Komentář k testu z 23.2.2012 (JAP215 b):

Nejprve si uvádím znění testu:


①　Rozjasnilo se.

②　Taró je snaživý, ale plachý.

③　Pozveme i rodiče pana profesora?

④　Pan profesor včera jel na služební cestu.

⑤　山田さんはプラハから引っ越しましたか。　


·        Základem testu byla znalost lexika (slovíček 19. lekce). Upozorním jenom na výraz
„plachý“, kteří mnozí z vás překládali adjektivem hazukašii. Toto užití dle mého není zcela
nejvhodnější, protože výraz hazukašii bývá vnímán jako jeden z těch výrazů, jež mají „subjektivní
náboj“, tj. mluvčí je využívá při vyjadřování svých vlastních stavů a pocitů (vzpomeňte si na
výrazy hošii nebo urešii). Při bližším zkoumání zjistíme, že velká spousta adjektiv, jež končí na
-šii vyjadřuje pocitové stavy (a ty mají tendenci být vnímány „subjektivně“). Tak jako jsme
rozlišovali hošii vs. hošigaru, rozlišujeme i hazukašii vs. hazukašigaru. Doporučuji tedy
v přísudkové pozici omezovat hazukašii jenom na případy vyjádření o sobě samých. Od výrazu
hazukašigaru je pak odvozen výraz hazukašigarija, jenž byl asi nejvhodnější pro užití v 2. větě.

·        Pro překlad 1. věty jste hojně užívali 晴れになりました。 To je OK, i když se domnívám, že ještě o
něco přirozenější by možná bylo 晴れてきました。

·        Ještě jednou poukazuji na tzv. slovesa s pozměněným 2. slovesným základem (ren’jókei):
nasaru → nasai-, kudasaru → kudasai-, iraššaru → iraššai-, oššaru → oššai-, gozaru → gozai-.

·        Vstoupili jsme do světa zdvořilostní japonštiny. Z naší perspektivy je „profesor“ (byť i
imaginární) vždy výše postaven a je tudíž třeba o něm (a jeho uči) hovořit v mezích našich znalostí
uctivě. Rodiče pana profesora tedy budou 先生のご両親.

Celkově byla úroveň tohoto prvního testu relativně slabá. Budu to přikládat úvodnímu týdnu a
rozjezdovému tempu. Od příště očekávám výrazné zlepšení.

378791 – Několik zbytečných chyb. I sloveso naru se pojí s nějakými partikulemi (pokud užijete
hare, tj. substantivní formu, musíte volit vhodnou pádovou partikuli). Věty (klauze) v souvětí
mohou být napojeny pouze jedním napojovacím morfémem. Buď tedy užijete spojovací částici te (de),
tj. ten tvar, který jsme se učili jako „-te tvar“, nebo užijete spojení pomocí kedo. Použít obojí
najednou nelze, volíte dle typu napojení (zadané „ale“ více navádí k užití kedo, to ale musí být
napojeno na vhodný slovesný tvar – koncový). U překladu z japonštiny jste zřejmě přehlédl koncovou
otázkovou partikuli.

211786 – Neznalost lexika byla, zdá se, hlavní překážkou. Také doporučuji užívat japonská příjmení
v českém překladu vždy s nějakým společenským titulem (tj. „pan Jamada“, namísto prostého
„Jamada“).

361688 – Užít gočisó-suru jako „pozvat“ není asi úplně nejvhodnější. Vezměme na vědomí, že i české
„zvu tě“ (ve smyslu „zaplatím za tebe jídlo/pití“) je dosti neformální (a správně by asi mělo
obsahovat nějaký předmět).

343585 – Nedostatky lexikální jsou Vaším dlouhodobým problémem. Nebylo tomu jinak ani ve čtvrtečním
testu. Bylo jich tolik, že je problém určit, zda je problém pouze lexikální, či zda je gramatický.
V praxi se nehraje na „gramatika je správně, i když byl zvolen neexistující výraz“. Pokud víte, co
je Vaší slabinou, zapracujte cíleně.

323707 – Až na chybějící sokuon v iraššaru to bylo OK.

361955 – O chybějících či nedokončených větách víte sám. V překladu z japonštiny jste stvořil
nepřirozené sloveso bez zvratného „se“ (*Vy jste, pane Jamado, přistěhoval z Prahy?).

383635 – Nesprávné ohýbání sloves, lexikální nedostatky.

383058 – Spíše drobnosti. Tipuju, že o-hare jste zamýšlela jako bikago (?). Vězte však, že bikago
je velmi neproduktivní (fixně ustálený) systém, předpona 御 se tedy v bikago užívá jen tam, kde je
to konvencionalizováno.

378778 – Lexikální záležitosti v ② a pár drobností.

325316 – ② chybějící, ③ neúplné, ④ s nesprávným tvarem predikátu.

361527 – ① chybělo, ③ neúplné. V ② jste neuzavřel první klauzi. V ④ jste si nevšiml koncové
partikule (?).

324805 – ① šlo i lépe (je rozdíl mezi „Rozjasnilo se.“ a „Je jasno.“). ② bylo napojeno správně, ale
spojka v českém zadání příliš nebyla nakloněna slučovacímu spojení. V ④ bych asi nepoužil
zdvořilostní prefix u šuččó. Služební cesta jako taková asi nebude nejvhodnějším objektem vyjádření
naší úcty, tím je především pan profesor a jeho aktivity.

                                                                                          J. Matela