9. Adverbia
9 Adverbia
Adverbia se odvozují od substantiv, adjektiv nebo pronomin pomocí sufixů -iš, -išam, -am.
Sufix -iš je velmi produktivní a používá se pro odvozování všech typů adverbií:
adverbia způsobu a míry:
dannum „mocný" lemnum „zlý"
adverbia času:
darům „věčný" kajjänum „stálý"
adverbia místa:
annum šaplům
„tento" „dolní"
Sufix -am pro adverbia času a místa:
můšttum „noc" imittum     „pravá strana" šumělum    „levá strana"
danniš lemniš
dariš kajjäniš
anms šapliš
musítam
imittam
šumělam
„mocne „zle"
„věčně" „stále"
„sem „dole"
„v noci
„vpravo"
„vlevo"
Sufix -išam se užívá pouze pro vytváření adverbií času šattum „rok"
umum
„den"
šattišam       „každý rok", „každoročně" Umišam „denně"
Kromě toho existují také lexikalizovaná adverbia, např. inanna „nyní", magal „velmi", watar „více",
Adverbia stojí buď na začátku věty, např. inanna eqlam ibtaqr-an-ni „nyní uplatnil nárok na (mé) pole", nebo před slovesným tvarem, ke kterému se vztahují: lä watar ibaqqar „ať (již) více nevymáha".
9.1 Adverbia času:
adi inanna „dosud" adi má „do kdy" ahritiš úmJ, affriátiš umí, ahriát umí „pro budoucí dni' amšáli „večer, včera" ana mahrimma „dříve" anúmíšu „tehdy" anumma „nyní" dariš „věčně" }}amuttam(má) „ihned" Jiarpiš „dříve" inanna „nyní" ištu inanna „od nynějška" kajjániš „stále" múšítam „v noci" pana „dříve"
9.2 Adverbia místa:
ašaršanali „kdekoliv" eliš „nahoře" imittam „vpravo"
pänänum „dříve"
šaddaqdam „loni"
šanassum „letos"
šattam „letos"
šerram „ráno"
šěrtam „ráno"
timäli „včera"
ulliš „později, potom"
ullitiš „pozítří"
ullum „poté, potom"
úmakkal „celý den, každý den"
Umišam „denně"
urram „zítra, ve dne"
warljiš(am) „měsíčně"
warkůnum „potom"
šapliš „dole" šumělam „vlevo" ullänum „tam"
9.3 Adverbia způsobu a míry:
appuna{ma) „navíc"
arhiš „rychle"
assurrě „snad, možná"
awiliš „lidsky"
báma „půl na půl"
damqiš „dobře"
danniš „mocně"
daqat „přibližně"
ekdiš „divoce"
ezziš „zuřivě"
hadiš „radostně"
iddanna „sotva"
ina kittim „skutečně, opravdu"
išariš „řádně, rovně" ištěniš „dohromady" kišamma, jistě" lemniš „zle" magal „velmi, velice" minde, midde „snad" mitfyariš „stejným způsobem, rovným dílem" pfqa(t) „snad" rabiš „velkolepě" ša/urrumma Jistě, opravdu" tabiš „dobře"
108
109
9. Adverbia
9. Adverbia
Cvičení (1)
Znaky a čtení (1)
^<      naggärum (LÚ:NAGAR) „truhlář, tesař" D:Nergal (D:GIR.UNU.GAL) bůh Nergal
Přepis (1)
1. ha-di-iš šu-bi-lam (AbB 6, 78, 15)
2. eqlétim (A.SA-ř/m) ši-na-ti me-e f}a-ar-pí-[i]š li-il-pu-ut (AbB 3, 43, 27-28)
3. ki-ša-ma la ma-ak-ku-ur-ki (AbB 9, 63, 18)
4. w a-na-ku le-em-ni-iš ep-še-e-ku (AbB 1, 67, 4'-5')
5. a-napa-ni i-lim ma-ga-al la [ta-da-a]r (AbB 7, 80, 13)
6. ši-ip-ru-um e-lipa-na im-ta-ra-^a (AbB 8, 104, 4-5)
7. ki-ma ša-na-a-su-um-ma (AbB 3, 83, 6)
8. iš-tu u4-mi-im ša be-lí tá-bi-iš ib-ba-šu-ú ú a-na<-ku> {á-bi-iš ab-ba-šu-ú a-na tukul-ti-ki a-tu-ra-am ú-ul ta-aš-pu-ri-im-ma wa-ar-ka-at m[i-t]u-ti-ja ú ba-al-tú-ti-ja ú-ul ta-ap-ru-sí (AbB 1, 53, 6-10)
9. u[l-l\i-ti-iš naggäram ([L]Ú:NAGAR) a-fa-ra-da-kum (AbB 3, 25, 19-20)
10. iš-tu u4-mi-im ša a-na DiNergal (D:GIR.UNU.GAL) a-na ba-la-ti-ka ta-as-ru-qá-an-ni u4-ma-ak-kál ši-ri ú-ul i-fi-ib (AbB 6, 140, 6-8)
Slovíčka (1)	
hadiš adv.	s radostí
harpiš adv.	dříve, brzy
mé lilput v.	nechť zavodní
kíšamma adv.	jistě
makkúrum s.	majetek
lemniš adv.	zle, špatně
epšěku v.	jednám
ana pani prep.	před
la taddar v.	neměj strach
šiprum s.	práce, dílo, záležitost
imtara$a(m)	trápil(a) mne
ibbašů	je (mu)
abbašů	je (mi)
tukultum s.	důvěra
aturam v.	vrátil(a) jsem se, obrátil(a) jsem se
110
111
9. Adverbia
nenapsala jsi mi
truhlář, tesař
pošlu ti
život
smrt
život
rozhodla jsi obětoval jsi mne nebyl(a) dobrý/á maso, tělo
ul tašpuňm v. naggärum s. afarrad-ak-kum v. baláfum s. mTtútum s. baltutum s. taprusí v. tasruq-an-ni v. w/ í/r& v. šTrum s.
Překlad (1)
1. s radostí mi pošli!
2. nechť tato pole brzy zavodní
3. jistě není tvým (f.) majetkem
4. a já jsem zle jednal
5. před bohem neměj velký strach!
6. záležitost mne trápila více než předtím
7. jako letos
8. od té doby, kdy se mému pánu daří dobře a mně se daří dobře, vrátila se má důvěra v tebe (dosl.: vrátil jsem se k tvé důvěře), (ale) ty jsi mi nenapsala a záležitost mé smrti nebo života jsi nerozhodla
9. pozítří ti pošlu truhláře
10. od té doby, co jsi mne obětoval za svůj život bohu Nergalovi, ani jeden den jsem se necítil dobře
10 Verba
10.1 Kořeny a kmeny
Kořen je nositelem sémantického významu slovesa (viz 4.3) a je tvořen zpravidla třemi radikály. Radikály slovesného kořene mohou být jak konsonanty, tak dlouhé vokály, např.
*prs je kořen o 3 konsonantech
*6m nebo *qlš jsou kořeny o 2 konsonantech a 1 vokálu. Slovesa s tříkonsonanmím kořenem bývají označována jako silná (kromě těch, jejichž prvním radikálem je n- nebo w-). Těchto sloves je zhruba 50 % z celkového počtu sloves, např.:
*prs, *škn, *'mr
Slovesa, v jejichž kořeni je hláska w nebo j nebo dlouhé vokály, jsou označována za slovesa slabá, např.: *wbl, *jnq, *bm, *qíš K slabým slovesům se počítají rovněž kořeny, jejichž 2. a 3. konso-nant je identický, např.: *Md
Existuje i početně malá skupina sloves, jejichž kořen je tvořen čtyřmi radikály, např.:
*blkt, *prkú
Od slovesného kořene lze odvodit celou řadu verbálních a nominálních kmenů. Tyto kmeny se vytvářejí změnou vokalisace, připojováním prefixů, sufixů, infixů nebo reduplikací prostředního radikálu, např. od kořene *MHR lze odvodit tyto tvary: i-MHuR „přijal(a)" i-MaHrjaR „přijme" MäHiR-än-um „příjemce" MayiR-um „hodnota" MitHäR-iš „rovným dílem"
taMHäR-um „bitva" Součástí verbálních kmenů vytvořených od tříkonsonantních kořenů je kmenový vokál (mezi 2. a 3. konsonantem). Podle vokálu présentního a préteritního kmene rozlišujeme 5 verbálních tříd:
1. třída (a/a): v présentním i préteritním kmeni je vokál -a-kořen *$bt prés. kmen prét. kmen
*sabbat *$bat 3. os. sg.    i-$abbat ,,on(a) bere"       i-$bat „vzal(a)"
112
113