Didaktika estetické výchovy II Estetická výchova jako cesta k uměleckému dílu  (Estetické porozumění a interpretace) Pablo Picasso: Slečny z Avignonu Bc. Šárka Konečná Bc. Kateřina Novotná Kudrnová JS 2012 1. Definice estetické výchovy Estetická výchova v našem pojetí je rozdělena klasickým způsobem na výtvarný a hudební  obor. V rámci námi zvoleného výtvarného oboru pracujeme s občasnými mezioborovými  přesahy. Do výuky zařazujeme také dílčí metody z hudebního a dramatického oboru apod.,  které pomáhají zpestřit výuku. Estetická výchova vede žáky k výchově uměním a k umění. Seznamuje se základními pojmy  a zákonitostmi výtvarné kultury. Estetická výchova učí studenty rozvíjet estetické cítění a  vnímavost jak prohlídkou uměleckých děl, tak skrze vlastní výtvarnou činnost. Student je  veden k užívání specifického jazyka umění a učí se vyjádřit se výtvarnými prostředky. Kognitivní cíle pro výuku Estetické výchovy: − Znalost: Žák umí chronologicky seřadit jednotlivé umělecké epochy, umí vyjmenovat  jejich charakteristické znaky, jejich významné představitele a díla. − Porozumění: Žák umí vlastními slovy popsat a interpretovat umělecká díla a umělecké  epochy.  − Aplikace: Žák umí roztřídit významná umělecká díla podle jejich formálních znaků do  uměleckých epoch nebo časových období. − Analýza: Žák umí analyzovat a rozebrat umělecké dílo. Žák hledá v uměleckých  dílech význam a umí rozebrat dílčí prvky uměleckého díla. − Hodnocení: Žák umí posoudit kvalitu uměleckého díla. Žák umí obhájit svou tvůrčí  a  výtvarnou práci. Žák umí porovnat různé výtvarné postupy ve své tvůrčí práci a umí  vybrat nejvhodnější řešení pro řešení problému. Psychomotorické cíle pro výuku Estetické výchovy: − Žák   dokáže   navrhnout   a   vytvořit   výtvarné   dílo   na   zadané   téma   nebo   zadanou  technikou. Žák dokáže vyřešit problém výtvarného řešení úkolu. 2. Kontext Estetická výchova v našem kontextu probíhá na víceletém gymnáziu. Je dotována 2hodinami  týdně, které jsou řazeny za sebou do 90ti minutového bloku. V ročníku, který odpovídá 1.  ročníku střední školy, probírají studenti v estetické výchově dějiny výtvarné kultury od  impresionismu   až   po   postmodernu.   Všechna   období   jsou   okrajově   zasazena   do   širšího  kulturního   kontextu   (srovnání   s   hudbou,   literaturou   a   divadlem).   Teoretická   výuka   je  doplněná o tématické výtvarné dílny, které zážitkovým způsobem zprostředkovávají tvorbu  jednotlivých epoch umění. Samostatné výtvarné dílny kladou důraz jak na osobnostní rozvoj  studenta a jeho vyjádření sebe sama skrze výtvarné vyjadřovací prostředky, tak také na rozvoj  konkrétních výtvarných dovedností. Do hodin jsou proto příležitostně zapojovány prvky  zážitkové pedagogiky a osobnostní výchovy, jejichž prostředky jsou právě různá výtvarná  média. Studenti během školního roku také několikrát navštíví výstavu výtvarného umění. Naše téma  Pablo Picasso: Slečny z Avignonu  proběhne ve dvou dvouhodinových blocích.  První blok je vesměs teoretický a zabývá se zasazením samotného obrazu do historických a  výrazových souvislostí a jeho interpretací.  Druhý blok je praktický. Studenti  budou ve  skupinách pracovat na společné reprodukci obrazu, aby si obraz lépe zažili, seznámili se více  s kubistickým způsobem vidění světa a měli větší přehled o tom, co vše může obnášet  velkoformátová malba. V   lekcích,   které   předcházely   našemu   prezentovanému   tématu,   se   probíral   fauvismus   a  expresionismus. Období je zařazeno také do širšího kontextu (hudba, divadlo, literatura). Po  tématickém celku o Avignonských slečnách bude dokončeno učivo o světovém kubismu  (další tvorba Pabla Picassa, další významní představitelé, proměna stylu) a bude se probírat  kubismus český a jeho hlavní představitelé. Důraz je kladen na významový rozdíl mezi oběma  kubismy (kubismus světový, který je především o novém vidění a zachycování reality x  kubismus český některých představitelů, např. Kubišta, který má hlubší, často duchovní  význam ovlivněný magií a ezoterikou). Spíše než o telefonní seznam umělců a jejich děl jde o  to rozebrat do hloubky stěžejní díla vybraných autorů.   Učitel klade důraz na individuální přístup k žákům a rozvoj kompetence komunikativní,  sociální a personální.  Výuka probíhá v plně vybaveném výtvarném ateliéru. V ateliéru je dataprojektor s počítačem,  dále je vybaven velkými stoly, k dispozici jsou malířské stojany, hrnčířský kruh a pec na  vypalování keramiky. 3. Cíle lekce Žáci se seznámí s obrazem Slečny z Avignonu, který je stěžejní pro vznik kubismu. Žáci se  seznámí s protokubismem, s tvorbou Pabla Picassa na hloubkovém rozboru obrazu. Žáci  vypracovávají pracovní listy, umí kriticky zhodnotit text a vybrat z něj podstatné informace.  Žák se učí dívat na umělecké dílo a popsat ho. Žák se naučí slovně vyjadřovat o uměleckém  díle a rozšíří si slovní zásobu o výrazy uměleckého jazyka. Žáci se učí skupinové práci a s tím spojeným sociálním dovednostem. Žáci se seznámí s technikou malby pomocí mřížky. Žáci se pomocí skupinové výtvarné práce  seznámí s principy kubismu a s obrazem Slečny z Avignonu. „Aspekty porozumění“ – Pablo Picasso, Slečny z Avignonu 1. Analytický   –   obraz   jako   objekt,   jako   kulturní   produkt.   Žáci   obraz   analyticky  komentují a popisují. Žáci se snaží svými slovy popsat, co je na obraze. 2. Intertextuální – Žáci zasazují obraz do širšího kontextu. Žáci vztahují obraz k dalším  kulturním produktům. Žák chápe obraz jako jednotku ve struktuře uměleckých stylů. 3. Osobní – Obraz tvoří podnět pro osobní reflexi. Žák vnáší do obrazu osobní význam,  snaží se o subjektivní interpretaci obrazu. 4. Performativní – Žáci používají podobné výtvarné vyjadřovací prostředky jako malíř na  obraze. Žáci zkouší namalovat reprodukci obrazu, vytváří skupinové dílo. 4. Obsah lekce Metody − Pětilístek  − Skupinová práce − Práce s pracovními listy − Výtvarná činnost –  skupinový velkoformátový obraz − Zážitková pedagogika První teoretický blok První teoretický blok začíná technikou Pětilístku na téma kubismus. Na prvním řádku je  jednoslovný popis námětu = téma (v našem případě kubismus). Druhý řádek je dvouslovný  popis námětu (obvykle dvě přídavná jména). Třetí řádek vyjadřuje třemi slovesy děj/činnost  námětu. Čtvrtý řádek je věta o čtyřech slovech. Poslední řádek je jednoslovná asociace nebo  synonymum k námětu. Některé pětilístky budou zapsány na tabuli. V další části studenti čtou doprovodný text a vyplňují v pracovních listech část A. Počátky  kubismu,   která   je   navede   k   obrazu   Avignonské   slečny.   Dílčí   část   je   shrnuta   a   jsou  zodpovězeny   případné   dotazy.   Dále   se   pracuje   s   částí   B   v   pracovních   listech,   oddíl  Avignonské slečny. Dataprojektorem je promítnuta fotografie obrazu ve velkém rozlišení, k  dispozici jsou i menší reprodukce vytištěné na papíře. Studenti píší krátký text o obraze a  snaží se jej subjektivně popsat ve chvíli, kdy nemají větší teoretické zázemí. Cca 2 texty  mohou být poté vybrány k přečtení (pokud nevzniká časový skluz), jinak se pokračuje v práci  s pracovními listy. Na závěr je i tato část shrnuta, jsou zodpovězené případné dotazy a je  zadán domácí úkol (viz hodnocení). Hlavním smyslem teoretické části je, aby se studenti seznámili s kubismem na konkrétním  uměleckém díle. Žáci popisují obraz ve chvíli, kdy o něm ještě mnoho nevědí. Budou mít tak  příležitost podívat se na umělecké dílo dvěma různými pohledy. Jednak jako čistý nepopsaný  list a poté uvidí obraz více zasazen do svého kontextu, budou obohaceni o dílčí významy,  které jsou nezkušenému diváku skryty. Z tohoto hlediska nepovažuji za zbytečné, aby žáci za  domácí   úkol   vypracovali   interpretaci   obrazu   ještě   jednou,   tentokrát   doplněnou   o   nové  významy. V závěrečné reflexi části o samotném obraze budou studenti dovedeni k tomu, aby  mohli odkrýt v obraze několik samostatných plánů, na kterých jsou jednotlivé postavy, které  jsou přiřazeny vedle sebe, ve svých vlastních prostorech, z vlastních úhlů pohledu. Názorně  uvidí inspiraci africkým uměním na maskách některých postav na obraze, dokáží dešifrovat  klasické kubistické zátiší v dolní části obrazu a přiřadit ho k malířskému stylu přilehlých  postav. Částečně si studenti zachovají své osobní vnímání obrazu. Druhý praktický blok V praktické části se žáci obohatí o techniku malování pomocí mřížky. Na dataprojektoru bude  promítnuta   předloha   obrazu   Avignonské   slečny   ve   velkém   rozlišení   opatřená   vzorovou  mřížkou,   podle   které   budou   studenti   překreslovat   části   obrazu   do   výkresů.   Třída   bude  rozdělena do 6 skupin po 4 žácích. Každá skupina bude pracovat s výkresem formátu A1,  každý papír je mřížkou rozdělen na úseky o formátu A4. Celkem bude obraz sestaven z 6  výkresů formátu A1. Vznikne tak velký obraz, který bude blízký originálu. V každé skupince  bude jeden koordinátor, který bude s dalšími kontrolovat hranice jednotlivých dílčích výkresů  a budou se domlouvat na barevnosti obrazu. Budou odlišeni barevnou značkou na rukávu, aby  byli hned vidět. Jednotlivé odstíny barev mohou být míchány ve větším množství pro použití  více lidmi. Případné nesrovnalosti budou před koncem vyretušovány a zamalovány. Nejprve  si studenti podle jednotlivých mřížek a sektorů nakreslí nejnutnější linie a pomocné čáry.  Podle potřeby mohou být jednotlivé obrazy v průběhu hodiny spojovány pro kontrolu k sobě  (např. tehdy, když mají hotovou kresbu). V případě, že se nebude stíhat, je možné práci  dokončit v další lekci. V případě, že s výsledným produktem budou studenti spokojeni, je  možné jej podlepit a vystavit ve školní jídelně, kde je dostatečný prostor prohlédnout si obraz  i z dostatečného odstupu.  Cílem tohoto bloku je jednak se detailně seznámit s tím, jak obraz vypadá a jak se „maluje  kubisticky.“ Tím, že se studenti pokusí o reprodukci obrazu, pochopí některé formulace a  popisy obrazu, o kterých by jinak pouze četli a nemuseli by si je plně představit. Vyzkouší si  malbu podle mřížky a seznámí se s tím, co vše obnáší velkoformátový obraz. Druhá rovina je  čistě pedagogická. Cílem je, aby se žáci spolu naučili spolupracovat, dokázali se dohodnout,  zkoordinovat a vytvořit společné dílo. To, do jaké míry se jim bude dařit se projeví na podobě  obrazu a ten jím bude také zpětnou vazbou. Na závěr bude zařazena závěrečná reflexe a  zhodnocení toho, jak se jim pracovalo ve skupinách a co by se dalo na jejich stylu práce  zlepšit. Čas Aktivita Cíl Co se děje Instrukce Pomůcky 5 Zápis do třídní  knihy, zjištění  absence,  seznámení  studentů  s průběhem  lekce Třída se zklidní,  začíná  spolupracovat  s učitelem, hlásí  absenci  spolužáků a  poslouchá  učitele Posaďte se. Kdo chybí? Třídní kniha 10 Pětilístek na  téma kubismus Studenti si  uvědomí, co  už o tématu  vědí, vyjádří  své znalosti a  postoje k  tématu  Studenti  samostatně  pracují, tvoří  pětilístek, který  znají z  předchozích  lekcí, poté  náhodně  vybraní studenti  svoji práci  přepíší na tabuli Vezměte si  papír a  barevný fix,  vytvořte  pětilístek na  téma  kubismus  Papír, psací  potřeby 20+10 Práce s textem  Studenti  Učitel  Podepište se,  Pracovní listy,  a pracovními  listy, následně  shrnutí a  prostor pro  otázky pochopí vznik  a principy  kubismu,  seznámí se s  jeho  představitelem  Pablem  Picassem studentům  rozdá  informační  materiál  v podobě  pracovních listů  a krátce jim  vysvětlí práci s  nimi vezměte si z  pracovních  listů část A,  přečtěte si  text a vyplňte  pracovní list;  máte nějaké  dotazy? Je  vám vše  jasné? psací potřeby 10 Popis a  interpretace  obrazu  Avignonské  slečny Student se učí  o obrazu  samostatně  uvažovat a  tvořit svůj  první popis  obrazu Učitel promítne  studentům  obraz  dataprojektorem  a požádá je, aby  se pokusili jej  sami  interpretovat.  Studenti  samostatně  popisují obraz  ve chvíli, kdy  jsou nezatíženi  dalšími  informacemi a  mohou tak sami  poznat obraz Vezměte si  pracovní list,  část B.  Udělejte úkol  č. 1.  Prohlédněte  si obraz a  zkuste ho  popsat Dataprojektor,  fotografie  obrazu  v digitální  podobě,  pracovní listy,  psací potřeby 5 Předčítání  vybraných  popisů obrazu Studenti si  posilují  komunikační  dovednosti,  zbaví se  ostychu a  naučí se  vystupovat  před více  lidmi 2­3 náhodně  vybraní studenti  třídě předčítají  svoje  vypracované  popisy, ostatní  poslouchají Přečtěte váš  popis obrazu 15 Práce s textem,  vyplnění  pracovního  listu (část B),  diskuze v  malých  skupinkách se  spolužáky Student si  osvojí  problematiku  obrazu  Avignonské  slečny a  je  schopen si  obraz zasadit  do širšího  kontextu.  Student  Studenti jsou  rozděleni do  šesti skupin po  čtyřech podle  toho, jak vedle  sebe sedí,  pročítají a  vyplňují  pracovní list  (část B)a  vyplňují ho, až  Přečtěte si  text a vyplňte  pracovní list,  V uvedených  skupinkách  diskutujte o  zadaných  otázkách Psací potřeby,  pracovní list  č.2 diskutuje se  spolužáky na  zadané téma dojdou k  poslední otázce,  jsou vyzváni,  aby ve  skupinkách  krátce probrali  diskuzní otázky 15 Závěrečné  shrnutí, prostor  pro vysvětlení  a dotazy,  zadání  domácího  úkolu Student si  upevní nabyté  informace.  Studenti  procházejí s  učitelem  nejasnosti,  pokládají  dotazy, učitel  doplňuje  informace k  samotnému  obrazu a zadává  domácí práci  Ptejte se na  to, co vám  nešlo vyplnit,  máte nějaké  další dotazy? Zapište si  zadání  domácí práce  Čas Aktivita Cíl Co se děje  Instrukce  Pomůcky 10 Zápis do  třídnice,  zjištění  absence, zadání  výtvarné  Student se  seznámí s  průběhem lekce Třída hlásí  absenci  spolužáků, poté  poslouchá  učitelovy  Kdo chybí? Třídní kniha činnosti  instrukce 10 Rozdělení do  pracovních  skupin,  nachystání  výtvarného  materiálu Studenti  zdokonalí své  schopnosti  konstruktivní  spolupráce a  komunikace  se spolužáky Třída se dělí do  skupin, bere si  potřebný  materiál a  vytváří si  pracovní  prostor Rozdělte se  do skupin po  4, vytvořte si  pracovní  místo, nachystejte si  potřebné  pomůcky Barvy  Remakol,  tempery ve  velkých  tubách, široké  ploché štětce,  nádobky  s vodou,  nůžky,  krabičky z  nanukových  dortů jako  palety, 6  výkresů  formátu A1,  tužky, gumy,  tyčka nebo  dlouhé  pravítko,  výkresy a  materiál na  podlepení  hotového  obrazu 50­63 Skupinová  práce, pracovní  skupiny tvoří  každá jednu z  postav obrazu  podle předlohy  Avignonské  slečny  v podobné  velikosti. Po  dokončení  každé postavy  studenti vyrobí  velkou koláž  na motivy  Avignonských  slečen. Ta bude  sloužit  k výzdobě třídy Student si  osvojí  výtvarnou  techniku  malbu a koláž.  Student se  naučí malovat  pomocí  mřížky.  Student  efektivně  spolupracuje  se spolužáky  za účelem  úspěšného  vyhotovení  skupinové  koláže.  Student  nenásilnou  formou rozvíjí  kompetence  komunikativní  Posílení  spolupráce a  sociálních  vztahů ve třídě,  studenti budou  muset pracovat  na rozvoji  kolegiality a  tolerance,  zároveň se  zapojí i žáci  výtvarně méně  nadaní.  Studenti se ve  skupinách  domlouvají a  malují,učitel je  průběžně při  práci kontroluje  a je jim  nápomocen. Pracujte,  malujte,  pozorně se  dívejte při  kreslení do  mřížky,  spolupracujte a personální. 13 Reflexe  výukové lekce  a výtvarné  dílny Student se  naučí lépe  formulovat  své názory,  rozvíjí se  komunikační  dovednosti.  Student  vykonává  introspekci  týkající se  míry a kvality  jeho zapojení  do skupinové  práce Učitel  přátelskou  formou zjišťuje  atraktivnost  lekce u  studentů, co se  jim konkrétně  líbilo/nelíbilo,  jakým  způsobem se  zapojovali do  skupinové práce  7 Úklid ateliéru 6. Způsoby hodnocení Žáci  jsou  hodnoceni  průběžně   během  školního  roku. Učitel   sleduje  individuální   postup  jednotlivých žáků a jejich míru zapojení se do výuky a do výtvarných činností. Výtvarná  činnost   není   hodnocena   podle   míry   talentu   ale   podle   přístupu   žáka   k   práci   a   jeho  individuálnímu   rozvoji.   Žáci   v   hodinách   vyplňují   pracovní   listy,   které   učitel   průběžně  opravuje, a které si žáci zakládají složek. Každý žák během pololetí doloží vstupenkou  návštěvu alespoň 3 výstav výtvarného umění a na danou výstavu napíše krátkou recenzi.  Celkové hodnocení se pak skládá z dílčích hodnocení pracovních listů, příp. krátkých testů a  odevzdaných recenzí z navštívených výstav. Přestože se výtvarné práce nehodnotí klasickým  známkováním, ovlivní výslednou známku na vysvědčení. Míru vlivu posuzuje učitel na  základě celoročního pozorování a vedení žáků podle jejich individuálních potřeb. V rámci bloku lekcí o kubismu a Avignonských slečnách budou žáci hodnoceni na základě  domácí práce. Za domácí úkol dostanou vypracovat písemnou interpretaci obrazu Slečny z  Avignonu v rozsahu cca 1 strana A4 rukopisem. Práce budou odevzdány nejpozději 14 po  proběhnutí lekce, učitel si je založí do složky k testům. Žáci v práci naváží na písemný popis  obrazu z hodiny a doplní jej nově nabitými informacemi o kubismu. Písemná práce se  hodnotí: − 1 – Práce je nápaditá, obsahuje zásadní postřehy, stylistická stránka je na dobré  úrovni. − 2 – Práce má jisté nedostatky, chybí některé údaje nebo je text celkově kostrbatý. − 3 – V práci chybí zásadní údaje, jednotlivé části textu nejsou jasně myšlenkově  propojeny nebo propracovány. − 4 – Práce má závažné nedostatky a je neúplná. − 5 – Neodevzdání práce včas bez předchozí omluvy nebo práce s mizivou úrovní. 7. Způsoby uchování informací Studenti dostávají během výuky doplňkové texty, které si mají podtrhávat nebo si z nich  udělat   výpisky.   Dále   studenti   dostávají   a   vypracovávají   pracovní   listy.   Tyto   písemné  materiály si zakládají do složky. 8. Přílohy Pracovní list (Odpovědi neopisujte z textu, formulujte je vlastními slovy.) A. Počátky kubismu Název malířského směru, který v letech 1907­1910 založili v Paříži Pablo Picasso (1881­ 1973)   a   Georges   Bracque   (1882­1963),   vznikl   jako   přezdívka.   H.   Matisse   popisoval  Bracquovy  obrazy   vystavené   v  roce  1908  v  Paříži   jako   kompozice   složené   z  „malých  krychlí“. V tisku použil slovo „cube“ (krychle). Od tohoto roku se slovem kubismus nazývalo  nové hnutí v malířství, jehož iniciátoři byli právě Picasso a Braque. Jako směr trval kubismus  přibližně od roku 1907 až do roku 1914. Po 1. světové válce se ke kubismu sice někteří vrátili,  ale nevytvořili již skupinu. Metod kubismu využívala celá řada světových umělců ještě ve 20.  a 30. letech 20. st.. Termín není zcela přesný, protože upozorňuje pouze na jednu stránku  kubismu. Podstata kubismu Na počátku 20. st. Malíři pociťují nespokojenost s malířstvím 19. st., a proto hledají něco, co  by dokázalo lépe vyjádřit nový věk. Své představy o výtvarném ztvárnění skutečnosti se snaží  postihnout novým tvarovým řádem věcí v prostoru. Je důležité si uvědomit, že u kubistů jde čistě o problém formy, že kubisté zjednodušili formy  (tvary). Skutečné tvary (věci, postavy) na obrazech malovali z různých pohledů, zepředu,  zezadu, shora apod., a ty potom sestavovali v nové celky – princip mnohapohledovosti.  Nepoužívají tedy tradiční perspektivu, zrušili iluzivní obrazový prostor spočívající na popředí  a pozadí, vlevo a vpravo, dole a nahoře, nepoužívají ani realistických barev. Využívají  především barev tlumených, šedozelených nebo hnědou. Picasso a Braque pod vlivem Cézannovým usilují o postižení pevných forem předmětů, ale  odmítají atmosférické  jevy v obrazech, rozkládají předměty na řadu menších tvarů (hranaté  tvary) a tím odstraňují souvislé stínování. Postupně omezují barevnost. Námětem je jim  krajina, figura, portrét, zátiší. Toto období se označuje jako protokubismus. Jeho první znaky  se objevují v Picassově obraze  Slečny z Avignonu  (1907), který byl zprvu nepochopen;  kubismus se teprve začíná formovat. 1. Kteří dva umělci stáli u zrodu kubismu? …...................................................................... 2. Na jaký znak kubismu upozorňuje jeho název?  …................................................................................................................................................... 3. Podtrhněte nebo vypište z textu další významné znaky kubismu. …................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... 4. Který obraz je pro vznik kubismu zásadní a proč? …................................................................................................................................................... B. Slečny z Avignonu 1. Na obrázku vidíte Picassův obraz Slečny z Avignonu. Obraz si pečlivě prohlédněte. Zkuste  popsat, co je na něm namalováno. Postupujte systematicky od hlavního k okrajovému, od  hlavních motivů směrem k detailům. Pište na prázdnou stranu listu. Pablo Picasso, Avignonské slečny, 1907, olej na plátně, 243,9 × 233,7 cm, Muzeum  moderního umění New York Na jaře roku 1907 začal Picasso malovat velkou figurální kompozici, skupinu ženských aktů.  Obraz, jež nikdy nedokončil, dostal později název Slečny z Avignonu. Slečny z Avignonu stojí na počátku kubistické revoluce, protože se v nich poprvé uplatnila  nová obrazová  struktura: Picasso zredukoval objemy lidského těla na barevné plochy, jež se  setkávají s jinými barevnými plochami, reprezentujícími pozadí. Na některých místech je  nelze přesně rozlišit. Tento způsob pojetí tvaru a prostoru vedl k abstraktnějšímu chápání  barvy. Picasso potlačil  expresivní a sdělovací funkci barvy ve prospěch funkce obrazotvorné.  Barva se stává autonomnějším výtvarným prvkem. Původně pojmenovali obraz Picassovi přátelé ironicky „Filozofický nevěstinec“, což byla  narážka na nevěstinec v Avignonské třídě nedaleko Picassova barcelonského ateliéru. Podle  náčrtů k obrazu šlo původně o scénu z veřejného domu a mezi svlečenými slečnami se  vyskytovali ještě dva muži v šatech. Jestliže Picasso později (1939) identifikoval sedícího  muže jako námořníka a předmět, který nese druhý muž, jako lebku, bylo zřejmě počátečním  záměrem   vytvořit   alegorii   typu   memento   mori.   Když   Picasso   oba   muže   ve   výsledné  kompozici vypustil, námět zpovšechnil a znejasnil. Nešlo mu o žánrovou scénu z nevěstince,  ale o vytvoření nové obrazové struktury. U Picassových přátel však vyvolal obraz zděšení. „Tvá malba, to je, jako bys nám dával jíst  koudel a pít petrolej, abychom plivali oheň,“ prohlásil G. Braque. Jeden ruský sběratel označil  obraz dokonce za pohromu francouzského malířství. Picasso po těchto negativních kritikách  obraz odložil a později se již k němu nikdy nevrátil, aby ho dokončil. Slečny z Avignonu představují protiklad fauvismu, který tehdy vytvářel vrcholná díla. Roku  1906 vzbudil na pařížském Salónu nezávislých velkou pozornost Matissův obraz Radost ze  života; jeho jásavá barevnost, touha po idylické pohodě a milostném opojení stojí v kontrastu  s Avignonskými slečnami. Henri Matisse,  Radost ze života, 1906 Inspirace Picassův obraz stojí na počátku protokubistického období, v němž dominuje vliv Cézannův a  africké skulptury. Zájem o africké sochařství vznikl o několik let dříve. Pro kubistické malíře  znamenalo   sochařství   afrických   domorodých   kmenů   „manifestaci   velkých   principů   a  všeobecných  idejí...,  protiklad  řeckého  umění“  (J. Gris). Sugestivnost  vášnivého  výrazu  afrických sošek, vybudovaných na neilusivním výtvarném názoru, pomohla Picassovi vytvořit  novou obrazovou strukturu. Africká skulptura inspirovala svobodou, s níž deformovala tvary  a proporce lidského těla, vynalézala nové formy a vytvářela rytmickou kompozici sochy;  zároveň fascinovala expresivní ošklivostí a působila jako protiklad k západoevropské tradici  krásna. Africké domorodé umění obdivovalo v Paříži kolem roku 1905 více malířů, ale jediný  Picasso si troufnul uplatnit jeho příklad na svém díle.   2. Ve kterém městě bychom dnes  našli obraz Slečny z Avignonu? …................................................ 3. Namaloval Picasso v obraze žánrovou scénu z nevěstince? Proč? …................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... 4. Uměním jakého kontinentu se nechal Picasso při malbě obrazu inspirovat a čím? …................................................................................................................................................... 5. Jak byl brán obraz v době svého vzniku? Proč? …................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... 6. Diskutujte se členy vaší skupiny: − Najděte v obraze typický prvek kubistického zobrazování tvarů. − Najděte na obraze inspiraci africkým uměním. − „Komunikují“ spolu nebo se na sebe vztahují postavy na obraze? Proč? − Jak na vás osobně obraz působí a proč? Slečny z Avignonu – velká projekce dataprojektorem Slečny z Avignonu – do dataprojektoru, s mřížkou 9. Zdroje − materiály z kurzu  FF:UEV_11  Aplikace programu RWCT (Čtením a psaním ke  kritickému myšlení) v předmětu estetická výchova – metoda Pětilístek, metody práce s  textem. − FF:DU2536mc    Seminář: Strategie a techniky čtení a interpretace obrazů – metody a  techniky popisu a interpretace obrazů, detailní rozbor obrazu Avignonské slečny. − FF:DU1355a   : Tematický seminář: Interpretace moderního umění I – další inspirační  seminář. − FF:DU2538    Seminář: Abstrakce a figurace ­ protiklady a souvislosti – tyto semináře o  moderním umění dodaly „now how“ jak interpretovat obrazy moderního umění a  jakým způsobem se lze na moderní umění dívat a pochopit ho. − FF:DU1238    Umění 1900­1940 – hlubší pohled na tvorbu P. Picassa v souvislostech. − GOMBRICH,  E.  H.,  Příběh  umění.  Praha:  Argo, 2006.  – dějiny   umění  formou  vyprávění, možnost jak interpretovat umění, není tam moc faktografie, dává prostor  úvahám,   učí   jak   interpretovat   umění   srozumitelným   způsobem,   s   úryvky   se   dá  pracovat v teoretických hodinách. − GRAHAM, Gordon, Filosofie umění. Brno: Barristel&Principal, 2005. – kniha může  posloužit jako učebnice, je napsána populární formou a obsahuje velké množství  příkladů ze všech oblastí umění. − MRÁZ, Bohumír,  Dějiny výtvarné kultury 3.  Praha: Idea servis, 2000. ­ celkem  existují 4 díly, vyčerpávající systematická učebnice o všech uměleckých směrech, je  tam také přehled umění mimoevropského (Indie, Jihoameričtí indiáni atd.), jsou tam  informace o historických okolnostech, moc podrobné na středoškoláky, ale učitel s tím  může výborně pracovat, v 3. díle je dobrý přehled o Picassovi a jeho tvorbě. Z této  učebnice pocházejí doprovodné texty v pracovním listu. − SCRUTON, Roger, Estetické porozumění. Brno: Barristel&Principal, 2005. ­ autor se  zde věnuje umění na rozhraní estetiky, uměnovědy, sociologie a teorie kultury a  přibližuje analytické základy literární, výtvarné a literární kritiky. Je vhodná zejména  pro učitele při přípravě lekce. − VÁVRA, Jiří, Od impresionismu k postmoderně: Dějiny vizuálního umění. Olomouc:  Olomouc, 2001. ­ výborný přehled všech směrů moderního umění + představitelé,  zasazeno  do širšího  kontextu,  informace  o hudbě, divadlu,  literatuře  atd.  Z této  učebnice pocházejí doprovodné texty v pracovním listu.