VIKMA06 Rešeršní a studijně rozborová činnost 2. 3. 2012: Přednáška P2: Subjekty procesu vyhledávání informací (uživatel, informační pracovník) FF MU, jaro 2012 Mgr. Josef Schwarz 126172@mail.muni.cz Osnova FSubjekty procesu vyhledávání informací Fuživatel Fprostředník (informační profesionál) Uživatel ¢Problém ¢Informační potřeba ¢Informační chování ¢Informační požadavek Informační potřeba ¢problém a jeho řešení ¢rozpoznání nedostatku informací (znalostí) ¢kognitivní přístup: určitá konceptuální nesrovnalost, ve které kognitivní struktury nejsou adekvátní k řešenému problému ¢projevuje se informačním chováním ¢dynamická povaha stavu znalosti uživatele ¢ ¢ Typy informačních potřeb •vnitřní (visceral need) •skutečná, ale nerozpoznaná potřeba •vědomá (conscious need) •rozpoznaná potřeba na úrovni mysli •formalizovaná (formalized need) •formální vyjádření potřeby – informační požadavek •dohodnutá (compromised need) •definice potřeby v podobě rešeršního dotazu ¢Ingwersen, 2002:113 Typy informačních potřeb •ověřovací (verificative needs) •ověření určité tématu nebo údaje •vědomé aktuální (conscious topical needs) •objasnění známé věci •nejasné (muddled topical needs) •vyjasnění neznámé problematiky •pomoc prostředníka ¢Ingwersen, 2002:116-117 Typy informačních potřeb ¢individuální předvídaná informační potřeba ¢(institucionalizovaná) předvídaná informační potřeba Informační potřeba a informační chování • • • • •informační chování •chování při hledání informací •chování při vyhledávání informací Informační chování a způsob získávání informací 039 Informační chování a způsob získávání informací 043 Informační chování a způsob získávání informací 057 Specifikace informační potřeby §škála schopností specifikovat informační potřebu §východisko: nový problém v nové situaci §cíl: definice problému v dobře chápané situaci s identifikovanou mezerou v poznání §schopnost uživatele formulovat požadavek se mění podle jeho úrovně porozumění problému §v počáteční fázi specifikování problému může být pro uživatele téměř nemožné určit, jakou informaci potřebuje ¢ ¢Nedostatečná specifikace informační potřeby ¢ klademe si otázky ¢ ¢Dostatečná specifikace informační potřeby ¢ vyjádření/formulace požadavků, rešeršní dotazy F Fáze řešení problému ¢identifikace jednotlivých fází ¢rozpoznání stavu u konkrétního uživatele 1. fáze §znalosti o problému jsou běžné a roztříštěné §řešitel problému neumí přesně formulovat problém a není schopen definovat, jaké specifické informace k řešení potřebuje §cílem hledání je získat přehled o dané oblasti a dále získat co nejvíce různých informací pro chápání problému §výsledkem aktivit v této fázi je porozumění obsahu problému 2. fáze F §řešitel má přesnější ponětí o problému, má představu o relevantních zdrojích informací a jejich obsahu § §cílem hledání je návrh optimálního řešení problému § §přímé a účelové hledání, určení relevance vyhledaných informací F l 3. fáze F §finální fáze procesu řešení problému § §hledání dodatečné informace vztahující se k tématu § §prozkoumávají se přijatá rozhodnutí § §potvrzení správnosti řešení Vedení referenčního rozhovoru s uživatelem FParadox: Vyjednávání týkající se referenčních dotazů je jeden z nejkomplexnějších aktů lidské komunikace. Během tohoto procesu jedna osoba zkouší popsat jiné osobě ne něco co ví, ale spíše něco co neví. Uživatelské dotazy ¢Uživatelé se zřídka první otázkou ptají na to, co chtějí – tendence kladení nejasných otázek, zmatečná terminologie atp. ¢ ¢Důvody: F„oťukání“ si pracovníka FLidé mají svůj pohled na svět, své vlastní představy (mentální modely) o tom, jak věci fungují, i když nemají konkrétní aktuální zkušenost, o kterou by představu opřeli. FLidé dost dobře nevědí, co chtějí vědět, nebo nevědí, jak to vyjádřit. FInformační a komunikační bariéry Fčas, prostor, kvalifikace, ekonomické, technické, psychologické FNejasná nebo zkreslená představa o fungování, možnostech a omezeních informačních služeb F ¢ Uživatelské dotazy Příklady ¢„zapeklité“ dotazy uživatelů ¢kuriózní dotazy uživatelů ¢zmatečné dotazy dětských uživatelů Kladení otázek ¢ Fhlavní komponent komunikačních dovedností v referenčním rozhovoru Fzískání informací prostřednictvím dotazování ¢Otázky Fotevřené otázky – vedou k tomu, že účastník rozmluvy (druhá strana) má tendenci říct víc, rozvíjí téma Fuzavřené otázky – užíváno k získání specifických informací F Uzavřené otázky jsou vhodné pro specifikaci tématu, k přesvědčení se, že komunikace byla úspěšná, dále umožňují směřovat komunikaci. ¢ Nejzákladnější cíle referenčního rozhovoru Fporozumění problému a literatuře – téma Fzjistit, co má již uživatel zjištěno Fzjistit klíčové pojmy a synonyma Fformální zpřesnění Fčasové vymezení, typ dokumentů apod. Fpočet záznamů, datum zpracování Fpříprava strategie – obecný výběr zdrojů Porozumění kontextu problému Fkdo je uživatelem ¢ Znalost uživatele se odráží ve stylu rozhovoru, otázkách, množství stráveného času. Každá část komunikace by měla být přizpůsobena tomu, s kým je rozhovor veden. Fproč ¢ Motivace informačního požadavku, záměr, využití výsledků rešerše. Komunikační dovednosti Faktivní naslouchání – verbální či neverbální projevy - zájem a empatie Fpřevyprávění – „Myslel/a jste to tak?“ Fpozitivní neverbální signály – úsměv, oční kontakt, řeč těla – vlídnost, laskavost Fvolba slovníku – zdvořilé reakce, povzbudivá slova, vyhnout se ukvapeným odpovědím, neužívat příliš odborný profesní slovník – nechat uživatele popsat informační potřebu svým vlastním jazykem/termíny Formy komunikace ¢osobní ¢telefonická ¢elektronická le-mail lchat Informační profesionál ¢Požadavky s ohledem na proces vyhledávání informací ¢Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb lúroveň 1: schopnost používat dostupné nástroje a základní znalost oboru lúroveň 2: vysoká schopnost užívání základních nástrojů, specifické úkony, komunikace se specialisty lúroveň 3: znalosti metodologie oboru, schopnost interpretovat a vyjádřit potřeby, analýza stavu a tvorba nástrojů k řešení lúroveň 4: ovládáné metodologie, vytváření nových systémů, kontrola a řízení informačních systémů v rámci organizace Informační profesionál ¢Vyhledávání informací lEvropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb: 07 •Úkol č. 2 • Základní literatura k tématu ¢kapitoly ze základní a doplňkové literatury lCHU07, kap. 10, s. 167-185 lVIC04, kap. 4, s. 44-115 lING92, kap. 5 až 8, s. 83-222 lBEL06, kap. 9, s. 195-212 Další doplňková literatura k tématu ¢BRUCE, Harry. Personal, anticipated information need. Information research [online]. April 2005, vol. 10, no. 3 [cit. 2007-01-26]. Dostupné z: . ISSN 1368-1613. ¢Drábková, K. Informační potřeby, vnímání knihoven a informačních zdrojů ve společnosti. Brno 2007. 110 s. Vedoucí diplomové práce Věra Jurmanová Volemanová. Dostupné též z: https://is.muni.cz/auth/th/74369/ff_m/kdrabkova_mgr_prace.pdf?fakulta=1421;obdobi=3704 ¢Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb. 2., aktualiz. vyd. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2006. 91 s. Dostupné též z: ¢Gaslikova, I. Information Seeking in Context and the development of information systems. Information Research [online]. 1999, vol. 5, no. 1 [cit. 2006-02-02]. Dostupné z: http://www.shef.ac.uk/~is/publications/infres/paper67.html ¢GODBOLD, Natalya. Beyond information seeking: towards a general model of information behaviour. Information Research [online]. July 2006, vol. 11, no. 4 [cit. 2007-01-25]. Dostupné z: . ISSN 1368-1613. ¢Kuhlthau, C. C. Inside the Search Process: Information Seeking from the User’s Perspective. Journal of American Society for Information Science, 1991, vol. 42, no 5, s. 361-371. Dostupné též z: ¢ŠKRNA, Jindřich. Interaktivní vyhledávání informací. Národní knihovna : knihovnická revue [online]. 2002, č. 1 [cit. 2006-09-01]. S. 7–19. Dostupné též z: . ISSN 1214-0678. ¢WILSON, T. D. Information needs and uses: fifty years of progress? [online]. 1994 [cit. 2007‑01‑25]. Dostupné z: . ¢Wilson, T. D. Models in information behaviour research. Journal of Documentation, 1999, vol. 55, no. 3, s. 249-270. Dostupné též z: