Komentář k testu z 1.3.2012 (JAP215 b): Nejprve opět uvádím znění testu: ①　学生: Mnohokrát děkuji, že jste mi vysvětlil japonskou gramatiku. ②　: Zdržte se, prosím, kouření na WC. ③　学生: Promiňte, směl bych si půjčit tu knihu, kterou jste napsal? Přinesu ji příští týden. ④　部長、お疲れになったでしょう。 　 · Výraz „japonská gramatika“ nemálo z vás řešila jako 日本の文法. Jako doslovný překlad by to prošlo, ale zde je mnohem vhodnější použít 日本語の文法 (jelikož je zde míněna gramatika japonského jazyka, nikoliv např. japonská teorie gramatiky angličtiny). · V nemálo případech keiga se výrazy, které se běžně uvádějí jako predikativní, stávají substantivními. Týká se to i případu ②, kde ono „kouření“, které je předmětem zdržení se, vyjadřujeme pouze substantivem たばこ (případně おたばこ). Partikule se sem hodí kontextová wa, tj. おたばこはご下さい。 · Sloveso kaku v ③ si zasloužilo honorifikaci. Subjektem jeho akce je osoba, které vyjadřujeme úctu (tedy sonkei, viz vykání studenta) → お書きになった本. Všimněme si, že keigo nám v takovýchto případech může pomoci určit subjekt. 書いた本 může být i kniha, kterou napsal sám mluvčí (role uči), ale お書きになった本 nikoliv (role soto). · Oproti tomu, co tvrdí učebnice Genki na str. 139 (dole v poznámce 1) je možno keigem modifikovat i jiné prvky predikativních konstrukcí, než jen slovesa. Především se to týká konstrukce ～てもいい, kdy adjektivum ii bývá velmi hojně nahrazováno tvarem jorošii pro zvýšení stupně zdvořilosti výpovědi. Závěr první věty v ③ tedy mohl také vypadat借りてもよろしいですか？ Navyšování zdvořilosti pak může jít ještě dále skrze jiné pragmatické prostředky, např. 借りてもよろしいでしょうか？ K tomu se ještě vrátíme. Kendžógo jsme ještě neprobírali, tak jsem ho u kariru neočekával (ale ve skutečnosti by bylo asi záhodno, aby tam bylo). · I v překladu keiga platí, že je žádoucí, aby výsledek byl pokud možno přirozený. A to i pragmaticky. Pokud v češtině není natolik rozvinutý inventář zdvořilostních výrazů, jako v japonštině, překládáme prostě tím, co máme. Přestože na hodinách pro ilustraci občas použiji krkolomné konstrukce typu „XY ráčí Z“, ve skutečné české komunikaci by podobná konstrukce vyzněla buď nepřirozeně, nebo ironicky. Držme se tedy toho, že keigo nemusí být nutně „(českým/slovenským) keigem“ přeloženo, ale musíme si jej být vědomi. 387311 – Pozor na výraz enrjo (chyběl Vám jóon). V ③ jste uctivě vyjádřila „půjčit si“. Subjektem půjčení je však mluvčí, a o sobě v keigu nikdy nehovoříme uctivě. 378791 – Výraz secumei jste zapsal nevhodnými znaky (*接明 vs. 説明). Navíc zdvořilostní předpona go- se zde nehodí do konstrukce se suru (výsledkem by bylo kendžógo). Sonkei je zde možno vyjádřit pouze deiktickým kudasaru. ② se Vám nepovedlo především v ohledu pádové partikule, na ③ a ④ nebylo co hodnotit. 211786 – Pozor na výraz pro „gramatiku“ (文法, nikoliv *文表). ② jste přeložila gramaticky správně, ale s opačným významem (tedy „prosím, zakuřte si“). V ③ bylo zcela nepřijatelné užití anata (navíc někomu, komu je vykáno). Už to u vás nechci vidět! Výraz 本 pobírá zdvořilostní prefix ve formě go-. Znak pro kariru jste netrefila. V ④ Vás tóten měl dovést k závěru, že se jedná o 2. osobu (s oslovením), nikoliv třetí. 361688 – Minulý čas v ① asi spíše nabádal k užití arigató gozaimašita. ② Vám nevyšlo (především ono napojení). ③ chybělo, v ④ bylo chybně přeloženo sloveso. 343585 – ① OK. V ② mi více vadila chybná pádová partikule než chybné napojení (a *tapako taky není to, co jsme potřebovali). V ③ jste velmi dobře zvládla sonkei v přívlastkové větě. Celý úspěch jste však zcela pohřbila tvarem koncového predikativu (když už použijete kasu namísto kariru, musíte vědět, že u něj je zde subjektem druhá osoba a je nutno tedy použít sloveso v sonkei tvaru). Škoda. 323707 – Až na to napojení v ② to bylo dobré. 361955 – V ② nebylo rozvití ごえんりょになって potřebné. V ③ jste užil potenciál, ale pro vyjádření „směl bych“ v japonštině používáme jinou konstrukci. 383635 – Více věcí. Špatné znaky pro bunpó. Špatná forma zdvořilostního prefixu u sinojaponského secumei (vzpomeňte si na pravidlo). To „vysvětlil jste mi“ v zadání ① Vás mělo navést k deiktickému slovesu. Bez něho může věta znamenat poděkování za něco, co dotyčný udělal pro někoho jiného než pro mluvčího. V ② nebylo co hodnotit. V ③ jste užil nevhodné sloveso. Vjemovým subjektem konstrukce „smím…?“ je mluvčí a ten přeci nemůže být subjektem deiktického kureru/kudasaru. Ve vztažné konstrukci navíc užíváme pádové, nikoliv kontextové partikule. 383058 – Pěkný výkon. Konstrukci たばこをおすわないください jsem sice nikdy neslyšel, ale nenacházím na ní nic „logicky“ negramatického. S ohledem na pragmatiku se držme ustálených konstrukcí (nezapomínejte, že japonština je vysoce frazeologizovaný jazyk). 378778 – Pěkný výkon. Jen drobnosti, zmíněné někde výše. 384037 – Docela slabé. V ② a ③ nebylo co hodnotit. V ① jste keigo použila velmi nesystematicky. Japonština jako jazyk (obecně, který má gramatiku) není vhodným objektem uctivosti. Uctivost na predikátu musí být v nějakém pragmatickém souladu. Uctivé 説明なさる (i když touto formou sonkeiga jsme se ještě nezabývali, zde je třeba ještě zdvořilostní prefix) bylo u Vás v silném nesouladu s pragmaticky důvěrným kureru a arigató. 325316 – Všiml jste si, že probíráme keigo? V testu jste je ani jednou neužil. Plést si ve druhém ročníku otearai s otera je k zamyšlení. Celkově slabý test. 361527 – ① dobré (jenom pozor na okuriganu u slovesa ošieru). ② mělo nedostatky jen lexikální (enrjo je s krátkým „o“, toire bych spíše radil užívat bez zdvořilostního prefixu, gairaigo je k jeho přijímání málo disponováno). ③ chybělo. 324805 – ② bylo lépe řešit ustálenou konstrukcí s enrjo suru. V ③ jste měla chybně ren’jókei slovesa kaku (mám to brát jako „překlep“?). Jinak dobré. J. Matela