VIZUÁLNÍ KULTURA A CROSS-MEDIACE
zkušenost vizuálního obsahu - v mnoha formách, vizuálních obsazích a kódech, které migrují mezi
sebou
-tištěné obrazy a grafický design
-TV a kabelová TV
-film a video ve všech interfacech
-počítačový interface a softwarový design
-web jako vizuální platforma
-digitální multimédia
-reklama ve všech médiích
-užité umění a fotografie
-móda
-architektura, design a městský design
kódy
instituce významu

intertextualita + intermadialita
dle Julie Kristevy (v návaznosti na Bachtina a jeho dialogismus):
- význam a srozumitelnost diskurzu a textů je založen na síti předchozích diskurzů a textů
T.S. Eliot o básnících:
Žádný básník, žádný umělec jakéhokoli umění, nenese svůj vlastní význam sám o sobě. Jeho
důležitost, jeho hodnota, je hodnotou jeho vztahu k mrtvým básníkům a umělcům. Nelze jej soudit
samotného, musíme ho vidět, v kontrastu a srovnání, mezi mrtvými. Chápu to jako klíčový princip
estetické, nejen historické kritiky.
- 3 jednotky dialogu: pisatel/ tvůrce, čtenář/ recipient a vnější texty

1.intermedialita vs.
2.transmediální relace vs.
3. multimediální relace

4. hypermedialita
Bez názvu3.png


5. mixed-media
Le_bouquet-Guillame_Apollinaire-visual_poetry-1917.jpg images.jpg


„Vývojová důležitost takových překročení hranic je v tom, že se
umění učí pociťovat nově své tvárné prostředky a viděti svůj materiál z nezvyklé strany; přitom
však vždy zůstává samo sebou, nesplývá s uměním sousedním, nýbrž dosahuje toliko stejným postupem
různých efektů nebo různým postupem efektů stejných.“
TEORETICI K INTERMEDIALITĚ
Ricciotto Canudo: Teorie sedmi umění
Jan Mukařovský: K estetice filmu
Dick Higgins – pojem intermedia – 1965
Christian Metz – mnohokódovost filmu

FILM PO FILMU
1.PŘESTRUKTUROVÁNÍ POVRCHU
starší filmy a již známý materiál jsou znovupřetvořené do nové struktury
Martin Arnold, Piece Touchee, 1989
základem 18vteřinový záběr z filmuThe Human Jungle (Joseph M. Newman, 1954)
2. PŘEPISOVÁNÍ
dílo je vyjmuto z kina a umístěno do prostoru galerie =  otevřená časoprostorová proměna a užití
odlišných struktur vyprávění
Mike Figgis, Time Code, 2000
3. PŘEKOMBINOVÁNÍ
interaktivní používání audiovizuálního materiálu a
odhalování narativního potenciálu
Ian Howard, StreetStalking, 2001
5525-13814-1-PB.jpg

4. ŘIDITELNÝ OBRAZ
vytvoření konstrukce k řízení narativního prostoru divákem
Jeffrey Shaw, Place, 1995
5. INTERPOLOVÁNÍ
-spojování oddělených a vzdálených prvků do jednoho komplexního díla
- mizí hranice mezi fikcí a fakty, mezi aktuálním a virtuálním světem
-vzniká mixovaná realita – prostorové, časové, audovizuální vztahy se spojují do neočekávaných
formací
-
Janet Cardiff, Payhouse, 1997
 6. IMERZE – VNOŘENÍ
stejný princip jako umění,která obklopují diváka a
vthaují ho do virtuálního světa(Omnimax, IMAX, PC
rozhraní jako CAVE, HDM)
Michael Naimark: Be Now Here, 1995–2000
vr_a_mnaimark03.jpg

7. VYPOČÍTÁNÍ
obrazy z reality jsou generované počítačem, potřeba užití softwarových nástrojů
Shelley Eshkar, Paul Kaiser: Pedestrian, 2002
8. PROPOJENÍ SÍTÍ
nové sociální prostory, sítě umožňující komunikaci a interakci, virtuální procházky
Felix Stephan Huber; Udo Noll, Philip Pocock, Florian Wenz: A Description of the Equator and Some
ØtherLands, 1997
9. BERZPROJEKČNÍ PLOCHY (Screenless)
Michael Schmid, Thomas Beth, Jörn Müller-Quade, LaserFilm 2002

 --------           KROK ZPĚT
hledání intermediality ve „starých“ médiích – příklad tableau vivant
pageantwounded2.jpg

filmové příklady
David W. Griffith, A Corner in Wheat, 1909
Peter Greenaway
Derek Jarman
Jean Luc-Godard – Tout va bien
Lech Majewski – Mlýn a kříž
2012019_14976835704f156c6dce92a.jpg