9. Adverbia nenapsala jsi mi truhlář, tesař pošlu ti život smrt život rozhodla jsi obětoval jsi mne nebyl(a) dobrý/á maso, tělo ul tašpurim v. naggärum s. afarrad-ak-kum v. balätum s. mitútum s. baltutum s. taprusi v. tasruq-an-ni v. ul iftb v. šTrum s. Překlad (1) 1. s radostí mi pošli! 2. nechť tato pole brzy zavodní 3. jistě není tvým (f.) majetkem 4. a já jsem zle jednal 5. před bohem neměj velký strach! 6. záležitost mne trápila více než předtím 7. jako letos 8. od té doby, kdy se mému pánu daří dobře a mně se daří dobře, vrátila se má důvěra v tebe (dosl.: vrátil jsem se k tvé důvěře), (ale) ty jsi mi nenapsala a záležitost mé smrti nebo života jsi nerozhodla 9. pozítří ti pošlu truhláře 10. od té doby, co jsi mne obětoval za svůj život bohu Nergalovi, ani jeden den jsem se necítil dobře 112 10 Verba 10.1 Kořeny a kmeny Kořen je nositelem sémantického významu slovesa (viz 4.3) a je tvořen zpravidla třemi radikály. Radikály slovesného kořene mohou být jak konsonanty, tak dlouhé vokály, např. *prs je kořen o 3 konsonantech *bní nebo *qTš jsou kořeny o 2 konsonantech a 1 vokálu. Slovesa s tříkonsonantním kořenem bývají označována jako silná (kromě těch, jejichž prvním radikálem je n- nebo w-). Těchto sloves je zhruba 50 % z celkového počtu sloves, např.: *prs, *škn, *'mr Slovesa, v jejichž kořeni je hláska w nebo j nebo dlouhé vokály, jsou označována za slovesa slabá, např.: *wbl, *jnq, *brií, *qTš K slabým slovesům se počítají rovněž kořeny, jejichž 2. a 3. konso-nant je identický, např.: *šdd Existuje i početně malá skupina sloves, jejichž kořen je tvořen čtyřmi radikály, např.: *blkt, *prkú Od slovesného kořene lze odvodit celou řadu verbálních a nominálních kmenů. Tyto kmeny se vytvářejí změnou vokalisace, připojováním prefixů, sufixů, infixů nebo reduplikací prostředního radikálu, např. od kořene *MIJR lze odvodit tyto tvary: i-MHuR ,,přijal(a)" i-MaH$aR „přijme" MäHiR-än-um „příjemce" MaýlR-um „hodnota" MitHäR-iš „rovným dílem" taMHäR-um „bitva" Součástí verbálních kmenů vytvořených od tříkonsonantních kořenů je kmenový vokál (mezi 2. a 3. konsonantem). Podle vokálu présentního a préteritního kmene rozlišujeme 5 verbálních tříd: 1, třída (a/a): v présentním i préteritním kmeni je vokál -a-kořen *fbt prés. kmen prét. kmen *sabbat *$bat 3. os. sg. i-fabbat ,,on(a) bere" i-fbat „vzal(a)" 113 10. Verba 2. třída (i/i): v présentním i préteritním kmeni je vokál -i- kořen *pqd prés. kmen prét. kmen *paqqid *pqid 3. os. sg. i-paqqid ,,on(a) svěřuje" i-pqid „svěřil(a)" 3. třída (u/u): v présentním i préteritním kmeni je vokál -u- kořen *rgm prés. kmen prét. kmen fraggum *rgum 3. os. sg. i-raggum ,,on(a) požaduje" i-rgum „požadoval(a)" 4. třída (a/u): v présentním kmeni je vokál -a-, zatímco v prét. kmeni je vokál -u- kořen *prs prés. kmen prét. kmen *parras *prus 3. os. sg. i-parras ,,on(a) odděluje" i-prus „oddělil(a)" 5. třída (a/i): v présentním kmeni je vokál -a-, zatímco v prét. kmeni je vokál -i- kořen *wbl prés. kmen prét. kmen *wabbal *wbil 3. os. sg. ubbal ,,on(a) přináší" u-bil „přinesl(a)" Změnou vokalisace, reduplikací, nebo i pomocí prefixů, sufixů či in-fixů se vytvářejí čtyři skupiny kmenů, které se označují rímskymi číslicemi I-IV. Setkáváme se též s tradičními označeními G (německy Grundstamm) pro I. kmeny, D (německy Doppelungsstamm) pro II. kmeny, Š (hebrejsky šaf el) pro III. kmeny a N (hebrejsky nif al) pro IV. kmeny. K finitním tvarům slovesným řadíme stativ, présens, préteritum, perfektum, imperativ, prekativ, kohortativ, prohibitiv a vetitiv. K nominálním tvarům odvozeným od slovesných kořenů patří participium aktivní, verbální substantivum a verbální adjektivum. Starobabylonština nemá tvar, který by odpovídal infinitivu v indoevropských jazycích. Slovesa jsou uváděna v lexikálních pomůckách v nominativu podstatného jména slovesného (mahärum „přijetí"), které se v tradičním pojetí označuje jako infinitiv. 10.2 Nominální tvary odvozené od verbálních kořenů 10.2.1 Verbální substantivum Verbální substantivum (v gramatikách dosud běžně označované jako infinitiv) odpovídá svým významem plně českému podstatnému jménu 114 10. Verba slovesnému: šatarum „psaní", kašadum „dospění, dobytí", alakum „příchod". Vytváří se jak od základních kmenů (I), tak od kmenů rozšířených (II-IV). Jde o singularia tantum (viz 5.1.2.2), která se skloňují a vytvářejí status rectus i status constructus: nom. šatarum kašadum gen. šatarim kašadim akus. šatáram kašadam st.c. kašad Babilim „příjezd do Babylonu" adi alakt-šu „až do jeho příchodu" Verbální substantivum se někdy používá ve spojení s finitním slovesným tvarem tvořeným od téhož kořene (figura etymologica): šaparum ul tašappar-am „neposíláš" (dosl.: „posíláním neposíláš") Verbální substantivum se používá rovněž s předložkami ana, ina, aššum ve větných konstrukcích zastupujících vedlejší větu: dannum enšam ana la fyabalim „aby nepoškodil (dosl: k nepoškození) silný slabého" tupp-Tina amarT-ka „když uvidíš (dosl.: v tvém zhlédnutí) mou tabulku" 10.2.2 Participium aktivní Participium aktivní se deklinuje jako adjektivum a rozlišuje rod, číslo a pád. Může také vytvářet status constructus. 10.2.2.1 Tvoření Participia aktivní mají v základních kmenech mezi 1. a 2. konsonan-tem vokál -á- a mezi 2. a 3. konsonantem vokál -i-. Schéma: Kj + -a- + K2 + -i- + K3 + pádový sufix (s mimací) parisum „oddělující", lamidum „učící se" V rozšířených kmenech se tvoří prefixem mu- (viz níže kap. 24 a násl.). 10.2.2.2 Užití Participia aktivní se mohou používat (zejména označují-li povolání, hodnosti ap.) jako substantiva. V těchto případech mají v plurálu koncovky substantiv: sg. Olikum Jdoucí, posel" pl. alika „poslové" sg. nágirum „vyvolávající, herold" pl. nágirú „heroldi" 115 10. Verba 10. Verba 10.2.3 Verbální adjektivum Verbální adjektivum má mezi 1. a 2. konsonantem vokál -a- (viz 5.2). Schéma: K, + -a- + K2 + K3 + pádový sufix (s mimací) halqum „ztracený" sg. pl. m. f. m. f. nom. Jjalqum fyalqatum fyalqútum halqätum gen. fyalqim fyalqatim faalqUtim fyalqätim akus. balqam halqatam Jjalqutim fyalqätim Ve většině rozšířených kmenů (viz níže) se tvar verbálního adjektiva shoduje s tvarem verbálního substantiva. 10.3 Gramatické kategorie u sloves U sloves rozeznáváme tyto gramatické kategorie: osobu: 1., 2., 3. rod: maskulinum a femininum číslo: singulár, plurál a duál čas: présens, préteritum, perfektum, stativ způsob: indikativ, imperativ, prekativ, kohortativ, vetitiv, prohibitiv Časování sloves Jednotlivé slovesné tvary se tvoří tak, že se na slovesný kmen napojují buď jen sufixy (stativ, imperativ) nebo prefixy a sufixy (préteritum, présens, perfektum), případně difixy. V 2. os. sg. a 3. os. pl. existují zvláštní tvary pro maskulinum a femininum. Ojediněle jsou doloženy i tvary v 3. osobě duálu. I. kmeny Slovesa se časují pomocí následujících prefixů a sufixů, které se připojují k préteritnímu, présentnímu či perfektnímu kmeni: sg. pl. 1. os. čí- ni- 2. os. m. ta- ta- ..-ä f. la-...-T ta- ..-ä 3. os. m. i- i-.. -a f. i- i-.. -a 116 10.4 Préteritum 10.4.1 Tvoření I. préteritní kmen se tvoří vložením vokálu (a, i, u) mezi druhý a třetí radikál kořene (viz 10.1). Od préteritních tvarů sloves se odvozují rovněž různé modálni tvary (vetitiv, kohortativ, prekativ - viz kap. 17). Préteritní tvary pro jednotlivé osoby se vytvářejí připojením výše uvedených konjugačních prefixů nebo difixů k préteritnímu kmeni. Schéma: konj. prefix + K, + K2 + V + K3 (+ konj. sufix) *sbt i-sbat „uchopil(a)" *pqd i-pqid „svěřil(a)" *rpd i-rpud „běžel(a)" *prs i-prus „oddělil(a)" Paradigma: sabatům „uchopit" sg. pl. 1. os. asbat nisbat 2. os. m. tasbat tasbatä f. tasbati tasbatä 3. os. m. isbat isbatu f. isbat isbatä paqädum „svěřit" sg. pl. 1. os. apqid nipqid 2. os. m. tapqid tapqidä f. tapqidi tapqidä 3. os. m. ipqid ipqidu i. ipqid ipqidä paräsum „oddělit" sg. pl. l.os. aprus nipms 2. os. m. taprus taprusä f. taprusl taprusä 3. os. m. iprus iprusu f. iprus iprusä 10.4.2 Význam Préteritem se vyjadřují děje a stavy, které se odehrály či trvaly v minulosti. Užívá se ho však rovněž v podmínkových větách po spojce šum-ma (viz 29.1.6.1) a v souslednosti časové k vyjádření předminulého času (viz 29.2). 117 10. Verba Cvičení (1) fř. ŕ l.-§5 3.-§21 Tí * 5.-§30 7.-§61 2.-§6 4.-§22 4r ^tzJT^C Hfc>- 6.-§33 8.-§62 10. Verba SK*" ir 9.-§120 11.-§165 Znaky a čtení (1) 10.-§128 12.-§213 [f f~ ^ hr 13.-§259 wí, také ús ša bafíätim (PA.PA) vojenský hodnostář laputtúm (NU.BÄNDA) vojenský hodnostář fäbum (ERIM) „lidé, pracovníci" harränum (KASKAL) „tažení, cesta" M^Jf £=T ĽÚ:agntm (LÚ:HUN.GÁ) „námezdní pracovník" fyar, také mur tRíFT GlŠ:epinnum (GIŠ:APIN) „pluh" Jf ^> ugärum (A.GÄR) „pole" 118 119 10. Verba 10. Verba Přepis (1) 1. šum-ma da-a-a-nu-um di-nam i-di-in pu-ru-sá-am ip-ru-ús (§5) 2. šum-ma a-wi-lum makkúr (NÍG.GA) Him (DINGIR) ú ekallim (É.GAL) iš-ri-iq (§6) 3. šum-ma a-wi-lum bi-tam ip-lu-uš (§21) 4. šum-ma a-wi-lum fau-ub-tam il}-bu-ut-ma (§22) 5. ša-nu-um wa-ar-ki-šu eqel-šu (A.ŠÄ-íw) GIŠ :kirT-šu (GIŠ:KIRI6-5w) ti bis-sú (E-su) is-ba-at-ma (§30) 6. šum-ma lu ša fjatfätim (PA.PA) ú lu-ú laputtúm (NU.BÄNDA) säb (ERIM) ni-is-l}a-tim ir-ta-ši ú lu a-na fyarrän (KASKAL) šar-ri-im ĽÚ.agram (LÚ:HUN.GÁ) pu-lja-am im-tyu-ur-ma (§33) 7. šum-ma nukaribbum (NU.GIŠ:KIRI6) eqlam (A.ŠA) i-na za-qá-pí-im la ig-mur-ma (§61) 8. šum-ma eqlam (A.ŠA) ša in-na-ad-nu-šum a-na GlŠ.kirim (GIŠ:KIRI6) la iz-qú-up (£62) 9. šum-ma a-wi-lum še-šu (SE-šu) a-na na-aš-pa-ku-tim i-na bit (E) a-wi-lim iš-pu-uk-ma (§120) 10. šum-ma a-wi-lum aš-ša-tam i-ffu-uz-ma ri-ik-sa-ti-ša la iš-ku-un (§128) 11. šum-ma a-wi-lum a-na aplT-šu (IBILA-íw) ša i-in-šu mah-ru eqlam (A.ŠA) GlŠ.kiriam (GIŠ:KIRI6) ú bitam (É) iš-ru-uk (§165) 12. šum-ma amat (GEME) a-wi-lim im-ha-as-ma (§213) 13. šum-ma a-wi-lum GlŠ.epinnam (GIS:APIN) i-na ugärim (A.GÄR) iš-ri-iq (§259) Slovíčka (1) šaräqum v. (i/i) idin v. purussúm s. paräsum v. (a/u) paläšum v. (a/u) Ijabätum v. (a/u) fyubtum s. warkí-šu sabätum v. (a/a) ša i)at(ätim laputtúm s. säbum s. säb nisljätim s. irtaši v. 120 krást rozsoudil(a) rozhodnutí rozhodnout probourat loupit loupež po něm (časově) uchopit, zmocnit se vojenský hodnostář vojenský hodnostář voják, pracovník, též kolektivum lidé, vojáci, pracovníci zběh, uprchlík přijal(a), nabyl(a) něčeho harränum s. f. agrum s. púlfum s. maf}ärum v. (a/u) zaqäpum v. (a/u) gamärum v. (a/u) ša innadnu-šum našpakútum s. šapäkum v. (a/u) šakänum v. (a/u) ša in-šu mahru šaräkum v. (a/u) mafjäsum v. (a/a) epinnum s. m./f. ugärum s. m./f. Překlad (1) cesta, tažení námezdní pracovník náhrada, náhradník přijmout pěstovat dokončit, připravit (na = ina) které mu bylo dáno uskladnění (obilí) uskladnit (obilí na sýpku) položit jenž je příjemný jeho oku (tj. jenž se mu zalíbil) darovat tlouci, bít pluh pole 1. jestliže soudce rozsoudil spor, vydal rozhodnutí 2. jestliže někdo ukradl majetek boha nebo paláce 3. jestliže někdo proboural dům 4. jestliže se někdo dopustil vloupání 5. jiný (člověk) se po něm zmocnil jeho pole, zahrady a domu 6. jestliže vojenský hodnostář ša hattätim nebo laputtúm přijal uprchlíky nebo přijal námezdního pracovníka (jako) náhradníka na královské tažení 7. jestliže zahradník nedokončil (přípravu) pole k pěstování 8. jestliže pole, které mu bylo dáno, nepřeměnil v zahradu (dosl.: nevypestoval) 9. jestliže někdo svěřil svoje obilí k uskladnění v něčím domě 10. jestliže si někdo vzal manželku a nevyhotovil (dosl.: nepoložil) její smlouvy 11. jestliže někdo svému dědici, jenž je příjemný jeho oku, daroval pole, zahradu a dům 12. jestliže udeřil avílovu otrokyni 13. jestliže někdo ukradl na poli pluh 121 11. Presens 11 Presens 11.1 Tvoření I. présentní kmen se vytváří reduplikací druhého radikálu kořene a vložením vokálu -a- mezi první a druhý radikál. Mezi druhý a třetí radikál se vkládá vokál -a-, -i-, -u- (viz 10.1). Schéma: konj. prefix + K, + -a- + K2 + K2 + V + K3 (+ konj. sufix) *sbt i-sabbat „bere" *pqd i-paqqid „svěřuje" *rpd i-rappud „běží" *prs i-parras „odděluje' Paradigma: paräsum „oddělit" sg- pl. 1. os. aparras niparras 2. os. m. taparras taparrasä f. taparrasi taparrasä 3. os. m. iparras iparrasu f. iparras iparrasä 11.2 Význam Présens má význam času přítomného i budoucího. Používá se však i pro vyjádření delšího trvání nebo opakování děje v minulosti. Může mít též modálni význam („chtít" nebo „moci"), např. išappar znamená podle kontextu „posílá" i „chce poslat" (nebo „může poslat"). Présen-ta se užívá i k označení časově blíže nespecifikovaných dějů, resp. obecně platných tvrzení, např. mamman ul iparras „nikdo nerozhodne" a také v prohibitivu (lä taparras „nerozhoduj!", viz kap. 17.2). Používá se někdy v podmínkových větách po spojce šumma (viz 29.1.6.1). V písmu často není zdvojený konsonant vyjádřen, např. tvar izakkar (.jmenuje") se píše nejen i-za-ak-ka-ar, nýbrž také i-za-kar, tvar išaqqalu („oni naváží") se píše i-ša-aq-qa-lu, ale také i-ša-qa-lu. (Présens se pak liší v písmu od préterita pouze vokálem -a- mezi prvním a druhým konsonantem kořene, případně kmenovým vokálem mezi druhým a třetím konsonantem.) 122 Cvičení (1) TT . l.-§20 i£ £sr jp- 3.-§32 tää hjía>| 5. - §44 ^1 8. - §220 2. - §24 4.-§38 6.-§171 123 11. Présens 11. Présens Tf Tf E> ^ff 7b.-§177 7a.-§177 Znaky a čtení (1) t$>^f kar Přepis (1) 1. a-wi-lum šu-ú a-na be-el wardim (IR) ni-iš i-lim i-za-kar-ma (§20) 2. šum-ma na-pí-iš-tum alum (URU) li ra-bi-a-nu-um ištěn (1) ma-«a kaspam (KU.BABBAR) a-na ni-ši-šu i-ša-qá-lu (§24) 3. šum-ma i-na bi-ti-šu ša pa-ta-ri-im i-ba-aš-ši šu-ma ra-ma-an-šu i-pa-af-ta-ar (§32) 4. rědúm (AGA.UŠ) bairum (ŠU.flA) ú na-ši biltim (GÚ.UN) i-na eqlim (A.ŠÁ) GlŠMrtm (GIŠ:KIRI6) ú bitim (É) ša il-ki-šu a-na aš-ša-ti-šu ú martt-šu (DUMU.MUNUS-íu) ú-ul i-ša-at-ta-ar (§38) 5. i-na re-bu-tim ša-at-tim eqlam (A.ŠÁ) ma-a-a-ri i-ma-afy-ha-as i-mar-ra-ar ú i-ša-ak-ka-ak-ma (§44) 6. maru (DUMU.MEŠ) ty-ir-tim a-na maří (DUMU.MEŠ) amtim (GÉME) a-na wa-ar-du-timý-ul i-ra-ag-gu-mu (§171) 7. da-a-a-nu wa-ar-ka-at bít (É) mu-ti-ša pa-ni-im i-pár-ra-su-ma bitam (É) ša mu-ti-ša pa-ni-im a-na mu-ti-ša wa-ar-ki-im ú sinništim (MUNUS) šu-a-ti i-pa-aq-qí-du-ma (§177) 8. kaspam (KU.BABBAR) mi-ši-il šimí-šu (ŠÁM-íw) i-ša-qal (§220) Slovíčka (1) zakärum v. (a/u) rítšum s. riíš ilim zakärum älum s. rabiänum s. jmenovat život přísahat (dosl.: život boha vzývat) město, obec starosta pafárum v. (a/u) vyplatit, vykoupit (ze zajetí) -ma 1. a 2. zdůrazňující částice: íS-ma právě on, on sám hírtum s. f. manželka wardutum s. otrocký vztah, otroctví nišu s. pl.t. lidé šatárum v. (a/u) psát majjäri imahfyas zorá do brázd (dosl.: rozbije brázdy) marärum v. (a/u) překopat šakäkum v. (a/u) rozdrtit hroudy ragämum v. (u/u) uplatňovat nárok paräsum v. (a/u) rozhodnout paqädum v. (i/i) svěřit šaqalum v. (a/u) vážit, navážit (stříbro) = zaplatit Překlad (1) 1. tento člověk majiteli otroka odpřisáhne 2. jestliže (jde o) život, zaplatí město a starosta 1 minu stříbra jeho lidem 3. jestliže v jeho domě jsou (peníze) na výkupné, on sám sebe vyplatí 4. voják rědúm, bairum a daňový poplatník nepřipíže z pole, zahrady nebo domu, jež (má v držení v rámci) své služby ilkum, (nic) své manželce ani své dceři 5. ve čtvrtém roce pole zorá do brázd, překope a rozdrtí hroudy 6. synové manželky nebudou vůči synům otrokyne uplatňovat nárok na (jejich) otroctví 7. soudcové rozhodnou (o) pozůstalosti domu jejího dřívějšího manžela a svěří dům jejího dřívějšího manžela jejímu pozdějšímu manželovi a této ženě 8. zaplatí polovinu jeho ceny ve stříbře Cvičení (2) 1. 2. 124 125 ! 1. Presens 3. 4. 5. r r 1 Přepis (2) 1. [am]-mi-nim šu-lu-um-ki la ta-ša-pa-ri-im (AbB 7, 150, 6'-7') 2. ař-te-a ta-ša-ak-ka-an (AbB 1, 119, 5-6') 3. a-na-ku ú-ul a-ša-ap-pa-ra-ak-kum ú at-ta šu-mi ú-ul ta-za-ak-ka-ar (AbB 1, 106, 9-10) 4. a-wa-ti-ki-na i-ma-ru-ú-ma ekallam (É.GAL) i-ka-ša-[du]-ma (AbB 1,92, 13-14) 5. (e4-ma-am an-ni-a-am ma-ah-ri-šu a-ša-ak-ka-an (AbB 3, 2, 29) Slovíčka (2) amminim pron. proč? šulmum s. zdraví šaparum v. (a/u) 1. poslat, odeslat 2. psát šumům s. pl. šumátum, jméno immarů v. oni uvidí, prozkoumají kašädum v. (a/u) dospět (někam), odebrat se (někam) těmum s. názor, mínění, rozkaz Překlad (2) 1. proč mi nepíšeš, jak se ti daří? 2. ty položíš 3. já ti nebudu psát a ty nebudeš jmenovat mé jméno 4. vaše (f.) slova prozkoumají a odeberou se do paláce 5. přednesu před ním toto mínění 126 12 Perfektum 12.1 Tvoření I. perfektní kmen se vytváří pomocí infixu -ta-, který se vkládá mezi první a druhý radikál kořene. Mezi druhým a třetím radikálem je vždy stejný vokál jako v présentu. Schéma: konj. prefix + K, + -ta- +K2 + V + K3 (+ konj. sufix) *mhs , i-mtalyas „udeřil(a)" *pqd i-ptaqid „svěřil(a)" *rpd i-rtapud „běžel(a)" *prs i-ptaras „oddělil(a)" V 2. os. sg. f. a v 2. a 3. os. pl. dochází k elisi krátkého neprízvučného vokálu mezi 2. a 3. radikálem: *ta-ptaras-t *ta-ptaras-ä *i-ptaras-ü *i-ptaras-ä > > > > taptarsi taptarsä iptarsü iptarsä „oddělila jsi" „oddělili/y jste" „oddělili" „oddělily" Asimilace hlásek v perfektu: Jestliže je prvním radikálem slovesného kořene hláska d, (, z, s, s, dochází k asimilaci -t- (z infixu -ta-) k této hlásce, např.: tarädum „poslat", 3. os. sg. *if-ta-rad > iffarad „poslal(a)" zakärum Jmenovat", 3. os. sg. *iz-ta-kar > izzakar ,jmenoval(a)" sabatům „uchopit", 3. os. sg. *is-ta-bat > issabat „uchopil(a)" Hláska -n- se asimiluje k infixu -ta- (viz kap. 18), např.: nadänum „dát", 3. os. sg. *in-ta-din > ittadin „dal(a)" Paradigma: paräsum „oddělit" 1. os. 2. os. m. f. 3. os. m. f. aptaras taptaras taptarsi iptaras iptaras pl. niptaras taptarsä taptarsä iptarsü iptarsä 12. Perfektum 12. Perfektum 12.2 Význam Perfektum vyjadřuje děje, které se udály v minulosti a jsou časově vymezené či odstupňované. Proto se ho používá převážně v souslednosti časové (vyjadřuje děj, který následoval po jiném ději, rovněž minulém, jenž je pak vyjádřen préteritem, viz 29.2) a také v podmínkových větách po spojce šumma (29.1.6.1). isme awäs-sa imtafyar qaba-ša milkum ša aššatim imtaqut ona libbi-šu „slova její uslyšel, přijal její řeč, rada (jeho) manželky nalezla své místo v jeho srdci (dosl: spadla do jeho srdce)" Cvičení (1) mm tfr 2. - §34 ^ 1. - §26 128 3. - §45 5.-§149 7. - §203 5a 1 — 7ř 4.-§144 6.-§194 129 12. Perfektum ^ 4 w ^ £^ fcJ ^ PPT g-x T7T S * 3 9. - §260 8. - §206 10.-§278 Znaky a čtení (1) $šr$*ft V:Adad (D:IŠKUR) bůh Adad nadítum (LUKUR) kněžka nadltum Přepis (1) 1. šum-ma lu rědúm (AGA.UŠ) ú lu bairum (ŠU.tJA) ša a-na \yar-ra-an šar-ri-im a-la-ak-šu qá-bu-ú la il-li-ik ú lu lAJ:agram (LÚHUN.GÁ) i-gur-ma pu-úh-šu if-ta-ra-ad lu rědúm (AGA.US) ú lu bairum (ŠU.HA) šu-ú id-da-ak(§26) 2. šum-ma lu ša hattätim (PA.PA) ú lu laputtúm (NU.BANDA) nu-ma-at rědim ^AGA.UŠ) il-te-qé rědiam (AGA.UŠ) ih-ta-ba-al rědiam (AGA.US) a-na ig-ri-im it-ta-di-in rědiam (AGA.US) i-na di-nim a-na dan-nim iš-ta-ra-ak (§34) 12. Perfektum 3. šum-ma a-wi-lum eqel-šu (A.ŠÄ-šu) a-na biltim (GÚ.UN) a-na er-re-ši-im id-di-in-ma ú bilat (GÚ.UN) eali-šu (A.ŠÁ-šu) im-ta-ha-ar wa-ar-ka eqlam (A.ŠÄ) D.Adad (D:ISKUR) ir-ta-lji-is (§45) 4. šum-ma a-wi-lum nadítam (LUKUR) i-f}u-uz-ma a-na MUNUS:šu-gi4-tim a-fya-zi-impa-ni-šu iš-ta-ka-an a-wi-lam šu-a--ti ú-ul i-ma-ag-ga-ru-šu MUNXJS:šu-gi4-tam ú-ul i-if}-t}a-az (§ 144) 5. šum-ma sinništum (MUNUS) ši-i i-na bit (É) mu-ti-ša wa-ša-ba-am la im-ta-gár (§ 149) 6. mu-še-ni-iq-tum ba-lum a-bi-šu ú um-mi-šu märam (DUMU) ša-ni-a-am-ma ir-ta-ka-ás (§194) 7. šum-ma már (DUMU) a-wi-lim le-e-et már (DUMU) a-wi-lim ša ki-ma šu-a-ti im-ta-fya-as 1 ma-na kaspam (KÚ.BABBAR) i-ša-qal (§203) 8. šum-ma a-wi-lum a-wi-lam i-na ri-is-ba-tim im-ta-ha-as-ma sí-im-ma-am iš-ta-ka-an-šu (§206) 9. šum-ma GlŠifrarbam (GIŠ:APIN.TÚG.KIN) ú lu G\S:maškakätim (GIŠ:GÁN.ÚR) iš-ta-ri-iq 3 šiqil (GÍN) kaspam (KÚ.BABBAR) i-na-ad-di-in (§260) 10. šum-ma a-wi-lum wardam (ÍR) amtam (GÉME) i-ša-am-ma bé-en-ni e-li-šu im-ta-qú-ut a-na na-di-na-ni-šu ú-ta-ar-ma (§278) Slovíčka (1) alakum v. jít qabú přikázaný illik v. šel, šla agrum s. námezdní pracovník tarádum v. (a/u) poslat ilteqe v. vzal(a) fyabalum v. (a/u) škodit igrum s. nájemné, mzda ittadin v. dal(a) dannum adj. mocný panů s. pl. tváře, líce paníšakanum ana ... rozhodnout se pro (něco) errěšum s. rolník, obdělavatel warka ad v. potom raftasum v. (i/i) zaplavit šugítum s. f. kněžka šugítum mušěniqtum s. f. kojná nadítum s. f. kněžka nadítum afydzum v. (a/u) vzít, brát 130 131 12. Perfektum 12. Perfektum wašabum v. (a/i) magärum v. (a/u) rakäsum v. (a/u) /ěři/w s. risibtum s. f. simmum s. í'íäm v. bennum, binnum s. maqätum v. (u/u) Překlad (1) bydlet dovolit někomu, být srozuměn s něčím, souhlasit s něčím (+ akus.) 1. svázat 2. přiložit k prsu tvář pl. risbátum spor, rvačka rána, zranění koupil(a) lepra(?), epilepsie(?) 1. spadnout 2. napadnout, postihnout (o nemoci) 1. jestliže voják rědúm nebo bairum, jemuž byla přikázána účast na královském tažení, nenastoupil nebo si najal námezdního pracovníka a poslal jej (jako) náhradu za sebe, tento voják rědúm nebo bairum bude usmrcen 2. jestliže vojenský hodnostář ša hattätim nebo laputtům vzal vojákovi rědúm (jeho) výstroj (a) vojáka rědúm poškodil (nebo) pronajal vojáka rědúm za mzdu (nebo) nechal vojáka rědúm v soudní při (napospas) mocnému 3. jestliže někdo pronajal své pole obdělavateli za nájemní rentu a již nájemní rentu ze svého pole přijal, později bůh Adad pole zaplavil 4. jestliže si někdo vzal (za manželku) kněžku nadítum a (poté) se rozhodl vzít si kněžku šugitum, tomuto člověku to nedovolí, kněžku šugitum si nesmí vzít 5. jestliže tato žena nesouhlasila s bydlením v domě svého manžela 6. kojná bez (souhlasu) jeho otce a jeho matky přiložila (k prsu) jiné dítě 7. jestliže syn avílův udeřil do tváře avílova syna, který je (stejného postavení) jako on, zaplatí 1 minu stříbra 8. jestliže avíl udeřil avíla ve rvačce a způsobil mu zranění 9. jestliže ukradl pluh nebo brány, dá 3 šekely stříbra 10. jestliže někdo koupil otroka (nebo) otrokyni a (tohoto otroka či otrokyni) postihla lepra (epilepsie?), vrátí (ho) jeho prodateli 132 Cvičení (2) 2. Přepis (2) 1. ne-me-tam ú-ul ti-šu a-na A-hi-we-du-um aš-tap-ra-am (AbB 3, 12, 4-5) 2. [aš-š]um 9abT (ERIM.MEŠ) ša ma-ařf-ri-ka [ma]-ka-al-tum ir-ta-pi-iš (AbB 3, 51, 8-9) Slovíčka (2) němettum s. ttšu v. aššum prep. makaltum s. f. rapäšum v. (i/i) mahrt-ka označení platební povinnosti máš kvůli mísa být široký, rozšířit se před tebou, u tebe Překlad (2) L napsat^ (°deVzdávat) daň němettum, Ahl-wědumovi jsem 2 sis sasr0 u tebe> je potM)a mnoh°jídia (dosL se 133 13. Stativ 13 Stativ 13.1 Tvoření Stativ je slovesný tvar, který se tvoří pouze pomocí konjugačních sufixů. Tyto sufixy se napojují nejen na verbální, nýbrž někdy i nominální kmeny, např.: $abt-áta „uchopil jsi" šarr-aku Jsem král" sinniš-a Jsou ženami" *šarr *sinniš fabätum šarrum sinništum „uchopit" „král" „žena" 13.1.1 Tvoření statívu od verbálních kořenů I. stativní kmen se vytváří vložením vokálu -a- mezi 1. a 2. radikál verbálního kořene. Schéma: K, + -a- + K2 + K3 + konj. sufix 3. os. sg. m. má nulový sufix a schéma: K, + -a- + K2 + -i- + K3 Paradigma: 1. os. 2. os. m. f. 3. os. m. f. sg. pars-äku pars-äta pars-äti paris-0 pars-at pl. pars-änu pars-ätunu pars-ütina pars-ü pars-ä 13.1.2 Tvoření stativu od nominálních kořenů Stativní kmen je v tomto případě roven nominálnímu kořeni a konju-gační sufixy stativu se napojují přímo na něj: šarrum „kral (kořen *šarr-): Paradigma: 1. os. 2. os. m. f. 3. os. m. f. sg- šarr-äku šarr-äta šarr-äti šar-0 šarr-at pl. šarr-änu šarr-ätunu šarr-ätina šarr-u šarr-ä 134 U nominálních kořenů obsahujících vokál -e- se konjugační sufixy vlivem progresivní harmonie vokálů mění na: -ěku, -ěta, -ěti, -et, -ěnu, -ětunu, -ětina, např. bělum „pán" (kořen *běl-): pl. 1. os. běl-ěku běl-ěnu 2. os. m. běl-ěta běl-ětunu f. běl-ěti běl-ětina 3. os. m. běl-0 běl-u f. běl-et běl-a Končí-li nominální kořen na zdvojený konsonant, dochází v 3. os. sg. m. patrně ke ztrátě této reduplikace (viz výše vzor šarrum). Končí-li kořen na dva různé konsonanty, vkládá se ve 3. os. sg. m. mezi tyto kon-sonanty vokál identický s vokálem kořene, např. sefyr-um „malý" $efyer-0 , je malý" 13.2 Význam Stativ je slovesný tvar, který označuje dlouhodobě trvající stav nebo dlouhodobě probíhající děj bez ohledu na jeho časové zařazení (je tedy časově neutrální). Stativ tranzitivních sloves má většinou pasivní význam, ovšem v některých případech může mít i význam aktivní, např. hulqum fabit mé $abit „ztracená věc je zadržena" „(on) zadržuje vodu" Stativní tvary utvořené od nominálních kořenů mají význam, je XY", např.: amat awXläku sinniša bělet , je otrokyni" ,jsem avílem" , jsou ženami" , je paní" 135 r 13. Stativ B= f f g> »ES 9. - §180b 9.-§180a Znaky a čtení (1) qer ^4 almattum (NU.MU.SU) „vdova" fípf £>ffa Tf ^m (GÁ.GI4.A) „ženský klášter" Přepis (1) 1. šum-ma a-wi-lum lu kaspam (KÜ.BABBAR) lu fyuräsam (GUŠKIN) lu wardam (ÍR) lu amtam (GEME) lu alpám (GU4) lu immeram (UDU) lu iměram (ANŠE) ü lu mi-im-ma šum-šu i-na qá-at mär (DUMU) a-wi-lum\(lim) ü lu warad (ÍR) a-wi-lim ba-lum ši-bi ú ri-ik-sa-tim iš-ta-am ú lu a-na ma-§a-ru-tim im-l)u-ur a-wi-lum šu-ú šar-ra-aq id-da-ak (§7) 2. a-wi-lum ša hu-ul-qum i-na qá-ti-šu $a-ab-tu (§9a) 3. na-di-na-nu-um šar-ra-aq id-da-ak be-el fyu-ul-qí-im lj.u-lu-uq-šu i-le-qé ša-a-a-ma-nu-um i-na bi-it na-di-na-nim kasap (KÚ.BABBAR) iš-qú-lu i-le-qé (§9b) 4. šum-ma a-wi-lum šu-ú ši-bu-šu la qer-bu da-a-a-nu a-da-nam a-na warhim šeššim (ITI.6.KAM) i-ša-ak-ka-nu-šum-ma šum-ma i-na 138 13. Statív warffim šeššim (ITI.6.KAM) ši-bi-šu la ir-de-a-am a-wi-lum šu-ú sá-ar a-ra-an di-nim šu-a-ti it-ta-na-aš-ši (§13) nukaribbum (NU.GIŠ:KIRI^ a-di GlŠ:kiriam (GIŠ:KIRI6) 9a-ab-tu i-nabi-la-at GlŠ.kirím (GIS:KIRI6) ši-it-ti-in a-na be-el GÚ:kirim (GIS:KIRI6) i-na-ad-di-in ša-lu-uš-tam šu-ú i-le-qé (§64) šum-m[a a]-wi-lum mi-im-[m]u-šu la ha-li-[iq]-ma mi-im-[me-e] f)a-li-[iq] iq-ta-b[i] (§126) sinništum (MUNUS) ši-i ú-ul aš-ša-at (§128) šum-ma almattum (NU.MU.SU) ša märu-ša (DUMU.MEŠ-ša) se-ef}-he-ru a-na bit (É) ša-ni-im e-re-bi-im pa-ni-ša iš-ta-ka-an (§177) šum-ma a-bu-um a-na märti-šu (DUMU.MUNUS-ím) nadľt (LUKUR) gagim (GÁ.GI4.A) ú lu MUNUS jsikrim (MUNUS:ZI.IK.RU.UM) še-ri-ik-tam la iš<-ru>-uk-ši-im wa-ar-ka a-bu-um a-na ši-im-tim it-ta-al-ku i-na makkur (NÍG.GA) bit (É) abim (A.BA) zí-it-tam ki-ma ap-lim iš-te-en i-za-az-ma a-di ba-al-ta-at i-ik-ka-al wa-ar-ka-sä ša afy-hi-ša-ma (§180) Slovíčka (1) šarräqum s. qerěbum v. (i/i) adänum, adannum s. irde-am v. sarrum s. ittanašši v. gagüm s. f etherům adj. erěbum v. (u/u) izäz v. almattum s. f. zikrum s. f. ittalku v. balätum v. (u/u) ikkal v. zloděj být nablízku termín, lhůta přivedl(a) sem lhář, podvodník ponese ženský klášter velmi malý vstoupit oddelí si, bude se podílet vdova kněžka zikrum odešel/odešla žít bude požívat, mít užívací právo (dosl.: bude jíst) Překlad (1) 1. jestliže někdo koupil stříbro, zlato, otroka, otrokyni, vola, ovci, osla nebo cokoli jiného od (dosl.: z ruky) avílova syna nebo avílova otroka bez svědků a smluv, anebo přijal (něco) do úschovy, tento člověk je zloděj a bude usmrcen 139 13. Stativ 13. Stativ 2. človek, u něhož (dosl.: v jehož ruce) byla ztracená věc nalezena (dosl.: uchopena) 3. prodatel je zloděj, bude usmrcen, majitel ztracené věci si vezme svou ztracenou věc, kupec si vezme v domě prodatele stříbro, které zaplatil 4. jestliže tento člověk, jehož svědkové nejsou nablízku a soudcové mu stanoví lhůtu do 6 měsíců, v 6. měsíci své svědky nepřivede, tento člověk je podvodník, ponese trest tohoto soudu 5. dokud bude mít zahradník v držení zahradu, bude dávat z výnosu zahrady majiteli zahrady dvě třetiny (a) on (sám) si bude brát třetinu 6. jestliže někdo, jehož majetek se neztratil, řekl: „můj majetek se ztratil" 7. tato žena není manželkou 8. jestliže vdova, jejíž děti jsou zcela malé, se rozhodla vstoupit do domu jiného (muže) 9. jestliže otec nedal věno své dceři, klášterní kněžce naditum nebo kněžce zikrum, potom otec zemřel (dosl.: odešel za osudem), z majetku otcovského domu si (tato dcera) oddělí podíl jako jeden (mužský) dědic. Dokud bude živa, bude mít (na něj) užívací právo (dosl.: bude jíst). Její pozůstalost (je však) jejích bratří. Cvičení (2) 1. 2. 3. Wí m m TJ ff Znaky a čtení (2) Bäbilim-.Kl (KÁ.DINGIR.RA:KI) „Babylon" Přepis (2) 1. aš-šum še bi-il-tim ša ta-aš-pu-ra-am bi-il-tum ša-al-ma-at (AbB 3, 10, 4-5) 2. [iš-tu] $e-eh-re-ku i-na Bäbilim:Kl (KÁ.DINGIR.RA:KI) [zi-ki-ir]-ka za-ka-a-am ša-ak-nu (AbB 3, 22, 22-23) 3. ša-al-ma-a-ku i-na A-wa-al a-na-ku (AbB 3, 60, 6-7) 4. me-e sa-bi-it-ma mu-ú ú-ul i-ba-aš-šu-ú (AbB 7, 9, 12-13) Slovíčka (2) šalämum v. (i/i) zakúm adj., zikrum s. ištu conj. Překlad (2) být zdráv, v pořádku f. zakitum, čistý jméno od té doby, co 1. pokud se týká obilí (na) dávky, o němž jsi mi psal, dávka je v pořádku 2. od té doby, co jsem byl malý, založili v Babylonu tvé čisté jméno 3. jsem zdráv (a jsem) v Awalu 4. vodu zadržuje a (proto) voda není 140 141