Tereza Heczková, 217039


                                     Nicolas Fargues na pláži


     Román v románu není vynálezem 21. století. Avšak díky nástupu elektronických[P1]  knih Nicolas
Fargues přihazuje. Román, který si usmyslel napsat John, nepokročil o píď a nejspíše ani nikdy
nepokročí. Román Belvala, hvězdného televizního novináře, ve skutečnosti napsal černoch[P2] . Ono
zdvojení textu má své hranice: Johnovy úvahy při pročítání Belvalova románu zatěžují román
samotného Farguea, jehož silnou stránkou jsou hlavně dialogy a komentování[P3]  situací. Avšak těch
několik stránek naštěstí[P4]  nezkazí celkový dojem.

      Jak už nám to Fargues dokázal ve svých šesti předchozích dílech, jeho příběhy mají spád.
Čtenář velmi rychle zachytí myšlenku, směje se ironickým pasážím, vnímá [P5] intonaci v řeči
postav, často souhlasí. Už od počátku jsme autorem vtaženi do filmového záběru – neboť díky svému
vybroušenému citu pro obraznost[P6] , Nicolas Fargues zcela jistě jednou film natočí. Pozorujeme
Johna na pláži při sběru odpadků, který uspořádala radnice.


Uspokojivě, započteno
________________________________

 [P1]Ne, to ne, mluví o jen pomyslných knihách

 [P2]Pozor, najděte si termín

 [P3]To ne, vystižení situací, komentáře právě ne

 [P4]komentářů

 [P5]rozpozná

 [P6]obraz