Teorie a dějiny rockové hudby zimní semestr 2011-2012 základní teze přednášek Aleš Opekar terminologie tradiční muzikologické pojmosloví (dur, moll, rytmus, synkopa) specifické pojmosloví: kodifikované: blue note, off beat; slangový původ: kvákadlo, feeling; odlišnost regionálního chápání – např. rock´n´roll v USA a Evropě nově ustavované: textura místo faktura, zvukové pramínky, hloubka, stereo obraz /zvuková krychle/ navržené, ale praxí nevžité: hook (háček) jako elementární líbivý a snadno zapamatovatelný motiv ap. definice termínů: zařadit do nadřazené kategorie a s rámcovým časovým a místním určením a vyjmenovat char. rysy z co nejvíce hledisek (hudební druh – nástroje, obsazení; hudební styl – char. prvky v obl. melodie, harmonie, rytmu, frázování, práci s barvami, hudební žánr – spol. funkce, role v živ. způsobu, okruh posluchačů...) definice rocku Rock je oblasti moderní populární hudby, historicky vzniklá v USA v pol. 50. let. Zvukovou složku určuje obsazení elektricky zesílených nástrojů, nejčastěji tří kytar se zpěvem a soupravou bicích nástrojů, k nimž mohou přistupovat klávesové nástroje a méně často některé sólové nástroje, např. saxofon. Rock se vyznačuje dravou energetickou výbušností a úderností hudebních prvků, čerpaných z rhythm & blues, country & western a swingové populární hudby; následně fúzuje jakékoli další hudební inspirace, včetně artificiálních evropských i odlehlých mimoevropských. Ve společenském fungování rocku vystupuje do popředí jeho těsné sepětí s životními způsoby mladých, zejména městských generací 2. poloviny 20. století, které se stále proměňují, mimo jiné působením rychlého rozvoje masových médií a zvukové a nahrávací techniky, a jejichž součástí je i široká amatérská základna. vnitřní zdroje proměn přirozený vývoj stylových a žánrových prvků daného směru, výsledek napětí mezi starými odumírajícími a rodícími se novými estetickými normami vnější zdroje proměn vývojové posuny, způsobené sociálními okolnostmi a působením ostatních druhů a typů hudby, umění i jiné tvorby a činnosti, vývojem techniky a technologií místo rocku ve vývoji populární hudby cyklická dynamika stylových proměn: na jedné straně nárůst uměleckých ambicí snižuje srozumitelnost, na druhé rozmělňování typických obratů a stylových principů nadužíváním snižuje jejich účinnost; tím je připraven prostor pro nástup nového stylově-žánrového druhu charakteristické rysy rockové hudby: identita tvůrce a interpreta metrorytmika a zvukovost totální psychofyzický účin lidovost, uměleckost a komerčnost všeobecná povaha revolty vegetativní schopnost funkce rockové hudby sociálně komunikační pohybově stimulační psychicky stimulační poznávací výchovná dekorativní užití rocku v jiných sférách tvorby hodnotová kritéria aktuálnost - vlastní názor - přesvědčivost pravdivost - upřímnost - přirozenost ztotožnění - zpětná vazba stylovost x osobitost sdělnost x náročnost živelnost x rafinovanost, hravost x závažnost libost x drásavost stylově-žánrový vývoj rockové hudby 3 zdroje a 3 součásti rocku: rock´n´roll 50. let = rhythm & blues + country & western + swingový pop černošští představitelé: Little Richard, Fats Domino, Chuck Berry (kytara) bělošští představitelé Jerry Lee Lewis (klavír), Buddy Holly, Elvis Presley další etapy vývoje: 60. léta: z lidových kořenů vyrůstá komerce i umění Mersey sound, bílé britské rhythm & blues, folk rock, psychedelic rock mods, hippies a další subkultury Mersey sound - Beatles, Gerry & the Pacemakers, Searchers… a další vícehlasý beat (Hollies) bílé rhythm & blues - Rolling Stones, Manfred Mann, Yardbirds, Who, Spencer Davis, Animals, Pretty Things folk rock - Dylan, Baezová, Donovan, Kingston Trio, Peter, Paul & Mary, Byrds psychedelic rock – zejména sanfranciská scéna - Zappa a Mothers of Invention, Jefferson Airplane, Doors, Grateful Dead, Buffalo Springfield, Country Joe and the Fish, Big Brother and the Holding Company… Jimy Hendrix – virtuozita hry na elektrickou kytaru s využitím nových zkreslujících krabiček (booster, echa...) 70. léta: dinosauří tendence, narůstání pompéznosti a náročnosti technického zabezpečení koncertů a revolta proti nim - punk, generační rozpory; rozvoj syntezátorových nástrojů hard rock, classical rock, jazz rock... jazz rock - Blood, Sweat & Tears; Chicago, Miles Davis, Weather Report hard rock - Led Zeppelin, Deep Purple, Black Sabbath, Z.Z.Top (jižanský rock – skupiny z jihu USA) art rock - Yes, Nice, Genesis, Pink Floyd někdy též classical rock (Ekseption) nebo progresívní rock glitter – Elton John, Gary Glitter, David Bowie, T.Rex, Kiss popularizace karibských stylů calypsa, ska a reggae (Bob Marley) 80. léta: z pnuku zrozená nová vlna (new wave), různé typy inovací rockové hudby bluesový metrorytmický základ nahrazují reggae nebo strojová mechaničnost, první uplatňování digitální techniky a technologie punk rock - Sex Pistols, Clash, Damned reggae rock - Police, UB 40 novoromantický rock - Bowie, Ultravox, Visage, Spandau Ballet, Cure minimalistický rock - Talking Heads, King Crimson, Police paralelně s mainstreamem new wave se rozvíjí další přístupy: industriál - Throbbing Gristle, Einstürzende Neubauten, Pere Ubu heavy metal -Motorhead, Judas Priest black metal (Venom), death metal (Slayer, Sepultura), speed a thrash metal (Metallica, Anthrax), rap metal (Run DMC, Beastie Boys) ad. paralelně nastupují směry s novými černošskými inspiracemi: afro pop (King Sunny Ade) hip hop (Grandmaster Flash) house (DJ Frankie Knuckles) 90. léta: kytarová scéna a britpop "nezávoslost" = klubová scéna, dle velkých spol. uzavřená enkláva neschopná oslovit většinovou populaci tvůrčí využívání principu zpětné vazby el. kytary (v návaznosti na Beatles I feel fine 10/1964, Who, Jimi Hendrix – efekty Velvet Underground, Stooges – doprovod. zvukový chaos pod mel. zpěvem, též punk, hardcore, noise snaha o uměl. celek: skotští Jesus & Mary Chain, irští My Bloody Valentine přelom 80´s a 90´s jejich následovníci = britská nezávislá kytarová scéna Spaceman 3 (= Sonic Boom + Jason Pierce == 1990 Spiritualized) experimentovali s vazbami již před Jesus, ale album až po nich, proto zapomenuti My Bloody Valentine hl. 1988-91 následníci 1990-92: Chapterhouse, Curve, Lush, Slowdive, Verve.... Manchester: Smiths (voc a básník Morrissey) 1982 narcistní Stone Roses, eponymní debut 1989 kytarový pop jako revival Mersey soundu (madchester) Happy Mondays 1984 taneční pop (Factory records Tony Wilsona) Inspiral Carpets 1980, Charlatans z Nortwich Primal Scream Glasgow 1984 písně o drogách, míchající taneční rytmus s rock nábojem Blur Colchester 1989 Suede Londýn zač. 90. let, Oasis Manchester 1990, bří Gallagherovi, vzor Sone Roses tiskem vnucováni jako náhrada Bles (Smiths ap.) britpop = melodika 60´s + současný kytarový zvuk inspirace amer. scénou riot grrrls s prvky brit. punku == nová vlna nové vlny Elastica Londýn 1995 kapely s naštvaně se tvářícími dívkami v popředí: Sleeper, Salad, Letter to Cleo, Echobelly a vlastně už předtím Bikini Kill, Babes in Toyland nebo Hole heavy metal 90. let přestal být zahleděn do sebe a objevoval i jiné druhý hudby (keltská a vůbec etnická hudba, elektronika, syntezátory a samply) crossover: rap, funk, jazz, elektronika (Waltari, Faith No More, Clawfinger, Red Hot Chilli Peppers) grunge: v Seattlu (USA) vzniklá fůze heavy metalu, punku a hardcoru, vliv Black Sabbath, label SubPop Melvins, Soundgarden Green River a z ní vzniknuvší Mother Love Bone, Mudhoney, Pearl Jam (bohém Eddie Vedder - distanc od hvězd. slávy) Nirvana (Kurt Kobein – neschopnost vyrovnat se s hvězd.slávou) Alice in Chains, Tad, Screaming Trees po 1994: roste obliba neopunkových Offspring a Green Day elektronická taneční scéna cca od 1988 třesk na základě několika part na ostrově Ibiza návaznost – Erik Satie, Brian Eno, Kraftwerk; dub a reggae z Jamajky taneční charakter a rytmus skupin typu Happy Mondays nejprve snoubení rockových riffů a písňové formy s tanečně působivým rytmickým základem, později naopak skupiny jako Prodigy a Chemical Brothers doplňují svou původně pouze na elektronických nástrojích tvořenou či na gramofonech przněnou hudbu o rock g a agresivitu Orb angl. kapela kolem Dr. Alexe Patersona (Duncan Robert) od ambientní pomalosti k nerozjuchané tanečnosti Orbital Phil a Paul Hartnollovi, experimenty se zvukem a rytmy Underworld původně běžná novoromantická skupina, od příchodu DJ Darrena Emersona protagonisté taneční scény; často se traky pojí dohormady Daft Punk francouzské spojení eklektického techna, funky nálad a houseových rytmů...; školácká stylizace Laurent Garnier guru francouzské scény Prodigy původně Liam Howlett, raper Maxim a tanečníci od přelomu 80´s a 90´s velká kapela Chemical Brothers anglická dvojice DJ Krush japonská odpověď na trip hop Moby Paul van Dyk DJ působící v Německu Aphex Twin Carl Cox Massive Attack Portishead viz http://techno.org/electronic-music-guide/