5} N e p fo í s e hej t e Čtvrtá 8uperteze se zabývá ptisahou: "Opět elyěeli jste, le řečeno jest sterýmI Nebudel křivě příe8hsti, ale splníě r~nu svá přísahy I (Bx 20,7; Nu }O,}; Dt Z',l2). A já prsTÍm vám, abyste neptísahali vObec, ani skrze nebe, nebot trOn Bolí jest, eni skrze zemi, nebot počneš jeho jest, ani skrze Jeruzal_, n_ bot město velikáho Kr4le jest. Ani skrze svou hlavu nebudeA pHeahat1, nebot nemOlelije dnl.)jednoho vlasu učiniti bíUho anebo č.rnáho. Vaěe ano budiž ano; vaěe ne pak ne. Col pak nad to více jest, pochází od zl4ho" (Mt 5,'}-}7). Židoyská tradice rosliluje svědeckou pHsahu ke stvrzení nebo popření svědecké T,ýpovědiu soudu; zproětující přísahu dlu!nílďl, kteti popírejí část od nich vymáhanýchpohled'nkj pHsaby a přísliby s~dané.Bohu jako závazek (Nu'O.} a Dt 23,22n), nebo ujilitění, jel se vzývánímBohamají stát věrohodnějěím1, jako tf'eba slova Šúnemlilllq:"Jako! !lv jest Hospodlna jekot 11ft Je tyá duše. nepustím se těl" (2Kr 4.}O). Pro YiechDyvlak plat! biblická slovo: "Pakli nebudeě slibovati. nebude na tob' hříchu" (Dt 2',22). Kohelet,moudrý kuatel, to potvrzuje: "L4pe Je,kdyl neslibujel, ne! ~ž slíbíl a nesplníl" (Kas 5.4). Dřívějlí. yYkledači podporovali s4rlenlhost při přísue tía, Ie sMzovali mra-tní "plot kolem 7'017": "MoJlíě tekl Izraeli: lIedomníveJte .e, le js. vÚ! dovolil přísahat při Jeho .,.4ou, byt pravdht. Máte-li VMChD,ytyto vynhBJící vlastnosU (Wuň Bolí. lásku Bolí, poč.stnost, snalost 7'01"1 atd.). _ít. přísahat. Ne-li n-'t. k toau Udn' pnivo" (TanchumaVajikra 7). Rabíni postoupili o krok .ul a ddnsně vl,ronli phd opolděnýmplněním ptíalibO: "Kdose zavázal a sd přísliby odldádá, upadne nakonec do lIodloalu!by, .xtilstva, prol'vání krve a osočov,"í. Od koho .e tomu věemuuěíl? OdJákobe naiaho otc.: Poněvadž on se zavázal (Gn 28,20-22) a .v' ptísli~ odlotil, upadl do toho věeho: do modld1u!b,y(Gn }5,2), do emilstva (Gn ;4,1), do prolévání krve (un }4,2~) a do osočování (On }l,l). loněvlidž rabíni zapovědUi vzývání Boha Ji! velmi brzy (veěker4) jako zD.ulívání svatého Jména ve smyslu Ex 20,7 8 pfif&dili k tomu i nicotnou či faleAnou ptísahu (Lv 19,12), pfeAli JIIlIOzípH slibech k opisování Boha pojmy."llllost1vý", "~llosrdný", ••Dlouho.hovívaJící ••·• Kdyl i toto bylo ~akásáno, vypouštělo se pf-i zývalných přísahách slovo "ptí.aha" a teklo •• 54 prost!': "ph pebi", "pf'i cl1rálOu","př I smLcuvě " , "pti svatyni" (což 7.namenáJeruzDl~l. Je!tíš zapovid~ i tento I1nh do náhrndních forem. kdy~vysvětluje, ~e žádn6 z těchto verbálních zeslfbení všudypřítomnout1 hoží se nemáužívr,t. Vždyt přece v nebi je jeho trOn \:C: 11,4), celá "emč j. podnožím noh jeho (Iz 66,1) a Jeruznlá je jeho 1l1(~sto(Ž 48,3). At byste se zavazovali při čemkoli, varuje lehkomyslné, vždy se dostanete zcela nevyhnutelně do činění s Bohems~. Dokonceani vlastní hlava nen~leží ptíer~ajícímu, "nebot od tebe, l'ane, }~oeházívšechno a d4váH ti, co J_e pUjali z tvých rukou", jek praví král David v děkovn~modlitbě (lFa 29. 14) - bělná biblická pra~a, kterou rfibíni potvrzují: "Dej Bohu z jeho, vždyt ty li věe tv' n~leží přece jemul" (Abot lII,8). •Dotaženo do konce mOlevést toto váln' pojímání Bohe k dvěro: upuštěnfc 00 přísah,y pi"ispívat k opravdov4muctění Stvořitel. i Jeho .tvofení. Vldyt v podstetě vede veěkerá přísaha k infiečnímu snehodnocení ka!d4 řeči, která pak teld, rozbuJelá sa~ne se d~lit do dvou kategorií: na to, co se stvrzuj. odvoláníll1ne Boha - 8 co ee ří~ bez tohoto zapřísahání. Jsouli věak Jen první y'ýpovědibezpodmínečněpr8~div', pak vAeehny ostatní JSou Jen relativně pravdiv', jsou polopravdou nebo dokonce zdánlivou pravdou. Tím se z~t8ěně zatěluje svědomí, ale l1JIIU trpí taU vz'jemn' dOvěra poaluchaěe a aluvíeího. 8 otevírají 8.dveh a bniny nevěrohodnosti, pokrytectví a lIi. Maže-li henliv4 slovo Jela> wbl'zne" nebo ·prázdn~ hlavo" přivol'vat •• rt, li ti. i ·usarcovat lásku" k bli!nírou (Mt 5,21- 22), rak rozdělení ketd4 f-eči na ·dvě pravdy" ohro!uJe onu pOvodní ddvčl'U, která vytdf'í ovzduěi nezbytn~ pro vě.chno l1d.ké souli tí. DvoJsečnost jazyka .o.!e pOsobit l'eku i nenévist, prospěch 1 z~zu, Jak popisuje Jakub zcela ve smyslu 8v4ho bratral "Jazyk malý úd jest, sviak velké ~ěci provodí. AJ, maličký oheň. kterak veliký les zapál:í ••• Jím dobrořečíme Dohue otci • jím zlořečíme lidem, ku podobenatví Holím l:Itvofeným.2 jedněch 8 týchž úst pochází dobrořečení 1 zlořečení" (Jk },5nn). K ochruně nezadatelné dOvěr,ya věrohodnosti jako základu 'I0vého 8í·revedliv4ho společenatví Je zepoti'-ebí kroti t jazyk, bréni t jakékOli dvojznH/!nosti, odříznout všechny únilové cesty 5~ těm, kdo ŇJč defot'll:ují nebo se chtějí z její závaznonti vyvláct je třeba vědomí. že se člověk se všín: cc; f-elmebližní1Du, staví pf-cd Boha, jen,už pi'1alullť prl~vdacelá a nerozdělené. J-a n&pac1néjak podobnč rozn! uČ11.eHB skupin,y v Udovstvu tonnuluJ! z toho plynoucí závěr. U Jakuba to zní jako Ozvukhorek&lo učení: "rte~e všemi pak věcmi, bratři moji, nepřísflleJte, anl kerze nebe, 81'11 skrze zeml, anl kteroukoli Jinou přísahou, ale bua řeč v36e~ Jist~ jistě, nIkoli, nIkolI, abyste neupe~ll v odsouzení" (Jk 5,12). SteJnč se k v~ci stav~ll 1 esejcI, s nimlž Je!íěovo učen! Jak znÚlo, vykazuJe mnohouptísluěnost: "Zdr'hají se pf'ísahet, nebo{ to pokl~~aj! za horší Dež kfIvcu pří sahuj říkají totiž, kdo by se proht6ěil proti věrnosti víře, J~ již odsouzen 1 bez svědectví Božího." 21) Celá i'ada rebínských výpovědi pOaob! dOJe:r:zlmlceného zněni Ježíěov,ých Slov. Tsk tfeba užív' rabi Jose ben Jehu~a a odvo1tnirn nA Lv 19,}5 slovní hfíčky, aby strnovll: -10r8 tě uči, I. tv' Anomuaí b1t upfían4 's tvé Ne musí b1t upffmn4" (BM49a). .AbaJepřipojuje proti vl_, kteH f! kaJí ano 1 ne~ '"Ntnú a. daty f!kat Jedno e .~ceDl ~l'Uh'" (BM49a). S~lost a Jasnoat pravdy obhajuje rabi Hunnal "Ano apr&vedl1v1ch je Anoa Ne aprevedl1vjch je Jaan' Ne" (1i1dral Rut ',18). V je4nom rabínak_ výkladu deÁtlho pfl~dní ču.e: Dltl I.raele odpovídají pf1 udělení Tor.yna 'patí Sinaje Xe na .e (z'tazO>, JDo na Ano (pfíkasO)"(Mek11te ~x 20,1). Vzor ě1rl6 Jeano.nal!:nost1 nú pfedkl'~ rabi neuert "Ne Je př!aahl:: a AnoJe pHeaha" (šeb }6a). Tento 'f"/rok ae 8tal v0dítkem vlech pravověrn3ch I1dO. ktetí dodnee taklf ph~ aouda aíato přís~ st~í sTdJ 80uhlas pouze a10vkem"ano". Jinak 8i .šak poaína.jí IIInozídHe! kfee{an" Jat "teroJe katolický teolog Adolf Ho11l -RadikalIta tohoto molná JeŽíA•• 8kutečně ~aloven'ho po!&davkubu~e bez de1lího zhJ.á z toho, le ae .• kf'estenstd nedokázal prosadit. Doposudse přI určItých příle!1tostech vyladuJe pří aaha, mezi Jiným1 před eou~•• , a ptíeah4 ao na kMI - obraz toho, Jenž nechtěl o přísatWch ani slylet" ••. J) MOžemen,yni provóot předLHn u bilanci: Jde-li přI zl,Hanění 7,Ákazuzabíjet, .•četně verb'ln! agreae o svatost l1deJ.4ho života, o 11~skou dOstojnost, jedná-li se při ochraně lIIanželství I , I f 56 o svatoet rodinl jako zárodečné buňlq lidsU apolečllosU, pak jde pH upuiltění od p.tial:Ůl)' o zacllování pravdy Jako z'klBdu !i~ovs'k'ho uaení o Bohu. Avšak prsvé,y !1dovsk~ bIble nejsou nik.di cosi abstraktního, ani ztuhl..4 lablona, n,ýbr! Uvá dl,ní m8z111dll1. Není to tanaUamua prsv<17,který po",r'luJe prec1znost 8 pedanterl1 na ctnoat, ale prs .•dIIIf bytí a pravdIvý !1vot povolávající k "činění pra.dy· (J },21)~ V určItém příped~ Jí větlí čeat prokáže zamlčení nebo nouzová 1el, která strmí I1votu, ne! bezohl.an' pohla.•kov,"í prsvdou. které blllního zraní a posílí Jeho nedatupooat. Pravda, kt.ni neprllDení z l'slQt a Usku nerozoMuJe, Je hMche. jUlta e Je nehulDtnní. Oproti hekl prndě, kte~ 8pOČ!Una intelekt~lnÚl podkl~u, je "hebre1ca verItaa" (".mat") .zakotvena přede.iía v etosu a••, Jel Jí propdJěuJ. nepfeblédnutelQl teologlclr;ý roz- aěr. Rabíni předpokl4daJí tři b1bl1clai mata, v n1cbl b71 ve Jm4DUpokoje ••••b•••b1b11cJr;ttext' "Vel1k;ýJe pokoj, nebot tvO- 11 něau pouloU BObv Pť..u pHbIh ~17 (GIl18,1)- "CoI .abD opravdu rodit, ~I ul "••• atari.'· Takto opeltuje BOb.před Abreb-.. lWf1na al.ova, kter* po4le On 18,12 SDěla: "I 86.1 P'II (.Abr.m.) Je ~tafec.· Bdh zmlnU doalow4 .nAní, aby •• Abnhla na lWru Derosbnhal, ted31 kvOl1 aanlelak411111pokoji. Ve1Jr;tje pokoJ, nebol kvOl1 nětlu Je ve vodi -.rta 1 svatost nepa.'ho Bolího Jm4Da(~u 5,2j); aby .anl.l odpustil U, kteni tvla pode&fe14 :& mmlel.k4 nevil)' 101 v alil\lelatví byl opět naatolen pokoj. "Velk;ý.1. pokoj. Debol kvOl1 Dhlu zmlnilo Pťao alo.•• IIDdl- 1a." (To ~ vztahuje na Sd 1). '. kde říká anděl KanoachoTě18ně:"!1 Ja1 neplodná a nerodIla jai", co! Y.anoachov1samotn6au naopak zam1a1 (~ l},lj). ~'oatačuJe-l1 v těchto ,stfech případech man!elslr;ýpokoJ Jako doat.t.~i &,.~,aby ospravedlnil voln4 zac~ení 8 pravdou Píama, oě vltAí Je pak velká ~ .•~a pokoje med n'ro<17, ne. pravda puntia~fO, kteří J1 hledají v lltefe kvadrátního pí •• a. 29) "VěecMa tri pfikásúí Jsou pravda" 'Z 119.86) j Jeho prewa "dosahuje al do neJ~lě1ch oblakO" (i ,6,6); Je "pavázou a Ití•••••• \~ 1-1,4) viem ,kteH ho hledají a bude "aoucUt n'ro~ podle sv4 prav~" (Ž 96,l}). 57 58 Tato pravda i bez pMaah 6 zaf"ílcáníspěje tam, ~e "setkaJí ae mlloard~natví 8 .v{'most, spravedlnost 8 pokoj 8i ~8Jí políbení~ (~ i35,11). 6évč~m: Chceme-li posloužit táto pravdě, musímekr&tce a jasně uznat, !e zékazemptísshy ne~řinesl Ježíl nic nov4bo, nejde o Udnou antit4s1 ani superUz1, n,ýbrl o dallí ddJr.as,Ie rabi • lia are tu aUl p8wi ob.a nob_a na rabínaké pOdl. , Y ě i í p r , v o to politiky nésil! ~ nastoupit teopolitika, kte~ bud&vedena jen et1ckým1pr1nci~, Ja~ Je T,YJadfuJebib11c~ ideál teokracle UsiQ' ,Sebrané spl8,J. Franlďurt 19':v, díl II, 1117-202). Táto nenéslln4 lwsce, kte~ .~Ž&dozrQt ve velmocsrdce, aby nahradUa staré panovačná vzt~ Usk.ou a bratratvÍl1, Je vino~o Jédro horak4ho uěen1. Skl.éd4••• e tfi radl~lních poledavkOnekladení odporu, kteri n"Cbolí pflkÁ&ÚlÍ.IIzventa "Usu k DepMtel1", col Je neJčastěJl c1tovan4, ale nejméli praktikovan' JelíioTO slovo Z oeláho Nov~ho.ékon•• Ponlvadl zde Jde o n"CholnouT,fpově3je!!ěovské eti~,kter& tak4 pnh'•• platí za zkuěební káaen "leplí apravedlnoati ••, bud•••• jí v nal_ uvaJoVÚlízab~at nejdfível "Slyiel1 Jste, Ie haeno bylol JI1lovat1 budd bl1lníbo ev'ho a neoéviděti nepf'ítele n'ho. A Jé praVÚIVÚ: MiluJte av4 nepHtele a lIodlete se sa V, kdo VIi8prcoéaleduJí, abyste byli .yt17 n.be8~bo oto., protole on dáVlislunoi n_ svítit na sl. 1 dobrl a d'l! posU' na apraftdlld i n•• pravedliY4" (lit 5,4J-45). První věta tohoto dobh má4ho mat. obubuJ. bibl1olr;f c1Ut (Lv 19,18), kteJ1 J.tíl Jinde u_ti JakD "D.Jphdo'JIí" nebo "prmí pi.tJrú'nt" (iIIk U,291m par), a to ~ cipovld1 JedaCIaUdkoDťkDv1, který provlfuJ. Jeho víru (1Ik12,28). I pha sclvojeooupre_bull "alyleli J.te" a "bylo hěeno", kt.ni Je ~ rabÚUl~ lIluv' vidy I1voda Bolího 810ft I: 1'01'7. I:kracuJe •• sd. pti~sG! l'sJr,y k bl1lnťala a! k nepoznM:!. ~~angeliat. toti. b.breJ8~ pfiJrúÚlÍ okl.lluJ.. Vyoecb6vá Jednak nepo8tradateln,ý predikét "jako sebe •• 4bo", jednak stěl.jní d08lov "Já Jeem Hoapodin" (L~ 19,18). J.líi Jiatl na obl tyto čásU věty ne.apoamll, nebo! ten, kdo hkl: "Dokudnepaa1D. nebe a země, ne~lne Jed1n~ Jota Tor,y" (Mt5,17), .acbúel vela1 rosviilnI ae svatým Pílllllem Jako se .lov_ Boha. Tato mezera v textu nezeslabuje jen dobh snémábiblická slovo, která je mnoha~tci Talmudupovažovánoza "kelal" nebo "klič" k Tote, nýbr! olupuje taká pfl1kádní U.sll;yk blH.nÍ!lu o vertikální komponentu,v ní! nachází evá teol081cké zd~vodniní. Vždyt l~ska k bližnímu se d~ jasně vysvětlit Jen na základě, le Je jediný Bdh, Jak o tom 8v~dčí teologlka robfnd: Aby.e L4ske k bližnímu nezvrhla jen v Čistě horizontélní požitkářství, v Dvě poelední supert' •• , v niob! Jde o nekladení odporu a o l'.ku k neptíte11, obsabovi .ouvlaí. Jsou dvojitou korunou jelíllonkdho progn.u Boba poladonn4ho &l1dětěJú Uto •• 1. Kdomá přehled o evětových dějinÁcb, mOtarodii1t tfl hlnní .tap;)' pokroku11da~ho 8Oulltí. DvoUDo!ec.ečíM 8VOU kariéru uproatřed vUdy náail:! li koex1at«lc. tu •.••podobu11- 6elov4bo iIoAtíl .polčeD!, kt.r4 ~ v pMpaal obrola1 u.bránUo aleapaĎ hol' pfelltí. Dl~ e krYevébyl. cseta od pěatn!ho p~v. k rowo.U p~v., kteni proJů_uJe "stejná pnho pro v'ec~· bez zfet.l. na oaobu. A~"k 1 toto tvrdě vyboJo~'" pnivo, Jalllůl.e ••• te- 10 ab.traktota pr1nci~. aby vylouěi10 pfedeudJr,y.tranictyi, IIilIe •• jako vlecbn)r teorie .Ut baspniVÚl, Jel na. k n-'vaU, k !mhu • válce. I pniTOpro vleehQ7 .t_jnl platné pothbaj. nakonec .Utní moc, aby •• prosa4Uo. A tak dol1o k núoru, !e prs'" epraft4lnoet potfebuje nadp~wí hlubinný roněr, aby ee pnivo .ialo pravýmp~v_. Z niho PJ'8l.JÚ caa bebrejelal ·cedaka·, kt.ri d4V1iphdno.t a1lo.U pted Jueticí, poněv.dl přun'ri tomudruh_u předn08tní pnivo, čeho! Je .ohoJme jen Usk.. Je to posnéní plD'~IJe, !e ne.tači z bruUlnieh proti vnílr:OuHnl t jen 111'11lhoateJnl ndl. aeba UJící, nebat člověk Je schopen plo~n4hosouUtí, Icteri .Ob vrvrcholit v lliakypln4 vz'Jemnostl. Rsbi S. R. Hiraoh, zakladatel nov4 ortodox1e ve ~~kturtu v 19. století, chápe se stejné dklední myl1enk;y,k~1 ve T,fkladu II: 5},7 dochází k názoru, že 11dovs~ lid je určen k to.u, aby ovliVĎoval národy světa bezmocnoatí a paaiv1tou. ~aJetek a mocnemají být lIID(';rodatnýJllifaktory státu 8 společn08ti, na 1lÍ~ '0~9 be&bolné spol.a.netT! neYfffc!ch, ~í prozíraT.fch egoi.tO, Je .apottfebí dodatku: Já Jeelll Ho.pocUn.Nebo! láska k blil.nÍJDu Jako bratratví lidí má smysl 8 T.ÝznamJen pod spole~nýmotcovstvím BoUm. Jose! Albo, jeden z vel~ch nábo!en8~ch filoeofn po&dDího středověku, shledán, !e bolí jedinečnost a Jeho Uslra jsou nedělitelně spjaty a dokládá to skutečností, !e obf hebrejski e10ya - láska (ahavah) a JedineěQt (echa4) .aJí stsjnou aí.elnou hodnotu třináct, col Je taká počet Bolích atribut6, J1ai1 S8 zjevuje (~x }4,6-T), přič •• ! Ylechny jeho Ylastno.t1 jsou souhrnně ob8a!eny va Syobodn', nez.sloulen', .ilo.tiY' lásce. :;)'dvoln' vynechál1 -Ho.podina Boha" s Usq k bl1lntau Ikr~ srgumentat.1vně nutn! dyod Je!í~Ya doyrlujícího požadavku: "Abyste byli syny nebesk'ho Otcel" .A. "synOY'" Y hebrejět1ně neoznačuje jen potomky, ale čs.tijil .polupracoTDÍk1, následoTDÍky nebo napodobitele. S neJYětěí pra.•dipocSobno.t! Ikrtl toto .•Ie feclQf redaktor, a~ bibl1 odporující ne~Y1.t ..oči nepfftel1, kteft s4e u demu scela -.ypadává se sou.•1alo.U, vsunul do JelíloYých .10.• Jako sákeřnou antil1doy.kou rÁDu. Vrafae •• vlak k zaUtačntau citátu, kteriho Jdi! JisU poulU .• pla" snllú I "kI\ldd a1lovat .dho bl1lníbo Jako •• be 8_'ho. Já Je•• aosp04in" (L.• 19,18). Toto znění předkládají UlitU dechny b1b11cki -.ydmlt .• nimecká řeči od dob Martina lA1thera, a přece pnn1 pod.tatn' Ja'no nsní pfekládmlO zcela plesni. "Bliln!" (der Michate) neo4poT!dá ani feck"u ·pl'.10n-, co! sn8lll~"blí~JI;t" nebo ".pHtelerrI", ani hebreJslcdalu"re' a", kterl4 Je ulito .• hebrej.k __ originálu. "Re's" je druh, jak vysvětlil Buber, člo .•ěk, s otal IIprá.•ě co činit, který ml pr4vě pottki~j který sa D lIDI ".• tato oksmlku obrací", lhoateJno, z~s Je se mnoupokrevnl spfťsněQI nebo naprosto cizí. Kdo čte oddíl .• tektečen6m "Z4konu svstosti" (L.• 19,9-18), z něho! z~e Ježíl c1tuje, hned .•idí. že zde T,YdenýBolí pffkas k posv~cení světa Je zacílen pfedevěím na laplí 80užití li41. Z~ Lv 19 jasně vyplývá, !e ti, kteří 8trá~.Jí nadoststkea lá6~, bez ohledu no hranlce národO, nálež! k Bolí. prvorozenta. Jde tu o chud~, clzozemce, n6d~ení~, hluchá, slep' a pohrdan', kteří musí být chráněn1 p~d Ita!dou ójmou, oso~ováním, d1skr1a1nud 8 ubližováním, neboí: "Já Jsem lIospod1n, válí OOl1", Jak se pětkrát ZQUyoúŘu.je.fo &n~~~: Já JMom Stvořitel y~!kerého *1vota, j.mf. lIilu.je b4tZVJi&IUilllUláuboU~ stejně Jako vás, k.teri Ja8111~'láa~ osvooodl1 z bí~ e6Ypt~~éhootroctví, Mb~~te se &kušenooU utI'~ni \4člli l"ace, a tím 8ti ••t;;&vw.1m i II 1 1 d li II , pfílllilólllll pl'Q VoAtChD,ln~Iod~. Kd,yžpak vleclm,y tyto n6avo~ buclováDíl1uského 8pol~čenstn vrcholí souhmem "JkL1lovliltlbudeš "N'a", člov~k.a, s nú..! -'li co ~ln1t!" - Zll&llieu<ÍIt.o taká, že Usu není jan vzt&t•• dvou, Qýbd pr1ncipiáln1u. iJostoJem, kterj I1tI týká Jednak boha, Jenž nás vj}echn~obdl-royal 8chopooat.í milovat, a JScln&lkspolečnOI;lU, kterou wh drobnými kroky lásk;y pGzvwdlltVii Y.1tiší 11votní 8polečenství. ZkušebnÚl kamenellltohoto j8liillocitného pI'ávn1houstanovení Je c1zozelliec, kteI) jll.a:"lRluv1, II\Isl! a větí nd 11I,)'. 811I;)' JUili '\I'1zývánikfI iU,,,chetnosU, nebet "wlueuJete-l1 pozc'.ll'SV.m pokoje svým br;:.tMm, co činíte zvl••ět.n:ího'fČQž i poh8llénečiní totéž?" (ut ,,47), Jak zdúrazĎuJe jednohla8D1 Jelíl i rabínl 30) Praví se ptece scsle zl~telně: "V!Qyt aoepod1n, vál bOb ••• Je "~8IIIocni,vzbuaující bázeň, který nebere ohlec! na osobu ••• mUuje c1zosemce" (Dt 10,17n). proto "budeš milovat c1zozuce jako sebe slilllla"(L.• 19, )4). Jeho bude~ /oiilovat, poněvc.dl 011 potřebuje liIsku zrovna Jako 1;7. A ty ptece pottvbl.ljd tuto lúku k f.1votu, Jak ti kalcloclem' .4-1poaú.nátvé srdce. Jeoo touhi ~t J8lw ty cloprovád b1ble poukaz•• na podobnost Jeho postaven! tv4au: "Víte přece, Jak bý.•, c1&o&.ol v ardcl, neboi Jete b'111 e1&osacl .• ';&1P~ alt, s••ll" (Ex n,51). l:ilQ'al textu fíki: ~tráC:;ali Jste nedostat-k•• :uAak,y n&1.01l1It, aby.te věděli, po čelllsnlce touží. Jako ujafmeDí robotníc1 Jate pfece zakue11i na vl&stníw těle, jak velice Je nutné vyjít drub_u Uaqplně ntHc, Debot jen utrpenÚl zkDulan1 c1&0&811101•• n~čil1, jak hroznt: odl1děíuje každá nenMvbt, zettlllCo'Usa. uchraĎuje, a oběmadávajícímu i pfiJ~&Jícímu, dopomáhák prohlubovMlů lidství. Úct/lem8 cíle~ výz~ k dobrotivost.i v celé dlouhé lUi)l1tole (Lv 19) .l8, 8by se c1zozt:lll6lCv blbl1ckám lJIr__ 11 nedo5-'7. kde Je CUOIIeeo tak' oanaa_ "bratr". .ze 4aatiJi zddraulno, le tÚlto bratl'lllRaO.Jebit i po~ a a04loalulebo:(k - jako nepi"íkla4 ve ~kl8du Lv 19,1'1 ••••budd aod ut1akovat •• 'bo r e 'e 1!"tO.J r. 'a , Je hOJ bratr. tvOJ bratr, to Je r e 'a • Z toho se u6íme. 18 o~at poheDa Je loupel • .Ne••:U z~lenl ro.uaět 'Jen "'ho bntra '. nebot !Jd. o katd4ho ělodn " (::»eder.1aiahu Rabba 49). JeremJáI Ja~- Boha Mlal o krili .ToaUlov1% ·Uplatňoval p~vo a aprev.dlno.t zaatAival •• utU\n4ho a uboUka. Zda to n.znamená. že IDěznal? Je výrok Hoapod1nOv."(Jr 22,16) Prorok tím dórazn. srovnllv' při.plní věnovand bezbranným_ et jsou kdo Jsou - s poza'-nímBoha. Z těchto anl z Jiných ustanovení nemóle povsU';'.t ani 10v1niamua ani xenot1bi. - o nenávist1 k nepříteli •• ul ne4á 6} 64 u.•.alo.•.•t ...cbec-, naopak z nich d,1c~ .eai~lak;t uni.•.•raali.IIIU. 1'O-mopnhnoet1.Je pfec. i"ečenoo blUnúu wJI.bude. .•.• • vám e r d c i chovat nen~viet ke ev4mubratrul" tL.•. 19,17). Tímnení zak.ácánoJen sk.utko't'én.přátelatví, nýbrž 1 citová hnutí Jako záY18t, poID8tycht1.voet,UrU .•.oat nebo nepHzeĎ, ktel"li niči lidská 8rdce, dané čloTl!kuk U8ce. Re:'a Je tedy ten, který ač nikterak blízk;t, ptic~zi k nÚ! Te av'-f Bobellldaná Jinako8t1, abychom8e - ~I na to přijde - stali opravdo.•.ěJAíai Udili. lIIebotpodle Bolí TOle to JI!e Jen "' chou, .•.udílení a sdílení Jťm dc.rond U.Jcy. !>dalednl POJato pak čloTl!k není Jedinec, nýbrt dialoálcX' 8tTOfellÍ, kter' re '& potfebuJ., aby ae drod.k Jeho lidství plně ron1nul. Neaustelnl Je .•• 8t.•oHtel.k4m pUDu .-ryto, f8 i:8ld_u Já J. zapotřebí Ty, aby Jím roaUo, t::Nl.o • Clo.phalo k lid8tví. Tanto re #a, ten druh,ý, Je ale Tldy talre konlcNtní nev,ypoč1tatelný pozemAtan.8 ním! .e eetlaldm. - taU ve aporu nebo T opoziei, co! D4.nezbaY\lJe poT1nn08t1l'.lQ'. Ilabot 8tanel-li •• prot1Tník. s"'bo proti Yníka, ft~T" s. toho, 00 Je .•.tobi oeJleplí, ab.)'81. pfh'la.tnil to, co J. .•.to. druh_ o.Jborlí. ZeIohoTatTlmoat aobl •• _ TAaltTYladuj. aby. dal. phckJoat T'l•• tn:í ooral pfed .8TMa1Tl1yYSTeIla!. lcte:N Jsou bes 1'.Jcy. J1nakJ.4nál wOc1e1s.ně-,ztncíl •• beura8IÚ a Y.T4'T4••• n81'.o., tt.1"Ii napro.to 04portlj. BoIÍll\1 Jeddn.ť. Slovy nb1ho IMJras "Bdh prut s lIap040buJan.1 Jako J' odpUcía sl4 dObJ1a, 1 V odpUc.J .11 dobrými· (I::.:1l 26,2 k 17,8). lIftolství TýkladO.10T LT19, ktel"li JdU cltuJe, Jako ~ 40DZOTIŮO.le takto cb.6P8a' U.1ta k blUlÚlllu platí pro UdO"fatví sa eeotmlní Hnorodou bohoalulbul Chasld.k;t Týklad praví I "Bud" aUoT8t n'ho blUního Jako 8ebe, Já J888 Hoapod1n".HlubAí -.y.l těchto SlOTpravís ~ •• e na zemi 4Yane.obeclry alluJí, tam Je BOhtím ti"etÚl v ••JÁlch 8~azku. Martin Buber T.Ypl"li.•n, !e ho Jednou 'Ve Franld'urtu po pndn'lce o ~ace k bl1ln!mup810vlla Jedna dámaa ptala 8e ho: wJ' ~ sama TObecnemiluji, pane Huber, jak poto.mmohumilovat •.•4ho bl1!níh07" l3ubera }U)eenzweii.kteří tehdy pl"lid překlÁdali Pí_o svaté do něulčlny, 'VZali tuto oUzku ""lně, pozměnili nOJ bibl1cJq t.xt, ulUi molnoaU J1n4bo pf'8kl.e4u, ktar,9 Je p04le phodDíbo suizú i podle pO'YOdního811iy.lu.teJDI opriTnIDl. Nakonec napaa1i ~ ":;;dho 4ruha ochotn' POTaluJsa BOblrow'ho IW tla oali otú~, ě.ho se tím dolláhlo, Buber 04POTi41l: Tím J. f'8hao, I. twJ bl1lDí, a~ •• ti adl. s"t mohu~, bruUlní aebo besoblecbll, J. .roTO. tak alabj, Chatrnl a T7.taT~ T'" I1Tota1a tí.wa Jako ty ••• Posnmí, Ie on J. Jako t,y zabnií...J. kald_u stZ'8Chu.,kter,t b)'•• obl II1t &8 s""ho l'8'l. Jabil. Je streoh pf1pra'Y8no n'Ou pl4u, bud. taX' n~T1et, tteft t4mU dq pre.en:í • potla6an4bo strachu, neopodstatnlú • pf'8b7tdú. A JelraU. za1ať .trach a neD4T1at, tepnw te~ •• oteTfe brina 81'4c. neoae•• a' a s'YObolbl'1~8C. k blilnÍllU. Je4Dohoc1D••• ptali 1401 rab1bo z. Zlo~oft: "V Tal.audu•• pran. Ia dl ot.o Abnm.. do.Ul. aIoTClac.U '1'01'7.Jak J. to aola'. dC\Jl t.~ n.byla JdU 4úaTW "Nlě.bo Den! tf'8ba", odpoTldil rabi, "n.! milovat Boha a J.bo stTOf'eDtI Cho.l-l1 něoo uě1n1ta." •• ti, !e ~ to aobl. ••• lit hou Uam, Tks J. to hHchj chcel-l1 nloo uě1nlt a sd' •• U, I. t:ía tft Usta porost., pak 'Yu: tU T6l. J••• sUoa 't'\Uí Bolí. Tak J1 plnil 1 M! otec Abraha." Bab! Joha Helel, .1.4.n • neJTltlích nábolen.k;9ch t1.1oeotll naleho sto1.~, prsTU: JliluJ sT4hobl1ln!ho; Je Jako V. Čnu Ma Ua St.ofitel nětT Babl odpoví~: Bdh pravía stT'Of'U JS. fts olla Jako DOa1tele .T~ Tim4ho obran, takJ. kal" n.MTi.t ...cU bHlní •• Den! nlc J1Il'ho nd .alalklw nen'Tist T6U BobR. J•• WI ••• hdit. na n4ho blllrúho. tuptl ho, .1.sUlIe Já opofttIuJal o.bo bo po4ceňuJ•• , 'Iltů1luJeI tÚl TIía bola~ J1akfe. tteri hoM 'Yh_ arc101a propdJěuJ. au ull.chtUoat l1datn. lI,y.t1cl .tf'8doTIU kabal.7 tHkal.l1 Blilo! J. TI~ ě'.tí tab. aaaotn4bo; V kaldá bl1lnta J. zarodek t.be s•• ; n.U.ta k blllDtau •• t.47 •• tt na Tla.t.ním J', a to bluJ. nebl na .a8Oohl_u. n.UsJq. Vidy! k:aldAlnenáviat J. T podatatě nenh1aU T6U .0bA •• '-u. Kal~ dOku Uaq J. alulbou Tlastnímu J'; &1tru1811U.neni t.d,y nic J1n'ho, nd 08vícený .goi_ua, podnlcuJíet Y,yDal4zavoatJak "T,YJít z v1s.tni ~I." a Tcítit a. do kOle J1n4ho, abys mohl apolu II ni. trpU Jeho nou&í s 031taká IÚrnit - Jako by byl čáatí t.b •• RoTně! K8X Horckhe1mer,.•Uiei !1donk;ý kacíf, potn'SuJe, tut41 z'kl.adni myUenkul 65 66 .Z hlediska pos1th1 .• u ••• nenávist n.ní horA! nel Uso S poslední stopou teologie str601 ~Ileoka ~cty k bll!ní.u 8 láeJQI k němulog1cký "'klad." Pti k á • • n á n e n , ~ 1 s t k n.ptI tel 1 , c!uěesvé na tOllltoevč·tě, li: životu v~čnémuostříhá ji" (J 1;'?,25). Zoe má Nnenáv1dčt~b1bl1cký význam:m~něcenit nebo m4ně mUovat, Jcko například v Božím slovu: "J'koba jsem .1 zamiloval, E&au8V88k nenáv1dÍll1"'10:&1 1,..!-;i a ;{ 9,1). Jtejný ~sl vypl:jvá s oddílu o muli se dvěmemanlelkam1 "jednou,kterou by miloval 8 druhou. kterou by nenáviděl" \Lt 21,15), - 8 Talaud k tQBQdo dává rétorickou otázku: "Je wbec před BohemmUované a nonáv1děn4?" (Jeb ~)8). Tuto IÚměJší mo~nost 1ntence Je!í.ěovy výpově(Unelze sice Jen tak dobýt, přesto ji však b1blická trad1c., nakterou je tu brán ohled. 1 vnitřní souvislost této 8uperteze prot1feč1. Zdá .e totU neJprevděpodobnějěí, !e autorem Uto poaluv;yje kDnečn,ý redaktor };atoušov8 8v808eli8, kt':Jrý zřídka zanedbal příleUto8t -ypUst do sv4 pfledlo~ polelllické ěpičk;y 8 antUido .•.•k4 popichován!. To dokládá i skutečnost, te tato "nenávist" v lulráAovsk4 paralele po+niho káz4ní nenl ZlÚněna Jed1n1malov••• Opaknenávisti k nepMtel1 Je Udovstn mnohemblilM. H1lhl aoudt1. kter'b:> něltteM badeteU počítaJí k učl"lb aledfho JdU., učil n' učedníJqI "Jako láci .&ronovi,IIl1luJt&pokoj • o pokoj wsUujte, milujte vlechny lidi a •• (ha Je k Toře" (Abot 1,12), - scela Jedno%D3čněJsou Jl.Íněnl pNteU i nepNte14. Ve výrocíCh Šal_OWlo~ých 8e pran: "Ieraduj se a pádu n4· ho nepřítel., oeJáseJ nad Jeho klop$tnutÚl an1 .• srdcll- (Pf' 24. 17). Z tohoto výroku rabíni .•yrocují J "O slsvno8ti SUnkd .e ~ Pí•• u tf~t praTÍ, le Je mož048e radovat (Dt 16,14 • 151 Ly 2'.40). Avlak pti s~tc1ch P•• c~, ačkoli Jde o Y,ys.•oboaen! lidu, neni radost v Píaau nikde sm!nlna. Proč? Ponlvad! by tí. _Upil1 (nepřátelit!) EQ'p{8Jl'" tP8a1kta L 139a). Proto tak' mezi !alo~i. které proti .obA Job v;ymýěl1,naoQ1bí otáska s.•ědomí: "Rado.•al-li Jsem .e a n.Atě.ti toho, kter,t! ane nen4~dí, a plesal-li J•••• kdy! •• au zl. yedloT ~.dopustil { J••• aaJiAtU zhtell ti ani ú.tOm 8vým, abych zlořeč.ná ládal z1áho duji jehol" (Jb )l,29n). Zde je nepřítel nazvin .právně a pi"esně: který! mnenená.•Id!, tedy 1II00JsubJekti vni nepfítel, který je dnes mimproti Tuba, ale zítra už být namusí; ale nepřestává být mjJIJ re' a 801 tehd,y, kdy! .i působí zlo. liebot •• praTÍ: 'Jlebudd ~ m.Ut ~o.m evého lidu 8 nezaneYřeš ne něl" (Lv 19,18). A jeět~ sřetelněji: h~etíkeJ: Oc3pletílllza zlol Čekej na Hoapod1nee on tě JI I! I I' 'I Na zlOlllekoitátu .• lat 5,4}, a.•1ID:/ "láaka k bl1lDťmu"na~azuJe nyni .• zdán11.•, plynulo.t1 pod.trčené pflkázin! nen,.•lsti k nepfoťteU, které neprosto nemdle poc.bú.t od •• otnáho .Jel!6e. ~d. o podl-.ný t.perat1 .• ~d.i nenávidět nepřítele .váhol", kter.f U8~ěděuJe.e 111 etO. 0.1' bibl •• ZIcrác.ně 1"onaulo~an,ýpředpoklad, le 1M tato "nen4rtst k Ia-- fUl1 k 1zraelek4mu kr'- 11 a řekl1: ~J elulebník Beo-~dad YZkUuJe: Zachovej mě ptl li'Yotěl ••• Achab ale tekl: ••• J. to .oJ bratrl ••• OYěea, Den- 1uld4ak něllluv,ylel a on ho nal. k aobě do vozu••• Uzavřel 8 nÍJI .-louvu a propust1l ho (lKr 20"o-J4). JeremJáě mSEDě~z.l av'-u mateřskému měatu, aby se pokoJn~ 'n4alo Nabl1kadneearo'Y1,lI:ráll bab,ylonaU.u. Sv.U lDěato bylo pak .ničeno, chr4m v aut1néeh a ".bytek l1du, který zOatal 'Yeměatě, byl jako dobytekapouUn JafIt. a hnin 40 saJeU" (2Er 25,8nn). KDl8111roku 594 pfed no..y. 18topočt_ pUe prorok "o4,,18čea:Ia~, kWr4 bab,yloDlt! dsllDíc1 vyb!.el1 "lat zplvu a I"8doúnlWa" cI 1}7, ,). "UailuJte o pokoj toho lllěeta (Babylond, do Dlhol .1a• na přestěhovali" ZDí • Jeho dat T.trok Bo~od1nO", a n'pětí .aJatta pile. ab,yDeuaUnl1 " pHaluuých proaWch za ad uU •.• 6o•• te18& "JI041ete •• se nl~.pod1Du. Debot " Jejich pokoJi i -q bu4ete a!t pokoj" (Jr 29.7). DlJ1DD6~()st1 •. d~a praT4ul IlOdlltb. saJatých t\fla -qelyieDa a babyloasJrá Ua.pora prolUa Jedno z n.JplodDIJlích období rozkY6tu " 11doYs~ch dIJ1n'ch. Pft.••• T,YYozuJe••• ~ 8YJlOC!a i:veogel1ck' oírlcll(TeY l-'ortní Y podan' ruce -Qbno".ní ~tahd kte.ianO a 11dO- z 11.1.19801 V I1do"9k' i ~ Jdeatmsk' tradlci .ehrDuJ. Bolí l'.ka dechno s"é .tyoferú. Jako Bolí obra a partner -' ělověk .", .1e4D4D! .rovM"at 8 ~UII předobraz •• ~e_! tedy 81'11" I1d0Y8tn _1 v kteslanstvť upírat nou U.ku "drululau č10dku 1111tehdy, Je-li J.ho nepřítelell, nebot tak' nepřítel .Oatád aolá lI11oT8llÝll .tvohním. Není se proto ClamucH"1t, kd,yi " I1dovatd ul pf'e4 J.lílUl, během jeho I1vota 1 po něm, bylo e10Yěkupřikázéno, aby a110vel adho neptítele ••• Tak' n1c neopravňuje k ~vn8ní. !e t.prve Ježíl 'požadavkaa láaky k nepřít.ll' zb8'Y11ptl~z4ní l'aky všech me.í." ,,) Avlak Je nutn' tl1ká zdo.raanit, že přd8 četná para1ely a 80_ logie v židovském písemnictví, které l'sku k bližnímu vztahují 1 na \y neJvzdQlen~Jěí a na v~hno Boží stvoření, která prohlaluJí sa lásll;y hodná, nezná židovská učenf výslovný požadavek .•• ~alu lásky k nepříteli. Pfesně vzato, Je imperativ: ~M11uJt. a,,' neptátelel- řečeno teč! teologd, Ježíěovskou zv1'ltnoatí. :;ttel 8e tak' zv1áltoostí kf•• ilJllaké praxe, Jak nUDaěuJí četná kázání a přednáill;y? Pf1 hled4ní pH kl adO, kterd dokazují Ualw k nepří teH, Dahl teolog Ethelbert Staul'hr pous. atyfi I -Jd:U aú, kt.rý se Jeětě na kM!! dokázal lIodl1t: otče, odpua! .1111I.ddyt Devidí. co činíl- (Lk 2',}4). MIle.40fk Štěpma, kt8r.f 1DÍral .e alOV;Yl"Paoe odpuat J1IIltento bříchl- (Sk 7,60). J&kub, bratr Jelíillv, který .8 v hodině _rt1 lIodlil: "ProeÚl, Pane Bole Otče, odpua! J1a. Yldyt nevědí co ~1n1.- }4). Poalec!Dí pfjíp~ Je ml8.diíbo data: 20. října 1950 .ah4JUa "elká trestní kolllora"oJvodskáho eoudu ve Varlavi proces proti ..ulaJtru iricbu XOcboYl.Oblalov8Dý byl předvedeD • varla".kiho "není. Prohlá.n hned prm! den pfelUeD!s • Ja•• ~beo JeItě Da 11"U, •• to Tdlčía velká !eDI, "tzeňak' l'kařce paa1 dr. balo.tj. Paaí dr. Xaa1Dak.áJe I1do'Yka." '5} Je potfeba pootlv6 dodat: T1 tři předcházející tak'l A De.a.teli JecU.rú. Xypická pro mnohá, kteH pi'a!1l1 JlDncentra&lí Ubol'1 a IIUMl1 v,ypaat nah~8děn' poe1VÁd dula, Je krátkll b4••ň 11do,,~ 11•• Blu.anthal-W.lssl "NemohuDedvidět, napou po Jmi Dohaaa. biJ! lID•• leaohu DeD'"idlt. IIohu .e Jen kIlt s. tebe 1 ••• eba. N•• o}u nen'''idit rdousí an•• Vrhají po !IDěkaaeny. Nemohun.n'Y1dlt. Mohujen hotce plakat.Julea lsaac, Udonlr,$ biatorik •• vyohovatel ye francU, ztratil celou svou rodinu v Osvětim1. PfeQto dokázal poloi1t rokU 1947 ve svém díle "Jelít a Izrael" slik:la4ni lWaen lidoveko-kteaianaUho porozUllění. Bylt,}4). tak ee ~.1 1IOd111rabl J.iua na foíIIIsU. kMit se n4 trýzni tele. Roku 1945 u!11 reb1 Baeck v.lker4ho .v'ho o.obního vliTU, aby ochránil nimeck4 strilH a strlni IlU!et ••.O pfed pom.tycht1~ č1ay - 8 Jakmile se duieTně 1 tile8n1 sotavil, patfil k prY.QÍa, kteti dopoN4ovali 8lÚfeJú m.d NlIac1 a lid)'. Jebo modlitba E pr.ních pováleČ11jch let nepotřebuje kaaent6ř: -Necht dojdou pokoJe lid' .1' vdl., e n.cht je ukončena veškerá msta a TieCbQJ faU o tr •• tu • káráni ••• nu lIěHtlWm se vymykaJí činy hrusy; j.ou miso branice veěkar4ho lidskÁho c~pání, a .učedníkll je tak anoho ••• Proto, 6 Bole. ne.,a! .,ahou spravedlnosti Jejich utrpení. 8~. Je připočítal jejich katOm 8 pol8doval od nich strailivou odpo.,ědnoat, ale neeht je tomu Jinak I Pi§ raději k dobru kat •• a udnač6m a .r6idcOm a všem ěpatnýlll lidem a počítej J1a vAechnu odvahu a duchovní sílu těcb jiných, jejich .ebe.apření, jejich Alechetnou dóstoJno8t, jejich tlché dallí pt1 ta. .v4_. neději, kte~ se nedala porazit, a statečný úsměv. kter:f dal vyschnout slzám, 8 ylechrlY obět1, v6echnu vřelou 16illku••• , .,iechne ta rozbr&zděryfá 8 zmučen' 8~ce, kter& přesto zOstala silná a plná dOvěr,y, tváti tvát smrti, )pI1) a .,e _rt1, ~1 i v hodinách nejhluběí slabosU. Věechno to, 6 Boh, necht pf'ed tebou Je sečteno na odpuětěni vin jako TýkuJm', sečteno pro vsld'ilení 8pravedlnosti - vie to dobr4 necht platí 8 ne to zl'. A y. 'Y$poIIínkách n.Uch nepNul naeht neJ.e nce Jejloh oběbl, jeJich noční .drou 8 pHzraoll, mnohemvíce jejich pomocí, aby Je lílenství opustllo ••• Jen to s. od n1ch tácU - 8~chom .,., kdyl Je nyní věe za náli, lIIIIěli opět Ut Jako 11d4 m•• l 11&ů a pokoj opět panoval na Uto uboM zemi med 11da1 dobr4 vIlh, II aby JÚr vatoupil i mezl ostatní.- }7) VAe, co nám zanechal Jiccbak Katznelson, yěříc1 lid a f'edltel městskiho grmDasia v Lodli, je b6eeň s ni •••.•• -Píaeň posledního 11d.". ~la napsána cestou do ~aldanku na rubu tři obálek, a ačkoll .,Iděl, že cílem jeho ce8ty je plyno.,' smrt, nevyAla ,. ·deho rtt1 jedin4 m;yAlenkana pomstu, jedin' slOTO hněvu. Co nŮl předal v podednÚl poselstn, zní .pil J &ko teolo&le zástuJXl'ho círčího utrpení. kter4 ~'f'Ii z~řl t jeho celá duchovní Tel1koaU. Jeho sloT,1: -Syatý Je na ktí!i mGj 11d, jen! za vinu země pyká. .1•• tlUe ~l mOJ lid kdy vyvolen, aby &a Jin' trpěl pak nyní, pak ~ I Poně••.ad! nikdy Jeitě !id ne• ...,..l ttiben tak Jako kal41. který .e nú Jevil 1Ial.1a ve Varlav', Vilni nebo ve Vol.1nl. V!dyt z kald'ho lida křičí sděleně Jeden ~eremJáA - kaldý Je k%'Iil•• zkllllll'n! - J.Dl pUče pro viechny.J4in1eterekému před.edo.,i i'.enachUlu BeSinOTl byla blh.m jeho PrTního intervie •• nlmeckýa !urnaliatou Han.-Joach1au ~childe, kter' se konalo 3. listopadu 1978, polo!ena otázka~ "líóhte vlastni JdU po O..,ět1lli .,Ui t v Boba?" ONodpovldU: nAno, .,ětím, "~dJi0•.,~t1m Je nsle oběť pro Boží spravedlnoat ., tomto světlo Větím v cloli vedeni v politice •. . ·PIm., •••••• bit •• č•• ," ptali •• náa1lníci mov.. "JeI!1 vlak fekla n.etaňt. a U.'" (LIt22,49 a 51). Jel:Uov. "třeti e.sta "neapič:!v' ~i v paaivnÍIIIn.lliaW, lIDi." 1111i tanto:!mnhUí, ale ve zc.la noveS spdaobu TZ'Jean4ho spol.ěeank4ho J.dnán!, ".rt .tan na hlaw .lec~ aoeenak' vztq, aby J. zbavil lIoc11 "Víte, Ie U, kdo pi.tí u IároClo.za prwí,. nad D1mipanUJí, a kdo Jaou u nich v.lcí, utlačují .1•• N. tak bud. lI.zi "'-1; al. kdo a••• zl v4mi chc. at6t v.l~, bua ""111 .~ulebnikft; 8 kdo chce být med dmi prwí, bud otroka vl.ch" (Mk le, 42-44). Ja~ Je on.n 4to. vza1Jesn' bratrakl alulby a l'aky, J.nl rulí n.pNtelatn a který II' pHkla. Tento verA V.větluJe Rali, velký bib11ck;ýkomentátor !1doVl!l~ atfedovlku, Jako pMka&. sjednotit se v práWl!ch pMpedech s prot1wút. ne čestn_ komprGlrti8l1!1lhielú II netrvat na pln" pro.aaení právního n'roku. Rabíni radli pro tento postoj Y.frss "Leftl1lla1-ěurat ha- 4ia-, col zn_ená: překročit pHsn4 hrenIce dkonn4ho ustanovení. V pod.tetl to znamená: upustit od vlastního pré.aj dobrovoln~ p.f'iJliout zp1"!anln4pH~zán1:; pl'e.kračovat p1"lkádn4 n01"lll1";zmírni t PO~a48Vk;yna bUtního; vyvarovat se jakýchkol1 velkých okollid; tak zvaná jednán:! "lmll1 nebl"; ~1n,ypro dobro společenství - vAeebnoto, co Matou§v horsk4m·kMzáníoznačuje jako "lepší spravedlnost" (Mt 5,20). co vlak jeho l~ a KIatr po hebreJa~ poledoval jako to, co Je uvnitř práva". Jako příklad uv'd:! l'almud (&G 8}a) n-'sledujíc:í: Rabi Barbar První zní: "Tomu,~o .e chce s tebou aouditl II suknI tTOU vzíti. nech IlU 1 pláltllW (Mt l5.40). Mluví se zde o &a4lulenlcb nádenících, o privu z'etav a o ochrann_ ustanoven! pro t7, kteM 1111 • ruky do l1at a kter' chce J•• Uova bible chriDlt před -spravedlnoaU- bOhaUch. V podatatl ale J4e o upu!ltlní 04 vla.tního priva, col s•• d' na prWlí pOhl.4 pare4oxn1, ale nakonec to v.4e ke zc.la roz~~ Y,f.l.dk6a. N.p~e4 vlek k bibllck4mu pozadí toboto nealtchan4ho poledavku. Kniha Deut.1"ODcai1ai Exoldu. pf0e4kládaJí t.xt d.MU pflJalsáDí (h 20,2-11; nt ~,6-21) Jako Bobellbesproettednl zjeveDl -.O.:ladní .ákonwJ .ho lidu. !fe dekalog nnazuJ! vlak je4notll~ na1"1:zen:!.kteri .ákla4n! z'ton, jenl má platlt vld7 • vlud., korlkret1&uJí a aktual1&uJí pro rdzn' situace. Jak chce Bdb uspoNdat a vtv'ht lid.k' soull U, obJaaňuJe seJmlna 04- 4ťl Á'x22.2~26 ve dvou paralelně Vtvohntch ěáetech. V pnDÍ aá.U (verl 22-2') ukuuJe text .fetelnl, I. BObn•• n•••• je-U poruloftDO priw be.b~ch a sl-blah. •• 1•• pfehl~out. Jak vtr_nl Jsou v obou 044ílech n-,yV ~aU otroctví a Bol! Vnoboz •• Egypta. ".platí to J.n o .teJatOh 40v04.echaot1no. Je4DáD1(••• bol J.te _li pMcbod v EQpt.k' z.l a na vl •• tldJII tUe Jste .abalU. co ktlY4a a I1U.k v c1&lol zn•• naJ!.-). ~brl pfed.dŮl o d-,oJŮlul1 ti wkf'1kutrpicích- (verl 22 a 26) a o "BoIŮl V.l,yIeD1-. 'lo .1• •'kladní ab'uktura dlJ1DIJi04u - t.d, l140vaketG kre4a -.dbeo (vis Dt 2',~lO). l4e Jd. o Uwtn1 pNft 114ť. t_ Je ••••• an ~ ~Bab _. -n.bol; -'a soucitw (v.rl 26). Kde Je ve hh' chud$cb a be.brannfch, platí 04 Exadu prod~I BOh1&raele je Boh•• nepatralch li4!, ktef! ho nejvíce potřebuj!. D6eledek ne..t .Oetat Jen v obla.U abstraktní .orilq, ale auaí tak' práwl .avuofttl Vlude, kde J.ou lldaJal práva porulo-nna, t_ Je ve bfe do Rospodloova. JdU víc: , druh' čá.tl (EX2~.24-26) Je na příkladu platných Pr8V~ku a .,stav jdU výrssnlJl fehno, !e t_ .~e se jedn' o l1d.q d6atojn$ l1?Ot chud4§ho,IIé lidaU právo n4 HohematfllDoven4hranice: Je-li někdo tak chudt, le je ohrolen .e sv4§dO.tojno.tl a .v~ sociální existenci, maJ:!.u být pGjčeny peníze be. polado"ní z'konn4ho droku. poněvadž-Je z m4holidu". '!'ot4ž se vztshuje dOalednl na tlI jejichž dluhy jsou větl!, aj ClwnnanaJal dva nosiče, aby do domupf1neali něco vína. Z neposornoati apadl au~ na zem 8 rozbil a•• V hněvu nad utrpinou ztnitou zab~.vil Barbar Chama noaičOmodhy. '1'1ai pak atěloval.i u elaft1t1houčence hav•• Tento vybídl Barbar Channa, a~ noaiědm ~til 04ěY,Y,a na otásku poAkozeného,.d6 mu přece Jen nenáleli odlkodnění, vyneal rozhodnutí: ~K41bys Jen chodil po ceatě dobr.fchw (Yf "~O). Když noaiči obdriel1 avé ia~, n&tíkal1, H cel1 den pr&coval1, hladověli a čekali na zaplacení. udsoudll ted.l rav z_ěatDavetele k zaplacení bě!né denní azd,y. ~a Jeho núitJtu, le podle -'kona není povinen, dal mu rabi jako odpověd radu šalomounovu; wAbedlivě dbal ne stezky atpravedl1T.tchlw (I~ ~,~O). Zeměstnavatelem byl v tomto pHpad~ &námirab1D., jehol intearitu by neměl nikdo zpoch3bňovat. fŤesto a1 SUMl d4t Ubit, I. v soudním SpoN s nádan1ky jeho "práwí nároky" neměly být VlacSoft.ny v plnosti, poněvadl to, co b,ylo podle 1'1'Ih., nemohlo by .nikterak platit JakO "dobr4". Avlak ns d1cbni auistnavata14 teb4,f - 1 dn•• - ~11 do t4 mil')' usnal.1 a ta~ ochotní akloni t •• phd takovja roseudkaa bea prot •• tu. PráTi zdOrunlJlÚl Uto ep1socS,yv Ta1audunnUÁ poddření, te se Jednalo o chvalUebD,t vjJ11MČllýpř1ped, kteJ1 byl alo. VJSch1hovánJ~ botul1~ nor, kter,ý vlak Jea pohnu.j., Je větlina zeěatnantelO, lel na avjch privech trvala neoohriJlli. ~. as, Ie Jelíl • ohled_ na t,Jto "DoDÚlAÍpf'ipad;J" dopol'U- 6uJe pnivě chu4js nádaní., aby a. onl n4a11 nich blblloJq aej1itlQich a1n~ch pxá•• Jlaodpol'\leJto kaU4 pos•• la6log10. a velbr4 lid.U pf'ec1at•.•t o apravedlnoati? Proi a. JdU _obr.ať, Jak by bylo na snadi na aaJetD4ho s_iatnavate~, Jako to 61ní rav v per1kopi ~almudu, aby ho pohnul k u.pultln1 od pri.a na chudaikovuaukn1? ;;»uknl, kt.rá au aloe práv. úl.lí, ale •••• kteH a. docela dobře obejde? Odpovi atDv, kter.f 40~ k tomu, očelghst věe od boha, a Je .tanovenou po4lúnla>u v.tupu do nebesUho kr'lo\'8tvt. Nebo očs~val v tou!ebnf v,yhl!len" Bolím kNlovatvť změnunuzn'ho oeudu věech chud,ých. JeaUUe •• JdU ch4pal JIIla>BohempOalan;l a Duchempomazan.9, aby .chudým ll8al radoatQou sviat" (Iz 61,1), Jak zvěatoval v aynagoze v Bazaret. (Lk 4.16nn). mohl také cítit poal'n!, podle Iz 11,4, ~t a~4cell ChuCVCha nuznjcb v UII1, předkl'dat této apodinA apolečDOat1 velkOdu6ao8t, aby upuětění. od právního n'roku uapílil. ptí- 84 It.7 ohod 8p'aonoen' "ced.u". Mdle ta~ bit. le JdU lII,Yelelna t.f čtyř1 l'\lznó po8toJe k 80u.kroll_U maJetku, JŮ Jsou vyjádřeny V následuJícíll výroku rabínCu "Čtvero a.iAl.en:í Je lIezi lidmi k z'kludní otázce o _•• tdllll lú10 tiká. moje Je 1I0Je a tvoje Je tvoje. vatM k pnhlěm,fll. ~ěktetí tvrdí. Ie Je to spůeob sodGID.qoh. Kdofi~. _oJe Je tv~ Je a tvoje Je soje, Je4M po zpbobu 1'01)' Dunal,tch. Kdo pak tiká: tvoje Je .0Je a moje Je soje, Je 8v4volník. Kdo ale říká .oJe Je tvoje a tvoje Je tvoje - Je skutečně zbolzli. (Jiná ~e praví&) To Je zpllsob svatýchl" {J,bo't V,lO). Zde Je zřeknutí 8e lIUlJetkuoeněno Jako ctn08t a Je Gáváno za nor, který Yialt bylo ve Tiech dobách CI: hotno ná••ledoTat Jen velmi úlo lidí. lúalTÍD tak p1"Olll.0uvá•• vět!1.nu BelO i kN.tanO, kdy! k lit 5.40 pravíl "Bylo by poieUl'. trvat na těchto .lovech ••• bylo by bpl! pohnat prot1míka k 8oudu" (Harmonie 8'9~el1! 1,196). M~lze vyloučit ani čtvrtt T.Ýznaa:konkretizování věeobeon4 JeliloY,)' ~ učedníkWI "bit aím:! Jako holubice a C1\Ytf'íJako haeSo.... (lit 10,16), aby tak .oudrou pokorou U#10v1l1 kou•• k Athtí o•• 811.1. .laJe.•• zóá text tento přeeSpoklad potvl'SuJe, oebot JdU přece o e fí k' I "Dej mu tak' pláltl" ..uel "~ech IIL\I" Debo hebreJ8ql "Dovol au ta.lt' plái-i" - col •• rom' nabídce, • nil pl,yne naděje, Je lalobce odmítne. Nejde o beapodaínečn' v,yd4DíplOU. nýbl'l o pMlelitoat pl'o8lc,ytnOUtvěHtell. aby 88 před eoucS. prokázal J•... ko Ilechetn,ý a velkodulQý. Jdíl rowě! net!ká "l'ro. av4ho proUmíka o 4rubi políčeJtt Qlbl'll ""astaT i druhou t_fl" (lit 5.'9) - ft steJn~ naději. Ie Je prot1T1Úk natolik slulD,ý. aby podruhá neuhodil. V obou ptipadech Jelíě ni~terak neopouětí pdcSu.v'ho velkD~.ln4ho reel1 •• u. ~Qa.uqy ~aU odpovídalo guto Jím! porsžen1 uzn'vá porážku a podle .odtního výzkumuagre.e konat Tětě1na z,p..o dTOJic •• zi zvířaty táho! druhu. Wnohéalu'9Í proto, le i bruUlní vmahSč dlUhd mdle b,ýt pohnut kle studu velkolll,Yelností podrobenáho. coš ho IIOtM za pomoc1 soudce - 1I0!e přivést k rozumu. Ji8tě qy taková pfekvapiT4 v,yJ1tí ntMc ze strany alabých vedlo více ke shovívavosti s ohledflmna druhé straně, než svetepé do~í ae b1blickáho privilegia, kter4 U/IložňuJepráVl\~t1nančJÚ T,YIIIá.háuí.To. !e JdU Jako b,y počítal s tím, f.e díky této metodě odzbrojující poddajnosti žaloboe odIIIít- 86 ne nabízený pláět, dokazuje Jeho slavné 810vo o meči, určen' týmž dvanácti spo!!tolOm: "Kdonemá meč, prodej SvOj plá3t & kup si Jejl" (Lk 22,)6). ;<8ŽOopádnčse tento V'Jkled sn~ší jak s p~vním blahoelaTenetvím, tek i 8 mesiánskou nadějí, že BOh"hladové s,yt! dobr,ýlli věcmi 8 bohst' ~osíl~ pryč s prázdnou" (Lk 1,53). Nebo! l4dné z prorockých cče~vání budoucncsti v židovství neodporuje s9II0statn4au ena!ení c~ých, ulehč1t 8i těž~ pozemskýlos če8~ zpO.obea, sni často zddrazĎovanáDul1a11í, stát se pralttiek;ými "Bo:dll1i spolupracovníky" ne dile spásy tohoto světe. D r u h á lB i 1 e V prvním Jefíěově přikladu lásky, kterk ruší nepřátelstvi. Ilo o soulit! 8 Udovskýlli V'ikoř1atovatel1j ve druhém jde o túJ.U podman1tele - tedy dvě ak:up1Dylidi, které chudýmv Izraeli ztrpčovaly !ivot. A t&kto se prsví hned po leMci se aukní & plái~těm: wXdotě donutí ke .lu!bě DBJednu míli, jdi s DtmdTfl" (lit 5,41). ldiněna byla ovšem pověstná "anare1a" - ona Mmaká robota (Jak objaaĎuje i T řečtině cizí slovo "milion"), která dovo 10val8 uld4au legion'f'i hod1t své saky paq na záda prvnÍllu kel"Jdoucí~ lidoTi (Tiz ~1monz Kjré03 v Mk15.21). aby ho Da Tadllleno8t míle zneužil Jako ta~ého zvíhte. Na konei tohoto úseku IIOhl lid hod.a&t1t 8T~ zav&ssdlo k nohMma utéci, nebo uplllchn()u'~ ul dM.••, co! qylo ČS8tOIII.Uno drskonick;ými tresty. OběmapHpad;< bylo poeUoftnO obou8tranné nepNtelství ft denně tak, naNstele .u:"" 101 TZdou".Jícího se l1dov6ho odboje i krvavé, represálie okupantůf Jeli! nyní navrhuje třetí zPó'eob jedn'nil pl'Olllěn1trobotu PNr-' depsan~ IlÍle .v dobro"ol~ doprovod a udiveného Říman8laskavou ochotou v neJlepií.m -,y.lu tohoto alcV& odzbrojit. '1'ťmje mocněJ!líllUodnímána iniciativa, zlo Je oplllceno dOb!'tlli!i a· velmi praVděpOdObněse v p~běhu druhé mile zbčne rozvíjet př&telakj rozhovor. Ježili chce tu připomenout, co již. proroci doav'&ČuJí: "rejdou spolu dva, JestlHe se nedohodli?" (11m ).,)). Následující l.:.1draš,poclázejicí z u.chto 9/Ilutnjch č •• O, 8Tědčí o tom, že se o lásce ruň!c! nepřátelství jen nekázalo, ale te =: i prakt1kovánli jak doprovodem j..'t1 cestě, tuk i ;:.oskytnutílll !Stu a j1nJm opat:'elÚ.lil: 87 88 Cel nic k á • orá 1 k a 8 hor s k á e t i k a I. to Je!í! dodatečn~ schY41ll. Dva meče mezl třlnáctl mu!l st6čl~ sic. Jen k ••beobraně sle v obaazend i'e.leatině pr~ího !Století to zn&ilDenal,ovyaoce Uegnní počin, nebo! Hmslt\Ý zákon (s výjimkou nellll\ohapr1vUegonnich) přísně zapovídal IldOm nosit meče. Tl, kteří s. provinl1i proti to.uto dtazu, b~l1 ěaeto stíhlinl "ako rebelov4 a křHováni. Je!íl ~l tedy ochoten uposlechnou dl~tu I'Ozuan4"beobran;y, bTl byl v nebezpeěí rozporu s naHunÍlli pohanelr' okupační 110 ci. Pavel, kter,f ve 12. kapitole av4ho doplau do ~. předkládá souhm horat4ho učení, shJmě ev_u ~u spn~~ rozwnlil, ~yI napsal z "Je-li moloo, p o k u dto z á 1 • I í n a v á a, liJte ae vA•• I 11dmI v pokoJi'" (~ 12,18). Tato slova jedno!nečn~ popírají Jak peaí~í POdHzenollt, tak tak4 uh;fWní před bezpl'Osthdnfil koatl1kt_. ZddrezĎuJe-l1 tedy z8llak;ýbiskup E. Lohse pnlvell, !e bycbOll nesnall "hora1c4túáDí, b1,ybynebylo horek4ho kasstele". zn•• ná to tek4, le Jelílovo učení .unae pojÚllat Jako celek, abychommu apl'lhně I'OZUII'l1. Učení, kter4 ao.že bit aotva vtěsnáno do č1at4ho, dhled.n4ho qst"u, proto.e sahrnuJe vdker.f l1vot i lla1lí, učení 1 konán!; uěanť, Jehol Je horaU ~zán! Jen zlomkea. Yraf. se k Je!ílo-.' U~e, ruMcí nepNtelství, kterou rovnll ~I dva~t SII1ĎuJ. ve &'Vn paralelnÚII "polním ~ání" (Lk: 6, 21 a »> - v obou pHpaClech v radlb1W. aryslu "č1iíte dobře U., kteH ftS oenfvi4í", DltoU vilek ve .yslu nek:onečn4ho•• beobltováDí. SteJllě rosváln4mu spOsobu ayll.ení odpovídá rabínsltá debat. o pr10nU •• 1:1 dv.a blbllcJr!ai uat8ll01l8DÍlli, kteni a1 scláDlhl ftáJ8III'11o 8 v,ybýb4-l1 .e ve u,yalu 8Y~bibla .lů.ku "nepf! tel" , proble.kuje tu zcela zřetelně tak' duchowí diaenze. ".pHtel. Id ~otU ye yěU1ně JU,Yk6zabarven! neuiD1teln4ho aoupeh, .atíaco "nenáy1.tník" Je sub.tanthně uUU .10".0, kteri Jako .Iecbna .loye.. y .obě ukr1Y' doča.ao.t a tak poticbu .o1á po .zruěení O804Yi.t1''. s.tllení~ y kate,or11ch pfítel-nepfítel. •• 04Jald1Y8 pMprs.only Y61k1, po.Uonl .e J!a .trach s druh'bo tí., le IIU fantasie pt1peala yl.olD' al0. al .e .tal 1nbmací Dell4et~, 1X'0t1n_ul Je poyoleno ulít l1boYOln4hopro.Uedku. R4•••• 8 ze .trHchu .tá~ nenávist. kte~ se pomocípr1mitiYníbo hmob:U6ho líčen! d'- ozdobit notesáM ".prnndlhá ~llr;y". nebot proti ~blu je pfece cSoYOleno.•.••• tak to.u tG'10sa Xoa1na,_&leka, "'808, za z.lótO - 8 sa H1t18ra, Jel:U chce tuto e.kelaci sb1'&cSit.•.zárodku. Ponechán protiYDíkoyi jako "nená.•.istniko.1" (Kter,t mOlebýt zachrán~n) Jeho 11d.tn, y něDI!ae dl1odhalit taká foooadobr,ýchr,yeO, kter4 o.prandlňUJ! núděJ1. ž~mO!e b~t zb•.•.•n nepřátelatví. rak zOstáyají nenáY1děnt 1 ten, kdo nená.•.idí. v obla.ti lldstY:í. kter4 ZD& .ice De.počet rozd!lO, &le žádné extrémní kontraaty. ktoré by nebylo motn' přemostit. ..••..... 90 Jda ted,y učí tliokto: "Prokaite U., kteří vás nenáY1dt, dulbu Uak;y (Jak ~ qylo potteb& překládat) a 1I0dlete •• za ty. kteří d •• ,ron.ialeduJí. abyste by11 GY't13 nebeak4ho otc." (Wt5,44-45). " Aby 8 t e b.Y 1 1 " Je tu tečeno správně hebrejsky, nebo{ !1dovax6 boží 8,ynoyst.•.í, na rozdíl od teckáho, nlni privilegi •• zrození, ale Je tteba se ho dopraco.•.at. vyalouUt a1 ho bohulibými Hn.r. Č1n,Y.lIIe&1n1J..il Je vy80ce oceňo-.o. alulba pokoj1. A tu ilUsí ~t zno.•.u uve4eno, 18 hebNjaké alovo syno.•.' (baní.a) s" neaaezuJe jen na potOllatyo. Q,ýbd v určit' ac-udal08ti .dt.e sn.enat; ná8ledník, zástupce, d'd1c, člen drul1ny nebo napodobitel. Že tu Jde o napodobItele Boha ve ayalu teopol1t1ky 'Y,YDal4saYých láalqplDých krolri6pfI.p:í .•.•Jíoích k pomj1. J8 stejně cfejm'. jako h tu Jde o toU! Dolí ~noV8tn, které v .eda. blllhoala.en.t't't addrazĎuje jednu a tut'l .trateal1 am:ít.DÍI -elaboalB•• ní. kteM p:.8obí pokoj, Debot oni .yno.•.' BoU 8louti budou" (Ut 5,9). "1'Ydrcepokoje" a "ve .•.iaD a1loa1"ClD$"j80U čaatá e,yDoqyaaB0ha y b8breJak' 11tu.ral1, která počíU obi vlaatDoati k h1.unÍ8 BoU. atributo. • .11a1~. phce denol pfedobúí nebe~ Oteo, vld.J{ ·BlUDCi.dmu nl! neb6.et1 na dobd 1 cU a d41t .w. na eprand- 11.' 1 Deapra.edll •• " (Mt 5,45). Poet1ck,ja t1tulea ·8,YIl0vatYiBoUho" bude poctla ten, kdo je ~opan napodobo.•.at tak aeaaímou U.ku - byt 1 Jen y částeČD' aíh - atG' 1Jll na •• al U8kuteěĎo"flÚ1on.n BoJí 1al0ll. Ponhadl habl"8J.U v.n_~ "Bolí. 8,YDo.•.•tYía•• pfedítlU Jako naa6havi ókol - plnl odfí~ a aároy.ň ccela y rabínsk" -.yalu i jako koae~ oíl .laho l1d.k4ho .naJeDÍ. s.w .e, Jako by údl"8ČDá dta aupertesí nebyla .priwě phlolenaa ~te t8d,y dokonalí, jako Je dokonali ." D8bea~ Ot.c· (14t5.46). To zDÍ nejen Jako nadl1d.~ poladank, c1zí Jd!lonkámu "al1_u, ale 1 Jako Dedbytečn' opakován! sákladní lIlYšlenk;yo DapodobováníBoha, kte~ b71a ji! Y.YJtidt.nav lit 5,9 a v Jat 5,4!1. ~t8ll;)' pochopeno, řecké alOyko "tele1os" vyst1huje cel1.tY98t jako protiklad rozpolcenoeti "dyou dulí v j.dné hrudi", nejedDO~ uvnitř sebe. Tento pojem plnosti celiatyosti (·ěal~ je tak' .ab.n1ut .•.pojmu ěalCIR.Jen! označuje trojrozměrnou celistvo.t - " sebou a Bohem8 sv.ýmokolílll, onu óhr.nousjednocující hremon1i, kteft odpovid, nároku bezóhonnoat1 " č1atoty srdce. Dostali jí lloe, AitrnhlJJlt8 JOb, proto!e byli takoví, Ja~ mO!4t& IIUi být cel1at'f1. nerozpolcen,ý člověk. !';eohraničen', nerozdroben'. cel1aty' byt! ~_ 91 9l žaduJe ce14 srdce a plný čin. viechno 8mýělení 1 chování musí bit Jeko vytesáno z Je~ináho kYá~ru. prostá věí achlzotrenie. aby •• poladavek celistvosti ll~skáho bytí ukázal jako splnitelný a byl uskutečn6n. Být ce14 s Doha., to T.Y~8dujebezpodmínečnouorientaci na Boha místo na svit e jeho polovičatosti. Je tfeba mít ne zřeteli n.JT,YUí cíl, Bolí svatost • jeho lásku a učinl t js mlHtke .,.iker4ho vla.atního Jednání - ne 8 ÚlIIyalemaUt se vti!lenou ctnoatí. ale apíi s plnýmvědoa!mlidské nedokonalosti. "Bu4!tedokonalí" .ohlo být v kum1'ánsk4tradici chápéo jam totální uakuteaňování pHkazu "Buate svatí. nebol avatý jee. já. vál BOb" (Lv 1~,2)j normativní žldovetvi tu vlak rozezná~ n'dech bla.temie, proto!e RvAichnizbfeěill" (lKr 8.46); "zvrhli ae do Jednoho, nlkdo nic dobrého neudlIj" (~ 14.1-') a "vAelit' tělo neobstojí před BobeaR (Iz 40.6), tekl. Rdokonalost" zas~~ Bo!í vlastnost, Irteri nÚl vě•• na zemi je odepřena. SloV !ACI Baecka, poslední YýznllllluiOllObooaUněmeck'ho rabinátu: "Po!adnek být nati, jako Je natj I:i6h, n•• Ole být nilcd,ysplnln, natolpak nárok, T,Ykonatvic. ne! je přikázáno. pfed Bohem,opakuJe učení 1 .odlitba lidovatT8, Dení ládných záeluh. Meleme.e snalit a a.ít dobrou vdl1; hotort. celť e dokonalí dak nebudewenikl\r" (Daa 'e •• d•• Judentuas, nuek I, 172). "Bu!~e ce1.1atT,fm1(11&11i)j ako ~A nebesk;ý otec Je cel1at~ (Bdb)". b)' byl b11IAí pfeklad, jen! by jak plnlnť decb pHtasC lá.q. tak dOTrHní lidstvi, tak 1('Yld7clr,ypokulhávející) napo4oboTotníBoha učinl1 spojovacími člÁn~ obou rosdíln!ch plno.tí. Je JdU Jiná .olnost, j at pf'lbl!11 t "teleto.", virnl a pHmlfeni textu, zpět jeho pra'V(Upodobllfn_upOvodu.Zpito! pfetl~ )lit 5,48 c!oar_ejlt~ (nebo kullriDslc4hebrejit~) nabývá totU nrb4lní tOftql 4'.-S-ů- mun> 'l'-I-l-cun, Irteri n•• okalir.o~a, IItIh Qft čtena bu~ "dokonalí bu~te" (tiAleaun) nebo "oc!platte" (telel!RUD). :>0uhmn,1 kODtext i struktura jetUovell;ýeh al'JUlDentaoíje bli!i! druhémuzpOsobučtení: "Odplácejte, jako odplácí vál nebeský Otec'" rřitom nemueí být změněno"ani jediná jota ani puntík" textu. Uohlo Qy tím být míněno: O<'!plácejtezlá dobrým, kfletbu p0žehnáním, nenáv1et láskou, jak VÚl ukazuje 1 (h - což by mohlo být nej1ksti!nIJ6ím reeum~ oddílu (Mt 5,4}-4B) o neoHianičenoatl Usky. Toto čtení harmon1zuje rovně! mnohemlépe s lulaUovalmu paralelou, Jež. podatatě tíká tot4ž : "Budte .11osrdní, Jako je milo.~ni vál Otec'" (lk 6, }6). Je třeba je!tf dodat, le p~vě teto základní ayělenka, totiž že člověk ~ odplácet jato BOh, RnO, !e obl "odplaty" Jeou t'měř k~uz'lDě Vláje~nl spojeny. ~lín' celou JerWlovu zvěst Jako červená nit" "Nesuate, abyste nebyll souzeni" (~t 7,1). "NezavrhuJte a nebudete z8vrlenll" (Lk 6,}7. "J6kou II'ěrourr.čříte. takovou BóhnaměH dlll"(Lk 6,}S). ""NveJte a bude rim dánol" (Lt 6,}8). "Blahoslavení ~llosrdní, nebot onl -'ilosrdenstYť" dojdou" (.t 6,12). I tu je posivuml'!i'VinUIIzbofn.ýmopl••• Boba, toho, Jenl odplácí. Nic jiného neH~ anl pHmluve s lIIodlitby Otče Dá'l "Odpu.í Dá nsie viny. jako J_e i my odpustili nel1l11T1ní~" (lit 6,12). r;alronec 1 po sedm' opakuje JdU - pro nc1ororttil "Neboi, Jestliže odpustíte lid •• Jejich pfestoupea!, i ••• odpustí ~ě nebesk! otec i Je.tUh v6ak neoc!pu.tťte Hd.... ani Táě otec v.im neodpustí vale pfe.toupení- (Mt 6,140). Shrnuto: Odplácejte, Jako oc!plácí ~I nebe.k;t otec' To oplt odpovidá etar6au I1dovek4.u učení. o nbd nldě! .111 Je~ ben Sirach kolem A.oku185 před kfestanek;ýmletOpočteal "Mst1Y!u Hne nejde pom.tu, • hHchiJ jeho ustevibl ecbo~vat1 bude. Odpusí bezprivi bliln!Jm, • ~I •• modliti budel, bHcboT' hoJi ros~záni budou! (S1r 28,1-2). Nebo Jeltl JaanlJi a blíl Ježíěovu zi.Irut "BObpravi I Podobej •• 11I1- jatx:>Já odpHcría sU dobJ1a. tak ta~ odplácej z14 dObJ1a" (Ex Rabba 26,2). ),!:( sto 'Vií lieelc4 "celn1ck4 IIONlJr;y"(lit 5,46), kteri Id.luJe li' jen dobrodince a pfeaně odpoěí~ri dar za dar, dopontčuJe"horaW etika" spojit soueftlní se .Udroati, a to na dkladě vldOld. Ie t 1 ,CrOJbratr. který je na tebe z1:1, Je potfebný • iii Jako Bolí stvohní Bohem6an4 pri'Vo na t'VoupOllOC. Četná IllÍsta at~ho rabínak4ho písemnlctví potvrsují. le tu nejde jen o doporučení napodobovat neT,Yčerpatelnoumilostivou Bolí lásku, nýbrž i o mírnou Bolí podagoglku. kteri chce neniv1stntka. hHěrúka li evávolníka pohnout dobrotou Je prohlédnutí a obr.ácení. Zdá se, fa Jefíě předpokládal toto učeDÍ jatx:>zn'-'. Vlastním cílem a účelem napodobo~ Boba je budoyat .oet u;ezl osvíceným prospěchem 8 prozíravým eltrui8IDftli lIIazi 1eg1t1anú{ aebeláskou a biblickou láskou Je bližnímu _ praví se přece: "Miluj bližního J a Je o ti. b e e ••• 4 b o I~ - a ted,y i 11_ 9} 94 zi re41nt- svět.m dne'ke a zíttejAím nebeskýmkrálov.tvia. ;loT,1 lidovek' Didach' z prvního stol.tí, kt.~ zní jako p~ maUcll;ýkomsnt4i"borelr.6houl!ení: "Jak děkovat za to, milujete-li ty, ktefí milují v4.1 NeHn1 to i pohlll" Ale milujte ty, "eH ••• nsn'vidí, tak nebudete mít !édn4 nepf'tels· (Di4 1,'). P r a v, t T , f pokofen:í, která chce .poutat nebo v Jádru zadua1t běln! .goi_u •• Tento zdánl1vý rod1kelismull je mo!né jediným výehocUsamr; nekonel!n~ho~'bel.kdho kruhu nen'vlsti a opětoV8l1'nenávisti, který proměnil veške~ světov' dějiny v nelidský fetls bitev 8 masakrd• Mohloby se stftJně dobře Het, že aa tu jadn' o etiku tich4 hrdo.U, jak míní C. F. von We1uack.er, kteri umo!ňuje ~ti pochop!t: Cheeě..ll ae DIl'lOUjednat eurovl, mOlel lilAklidně uhodlt 1 do druhé tT'fe, ale vk: III •• to nedob., Vyloučit n.be anl I!tTrt,ý y!kle4, elul!uJící realI_ua a mor4lku. NaataTení druh' t~foe T aobl ne•• rislm, Ie proUTIlík uhodí podruh'. Ob.ahuje vlak i nac!IJ1, !II ho p~le neodporující pomra beztak ji! .bIt4ho a T jebo ardci zT:ítiaí eouo1t, nebo pf1ne.)aeniúI pocit pfnq. Na.tnení druhé tfth - .rovna jako nabídka pUltl - by a. dalo c~pat Jam Uch,ý apel na lidekoat prot1Tnílal.. Apal, ktel1 oprnĎu,3e k lepAí Vhlídc. na óaplch nd v bnln opitonn4 Nna - jak tak' mszitím Tě',8taJe v hebreJ8ké bibli výslovně zakúlána: "Nebudeš se IIlstit ••• , ale budeš milovat svého bližního J &.kosebe sID'ho I~ (Lv 19,18). '1'8nto ptíkas je V)'sv6tlen 8 zesílen BO!ÚD slovem; "jjjá Je pomsta, praY! R6D" (~t }~,j5). 2. Aůvodn! text zní: "Je-li v nebezpečí žiyota, d á i liyot Z8 !lvot, oko za oko. zub za zub ••• " Tedy 8e neeluyi o poikozené., jenž by &8 měl astít nebo odplatit, ale o ~kódcl, který má pnd 8oud_ sloUt náhradu. j. Klíčov' sloyo ~ hebrejakém biblickém textu "tachat" naprosto neznan.ená "za" nebo "pro", nýbrž "místo čeho". l'roto pnkU~ Jo.artin Buber yěmě textu i př1Jr.ěfeně 8Il',)'81u: ";:,ojCla-li ale k neJhoršiau, dej náhradu !iyota za 1ivot, náhradu oka Z8 oko, náhradu zubu za zub." Jinými sloV)': Humanitní univeraálni praYidlo ".íI')' přiměřené nt.", které 1 Jdili tt1lmit y Nov" zákoně doporučil (wt 7,2.; MJ[ 4,-':4; l..k 6,}8), je povyěováno na prám! princip penUniho odškodnění a boleatného n yiech pf'ípadech ublileni na těle. 1'.nto biblick,ý text byl v židovstyí JH dlouho před Je!íi •• chápán a ulíyán jan ve amyalu vyrománi, náhrady utrp4D' iko~, Jak :r;tetelně dokazuje i Talaud (Baba "BlIlaB}b " Ketubo~t }8a). ~lov,y EoromeJ8ká bible: "~8stO neaprámě chápaná formule prán odplaty (iua tallon1a) je podkladem pro 8O~ní rozhodnuti; není normou pro počínání člověka yóči člověku" (8.115). :lapovězení práva na odvetu bylo pooatatI\ýa pokro ke. proti pouJtn..ť etice pfedbibl1ckébo času a pod8tatným krokem k pozYlonáu !tjeumění lidské Ilorklky, Jak Je pozClěji zasnemenána u 1zraelstých proroků nebo u Jdíh. To, co by jisti křestané stále ješt1ť%-anýi'onl1 jalro prototyp fidovské lIlorálky odplaty, je dodnes no ki'estanském západě právním podkladem zákonO o náhradě o oděkodnění - podklsdem, který ž1dé pozvedli v bibli na universálni j.r í.ncí.p, když S8 GUI'!llánl Je~t6 vzájemně vybíjeli v kmenových wstách B svá nebe osidlovali V širěí souvislosti 8 d~sa1ným znknutílll S8 ná8ilí, které yiak JetU nehlásal bezvýhradně, zbývá Jetu objasnit amyal zd4n1ivě sebeyražednáho pfikazu k pasivnímu T,ydání sebe 8am8 zlu (nebo .~). proti Jehol uplatnění v praxi nnesli námi tky ji~ ~e~o~tofil "~lyěeli jate, le bylo ~čeno: Oko za oko a zub za zub. A Já praTÍlll ria: Neodporujte zU.ul" (Wt 5,}8-}9). první .yěta opit ph~stayuje ciUt • JdiěoYy bible Cc.x 21, ~4), y něm! e~angeliat8Yynechal sloye"o. Jež mu dává smysl. takle yzniká faleěný ~oj •• , Jako by ~lo o výsadní práyO lca!d'ho poAkozen4ho, aby ee -'- .stil a odplácel zlo zlem. Je míněn tak zn.n;J "iU8 bl1on1a", práYO odvety, jak Jej ZDali ji! církamí otCOY', aby z domn61. "krutá židovské morálky odplaty" odyodili také "fidovského boha mstyw. který pak měl sloužit jako černé pozadí kteetanskámu ·Uohu lá8ky". Tak napři klad pUe stálu jeěta roku 196; "Jeruzalém8ká bible"l "Je zakázáno odporovat .l~u m8tou, odplácet zlo zlem podle židovského zálrona odplaty, ius taUon1." (a. zc, pozn. k l:,t 5, )9). udkaz patři přirozeně k "oko za oko, zub za zub ••• ", jak přeložil itlllrtin Luther. Tak ptiblUně je to ttikNt napsáno y židovská bibli (r;x d,~4j Lv .:4,,~O; Dt 19,21). 99 100 ~ n'3ilnlcl budou tr1um~o.at. Poněvadž Ježíl cbtěl podporo.at život jako .~I! dar 8 nenabízel r&di~alismy, kter' jaou .e s..tah následcích Jakékoli l'sky prost4, ne~ohl tíci: "~eodporuJte .14- .ul" ••Uečný1ni bohy. Ponhadl JdU znal nou bibli Jistě Upe nd řeck;ý mnečnl redaktor ~atou", je třeba znetvoření "p~va odp1a~k rtlpsat sVíie tomu druh6au, poněvadž s největlí pravděpodobnost! nepochopil sp~voě ani druhou JdUoYU TÝpověcl. "Odporujte z14mul" Pět důvodO .luv! proti tomuto e1oYn!mu znění: 1. Neodporov'n!, k němu! se zde zdánlivě ~b!z!, by neb,ylo odpovídaJícÍIII stu~ovlÚlÍIII lpnlvoě pojaUho) "ius talioois", k němul by se jako protějěek ap!ě hodilo upuětění od vlastního p~va podle rbdy SalomounoT,y: "~eřík8j; 0dplatím za zlol~ (~ 20,~2) čÍIIIIse lIIíní:*d,yž máš pnivo na odškodnění, zřelmi se n~ady, která by ti .ohla připadat _jako odplata. 2. l\I1iv hebreJak4 ani v arlillllej8késlovní dsobě prvního století se nenajde ekvivalent k l'ecdlllu"odporovat"(ant1atena1). 3. ~ea1v1ta tohoto poledavllm odporuje přece celámu odd!lu, kter,ý hled' mo!nost rušit nepřátel.tY1 účinnými slmt~ D postoji - Jeko nabídnutím p1áltě, doprovodelll i druhou míl1 a darem "ta.u, kdo t~ prosl" (~t 5,.'). 4. Upuštění od n'silí není nikterak identlct' se zfelmutía se odporu, kter6 blilnlho, Jemu! 8e děje bezpráY1, ponech4v' oa hol1č~ch, a tak přispívá k činěnl bezpráví e poat11eoáho ponogk.4MaUí opětoY8t. t-ro8tá l'su k bUtníma, kterou předkl.tld.tl JdU Jako z'kladní princip, zapovídá bez obrany 8trplt, aby 11vot bli!nlbo, Jeho dOstoJnost nebo jistota byly zraňovány. "Weabtand 8tát nad krYí ného blitního I" (Lv 19,16) praY1 JeUIova bible Y bezprostřední souvislosti 8 pf1k4zánlm l'sk1 k b111n!au (Lv 19,18). Duberov pfekla4 Je jelitě Jasněji!: "Neato.J ti" nad krvi .vého druhal" Tím se míní, le lh08tejn', neěiDn' př1blíleoí v případě nebezpečí, které hrozí bližnímu, je zsvrlenlhodná a odporuje bib11ckému et08U. ~ávlr Talmudu zní: "Ka!d$, kdo vidí j104ho, le 8e topí v tec., nebo je odv14k4n drav.ým zvíř~t •• , nebo napaden lupiči, je p0vinen ho zaohrán1t" \~8Dh 7}a). JOV1~8t zachr4nit b11lního Jelti nal4bavtji zdGrazňuje r&bínekJ v.ýklad b1blick4ho ml sta, je. 8luY1 o usmÍÍ'ení vraždy spáchan' neznámou rukou. Je-li na poli nalezen zabitý člověk ft neví ae, kdo ho zabil, pak mají, nafizuJe Tora, pHstoup1t starěí neJbliUích měst a říci: "Nale ruce naprolil.y tuto krev 8 naše oč1 nic neviděl.y." A &':1InadodáYá: "~y1i starší obv1ňov~n1, že to byli 001, kdo prolil1 krev?" To &'lovo zn6lDt:!náněco jin4ho: "Naše ruce neprolily tuto krev". řík4: Joachim Jeraal •• překládá .1ca verl )9: Neauate se s tta, kdo V'8 unití", II tak4 Adol~ ~hlatter př1jÍlÚ, !e JdfA m,yslel na soudní řízenl, takle verl )9 má znamenat: "Nevyžadujte prvca., nedovoUveJte 88 ochrany soudce I" Ani řecké doslowé znění lIDi obezfel! zpětný pfekla4 do JelUo'q matelitiny nijak neopr.~uJí tyto h3pot4sy. Z4' se, le Lutber tu dokúal lepAí cit, nebot ří~ stručně a Jaanl, !e Udn,ý kte.taa to. rod1nQýai .'vazk1" se n_Ob 'VZdát odporu, "oebol Jeden je pov1nnen druhého za8tupovat, chránit a bránit, kóe mO"" (Wochea predl.cten,wA }2, j90). J. ! tehdy, Je-li řeč o o •• ocen4a kte8lanu, měl by si dát bez odporu lib! t zlobu a bezpriY1' Nikterak podle wthera, ktert I'*1t "Jít pfed soueS 8 talont Da bezpráY1, n'sUl a pod., poku4 ~ce není táleID'" (WA ,2,}92). Kr4tce. wther VY8TltluJe bez v~, le i neJzbo!něJti kteslan "nesí povoH t bezpriY1 a z pravt§ Usq ka sprendlnoaU" /IlUsíupustit od eSoc1r1ovánl tohoto pola4nlm borak4ho uěw (YIA~,'92). V toato Slj'Blu stručně a z'vazně radU i Kabin, aby .e kfe.itm4 "bez ú~ na la.kavosU doladoval1 TOč! prGtiwílm pomoc1 vrcbnoeti k ochraně ..ych p~v" (Inst1t~O IV,~C,20). Domnív'- sa, !e Jelíl • N••arets by tyto ra41 ne-li přililo sChv41!l, tedy alespoň usnal. MU8í se Jen střízlivě domY81et eSo konce, co se nŮl tu vl •• tně před~'. Jame udsusov'ní k pes1Ylti, ebychom 88 bezbranně vydali n'e11níkOa a uvoln1li Jim cestu. Konkr4tně znam~n' totální upu!tění od odporu, le mu!, jehol žena Je před jeho očima zn's1lĎována nebo jeho děti Jsou v jeho přítomnosti vra!děny, n~ nečinně př1hlílet, ani! by hnul prat ••• V podstatě by to byl také recept na pokoj, ale b~l by to hř~1tovní pokoj, v němž země bez hlesu př1kryje dobré o alab4 101 "rento člověk n.byl v dosahu oaUch rukou a oeby11 J-. to -,y, kdo ho hladov'ho nechali táhnout &l1." A "lIale oči nic n.v1dU)'·, to yYponcYl ••••byl nú na dohled a n.byli J_e to 117, kdo ho nechal na hOličk6ch." Tato tel.udick6 Těta tedy •••ý.U takto I KdoJiného nepti.)a. a t1činněn.podpoM, upadl(ne-l1 do neb.zpeč{ l1'Yota, ten jako by nýrna ruk_a ""rolil krev, Jako by J.ho 061 pflhHlely. Kde11dé uUJí olleun4ho n'8111, ne v s.b.obranl, nlbrl ab,y zlIímUi nebo odYritUi l1t1ak alab/ch, .6!e bit ",.iU Yýr__ zoural' l'sky k b11lníau, kt.~ Je v. .v, pod.tatl schválena 1 pfítasem Je!íaova bratra; "Jestliie te~ zachov'" ~lovak1 .,kon, jak j. O&pMnV Pí.,u Il1lont1 budeA.dhD blU,n1ho Jako s.be s_'ho, dobfe činíte" (Jk 2,8) Takto jednall D1etrlch Bonho.rrer a ti !DUlia 18Q1, leteM •• 20, čenel1ce li« pokusUi o'81lně odatraolt H1tlera, aby .ahradUi ceetu n'a11í • uctmmUl bezpoht "bl1lních" pfecl J1atou lIa.ovou n-aJdou. ZHcl .e odporu by bylo v tamto pHpedl aktea sbabllo.ti. .0bectY1 a lboateJn'ho &nevalo~ oev1DQlchblllUoh - tedy v hrub4mro.pol'\l a duch_ cel'ho honk'ho uě.t. o ~. Zfeknutí se odporu ne~OIe dek anl ·.UI.", kter,t 1'6sobí o'.ilí - ani ho to nezbaví nepf.6telatY1 a yY.ve k dallťa 0'.1ln1a. beztre.tně ~cMDt- Hnda. lae1Yní pfiJíll1lDÍ .1Ich UnO .01. bezp~ví Jeo zVltio.at, vycYvat alab' a chud' •• 'vo11 • n'.Uť • podporoT8toeú.1at k bl1inťau - Jak oeapoml sfetelnl dokúala tfetí ~a. a KiUeroTO "mo.čn, feiW" • •• fekl-ll t.~ JeJí': ".eodporuJte zl'-o", co .ohl vl •• tnl fíc11 Pfi hl.dání Jelíio.a pOTOdního.lovního zolní .u.í padDout na lII,Yal8. verl !almu '7., • něll! ne •• 1 nd pit dallícb verlG (v.rAe 9,11, 21, 22 a 29) připollÍn6 horek' učent; "evzpouae~ ae, at se nedopustí I z14hol· Tak Je p-'no, ptl~ •• 1 po.lední a1ovea~ "1ebarea" řecký pfoekladatel zJ.Tni ne.p~VDě pochopil jako "neodporuJ ~UIIU". Je to čaatá chyba, kterou je třeba pf'lč:íat be.VO~OYémuhebrejskému pra.oplau. PO.odní ÓIIy.l b,ylc Y)'Jít • 16b.lsk4ho kruhu činěn! be&p~ví, kter4 T,yyo14.alonové bezp~TtI prolom1t neAt.stné atupňovúí vz'Jemných odplat, kteri by pf1úAely ~stéle horě! n'aledlq' i rozrazit I1daJněvěčn4 pohnutky, kteN chtějí porez1t strach, podezření a nedOYěrun'~11ím, 61. naopat 81 dodat odvsny, vzepřít •• Jz1'-u léskou & ohroll1t protivníka dobrot1vost!. lm Nejen zlo Je n.kall1.', aIv tak' dobro. Je třeba 8e Jednou o to pokusit/llunamen' to nikterak uatoupit zlu, ale &nUalt nad zl_, J-uI nevyJdei vatHc na Jeho vlaatní pld', n.tb~ nad ním z8chov4ě převahu tí., že poraziě be.P~ví pralv•• , lež pravdou, n'.11! duchem.Jední. alov•• : Mua!Abýt lepA! ne! slo _ a .lí - aby. 6!pbl) OboJí pfemnal a pfelll. Upe nd Matou', soela J1aU l'pe od vl1chni čtyřl eV8llge- 11st', chápal -.yal Jelílovek' etiky hebreJltl~ snal1 Pavel, t.ntli apoltol POhaad,kte1'1 P~.I n4llu bratroT1 ft vífe Petrovi, .Jevn~ tv'H: v tntf "odporoval" (Oa 2,ll). V listu ti.ano. (12, 21) píle: "RedeJ a. pfeaoci zl_, ale P~heJ zlo dobJ'ell'. taká Patr sleduje tuto intencl eV'ho "na, ~! apolu s rabíny dOd4q, •• kaJ~ naúT1.t Je .b,yte~, .kodlhé 8 te~ neJ'O&uan':"TakovéJ. pfee. Bolí vOle, aby.te dobr:tmJednání. WIIIěovali n.vědaaost neros~ch lid!" (lP 2.1~). V Jédru textu Je ob.aleno: 'elb~ nen'v1at J., pti do.kl.du_ nahl~utí, neopodstatnl~ a tud:U či~ hloupost, Je to dToJn'sobná rada, v ní! s. ahoc!uJt Jak ntH:e T,yC~z.Jíci USka, kte~ rul! nepN.teletY1, tak 1 nená.ilnl odpor Pl'8D o.aataveoí dntb' tnfe - bez re.1sDace na lidsJmu ddatoJno.t, obranu v Doua.i nebo nB vlaetní sTOboduJedná.!. ~toel ~, co oJ.111 _ÚlU a tek4 pHTdlpodobnl fetl., Je: "Odporujte sl6m _ dobreal!" --10' 104 Pozoruhodn~ Je, Jak vn1ttně "lízll;ý Je horekétlu učení 11llt Jakuba, Jeliěova bratra, který Martin Luther nazval "vprůvd~ slaměnou epiětolou". ~t~dem obou spisO Je ~8dikální ptik8S lásky JakO "knUovsll;ý zákon Ueky k blUnimu" (Jk 4:,8), r; něho! nevyhnutelně vypljvá zbomoat chudých Jako předn08tní láaka pro nemilované 8 zdOraznění ak\1tlal lásky jaKO zkuěelmího kamene víry. V l.Jt 15,4 se za81ibuje, 1e v Izraeli "nebude nuzných". Krát ce neto se ~~hled obrací ke skutečnosti a dodává ae, te "nebudete bec chudých v zemi své" (l-t b.l1). K přemostění této trhliny vybízí fora slovy: "Ve své zemi ochotně otvírej ruku svému uti§těnéalU a potř'ebn4mu bratNI" (I;t 1,,11). "Potfebnýai" j80U však pro Jdík také nenáviděni a ti, kteti nenávidí, nebot potřebují. zrovno Jako chudí, činorodou lásku nikoli lIIIIutek ú8t, nýbr! 8IIIutek ruky - "přičinění rukou". Nenávist rozetírá srdce nenávistníka jeětě dřív, než potká nenáviděného. Je tedy ne tOlll druh-. aby d4.b81ský lauh nenávht1 proměnil činY lásky v andělský kruh aympatií. Dej t 011IU, jenl tě nen'vidí, l:aatateln$ dOk_, h mu cbce ě pomoci, s :h nemlá d~vod, aby tě nenáviděl. Sic. mají pravdu realiaté. ktsti tvrdi, ž. taková láska, kte- 1'16rolí nepN.telatví, jdouc i Nku v ruce 8 péčí o chudé, je ne- 1II0!ná v ptipadě konfiiktu mezi národy na mezinárodní úrovni. Tak lIIOhouJednat jen jednotlivci, ale nikdy velký kolektiv lid11 Sprivně, dodává JdU lI"i tádky, ale pokud moji učedníci nezačnou a tim, aby podněcovali jiné li: napodobování, zOstane věechno pti starém a lidstvo mOl. upednouflll: sebelničení • S pokrčením ramen si nyní Jll.)'slí tsb.vaní nálpolitici vAech čaa~~ 5 utop1ety se dá tělko debatovat. Tedy zóvořile nasloucheJme 8 věc tím bude vyřizena. Někteří ~ěak ptece jen mají výčitkY svědomí a proto namítnou: PoI.dav., tohoto horského učeni Jaou vytýčeny tak vysoko, I. je mohl splnit jen aá,~ Ježíll,' To ~Aall:učinil zástupně za celý avět s my vírou v něho zíakáváme podíl na plodech jeho splnění. ~e tento argument "Ne každý, kdo mi tí~ ale ten, kdo čin í viry oClpo~íd" JeUě at r-učně a jasně: Pane. iMne, ~ejde do království nebes~ho; VIlli Otce n.ério v nebesíchl" (bGt 7,":1) s d~razer:, na poslední sloveso, sb,y v zavě ru horského ~~~í) učeni vtloukl jeěté jednou do hl,.vy všem !-,OllOdln,ýl!l,ktefí rr.cěji nezbivaznč poslouchají, ne ž bb,y úč Innč apoLupr cccvu Lf s ••/, tl'>k k••:.Uý, kOj llly::Jí tI..to w..:. :.slovc.• spI n i je, bude podoben r-oz vážrrému muži. kter;,' ,OStbVll svůj dc.m ne aká.Le, 'l'u spadl pHvail, pť'1hnIIl,y 68 vody, zvedla se vichřice a vrhl,y (je ne ten dOaj ale nepadl, nebet lila zulrJ.ody no skále. Ale každj kdo slyěí tato má alove b n e p 1 n i je, bude podoben muži blázniyému, kter ...' j.;ostl-vll sn.j dům na pf aku , A spadl příval, pt'lhrH'ly se vody, zvedla se vichtice, a obořily se na ten dOmí a pAdl, 8 jeho pád byl veliký" li"t 7, c: 4-,;7). Je-li tomu tak postačuji dohfe ~in~ná kázáni zrovnú thk mQlo JakO nábolné naslouchání, neb~i O co jde jsou nepohodlné dósledkJ, uskutečňování tohoto učení. To Jefíě přece zamýšlel, ~ž n&konec pověřil své ufe4níky, aby učili "v§echny národy" zocho~ávati hv§echDo, co jsem ko11 přikázal vám" (U ~8.l9-<:O). (1tecké zněn:! jednoznečnólÍ poukazuje na "pohalské národy"). f. dodnes ta~ slova sice docházej:! sluchu, ale témčř ládného uskutečněni, je ztěJmč zpčsobeno tim. že toto horské učení má vesJase politické implikace, yOči nimž bledne i význ811 í'ranc OU%sk~, americké 8 ruské revoluce. Na po11tický dosah ve smyslu aktivní účasti na řízeni společnjch věc! a re~oluční dosah ~e ~alu redlktln! změny vellker,ých mocenekých struktur. kter~ cbce nahradit staré sv&zf;y novými tormtCli lidského 8polečenství. Politická byla také JežíAova poprava. Byl zcela zjevně ~mem odsouzen a ukf'Uován Jako pol1tickj a mea1áhki pretendent. !e Um n8llluaí být nutně míněn,)' prot1tímaké a ~oj.nsk' snaby, dok.uuJe ~tívěJAi poprava Jana Křtitele, jenž byl politicky naprosto n~Ikodllt. ktsrj v!ak rovnčž vyvolal masové náboženské hnutí, jehož cil se věem, kteti ual10voli o zachováni politického st~tu quo, muael právem zdát rozvratnickj. Nebot jeou-li chudí, mirní a pronásledo~aní blahořečeni, ziek&vsjí-1i nenásilní ~tevahu, je-li mamon zbavován ceny (ut 6,~4) a nikdo už nemá soudit 8vého bližníhc (.;t 7,1), la:1Q pak z~st'-';vá vrchnoa t , obč ene ká poeIušnc s t , polieie a pr~vni praxe'? ~lov~k je človčku vlkem. Tak tvrdili vládychtivi ~mt~é. Peklo, t'ík.á Jeun-i&.ul ..;ortre, to Jsou ti druzí. Židovslcl bible je proti tomu přesvědčena. že každ,ý čLověk j'_: sc~o,.,el, dá t tOITlUdruhému kousek ne be sk ého kr:Hvvstvi. V tomto srnya- 5. U T O F I ~ N ~ B O PRO Q a Á M _____________________ .,a,nlZ Fr mp'rrrl •••••••••••••••••••••••••••••••••• ---- •••GJP•• ---------------------------------- •••••• 105 1ú6 1u Je J.lí~ovo nc;rslr..éučení od~vl:dí nb biblicJq ,.o!l".dav~kstoupat k vrcholu id••aó 1'01)': ku lumci hnčvG, proklínání 8 ro:.ltrl.k. ke konečnémuškrtnutí věí nenév1st1, z~v1st1 s odplaty, aby byla konecné uvoln~'nli:cesta Božímupfíkazu Usq - jako sti"edu Tory, Jako vodítku pro Její plntní a jako klíči k brinč nebeského království. Podobně amýA1elyv1znamnáosobnost1 11dovsk~ho středověku. lI_usí ae UlDirat, UIúi "ablonid.s, oby člověk mohl cUt Boha II Jeho ranov~í, i když mučedn1cká smrt pf-edstevuje nejvyěM stupeň ctění. Přesto však nejsou an1 ai.u 8 .obec ul ne smrt cílem lidovského sebeposvěcování, nýbr! "ten, kdo ae v,ystříhá htíchd 8 plní pt1láz~ní toliko z jediného Mvodu, z UslIy k Bohu - ne z~ atrschu pí'eo trestem. ani aby se tím honosil - ten, kdo Je pNte1aký a 1aeknv1 ke sv,ýmbli!n!m, kdo sná!! urá!~, anil aám urálí, kdo Tych4zí ohleduplně ntříc Ulil, kteM Jím pohrdají, ten, jehož Je4n~í s lidmi je l'8l1ypln4,tl9 světí JménoBoha vei"eJně". 47) Ježí! se, fe1 z~lil v blízkém očekéván! OD' velké proměny pf-i zjevení Dožího pan.tví. Ani nový Nd, sni .paaen:! Jdtě neV8tOUP1lynu jeviAtě evětov1ch dějin. Onsám se taká vždy neMdil a~ horským učením• .Jeho hnIYiv' plí8nl!ní prot1vnílal (Mt 2j,l}'8) sní spí!e jako svaU horlení prorolal s Je y něm zrovna tak úlo odpuUěn1 (vil: Ut 5.22-l5) jako láai;y, letu" ruM nepHtal- atn. Á přece I ~ docházelo ke athtOm e ~ záobrlmUnezaj i8tUy .ni hadí chytro8t ani l'lIJr;yp~ moudro.t, zo.sUva1 p4nemIIituace , který 8e pravidlOm mocnýchnepodřídil. Jako ka!~ vel~ učitel v 11dovstvu, vlol11 na sebe těžké povinn08ti dMve, ne! Je Udal od svých uělldn1lal. NapOJ.bolut1vě, nap01 odevzdaně Mké eTJm při loučení: "Nikdo nemá větě! Uaku ne! ten, kdo polo!! Uvot za sv4 pHte- 1e" (J l5,l}). A kr8tce nato náaleduje jeho slova hrdinský ~1D nry. 'takové sebeobětování po nikOlI,neUdal, ani je nikomu nedoporu~oval. To dOkazuje onu u§lechtlloat ducha, kte~ Je zvláltním statkem té dudOvní elity, Jíž není zapotřebí !ádného mor41ního kádní. A tak (je prolWz/Ůnejen jako "lti8tr-učení", nýbrž tak.4 Jko "Mistr-žití", Jak prjaví mistr .t;ckehilrt. První vyuču~ svou rozumnouřečí, sv,ýmJemnocitem a svou pedagogikou. K učiteli lití nélež! rozhodné víc. Ne pouhé vědOní, nýbrž moudrost; DO J.n poznání. nýbrž vyzařováni; ne jen rétor1~o, nýbrt ~ivotní umění jako vn1t~í Jednot2 uten! tj živote, alov", a činu. Vlayi koneckoncu pl~t! pro věechny velké učitele, co aDony~níbásník oděl ná81edujicí~i ulovy: LePB!neú kk:.láninbsloucl~t je kázání vidčt; Lept! než mi cestu ukazovet je se mnoujít. Okoje leplíí než ucho Dobré ruda je ,lV~ často zmatená, příklad je vždy jasný. Nejlepším kazatelem Je ten, jenž učí životem. i'Otfebujeme v1dět dobro pti díle. A tok myje yeží& sv,ýmučední~~ nohy, učí Je nenásilí, kDy! Je zajímán; aby zebra1nll lrolévání krve. bere ne sebe v Getsemsne veěkerou vinUj mlč~ na aebe necháv' pliv&tj odevzdaně nest~vuje bijícím "druhou háf'"; tváří v tváf svým !alobcOmzOstá-n nbr,1 B upouAtí od sebeobheJobYj na kříži tě!!! ješt~ své spo1utrp1tele a odvažuje se jeětě na prahu smrti, všem pochybnostemnavzdor.f, doufat dál. Až do konce zOstc1 věrný sobě 8 své víře, aby skonal 89 slovy odpuštěni av.ýa nepfátelOa. Slovy 1. Fetrova dopisu, kde Je Je!!t pfedkl&dán své církvi Jako l "předchOdce", jako "před- l. obru" "KDyžmu spílsli, neopUcel tlpíláníllj kdy! trpěl, ne,%rozll. ale Vkládal věe do rukou toho (Boha), Jenž soudí 8pravedlivé (2. 2}) • Mravn! poučení je &hJmé: Bez paěiJí a uktllován:í by horak' učen! zOstelo libozvučn,ýll. byt i lIIlěl,ýJllIorálním ltád.nÚl. Pravou s'vunost &Ísluivá teprve proUtÚl, protrpění. a 8IIIrtí Nueretak'ho, který Jeho platnost apečetll vlastní krví. Vslrutku: Podle Ovoce Jeho plodO ho mOlete posnatl Kázán! na hoře Jiadá bezpoc);Q'byJako věechna čtyři evangelia v celku do určité dějinné chvíle, v níž se ohlašuje hrozivá krize. Znamenáto sle, že je tato historioká podmíněnost olupuje o jeho aktuálnost? Martin liuber zdo.raznll ve sváli díle "Hin".ie túr 8ibelkurse" <19}6), !e biblické slovo "nelze odpoutat od situací do nichž je feč8no••• ptikázání není sentence, nýbrž oelovení, je sděleno lidu a má znít od pokolení do pokolení, ale nesmí být nečasové. Po. kud se at ane sentenc:í, pf'enéll! 8•••• ze závaznosti 81yšení do nezávaznosti zajíu;aváho čtení, a tím se mu odnímá jeho tělo e kre~~t Věe nssvědčuje tomu. že horské učen!, dnes v!ce než kdy dříve, l(fT 10 promlouvá do nuáeho č e su světovych oěj in. ran vanú rovnorihe IItrachu, stále roatouc I a.tomové vyzLrojcvání aupe r-ve Ln.oc f to dávno do aažené schopnost lidstve Sr&Chf.'t globální ee bevrv.ždu - tento epokalyptick,ý s t ev skutečnosti propójčuje horskému učenf v naělch dnech obnovenou nuléhavost. Nepodoba,jj se stupňované zbroJení, r1val1 ta Zái;du a Východu, napětí mezl Jlhem ~ ~everea a 1)4 v'lačnjch konfliktO od roku 194, onomu "pH valu voo, kter.;:rřišel" a "bOUÍ'ÍII","které se obořily ne ten dám, takže padl" (~t 7,27)7 Není naše doba poznamenána brozami k:btestrof, pocnybností li skoro křečov1tjm hledánŮl pevného zák:ladu &teJn{~ jaKO doba JeiUovs'i ~o se odváží do~slet dne§n! polit1e~0-m1l1tarlstlcká rea- 11ty do posledních souvislost!, musí uznat etoa horskěho učení, jen! z'j~ prot1vníka otav! na roveĎ ST.Ý1Il vlastním, jako rozumný. Nerozumný by protl tomu byl "normální" egolsmus, dalA! zbrojení; prestar6 ~ělen! přítel-nepřítel a počítání "jak ty mi, tak: Já tobě'" Plnost rozumu by dnes znllLena1a, pr.néllt Zlaté fJravidlo z HolíCb domO do parlementó & ~ř&dO zahraničních věcí: "Jak byste chtěli, aqy lidé jednall II vámi, tak: vy ve věem jednejte s nimll (~t 7,1~) - od soclální péče ptas odzbrojovací konference at po urovnání ••z1oárodních kontliktd. Nebot láska k blUníllu a služba, která rolí nepNtelstd, nejsou uf dnes zbom.t-i pNníml nebo j.n Ulllat••• pro .ba!n' nedělní kázání, nibrž neHhavým diltt6tea .trategle urovnání, kterou nelze o~kládp.t: Jeden svět - nebo 1ádnýf Y,yJít spolu - nebo spolefně zaJ~emel Odstranit "'litu dHn, nd ODa 00 straní nb I To Je JednozneČlliial tematha, ktel'lise vnucuje obyv&telllm táto plane~ .tále nelěhevěji. Je to prastará volba mezi dobrem e zlem, kletbou a pože~ním, nen'T1stí a l'skou, před ní! náll stovf taká bible. Zs těchto okolností mOže být Je!í!ovo spr á vně chápená horsk~ ufení podkladem pro proť.rom d~stojnáho ~řeUt:í o může se stát ukBZetelem ce.ty ke světovému míru. ~as ne hodinách světa nsláh4. Již se připozdívá. Poznámk.,Y 11 Pecked Gandhl ~orlcs ~r. b, uombev 196;, titulní strana. it.1 AaO. 44. ji Gesamteusgebe I,~46. 41 K1rc:hl1ch Dogmatik II,.:, 769nn. 5,t WA 175~4n. 61 WA j':,}5ú. 11 til.. ll,it.59. 81 Institutio 11,8,7. 91 PosUlle super NT k Jét 5,.!\Al. 101 Bell8&stellen bel \Ir. Bauer, Wurterbuch ZUlI! NT,l}J1-1)jj. 111 Viz Abot 11,1 a II,~. 12/ Viz např. Tos. Jota VI,U; 'rOB r6SS. vnr.zi, 1'1 Baba Mez1e }Ob. 141 F. Nietzsche 2W''''; (Schlechta) II,779. 151 Cb. Kal.er Ver1ag, MUnchen 1977; ná81edujicí číslování stran se ntnhuJe k této laínlze. 161 Das persone11e Zeitalter, Guters1eh 1967,11. 171 Jesus Chr1stua 10: Handbuch theo10~lscher Orundbegrl~e, MUnchen 1962,1,747. 18/ D1e Botac:hat'tJesu detals und heute, Bem 1959,27nn. 191 Např. Mecbllta ~% J.thro.9; Jota VI,6-11j To••Bik.r,2. 201 Ahot V,'W. 21/ Heraan RaUtICbn1n~, Gespracbe mlt H1tler, Zurlcb 1934. 22/ Kal.la Rabbat1 1I,6. 2}1 Abot III,l'. 241 Derech Erez Raba 11. 251 J. Schnl.wind, Mechge10ssene Reden und AUfaatze, 1952,26. 261 Pe.1ht. Rabbat1 l84a; vlz Joma 86b. 271 F1aYluB Jo ••phu., Der JudlsChe Kreig 11,8,6. ~8/ Jeeus in echlecht.r oe8e1~chatt, 3tutteart 1971,)u. 291 Vb ~u 6,26 8 Perek Na-~chalom. 'CI Viz G!tt1o 6~ej ~r 17Bj jBer 8,l~c. ,1/ Frelburg 1968,~1 Ans. "I Die Bot&chat't Jeou, bem 1959,1.:6. j}1 AaO.27. )~I Hegeslpp bet cusebius 1I,l},16. }51 Dic Botschef't Jesu, Dem 197;;,146. ~ 110 i ~; T o r a - souhrnný I,ázev pro pět knih 1.IOjtíěo'lých. Žid' dllí bibli '~t8rý zákon) do tři Č~stí. První, neJ'lýzna~ěJ4í J. Tora. ~ět knih Mojliěo~ch. dále následuj! Me~l1m(Proroci), ttetí část ;)ok nt::se mise" Ketuv1m(věty, var4., texty). Ze za~'teěních pí••• n n'z~ jednotlivých částí ~nlkl n4.e~ pro celý .oubor textd TaNaCH (~na koncJ s1o~a se mění v CK). 109 }61 Deutache Ubersetzunt. l(ien 1)68.46). nI Leo Baecll in: Angat-:;ieherun~-GeborgeDheitt VOD 'Ib.l.Ievet, Dielefdd 197~. )8/ Die Uergpredigt Jesu, Bem 1979,9Z. }91 Leezek l