Emoce IV.
Plán
doplnění teorii emocí
vývoj emocí
drobnosti
test emoční inteligence
Atribuční teorie emocí Bernarda Weinera
na formovaní emocí se podílejí atribuční,
tedy převážně kognitivní procesy
počáteční reakce na emocionálně
významný podnět pouze
příjemný-nepříjemný, dobrý -špatný
atribuce kauzality může emoční prožitek
modifikovat resp. úplně změnit
Bernard Weiner
(1935 - )
EVOLUČNÍ TEORIE EMOCÍ Robert Plutchik
(1927 – 2006)
Kriteria, která mají splňovat emoce:
1. mají být relevantní v rámci základních biologických adaptačních
mechanizmů
2. mají se nacházet v nějaké formě na všech vývojových stupních
3. nemají být ve svém vymezení závislé na zvláštních neurálních
mechanizmech
4. nemají ve své definici záviset na introspekci /ač se metoda
introspekce nevylučuje ze zkoumání
5. mají být definovatelné v pojmech chování
podnětová událost ➵ poznatek ➵ cit ➵ chování ➵ efekt
Dle Plutchina je 8 primárních emocí, které jsou
vrozenou automatickou odezvou na opakující
se životně důležité události.
podnět poznatek cit chování efekt
hrozba “nebezpečí” strach, hrůza útěk ochrana
překážka “nepřítel” hněv, vztek útok destrukce
možný partner “mít ho” radost, extáze námluvy, páření reprodukce
ztráta ceněné
osoby
“izolace” smutek, žal volání o pomoc reintegrace
člen skupiny “přítel” přijetí, důvěra družnost, sdílení afiliace
nechutný
objekt
“jed” odpor, hnus
zvracení,
odstranění objektu
rejekce
nové teritorium “co je tam?” očekávání
přezkoumávání,
mapování
explorace
nečekaný nový
objekt
“co to je?” překvapení
zastavení se,
ostražitost
orientace
fylogenetická
historický vývoj lidstva
ontogenetická
aktuální geneze
čtyři vývojové úrovně
Fylogeneze
V nejobecnějším vymezení jsou
emoce projevem jedné ze základních
vlastností živých organismů -
dráždivosti.
etologie
Ontogeneze emocí
postupná diferenciace emocí
akční rádius emocionálních zážitků se až do
dospělosti rozšiřuje
ve stáří se zužuje resp. redukuje
narození 3 měs. 6 měs. 9 měs. 12 měs. 18 měs.
Diferenciace emocí dle Bridgesové
excitace libost
nadšení
náklonnost k dospělým
k dětem
radost
žárlivost
strach
zklamání
nelibost
zlost
Kojenecký věk
Na začátku života mají emoce
dominantní postavení. Slouží k
signalizování základních
biologických potřeb. Zhruba v
polovině prvního roku věku
dochází k přesunu od převážně
nelibých k libým emocím.
Výrazem emoce je motorika
celého těla. Postupně se
diferencují afekty a nálady.
Období batolete (12-36 měs.)
Labilita emocí, afektivní
výbuchy, nepatrného trvání
a nepatrné hloubky.
Rozšíření citového
prožívání vztahu k druhým
osobám o zážitky
související se začátkem
uvědomování sama sebe.
Předškolní věk
Rozvíjení emočního
prožívání podnětů, které
poskytuje hra. Vývoj
tranzitivních citů, např.
soucitu. Ke konci tohoto
období přechodně zvýšená
emotivita. Živé emoční
zpracovávání pohádek.
Školní věk
Převaha pozitivních
náladových dominant a
stenických emocí.
Rozvoj sociálních citů.
Růst sebevědomí.
Rozvoj mravních citů. Převažují
však city malé hloubky.
Prepuberta a puberta
Tendence k dysforickým náladám,
zvýšená dráždivost.
Labilita sebecitu.
Diferenciace vyšších citů v
souvislosti se změnami v hierarchii
hodnot.
Prohloubení citů, projevy horování a
nadšení pro osoby a ideály a stejně
Vášnivé odmítání všeho, co se
vnucuje.
Adolescence
Z hlediska dynamiky prožívání
je to bouřlivé období,
projevující se nezřídka
střetáváním protichůdných
impulsů. Silné přátelské vztahy.
Erotické city, usilování o emoční
nezávislost na rodičích. Řada
osobních zklamání z rozporu
mezi představou, ideálem a
skutečností.
Adolescence
Mládež se hrouží
sentimentálně do svých
citových stavů, oddává se
jejich proudění a dává se jimi
zálibně oblévat. Vedle toho
romanticky touží a vzpíná se
k nevšedním zážitkům,
překonávající šedivou
skutečnost, v níž musí žít.
Ferdinand Kratina
Mladá dospělost
Období dynamicky progresivní,
u mužů v popředí tendence po
uplatnění v povolání, ve sportu,
získání sociální prestiže apod.,
u žen rozvoj mateřského
instinktu. Intenzivní prožívání
partnerských vztahů zejména v
manželství, jež přináší štěstí,
ale také konflikty mezi
partnery.
Střední dospělost
Vyznačuje se postupující stabilizací
prožívání a jednání. Obohacení
citového života rodiny při výchově
dětí. Řada kladných citových zážitků
vyplývajících z úspěchů v povolání a
veřejné činnosti. V průběhu pátého
decenia zvýšená emoční labilita žen
v průběhu klimaktéria. Pozvolné
snižování sexuální aktivity se může
promítat do citové sféry a přinášet
více obav mužům než ženám.
Stárnutí
Vyrovnávání tendencí k
dráždivým nebo
těžkomyslným náladám.
Zmírnění afektivních
projevů. City jsou méně
bezprostřední. Na druhé
straně značná nezávislost
hodnocení na citových
vztazích.
Stáří
V souvislosti se změnami
životního stylu je zúžení
zážitkového okruhu. Udržování
dosavadních, ale ztížené
navazování nových citových
vztahů. Tendence k depresivním
náladám. Hrdost na úspěchy
členů vlastní rodiny. Živý emoční
doprovod osobních vzpomínek,
emoční labilita při snížené
intenzitě projevů.
aktuální geneze emoce
časvyvolávající podněty
narůstání
výbuch
plató
vyhasínání afektu
čas
Prudce vrcholící a zvolna ustupující afekt
/úlek, překvapení, zklamání
aktuální geneze emoce
čas
Pozvolna se rozvíjející a rychle vyhasínající afekt
/starost, smutek, žalost
aktuální geneze emoce
čas
Intermitovaný, přerývaný, přerušovaný afekt
/hněv, náhlá radost
aktuální geneze emoce
čas
Oscilující afekt, přecházející do protikladné kvality
/napjaté očekávání kolísající mezi nadějí a obavami
aktuální geneze emoce
kontinuum nálad a afektů
+
-
A
B
C
D
F
G
H
I J
K
L
Yerker-Dodsonův zákon
Robert Mearns
Yerkes
1879-1956
výkon
slabý
silný
arousal/vzrušenínízké vysoké
jednoduchý úkol
obtížný úkol
Funkce emocí
Emoce jsou vyjádřením základních lidských motivů
Emoce regulují úroveň fyziologické aktivity
Emoce plní signální funkci
Emoce jako kontrolní zpětnovazební systém
Expresivní komponenta emocí je součástí neverbální komunikace
Emoce mohou působit jako vnitřní pohnutka k motivovanému jednání