ženská božstva v helénismu
Feminní aspekty helénistické zbožnosti
BOHYNĚ ÍSIS
Ísis
Kult původně egyptské bohyně se rozšířil na počátku helénistického období do většiny částí
římského imperia v podobě mysterijního kultu , kdy byla zotožněna s Démétrou, Afrodítou a
dalšími typologicky blízkými bohyněmi.
Zdroj: Kunsthistorisches Museum Wien, http://www.khm.at.
Kult bohyně Isidy
(1) žena nese sistrum – chřestítko (rituální hudební nástroj, zobrazovaný také přímo v ruce
ÍIsidy) a kyathos .- naběračku na posvátnou vodu; (2) kněz – nesoucí posvátnou vodu v
nádobě (hydria) tak, aby se jí nedotýkal přímo; (3) hierogammateus – posvátný písař, má
pokrývku hlavy ozdobenou ptačím perem a nese psací nástroje; (4) žena, která má ruku
ovinutou hadem a nese vědro (situla) s vodou
Zdroj: : Beard – North – Price 2003: II, 136.
ARTEMIS
Artemis
Helénistická socha bohyně, která byla s Isidou ztotožňována.
Zdroj: Kunsthistorisches Museum Wien, http://www.khm.at.
Kult bohyně Kybelé – kněz/gallus
Kult bohyně Kybelé, původně maloasijské bohyně, označované také jako Matka Bohů, svůj
orientální původ dokládal také existencí zvláštního kolegia kněží zvaných Galloi. Ti se v
extatické tanci sami zbavovali svého mužství.(1) hudební nástroje používané při procesích
gallů – malé činely, bubínek a dvojitá frýžská flétna; (2)pokrývka hlavy s medailonem s
Attidem a Jupiterem/Diem; (3) dlouhé stuhy vpletené do spletených vlasů kněze; (4) kropítko;
(5) prsní štít s Attidem; (6) důtky s prstními kůstkami pro sebemrskání; (7) krabička
skultovními předměty – víčko může být odkazem na tajnou část kultu; (8) miska s ovocem
obsahující mandle (které podle mýtu vyrašily z Attidovy krve po jeho vlastní kastraci); (9)
ovinutý oděv připomíná spíše ženské než mužské šaty; (10) nápis z moderní doby.
Zdroj: Beard – North – Price 2003: II, 211.
Taurobolium
Zdroj: Turcan 1996: 50.