Realita (a fikce) Zpracovaly: Petra Kopřivová a Eva Hušťavová 1.Celkový rámec Koncepce: cesta k pojmu Vysvětlení a zařazení tématu do koncepce pojetí EV: Vycházíme z přístupu, kde na pojmech z oblasti obecné teorie umění a estetiky hledáme na učivu předmětu dějiny umění a teorie a dějin literatury či filmu společné fenomény, které se těmito oblastmi prolínají (nejen z hlediska chronologického – historický vývoj oborů, ale zejména koncepčního – v jakých variantách se pojmy v uměnovědných oborech objevují a jak proměňují). Cílem EV je však aktualizovat a přiblížit uměleckou tvorbu a zvláště její porozumění, poznávání jazyka umění. EV chce tak pomoci žákovi vyrovnat se s kompendiem znalostí, které budou po 2 povinných letech EV v rámci čtyřletého studia prohlubovány v rámci výběrového semináře pro studenty 3. a 4. ročníku, který je zacílen na uchazeče na humanitní, pedagogické fakulty a umělecké školy a maturanty z předmětu estetická výchova (resp. čes. jazyk a literatura). Výuka EV – časová dotace: 1 x 2 hod./ 14 dní (1. a 2. roč.), 1 x 2 hod./týden 3. roč. (výběr. sem.), 1 x 2 hod. /14 dní 4. roč. Struktura hodiny: kontrola úkolu, kulturní aktuality; úvodní evokace (brainstorming, ukázka atd.), výklad, práce ve skupinkách, prezentace výsledků, shrnutí, zadání úkolu či aktuality na příští hodinu. 2. Téma lekce Realita Předcházející a následující témata lekcí: krása a ošklivost v proměnách času; kýč; současný design; řemeslo a umění – hledání hranice; technologie a média v umění; film a video art: divák a percepce „jiného“; literární adaptace a film; hudba, dynamika a pohyb v obraze; Časové zařazení: 2. pololetí 3. ročníku, dvakrát dvě hodiny Cíle EV: Kognitivní – žáci dokáží vysvětlit vlastními slovy pojmy realita a fikce a umí uvést příklady těchto pojmů. Jsou schopni dané pojmy rozlišovat. Afektivní – žáci by měli být schopni přijmou názory svých spolužáků a postupně se učit vytvářet soustavu svých vlastních hodnot. Zároveň by se také měli naučit neposuzovat na základě prvního dojmu, ale uvědomit si, že i díky různým způsobům zacházení s realitou, se můžeme na výsledný dojem dívat z různých úhlů pohledu. Osobnostní – žák si zkusí, jaké to je nést odpovědnost za to, když je na jeho instrukcích závislý někdo jiný a musí se sám rozhodnout, jakým způsobem bude instrukce předávat, aby je jeho spolužáci co nejlépe pochopili a mohli si pak vzájemně uvědomit, jak odlišně může každý z nich realitu vnímat. 3.Obsah lekce: Teoretický výklad 1. lekce Realita není pojmem, který si lze spojovat pouze s epochou realismu, i když kromě názvu má společnou i problematiku přístupu ke ztvárňování uměleckého díla vzhledem k jeho předloze a reálnému světu. Jaké slovo je opozitem ke slovu realita? Ano, je to fikce. Tím se již přibližujeme více k doméně teorie literatury, kterou budeme aplikovat na film Záhada Blair Witch. Kromě zhlédnutí krátké ukázky filmu (který si pustíme z přineseného DVD) si představme krátce teorii, kterou dále využijeme pro interpretaci. Je jí tzv. teorie fikčních světů, u nás prezentovaná Lubomírem Doleželem. Tato postmoderní literární teorie říká, že reálnost světa v uměleckém díle má být posuzována jen v mezích hranic díla samotného – tedy, že nemůžeme dílo vyvazovat z hranic svého fikčního světa (do světa skutečného, v němž žijeme). Fikční světy mají tyto hlavní vlastnosti: FS jako nerealizovatelná možnost možných stavů věcí – tato premisa (tj. předpoklad) znamená, že nelze slučovat osoby historické (Napoleona) s jejich uměleckými ztvárněními (postavami Napoleonů v UD). b) FS jsou makrostrukturou, která je nesmírně různorodá a neomezená – není vyloučena ani podobnost se světem aktuálním (vs. světy fantasy – Pán prstenů aj.); c) FS nejsou úplné; nemůžeme však informace, které v textu nebo příběhu obsaženy libovolně domýšlet – při interpretaci bychom se měli držet prostých faktů (a detaily jako „jakou barvu šatů měla divá Bára“ nemůžeme doplnit – ve fikčním světě není tato informace obsažena, vzniká prázdné místo, neúplná informace)[1]. Také vzniká při naší interpretaci nebezpečí parazitismu – přebírání pravděpodobných reakcí a faktů z našeho lidského světa. Na ukázce z knihy Michala Ajvaze Druhé město můžete vysledovat, že na základě reálného stavu věcí budeme nejspíš prvně hledat podobnost s neuměleckou skutečností – v tomto případě existuje totiž i v Ajvazově románové Praze Karlův most, na kterém jsou umístěny historické sochy. Za pozornost stojí, že v této části knihy se však i hrdina nachází mimo realitu prvního fikčního světa, vchází přes hranici knihovny dveřmi do džungle města druhého, zrcadlovitě obráceného a magického, která tvoří druhou vrstvy fikčního světa. Ani v případě „první roviny fikčního světa“ bychom však neměli zůstávat závislí na podobnosti města s reálným městem, tj. jako čtenáři bychom měli zachovat hru fantazie a respektovat nezávislost a uzavřenost uměleckého vyjádření, jehož uměleckou pravdivost posuzujeme podle logiky platící v daném fikčním světě. Text pro společné čtení: 2. lekce Z oblasti literatury se tentokrát přesuneme do oblasti audiovizuálních děl, konkrétně filmu. Jaké zde jsou požadavky na „pravdivost“ znaků? AV dílo má znaky světa (stejné u Doleželovy koncepce – podobnost více či méně se světem, v němž žijeme); znaky autora a znaky dokumentu (konvence v určitých žánrech). Jak je to s fenoménem reality show? Na kolik jsou účastnící sami sebou a nakolik figurkami, které řídí scénáristi? Mezi zajímavý film právě z hlediska zobrazování fikčního světa řadíme Záhadu Blair Witch. Jedná se o snímek natočený v roce 1999 Eduardem Sanchézem a Danielem Myrickem. V návaznosti na shlédnutou ukázku vidíme, že využívá formálně žánru dokumentárního filmu. Jedná se tedy o dokument o čarodějnicích? Za ten bychom film mohli považovat v případě, že věříme v existenci nadpozemských sil. Zajímavým podnětem pro přehodnocení tohoto názoru může být doplňující fakt: před premiérou byl uveden v médiích článek, že: „V říjnu 1994 se záhadně ztratili v lesích poblíž Burkitsville v Marylandu tři studenti při práci na dokumentárním filmu. O rok později byl nalezen materiál, který natočili...“ Film na plakátech je doplněn titulkem: „Založeno na skutečné události.“ Kam nás tím autoři vedou? Bylo by vnímání filmu jiné, kdybychom tyto naváděcí (ale spíše jen marketingové) informace o autentičnosti snímku neměli? Francois Jost v knize Realita/Fikce – říše klamu diváky filmu rozděluje na 3 skupiny: 1. důvěřivce (pro čarodějnické rozuzlení), 2. skeptiky, kteří se nenechají mediálním obrazem uchlácholit – pro srovnání doporučuji např. film Český sen); za 3. dekadenty, tj. diváky, kteří si prostě příliš nelámou hlavu s tím, co je fikce, co je založeno na reálných faktech a užívají si hříčky filmaře s mysteriózní atmosférou (Jost, 2006:40). Mezi kterou skupinu byste se zařadili vy? Je zřejmé, že je tu rozpor mezi smyslem, který vkládají do díla tvůrci – a proti tomu stojí jeho dešifrovatelé, my, čtenáři a diváci. Když si uvědomíme, že i v deníkových záznamech či dokumentu je vždy jistá míra stylizace autora a nejedná se o bezprostřední objektivní přepis událostí, tak jak byly, můžeme tedy vůbec o nějakém vyprávění říct, že vlastně není fikcí a lží? O vyprávěních, která jsou tedy „pravdivá“ a realistická, by možná bylo vhodnější aktualizovat jejich terminologii a přejmenovat je na faktuální. Nazývat každé vyprávění fikcí by však mohlo být taky scestné, docházelo by k degradaci každého zobrazení (vyprávění) jako v platónské jeskyni, kde každé zobrazení je jen odrazem a stínem promítaným na stěnu jeskyně (Jost, 2006:20). Jádro sdělení, které byste si z této kapitoly náhledu z teorie literatury měli odnést je, že fikční světy nabývají rozmanitých podob v literárních i dramatických dílech, může docházet k jejich vícevrstevnatosti (v postmoderní literatuře – Jiří Kratochvil, Michal Ajvaz; ve filmech díla Davida Lynche jako Mullholand Drive). Stejně tak nemůžeme plně důvěřovat ani mediálním obrazům, které nakládají s realitou v některých žánrech přímo – dokumentární filmy, reportáže, jejich pravdivost musíme ověřovat ve více zdrojích. 4. Průběh lekce: Aktivita Cíl Instrukce Popis Materiál Čas 1. lekce Pozdrav se žáky, administrativa Vyzveme žáka s referátem, ať se nachystá na aktualitu X 3 min. Kulturní aktualita Rozvoj komunikativních schopností žáka. Třída se učí ocenit práci kolegy. Položte pár otázek ohledně aktuality spolužákovi. Ohodnoťme jeho výkon body. Žák prezentuje před třídou svůj příspěvek, který si připravil doma předem. Po té třída položí pár otázek, žák odpovídá. Učitel si zaznamená body za aktivitu podle návrhu třídy. X 7 min 1.část výkladu Vysvětlení pojmu realita Snažte se soustředit na výklad! Žáci jsou seznámeni s pojmy realita a fikce. Kromě teoretického výkladu jim bude puštěna i ukázka, která bude nápomocná v pochopení daných termínů. Tabule, fixy 25 min. Pauza Přestávka, relaxace Udělejte si přestávku a rozdejte si ukázky z Druhého města, papíry a psací potřeby. 7 min. Práce s textem, brainstorming, tvůrčí psaní Ukázat, jak literární fikce vypadá v praxi a motivovat k vlastní literární aktivitě Přečtěte si ukázku z Ajvazova Druhého města. Jak vypadá fikční Praha? Jak se staví k fikčnímu světu hlavní hrdina? Na základě volné inspirace příběhem a pomocí nápadů z brainstormingu vytvořte příběh inspirovaný poetikou města Brna. Rozsah – 2 normostrany, možnost dopracovat doma a odevzdat na příští lekci. Učitel s žáky přečte vybranou ukázku a diskutuje o ní, soustředí se na autorův jazyk a způsoby ozvláštňování reality. Po té evokuje tvořivost žáků na úvod napsáním pojmu MĚSTO BRNO na tabuli – žáci mu diktují asociace (např. místa a témata), které je bezprostředně napadají. Po tomto brainstormingu zadá učitel úkol – vytvořit příběh z magického Brna jako „druhého města“. Nápady si můžou studenti napsat na papír a po třídě necháme kolovat knihu se starými pohlednicemi, kde mohou sledovat genia loci v proměnách času. Ukázka z Druhého města (nakopírovaná do dvojic); papír, tužky; kniha Brno - staré pohlednice Kritéria hodnocení práce – originalita, komplexnost, jazyková úroveň. Hodnocení nebude příliš přísné, v rozmezí 5-10 bodů za práci žáci mohou obdržet (část aktivity – 30% váha složky v celkovém hodnocení). 45 min. (20 min. ukázka, 10 min. brainstorming, 15 min. začátek psaní příběhu) Závěrečné zopakování úkolu na příští hodinu, rozloučení Připomenout úkol, motivovat na další pokračování tématu „realita“. X 3 min. 2. lekce Pozdrav se žáky, administrativa Vyzveme žáka s referátem, ať se nachystá na aktualitu X 3 min. Kulturní aktualita Rozvoj komunikativních schopností žáka. Třída se učí ocenit práci kolegy. Položte pár otázek ohledně aktuality spolužákovi. Ohodnoťme jeho výkon body. Žák prezentuje před třídou svůj příspěvek, který si připravil doma předem. Po té třída položí pár otázek, žák odpovídá. Učitel si zaznamená body za aktivitu podle návrhu třídy. X 7 min Kontrola úkolu, naslouchání literárním pokusům žáků a společná diskuse Naučit se prezentovat svůj výtvor, od spolužáků si vyslechnout názor, naučit se pochválit druhého za dobré nápady. Vybraní zájemci nám přečtou, jak zpracovali svůj úkol (2 žáci). Poslouchejte a po té posuďte, které nápady byly zajímavé a proč. Od ostatních si práci vyberu a oboduji. Učitel sleduje úroveň literárních prací a zaznamenává si zajímavé nápady do poznámek. Po té vede ostatní k hledání specifických kvalit prací spolužáků a jejich hodnocení. X 20 min. Pokračování ve výkladu, prostor pro diskusi o probíraném tématu Utváření názoru na probírané téma a příbuzná témata. Řekněte svůj názor: -Co si myslíte o reality show? Jaký je původ její atraktivity? Jakou roli v ní má realita a skutečný svět, vs. modelace? -Jaký typ filmového diváka jsi? Jak vnímáš upoutávku na film Záhada Blair Witch? Jaká je funkce takové upoutávky, co vše by měla obsahovat? Čím se liší Blair Witch od hororových filmů? Čím se liší od dokumentu? Žáci budou mít prostor vyjádřit své názory a zkušenosti k probíranému tématu. Projektor 25 min. Přestávka 10 min. Úkol na aktivování /obnovení pozornosti studentů (ve dvojicích) – „Pokus s fámou“ Žáci poznají vliv vlastního vnímání a vnímání a názorů druhých na interpretaci obrázku Rozdělte se do dvojic. Jeden z vás dostane obrázek a jeho úkolem bude ho co nejlépe popsat spolužákovi tak, aby ho mohl nakreslit (co nejpřesněji technicky – vzdálenost od okraje a tvar linek apod.). Vašim cílem bude, aby se váš společný výtvor co nejvíce podobal původnímu obrázku. Až obrázek dokreslíte, dostanete nový a role si vyměníte. Vzájemně si obrázek neukazujte, ten, kdo bude vyprávět instrukce, sedí k malujícímu zády. Ukážete si je až po tom, co je oba namalujete. Časový limit pro jeden obrázek je 7 min. Po té, co budete mít oba obrázky hotové, srovnejte je s originálem a i mezi sebou. Jaké problémy nastaly při převádění mezi obrazem-slovem-obrazem? Žáci dostanou konkrétní obrázky s jednoduchými tématy, které spolu vzájemně souvisejí. Jejich úkolem bude je nejen popsat a nakreslit, ale po vyměnění rolí také s celou třídou diskutovat o tom, jak se jejich výtvory lišily od původních verzí obrázků a proč. Obrázky, papíry, uhlové rudky 20 min. Závěrečná doplňovačka Ověřit, zda si žáci z hodiny něco zapamatovali. Na základě dnešního výkladu doplňte chybějící slova a odpovězte na otázky. Kdo doplňovačku vyplní, tak se přihlásí. Řada, která se hlásí první celá, je vítězem. Každý žák dostane doplňovačku, kterou bude mít za úkol vyplnit na základě informací získaných v hodině. Papír s doplňovačkou 10 min. Rozloučení, administrativa Zadání kulturní aktuality na příští hodinu 5 min. Podklady pro aktivity: Filmová ukázka k výkladu: http://www.youtube.com/watch?v=D51QgOHrCj0 (začátek – demonstrování dokumentaristických postupů) „Pokus s fámou“ – obrázky k dispozici (v polovině rozstřižený papír). Doplňovačka: 1. Útvar, který zachycuje autentické vzpomínky, např. memoáry nebo deník. 2. Kdo u nás reprezentoval teorii fikčních světů? 3. Antický filosof, autor mýtu o jeskyni a jedné z prvních teorií NÁPODOBY. 4. Jak se jmenuje TV pořad, zachycující životy svých účastníků v přímém přenosu? 5. Opak reality v teorii literatury. 1. DOKUMENT 2. DOLEŽEL 3. PLATON 4. REALITY SHOW 5. FIKCE 5. Hodnocení žáků Obecně předmět EV je hodnocen na základě bodů. Během pololetí se píšou testíky (celkem 4 x, 50 bodů ze 100 je potřeba na projití, pak po 10 bodech se odvozuje známka; 70% váha na celkovou známku), dále se body získávají za práci v hodině (1-10 bodů, celkově max. 50 bodů/pololetí). Je třeba sledovat zapojení všech žáků do práce, skupina či dvojice se reprezentuje jako celek, získává body za společnou práci (ale v případě nespolupráce některého člena se bude řešit náhradním úkolem jeho nespolupráce). Dalších 10 bodů žák získává za aktualitu na hodinu, kterou si připraví (5min. vstupní blok na každé lekci – 1x za pololetí). Na konci každé práce ve skupinkách či dvojicích si společně zkusíme kriticky vyzdvihnout vzájemně přínosy a dobré nápady všech zúčastněných, a pak to, co by se dalo pro příště udělat i jinak. Bodové hodnocení se zapíše do tabulky, kterou mají žáci k dispozici v kopii i na nástěnce. 6. Hodnocení učitele Zpětnou vazbu týkající se vědomostí a cílů pomohou učiteli v průběhu roku získat průběžné testíky. Názory studentů má možnost sledovat v diskuzích k probíraným tématům. Na konci každého pololetí učitel rozdá studentům dotazníky s otázkami týkajících se výuky. Žáci tak budou mít možnost hodnotit probíraná témata, aktivity, způsoby hodnocení, apod. Učitel tak má možnost získat od studentů zpětnou vazbu k průběhu svých hodin. ZDROJE A LITERATURA: Ajvaz, Mical. Druhé město. Vyd. 2. .Brno : Petrov, 2005. 170 s. S. 100–104. Jost, François. Realita/fikce: říše klamu; [přeložil Ladislav Šerý]. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2006. 107 s. Doležel, Lubomír. Heterocosmica: fikce a možné světy. Vyd. české 1. V Praze: Karolinum, 2003. 311 s. Didaktické zdroje: Pike, Graham; Selby, David. Cvičení a hry pro globální výchovu 1. Praha: Portál, 2000. 253 s. Jirásek, Ivo. Zlatý fond her: hry a programy připravené pro kurzy Prázdninové školy Lipnice. I. Praha: Portál, 2008. 155 s. ________________________________ [1] Doležel, Lubomír. Heterocosmica. Fikce a možné světy. Praha: Karolinum, 2003. S. 30-35.