Historie manželského poradenství v Brně. Po založení Manželské a předmanželské poradny v r. 1970 v Praze se pod hlavičkou Městského ústavu sociálních služeb založila v roce 1971 MPP i v Brně. V prvním roce sídlila ve dvou místnostech v bývalém Domově důchodců na Dimitrovově ulici – dnes Domov pro seniory na Štefanikově ulici. Za nedůstojné považovala psycholožka i sociální pracovnice posedávání čekajících klientů na chodbě, kudy chodil personál domova i jeho klienti. Po rok trvajícím vyjasňování na tehdejším Městském národním výboře na Malinovského náměstí a hledání vhodného objektu se podařilo zajistit místnosti na Sadech osvobození 2 – nyní Za divadlem 2 – naproti dnešní Zemanově kavárně. Vedoucí poradny tehdy byla PhDr. Eva Dlabačová a další psycholožkou PhDr. Věra Capponi (známé jsou její populárně osvětové příručky, které vydávala společně s PhDr. Tomášem Novákem). V poradně se ocitlo kromě postupně přicházejících interních psychologů i několik na univerzitě známých osobností, které fungovaly jako externí pracovníci. Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl (Psychiatrická léčebna v Kroměříži a v posledních mnoha letech externí přednášející VŠ učitel na UP v Olomouci), prof. PhDr. Mojmír Svoboda – psychologický ústav FF MU, doc. PhDr. Ivo Plaňava – FSS MU a zakladatel FSS - prof. PhDr. Ivo Možný. Někteří interní pracovníci v čele s PhDr. Capponi odešli do v r. 1978 nově vytvořené Krajské manželské a předmanželské poradny, která plnila funkci metodickou pro celý Jihomoravský kraj, ale věnovala se i práci se žadateli o náhradní rodinnou péči – pěstounská péče i adopce (nezrušitelné osvojení). Poradna se postupně rozrostla o další psychology i sociální pracovnice a získala v r. 1986 rodinný domek na Buzkově ulici, kde dodnes sídlí vedoucí poradny (od r. 1998) PhDr. Karla Muselíková – tehdy vedoucí pracoviště. Po r. 1990 se vedoucí poradny po PhDr. Evě Gbelcové (byla vedoucí poradny od r. 1979 do r. 1989) stala PhDr. Věra Capponi (zemřela v červnu 1998) a poradna se přejmenovala na Manželskou a rodinnou poradnu. V r. 2001 Centrum sociálních služeb (dřívější Městský ústav sociálních služeb) nabídlo Manželské a rodinné poradně další rodinný domek – na Sejkorově 6, který do té doby sloužil Krizovému centru pro děti a mládež (které se přestěhovalo do větších zrekonstruovaných prostor na Hapalově 4 v Řečkovicích). Jaká je současnost a co vše se v poradně řeší. Tak, jak vyplývá i z oficiálních webových stránek, má brněnská Manželská a rodinná poradna tři pracoviště – na Buzkově 43, na Sejkorově 6 a na Táborské 198. Většinu potřebných informací najdou klienti na www.manzelskaporadna-brno.ic.cz. Ze statistiky vykazující zájem klientů o konzultace na všech třech pracovištích v loňském roce (2008) vyplynuly následující údaje: Nových klientů se do poradny objednalo 1309, z toho s problematikou jednotlivců 262, s problematikou párovou 508, s problematikou rodinnou 438 a s problematikou sociální, převážně doporučenou OSPOD nebo soudy, nebo potížemi, které provázejí pěstouny, 101. Na všech třech pracovištích se poskytlo v loňském roce celkem 12 356 konzultací. Asi dvě třetiny klientely tvoří ženy, jednu třetinu muži. Krizové situace se řeší buď formou krizové telefonní intervence, nebo formou konzultací v poradně. Nejčastěji řešenou problematikou jsou obtíže v dorozumívání. Hledají se možnosti uvědomění si, jak kdo vnímá sdělení druhého člověka. Ať se jedná o jedince, páry (mladí i starší lidé, které sdružuje známost či manželské páry), lidi, kteří potřebují porozumět různě náročným situacím v širších rodinných vztazích. Často důležitou roli hraje otázka chuti a ochoty komunikovat. Odkud brát energii k podpoře vztahu. Další příčku zaujímá problematika porozumění sobě samotnému, naučit se srozumitelně a neagresivně vyjadřovat své skutečné pocity. Někdy trvá delší dobu než si klient uvědomí, že se pro partnera, sourozence, vlastní dítě, své rodiče, ale i přátele či spolupracovníky stane pochopitelnějším, když se podělí o své pocity. Snadnější se řadě lidí může jevit přesunutí viny za probíhající obtíže na druhou osobu. Na dalším místě jsou starosti spojené s rozvodovou situací. Nevěra jako příčina možného rozpadu vztahu – manželského či partnerského - zaujímá další příčku. Rodinné problémy mohou vyplývat z nezkušenosti, pochybování o rodičovských schopnostech, z problematického vztahu k vlastním či vyženěným nebo vyvdaným dětem. Velké starosti často zažívají lidé, kteří přijali do rodiny děti formou pěstounské péče. Pocity osamělosti se mohou odvíjet z obtížného navazování kontaktů. Ale může jít i o jiný druh osamělosti – omezování kontaktů s vnoučaty prarodičům, neochota věnovat část pozornosti stárnoucím rodičům. Problematika domácího násilí hraje také roli, i když stále řada lidí se za to, že jsou obětmi, stydí a trvá jim, než se odhodlají promluvit o svých těžkostech a dovolí si měnit zaběhaná životní schémata. Rozejít se s partnerem či partnerkou může být doprovázeno množstvím těžkostí. V poradně hledají odpovědi na své otázky i klienti žijící s různě závislými osobami (alkohol, toxické látky, gambling, konkrétní člověk). Posláním MRP je poskytovat občanům odborné sociální služby a pomoc při řešení poruch rodinných, manželských, partnerských a jiných mezilidských vztahů, všestranně přispívat k tomu, aby manželství, rodina i jednotlivec plnili v rámci svých možností optimálně svoji funkci v rodině dle zásad Zákona o rodině a také svoji funkci v občanském životě. Konečným cílem služeb MRP je posílit člověka natolik, aby služby MRP přestal potřebovat nebo je potřeboval jen v nezbytně nutném rozsahu. Manželské a rodinné poradenství aplikuje jednotlivé přístupy, kterých využívá psychoterapie, a směřuje k poskytnutí pomoci manželům při poruchách soužití, pochopení problémů, v nichž se jejich manželství ocitlo a pomáhá jim najít východisko z konfliktních situací. Ne vždy se však mluví o konfliktech, protože často manželé potřebují radu, jak se s nastalým problémem vypořádat a nejde o konflikt.