domácí úkol – řešení: o-km. m. „rabъ“ u-km. (m.) „synъ“ zachodъ = nom.ak.sg., gen.pl. domъ = nom.ak.sg. zachodu = dat.sg., gen.lok.du. domove = nom.vok.pl. zachodoma = dat.instr.du. domy = ak.pl., nom.ak.vok.du. n-km. n. „imę“ ja-km. (f.) „duša“ sěmę = nom.ak.vok.sg. pl'ucę = gen.sg., nom.ak.vok.pl. sěmeni = dat.sg pl'ucь = gen.pl. sěmenьchъ = lok.pl. pl'ucama = dat.instr.du. Pozdně praslovanské hláskové změny Kontrakce (10. stol.) ženojǫ > ženǭ > ženú > ženou bojati (sę) > báti (sę) dobraja > dobrá Pozdně praslovanské hláskové změny Kontrakce (10. stol.) ženojǫ > ženǭ bojati (sę) > báti (sę) dobraja > dobrá 1. dlouhý vokál (→ vrací se fonologická kvantita!) Pozdně praslovanské hláskové změny Kontrakce (10. stol.) ženojǫ > ženǭ bojati (sę) > báti (sę) dobraja > dobrá 1. dlouhý vokál (→ vrací se fonologická kvantita!) 2. kvalita podle druhého v řadě Pozdně praslovanské hláskové změny Kontrakce (10. stol.) ženojǫ > ženǭ bojati (sę) > báti (sę) dobraja > dobrá 1. dlouhý vokál (→ vrací se fonologická kvantita!) 2. kvalita podle druhého v řadě 3. „timbre“ (přední/zadní výsl.) dle prvního vokálu Pozdně praslovanské hláskové změny Kontrakce (10. stol.) oju > ú eju > 'ú ojь > ý ejь > í oje > é eje > 'é ojǫ > ǭ oję > ę ejǫ > 'ǭ eję > 'ę oja > á ojě > é eja > 'á ejě > ie mladъ → gen. ? Pozdně praslovanské hláskové změny Kontrakce (10. stol.) oju > ú eju > 'ú ojь > ý ejь > í oje > é eje > 'é ojǫ > ǭ oję > ę ejǫ > 'ǭ eję > 'ę oja > á ojě > é eja > 'á ejě > ie mladъ → gen. mlada Pozdně praslovanské hláskové změny Kontrakce (10. stol.) oju > ú eju > 'ú ojь > ý ejь > í oje > é eje > 'é ojǫ > ǭ oję > ę ejǫ > 'ǭ eję > 'ę oja > á ojě > é eja > 'á ejě > ie mladъ → gen. mlad+jego Pozdně praslovanské hláskové změny Kontrakce (10. stol.) oju > ú eju > 'ú ojь > ý ejь > í oje > é eje > 'é ojǫ > ǭ oję > ę ejǫ > 'ǭ eję > 'ę oja > á ojě > é eja > 'á ejě > ie mladъ → gen. mladajego > mlad__go (>mlad__ho) Pozdně praslovanské hláskové změny Denazalizace (10. stol.) ę > ä (> a, ě, e) ǫ > u 'ǫ > 'u (> i) ę > ȁ (> á, í, é) ǭ > ú 'ǭ > 'ú (> í) Pozdně praslovanské hláskové změny Denazalizace (10. stol.) ę > ä (> a, ě, e) ǫ > u 'ǫ > 'u (> i) ę > ȁ (> á, í, é) ǭ > ú 'ǭ > 'ú (> í) pętь > p__tь > pět zǫbъ > z__bъ > z__b pętъjь > p__t__ > pát__ ženǭ > žen__ > ženou (akuz.sg.) dušǫ > duš__ > duši (instr. sg.) dušǭ > duš__ > duší Pozdně praslovanské hláskové změny Zánik a vokalizace jerů (10. stol.) jery = ? Pozdně praslovanské hláskové změny Zánik a vokalizace jerů (10. stol.) („Havlíkovo pravidlo“) (zǫbъ >) zubъ > zub tъma > tma (mǫžь >) mužь > muž souvislá řada jerových slabik – počítáme od konce: dьnь > d'en' liché zanikají tъnъ > ten sudé se vokalizují šьvьcь > š'v'ec' (= švec) (ъ > e ; ь > 'e) Pozdně praslovanské hláskové změny Zánik a vokalizace jerů (10. stol.) („Havlíkovo pravidlo“) vinьnъ > vin__n__ blъcha > bl__cha vinьna > vin__na blъchъ > bl__ch__ (gen.pl.) dьnь + sь > dьnьsь > d__n__s__ vъ dьnь > v_ d__n__ vъ dьne > v_ d__ne kъnędzь > k__nędz__ Pozdně praslovanské hláskové změny Zánik a vokalizace jerů (10. stol.) („Havlíkovo pravidlo“) vinьnъ > vin__n__ blъcha > bl__cha vinьna > vin__na blъchъ > bl__ch__ (gen.pl.) dьnь + sь > dьnьsь > d__n__s__ vъ dьnь > v_ d__n__ vъ dьne > v_ d__ne kъnędzь > k__nędz__ – souvislá řada jerových slabik! Pozdně praslovanské hláskové změny –probíhají v 10. století –konec praslovanštiny → rané fáze slovanských jazyků 1. kontrakce (centrum šíření: Čechy) 2. denazalizace 3. zánik a vokalizace jerů Pozdně praslovanské hláskové změny –probíhají v 10. století –konec praslovanštiny → rané fáze slovanských jazyků 1. kontrakce (centrum šíření: Čechy) 2. denazalizace 3. zánik a vokalizace jerů (3 → 1) dobrъjь > dobr__j__ (> dobrý ) (1 → 3) dobrъjь > dobr__ (> dobrej ) Staroslověnština – skloňování zájmen bezrodá zájmena: stsl. // čeština sg. pl. du. // sg. pl. (du.) 1.os. azъ my vě // já(z) my – 2.os. ty vy va // ty vy – dat.sg.: dva tvary – přízvučné a nepřízvučné pozice akuz. =/= gen. (→akuz. jen „krátké“ tvary: mę, tę, ny, vy) Staroslověnština – skloňování zájmen zájmena rodová – pro 3.os. všech rodů tvrdá: měkká: tъ, ta, to – (gen.) togo… jь, ja, je – (gen.) jego… onъ, ona, ono – onogo… sь, si, se – (gen.) sego… jedьnъ (jednogo) mojь (mojego), tvojь, svojь dva, oba (=duál!) našь, vašь jakъ, takъ, mnogъ… dvojь, obojь… kъ-to (kogo) čьjь (čьjego) Staroslověnština – skloňování zájmen čeština staroslověnština 1. ten (< tъ-nъ) tъ 2. toho togo 3. tomu tomu 4. toho tъ (togo = gen.-akuz.) 5. – – 6. (o) tom tomь 7. tím (< tiem) těmь Staroslověnština – skloňování zájmen čeština staroslověnština 1. on (/ jen-ž) jь 2. jeho (ho, jej...) jego 3. jemu jemu 4. jej (< jь-jь) jь (jego = gen.-akuz.) 5. – – 6. (o) něm (< jem) jemь 7. jím (< jím) imь Staroslověnština – skloňování adjektiv jmenné adj. zájmeno 1. dobr- + jь 2. dobr- + jego 3. dobr- + jemu 4. dobr- + jь 5. – + – 6. dobr- + jemь 7. dobr- + imь Staroslověnština – skloňování adjektiv adj. ve složeném tvaru 1. dobrъjь 2. dobrajego 3. dobrujemu 4. dobrъjь (dobrajego = gen.akuz.) 5. – 6. dobrějemь → dobryjemь 7. dobrom-imь → dobryjimь domácí úkol: věrьnъ + jь –provést kontrakci v sg. a pl. maskulin pročíst si tabulku slovesných tříd ---------------- *voinikos (č. věnec, lit. vainikas) *gh ansis (č. husa, něm. Ganse)