AKTUÁLNÍ OTÁZKY UMĚNÍ NOVÝCH MÉDIÍ
[Simulátor konference]
Se svými příspěvky vystoupí posluchači navazujícího magisterského studia oboru
Teorie interaktivních médií
Místo: učebna N21
FF MU, Janáčkovo nám. 2a
Datum: 5. 4. (Blok: 01)
19. 4. (Blok: 02)
26. 4 . (Blok: 03)
3. 5. (Blok: 04) 2012
Čas: vždy 15:50 – 17:30
P. R. O. G. R. A. M.
5. dubna 2012 # # # # # # # # # # # # # [[ Blok příspěvků: 01 ]] # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # #
15:50 Zahájení
16:00 – 16:20
Tomáš Raszka: Vysokoškolské instituce zaměřené na oblast nových médií od r. 1990 do r. 2005 v České republice
ílem prezentace je souhrnná analýza a interpretace vývoje studia
nových médií na vysokých veřejných školách v České republice v
období od r. 1990 do r. 2005. Reflektuje kulturní, politické i ekonomické
aspekty změn v akademickém prostředí po r. 1989 a zároveň se snaží tyto
změny uchopit v kontextu institucionalizace nových médií. Zabývá se
příčinami a motivy rozvoje vysokoškolského studia, které rozděluje na
studium: umělecké, neboli praktické a teoretické. Oba směry jsou svým
obsahem propojeny a vzájemně se ovlivňují, pouze forma výuky se liší.
Obsahem praktické, umělecké části je soupis všech uměleckých škol, jež
pracují v rámci studia s novými médii v laboratořích, ateliérech, či
studiích. Teoretická část si naopak všímá těch vysokých škol, jež svým
obsahem studia reflektují pouze uměnovědné a filozofické rozměry
nových médií. U obou částí mapuje jejich historický vývoj, konkrétní
uměleckou a pořadatelskou činnost a nejvýznamnější osobnosti daných
oborů.
16:30 – 16:50
Andrea Vatulíková: Mark Ther: demonstrativní odlišností k (hledání vlastní) přirozenosti
ílem mé práce, která se má zabývat otázkou queer a gay komunit ve
vztahu k novo-mediální teorii a umění 70. – 90. let s důrazem na
performance a novo-mediální umění bude charakterizovat základní znaky
a proměny tohoto tématu na časové ose třiceti let, dále pak konfrontace
teoretických textů a tohoto umění v praxi. Jako příklad jsem zvolila
českého novo-mediálního umělce Marka Thera (čerstvě oceněného
Cenou Jindřicha Chalupeckého). Ther navazuje na Andy Warhola (velkou
ikonu queer scény), jeho videa mohou evokovat cynicky vyprázdněné
umění 80. let. Existencí svého ženského alter-ega také navazuje na
Marcela Duchampa (a jeho Rrose Sélavy). Therovo umění pak konvenuje
jak s teorií Donny Haraway (genderové identity nejsou vrozené, jednotlivé
role se začaly zpochybňovat a mísit), tak s Judith Butler, pro niž je
„heterosexualita již konstantní parodií sebe samé“, nastoluje tedy „konec
homosexuality jako druhořadé kopie heterosexuality“; jako „kopie kopie“,
simulace. Ther svým expresívním přihlášením se ke queer scéně kvituje
konec produkce efektu „být přirozený“.
17:00 – 17:20
Zuzana Jakalová:
Starostlivosť ako žitý priestor umenia? Etika starostlivosti ako rodovo citlivá perspektíva participatívnych projektov
posledných dekádach sa objavilo mnoho umelcov a umelkýň,
ktorých práca priamo reaguje na nepriaznivé environmentálne a
sociálne podmienky života ľudí na celom svete, so snahou spôsobiť
pozitívnu zmenu. Tieto umelecké projekty pracujú často na lokálnej
úrovni v spolupráci s miestnymi komunitami, obyvateľmi, neziskovým
sektorom, grassroots organizáciami, miestnymi zastupiteľstvami apod., a
pre danú situáciu hľadajú adekvátne riešenia. V teórii umenia sa o týchto
projektoch väčšinou pojednáva v širšom poli obratu k participatívnym a
kolaboratívnym praktikám, v kontexte opúšťania modernistickej
paradigmy autonómneho umenia, deinštitucionalizácie umeleckej praxe či
dôrazu na jej spoločenskú funkciu a odmietnutia jej komodifikácie.
Dôležitým rozmerom, ktorý je však nedostatočne tematizovaný, je
genderovanosť týchto nepriaznivých sociálnych a environmentálnych
podmienok. Hlbšia rodová kritika chýba aj teóriám, cez ktoré sa na tieto
umelecké projekty nahliada. Vo svojom príspevku tvrdím, že ako optika a
východiskový bod pre rodovo i environmentálne citlivú analýzu týchto
projektov môže slúžiť feministická morálna koncepcia etiky starostlivosti.
Cez ňu sa potom budem dívať na diela umelcov a umelkýň (Aviva
Rahmani, Veronica Wiman, a.i.), ktorí pracujú v prieniku komunitného,
angažovaného a environmentálneho umenia, a ukážem, akým spôsobom
sa v rámci týchto projektov realizuje žitá starostlivosť, ktorá sa stáva
stavebným kameňom estetickej skúsenosti.
19. dubna 2012 # # # # # # # # # # # # # [[ Blok příspěvků: 02 ]] # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # #
15:50 Zahájení
16:00 – 16:20
Šárka Masopustová: Grafická hudba na našem území
ako grafická hudba bývá označeno dílo, které si neklade za prvotní cíl
žít pouze jako výtvarný, vizuální objekt, ale jeho další význam
spatřujeme v rovině hudební, auditivní. Ke svému grafickému vyjádření
používá takových prvků, které mohou fungovat jako umělecké dílo
svébytně, nezávisle na hudebním provedení. V rámci příspěvku na
sympoziu budou zodpovězeny nejen otázky týkající se teoretického
uchopení tématu, ale hlavně pojmy s grafickou hudbou související jako
např. grafické partitury, koncepty, akustická hudba a další. Budou
vytyčeny hlavní rozdíly s dalším, podobně znějícím, výrazem - hudební
grafika. Dále budou představeni nejvýraznější osobnosti grafické hudby na
našem území např. Milan Grygar, Milan Knížák či Miroslav Ponc.
16:30 – 16:50
Dušana Nuošková: Digitálna poézia: príspevok k možnostiam jej analýzy
igitálna poézia ako literárny druh elektronickej literatúry je dnes v
akademickej sfére etablovaný pojem. Umelci pri tvorbe digitálnych
básní využívajú rôzne druhy médií, čím posúvajú zážitok z čítania do inej
úrovne jako pri čítaní bežnej poézie. Ako ale pristupovať k analýze a
interpretácii digitálnej poézie? V príspevku stručne vymedzím digitálnu
poéziu ako žáner. Predstavím tiež aktuálne metodologické postupy
analýzy a interpretácie digitálnej poézie, pričom poukážem na fakt, že
tradičné interpretačné postupy určené pre literatúru nie sú pre digitálnu
poéziu vždy dostačujúce. Na záver využijem jednu zo súčasných metód na
analýzu a interpretáciu konkrétnej digitálnej básne.
17:00 – 17:20
Radek Holomčík : Princip (řízené) náhody v tvůrčím procesu se zaměřením na digitální umění
ílem předkládané práce je reflektovat princip náhody v kontextu
tvůrčího procesu v umělecké tvorbě. Náhoda bude představena jako
komplexní a složitě determinovaný problém, na který lze nahlížet
nejrůznějšími způsoby. V práci se zaměříme na takové chápaní náhody,
které zavádí do tvůrčího procesu (jinak chápaného jako ryze subjektivní
záležitost autora díla) vnější vlivy.
V kontextu dějin umění je do počátku 20. století náhoda vnímána spíše
nepatřičně, respektive jako jakési nutné zlo vyplívající z podstaty lidské
bytosti. Zlom nalézáme ve tvorbě dvou umělců – Marcela Duchampa
(náhoda jako prvek transformující pojetí umění) a Johna Cage (náhoda
jako způsob odklonu od západní kulturní tradice).
U mnohých novomediálních uměleckých forem (počínaje ranou
počítačovou grafikou, konče generativními procesy simulujícími umělý
život) nabývá náhoda až esenciální povahy. Tento fakt je způsoben jednak
potenciálem digitálních technologií, který je mnohdy objevován až při
uživatelských experimentech a také skutečností, že prostředí těchto
C
C
V
J
D
C
technologií svými možnostmi přímo vybízí, aby byly použity jako
spolutvůrci díla. Uvedený proces změn nelze připisovat pouze snahám o
avantgardní umělecké vyjádření či technodeterministicky vzhlížet k
novým technologiím. Jedná se o projev změn v chápání světa jako
funkčního celku i postavení člověka-subjektu v něm.
26. dubna 2012 # # # # # # # # # # # # # [[ Blok příspěvků: 03 ]] # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # #
15:50 Zahájení
16:00 – 16:20
Filip Johánek: Vztah technologie a rytmu v hudebním umění 20. a 21. století: Výběr entit a problematizace jejich vlivu na
realizaci a vnímání rytmu
diplomové práci si kladu otázku, zda-li lze vnímat projevy vztahu
technologie a rytmu v hudebním umění 20. a 21. století. Nalézt
odpověď na tuto otázku se pokouším na základě analýzy vybraných
období hudební kultury, které proběhly, nebo probíhají, v dobách
zásadních, i méně důležitých, milníků technologického vývoje. Jako
zásadní milníky technologického vývoje práce reflektuje vynález (parního)
stroje a mikroprocesoru s důrazem na období jejich masového rozšíření.
Osu příspěvku budou tvořit témata a indukční směr uvažování. Cílem
bude sestavení výčtu entit, které se mohou podílet na změnách v rovině
(ne)pravidelnosti rytmu a jeho fixace ve vztahu k technologii, tj. k
zařízením, které umožňují nepravidelnost rytmu svojí existencí a funkcí.
Budu se zabývat také důsledky této existence a funkce. Soubor těchto
entit nazývám prostorem artefaktů a prostorem médií a jako základní
příklady uvádím (parní) stroj, osobní počítač, mikroprocesor, paměť,
výkon, nahrávací studio, software pro hudební produkci. Vyústěním
příspěvku bude pokus o zobecnění vlivů jednotlivých entit na podoby
rytmu v hudbě.
16:30 – 16:50
Ondrej Karola : Interpretácia fonografického diela
mojom príspevku sa pokúsim okrem predstavenia samotnej témy a
tézy dipl. práce poslucháčom bližšie predstaviť problematiku
umeleckej práce so zvukovými nahrávkami prostredia. Referát bude
rozdelený na dve časti. Prvú polovicu príspevku pojmem ako všeobecnejší
a širší úvod do sveta "field recordings", pokúsim sa predstaviť hlavné
východiská a problémy tejto umeleckej stratégie. Predstavím
poslucháčom Schaferovú "kanadskú" školu, problematiku zvukového
znečistenia, predstavím žáner "soundscape composition" a spomeniem
zopár predstaviteľov a ich diel.
Druhá časť bude "teoretickejšia" a predstavím v nej filozofické a
epistemologické problémy (vzhľadom na rozsah len informatívne), s
ktorými sa FR ako umelecká stratégia potýka. Kedže sa v mojej mgr.
diplomovej práci budem venovať umelcovi Davidovi Dunnovi a jeho
umeleckej ale najmä teoretickej práci (pri ktorej vychádzal priamo z G.
Batesona a jeho filozofie "mysle"), pokúsim sa predstaviť ústredný
Dunnov problém - komunkácia s prostredím na úrovni aurálneho sveta,
jeho "jazyka", ako Dunn chápe pojem "hudba" a ako sa to dotýka
nahrávok prostredia a ich statusu umeleckého diela. Poslucháčom sa
pokúsim zhrnúť, v čom spočíva jadro Batesonových myšlienok*, čo si z
nich Dunn preberá a ako ich aplikuje na fonografické diela. V závere sa
pokúsim stručne načrtnúť biosémiotický pohľad*, resp. základné princípy
a pojmy (semiosféra, umwelt..), ktorý nám dnešná biosémiotika
predstavuje, kedže v práci sa pokúsim pracovať s problematikou
interpetácie fonografického diela pomocou myšlienkových konceptov,
ktoré sú v biosémiotike (v jej súčasnom stave) k dispozícii.
* G. Bateson a samotná Biosémiotika sú náležitosti príliš hlboké a zložité na
objasnenie, preto sa v mojom príspevku obmedzím na predstavenie zjednodušených
konceptov. Rozhodol som sa pre členenie príspevku formou stručných úsekov k
jednotlivým pod-témam, s ktorými budem v práci operovať, kedže predstavenie len
jednej pod-témy samotnej by len veľmi skreslene odzrkadľovalo tézu práce.
17:00 – 17:20
Veronika Kovalová: Zvuk/ruch jako umělecká forma v kontextu handmade hudebních nástrojů
ývoj v oblasti hudebního umění je přímo úměrný s vývojem
technologií a reflektuje aktuální směry v konotaci interaktivních
médií. Experimentální hudební formy jsou úzce spjaty s vývojem
technologií a pomocí improvizace a hry prozkoumávají hranice hudební
recepce. Důležitým aspektem na poli vývoje elektronické hudby je
strategie Do It Yourself (DIY), která je zároveň nedílnou součástí umělecké
exprese v kontextu výroby a použití handmade hudebních nástrojů. To,
jakým způsobem zasahují postup DIY do hudebního experimentálního
pole, bude stěžejním bodem prezentace.
3. května 2012 # # # # # # # # # # # # # [[ Blok příspěvků: 04 ]] # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # #
15:50 Zahájení
16:00 – 16:20
Markéta Tulisová : Nesmrtelná virtuální identita
říspěvek se věnuje problematice virtuální identity po reálné smrti
uživatele internetu. Je v něm reflektován fenomén digitální stopy,
často vznikající ještě před započatým životem jedince. Stěžejní část
prezentace se orientuje na možnosti ukončení bytí virtuální identity pro
českého pozůstalého, tedy uživatele internetu v roli „exekutora“
virtuálního prostředí. Příspěvek se specializuje na servery a domény pro
Čecha běžné. Součástí je i krátký náhled do nabízených možností práce
s digitální stopou ze strany několika teoretiků nových médií.
16:30 – 16:50
Ondřej Souček: Znalostní management – teorie a praxe
prezentaci výsledků mé diplomové práce se budu zabývat teorií a
praxí knowledge managementu, který si můžeme představit jako
sofistikovaný přístup ke shromažďování, uchovávání a další práci s
informacemi. Specifický přístup k informacím a znalostem vyžaduje
zachování určitých podmínek, abychom vůbec mohli očekávat jakékoliv
výsledky.
V mé diplomové práci jsem se snažil stanovit dílčí zásady správy velkého
množství poznatků v dynamickém systému a tyto zásady reflektovat ve
světle praktického poznání. Samotná prezentace bude zaměřena na
sumarizaci teoretických předpokladů práce se znalostmi a výsledků
zavádění předpokladů do praxe.
17:00 – 17:20
Jan Bilík: Umění v poli
ole (le champ) je analytický pojem, který zavádí Pierre Bourdieu
jako prostředek ke zkoumání vývoje literatury, potažmo umění
všeobecně. Sociální pole je pak podle Bourdieu výsekem ze sociálního
prostoru, který má autonomní pravidla, kritéria a instituce v historickém
vývoji sílí vymezení pole vůči okolnímu světu. Dokáže - jak tvrdil
Bourdieu – teorie sociálních polí překonat rozpor mezi čtením a vnějším
rozborem? Jaká jsou pravidla pro analýzu sociálních polí?
V
V
V
P
V
P