(3) „Učení o temném" (xuanxue 3. - 4. stol. n. 1. - Wang Bi • dynastie Wei f!t (též Cao Wei Hit podle jména vládnoucího rodu), 220 - 265 n. 1. • osobnost Nová vyprávění z elegantního světa fShishuo xinyu): He Yan v době, kdy ještě nedokončil komentář k dílu Laozi, navštívil Wang Biho. [Při té příležitosti Wang Bij sám vyložil smysl díla Laozi. He Yanův výklad měl tolik nedostatku, že se [He Yan] ani neodvažoval vyložit vlastní názory a pouze opakoval: 'Ano, ano.' He Yan poté v práci na komentáři nepokračoval a napsal [místo toho] Eseje o Dao a De (Daodelun). [Wang Bi v době, kdy ještě nedosáhl dospělosti, přišel navštívit He Yana.J He Yan již slyšel o Wang Biho proslulosti, a proto předložil řadu argumentů, které považoval za nenapadnutelné, a řekl Wang Bimu: 'Tyto argumenty považuji za dokonalé. Jste schopen je vyvrátit?' Poté, co je Wang Bi vyvrátil, všichni hosté byli toho názoru, že He Yan utrpěl porážku. Následně Wang Bi sám zaujal role mistra i hosta [tj. sám předkládal argumenty a vyvracel jej po několik kol. Nikdo z hostů nebyl schopen se mu vyrovnat. • nej významnější osobnosti: Wang Bi žEi/Bií (226-249) - komentáře k dílu Laozi a ke Knize Proměn Wang Bi 1 • Wang Biho přístup k výkladu (nejen) kanonických knih Wang Bi (úvod ke Knize Proměn): Význam se projevuje obrazem a obraz je objasňován slovy. Nic než obraz nedokáže úplněji vyjádřit význam a nic nedokáže úplněji vyjádřit obraz než slova. Slova vycházejí z obrazu, a proto se lze zkoumáním slov dobrat jasnějšího uchopení obrazu. Obraz vychází z významu, a proto se lze zkoumáním obrazu dobrat jasnějšího uchopení významu. Význam dosahuje plného vyjádření v obrazu a obraz nabývá jasnosti ve slovech. Obraz se tedy objasňuje slovy, ovšem jakmile je obraz uchopen, jsou slova zapomenuta. Význam je uchováván obrazem, ovšem jakmile je význam uchopen, je obraz zapomenut. Lze to přirovnat k pasti, která se líčí na zajíce. Jakmile se zajíc chytí, je past zapomenuta. Pomocí vrše se chytají ryby, ovšem jakmile se ryba chytí, je vrš zapomenuta. Lze tedy říci, že slova jsou pastí na obraz a obraz je vrší na význam. Proto ten, kdo setrvává u slov, neuchopí obraz, a ten, kdo setrvává u obrazu, neuchopí význam. Obraz vychází z významu, avšak setrvávat u obrazu znamená setrvávat u něčeho, co už ve skutečnosti není tím obrazem. Slova vycházejí z obrazu, avšak setrvávat u slov znamená setrvávat u něčeho, co už ve skutečnosti není těmi slovy. Zapomenout obraz tedy znamená uchopit význam a zapomenout slova znamená uchopit obraz. Stejně tak uchopení významu spočívá v zapomenutí obrazu a uchopení obrazu v zapomenutí slov. Zheng Xuan (127-200) - jeden z nejvyznmněiších hanských komentátorů kanonických knih: Od spálení šesti kanonických knih za dynastie Qin zůstal z děl Světce jen prach a popel. Po založení dynastie Han množství vzdělanců podle svých rozličných předpojatostí opravovalo poničená díla. Když došlo k [přesunutí] hlavního města na východ, [rozličné] nauky (xue) se již označovaly jako instituce (jiaj a jejich žáci se pevně drželi přijatých výkladů. Odchylky a správné [výklady] se nepřehledně mísily. [Odlišné výkladové tradice] si protiřečily a vzájemně se napadaly. Výsledkem bylo, že ke každé kanonické knize se vytvořila celá řada škol, uvnitř každé školy existovalo množství výkladů a délka jejich zhangju mohla dosahovat i více než miliónu slov. Jejich žáci se namáhali a dosahovali mála, takže vznikaly pochyby a nikdo už nevěděl, co je správné. Zheng Xuan usoustavnil texty, vybral [to nejlepší] z rozličných škol, odstranili nejrůznější balast a doplnil to, co chybělo. Od té [doby teprve] výklady zhruba chápou smysl [kanonických knih]. Kronika dynastie Wei (fiilJr weishu): Když Pei Hui spatřil Wang Biho, hned poznal, že jde o nevšední osobnost. Položil mu otázku: „Absence (M wuj je nepochybně tím, na čem závisejí veškeré věci. Avšak Světec [tj. Konfucius] o tom odmítl podat výklad, zatímco Laoziovy výklady nebraly konce. Jak je to možné?" Wang Bi mu odpověděl: „Světec ztělesňoval absenci, ale slovy se k ní nevyjadřoval, neboť absenci slovy nelze vyložit. Laozi naopak patřil cele projevené realitě you), a právě v tom, že neustále hovořil o absenci, byl jeho nedostatek. " 2 -> nezpochybňuje primát Konfucia, avšak nadřazuje mu Laozia v jednom důležitém smyslu -jeho dílo právě proto, že jeho autor nebyl tak dokonalý, je čtenáři přístupnější. Je v něm přímo zformulováno to, co Světec (Konfucius) nikde kjasně neřekl, protože to projevoval přímo ve svém jednání, nepotřeboval o tom mluvit. -> dílo Laozi se tak pro Wang Biho stává klíčem ke všemu ostatnímu, k veškerému dochovanému písemnictví • Wang Biho přístup k textu díla Laozi: Pokud se někdo snaží text díla Laozi podrobit diskuzi a analýze, míjí se s jeho intencí. Pokud se snaží klást důraz na [jednotlivé] termíny, jde proti jeho významu. [...] Avšak legisté se vyznačují [důrazem na] uniformitu a stejnost a dohlížejí na [věci] pomocí trestů. Škola jmen se vyznačuje [úsilím] určit, co je správné, a napravuje [věci] pomocí jmen. Konfuciáni se vyznačují [důrazem na] všeobsáhlou lásku a povzbuzují [věci] pomocí oceňování. Mohisté se vyznačují [důrazem na] šetrnost a jednoduchost a nastolují [věci] pomocí [aktivního] napravování. Eklektici se vyznačují různorodými kvalitami a kombinují je, aby uskutečnili [věci]. Obecně platí, že pokud se dohlíží na věci pomocí trestů, rodí se vychytralost a klam. Pokud se věci napravují pomocí jmen, ztrácí se řád a ohled na druhé. Pokud se věci povzbuzují pomocí oceňování, vzmáhá se vzájemná soupeřivost. Pokud se věci nastolují pomocí [aktivního] napravování, objevuje se zmatek a faleš. Pokud se věci uskutečňují pomocí různorodých [metod], povstává bezuzdnost a chaos. Tyto [přístupy] mají společné to, že užívají potomstva a odvrhují matku. Pokud věci ztratí to, co je podpírá, není [situace] udržitelná. Platí však, že 'cíl [různých formulací v textu díla Laozi] je společný, jen cesty se liší'1, záměry [různých formulací] se sbíhají, pouze přístupy se rozbíhají. Učenci jsou zmatení, pokudjde o cíl, a pomýlení, pokudjde o jejich přístupy. Když pozorují, že [Laozi mluví o] uniformitě a stejnosti, nazývají ho legistou. Když spatřují, že [Laozi mluví o] určování toho, co je správné, řadí ho do školy jmen. Když zjišťují, že, [Laozi mluví o] čisté lásce, nazývají ho konfuciánem. Když postřehnou, že [Laozi mluví o] šetrnosti a jednoduchosti, nazývají ho mohistou. Když vidí, že [Laozi] není koherentní, nazývají ho eklektikem. Pojmenovávají podle toho, co zrovna postřehnou, drží se těch idejí, které odpovídají jejich zálibám. Způsobují tím, že existují zmatené a chybné výklady a spory mezi odlišnými přístupy a rozdílnými argumentacemi. A dále: Pokud jde o text [díla Laozi], [argumentace] pozvedá konec, aby doložila začátek, m)áádá se v začátku, aby plně vyložila konec. Otevírá [témata], ale nepodává úplný výklad, uvádí je, ale nedovádí [do konce]. [Čtenář] se teprve zkoumáním [celého textu] může dobrat jeho významu, pouze prostřednictvím dedukce může uchopit jeho principy. [...] Obecně platí, že 'ačkoliv se cesty liší, směřují ke společnému cíli, úvahy se ubírají tisíci cestami, avšak jsou si rovny ve svém vyústění'. A [Laozi] pozvedá tento cíl a toto vyústění, aby osvětlil nejzazší principy. Právě proto není mezi různorodými mysliteli žádný, jenž by se netěšil souladem [Laoziova] myšlení s jeho vlastním, domnívaje se, že tím uchopil jeho význam. 1 Parafráze výroku z Komentáře k připojeným výrokům Knihy Proměn. Viz Lou 1980: 561. 2 Parafráze téhož výroku. 3 Dílo Laozi lze téměř „shrnout jediným výrokem" [jak říká Konfucius o Knize Písní]. Ach, 'vyzdvihovat kořen a zastavit růst větví', to je vše. Když [Laozi] pozoruje, na čem [všechny věci] závisejí, a zkoumá, k čemu se vracejí, ve slovech se nevzdaluje principu a v [jednotlivých] tématech neztrácí [ze zřetele] to, co je spojuje. Ačkoliv text má pět tisíc znaků, to, co jimi proniká, je jedno. I když jeho ideje jsou široké a dalekosáhlé, jsou mnohé, ale stejného druhu. Jakmile porozumíme jednomu, jež vše shrnuje, nezůstane nic skrytého a nejasného. Pokud se však každému tématu připisuje [odlišný] význam, přes všechnu argumentaci je zmatek jen tím větší. 4 • Srovnání s jinými soudobými komentáři k dílu Laozi: Laozi 6: Duch údolí neumírá. To se nazývá tajemnou samicí. (Sehnal: „ To se nazývá 'tajemnou vagínou'".) Gu shen bu si. Shi wei xuan pin. ##^F^Bo 7§l!£4to Wang Biho komentář: „Duch údolí" (gushenj znamená „absence údolí v centru údolí". Je bez tvaru a obrysu, bez souhlasu i odporu. Spočívá v nejnižším místě a nehýbe se, zůstává bez pohnutí a neubývá. Skrze ně údolí nabývá úplnosti, avšak jeho tvar se neprojevuje. Je to nejzazší entita. Spočívá y nejnižším místě, ale nelze je pojmenovat. Proto je [Laozi pouze] označuje jako „temnou samici". Heshang gongův komentář: „Gu" znamená „živit". Pokud je člověk schopen živit duchy [obývající jeho tělo], neumírá. „Shen" odkazuje k „duchůmpěti vnitřností". [...] [Výrazem „xuan pin"7 se míní, že umění nesmrtelnosti spočívá v „temném" fxuanj a „ženském" fpinj. „Temné" znamená „nebe". U člověka tomu odpovídá nos. „Ženské" znamená „země". U člověka tomu odpovídají ústa. Nebe živí člověka „paterým vzduchem ". Nosem proniká do vnitřností [...]. Země živí člověka „paterou chutí". Ústy vniká do vnitřností[...]. Komentář Xiang 'er: „ Gu " znamená „přát si". Esence (jing ffj se shromažďuje a formují se z ní duchové [vnitřku těla]. Pokud si člověk přeje, aby tito duchové nezemřeli, musí shromažďovat esenci [tj. sperma] a udržet si ji. „Pin" znamená „země". Svou povahou je nepohnutá a ženství je modelováno podle ní. Proto [ženské pohlavní orgány] nemění tvar (dosl. „nestávají se tvrdými") . Pokud si muž přeje shromažďovat esenci, musí se v mysli modelovat podle země a být jako žena. Nesmí se prosazovat do popředí. 5 • Hlavní termíny Ž xuan (prípadne príbuzné výrazy: |É| you nebo H ming) Pokud jde o „ temné ", je neproniknutelné a tiché a je tím, co nechává vzniknout „počátku " a „matce" všech věcí. Je nemožné je definovat ming), a proto Laozi nemůže říci „zdroj všech věcí definuji jako 'temný'", nýbrž pouze říká „ označuji (ni wei) jej jako 'temný'". [Termín] „ temný " se používá k vyjádření toho [aspektu „ toho, čím " vznikají všechny věci], že nemůže být popsán jako takový [a žádný jiný]. To, že je jím deset tisíc věcí započato a završeno, avšak že [tyto věci] nevědí o tom, čím se stávají tím, čím jsou, je „temné a ještě temnější" (~£Ž-J>L~£). Existuje, ale není „zdepřítomno" you), zaniká, ale není „nepřítomné" (M wu). Jestli je, nebo není f^M), nikdo nedokáže zjistit. M dao Chtělo by se říci: [Dao] není přítomno (wu). Avšak věci se na jeho základě dovršují. Chtělo by se říci: je přítomno (you). Avšak není vidět jeho tvar. Veškerá „přítomnost něčeho " (^f you), má svůj počátek v „absenci" (M wu). Proto platí, že ve chvíli, kdy ještě není přítomen tvar a jméno, je [Dao] počátkem všech věcí. Pokud jde o dobu, kdy je přítomen tvar a jméno, prospívá [věcem], živí je, vymezuje je a dovršuje je, je jejich matkou. Znamená to, že Dao svou beztvarostí a bezejmenností počíná a dovršuje všechny věci. Laozi: [Dao] je rodí [tj. věci], Kom.: To znamená, že neblokuje jejich zdroj. Laozi: [Dao] je živí. Kom.: To znamená, že neomezuje jejich přirozenost. [...] Tím, že neblokuje jejich zdroj, věci se rodí samy od sebe [...]. Tím, že neomezuje jejich přirozenost, věci samy sebe regulují. M wu a you 6 • lidské jednání / správná vláda Laozi: Při správě lidí a službě Nebesům se nic nevyrovná [příkladu] rolníka. Kom.: [...] Když rolník pečuje o své pole, musí odstraňovat nejrůznější druhy [rostlin] a redukovat je na jediný [druh]. Uskutečňuje tak to, čím [pole] samo sebou f|=|$& ziran) je. Nehrozí se toho, že se [pole] zapleveluje, nýbrž zbavuje ho toho, co je příčinou zaplevelování. [Pro toho], kdo shora obdržel Mandát Nebes a dole spravuje všechen lid, se tomuto [příkladu] nic nevyrovná. Laozi: Doku¥i^kíí\=lf£ ( = „překročit učení o jménech a pověřit tím přirozenost") Guo Xiang 9