Masarykova univerzita Filozofická fakulta Učitelství estetické výchovy pro střední školy Příprava výukového bloku „Filmová hudba" Vypracovaly: Anna Cimbálková, 217335 Martina Dobiášová, 217926 Hana Friedová, 384669 V Brně, 30.4.2011 Definice EV Estetická výchova je předmět, jehož cílem je přiblížit a provádět studenty světem umění, který odráží jak situaci celé společnosti, tak příběhy jednotlivců, a je tudíž nedílnou součástí života každého člověka. Cílem je především podnítit ve studentech zájem o umění, estetický zážitek, kulturní dění a rozvoj vlastního, osobního a osobitého vztahu k němu. Skrze společné aktivní učení si rovněž utváří ucelený historicko-teoretický rámec o různých oblastech umění, na jehož základě jsou schopni díla interpretovat, kriticky hodnotit, vybírat a vystavět vlastní obsahy, plně odrážející individuální názory, přístupy, osobnost a zaměření každého studenta. Nedílnou součástí je rozvoj individuální tvořivosti (a fantazie) a vnímání jako podstatné a v každodenním životě uplatnitelné součásti osobnosti. Estetická výchova v tomto pojetí vychází ze vzdělávací oblasti „Umění a kultura" RVP G. Výukový blok „Filmová hudba" 1) Kontext Lekce „Filmová hudba" je zasazena do celoročního bloku věnovanému současným tématům z různých oblastí umění (hudba, výtvarné umění, literatura, divadlo, tanec, film, AV umění, umění „na hraně"). 2) Třída Lekce je zamýšlena pro první pololetí třetího ročníku gymnázia, ale je možné ji realizovat i na jiných středních školách, záleží na předpokladech žáků (základní povědomí a znalosti o hudbě a filmu, ale především schopnost adaptace na způsob výuky, práce ve skupinách, schopnost tvůrčí práce, vlastnosti kolektivu atd.). Žáci jsou již navyklí na způsob výuky a sžití s učitelem. Výuka probíhá ve dvou dvouhodinovkách (2x 45 minut) jednou za čtrnáct dní. Žáků je max. 15, protože jde o tzv. povinně volitelnou hodinu rozdělenou dle zaměření studentů (druhá půlka má jiný předmět, např. cvičení z chemie). 3) Záměr lekce Záměrem lekce je, aby žáci přemýšleli nad filmovou hudbou jako svébytnou uměleckou oblastí, zvažovali ji jednak jako samostatně fungující jednotku s veškerými estetickými hodnotami, jednak v návaznosti na film jako rovnocennou, významotvornou složku, která neodmyslitelně dotváří kvalitu výsledného díla. 4) Cíle lekce Žák dokáže vymezit pojem filmová hudba, zařadit ho do historického kontextu, uvést konkrétní příklady filmové hudby a autorů. Žák dokáže vysvětlit, jaký má filmová hudba význam a funkci pro film. Žák různými tvůrčími způsoby pracuje s filmovou hudbou, vnímá ji jako estetický podnět, zapojuje a rozvíjí vlastní kreativitu, fantazii. Žák (spolu) pracuje ve skupině. Žák kriticky hodnotí svoji i ostatních práci a výkon, formuluje vlastní názor a pohled na téma. 5) Rozvíjené kompetence Kompetence občanská, komunikativní, sociální a personální. 6) Hodnocení Hodnocení této hodiny by navazovalo na celkové hodnocení estetické výchovy, která by se známkovala klasickými známkami. Třetinu hodnocení by tvořily známky z testů znalostí, nabytých na hodinách, třetinu aktivita v hodinách s ohledem na individuální pokrok žáka jak v oblasti výstupů z hodin (portfolio z činností a kopie pracovních listů), tak v oblasti rozvoje komunikačních dovedností. Poslední třetinu by zaujímalo plnění povinností (domácí úkoly-referáty, kulturní aktuality, prezentace...; příprava na hodiny). V této hodině konkrétně bychom hodnotily aktivitu v hodině (učitel si dělá poznámky během a po hodině): spolupráce na průběhu celé hodiny a vytváření atmosféry (narušování hodiny, spolupráce atd.), zapojení se do diskuzí, práce ve skupině, práce s pracovním listem, schopnost závěrečné reflexe. Plus jestli se žák připravil na hodinu- nahrál si melodie do mobilu. • Rozpis 1. část Čas Aktivita Cíl Co se děje Instrukce Pomůcky 10 Kino Aktivizace, motivace, vtáhnutí do tématu, navození atmosféry Učitel uvede studenty do třídy/kina, usadí je, přivítá, popřeje příjemný zážitek. Žáci sledují ukázku z filmu Osvícení1. Třídu učitel před hodinou upravil s pár žáky do podoby kina (židličky v řadách, zatažené žaluzie, promítá se na plátno, případně na zeď...), ostatní čekali mimo třídu. Vítejte v našem kině! Posaďte se, sledujte film, přeji příjemný zážitek. Plátno (není nezbytné), projektor, počítač 20 Řízená diskuze Znovu ukázka Myšlenko vá mapa Evokace znalostí studentů o tématu, zjištění prekoceptu Sdělení tématu výukového bloku; nástin základních Učitel klade otázky, žáci odpovídají, učitel vytváří na tabuli myšlenkovou mapu, kterou si žáci zároveň vypracovávají do pracovního listu; je znovu puštěna ukázka z Osvícení, tentokrát bez zvuku Přemýšlejte, odpovídejte na otázky.2 Sledujte ukázku bez hudebního doprovodu a zamyslete se, jak na vás působí nyní. Tabule, fixy, plátno, projektor, počítač, pracovní list 1 http://www.youtube.com/watch?v=3t60oY0TbTU&feature=related 2 Co se v ukázce odehrálo? Odkud kam nás vede? Jak nás má hudba naladit? S čím nás ukázka seznamuje? Co jste sledovali? Čeho jste si všímali nejvíc? Co souviselo s čím a jak? Jak působila ukázka s hudbou a bez ní, jaký je rozdíl? informací, s kterými se bude v rámci tématu pracovat. 5 Dělení do skupin Rozdělení žáků do skupin, aktivizace, motivace Záci si losují lístečky s názvy zemí, poté se seskupí dle názvů země (USA, Francie, Německo) do tří skupin po pěti lidech. Učitel dá pokyn k tomu, aby si vymysleli nějaká jména dle země, ke které patří. Těmi se budou po zbytek hodiny oslovovat (může vycházet z j ej ich skutečného jména, ale nemusí). Vylosujte si lísteček, najděte spolužáky se stejným názvem země. Vymyslete si jména podle země, ke které patříte. Napište je na nálepku a nalepte na oblečení. Po zbytek hodiny se tak oslovujte. Sáček, lístečky s názvy zemí, nálepky 2 Administr ativa Zápis do třídní knihy Učitel se zeptá, kdo chybí, zapíše, dá pokyn k přestávce. Zjistěte, kdo chybí. Udělejte si pětiminutovou přestávku. Třídní kniha 7 Pauza 35 Ozvučení filmu Uvědomění si různého historického vývoje zvukové a obrazové složky filmu. Zamyšlení se nad návazností a vzájemným vlivem zvukové a obrazové Učitel uvede do děje, vysvětlí následující aktivitu, pokyny k práci.3 Následně pustí tři zhruba minutové ukázky němého filmu4 (před každou upozorní skupinku, která s ní bude pracovat). Poté rozdá skupinkám krabice s nástroji a pomůckami. Vyzve je, aby si v rychlosti Pozorně poslouchejte pokyny k následující práci! Sledujte ukázky, soustřeďte se obzvlášť na tu svoji! Prohlédněte si nástroje a pomůcky, co j ste dostali, přemýšlejte, které kdy použijete, Počítač, plátno, různé nástroje z učebny HV (flétny, triangly, bubínky, malé činely... a alternativ ní nástroje..) 3 Řekne žákům, že se ocitají ve dvacátých letech dvacátého století, ve své zemi (Fr, N, USA) a pracují jako „ozvučovači". Mají za úkol ozvučit ukázku, ale není to jen tak, protože v této době ještě neexistuje možnost nahrávání hudby, takže musí dělat všechno naživo přímo při promítání. K dispozici mají jen některé hudební nástroje a „ozvučovadla", můžou obraz komentovat. 4 Ukázky budou pouštěny bez zvuku. 1. Cesta na Měsíc (Le Voyage dans la Lune, George Méliés, Francie, 1902; čas 3:00-3:50) http://www.youtube.com/watch?v=vZV-t3KzTpw 2. Moderní doba (Modern Times, Charlie Chaplin, USA, 1936; čas 1:20-2:20) http://www.youtube.com/watch?v=pZU0vtUu4w 3. Kabinet doktora Caligariho (Der Kabinet des Dr. Caligari, Robert Wiene, Německo, 1920; čas 1:00-1:40) http://www.youtube.com/watch?v=KPRFHNhe3ak složky. Vyzkoušení si vytváření zvukové a hudební složky filmu. prohlédli nástroje a pomůcky a zamysleli se, které kdy při ozvučování použij í. Následně učitel vyzve jednotlivě skupinky, aby si přišli k počítači znovu prohlédnout jejich ukázku. Pak skupinky pracují samostatně (domlouvají se, kdy použijí který zvuk nebo zahrají nějakou melodii). V závěru učitel promítá postupně na plátno ukázky a skupinky je ozvučují. jakou melodií a zvuky podbarvíte děj apod. Pojďte se znovu podívat na ukázku. Dokončete přípravu. Předveďte, jak ozvučujete svoji ukázku. obyčejné věci vydávající zvuky-papíry, sáčky, propisky, alobal, píšťalky, pet lahve... 7 Výklad, Práce s pracovní m listem Stručný vhled do počátků historického vývoje filmové hudby. Záci poslouchají výklad, sledují prezentaci, doplňují si informace do pracovního listu. Poslouchejte výklad, sledujte prezentaci, doplňujte si slova do pracovního listu. Pracovní listy, počítač, plátno, projektor 3 Zadání domácího úkolu Příprava pomůcky pro další hodinu Záci se dozvídají, co si mají připravit na příští hodinu. Na další hodinu si stáhněte oblíbenou filmovou hudbu/ ski adbu/pí sn ičku do svého mobilu (kdo by neměl tu možnost, individuální domluva-uložit na internetu, přinést naflashce...). Mobilní telefon s možnost í stahování dat z počítače 2. část 1 Administr ativa, uklidnění žáků Zapsat do třídní knihy Učitel zjišťuje, kdo chybí, dává žákům najevo, že hodina už začala Zapsat do třídní knihy, usměrnit žáky Třídní kniha 4 Šifra Aktivizace, připomenutí tématu z minulé hodiny a propojení s obsahem hodiny dnešní Učitel rozdá pracovní listy s úkolem, žáci luští šifru (tajenka: Jazz Singer), mají časový limit Vyluštěte šifru, až budete mít, přihlaste se, máte max. 4 minuty Pracovní list 7 Výklad, Navázání na Záci poslouchají Poslouchejte Pracovní práce minulou výklad, doplňují si výklad, doplňujte si list s pracovní hodinu, do pracovního listu do pracovního listu m listem pokračování ve stručném historicko- vývojovém přehledu: od vzniku zvukového filmu do počátku 90. let (filmová hudba jak ji známe dnes). 10 Hudební Rozvíjení Záci postupně Poslouchejte a Pracovní asociace schopnosti poslouchají tři vnímejte hudbu, list, soustředěného ukázky filmové pište si do počítač poslechu a hudby5, ke každé si pracovního listu s kvalitní vnímání během vymezeného dojmy a pocity- mi hudby, časového limitu jednoslovně (Jak se reprodukt vyjádření zapisují asociace a cítím při poslechu ory dojmů a emocí dojmy, které v nich této hudby? Jaká je vyvolává, do tato hudba? Co Rozvíjení pracovního listu. bych nejraději citlivosti vůči Následně jde každý dělal, když takovou uměleckému žák napsat na tabuli hudbu slyším?) dílu, fantazie jeden pojem, který Představte si, co za vystihuje podle něj situaci by se při Vnímání nejlépe každou takové hudbě filmové hudby ukázku. Pak jsou mohlo odehrávat? jako ukázky postupně (Kde se situace samostatně puštěny odehrává, kolik je fungujícího (konfrontovány) i při ní přítomno uměleckého s obrazem a lidí? Co se děje?) díla prokládány diskuzí (viz níže). Pojďte napsat na tabuli jeden pojem ke každé ukázce, který ji podle vás nejlépe vystihuje. 5 1. Requiem za sen (Requiem for a Dream, Darren Aronofsky, USA, 2000, hudba Clint Mansell; čas 1:00-2:53) http://www.youtube.com/watch?v=uuzNohk5cYw 2. Walk the line (Walk the Line, James Mangold, USA 2005, hudba Johnny Cash; čas: 0:11-1:15) http://www.youtube.com/watch?v=Jix3xOKJKs4 3. Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb, Stanley Kubrick, Velká Británie, 1964, hudba Laurie Johnson, píseň v ukázce We'll Meet Again" 1939, od Very Lynn; čas: celé) http://www.youtube.com/watch?v=-gb0mxcpPOU&feature=related 15 Diskuze, práce s pracovní m listem Rozvoj schopnosti vyjadřování Zamyšlení se nad růzností, individuálním vnímáním hudby Zamyšlení se nad vzájemným ovlivňováním a vazbou mezi obrazem a hudbou, kompatibilitou obou složek, funkcí, významem a hodnotou filmové hudby Učitel se ptá žáků na otázky, žáci odpovídají, učitel směřuje rozhovor k zaznění důležitých poznatků, upozorňuje na to, co by si měli žáci zapamatovat, případně si zapsat Odpovídejte na otázky6, zapisujte si důležité poznatky Pracovní listy 2 Rozdělení do skupin Rozdělení do skupin pro účely následující aktivity Učitel rozdělí žáky do třech skupinek po pěti (má rozdělení promyšlené dopředu, tak, aby byly kreativní, komunikativní apod. schopnosti rovnoměrně rozložené do všech skupinek) Sesedněte si podle toho, jak vás nyní rozdělím. 25 Stínové divadlo Práce ve skupině Syntéza a aplikace dosud získaných poznatků Každá skupinka bude mít za úkol zpracovat téma: „Setkání" ve 3-5 minutové stínové divadlo. Vymyslete společně, jakým způsobem ztvárníte téma „Setkání" s ohledem na možnosti, jaké Mobily s nahraný mi skladbami 6 Typové otázky k diskuzi: V první části budou navazovat na pojmy napsané žáky k ukázce na tabuli a do pracovních listů: Co sis při poslechu představoval? Jaký druh filmu? Jakou scénu? Jak ti koresponduje popis s vizuální ukázkou? Trefil ses? V druhé částí budou otázky směřovat k rozpoznání funkcí a významu hudby ve vztahu k obrazu: Z jakého zdroje vycházela hudba? Co se dělo v ukázce? O jakou situaci se jedná (dramatická, romantická, komická...)? Jaká hudba k ukázce patřila, jak jste ji popsali (vážná, zábavná, živá, pomalá...)? Korespondovala hudba s děním? Máte pocit, že hudba patří k dění ve filmu? Ruší vás při sledování? Pňjde vám výraznější než obraz? Proč myslíte, že autoři zvolili takový druh hudby? Jakou má hudba asi v tom kterém případě funkci? Jak navazuje na dění na obraze, na obsah? Přemýšleli jste o tom, co se děje na plátně? Napadá vás nějaká typově podobná scéna z jiného filmu? Zamyšlení se Ukázka musí máte: stínové nad obsahovat složku divadlo, hudba vzájemnou obrazovou, hudební- v telefonech, kooperací a při které využijí žáci mluvené slovo, vlivem složky filmovou hudbu, počet účastníků... hudební, kterou si přinesli Snažte se obrazové a nahranou postupovat mluvené v mobilech, a může systematicky a Tvorba a výběr obsahovat i složku rozdělte si role. jednotlivých mluvenou (dialogy, Nacvičte, abyste součástí monolog mohli předvést s ohledem na vypravěče...). spolužákům. cíl, zamýšlené Učitel zatím Sledujte čas! sdělení upravuje třídu do vhodné podoby pro předvádění výsledků aktivity. Chystá si kameru na nahrávání. 15 Provedení Předvedení Studenti předvádí Předvádějte svá Tenká ukázek výsledku, spolužákům svá díla, díla! látka schopnosti ostatní pozorně Ostatní pozorně (tenké dojít k cíli; sledují. Učitel sledujte, prostěradl konfrontace nahrává na kameru porovnávejte o), kolíky s ostatními (nahrávky budou s vaším prádelní pojetími, použity pro reflexi a zpracováním, šňůra reflexe zopakování celého přemýšlejte nad (provaz) bloku o filmové funkčností natažený hudbě v nadcházející jednotlivých složek vhodně ve hodině, budou a vzájemnou třídě, aby umístěny na internet, kooperací se na něj kde je studenti s ohledem na dala budou moci sdělení díla. Jaká pověsit shlédnout) hudba je využita? látka a Jak podporuje/ je žáci za v rozporu ním měli s obsahem a prostor obrazem? Můžete hrát, silné si dělat poznámky přenosné do pracovního světlo listu. (velká baterka), kamera 10 Diskuze Reflexe Učitel klade Odpovídejte Pokud by nad (spolu) práce a otevřené otázky, žáci na se nahrávka mi výsledných děl Utřídění získaných poznatku Formulace vlastního názoru diskutují, učitel podporuje vyjádření všech žáků, hodnotí také, zjišťuje, jaký zaujali postoj k tématu a jaké poznatky si odnáší; (pokud by byl čas, k reflexi by se pouštěly právě pořízené nahrávky) otázky7, zamýšlejte se nad spolu (prací), hodnoťte díla s ohledem na poznatky, reagujte na své spolužáky promítalo: počítač, kamera, kabel, plátno 2 Barometr Reflexe, zpětná vazba učiteli Záci ukazují na pokyn učitele do výšky rukou, o kolik ví víc o filmové hudbě; jak moc je hodina bavila, zaujala; jak se jim pracovalo Ukazujte rukou míru: směrem nahoru je hodně, střed je tak akorát, dole je vůbec nic: Co jsem se dozvěděl za informace o filmové hudbě (co j sem nevěděl předtím)? Dokázal bych vysvětlit, co je filmová hudba, jaký má význam? Jak moc mě hodina zaujala, bavila? Jak se mi pracovalo, jaká byla atmosféra? 7 Typové otázky k diskuzi: Kde j ste vzali hudbu, kterou j ste používali? Jaký j iný způsob získání hudby pro vlastní film vás napadá? Jak jste spolupracovali? Jak jste postupovali při tvorbě? Které složky jste řídily podle kterých? Přizpůsobovali jste jednotlivé složky i během procesu tvorby? Proč jste vybrali hudbu, kterou jste vybrali? Jak navazuje na složku obrazovou a obsahovou? Jaký byl váš záměr/ jak jste chtěli, aby dílo působilo, o čem je? Proč jste pracovali s hudbou, jak jste pracovali? Udělali byste ještě něco jinak? Jak to působilo na ostatní? Co si myslíte o zpracování tématu téhle skupinky a proč? Řekněte jednou větou, jaký máte názor na význam filmové hudby, co pro vás znamená? • Myšlenková mapa Pracovní list: Pracovní list k první hodině: 1. Překresluj myšlenkovou mapu 2. Doplňuj vynechaná slova dle výkladu Ozvučení filmu v němé éře „Film nikdy nebyl němý." Jako němou éru chápeme film od jeho vzniku přibližně do počátku 20. let 20. století.Podle vzoru nej různějších jarmarečních a varietních vystoupení byla filmová projekce vždy doprovázena nějakým zvukovým doprovodem. Komentátor, známý také jako „vysvětlovač obrazů",pomáhal divákům v období, kdy byl film ještě nedokonalý v naraci, tlumočil cizojazyčné titulky a bavil publikum.Lidé často chodili na dobrého komentátora. U nás byl oblíbený například komentátor Karel Slambor v prvním pražském kině Ponrepo. Jindy představení doprovázela hudba reprodukovaná z fonografu, gramofonu nebo orchestriónu. Majitel kina často najímal i živý doprovod, nejčastěji klavíristu nebo houslistu. Pokud mu to finanční možnosti dovolily, mohl film doprovázet třeba kvartet nebo pěvecký sbor. Pro některé filmy vycházely partitury s hudbou komponovanou pro daný film, ale často se hrálo prostě to, co se k filmu hodilo. V případě nejrůznějších komedií se často uplatnily speciální nástroje vytvářející zvukové efekty. K dostání byl dokonce multifunkční přístroj zvaný Allefex, napodobující celou řadu zvuků. 3. Místo na vlastní poznámky (názvy filmů, poznámky k aktivitám...) Pracovní list ke druhé hodině 1. Rozšifruj název filmu (anglický, bez diakritiky) 10; 1;26;26; 19; 9; 14; 7; 5; 18 tajenka: 2. Odpovídej na otázky a doplňuj si podle výkladu Ve které době se objevil zvukový film? Od poloviny padesátých let se ve filmové hudbě využívají prvky populárních hudebních směrů:_,_,_. Čím byla zvláštní hudba pro film Půlnoční expres (1978)? Jaký hudební žánry můžeš slyšet v dnešních filmech? Napiš si alespoň tři autory filmové hudby: 3. Poslouchej a vnímej hudbu, piš si pocity a dojmy (jednoslovně) (Jak se cítím při poslechu této hudby? např. unaveně, napjatě, radostně, nervózně, šťastně, aktivně... Jaká je tato hudba? např. rychlá, zábavná, zádumčivá, dramatická, strašidelná... Co bych nejraději dělal, když takovou hudbu slyším?) Představuj si, jaká situace by se při této hudbě mohla odehrávat. (Kde se situace odehrává? Kolik je při ní přítomno lidí? Co se děje?) 4. Poznámky k diskuzi 5. Místo na vlastní poznámky (názvy filmů, poznámky k aktivitám...) Výklad č. 1 Ozvučení filmu v němé éře Jako němou éru chápeme film od jeho vzniku přibližně do počátku 20. let. Kontakt s živým „umělcem" při projekci (konferencier, hudebníci atd.), kino se tehdy stále podobalo živým zábavním produkcím (cirkus, iluzionisté, varieté) vyvíjel se s nimi jako součást žánru Absence zvuku = nedokonalost kina, publikum to akceptovalo a trh se přizpůsobil Program kina sestával z několika čísel krátkých filmů, různé žánry Nezřídka byla představení ozvláštňována dalšími výstupy (eskamotéři, tanec, zpěv, výstupy, přednášky apod.) Tři typy doprovodu filmu: 1) V něm éře při projekci živě produkovaná hudba (partitury vycházely v tisku) 2) Zvukové efekty 3) Komentátoři a „vysvětlovači obrazů" Komentátor: pomáhal divákům v období, kdy byl film ještě nedokonalý v naraci Tlumočení cizojazyčných titulků, konferencier, baví publikum, propojoval části programu Jako ve varieté, lidi chodí spíš na dobrého komentátora (Ponrepo, jeho bratr Karel Slambor) Existuje až do roku 1925, vytlačili je mezititulky (v Japonsku: tradic z divadla, komentuje tzv. benši - stylizovaná deklamace) Orchestr: Teorie: hudba má přehlušit rušivý zvuk projektoru (London), zbavit diváky strachu z temnoty (Kleiner) Podle Klimeše tam ale hudba být musí, je to běžné při všech typech lidové zábavy, přirozené Fonograf, gramofon, orchestrión Hudebníci - klavír, harmonium, eventuálně +housle, různý počet hudebníků (kvartet a větší) Zpěváci nebo sbor Závislé na solventnosti provozovatele Hudba: 1) jakákoliv bez větší dramaturgie 2) ilustrační (vybrána záměrně z již existující tvorby, aby se k filmu hodila, kapelník se rozhodl na zkušební projekci, co se bude hrát, aby se nehrálo stále to samé, byl nucen neustále rozšiřovat svou kinotéku - sbírku partitur používaných pro kino, rejstřík hratelných motivů, ale také typů scén, ke který se pak snáz přidružuje hudba) 3) komponovaná pro daný film partitury nebo kinotéky postupně začaly vycházet jako součást tisku nebo v nakladatelstvích hudba nebyla vnímána jako primární součást filmu (byla jen variantou, jak film uvádět) a proto se zpravidla nedochová film společně s partiturou jako nedílnou součástí Zvukové efekty: Typické pro komedie a parodie Překvapivě pečlivě vybírány, existují na ně i speciální nástroje (viz katalog v Iluminaci) Allefex - přístroj napodobující celou řadu zvuků Synchronizace hudby s obrazem Improvizace „dirigentské filmy" - na spodní straně vkopírovaný záběr kapelníka „noto-film" - místo dirigenta notový zápis Skladatel v partituře stanovil, jakou rychlostí se má film promítat (např.: 20 okének /s) Klavírista doprovázející dobové představení (vlevo). Někteří umělci se dnes snaží divákům zprostředkovat zážitek tehdejšího publika (vpravo) Svítící tabule uvádí i jméno pianisty. SUNRfSF George OBrienand Janet Gaynor " DIRECTED BY F.W.MURNAU \ifi SonqIofTwo Humans SINISTER THEME (For scenes of impending danger) Piano Conductor Tutsi time with reseats 4 min. 35 sec. From 1 to S " " t min. 50 «*. iiom I to I •* '• 1 mis. a; sec. From 3 lo 4 1 min. to «cc, And'y molto e misteriono String, 2 PAUL VELY Ore*, by Sol P. Uty m CP* FLORENCE VIDOR 'THE POPULAR SIN* CX Cfiaramount (picture r tuk. AřTBR p ~«* I^RT Vycházely zvláštní partitury pro doprovod filmů. Dobový kalatag pomůcek na vftodfenf zvukových *jekl&, J 925. Dobový katalog pomfcek na vytváření zvukových tftkta, 1925. Katalog pomůcek pro vytváření filmových efektů z roku 1925 Přítroj na vytváření zvuků Allefex Výklad č. 2 Jazz Singer (Alan Crosland, 1927) je jeden z prvních a nejznámějších zvukových filmů, ve kterém bylo slyšet integrovanou hudbu, písně, dialogy. To bylo umožněno díky novému objevu Eugena Lausteho -záznamu zvuku i obrazu na tentýž filmový pás. Od třicátých let tedy nastala vlna obrovských změn ve filmu a neustálého zdokonalování techniky. Začal upadat žánr grotesky a rodily se nové žánry, plně využívající nového technického objevu: příkladem jednoho je právě Jazz Singer, tzv. „zpívaný film"; gangsterské filmy (Howard Hawks-Zjizvená tvář 1932), westerny. Vznikají ve filmových studiích zvláštní hudební oddělení, ve kterých pracují jak dvorní skladatelé (Alfred Newman (Fox), Franz Waxman (Universal), Leo Forbstein (Warner Bros.)), tak dirigenti a orchestr hudebníků. Hudba je fyzicky i významově propojována s obrazem, tvůrci v této době pracují podobně jako dříve při tvorbě opery. O filmové hudbě jako samostatném výrazovém prostředku s vlastními specifickými postupy (např. opakování motivů, využívání sólových nástrojů) odlišnými od jiných typů hudby, se začíná uvažovat zhruba od poloviny 40. let (Bernard Hermann- hudba k Občanu Kaneovi). Od padesátých let se kromě klasické hudby (Bernard Hermann, Henry Mancini) objevují ve filmové hudbě také tendence využívat prvky populárních hudebních směrů: jazzu (Alex North zkomponoval hudbu k filmu Tramvaj do stanice Touha 1951, jednalo se o první využití jazzu ve větší studiové produkci), prvků raného rocku, popu. Objevily se i první převážně písňově vystavěné soundtracky (pro snímky Butch Cassidy a Sundance Kid 1969 a Absolvent 1967). Přispěním populárních hudebníků se písně staly akceptovatelné jako integrální součást filmové hudby. Na přelomu 60. a 70. let autoři začínají využívat při komponování i nehudební a elektronicky generované zvuky, tato díla zpočátku dominovala žánru sci-fi. Možnosti elektronických nástrojů se však neustále rozvíjely, a v polovině 70. let byly uvedeny kompozice, které byly z podstatné části vystavěny elektronicky. Goldsmithova hudba pro sci-fi Loganův útěk (1976) pokrývala ještě obě škály filmové hudby -elektronickou a akustickou, Moroderova kompozice pro vězeňské drama Půlnoční express (1978) však svým výrazně elektronickým charakterem vytvářela specifickou náladu a je možné ji považovat za předchůdce řady pozdějších elektronických kompozic vznikajících v 80. letech. Filmová hudba se v této době, na přelomu 70. a 80. let, etabluje jako naprosto svébytná, akceptovaná umělecká forma. V 80. letech přichází jeden z průlomů ve filmové hudbě: návrat k symfonické tradici 30. a 40. let a tendence k dosažení vysokého stupně kvality v tomto oboru. Byly zakládány velké symfonické orchestry pouze za účelem tvorby hudby k určitému filmu, skladatelé psali monumentální partitury, trvající i několik hodin, pomocí nichž mohli prolínat náměty a ovlivňovat střídání emocí u diváků. (Star Wars, hudba John Williams). Na druhou stranu hrála čím dál větší úlohu v dějinách filmu i populární či rocková hudba (např. filmy Top Gun 1986, Flash Dance 1983). Správné využití a zařazení skladeb do filmů může být velice lukrativní a vytěžitelné na mnoha úrovních. Naopak je třeba zmínit i opačné případy, že totiž řada tvůrců, s vidinou zajištěného úspěchu a většího zájmu diváků zařazuje do svých filmů písně populární scény, které se ujaly a přinášely dobré výsledky (Forrest Gump 1994). V této době vznikají také nové tendence v práci s elektronickou hudbou, která se již využívá čistě jako samostatná složka, syntetizátory plně nahrazují hudební nástroje (Vangelis- rozhodující role v akceptaci a popularizaci elektronických nástrojů- film Blade Runner), ale stále se využívá i kombinovaně se symfonickým orchestrem (Hans Zimmer-A^ra mistra Leonarda, Gladiátor). Během vývoje komponování filmové hudby se postupně vžily základní hudební proudy, které se v podstatě uplatňují a neustále vyvíjí dodnes (často jde však o originální syntézy žánrové i nástrojové: Danny Elfman-spolupráce s Burtonem-Batman; Ennio Morricone-starší- Tenkrát na západě, Lolita): 1) klasická hudba 2) pop, -rock 3) elektronická hudba 4) různorodé alternativní hudební styly (např. world music) Použitá literatura BLÁHA, Ivo. Základy zvukové dramaturgie ve filmu a televizi. Vyd. 2. Praha : SPN, 1987. 88 s. FIŠER, Zbyněk. Tvůrčí psaní : Malá učebnice technik tvůrčího psaní. Vyd. 1. Brno : Paido, 2001. 164 s. Fond her : 52 nejlepších her a akcí z kurzů. Brno : Computer Press, 2007. 211 s. GAREL, Alain; PORCILE, Francois. Hudba a film. Vyd. 1. Praha : AMU, FTF, 1999. 328 s. Gymnasion : časopis pro zážitkovou pedagogiku. Praha, Olomouc : Prázdninová škola Lipnice, 2004-2009. ICT a současné umění ve výuce : inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy. Praha : Národní galerie, 2008. 156 s. KLIMEŠ, Ivan. Člověk a stroj v biografu. Iluminace. 1993, 1. KOCANDA, Petr. Proměny filmové hudby a postprodukčního procesu. Brno, 2008. 102 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. KUNA, Milan. Hudba v krátkém filmu : Příručka pro filmové amatéry. Vyd. 1. Praha : Orbis, 1961. 64 s. RATISLAV, Michael. Specifika filmové hudby. Brno, 2006. 69 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. ŠFMANOVSKÝ, Zdeněk; ŠFMANOVSKÁ, Barbara. Hry pro posílení zdravé osobnosti : Prevence problémů s agresivitou. Vyd. 1. Praha : Portál, 2005. 160 s.