Obrat k softwaru/ Softwarová studia
Nástroje interpretace NMD 2


Obrat k softwaru/Softwarová studia
nK recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru
n
nAnotace:
nSoftwarová studia (SWS) navazují na současné transformace bádání mediálních studií … zaměřují se …
na ty … kvality, které nemají v historii médií precedens a možná právě proto dosud unikaly
soustavnější pozornosti teoretiků médií.
n
nV rámci softwarových studií jsou IT definovány především jako programovatelná média pracující
v reálném čase.
n
nSoftwarová studia:
•A) Obor  propojující znalosti funkčních vlastností IT s poznatky a metodami již etablovaných
humanitních disciplín.
•B) Software je předmětem zájmu teoretiků, prostředím a prostředkem základního výzkumu SWS.
n
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nCo je software:
nDefinice 1: „vybavení počítače programovacím jazykem a programem, programové vybavení počítače (na
rozdíl od tech. Vybavení – hardware).“
nDefinice 2: http://searchsoa.techtarget.com/definition/software
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nCo je software: Genealogie:
n1850 „soft-ware“= organický odpad, který se může rozložit;  „hard-ware“ = všechno ostatní.
n
n1958 John W. Tukey:  The Teaching of Concrete Mathematics, American Mathematical Monthly.
n
• „Dnes jsou ´software´, ve smyslu pečlivě formulovaných instrukcí činnosti, překladače, a další
aspekty automatického programování minimálně stejně důležité pro moderní elektronické kalkulátory
jako ´hardware´  trubic, tranzistorů, drátů, pásek a podobně.“
•
n1969 IBM: rozdělení: software / hardware.
n
n+ „šedá zóna“: hackerské hnutí, open source, free software...
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoučasná situace informační společnosti
n
nPočítač se stal především běžným pracovním nástrojem, prostředkem k práci nebo k zábavě.
V současnosti jsou IT všudypřítomné, ideologicky neutrální nebo spíše dobré a jejich funkční
systém, stejně jako způsob, jakým ovlivňují naši společnost pro většinu z nás neviditelné, neboť
již zcela přirozené a rutinně ovládané.
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nPostmediální doba a studia (umění) nových digitálních médií
n
nOznačení postmediální doba zahrnuje několik komplementárních jevů, kterými jsou:
•konvergence a hybridizace médií;
•zrovnoprávnění všech uměleckých médií (tradičních i nových) a volný pohyb umělců napříč nimi;
•oslabení důrazu na vztah médium/obsah ve prospěch kódu, skriptu, scénáře či algoritmu umělecké
tvorby.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nPočítač (IT) jako metafora postmediální situace:
n
nIT jako „metamédia“.
n
n
n„Ačkoli byly digitální počítače původně vytvořeny pro aritmetické výpočty, jejich schopnost
simulovat detaily jakéhokoli deskriptivního modelu znamená, že počítač, chápán jako médium, může
být jakýmkoli jiným médiem, pokud jsou tyto ztělesňující a zobrazovací metody dostatečně naplněny.
Navíc, toto nové ´metamédium´ je aktivní – reaguje na připomínky a experimenty […].“
n KAYE, Alan – GOLDBERG, Adele: Personal Dynamic Media,1977.
n
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nPočítač (IT) jako metafora postmediální situace:
n
nIT jako hybrid starších i novějších médií = konec mediálního esencialismu.
n
n
n„Digitální vizuální média nejlépe pochopíme na základě způsobů, kterými uznávají, soupeří a mění
malbu s lineární perspektivou, fotografii, film, televizi a tisk. V dnešní době žádné médium, a
rozhodně žádná mediální událost, nepůsobí v kultuře izolovaně od ostatních médií ani od dalších
sociálních a ekonomických sil. To, co je nového na nových médiích pochází z konkrétních způsobů,
jakými předělávají starší média a kterými starší média předělávají sama sebe v reakci na výzvy
nových médií.“
nBOLTER, Jay – GRUSIN, Richard: Remediation. Understanding New Media. 2000.
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nPočítač (IT) jako metafora postmediální situace:
n
nIT jako hlavní agens změny směrem k postmediální situaci:
n
nVzájemná prostupnost výrazových prostředků umělecké tvorby je důsledkem naší zkušenosti
s počítačem, přesněji, s „binárním kódem počítače a estetikou spočívající v algoritmických
pravidlech a programech“.
nWEIBEL, Peter. A Genealogy of Media Art. 2008.
n
n „[K]rize reprezentace, zrušení tradičního pojetí uměleckého díla a zmizení autora – všechny tyto
faktory jsou způsobeny nástupem nových médií. Radikální obrat ke kultuře recepce, který se objevil
ve 20. století, exploze vizuálního v umění a vědě, obrat k obrazu (pictorial turn) a performativní
obrat (performative turn), to vše jsou důsledky nových médií.“
n Ibidum.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nPočítač (IT) jako metafora postmediální situace:
n
nIT jako hlavní agens změny směrem k postmediální situaci:
n
n„A samozřejmě vliv a úspěch počítačového umění, […], přesně následuje tradici, kterou jsme právě
popsali: rovněž přetváří všechny postupy a formy umění. Počítač, […], může simulovat nejen všechny
formy a zákony vesmíru, nejen přírodní zákony; ale může také simulovat pravidla formy a formy a
zákonitosti světa umění. Samotná kreativita je překládací program, algoritmus. Od literatury po
architekturu, od výtvarného umění po hudbu můžeme sledovat stále větší rozsah užívání počítačových
programů a instrukcí, kontrolních mechanismů a návodů pro akci.
nVliv médií je univerzální a z toho důvodu je všechno umění již postmediální umění.
nUniverzální stroj, počítač, si navíc nárokuje schopnost simulovat jakékoli jiné médium. Proto je
veškeré umění postmediální umění.“
nWEIBEL, Peter. A Genealogy of Media Art. 2008.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nPočítač (IT) jako metafora postmediální situace:
n
nIT jako hlavní agens změny směrem k postmediální situaci: umělec jako DJ nebo programátor
n
n„Dnešní umělci tak formy spíš programují, než že by je vytvářeli: nepřetvářejí látku v surovém
stavu (bílé plátno, hlínu atd. …), nýbrž používají to, co už je dáno. Pohybují se v prostředí
prodávaných výrobků, v prostředí již existujících forem, již vydaných signálů, již postavených
budov, v prostředí tras vytyčených jejich předchůdci, takže umělecké pole (mohli bychom však dodat
i televizi, film nebo literaturu) nepovažují za jakési muzeum obsahující díla, jež se sluší citovat
či ´překonávat´, jak by to chtěla modernistická ideologie ´nového´, nýbrž za jakési obchody plné
nástrojů k použití, za databáze faktů, s nimiž lze manipulovat, jež lze přebírat a znovu uvádět na
scénu.“
n
nBOURRIAUD, Nicholas: Postprodukce, 2004.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nOd mediálních studií k softwarovým studiím:
n
n„Software je často slepým bodem širších, obecně kulturních teorií a studií výpočetních a síťových
digitálních médií. Tento stav není způsoben jednoduše tím, že nůž porcující koláč umění a
humanitních věd nezná běžnou strukturu dnešních pracovních životů, která zahrnuje textové editory,
webové stránky, vyhledávače, email, databáze, obrazové editory, zvukový software a tak dále, ale
tím, že software je všeobecně považován za záležitost naplněné instrumentality.
nZ hlediska aplikované logiky existuje software jako něco, co vzniklo skrze ´intenzivní
formalizaci´ a nyní existuje oddělen od jakýchkoli vazeb mimo sebe. Software je chápán jako
nástroj, něco, s čím se něco dělá. Je neutrálně šedý nebo optimisticky modrý.“
n
n M. Fuller: Software Studies / A Lexicon, 2008.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nNová digitální média jako programovatelná média:
n
n„Z jednoho úhlu pohledu zůstávají nová média jen dalším mediálním typem, z úhlu jiného však jsou
určitým druhem počítačových dat, něčím uchovávaným v souborech a databázích, obnovovaným a
tříděným, závisejícím na algoritmech a výstupních zařízeních. To, že data reprezentují pixely nebo
že oním výstupním zařízením je obrazovka, je vedlejší. [...]
nNová média mohou vypadat jako média tradiční, ale to je jenom povrch.“
nMANOVICH, Lev: Jazyk nových médií, 2002.
•
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS - studia „počítačové kosmologie“:
n
n„Na jedné straně komputerizovaná média stále vykazují strukturní organizaci, která lidským
uživatelům dává smysl – obrazy ukazují rozpoznatelné předměty, textové soubory sestávají
z gramatických vět, virtuální prostory jsou definovány podle karteziánských souřadnic atd. – na
straně druhé však struktura komputerizovaných médií odpovídá ustaveným konvencím počítačového
uspořádání dat. Příkladem těchto konvencí jsou různé datové struktury, [...] nahrazení konstant
proměnnými, oddělení algoritmů od dat nebo princip modularity.“
nMANOVICH, Lev: Jazyk nových médií, 2002.
•
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n
n
n
n
n„Nová média potřebují novou etapu mediální teorie. […] Abychom pochopili logiku nových médií,
musíme se obrátit k počítačové vědě. Právě tam můžeme nalézt nové pojmy, kategorie a operace
charakterizující média, jež se stala programovatelná. Od mediálních studií se přesouváme k něčemu,
co lze označit jako softwarová studia – od teorie médií k teorii softwaru.“
n MANOVICH, Lev: Jazyk nových médií, 2002.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n2/2006 Software Studies Workshop, Institut Pieta Zwarta, Rotterdam, M. Fuller.
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n2/2006 Software Studies Workshop, Institut Pieta Zwarta, Rotterdam, M. Fuller.
n
n
n„(s)oftware je často slepým bodem teorie a výzkumu programovatelných a síťových digitálních médií.
Je vlastním základem a materiálem designu médií. Jistým způsobem je dnes veškerá intelektuální
činnost softwarovým studiem („software study“), neboť software poskytuje médium i kontext, ale je
jen velmi málo míst, kde je zvláštní povaha, materialita, softwaru zkoumána jinak, než jako
záležitost technických oborů.“
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n2/2006 Software Studies Workshop, Institut Pieta Zwarta, Rotterdam, M. Fuller.
n2008 Software Studies/ A Lexicon, MIT Press.
n
n
nAlgoritmus – kód – vizualizace dat – funkce – glitch – informace – interakce – inteligence –
rozhraní – jazyk – seznamy – smyčka – paměť atd.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n2/2006 Software Studies Workshop, Institut Pieta Zwarta, Rotterdam, M. Fuller.
n2008 Software Studies/ A Lexicon, MIT Press.
n2008 UCSD Software Studies Initiative: L. Manovich, B. Bratton, N. Wardrip-Fruin.
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n2/2006 Software Studies Workshop, Institut Pieta Zwarta, Rotterdam, M. Fuller.
n2008 Software Studies/ A Lexicon, MIT Press.
n2008 UCSD Software Studies Initiative: L. Manovich, B. Bratton, N. Wardrip-Fruin.
n5/2008 SoftWhere  2008 workshop.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n2/2006 Software Studies Workshop, Institut Pieta Zwarta, Rotterdam, M. Fuller.
n2008 Software Studies/ A Lexicon, MIT Press.
n2008 UCSD Software Studies Initiative: L. Manovich, B. Bratton, N. Wardrip-Fruin.
n5/2008 SoftWhere  2008 workshop.
n2008 L. Manovich. Soft-book: Software Takes Command.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n2/2006 Institut Pieta Zwarta, Software Studies Workshop Rotterdam, M. Fuller.
n2008 Software Studies/ A Lexicon, MIT Press.
n2008 UCSD Software Studies Initiative: L. Manovich, B. Bratton, N. Wardrip-Fruin.
n5/2008 SoftWhere  2008 workshop.
n2008 L. Manovich: soft-book: Software Takes Command.
n2008 MIT Press: Software studies, ed. řada: M. Fuller, L. Manovich, N. Wardrip-Fruin.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
n
n„Software je - ekonomicky, kulturně, kreativně, politicky - hluboce propojen se současným životem,
způsobem, který je zřejmý i téměř neviditelný. Přesto, že o tom jak je software užíván, o
aktivitách, které umožňuje a formuje bylo mnoho napsáno, myšlení o softwaru jako takovém se po
většinu jeho historie omezovalo na technické hledisko. Postupně však umělci, vědci, technici, a
akademici působící v humanitních a společenských vědách zjišťují, že otázky, před které jsou
postaveni, a předměty, který potřebují vytvořit, nutně vyžadují, aby prohloubili své znalosti
softwaru. […] Softwarová studia využívají a rozvíjejí kulturní, teoretické, a praktické přístupy
k tomu, aby vytvořila kriticky, historicky a experimentálně zaměřený soubor poznatků zaměřených (a
vytvořených pomocí) objektů a procesů softwaru. Tento obor se zapojuje a přispívá k výzkumu
počítačových věd, práce softwarových designérů a inženýrů a k tvorbě softwarových umělců. Mapuje
způsoby, jakými je software substanciálně integrován do procesů současné kultury a společnosti,
nově formulujících procesy, myšlenky, instituce a kulturní objekty v jejich blízkosti, pomocí
algoritmického a formálního popisu a akce. Softwarová studia předkládají historie programované
kultury a děl založených na intelektuálním zpracování programování, aby rozvinula kritické myšlení
o jejich vzájemném provázání a možnostech. Využívají při tom přístupy akademiků z humanitních a
sociální věd a způsoby tvorby/výzkumu počítačové vědy, umění a designu.[…].“
nMIT Press: Software studies, ed. řada: M.Fuller, L.Manovich, N. Wardrip-Fruin, 2008.
nhttp://mitpress.mit.edu/catalog/browse/browse.asp?btype=6&serid=179
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n2/2006 Software Studies Workshop, Institut Pieta Zwarta, Rotterdam, M. Fuller.
n2008 Software Studies/ A Lexicon, MIT Press.
n2008 UCSD Software Studies Initiative: L. Manovich, B. Bratton, N. Wardrip-Fruin.
n5/2008 SoftWhere  2008 workshop.
n2008 Software Takes Command: L. Manovich. Soft-book.
n2008 MIT Press: Software studies, ed.řada: M.Fuller, L. Manovich, N. Wardrip-Fruin.
n2011 Computational Culture, on-line časopis: M. Fuller a kol.:http://computationalculture.net/
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSoftware Studies: vznik disciplíny: časová osa:
n2002 L. Manovich: The Language of New Media.
n2/2006 Software Studies Workshop, Institut Pieta Zwarta, Rotterdam, M. Fuller.
n2008 Software Studies/ A Lexicon, MIT Press.
n2008 UCSD Software Studies Initiative: L. Manovich, B. Bratton, N. Wardrip-Fruin.
n5/2008 SoftWhere  2008 workshop.
n2008 L. Manovich: Soft-book: Software Takes Command.
n2008 MIT Press: Software studies, ed.řada: M.Fuller, L. Manovich, N. Wardrip-Fruin.
n2011 Computational Culture, on-line časopis: M. Fuller a kol.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
n
nMatthew Fuller
nLev Manovich
nNoah Wardrip-Fruin
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
nKomparace a juxtaponování.
nNoah Wardrip-Fruin a Nick Montfort (ed.): New Media Reader, MIT Press 2003.
n
n
nNapř.: Hypertext:
nBorges vs. Bush.
nGarden of Forking Paths (1941) vs. As We May Think (1945).
nVypravěč a knihovník vs. vědec a voják.
n
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
n„Evropská softwarová studia“:
nMatthew Fuller:
n
nHistorie výpočetní techniky,
nmaterialita softwaru,
nopen source software,
n„Hackability“(Designing Interactive System, Cambridge Mass. 2004),
nsoftware art (kritický a kreativní průzkum IT):
•RunMe.org – say it with software art!
•< http://www.runme.org >
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
n„Evropská softwarová studia“:
nMatthew Fuller:
n
nAd Hackability (hack-ability):
n
n „Design for hackability vyzývá designéry a ne-designéry, aby kriticky a kreativně zkoumali
interaktivitu, technologii a média – aby obnovili autorství a vlastnictví technologií a sociálních
a kulturních světů, ve kterých žijeme. Hackability implikuje více než jen přizpůsobení a adaptaci –
vyžaduje novou definici. Ve světě, v němž jsou technologie stále více mobilní a neviditelné,
znamená design pro hackability možnost a výzvu, aby lidé tvořili technologie takové, jaké je chtějí
mít. [Design for hackability] kultivuje vzájemnost mezi uživateli a designéry a podporuje
transparentnost a kultivované reakce na nepředpokládané užití.“
n Galloway, Anne (et al.): Design for Hackability. 2004.

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
n„Evropská softwarová studia“:
nMatthew Fuller:
n
nAd Softwarové umění:
n
n1995: jodi.org.: Joan Heemskerk - Dirk Paesmans:  http://wwwwwwwww.jodi.org/
n
nhttp://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/dilo/web/pages/fotogalerie.html
n
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
n„Americká softwarová studia“
nLev Manovich
n
nKulturní software: „Určité typy softwaru podporující akce, které normálně spojujeme s kulturou“;
nDeep remixability (viz principy nových médií) = „softwarizace“ médií;
nKulturální analytika (UCSD Software Studies Initiative + Calit2).
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
n„Americká softwarová studia“
nLev Manovich
n
n
nAd hloubková remixovatelnost:
n
n „Prostředí softwarové produkce designérům umožňuje remixovat nejen koncepty a techniky, pracovní
metody a způsoby reprezentace a exprese. […] „[R]ůzná média začínají být kombinována nekončeným
množstvím různých způsobů a sdružují se v nové mediální hybridy, nebo, s využitím biologické
metafory, v nové ´druhy médií´.“

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
n„Americká softwarová studia“
nLev Manovich
n
nAd kulturální analytika: Software Studies Initiative + Calit2/CRCA (2007)
nAnalýza a vizualizace velkých datových souborů.
n
n
n
n
George Legrady’s visualization of the flow of books in the Seattle Public Library

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie:
n„Americká softwarová studia“
nLev Manovich
n
nAd kulturální analytika: „ … the idea of analysis and visualization of large sets of visual and
media data – in particular, contemporary data available on the web.“
n L. M.
nThe New Paradigm: Approaching Culture as Big Data.
•A) Zaměření na vizuální a mediální data.
•B) Práce s obrovskými datovými soubory.
•C) Zaměření na analýzu současných fenoménů – současnou globální kulturní produkci, konzumpci,
preference.  -  Web jako zdroj dat. Cílem není budování archivu, ale právě analýza takto získaných
dat (ať už jsou analytiky lidé nebo software).
•D) KA kombinuje existující metadata s původní analýzou aktuálních dat.
•E) KA pracuje s různými typy vizualizace a jejich kombinacemi (např. graf + mapa + ???). KA tak
vytváří podmínky pro tzv. „situační povědomí“ pro kulturální analytiky.
n
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nSWS: metodologie: shrnutí:
n
nKomparace - juxtaponování:
n viz New Media Reader, MIT Press 2003.
n„Evropská softwarová studia“:
n Historie výpočetní techniky; materialita softwaru;
n open source software (hackability); software art (kritický a kreativní průzkum IT).
n„Americká softwarová studia“:
n Kulturní software: „Určité typy softwaru podporující akce, které normálně spojujeme s kulturou“;
n Deep remixability (viz principy nových médií) – „softwarizace“ médií;
n Kulturální analytika (UCSD Software Studies Initiative + Calit2).
n
n
n
n

Obrat k softwaru/Softwarová studia
nZávěr: k softwaru v podobě kultury
nSWS jako studia nových médií v postmediální době.
nSWS jako humanitní disciplína: „teorie informace“ vs. „teorie komunikace“ = význam zvolené metody
výzkumu (V. Flusser, Komunikologie, 1997).
n2 SWS?: Fuller – Manovich
n
n
nSoftware jako hybridní fenomén:
n„Zpět k softwaru v podobě kultury.“
n M. Fuller
n

nLiteratura:
nViz:
nHoráková, Jana: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru. 2011.
n Dostupné on-line: http://www.cs.cas.cz/hsi/studie/horakova.pdf
n (viz také seznam literatury k článku)
n
nManovich, Lev: Cultural Analytics. 2007. (studijní materiály předmětu)
nManovich, Lev: Příklady:
http://softwarestudies.com/cultural_analytics/Visualizing-image-and-video-collections-examples.pdf