Barokní umění jako prostředek reprezentace Madonna delle Grazie v Gravině (jižní Itálie), průčelí kostela jako heraldická figura – architektonický přepis znaku stavebníka, biskupa Vincenza Giustanianiho (biskupem 1598-1612) 293635975_3b74eb4e50_o 1) Jezuitský styl v barokním umění? P. P. Rubens, Sv. Ignác z Loyoly, Sv. František Xaverský 01 rubensloyola 02 rubensxavier Architektura jezuitských kolejí – podíl donátorů Praha, Klementinum, hlavní fasáda do Křížovnické ul., Carlo Lurago, 1653-60 Pozn.: Okázalá palácová architektura prosazovaná donátory, kterou předsta-vitelé řádu kritizovali jako nevhodnou pro řeholní ideál chudoby. 03 Příklad „přísného směru“ v jezuitské architektuře Praha-Malá Strana, dům profese, od 1673, návrh Dom. Orsi pozn.: téměř kasárenský styl odpovídající ideálu chudoby 04 04 04 04a Jezuitský kostel sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně, detail hl. průčelí se znakem donátora, 1704-11, návrh Kryštof Dientzenhofer 05 Jezuitský kostel ve Vídni: důležitý vzor pro sakrální architekturu 17. století ve střední Evropě pozn.: vzorem zejména dvojvěžové pětiosé průčelí, dalším typologickým vzorem byl kostel Il Gesu v Římě, či kostel sv. Michaela v Mnichově 07 07a Iluzionismus ve freskovém malířství Andrea Pozzo T.J., výmalba jezuit. kostela ve Vídni 1703 Fresco_with_Trompe_l%27oeuil_-_Andrea_Pozzo_-Jesuit_Church_Vienna Wien_Jesuitenkirche05 Iluzionismus ve freskovém malířství Jan Hiebel T.J., výmalba Zrcadlové kaple v pražském Klementinu, 1722-23 10 Realismus v barokní malbě Jan Jiří Heinsch, Sv. František Borgiáš, 80. léta 17. stol. pozn.: zobrazeno rozjímání o pekle v duchu Ignáce z Loyly (viz další snímek) 11 Ilusionismus a realismus v jezuitském malířství •Interiérové iluzivní fresky propojovaly architekturu s nástěnnou malbu a opticky prohlubovaly prostor (nejpůsobivější jsou, pokud divák stojí v perspektivním úběžníku). K hlavním dílům iluzivního freskařství patří výmalby jezuitských kostelů v Římě (Il Gesu a San Ignazio), důležitými malíři jsou členové řádu Andrea Pozzo a Jan Hiebel. •Realistická tendence malířských děl určených pro jezuitský řád byla inspirována Duchovními cvičeními zakladatele řádu sv. Ignáce z Loyoly. M.j. doporučuje maximálně využít smyslových při zbožném rozjímání. V rozjímání o pekle dokonce doporučuje zapojit všech pět smyslů: „Vidět pohledem obrazivosti velké plameny a duše jako v hořících tělech; slyšet ušima pláč, řev, výkřiky, rouhání Kristu (...); čichat čichem kouř, síru, výkaly a hnijící věci; chutnat chutí hořké věci jako slzy, žal a špatné svědomí; hmatat dotekem, jak plameny zachvacují a stravují duše.“ Jezuitské misie a vědecká činnost Dva jezuitští kněží, detail malby na zástěně, Japonsko, počátek 17. stol. Jezuitský kněz Verbiest jako astronom v čínském oděvu, akvarel, 17. stol. 13 TJ Japonsko 14 Verbiest TJ Jezuitský učenec Athanasius Kircher Ars magna lucis et umbrae, 1671, frontispice Mundus subterraneus, 1665, řez zemí (uprostřed oheň a podzemní vody propojující oceány) 15 Kirchner Ars magna 17 Kirchner podzemní voda Athanasius Kircher camera obscura a dvojitá camera obscura Ars magna lucis et umbrae, 1671 18 Kirchner camera obscura 19 Kirchner double camera obscura 2) Říšský styl v rakouské barokní architektuře? DSC_0005 Josef Emanuel Fischer z Erlachu, návrh tzv. Michaelertraktu vídeňského Hofburgu, cca 1725-30 (rytina S. Kleinera) Císařsko-habsburské hlavice, Johann Indau, 1686 DSC_0001 J. B. Fischer von Erlach, první návrh přestavby Schönbrunnu, 1688 pozn.: návrh uváděn jako hlavní příklad říšského stylu v barokní architektuře, ve skutečnosti šlo pouze o tzv. Apetitriss, kterým chtěl Fischer po návratu z Říma upoutat zájem císařského dvora DSC_0001a Vlevo: Emblém císaře Karla VI. Vpravo: Císařská a Svatá Rodina, před 1684, příklad tzv. pietas austriaca, spojení katolického programu s politikou habsburského rodu DSC_0002 DSC_0003 Vídeň Trojiční sloup Am Graben 1683-1693 • Wiener_Pestsaeule Pests%C3%A4ule_Wien_Fotzenpoidl_2007a Stavby císaře Karla VI. – díla „císařského stylu“ Kostel sv. Karla Boromejského ve Vídni, 1715-37, návrh Johann Bernard Fischer z Erlachu Dvorní knihovna ve Vídni, 1723-26, návrh J. B. a J. E. Fischer z Erlachu (rytina S. Kleinera) Pozn.: O stavební reprezentaci císařského dvora začal usiloval ve větší míře až císař Karel VI. (1711-40), nikoli jeho předchůdci, kteří v tomto ohledu byli předstiženi dvorskou šlechtou. Protože se zmíněné stavební aktivity vážou převážně k jedné osobě císaře Karla VI., lze uvažovat o císařském stylu, nikoli však o říšském stylu. DSC_0003a DSC_0004 Srovnání: Zwinger v Drážďanech 1709-1728, stavebník: Friedrich August I. zv. Silný, architekt: M. D. Pöppelmann Bundesarchiv_Bild_183-26055-0015,_Dresden,_Zwinger,_Herkules_mit_der_Erdkugel Zwinger Karel VI. – císařem v l. 1711-1740 Kurfiřt Friedrich August I. zv. Silný, vládl 1694-1733 August_II_the_Strong 1008_Karl_VI___Kaiser_des_Heiligen_Roemischen_Reiches_De Práce J. B. Fischera z Erlachu pro dvorskou šlechtu - jeho rané návrhy letohrádků z doby kolem r. 1690 Komentář H. Lorenze: Pokud jde o architektonické zakázky, tehdy měsíce dvorské aristokracie zářily více než slunce císaře. DSC_0006 DSC_0007a