Silvie Kotherová: Buddhismus II.
Počátky Mahájány I.
Důvody vzniku
• Po Buddhově smrti se objevují rozkoly uvnitř
sanghy:
– O nauce
– O praxi-především
• Nárůst vlivu laické obce
• Problematické určování arhatství + snížení
kvality arhatů
• Mimo indické vlivy (helénismus-ikonografie)
• Soupeření s domácí tradicí (bhakti)
• Hedvábná stezka (sochy v Afghánistánu)
Gandhárký styl
Bamjánští Buddhové
Bamjánští Buddhové
• 6 století
• Zničení v r.1999 Talibanem
Koncily - Sangíti:
• 1. koncil (rok Buddhovi smrti - okolo roku 543 př.n.l. u
města Rádžagrha)
– 500 arhatů, ustanovení tripitaky
– mnich Purána přišel pozdě- respektuje co bylo řečeno,
ale bude se řídit tím co slyšel z Buddhových úst
• 2. koncil (okolo 383 př.n.l. ve Vaiśálí)
– 700 mnichů (nikoliv arhatů)
– Jaša – kritika Vaiśalských – peněžních darů, doba
jídla, alkohol atd.
– Odsouhlasena přísnější verze Vinaji - vyloučení
Vaiśálských
• Rozštěpení
– Mahásanghikové
– Sthaviravádové (Théravádinové)
5 tezí Bhadra Mahádévy
• Zrevidoval definici arhatství:
1) může být sveden ve snu nebeskými nymfami
2) být neznalý v některých záležitostech nauky
a plně se tedy nezbavil avidjá (nevědomosti)
3) může být na pochybách ohledně nauky
4) Může obdržet informace nebo poučení od
druhých
5) Pokrok na cestě lze docílit pronesením slova
(mantra, dharaní?)
Koncily - Sangíti:
• Opoziční koncil (350 př.n.l. v Pátaliputře)
– Mahásanghikové, nebyl uznán staršími, i laici
– Významnost arhata snížena, kritika Vinaji
– Buddha prohlášen za nadsvětskou bytost (lókottaraváda)
– Uznání Bhadradévových tezí
• 3. koncil (Pátaliputra, 265 př.n.l.)
– Mnich Vatsíputra- „nauka o osobě“ (pudgala)-není totožná
se skandhami, ale ani od nich odlišná
– Král Ašóka-zastánce starého směru – opozice donucena
obléci bílé laické roucho
Ašóka
(vládl 268-232 pr.n.l.)
• Buddhistický král, byl vnukem zakladatele
dynastie Maurjů Čandragupty Maurji a synem
Bindusáry.
• syn Mahinda dcera Sanghamitta – okolo r. 245
př.n.l. – na Šrí Lanku, přinesli odnož stromu
bódhi
• Podpora šíření buddhismu prostřednictvím
staveb – stúpy, sloupy, skalní nápisy
Ašóka
(vládl 268-232 pr.n.l.)
• Ašókův řeckoaramejský
nápis
• Ašókův sloup ze Sarnáthu,
lví hlavice a Ašóka čakra
Koncily - Sangíti:
4. koncil – setkání školy sarvástivády za vlády
krále Kanišky, nová interpretace abhidharmy.
• „Sarva asti“ = vše existuje
– Primární jsoucna – dharmy- nesložené
– Pojmová jsoucna – složené z dharem
• Oboje existuje i když různým způsobem
5. koncil – uznáván pouze v Barmě, recitace
Tripitaky v roce 1871, sjednocení kánonu
6. koncil – opět v Barmě, 1954, příprava kánonu
do tisku
Teorie o vzniku mahájány
1) Rozkol - vznik ze školy mahásanghika
2) Vznik mahájány z laického hnutí Reakce laiků na
výsadní postavení mnišské obce, nutnost uznat,
že i laik může dosáhnout probuzení
3) Jako stúpový kult – základ v MHPS
4) V souvislosti s kultem knih – mnišské prostředí
5) Mezi lesními mnichy – důsledek obratu k askezi –
texty vykazují značnou pokročilost v meditaci
Zpočátku drobné hnutí jednotlivců z různých škol
Samostatně se vyděluje až v 5. stol. n.l
Lotosová sútra
(Saddharmapundaríka sútra)
• Vznik 1.stol.př.n.l. - 1 stol n.l., zachována v čínštině,
• Japonsko - postačující slovo Buddhovo, formule : „Namu
mjóhó renge kjó“ – možnost náhlého osvícení
• Upájakaušalja – „obratnost v prostředcích“ – přizpůsobení
výkladu úrovni posluchačů
• Podobenství o hořícím domu:
- Tři cesty: arhat, pratjékabuddha, bódhisattva
→ pravá cesta je pouze jedna – ékajána (cesta k buddhovství)
• Rovněž Buddhův život byl zinscenovaný, ve skutečnosti
nezemřel, je stále přítomen – náboženská transformace –
umožňuje modlitby, zbožnosti, zjevení
Ideál bodhisattvovství
• Už v rané pál. lit.
a) Buddhovo vtělení v minulých životech – příběh askety
Sumédhy, který se v budoucím životě stane Buddhou
b) Buddha před svým narozením v podobě prince Siddhárthy
jako obyvatel nebes Tušita
c) Buddha před svým dokonalým probuzením
• Bódhi – dokonalé poznání (pradžňá) tj. poznání
prázdnoty věcí, věci nemají svou vlastní existenci
svabháva)
• Sattva – esence; bytost;
– „Bytost (hledající) probuzení“
– „ten, jenž je schopen probuzení“
– „ten/ta, který je hrdinný/á v záměru dosáhnout probuzení“
Bódhisattva - cíle
a)Své probuzení – tzv. „neulpívavá nirvána“,
nirvánu neodkládá, ale jeho nirvána je odlišná
od nirvány arhatů – nirvána není oddělená od
samsáry (princip prázdnoty)
b)Prospěch bytostí
Prostředky – poznání (pradžňá) a soucit (karuná)
→ cvičení se i ve „světských“ dovednostech
• Pokročilí boddhisattvové – schopnosti – stávají se
z nich tzv. „nebeští bodhisattvové“
Arhat, buddha a bódhisattva
• Arhaté a buddha jsou si rovni v poznání 4
pravd
• Buddha však začal získávat další vlastnosti –
nadsvětské
• Mahájánové texty zdůrazňují kvalitativní
odlišnost nirvány arhatů a buddhů
• Bódhisattva usiluje o samjaksanbódhi ve
prospěch bytostí
Bódhisattvačárja – cesta bódhisattvy
• Vznik „probuzené mysli“ (bódhičitta) – obrat
od sebe k druhým
• Složení slibu – pranidhána
• Rozvíjení páramit – „dokonalostí“:
1. Dána – dobročinnost
2. Šíla – ctnost (mravnost)
3. Kšánti – trpělivost (snášenlivost)
4. Vírja – úsilí (potírá lenost a slaboduchost)
5. Dhjána - meditační pohroužení
6. Pradžňá – moudrost, poznání (pochopení závislého
vznikání)
Bódhisattvačárja – Daśabhúmika sútra
7. Upájakaušalja – schopnost výběru správných
prostředků
8. Pranidhána – rozhodnutí, obnovení slibu
9. Bala – dokonalost vyšších sil slib
10. Džňána – vědění (dokonalost poznání)
10 úrovní – bhúmí:
1) Pramuditá bhúmi (radostná úroveň)
2) Vimalá bhúmi (neposkvrněná úroveň)
3) Prabhákarí bhúmi (jas tvořící úroveň)
4) Arčišmatí bhúmi (planoucí úroveň)
5) Sadurdžajá bhúmi (velmi těžko zvládnutelná
úroveň)
6) Abhimukhí bhúmi (čelící úroveň)
7) Dúrangama bhúmi (dalekosáhlá úroveň)
8) Ačalá bhúmi (nepohnutelná úroveň)
9) Sádhumatí bhúmi (v pravdě svatá úroveň)
10) Dharma-mégha bhúmi (úroveň mraku dharmy nebo
úroveň totality pravdy)
Trikája – tři druhy těl
• Dharmakája – „tělem učení“
nebo „tělem dharem“, tzv.
„pravé buddhovo tělo“, „tělo
pravdy“
– Pravou povahu věcí (dharmatá)
spatřit nemůžeme. Díky pochopení
Buddhova učení (dharma) člověk
nazírá pravé Buddhovo tělo.
– Nágardžuna – prázdnota
– Jógačára- inherentní zářivé vědomí
• Personifikace v podobě Ádi
buddhy = absolutní buddha
Trikája – tři druhy těl
• Nírmánakája – „fyzické
tělo buddhy“
– emanuje se ve prospěch
lidí s nízkými duchovními
úspěchy v pozemském
světě
– může se objevit v
jakékoliv podobě (př.
historický Buddha
Šákjamuni)
Trikája – tři druhy těl
• Sambhógakája – „tělo
zkušenosti“, „tělo společného
zažívání“
– Oblast zakoušená v meditačních
vnorech,
– Oblast buddhovských polí
(buddhakšétra), čisté země, →
Původně stav mysli – postupně i
konkrétní území
– přítomnost Dhjánibuddhůmeditační
buddhové, představují
aspekty buddhy na této úrovni
Dhjánibuddhové
Dhjáni buddhové Bódhisattva Čistá země
Amitábha
„nekonečné záře“
Avalokitéšvara,
červená
Západní ráj
Sukhávatí
Šákjamuni
Akšóbhja
„neochvějný“
Vadžrapáni,
modrá
Východní ráj
Abhirati
Amóghasidhi
„nebojácný“,
Viśvapáni,
zelená Tára,
Jižní ráj Shrimat Maitréja
Ratnasambhava
„zrozený z klenotu“
Ratnapáni, zlatá Severní ráj Prakuta
Vairóčana
„zářící“
Samatabhadra,
bílá Tára
Střed Akanistha
Ghanavyuha
Avalókitéšvara Maňdžušrí