r o z k o u m a na.
J e d e n z m a l a d o s a v a d n i c h p o k u s u o z k o u m a n i r o z d i l u v z a v a d e n i stalin
i s m u ve v y c h o d n i E v r o p e - p f e d e v s i m ve v z t a h u k i n d u s t r i a l i z a c i - v i d i
vysvetleni p o u z e v „ n e o c h o t e " n e b o „ o d p o r u " m i s t n i c h k o m u n i s t i c k y c h elit
zavadet stalinismus sovetskeho stylu.31
Nejdfllezitejsi m i s t n i e x p e r t i badajici
o p r o b l e m a t i c e v y s o k e h o skolstvi ve s l e d o v a n e m r e g i o n u se z a b y v a l i pfenez
25 let. Nejednalo se ani pouze o termidoriansky rozkvet nacionalismu, ale spise o sovinismus
s fasizujicimi tendencemi, nejednalo se o pouhy kult osobnosti, ale o zbozsteni despoty."
Rethinking the Soviet Experience, s. 48.
Hodnotne studie o sovetizaci byly napsany take Birkem a Neumannem, Die Sow/etis/erung
Ost-Mitte/europas, a Lembergem, Sow/etisches Mode//; Sovitizace vychodni Evropy.
Kaplan, Sovetsti poradci. Cesti a rusti historici se pfi hodnoceni vztahu mezi domacimi iniciativami
a
vnejsimi podnety pro sovetizaci instituci ve stfedni Evrope lisi. K nejnovejsi interpretaci
v
yznamne ruske expertky viz Noskova, „Moskovskie sovetniki".
Viz bibliografii Stykalinovych praci relevantnich k tomuto tematu.
B r
u s , ..Stalinism".
Uvod
d e v s i m o f i c i a l n i m i d e l d a r a c e m i a k o p i r o v a n i m sovetskych i n s t i t u c i , a b y prok
a z a l i , ze sovetizace p r o b e h l a p r a k t i c k y b e z pfekazek.3= N e k o l i k h i s t o r i k u ,
ktefi se z a b y v a l i o m e z e n i m i , j e z p r o sovetizaci v y p l y v a l a ze s p o l e c e n s k y c h
p o d m i n e k , se soustfedilo n a o d p o r d e l n i c t v a . J e d n a se o tenia, ktere j e v e l m i
d o b f e p r o z k o u m a n o v p a r a l e l n i c h h i s t o r i o g r a f i i c h sovetskeho a nacistickeh
o totalitarismu.33 J i f i Pernes a A n d r e w P o r t se z a b y v a l i n e v e l k y m i delnick
y m i d e m o n s t r a c e m i v B r n e a ve V i s m u t s k y c h d o l e c h v roce 1951.34 P a d r a i c
K e n n e y a Jeffrey K o p s t e i n zase p o u k a z a l i n a to, j a k tlak d e l n i c t v a v P o l s k u
a v y c h o d n i m N e m e c k u v e d l k u p u s t e n i o d otevfene konfrontace a k listupk
u m r e z i m u v p l a t o v y c h otazkach.35 Pote, c o b y l v p o s l e d n i c h deseti letech
p o d n i k n u t rozsahly v y z k u m o N e m e c k e d e m o k r a t i c k e r e p u b l i c e , objevily se
v y z n a m n e studie, ktere p o u k a z u j i nejen n a o d p o r ze strany d e l n i c t v a , ale
i z e m e d e l c u , lekafu c i i n z e n y r u . 3 6
T y t o j e d n o t l i v e studie n a p o m o h l y k r o z d r o b e n i m o n o l i t u v y c h o d o e v r
o p s k e h o s t a l i n i s m u , avsak stale jeste z b y v a m n o h o n e p r o z k o u m a n y c h otazek.
M n o h e m vice j e z n a m o o v y c h o d n i m N e m e c k u n e z o P o l s k u c i C e s k o s
l o v e n s k u , a to n e m l u v e o statech dale n a v y c h o d c i j i h r e g i o n u . P r o c
sledovane staty r e g i o n u z v o l i l y o d l i s n e cesty vyvoje? P r o c b y l o P o l s k o casto
z m i t a n o n e p o k o j i a v y c h o d n i N e m e c k o b y l o relativne stabilni? P r o c b y l o
v y c h o d n i N e m e c k o vice p f i s t u p n e k o m u n i s t i c k e i d e o l o g i i n e z P o l s k o ? P r o c
b y l i ceskoslovensti studenti p e r m a n e n t n e v cele p r o t i r e z i m n i c h protestu,
z a t i m c o ceskoslovensti d e l n i c i zflstavali relativne netecni?
K o m p a r a t i v n i studie u k a z u j i , ze ve stfedni a v y c h o d n i E v r o p e se
v y z n a m n e lis! j e d n o t l i v e spolecnosti, a to i v p r u b e h u stalinskeho o b d o b i .
3 2
Viz detailni studii Piotra Hiibnera o organizacnich zmenach v polskem vysokem skolstvi Polityka
naukowa a studii Rafata Stobieckeho o polskych historicich Historia pod nadzorem, zejmena
s. 40-41, 11 l - l 12. Viz tez jednu z prvnich studii o sovetizaci vychodonemeckych univerzit,
Miiller a Miiller, ...sturmt die Festung.
3 3
Viz Mason, Nazism, Fascism and the Working Class; Crew, Nazism and German Society; Suny
a Siegelbaum, Making Workers Soviet.
3 4
Port, „When Workers Rumbled"; Pernes, „Delnicke demonstrace v Brne".
3 5
Kopstein, The Politics of Economic Decline; Kenney, Rebuilding Poland. K vyvoji politicke opozice
v povalecnem Polsku viz Friszke, Opozycja polityczna w PRL.
3 6
Viz Bessel a Jessen, Die Grenzen; Neubert, Geschichte der Opposition; Kaelble, Kocka a Zwahr,
Sozialgeschichte der DDR; Poppe, Eckert a Kowalczuk, Zwischen Selbstbehauptung und Anpassung.
Pro vyliceni statni represe s analyzou opozice ve verejnosti viz take Miner a Wolle, Untergang.
Nekolik studii, ktere byly sepsany na zaklade iniciativy nemeckeho Bundestagu, ukazuje nove
pohledy na opozici ve vychodnim Nemecku v 50. letech. Viz zejmena Hertwig, „Der Umgang".
Srovnej tez klasickou studii Frickeho Opposition und Widerstand.
/*?/
Podstatne se vsak lisily i z p u s o b y , j a k y m i statni r e z i m y sledovaneho r e g i o n u
vyrustajici z l o k a l n i c h k o n t e x t u p f i s t u p o v a l y ke spolecnosti. R o l e statu j a k o
nejvyssi instituce j e v s o c i a l n i c h dejinach casto s n i z o v a n a t i m , ze tento v e d n i
o b o r z k o u m a d o s u d p o d c e n o v a n e perspektivy. A l e stejne j a k o spolecnost j e
s c h o p n a reagovat n a p o d n e t y shora, j e i stat s c h o p e n a n d c i p o v a t a reagovat
na p o d n e t y z d o l a . T e n t o fakt j e d o b f e videt n a v y s o k y c h s k o l a c h , k d e j a k
studenti a profesofi, tak i statni l i f e d n i c i maji j a s n e v i d i t e l n e zajmy a existuj
i z d e p r o b l e m y , o ktere s p o l u bojuji.
U n i v e r z i t y j s o u p r o t o v h o d n y m m i s t e m nejen p r o z k o u m a n i r o z d i l n o s t i
v r e g i o n u , ktery se z d a l b y t u n i f o r m n i , ale i d o s u d n e o b j e v e n y c h p f i k l a d u
k o n t i n u i t y a d i s k o n t i n u i t y v d y n a m i c k y c h v z t a z i c h m e z i statem a spolecnosti.
Z t o h o pote v y p l y v a j i m o z n e n a v r h y n a u p r a v u p e r i o d i z a c e povalecn
y c h dejin. G e n e r a l n i t e n d e n c i p f i p o p i s u dejin v y c h o d n i E v r o p y d o s u d
bylo p f i f a z e n i j e d n o t l i v y c h u d a l o s t i ve vyvoji statu d o casove osy m e z i n a r
o d n i c h u d a l o s t i . P o relativne otevfenem b e z p r o s t f e d n e p o v a l e c n e m o b d o b
i p f i n e s l a v roce 1948 r o z t r z k a m e z i S t a l i n e m a T i t e m ve statech v y c h o d n i ho
b l o k u o v l a d a n y c h S o v e t s k y m svazem k o n e c p o l i t i k y n a r o d n i c h cest
k s o c i a l i s m u . N a s l e d o v a l y cistky ve s t r a n i c k e m aparatu. D a l s i o b d o b i ctyf
az peti let b y l o s v e d k e m n a p r v n i p o h l e d i d e n t i c k e s o c i a l n i , e k o n o m i c k e
a k u l t u r n i p o l i t i k y v r c h o l n e h o s t a l i n i s m u . S t a l i n o v a smrt v roce 1953 pfinesla
u v o l n e n i k o m u n i s t i c k y c h r e z i m u ve v y c h o d n i E v r o p e a otevfela vetsi
prostor v n i t f n i m k r i t i k u m . S t i m , j a k sovetske v e d e n i s p o l u s o s t a t n i m i
k o m u n i s t i c k y m i s t r a n a m i h l e d a l o nove p e r s p e k t i v y m a r x i s t i c k o - l e n i n s k e
filozofie, objevily se p o s t u p n e v r a m c i v e d e n i k o m u n i s t i c k y c h stran l i b e r a l nejsi
skupiny. C h r u s c o v u v utajovany projev n a zasedani Ustfedniho v y b o r u
K S S S o t f i roky p o z d e j i p f i n e s l z a s a d n i otfes ve vife m n o h a k o m u n i s t i c k y c h
kadrfi a z d a l o se, ze se navrati p o l i t i k a n a r o d n i c h cest k s o c i a l i s m u . T y t o
nadeje b y l y z a h y uhaseny p o t l a c e n i m revoluce v M a d ' a r s k u v l i s t o p a d u 1956
a cely system se docasne s t a b i l i z o v a l t i m , j a k v j e d n o t l i v y c h statech a stranickych
aparatech z v i t e z i l i „neostaliniste" n a d „revizionisty", tj. n a d stoupenci
p f i z p u s o b i v e j s i h o marxismu.37
V i d e n o z p e r s p e k t i v y v y s o k o s k o l s k e h o v z d e l a v a n i , v s e c h n y t f i sledovane
p f i p a d y p o t v r z u j i o b e c n o u p r a v d i v o s t vyse z m i n e n e h o o b e c n e h o ramce
vyvoje stalinistickeho o b d o b i . N a d r u h e strane vsak v y k a z u j i jiste p r v k y
kontinuity, ktere o d p o v i d a j i m i s t n i d y n a m i c e . J i z v letech 1946-1947 se ve
;
obecnemu popisu techto procesu viz Brzezinski, The Soviet Bloc; Rothschild, Return to Diversity;
, i r n
° n s , Eastern Europe; Crampton, Eastern Europe in the Twentieth Century.
Uvod
vsech s l e d o v a n y c h statech projevily trvalejsi p r v k y vysokoskolske p o l i t i k y .
V P o l s k u v e d e n i statu p r o h l a s i l o , ze m a zajem n a siroce pojate s p o l u p r a c i
s p r o f e s o r s k y m s b o r e m b e z o h l e d u na j e h o profesni z a m e f e n i . U k o l o b n o v
y p o l s k e h o statu b y l proste tak obrovsky, ze si P o l s k o n e m o h l o d o v o l i t
obetovat o d b o r n i k y , a to d o k o n c e a n i ve spolecenskych v e d a c h . Tato strategic
k o m p r o m i s u v y p l y v a l a z m o m e n t a l n i situace a b y l a d o d r z o v a n a b e z
o h l e d u n a i n s t i t u c i o n a l n i z m e n y c i n a nove z a k o n o d a r s t v i .
O p r o t i t o m u ve v y c h o d n i m N e m e c k u r o z p o z n a l i p o t e n t i a l v y s o k o s k o l skeho
v z d e l a v a n i p r o v y t v o f e n i l o a j a l n i c h p o l i t i c k y c h elit j a k sovetske o k u p
a c n i organy, tak i n e m e c t i k o m u n i s t e . V e s p o l e c e n s k y c h v e d a c h p r o t o
n e p f i c h a z e l k o m p r o m i s v u v a h u . J i z v roce 1946 b y l y ve v y c h o d n i m N e m e c k
u p r o v a d e n y cistky v ucitelskem s b o r u a z a v a d e n a n o v a kriteria p f i j i m a n i
s t u d e n t u n a v y s o k o u s k o l u , a to j a k o dvojjedina p o l i t i k a denacifikace
a d e m o k r a t i z a c e . V e v z t a h u ke s t u d e n t u m z n a m e n a l a p o l i t i k a denacifikace
a d e m o k r a t i z a c e preferenci p f i j i m a n i ke s t u d i u p o d l e s o c i a l n i h o p u v o d u .
S E D masove p f i j i m a l a d o svych f a d studenty a z a d n a j i n a strana n e d o v e d l a
tak m i s t r n e v y u z i t d i s c i p l i n y o r g a n i z o v a n e h o clenstvi spojeneho s p o t e n c
i a l e m stoupajici s o c i a l n i m o b i l i t y . N a r o z d i l o d s o u d r u h f l v P o l s k u c i v Cesk
o s l o v e n s k u trvali v y c h o d o n e m e c t i k o m u n i s t e o d p o c a t k u n a torn, ze vladn
i u f a d y m u s i b y t zastavany s o h l e d e m n a dosazene v z d e l a n i , a to j a k
v z e m s k y c h o r g a n e c h , tak i v u s t f e d n i c h u f a d e c h v B e r l i n e .
V ceskych z e m i c h dosahla K o m u n i s t i c k a strana Ceskoslovenska v kvetnov
y c h v o l b a c h r o k u 1946 pfesvedciveho vitezstvi. Pfesto pfenechala rezort
ministerstva skolstvi k o n k u r e n c n i strane n a r o d n i c h socialistu.38
K S C p o l i t i k u
vytvafeni loajalni inteligence p o d c e n o v a l a , a nedosahovala p r o t o takovych
vysledku j a k o jeji sesterske k o m u n i s t i c k e strany, a to ve v z t a h u k d e l n i c k y m
k u r z u m i k politicke i n d o k t r i n a c i . K S C tak, i pfes m o h u t n o u o r g a n i z a c n i
strukturu, n i k d y n e p o d n i k l a r o z h o d u j i c i k r o k k vytvofeni loajalnich elit. J e
n a p f i k l a d pfekvapive, ze ceskoslovensti komuniste az d o p f e l o m u let 1950-1951
neprovedli zadne velke cistky ve statni skolske sprave & ze ziskali p l n o u k o n trolu
ustfedniho stranickeho aparatu n a d v y s o k y m i J k o l a m i az p o roce 1953.
C h o v a l i se temef j a k o stat Kazisvet, ktery p o p s a l J a n T. G r o s s - byli z r u c n i p f i
z b a v o v a n i m o d a n e s c h o p n i p f i jejim vytvafeni.39
Ceskoslovensti narodni socialiste pfedstavovali levicove orientovanou liberalni platformu a nemeli
nic spolecneho s nemeckymi narodnimi socialisty. Jednalo se o stranu, jejimz clenem byl i Edvard
Benes.
Viz Gross, ,,Social Consequences of War".
/ 2 9 /
V z h l e d e m k d l o u h o d o b e m u k o n c e p t u k o m p r o m i s u p r o s a z o v a n e m p o l s
k y m i k o m u n i s t y a relativni nedotcenosti p o l s k e h o profesorskeho s b o r u
m o h l y p o l s k e v y s o k e s k o l y v y u z i t m o z n o s t i , ktere se p f e d n i m i otevfely
v nejiste d o b e p o Stalinove s m r t i v roce 1953. N e k t e r e „excesy", n a p f i k l a d
d i s k r i m i n a c e „ b u r z o a z n i c h s t u d e n t u " , p f e p l n e n o s t u c e b n i c h p l a n u c i sikana
„ b u r z o a z n i c h " p r o f e s o r u u c i c i c h d a l e k o o d d o m o v a , b y l y v tichosti
odstrafiovany. A c k o l i casopisy ve spolecenskych v e d a c h stale p l n i l y c l a n k y
obhajujici m a r x i s t i c k e nazory, n a p o l s k y c h u n i v e r z i t a c h se otevfel p r o s t o r
pro k r i t i k u u s k u t e c n o v a n o u v r a m c i m a r x i s m u i m i m o nej. T l a k e m s h o r a
i z d o l a roztal l e d stalinistickeho o b d o b i a v y t v o f i l p o d m i n k y p r o r o k 1956,1!
ktery nezvratne z m e n i l p o l i t i c k o u konstelaci v P o l s k u . U n i v e r z i t a m b y l y )
navraceny nektere z i n t e l e k t u a l n i c h s v o b o d a stat j e j i z n e z p o c h y b i i o v a l . J
Profesofi filozofie a sociologie se vratili k vyuce, o b n o v i l y se k o n t a k t y se
Z a p a d e m a v o d b o r n e literatufe b y l u v o l n e n i d e o l o g i c k y tlak.
R o k y 1953 a 1956 maji v e v y c h o d o n e m e c k e m a ceskoslovenskem kontextu
r o z d i l n y v y z n a m . V N D R v e d e n i k o m u n i s t i c k e strany p r o h l a s i l o v roce
1952 z a c i l „ b u d o v a n i s o c i a l i s m u " a z a p o c a l o i n t e n z i v n i h o n n a nepfatele
r e z i m u n a v y s o k y c h s k o l a c h . P r o n a s l e d o v a n i se d o t k l o p f e d e v s i m protestantskych
s t u d e n t s k y c h spolecenstvi z v a n y c h J u n g e G e m e i n d e n . K r i z e
v r c h o l i c i 17. cervna 1953 v e d l a k v y h l a s e n i liberalnejsiho „ n o v e h o k u r z u " ,
v j e h o z p r u b e h u se TJIbrichtove v e d e n i p o d a f i l o splnit n a v y s o k y c h s k o l a c h
j i z dfive vyhlasene cile. Stalo se tak b e z v e l k e h o h u m b u k u a s v y u z i t i m p o l i tiky
c u k r u a bice. P o k r a c o v a l a i d e o l o g i c k a i n d o k t r i n a c e stejne j a k o n a b o r
studentu m e z i delniky. O b j e v i l y se i n a v r h y n a „ p l a n o v a n i " p o s t g r a d u a l n i ho
studia. Z a d a n i specialiste, zejmena m e z i t e c h n i k y a lekafi, dostavali
mzdy, ktere m n o h o k r a t p f e k r a c o v a l y m z d u d e l n i k u a take jejich k o l e g u
v P o l s k u c i C e s k o s l o v e n s k u . Profesorsky sbor b y l ve v y c h o d n i m N e m e c k u
ocisten a z n o v u v y b u d o v a n . R e z i m se n y n i s n a z i l si v y s o k o s k o l s k e ucitele
koupit.
V y z v y r o k u 1956 v y z n a m n e otestovaly pevnost v y c h o d o n e m e c k e h o rezim
u . T e n b y l z a s k o c e n z m e n a m i , k e k t e r y m d o s l o v S o v e t s k e m s v a z u , a trapila
jej i rostouci nespokojenost v y c h o d o n e m e c k e spolecnosti. P o p o t l a c e n i
mad'arske revoluce W a l t e r U l b r i c h t rychle p f i k r o c i l k l i k v i d a c i ostentativn
i c h o p o n e n t u , z n i c h z m n o z i b y l i v y s o k o s k o l s k y m i u c i t e l i c i studenty. P o kracovala
p o l i t i k a i n d o k t r i n a c e a p f i j i m a n i s t u d e n t u n a v y s o k e s k o l y zejmena
z d e l n i c k y c h a r o l n i c k y c h r o d i n . C o j e n a v y c h o d o n e m e c k e m p f i p a d e
z
a j i m a v e ze s r o v n a v a c i h o h l e d i s k a , j e n e p o r u s e n y k o n c e p t statniho socialism
u b e z o h l e d u n a o p a k o v a n e k r i z e . D a l s i k r i z e z r o k u 1961 b y l a totiz z n o v u
Ovod
vyfesena ve p r o s p e c h U l b r i c h t o v a r e z i m u t i m , ze b y l a u r y c h l e n e p o s t a v e n a
b e r l i n s k a zed'.
Z a s a d n i m o k a m z i k e m c e s k o s l o v e n s k y c h p o v a l e c n y c h dejin b y l U n o r
1948. V j e h o p r u b e h u b y l d o s a v a d n i relativne l i b e r a l n i r e z i m v e t s i n o u
respektujici z a k l a d n i p r a v a C e c h u a S l o v a k u n a h r a z e n r e z i m e m k o m u n i s t
i c k y m . N a v y s o k y c h s k o l a c h z i s k a l i m o c k o m u n i s t i c t i s t u d e n t i v tzv. „akcn
i c h v y b o r e c h " . V p o c a t e c n i c h letech k o m u n i s t i c k e h o r e z i m u v C e s k o s l o v
e n s k u existovala ve v z t a h u k v y s o k y m s k o l a m j e n o m e z e n a c e n t r a l n i statni
p o l i t i k a . K o m u n i s t i c k e v e d e n i n e m e l o o c i n n o s t a k c n i c h v y b o r f l v e l k y
zajem a p o n e c h a l o j i m v j e j i c h c i n n o s t i , ve ktere se projevila m e z i g e n e r a c n i
a n i m o z i t a , v o l n o u r u k u . J e d i n y m s j e d n o c u j i c i m c i n i t e l e m k o m u n i s t i c k e
p o l i t i k y v teto o b l a s t i b y l r a d i k a l i s m u s . N e p o h o d l n i profesofi b y l i u r a z e n i
a p r o p o u s t e n i , studenti p r o v e f o v a n i a v y l u c o v a n i . D o u c e b n i c h o s n o v pron
i k a l a stalinisticka i d e o l o g i c P o n e k o l i k let b y l i s p i c k o v i o d b o r n i c i v m e d i cine
ci d a l s i c h v e d n i c h o b o r e c h p l a c e n i tak m i z e r n e , ze se stali z a v i s l y m i n a
p f i b u z n y c h ci na d o d a v k a c h p o t r a v i n z v e n k o v a . N e u s p o f a d a n e p o m e r y n a
u n i v e r z i t a c h b y l y z h o r s e n y i p r v n i m i c i s t k a m i v nejvyssich p a t r e c h k o m u nistickeho
aparatu. V U s t r e d n i m v y b o r u K S C m e l vysoke s k o l y na starosti
G u s t a v Bares, ktery b y l z i d o v s k e h o p u v o d u , a b a l se p r o t o o svuj zivot.4°
T e p r v e p o S t a l i n o v e a G o t t w a l d o v e s m r t i v roce 1953 se d o f i z e n i v y s o k e h o
skolstvi dostala j i s t a k o n c e p c n o s t , k d y z se m i n i s t r y skolstvi stali leniniste
L a d i s l a v S t o l l a Frantisek K a h u d a . R o k 1953 z n a m e n a l spise nez p o c a t e k
liberalizace z i s k a n i c e n t r a l n i k o m u n i s t i c k e k o n t r o l y n a d c e s k o s l o v e n s k y m i
v y s o k y m i s k o l a m i . V roce 1956 se k o n a l y v Praze a Bratislave studentske
demonstrace a n a s l e d o v a l a n e k o l i k a m e s i c n i k r i t i c k a k a m p a n m i s t n i c h organ
i z a c i K S C , ktere si stezovaly n a o b t i z e k a z d o d e n n i h o zivota.*1
A v s a k
p o d o b n e j a k o ve v y c h o d n i m N e m e c k u i v C e s k o s l o v e n s k u u p e v n i l o v e d e n i
K S C p o udalostech v M a d ' a r s k u svoji p o z i c i a v roce 1958 se o d h o d l a l o
k d a l s i m c i s t k a m n a v y s o k y c h s k o l a c h . T e p r v e n a p o c a t k u 60. let si e k o n o m
i c k e p r o b l e m y v y n u t i l y p o c a t e k d i s k u z i o r e f o r m a c h .
T a t o vyse z m i n e n a p o j e d n a n i o p o v a l e c n e m vyvoji i n t e l e k t u a l n i sfery
a v y s o k y c h s k o l m u z e m e najit v nejruznejsich m o n o g r a f i i c h , d o k t o r s k y c h
4 0
Jedenact ze ctrnacti obvinenych ve Slanskeho procesu bylo zidovskeho puvodu. Proto se
v procesu objevila obvineni z ..kosmopolitismu a sionistickych spiknuti". Viz Taborsky, Communism
in Czechoslovakia, s. 106-107.
4 1
Udalosti roku 1956 v ceskych zemich jsou dosud do znacne miry nezpracovane. Intelektualni deni
je strucne popsano v Kusinove praci The Intellectual Origins a v Rupnikove praci ..Promeskane
setkani".
/3I/
d i z e r t a c i c h a o d b o r n y c h c l a n c i c h , ktere se objevily v p r u b e h u p o s l e d n i c h
padesati let. N e k o l i k k r a t k y c h s h r n u t i p o j e d n a v a j i c i c h o t r a n s f o r m a c i vysok
o s k o l s k e h o v z d e l a v a n i je soucasti vetsich syntetickych p r a c i o v y c h o d o evropske
h i s t o r i i , avsak j i n a k se v y z k u m d o s u d v e n o v a l spise j e d n o t l i v y m
z e m i m a d i l c i m p r o b l e m u m . * 2
N e j z n a m e j s i je d o s u d historie v y c h o d n i h o N e m e c k a , nebot' m n o h o veteranu
p o v a l e c n y c h b o j u o u n i v e r z i t y e m i g r o v a l o n a Z a p a d , k d e p o t e p u b l i k
o v a l i sve v z p o m i n k y n e b o j i n a k p f i s p e l i k p o z n a n i k a z d o d e n n i p o l i t i k y
k o m u n i s t i c k e h o r e z i m u . T a t o literatura b y l a d o p l n e n a v y z k u m e m p o roce
1989, n e b y l a vsak z a s a d n i m z p u s o b e m k r i t i c k y z h o d n o c e n a . « N e k o l i k
p r v o t f i d n i c h h i s t o r i c k y c h s t u d i i se objevilo u p r i l e z i t o s t i oslav v y r o c i v z n i k
u Freie U n i v e r s i t a t v B e r l i n e , ktera b y l a z a l o z e n a studenty z v y c h o d n i h o
Nemecka.44 I z d o b y existence N D R j e m o z n o stale v y u z i t c e l o u f a d u s t u d i i
o dejinach j e d n o t l i v y c h u n i v e r z i t , edic d o k u m e n t u , d i z e r t a c n i c h p r a c i
a memoaru.45 P r v n i prace o d e j i n a c h u n i v e r z i t p o roce 1989 v e t s i n o u pojednavaly
o jejich m a r t y r i u 4 6
a teprve n e d a v n o se v e d c i zacali zajimat o nektere
specificke aspekty v y c h o d o n e m e c k e h o v y s o k o s k o l s k e h o systemu, j a k o
j s o u denacifikace, v y t v a f e n i j e d n o t l i v y c h fakult a o b o r u , r e f o r m y b e z p r o stfedne
p o v a l e c n e h o o b d o b i , studentska o p o z i c e a role sovetske vojenske
o k u p a c n i spravy.47 N e k o l i k o b e c n y c h s t u d i i se objevilo i o v y c h o d o n e m e c k e
k u l t u r n i p o l i t i c e . 4 8
T y d o p l n u j i p a m e t i a casti p u b l i k a c i v e n o v a n y c h nejruznejsim
v y r o c i m univerzit.49 B e r l i n s k y h i s t o r i k R a l p h Jessen ve sve b o h a t e
4 2
Viz napfiklad Fejto, A History of the People's Democracies; Grant, Schools and Progress.
4 3
Nejlepsimi knihami o teto otazce jsou Muller a Mullen ...stiirmt die Festung, a Richert,
Soz/ofctische Universitat. Ke skvele analyze vysokoskolske politiky SED zalozene na nejnovejsim
archivnim vyzkumu viz Kowalczuk, Legitimation, s. 83-146.
4 4
Lonnendonker, Freie Universitat; Tent, The Free University; Rabehl, Am Ende der Utopie.
4 5
Handel a Kohler, Dokumente der Sowjetischen Militaradministration; Lammel, Dokumente; Klein,
Humboldt-Universitdt; Schmidt, Alma Mater Jenensis. Viz tez hodnotne dizertacni price Kaspera,
„Der Kampf', a Merkera, „Die Deutschen Zentralverwaltungen".
4 6
Verband, Namen und Schicksale; Kopke, Mein Vaterland; rektor Friedrich-Schiller Universitat,
Vergangenheitserk/drung.
Hoffman a Macrakis, Naturwissenschafi und Technik; Ash, „Verordnete Umbriiche"; Kowalczuk,
Legitimotion, „Anfange und Grundlinien" a „,Wo gehobelt wird'"; Feige, „Die
Gesellschaftswissenschaftliche Fakultat" a „Zur Entnazifizierung"; Schneider, Bildung; Kroning
a Muller, Anpassung. O roli sovetske vojenske spravy viz Naimark, The Russians, s. 440-464,
a Haritonow, Sowjetische Hochschulpolitik.
W
P'ke, Politics of Culture; Dietrich, Politik und Kukur.
49 |< .
2
y n s k
i , Ein linientreuer, Markov, Zwiesprache; Mayer, Der Turm von Babel; MaeB, Mogen viele
Lehrmeinungen; Rupieper, ..Wiederaufbau".
Uvod
d o k u m e n t o v a n e m o n o g r a f i i p a t r a l p o v z n i k u ciste v y c h o d o n e m e c k e akadem
i c k e o b c e a dosel k zaveru, ze existovala jista k o n d n u i t a m i l i e u vysokos
k o l s k y c h u c i t e l u zejmena m i m o d o s a h k o m u n i s t i c k e strany, a to v p f i r o d n
i c h v e d a c h a v m e d i c i n e . V techto zjistenich jej p o d p o f i l a A n n a - S a b i n e
E r n e s t o v a ve sve p r a c i o v y c h o d o n e m e c k y c h lekafich.5°
Take polske univerzity b y l y j i z p f e d m e t e m rozsahleho historickeho b a d a n i .
Nejstarsi obecna synteza byla pfipravena ve S p o l k o v e republice N e m e c k o ,
avsak zahy se p o d n e t n e prace o d i l c i c h p r o b l e m e c h objevily i v Polske lidove
republice. M e z i zpracovana temata patfilo vzdelavani studentu z delnickych
a r o l n i c k y c h r o d i n , povalecna skolska statni p o l i t i k a , obecna p o l i t i k a polskeho
statu v k u l t u r n i c h otazkach a dejiny j e d n o t l i v y c h univerzit.51
V 70. a 80. letech
20. stoleti se objevilo i nekolik zajimavych m e m o a r u a rozhovoru.52
V z h l e d e m
k t o m u , ze j e d e n z nejdulezitejsich expertu n a polske vysoke skolstvi v povalecnem
o b d o b i , torurisky s o c i o l o g P i o t r H i i b n e r , b y l ve svych p r a c i c h kriticky
k polske k o m u n i s t i c k e strane, m o h l a se vefejnost seznamit v celku s vysledky
j e h o v y z k u m u teprve p o roce 1992.53 V o b d o b i p o p a d u k o m u n i s m u se i v Polsku
objevila cela fada specializovanych studii pojednavajicich n a p f i k l a d o pfij
i m a n i studentu, vyvoji historickych v e d c i dejinach W r o c i a w s k e univerzity
v o b d o b i stalinismu.54 B y l y take v y d a n y nove memoary.55
Povalecne dejiny vysokych s k o l v ceskych z e m i c h zustavaji relativne neproz
k o u m a n o u o t a z k o u . N a r o z d i l o d v y c h o d n i h o N e m e c k a tu totiz neexistovala
v y h o d a bedlive sledujiciho z a p a d n i h o souseda a n i relativni otevfenost p o l skych
univerzit p o roce 1956. P r v n i fragmentarni studie o ceskoslovenskem
v y s o k e m skolstvi zalozene n a n e u p l n e p r a m e n n e zakladne b y l y v y d a n y ve
S p o l k o v e republice N e m e c k o . 5 6
Tato situace se zlepsila n a k r a t k o u d o b u k o n Jessen,
..Akademische Elite". Tato kniha je nyni k dispozici pod nazvem Akademische Elite und
kommunistische Diktatur (Gottingen, 1999). Viz tez dalsi Jessenovy prace ..Professoren" a „Vom
Ordinarius". K pfijimani studentu viz Stallmann, Hochschulzugang, a k lekarum, Ernst, Die beste
Prophylaxe.
Viz Hartmann, Hochschulwesen; Krasiewicz, Odbudowa; Chodakowska, Rozwoj; Fijatkowska, Polityka
i tworcy; Longchamps, Uniwersytet Wrodawski; Ktoskowska, Uniwersytet todzki; tuczak, University of
Poznah.
Michatowski, Wspomnienio; Tyrowicz, W poszukiwaniu siebie; Jarocki, Widziec jasno.
Hiibner, Polityka naukowa. Behem obdobi prestavby se v Polsku objevila hodnotna rozsirena verze
jeho knihy pod nazvem Nauka polska. K transformaci vedeckych spolecnosti v Polsku viz jeho
praci „Last Flight".
Lewandowski, Rodowod; Stobiecki, Historia pod nadzorem; Suleja, Uniwersytet Wrodawski.
Slawihska, Szlakami; Steinhaus, Wspomnienio; Ryszka, Pamietnik; Schaff, Moje spotkania.
Urban, Die Organisation; Kratochvil, Kommunistische Hochschulpolitik.
/33/
e m 60. let, k d y se objevilo n e k o l i k zasadnich studii o statni politice v u c i inteligenci
pojednavajici n a p f i k l a d o f e n o m e n u „rovnostafstvi" a b y l a otevfena
i nektera tabuizovana temata j a k o n a p f i k l a d cistky n a v y s o k y c h skolach k o n cem
40. let.57 V e l m i h o d n o t n e dejiny brnenske univerzity stacily vyjit tesne
pfed t i m , nez vysoke skoly v C e s k o s l o v e n s k u zasahlo o b d o b i tzv. n o r m a l i z a c
e tj. o b d o b i p e r z e k u c i sympatizantu s P r a z s k y m j a r e m 1968.58
Pote se,
s m a l y m i v y j i m k a m i , az d o r o k u 1989 n i c zasadniho nestalo. P o L i s t o p a d u
1989 se d o svych f u n k c i m o h l i vratit p e r z e k v o v a n i pfedstavitele u n i v e r z i t n i h o
archivu a U s t a v u dejin U n i v e r z i t y Karlovy.59 V y s l e d k e m jejich p l o d n e prace je
o h r o m n e a v e l m i h o d n o t n e d i l o ctyfsvazkovych dejin U n i v e r z i t y K a r l o v y 6 0
doplnene n e k o l i k a c e n n y m i memoary.0 1
V z h l e d e m k t o m u , ze d o s u d n e b y l o ve s l e d o v a n y c h statech p u b l i k o v a n o
vlastne az d o n e d a v n e d o b y p f i l i s m n o h o p r a c i tykajicich se dejin u n i v e r z i t ,
p r o b e h l o tu tez j e n v e l m i m a l o s p o r u a d i s k u z i m e z i h i s t o r i k y o o t a z k a c h ,
ktere j s o u s u n i v e r z i t a m i spojeny. C i l e m d o s a v a d n i c h p r a c i b y l o zvefejnit
z a k l a d n i fakta, popsat, j a k y b y l vyvoj urcite univerzity, n a p f i k l a d te v J e n e ,
p r o z k o u m a t , j a k y b y l skutecny r o z s a h d i s k o n t i n u i t y v j e d n o t l i v y c h v e d n i c h
o b o r e c h c i j a k e b y l y v z t a h y n o v e generace m l a d y c h h i s t o r i k u p o c a t k e m
50. let ke k o m u n i s t i c k e strane a p o d . V obecnejsi rovine se objevily u v a h y
o „zrade u f e d n i k u " , a to v k a z d e ze s l e d o v a n y c h z e m i . V cele techto utokfl
stali Vaclav K l a u s , J e n s H a c k e r a J a c e k T r z n a d e l . J i n a k b y l o p f i l e z i t o s t i
zamyslet se n a d r o l i i n t e l e k t u a l u v k o m u n i s t i c k e s p o l e c n o s t i relativne
m a l o . 6 2
V o b d o b i p o roce 1989 se take o b j e v i l o j e n n e k o l i k v e d e c k y c h p r a c i ,
ktere b y se z a m e f i l y n a m i r u p o d p o r y , k t e r o u intelektualove p o s k y t o v a l i stalinske
verzi s o c i a l i s m u . 6
3
59
7
Hanzal, „Studijni proverky". Viz take studie Jifiho Manaka „Problematika odmenovani ceske
inteligence" a ..Socialni aspekty" a prace Lenky Kalinove, Vaclava Brabce ajany Neumannove v Revue
dejin sociafemu z let 1968 a 1969. Kratce pfed nastupem normalizace vysla nejlepsi z techto studii od
Machonina, C"eskos/ovenskd spolecnost. Viz tez Gellner, „The Pluralist Anti-Levellers".
Jordan, Dejiny. Kratsi, ale hodnotnou studii, ktera se zabyva i timto obdobim, je tez publikace
Kavky, Univerzita Karlova.
Jedna uzitecna, ackoli velmi pfedpojata kniha se objevila rovnez v obdobi normalizace. Viz
Kracmarova, Vysokoskoldci.
Posledni dil teto edice. Havranek, Pousta. D^iny Univerzity Karlovy.
t l
C e r n
> ' ' P o f
" e t i ; Hajek, Pamiti; Wichterle, Vzpominky.
u Vyj.mkou j e R e i c h o v a p r 4 c e A b s c h k d
Objevily se vsak nektere studie, ktere se tohoto tematu dotkly. Ke shrnuti politickeho chovani
^ s
k y c h intelektualu v dobe pfed nastupem stalinismu viz Abrams, „The Struggle",
ceskoslovenskych intelektualech v povalecnem obdobi pise i Hruby, Fools and Heroes.
Uvod
/34/
O b e c n e pfesvedceni v P o l s k u , k d e b y l o toto tenia n e j p o d r o b n e j i d i s k u t
o v a n o , je, ze intelektualove k o m u n i s t i c k y r e z i m p o d p o r o v a l i . K r i t i c i tohoto
n a z o r u se z a m e f i l i p f e d e v s i m n a c h o v a n i nejznamejsich spisovatelu.
J a c e k K u r o f i n a to vsak o d p o v e d e l o t a z k o u : J a k je m o z n e , ze p o l s k a inteligence
a zejmena m l a d i l i d e v takove m i r e p o d p o r o v a l i k o m u n i s t i c k y
system?"°4 Stejne j a k o p f e d r o k e m 1989 vysvetleni s p a d a z h r u b a d o d v o u
k a t e g o r i i - p r v n i z n i c h se t y k a p r o p a d n u t i k o u z l u k o m u n i s t i c k e i d e o l o g i c
a d r u h a v y z v e d a v a o p o r t u n i s m u s .
N e j p r o n i k a v e j s i a n a l y z a p r v n i h o p f i s t u p u je o b s a z e n a v eseji b a s n i k a
C z e s l a w a M i l o s z e z r o k u 1951 nazvane The Captive Mind ( Z o t r o c e n a m y s l ) .
O b s a h u j e a n a l y z u d e z i l u z e a fatalismu o v l a d a j i c i c h n e k o l i k b a s n i k o v y c h
z n a m y c h - spisovatelu, ktefi se k o n c e m 40. let stali komunisty. Z a zaznamen
a n i stojf p f e d e v s i m „ K e t m a n " skryvajici o p r a v d o v e n a z o r y za m a s k y (prof
e s i o n a l n i K e t m a n , Ketman-estetik, r e v o l u c n i K e t m a n atd.) a p i l u l k a M u r t i -
B i n g , jejiz s p o l k n u t i slibuje i n t e l e k t u a l u m u p l n o s t v e d e n i a s p o l e c e n s k o u
uzitecnost. M u r t i - B i n g b y l a d i a l e k t i c k y m v y j a d f e n i m „ N o v e v i r y " . S t r a c h
a o p o r t u n i s m u s b y l y v t o m t o p r o c e s u d r u h o f a d e . „ N a t l a k statni masinerie
j e n i c i m ve s r o v n a n i s t l a k e m p f e s v e d c i v e h o a r g u m e n t u . " 6
5 N e j p f i h o d n e j s i
o d p o v e d n a tento p f i s t u p p f i s l a o d j i n e h o v y z n a m n e h o p o l s k e h o b a s n i k a
Z b i g n i e w a H e r b e r t a , ktery b y l n a r o z d i l o d M i l o s z e n u c e n zustat ve stalin
i s t i c k e m P o l s k u a m u s e l v y n a l o z i t velke usili, aby n e p f i s t o u p i l n a k o m p r o mis
s r e z i m e m . J e h o o d m i t n u t i p i l u l k y n e z n a m e n a l o nejakou k o n e c n o u sta-j
n i c i tryznene duse, ale b y l o p r o nej „zasadni o t a z k o u v k u s u " . P r o H e r b e r t a
b y l a p o d o b a tehdejsiho r e z i m u n a z v r a c e n i . V r o z h o v o r e c h o b v i h o v a l s p i l
sovatele, ktefi p u b l i k o v a l i n a p o c a t k u 50. let, z t o h o , ze tak c i n i l i „ze strac
h u a s p a t n e h o s v e d o m i " n e b o j e n ze „zistnych m o t i v u " . 6 6
Z velke casti j s o u vsak p o h l e d y o b o u spisovatelu c i n e n y z n e u p l n e perspektivy.
M i l o s z o p u s t i l P o l s k o v roce 1951 a stravil vetsi cast k o n c e 40. let!
Ke kritice politickeho chovani vychodonemeckych univerzit v cervnu 1953 viz Kowalczuk,
„Volkserhebung"; Huschner, „Der 17. Juni 1953". Viz tez Torpey, Intellectuals, ktery se zabyva
kriticky myslicimi intelektualy ve vychodnim Nemecku, avsak soustfedi se pfedevsim na 80. leta.
Kurori a Zakowski, PRL, s. 42. Viz tez Kurort, Wiara i wina. K dalsim odkaziim a diskuzim viz
Kersten, Miedzy wyzwoleniem, s. 100-162; Praszatowicz, „lnteligencja"; Trznadel, Hahba, a Stabek,
Intelektualistow.
„Lide na Zapade maji tendenci posuzovat situaci v porobenych statech v pojmech, jako jsou moc
a natlak. To neni spravne. Existuje tu i vnitfni touha po stesti a harmonii, ktera lezi hloubeji nez
obycejny strach nebo touha uniknout mizerii fyzicke destrukce." Mitosz, Captive Mind, s. 6, 12.
Trznadel, Hahba, s. 184. Zkracena verze vysla pod nazvem „An Interview".
/35/
• k o d i p l o m a t ve W a s h i n g t o n u . H e r b e r t z i l v P o l s k u , avsak v j a k e s i vnitfn
i e m i g r a c i . „ Z a d n a sila n a z e m i " b y h o n e d o n u t i l a pfecist S t a l i n o v u Strucnouhistorii
komunisticke strany Sovetskeho svazu.6
! N e z n a l k a z d o d e n n i u v a z o v a n i
spisovatelu s t a l i n s k e h o o b d o b i . O t a z k o u je, j a k v e d o u c i pfedstavitele
inteligence p f i j i m a l i k o m u n i s t i c k y r e z i m . J a k p f e s n e se m u p o d r o b o v a l i
a j a k e p r o to m e l i d u v o d y ? P f e d k l a d a n a k n i h a se s n a z i o d p o v e d e t n a tyto
o t a z k y a n a l y z o u casti i n t e l e k t u a l n i elity, u n i v e r z i t n i c h p r o f e s o r u a stud
e n t u , ktefi b y l i sice m o z n a merie z n a m i nez spisovatele, avsak d i k y sve
r o l i ve v y u c e b y l i p f i r e p r o d u k c i n a r o d n i h o s e b e u v e d o m e n i stejne d u l e z i ti
M o z n a M i l o s z u v p o h l e d p f e h a n i o s i d n a v a b e n i s t a l i n i s m u , H e r b e r t u v
d i c h o t o m n i p o h l e d v s a k zase n e m u z e b y t s p r a v e d l i v y ve v z t a h u k c e l k o v e
realite. J e i r o n i c k e , ze H e r b e r t o v a o b v i n e n i se o b j e v i l a v r o z h o v o r u s liter
a r n i m h i s t o r i k e m J a c k e m T r z n a d e l e m ( n a r o z e n 1930), k t e r y b y l j a k o m l a d
i k v a s n i v y m s t a l i n i s t o u n a W r o c l a w s k e u n i v e r z i t e a v y r u s o v a l p f i p f e d n
a s k a c h „idealistickeho" p r o f e s o r a l i t e r a t u r y K o l b u s z e w s k e h o . 6 8
B u d je
T r z n a d e l u v a n t i k o m u n i s m u s j e h o n o v e z i s k a n o u p o d o b o u , n e b o je cely
tento p f i b e h k o m p l i k o v a n e j s i . O b e c n e je m o z n o f i c i , ze d f i v e j s i k o m u n i s ticti
i n t e l e k t u a l o v e m a j i t e n d e n c i p o t e , co p f e j d o u d o p o l i t i c k e o p o z i c e ,
a to b e z o h l e d u n a z e m i , ve ktere ziji, sve p u s o b e n i v k o m u n i s t i c k e m h n u t i
pfejit m l c e n i m n e b o p o d a v a j i j e n v e l m i m a l o i n f o r m a c i o torn, co, p r o c
a j a k d e l a l i . 6
9
M l a d s i generace i n t e l e k t u a l u zejmena v C e s k o s l o v e n s k u n e b y l a tak zdrzenliva,
k d y z se z m i i i o v a l a o d u v o d e c h , ktere je v e d l y ke v s t u p u d o k o m u nisticke
strany. N e k o l i k k o m u n i s t i c k y c h pfedstavitelu, k t e f i se p r o s l a v i l i
v p r u b e h u P r a z s k e h o j a r a , j a k o b y l i J i f i P e l i k a n , C e s t m i r Cisaf, Z d e n e k M l y '
Trznadel, Hahba, s. 183-184. Podobne jako ostatni velka dila, i kniha C . Mitosze je vnitfne
rozporuplna, nebof na jedne strane pfiznava strach z vnitfniho pfesvedceni a slabost Nove viry,
na druhe strane vsak melancholicky duma nad jejim triumfem. Gobineauv Ketman maskoval
prave nabozenske pfesvedceni, avsak nabozenske vyznani bylo vzhledem k saradam
v komunistickem Polsku druhofade. Jednalo se spise o reflexivni a nekdy ritualizovanou formu
rezistence spise nez o stav mysli. Podobne jako Orwelluv roman / 984 i Mitoszova kniha byla
myslena jako varovani. Viz tez Mitoszovu autobiografii Native Realm, s. 120, kde pise: ..Kazdy,
kdo tvrdi, ze sila nemuze zvitezit nad argumenty, nedocenuje charakter politiky, kde vitez bere
vsechno."
' Trznadel, Hahba, s. 9-38.
Viz Schaff, Pom; Kott, Still Alive; Knapp, Promeny; Havemann, Warum; Kuczynski, Ein linientreuer.
Vyjimkou v techto pametech je Kolman, Die verirrte Generation. Klempererovy otevfene psane
Pameti nazvane So sitze ich davaji nahlednout do myslenek nemeckeho komunistickeho
'"telektuala.
Uvod
naf, J i f i H a j e k a A l e x a n d e r D u b c e k , z a n e c h a l o o svych z k u s e n o s t e c h m l a d
y c h k o m u n i s t u v p o v a l e c n e m o b d o b i sve v z p o m i n k y . V e t s i v y p o v i d a c i
h o d n o t u vsak m a j i m e m o a r y ne tak z n a m e osoby, j a k o u b y l a n a d a n a pfek
l a d a t e l k a a v d o v a p o o b e t i p r o c e s u se S l a n s k e h o p r o t i s t a t n i m c e n t r e m
R u d o l f u M a r g o l i o v i H e d a M a r g o l i u s o v a - K o v a l y o v a . 7 ° Jeji r o z h o d n u t i
v s t o u p i t d o k o m u n i s t i c k e strany b y l o zcasti d a n o n a r o d n i z k u s e n o s t i vyplyvajici
z faktu, ze C e s k o s l o v e n s k o b y l o z r a z e n o Z a p a d e m v roce 1938 a osvo
b o z e n o z V y c h o d u v roce 1945, zcasti i z f e j m y m m o r a l n i m k r e d i t e m k o m u
nistu, ktefi b y l i j a k o jeji otec a m a n z e l v e z n e n i v k o n c e n t r a c n i c h t a b o r e c h
K o v a l y o v a o torn napsala: „Chovali se j a k o bytosti vyssiho d r u h u . J e j i c h idea
Iismus a s t r a n i c k a d i s c i p l i n a j i m d a l y s i l u a vytrvalost, se k t e r o u j s m e se m y
ostatni n e m o h l i merit."/1
V p f i p a d e p o v a l e c n e h o N e m e c k a h o v o f i l Jeffrey H e r f o rozdelene pame-i
ti, ktera d e l i l a z e m i na z a p a d n i a v y c h o d n i cast. I v generaci, ktera v C e s k o s
l o v e n s k u p o l i t i c k y d o s p e l a p o roce 1945, b y l y jejich n a z o r y a pamet' rozdeleny.
O p o n e n t u m k o m u n i s t u , ktefi n e p o d l e h l i vyse citovane logice H e d y
M a r g o l i u s o v e , vsak n e b y l o u m o z n e n o sve n a z o r y vefejne obhajit. P o U n o r u
1948 b y l i o d p u r c i k o m u n i s t u systematicky o d s t r a n o v a n i ze vsech soucasti
k u l t u r n i a i n t e l e k t u a l n i sfery a nejvice prave z v y s o k y c h s k o l . V c i s t k a c h ,
ktere p r o b e h l y v l e d n u a u n o r u 1949, m l a d i k o m u n i s t e v y l o u c i l i z vysokych]
s k o l j e d n u c t v r t i n u svych s p o l u z a k u . N a n e k t e r y c h f a k u l t a c h , j a k o byla;
n a p f i k l a d f a k u l t a p r a v n i c k a , p o c e t v y l o u c e n y c h d o k o n c e d o s a h l cele polo-'
viny. V y l o u c e n i s t u d e n t i m u s e l i n a s t o u p i t d o m a n u a l n i c h z a m e s t n a n i ,
o d k u d j i z nevedla cesta zpatky.
O b e c n e l i v a h y k o m u n i s t i c k e casti m l a d e g e n e r a c e n e b y l y z tohotoj
d u v o d u v y s t a v e n y z a d n e k o n f r o n t a c i . Z j e j i c h u v a h asi nejvyse stoji m y t u s
o z v l a s t n i ceskoslovenske ceste k s o c i a l i s m u . H e d a M a r g o l i u s o v a - K o v a l y o v
a n a p s a l a , ze „ n i k d o n e p o c h y b o v a l , ze si b u d e m e m o c i sve z a l e z i t o s t i
f i d i t s a m i , a to z p u s o b e m , ktery se b u d e o d l i s o v a t o d r u s k e h o t o t a l i t n i h o
m o d e l u . N a r o d n i cesta k s o c i a l i s m u b y l a z a k l a d e m naseho u v a z o v a n i .
T y k a l o se to d o k o n c e i m y s l e n e k K l e m e n t a G o t t w a l d a , g e n e r a l n i h o tajemn
i k a K S C . G o t t w a l d a v torn u t v r z o v a l d o k o n c e i s a m o t n y S t a l i n . M a r s a l
T i t o , k t e r y z a v e d l z v l a s t n i d r u h k o m u n i s m u v J u g o s l a v i i , b y l s v e h o casu
Viz jeji knihu Under a Cruel Star. Viz tez Pelikan, Ein Fruhling; Cisar. Clovek; Mlynaf, Nightfrost;
Hajek, Pameti, a Dubcek, Hope.
Under a Cruel Star, s. 59. K mene heroicke strance chovani komunistu v nacistickych
koncentracnich taborech viz Buber-Neumann, Milena; Niethammer, Der gesdufaerte Antifaschismus.
/37/
h r d i n o u a
nosti
n a s l e d o v a n i j e h o p f i k l a d u v nasi z e m i se z d a l o b y t r e a l n o u m o z «
7 Q
o slovy K o v a l y o v a nechtene o d h a l i l a p r a v d u o c e s k o s l o v e n s k e m
n i s m u . V d o b e , o ktere psala, T i t o b u d o v a l stalinisticky r e z i m . A b u d o ard
s t a i i n i s m u b y l o tez p r o g r a m e m G o t t w a l d a a j e h o strany. J i z d a v n o p f e d
' n o r o v y m pfevratem r o k u 1948 a p f e d v y v r c h o l e n i m stalinistickeho o b d o b i
zivali ceskoslovensti k o m u n i s t e p r o u c h v a c e n i veskere m o c i s t a l i n i s t i c k y c h
m e t o d Patfila m e z i ne e l i m i n a c e p o l i t i c k y c h o p o n e n t u n a s i l n y m i prostfedkv
a degradace i n t e l e k t u a l n i h o a k u l t u r n i h o z i v o t a s p o l e c n o s t i . J e j i c h cesta
k socialismu b y l a v z d y z a l o z e n a n a p o l i t i c k e m teroru. C o n e s l i b o v a l i a co
ani n e m o h l i p f e d p o k l a d a t , b y l fakt, ze j i m i r o z p o u t a n y teror b y m o h l zasahnout
nejen jejich t f i d n i nepfatele (za ktereho b y l a p o k l a d a n a n a p f i k l a d
nacisty veznena „ b u r z o a z n i " b o j o v n i c e z a p r a v a z e n M i l a d a H o r a k o v a
p o p r a v e n a v z i n s c e n o v a n e m p r o c e s u v roce 1950), ale ze b y m o h l z a s a h n o u t
i samotne cleny k o m u n i s t i c k e strany.73 V e v z p o m i n k a c h c e s k o s l o v e n s k y c h
k o m u n i s t u se ceskoslovenska verze s o c i a l i s m u d e f o r m o v a l a ve stalinismus
teprve tehdy, k d y z se j i c h teror r e z i m u o s o b n e d o t k l .
N a rozdil o d p r o p a g a n d y k o m u n i s t i c k y c h vitezu v C e s k o s l o v e n s k u z r o k u
1948, velka cast mlade povalecne generace v roce 1945 k o m u n i s m u s o d m i t a l a .
U k a z a l o se to v fade statu stfedni a v y c h o d n i E v r o p y n a p f i k l a d v p o v a l e c n y c h
volbach studentskych reprezentaci. N e b y l o t o m u tak p r o t o , ze b y si studenti
pfali navrat starych p o f a d k u ci ze b y se snazili zakryt k o l a b o r a c i , ale p r o t o , ze
jasne v n i m a l i nebezpeci, ktere r a d i k a l n i levice pfedstavovala p r o o b c a n s k a
prava a intelektualni svobody. V e v y c h o d n i m N e m e c k u si studenti z a sve
zastupce nekolikrat z v o l i l i pfedstavitele l i b e r a l n i c h ci kfest'ansko-demokratickych
smeru, ktefi ziskali zasluhy v b o j i p r o t i n a r o d n i m u socialismu. Pfedstavovali
i o p o z i c i proti k o m u n i s m u j a k o nove forme totalitniho rezimu.74_
72
Under a Cruel Star, s. 63; Herf, Divided Memory.
Autori pameti uvedeni vyse v poznamce c. 70 casto ani slovem nezminuji komunisticky teror
proti nekomunistum a temef se nezabyvaji stalinismem, ktery pomahali budovat. Viz napfiklad
pameti A. Dubceka (narozeneho v roce 1921), ktere venuji jen sedm z temef 300 stran obdobi
let 1948-1954. Viz Hope, s. 59-65. V Jugoslavii se jina forma socialismu zacala prosazovat teprve
po roztrzce mezi Stalinem a Titem. K prvnim povalecnym letum v Jugoslavii viz McClellan,
..Postwar Political Evolution", s. 125-131.
y s o k e m
u poctu antifasistu mezi politickymi oponenty komunistu ve vychodnim Nemecku viz
n |
z e kapitolu 6, pozn. I. 649. K vysledkum studentskych voleb v roce 1947 v ceskych zemich
a ve vychodnim Nemecku viz nize kapitolu 5, pozn. c. 548; kapitolu 6, pozn. c. 637. Daily Telegraph
nize Kovalyove napsal, ze se jedna „o portret cele generace nejen v Ceskoslovensku, ale v cele
^Tchodni Evrope". Avsak popisy Kovalyove jsou vysoce selektivni. V debatach, ktere se po valce
Uvod
Z a d n e ze v z p o m i n e k n a p s a n y c h c e s k o s l o v e n s k y m i k o m u n i s t y nevysvetluji,
j a k b y l o m o z n e , ze se tito m l a d i , c i t l i v i a i n t e l i g e n t n i l i d e m o h l i p f i p o j
i t k h n u t i , j e h o z k u l t u r n i a i n t e l e k t u a l n i p o l i t i k u f o r m u l o v a l i t a k o v i diletanti,
j a k o b y l i G u s t a v Bares a L a d i s l a v Stoll, a j e h o z m i n i s t r e m i n f o r m a c i
b y l V a c l a v K o p e c k y zcela i g n o r u j i c i i n t e l e k t u a l n i zivot.
Tato k n i h a n e p o r o v n a v a vycerpavajicim z p u s o b e m jednotlive univerzity
a systemy vysokeho skolstvi, ale spise se soustfedi na p o l i t i k u k o m u n i s t i c k y c h
stran v u c i v y s o k y m s k o l a m , aby tak tfem z v o l e n y m p f i p a d u m d o d a l a nove perspektivy.
Z a m e f e n i m na profesni slozeni ucitelskeho s b o r u ve spolecenskych
vedach a na system p f i j i m a n i studentu se k n i h a p o k o u s i analyzovat univerzity
z p o h l e d u , k t e r y m je videly k o m u n i s t i c k e strany: j a k o nastroj ideologicke
a spolecenske transformace.75 O d p r v n i c h p o v a l e c n y c h let k o m u n i s t e zfetelne
rozlisovali m e z i p f i r o d n i m i a t e c h n i c k y m i v e d a m i na j e d n e strane a spolecens
k y m i v e d a m i n a strane druhe. N a p f i k l a d 30. cervence 1947 clen N e m e c k e
spravy p r o vzdelavani v sovetske o k u p a c n i zone ( D W ) ve V y c h o d n i m Berline
pronesl nasledujici p o z n a m k u o p f i j i m a n i studentu k p o s t g r a d u a l n i m u studiu:
„ K a n d i d a t i p r o lekafske, m a t e m a t i c k e a technicke o b o r y m u s i m i t v kazd
e m p f i p a d e d o s t a t e c n o u o d b o r n o u {fachlich) z p u s o b i l o s t . K r o m e t o h o
m u s i m e trvat n a torn, ze m u s i zastavat p o z i t i v n i p o l i t i c k e n a z o r y v n a s e m
s m y s l u . P r o k a n d i d a t y ze s p o l e c e n s k o v e d n i c h fakult j e nejdulezitejsi p o d m
i n k o u p o l i t i c k a spolehlivost. V techto o b o r e c h m o h o u byt u c h a z e c i pfijati,
i k d y z n e a b s o l v o v a l i pfedepsane c u r r i c u l u m , p o k u d p r o k a z i , ze maji
v y t v o f e n y p f e d p o k l a d y p r o uspesne d o u c e n i . " ? 6
Relativne m a l o prostoru je v teto knize v e n o v a n o lekafstvi n e b o p f i r o d n i m
v e d a m , v n i c h z se ve vsech tfech sledovanych statech p o d a f i l o zachovat vyz
n a m n y prvek kontinuity, at'jiz o s o b n i n e b o v p o d o b e m i l i e u oboru.77
uskutecnily v jejim malem prazskem byte, se obrany zapadni demokracie ujal dustojnik Franta, ktery
„valku prozil jako zivocich spici zimnim spankem" a odmitl Kovalyove poskytnout iitociste pote,
co uprchla z nacistickeho pochodu smrti. Jeho oponent Zdenek byl „pfijat do komunisticke strany
nekde ve stanu, v lese, za svitu svicek a se samopalem v rukou... Vse co fekl, znelo silne a presvedcive,
protoze to rekl prave on." Citila se ..provinila, kdyz souhlasila s jeho oponentem Frantou, ktery
byl tak racionalni a nikdy nezapomnel, kdo mu dava chleba". Under a Cruel Star, s. 57-58.
7 5
K hlavnim pozadavkum SED na vysokoskolske vzdelavani viz kapitolu 2, pozn. (. 165.
7 6
BAAP, R2/I447, s. 196-197. Viz tez poznamky polskeho komunistickeho funkcionare Jakuba
Bermana, ktere udajne pronesl na schiizi vedecke rady (rodo naukowa) ministerstva skolstvi
16. cervence 1945. A A N , M O , 2801, k. 50-51.
7 7
K provokativnim nazorum na kontinuitu ve vychodonemeckem vysokem skolstvi viz Ash,
..Verordnete UmbrCiche". K rezistenci lekarskych fakult vuci ideologickemu ovlivhovani viz Ernst,
Die beste Prophylaxe, a Jessen, ..Akademische Elite".
/39/
Z d v o j i funkce u n i v e r z i t - vytvafet a pfedavat z n a l o s t i a vytvafet elity, se
tato k n i h a z a m e f i l a n a tu d r u h o u , i k d y z j e jasne, ze k o n t i n u i t a profesorskeho
s b o r u z a r o v e n m e l a v y z n a m n y v l i v n a o b s a h j e d n o t l i v y c h v e d n i c h
o b o r f l . N a p f i k l a d p o k r a c o v a n i n e k o l i k a p f e d v a l e c n y c h h i s t o r i c k y c h , filozofickych
a s o c i o l o g i c k y c h s k o l v P o l s k u p f i s p e l o k relativni vyspelosti p o l skych
s p o l e c e n s k y c h v e d v r a m c i v y c h o d n i h o b l o k u . N a p o d p o r u t o h o t o
tvrzeni je m o z n o p f i p o m e n o u t m e z i n a r o d n i ohlas t a k o v y c h o s o b n o s t i j a k o
Leszek K o l a k o w s k i , Z y g m u n t B a u m a n , A n d r z e j W a l i c k i , W i t o l d K u l a n e b o
B r o n i s l a w G e r e m e k . V s i c h n i j m e n o v a n i s t u d o v a l i u p f e d v a l e c n y c h profesoru
a p u b l i k o v a l i v y z n a m n a v e d e c k a d i l a v p r o s t f e d i P o l s k e l i d o v e r e p u b l i k y .
A v s a k stalo se tak az v p o s t s t a l i n i s t i c k e m o b d o b i . M e z i lety 1949 a 1955 b y l y
r o z d i l y v a p l i k a c i stalinisticke o r t o d o x n i i d e o l o g i c v ceskych, p o l s k y c h c i
v y c h o d o n e m e c k y c h p u b l i k a c i c h z o b l a s t i s p o l e c e n s k y c h v e d vice m e n e
zanedbatelne. N a v i c cistky, ktere p o s t i h l y ceskoslovenske spolecenske v e d y
na p o c a t k u 50. let, n e z a b r a n i l y n a p o c a t k u let 60. t o m u , a b y se tyto o b o r y
zacaly z n o v u p r o b o u z e t . V P r a z e a B r n e v z n i k a l y p r v o t f i d n i s o c i o l o g i c k e
studie, m l a d s i h i s t o r i c i z a c a l i k r i t i c k y z k o u m a t n e d a v n o u m i n u l o s t . D o s l o
k navazani s p o l u p r a c e m l a d y c h s c h o p n y c h m a r x i s t i c k y c h v e d c u , j a k o b y l
Pavel M a c h o n i n , se starsimi, d o s u d z i j i c i m i pfedstaviteli, j a k o b y l n a p f i k l a d
J o s e f K r a i . T e n t o nadejny vyvoj b y l pferusen p o r a z k o u P r a z s k e h o j a r a .
M o z n a , ze liberalizace 60. let m o h l a pfinest m e z i n a r o d n e r e n o m o v a n e spolecenske
vedce i ve v y c h o d n i m N e m e c k u . Z d e vsak b y l a situace k o m p l i k o v
a n a t i m , ze N D R m u s e l a v z d y n a b i d n o u t „socialistickou" alternativu
z a p a d n i p o l o v i n e zeme, a to k o m p l i k o v a l o z a p o j e n i v y c h o d o n e m e c k y c h
o d b o r n i k u d o m e z i n a r o d n i s p o l u p r a c e . 7 8
T a t o studie se s n a z i ukazat, ze
z k o u m a n a p o l i t i k a z v o l e n e h o o b d o b i sice v y t v o f i l a p o d m i n k y a k o n t e x t
d a l s i h o vyvoje s p o l e c e n s k y c h v e d a d a l s i c h o b o r u , avsak tento vyvoj nedet
e r m i n o v a l a .
K n i h a se z a b y v a t f e m i z e m e m i zcasti p r o t o , ze vetsi p o c e t p f i p a d u b y
b y l o o b t i z n e z v l a d n o u t , ale zcasti i p r o t o , ze zvolene staty vytvafeji pfirozeny
kontext v r a m c i s t f e d n i a v y c h o d n i E v r o p y . V s e c h n y v y c h o d o n e m e c k e ,
p o l s k e a ceske u n i v e r z i t y b y l y z a l o z e n y n a r a k o u s k o - n e m e c k e m m o d e l u
vysokeho skolstvi a profesorsky s b o r se vytvafel o b d o b n y m z p u s o b e m , vcetne
p o s t g r a d u a l n i c h s t u d i i a h a b i l i t a c i p o d d o h l e d e m t a k f k a v s e m o c n y c h
Vizjiapriklad vyliceni reformniho usili skupiny mladych u£encu na Humboldtove univerzite
S o z i a l i I m u h
" ( U W e J e n S
H e
" e r
' K
' a U $ K
° r n
' W o l f
S a n
S H e i s e
) - B r e s c h a
Noack, „Freiheit im
Uvod
p r o f e s o r u p f i s l u s n y c h o b o r u . P f e d p r v n i svetovou v a l k o u profesofi a stud
e n t i v o l n e p f e c h a z e l i m e z i c e s k o u a n e m e c k o u u n i v e r z i t o u v P r a z e a u n i v
e r z i t a m i v L i p s k u c i K r a k o v e . P o d o b n o s t a k a d e m i c k e h o z i v o t a v y s o k y c h
skol z k o u m a n e h o r e g i o n u p o m a h a , o b d o b n e j a k o u n i f o r m n i l o g i k a sovetizace,
lepe i d e n t i f i k o v a t o d l i s n o s t i ceske, p o l s k e c i v y c h o d o n e m e c k e p o l i t i c ke
kultury.
T f i z k o u m a n e s p o l e c n o s t i tez v y t v o f i l y p f i r o z e n o u j e d n o t k u v m y s l e n i
k o m u n i s t i c k y c h p o l i t i k u , ktefi n a v z d o r y k l a s i c k e m u m o s k e v s k e m u p o h l e d u
na m e z i n a r o d n i v z t a h y n a p o c a t k u 50. let navstevovali s o u s e d n i staty, a b y
se v n i c h p o u c i l i , j a k uvest v z i v o t sovetsky m o d e l s p o l e c n o s t i . A tak t o m u
b y l o i v c e s k o s l o v e n s k e m , p o l s k e m a v y c h o d o n e m e c k e m pfipade.79 Pfesh
r a n i c n i s p o l u p r a c i techto t f i statu u m o z n i l a take b e z p r o b l e m o v a k o m u n i kace.
C e s t i a p o l s t i a k a d e m i c i si s p o l u j e d n o d u s e p s a l i a r o z p r a v e l i ve svych
j a z y c i c h a take s n e m e c k y m i v e d c i a f u n k c i o n a f i se d i k y z n a l o s t i n e m c i n y
s n a d n o d o m l u v i l i . K o n t a k t y s M a d ' a r s k e m c i s d a l s i m i staty dale n a j i h o v y c
h o d n e b y l y a n i tak j e d n o d u c h e , a n i tak i n t e n z i v n i . 8 0
\ S l o y e n s k o se d o k o n t e x t u z v o l e n e h o p r o tuto k n i h u n e h o d i , nebot' p f e d
p r v n i svetovou v a l k o u neexistovala z a d n a samostatna slovenska akademick
a elita. T a v z n i k l a teprve b e h e m m e z i v a l e c n e Ceskoslovenske r e p u b l i k y
s p o m o c i ceskych v y s o k o s k o l s k y c h ucitelu, ktefi sehrali r o z h o d u j i c i l i l o h u
p f i zalozeni u n i v e r z i t y v B r a t i s l a v a V r a m c i Ceskoslovenska b y l y slovenske
v y s o k o s k o l s k e zalezitosti f i z e n y zvlast' ze slovenskeho h l a v n i h o mesta B r a tislavy
a to u m o z n i l o pojednavat o S l o v e n s k u j a k o o samostatne entite.
P o k u d j s o u v p r a c i u v e d e n y z m i n k y o Ceskoslovensku, j e to v tech p f i p a d
e c h , k d y existovala j e d n o t n a p o l i t i k a p r o cely stat.
H i s t o r i k o v e zabyvajici se staty v y c h o d n i E v r o p y zaujali v u c i v y c h o d n i m
u N e m e c k u a m b i v a l e n t n i postoj. V e t s i n a z n i c h o n e m p o j e d n a v a m i m o ;
v l a s t n i v y c h o d o e v r o p s k y k o n t e x t , a to zcasti kvflli specificnosti n e m e c k y c h
dejin, zcasti k v u l i v z t a h u socialisticke p o l o v i n y N e m e c k a k z a p a d n i m u sousedu
a zcasti k v u l i t o m u , ze tento statni utvar p o roce 1989 z a n i k l . J o s e p h
7 9
Pfedtim, nez v roce 1950 ceskoslovensti komuniste pfipravili svuj vlastni zakon o vysokych
skolach, inspirovali se sovetskym a polskym pfipadem. Kdyz si v listopadu 1951 jeden
z komunistickych funkcionafu stezoval na stav studia delniku, vyslovne se zminil o situaci ve
vychodnim Nemecku a v Polsku. SUA, A U V KSC, f. 19/7, a. J. 321, s. 124-125. Vychodonemectf
funkcionafi zase na pocatku roku 1950 navstivili Polsko, aby zde prostudovali, jak probihaji
delnicke kurzy. BAAR R3/I45, s. 374-381.
8 0
K vyvoji vysokeho skolstvi v Madarsku v povalecnem obdobi viz Peteri, Academic* and State
Socialism.
/w
R o t h s c h i l d napsal, ze j e h o r o z h o d n u t i vynechat ve sve k n i z e Return to Diversity
( N a v r a t k r o z d i l n o s t i ) h l u b s i a n a l y z u v y c h o d n i h o N e m e c k a „ b y l o o d u v
o d n e n o d e j i n a m i , ktere z p u s o b i l y , ze tento r a d o b y stat z m i z e l z m a p y
E v r o p y " - 8
' Take h i s t o r i k o v e zabyvajici se v y c h o d n i m N e m e c k e m v e t s i n o u
souhlasili s t i m , ze tento stat m e l specificke p o s t a v e n i , a s t a t u m l e z i c i m dale
na v y c h o d se p r o t o n e v e n o v a l i .
A t ' j i z p o v a z u j e m e v y c h o d n i N e m e c k o z a soucast v y c h o d n i E v r o p y n e b o
ne v teto k n i z e p o k l a d a m e N D R z a soucast sovetskeho b l o k u . O v y c h o d n
i m N e m e c k u a o v y c h o d n i E v r o p e p f i n a s i totiz tato studie p o z n a t k y , ktere
b y j i n a k m o h l y zustat o p o m e n u t y . M i m o j i n e p o m a h a vysvetlit r e l a t i v n i stab
i l i t u v y c h o d o n e m e c k e h o k o m u n i s t i c k e h o r e z i m u . T o , c o v y p l y v a z vychod
o n e m e c k y c h dejin z p e r s p e k t i v y v y s o k e h o skolstvi, l z e s h r n o u t d o ctyf
b o d u . J s o u j i m i b e z p r e c e d e n t n i l i k v i d a c e l e g i t i m i t y starych elit, v l a d a p e v n e
r u k y a zajem sovetske vojenske spravy o vyvoj ve v y c h o d n i N e m e c k u ,
p o k r a c o v a n i m a s i v n i migrace l i d i pfes o t e v f e n o u h r a n i c i , j e d i n o u v r a m c i
sovetskeho b l o k u , a k o n e c n e relativne s o u d r z n a a r o z h o d n a v l a d n o u c i vrstv
a statu. S r o v n a v a c i p e r s p e k t i v a p a k k r o m e j i n e h o fika, ze v y c h o d o n e m e c ke
spolecnosti j e tfeba r o z u m e t ze s o c i o l o g i c k e h o h l e d i s k a , a to m o z n a vice
nez kterekoli j i n e socialisticke s p o l e c n o s t i . V y c h o d o n e m e c k a spolecnost
b y l a p o v a l e c n y m v y t v o r e m , ktery vytvafela s v y m i p r o m y s l e n y m i nastroji
a intervencemi n e o b v y k l e r o z h o d n a k o m u n i s t i c k a stranicka elita.
P o s l e d n i faktor, ktery h o v o f i ve p r o s p e c h s r o v n a v a c i h o p f i s t u p u k o m u nisticke
p o l i t i k y ve v z t a h u k v y s o k e m u skolstvi v techto z v o l e n y c h tfech
spolecnostech, se tyka a r c h i v n i c h d o k u m e n t u , ktere ve s l e d o v a n y c h letech
stalinistickeho o b d o b i v y t v o f i l y u s t f e d n i v y b o r y k o m u n i s t i c k y c h stran ve
V y c h o d n i m B e r l i n e , v Praze a ve Varsave. U k a z u j i n a temef i d e n t i c k e organ
i z a c n i p r i n c i p y se stejnym d e l e n i m k o m u n i s t i c k e n o m e n k l a t u r y , se k t e r y m
se m u z e m e setkat v S o v e t s k e m svazu. Z d a se, ze se odlisuje j e n j a z y k a z p u sob
u s p o f a d a n i f o n d u . T o same j e m o z n o konstatovat o f o n d e c h ministerstev
skolstvi techto tfi z e m i . H i s t o r i k o v e , ktefi v techto a r c h i v e c h badaji, tak
maji p o c i t , ze se ocitli v j e d n o m o d d e l e n e m svete.
1
Rothschild, Return to Diversity
afazujl, Okey ji z ni vylucuje.'
s. ix. Brzezinski, Simons a Schopflin N D R do vychodni Evropy